1.

závěry Rady ze dne 27. listopadu 2012 o podpoře tělesné aktivity upevňující zdraví (2), v nichž se zdůrazňuje, že „tělesná aktivita je díky svému přínosu, pokud jde o prevenci, léčbu a rehabilitaci, prospěšná v každém věku“,

2.

doporučení Rady ze dne 26. listopadu 2013 o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích (3), jímž byly členské státy vyzvány, aby vypracovaly meziodvětvové politiky a integrované strategie zahrnující sport, vzdělávání, zdraví, dopravu, životní prostředí, územní plánování a další související odvětví, a v němž se zdůrazňuje, že „účinným nástrojem ke zvýšení povědomí o významu zdraví upevňující tělesné aktivity (HEPA) může případně být tělesná výchova ve školách, které mohou být snadno a účinně využity k provádění činností v tomto ohledu“,

3.

druhý pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu na období let 2014–2017 (4), přijatý dne 21. května 2014, v němž byly jako prioritní okruhy spolupráce EU v oblasti sportu určeny zdraví prospěšná pohybová aktivita, jakož i vzdělávání a odborná příprava ve sportu, a v jehož rámci byla vytvořena odborná skupina pro zdraví prospěšnou pohybovou aktivitu (HEPA), jejímž úkolem je navrhovat doporučení na podporu tělesné výchovy ve školách, včetně rozvoje motorických schopností v předškolním věku, a vytvořit cenné vazby se sportovním odvětvím, místními orgány a soukromým sektorem,

4.

mezinárodní společenství již dlouhou dobu uznává význam hry a odpočinku v životě každého dítěte. V článku 31 Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 je výslovně uvedeno, že „státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na odpočinek a volný čas, na účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající jeho věku, jakož i na svobodnou účast v kulturním životě a umělecké činnosti“. Veškeré činnosti určené dětem, včetně sportovních aktivit a tělesné výchovy, musí být vždy prováděny v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte,

5.

v pokynech EU pro fyzickou aktivitu (5) se vyzdvihuje, že každodenní návyky malých dětí se v posledních letech změnily vlivem nových schémat trávení volného času (TV, Internet, videohry, inteligentní telefony atd.), což vedlo ke snížení jejich pohybové aktivity. Tento trend lze vysvětlit rovněž časovými, sociálními a rozpočtovými omezeními, změnami v životním stylu či nedostatkem vhodných sportovních zařízení v blízkém okolí. V pokynech je vyjádřeno značné znepokojení, zda nebyla pohybová aktivita u dětí a mladých lidí nahrazena sedavějšími činnostmi,

6.

i přes obecnou tendenci dětí být pohybově aktivní se v posledních dvaceti letech jejich pohybová aktivita snížila. Tato změna se časově shoduje s nárůstem výskytu dětské nadváhy a obezity, jakož i zdravotních problémů či tělesného postižení, například muskuloskeletálních poruch. Podle odhadů vycházejících z iniciativy WHO zaměřené na sledování dětské obezity (Childhood Obesity Surveillance Initiative) trpělo v roce 2010 v EU nadváhou nebo obezitou zhruba jedno ze tří dětí ve věku 6–9 let. (6) To představuje znepokojivý nárůst oproti roku 2008, kdy bylo uváděno jedno dítě ze čtyř. (7) V průmyslových zemích vzrostl výskyt nadváhy a obezity u dětí mladších 5 let z 8 % v roce 1990 na 12 % v roce 2010 a odhaduje se, že do roku 2020 dosáhne 14 %. (8) Nedostatek pohybové aktivity má rovněž nepříznivý dopad na systémy zdravotnictví a ekonomiku jako celek. Odhaduje se, že v rámci vnitrostátních rozpočtů na zdravotnictví se v celé EU na nemoci související s obezitou každý rok vydává 7 %, (9)

7.

aby bylo možné předcházet těmto zdravotním a vývojovým problémům u všech dětí (včetně dětí se zdravotním postižením), musí být vybízeny k pohybové aktivitě. Důležitá jsou léta strávená v zařízeních předškolního vzdělávání a péče, neboť v tomto období se rozvíjejí klíčové schopnosti. Prostřednictvím hry a pohybové aktivity si děti osvojují a procvičují dovednosti, které budou potřebovat během celého života. K tomuto procesu učení, označovanému jako rozvoj motorických schopností, nedochází vždy přirozeně. Proto je mimořádně důležité podporovat informovanost a vytvářet příležitosti pro pohybovou aktivitu dětí,

8.

Světová zdravotnická organizace stanovila nedostatek pohybové aktivity jako čtvrtý nejvýznamnější rizikový faktor předčasné úmrtnosti a nemocnosti v celosvětovém měřítku (10). Přínosy pohybové aktivity jsou dobře známé. Pohybová aktivita je jedním z nejúčinnějších způsobů prevence nepřenosných nemocí a boje proti obezitě, jakož i dodržování zdravého životního stylu (11). Rovněž existuje stále více dokladů pozitivní korelace mezi cvičením a duševním zdravím a kognitivními procesy (12).

Ve zprávách WHO (13) bylo prokázáno, že zapojení do pravidelné mírné až intenzivní sportovní či pohybové aktivity (alespoň 60 minut denně u dětí školního věku a tři hodiny u dětí v předškolním vzdělávání a péči (14)) vytváří dlouhodobou predispozici k pohybové aktivitě, jež se během dospívání a dospělosti zvyšuje (15). Ze studií rovněž vyplývá, že pokud děti začnou cvičit již v předškolním věku, vykazují zpravidla lepší výkon v akademické oblasti, mají méně problémů s chováním a méně disciplinárních problémů a dokážou se při vyučování soustředit déle než jejich vrstevníci (16),

9.

obzvláště významnou úlohu hraje v tomto ohledu prostředí, v němž dochází ke vzdělávání, neboť děti provozují pohybové aktivity a sport ve škole. Pohybové aktivitě dětí tedy napomáhají vedle vychovatelů v zařízeních předškolního vzdělávání a péče a sportovních klubech školy a učitelé. V případě dětí hrají důležitou úlohu rovněž rodiče, rodina a širší komunita,

10.

podle odborníků by vhodné pohybové aktivity pro děti mladší 12 let měly být organizovány podle věkových skupin (17). Aktivity na úrovni předškolního vzdělávání a péče a prvního stupně základní školy zahrnují strukturované a nestrukturované činnosti, jež dětem napomáhají v rozvoji dovedností, jakými jsou například běhání, skákání či házení,

11.

některé členské státy již vypracovaly různé vnitrostátní strategie, v nichž různou měrou vybízejí k rozvoji motorických schopností v předškolním věku a pohybových a sportovních aktivit pro děti mladší 12 let ve spolupráci s odvětvím sportu a sportovními kluby či federacemi (18),

12.

odborná skupina pro zdraví prospěšnou pohybovou aktivitu (HEPA XG) v souladu se svým mandátem navrhla v červnu roku 2015 soubor doporučení na podporu tělesné výchovy ve školách, a to včetně podpory motorických schopností v předškolním věku,

13.

zvážily provádění meziodvětvových politik, zahrnujících mimo jiné odvětví vzdělávání, mládeže a zdravotnictví, na podporu pohybových aktivit a motorických schopností v předškolním věku, s přihlédnutím zejména k následujícím doporučení skupiny HEPA XG:

14.

vybízely k iniciativám pro všechny zapojené zúčastněné subjekty (učitele, rodiče, školy, kluby, vychovatele atp.) a podporovaly tyto iniciativy na příslušných úrovních s cílem podporovat rozvoj vhodných motorických schopností a pohybových aktivit,

15.

podporovaly vhodné sportovní a pohybové aktivity od nejranějšího dětství až po předškolní vzdělávání a péči a základní školu, a to v souladu se zvláštními potřebami a věkem dětí, a zároveň poskytovaly orientační pokyny učitelům či vychovatelům.

16.

vybízely k využívání osvěty a poskytování informací na vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem vzbudit zájem o činnosti v oblasti motorických schopností a tělesné výchovy pro děti,

17.

vybízely rodiče, rodinu a širší komunitu, aby se pohybových aktivit aktivně účastnili spolu se svými dětmi, a to prostřednictvím vhodných zařízení (například cyklostezek a bezpečných hřišť),

18.

zvážily podporu iniciativ zaměřených na zlepšování sportovní infrastruktury pro děti, zejména v rámci výchovně vzdělávacích zařízení, a zároveň napomáhaly spolupráci mezi školami a sportovními kluby, pokud jde o zajištění vybavení a zařízení pro děti na místní úrovni,

19.

zvážily poskytování pobídek sportovním organizacím a klubům, školám, výchovným zařízením, centrům pro mládež a jiným komunitním nebo dobrovolnickým organizacím, které propagují pohybové aktivity dětí,

20.

vzaly na vědomí doporučení odborné skupiny pro zdraví prospěšnou pohybovou aktivitu (HEPA XG) a chápaly je jakožto základ pro další politickou činnost na úrovni EU i na úrovni členských států, neboť tato doporučení obsahují vědecky podložená fakta a praktické postupy,

21.

v souladu s doporučeními odborné skupiny HEPA XG zintenzivnily spolupráci mezi těmi oblastmi politik, do jejichž působnosti spadá podpora motorických schopností a tělesné výchovy pro děti, především mezi odvětvími sportu, zdravotnictví, vzdělávání, mládeže a dopravy,

22.

s ohledem na Evropský týden sportu zvážily, zda klást zvláštní důraz na iniciativy na podporu a propagaci školních a mimoškolních sportovních aktivit,

23.

ve vhodných případech podporovaly provádění vnitrostátních systémů monitorování, studií či hodnocení s cílem určit úroveň pohybové aktivity dětí a jejich zvyklosti,

24.

zvážily, jakým způsobem může být podpora rozvoje motorických schopností v předškolním věku a strategie na odrazování od sedavého způsobu života u dětí účinněji řešena v kontextu budoucí činnosti na úrovni EU;

25.

vybízely k poskytování finanční podpory na iniciativy související s motorickými schopnostmi a tělesnou výchovou prostřednictvím existujících programů EU, jako je Erasmus+, a evropských strukturálních a investičních fondů a uvítaly dodatečné informace poskytnuté Komisí, pokud jde o uplatňování programů financování EU ve prospěch sportu,

26.

prosazovala a podporovala sdílení osvědčených postupů v oblasti motorických schopností a tělesné výchovy u dětí v kontextu EU,

27.

zlepšovala vědecké podklady prostřednictvím podpory shromažďování kvantitativních a kvalitativních údajů (19) týkajících se pohybové aktivity, ukazatelů zdatnosti a účasti na sportovních aktivitách u dětí v zařízeních předškolního vzdělávání a péče či ve školách i mimo jejich rámec, a to v úzké spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací,

28.

ve spolupráci s vědeckými odborníky včetně WHO vypracovala pokyny ohledně pohybové aktivity pro děti v zařízeních předškolního vzdělávání a péče, školách a sportovních klubech, zaměřené zejména na tvůrce politik, místní orgány, rodiče, rodinu a širší komunitu,

29.

nabídku souboru nesoutěžních sportovních aktivit vhodných pro děti, přizpůsobených příslušné úrovni, zaměřených na zlepšení jejich zdraví a rozvoje osobnosti,

30.

podporu pořádání činností zaměřených na propagaci školních a mimoškolních sportovních aktivit, jakož i rozvoje motorických schopností předškolních dětí, a to též v souvislosti s Evropským týdnem sportu,

31.

příspěvek k rozvoji úzkých partnerských vztahů a vypracování společných cílů a komunikačních kampaní s obcemi a komunitami, jakož i mimo jiné s odvětvími vzdělávání, mládeže a zdravotnictví, pokud jde o boj proti sedavému způsobu života prostřednictvím podpory sportu v rámci školních a mimoškolních aktivit,

32.

přijetí pevnějšího závazku k podpoře iniciativ zaměřených na sportovní a pohybovou aktivitu, jejichž cílem je bojovat proti sedavému způsobu života dětí, prostřednictvím partnerství a spolupráce se soukromým i veřejným sektorem.