20.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 17/2


Závěry Rady o podnikavosti ve vzdělávání a odborné přípravě

(2015/C 17/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC POLITICKÉ SOUVISLOSTI TÉTO OTÁZKY, JEŽ JSOU UVEDENY V PŘÍLOZE TĚCHTO ZÁVĚRŮ, A ZEJMÉNA NEDÁVNOU VÝZVU EVROPSKÉ RADY K „VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PŘÍZNIVÝCH PRO PODNIKÁNÍ A VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST“ (1),

S OHLEDEM NA DEFINICI PODNIKAVOSTI POUŽITOU V DOPORUČENÍ O KLÍČOVÝCH SCHOPNOSTECH PRO CELOŽIVOTNÍ UČENÍ Z ROKU 2006 (2),

ZDŮRAZŇUJE, ŽE

1.

Podnikavost i vzdělávání jsou prioritami strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

2.

Rozvíjení podnikatelského myšlení může být pro občany značným přínosem, a to jak v jejich pracovním, tak i v soukromém životě.

3.

Začlenění podnikavosti do vzdělávání a odborné přípravy může podpořit uplatnitelnost na trhu práce, samostatnou výdělečnou činnost a aktivní občanství, jakož i přizpůsobivé a vnějšímu světu otevřené instituce poskytující vzdělávání a odbornou přípravu.

4.

Začlenění podnikavosti do vzdělávání a odborné přípravy by rovněž mělo zajistit, aby byli všichni studenti a učni, bez ohledu na pohlaví, socio-ekonomické zázemí nebo zvláštní potřeby, vybavení nezbytnými dovednostmi a kompetencemi potřebnými k vytvoření podnikatelského myšlení a kapacity.

5.

Začlenění podnikavosti do vzdělávání a odborné přípravy může rovněž studentům a učňům poskytnout dovednosti, kompetence a podporu, jež jsou nezbytné pro zakládání nových podniků, například ve formě malých a středních podniků a sociálních podniků.

6.

Podnikavost vyžaduje kromě základních dovedností, jako jsou gramotnost a matematická gramotnost, také postupné rozvíjení celé škály dalších kompetencí, a to od útlého věku. Patří mezi ně například tvořivost a smysl pro iniciativu, schopnost řešit problémy a kritické myšlení, rozhodování a schopnost podstupovat rizika, přizpůsobivost a vytrvalost, sebekázeň a smysl pro zodpovědnost, vůdčí schopnosti a smysl pro týmovou práci, plánovací a organizační schopnosti, pochopení sociálního, ekonomického a kulturního kontextu, jakož i jazykové dovednosti a dovednost přesvědčovat.

7.

Podnikatelské dovednosti a kompetence by měly být součástí všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy a pokud možno by měly být zařazovány napříč vzdělávacími programy tak, aby bylo možné je neustále rozvíjet, přičemž je třeba věnovat pozornost dosahování jasně formulovaných výsledků učení.

8.

I samotné instituce poskytující vzdělávání a odbornou přípravu by se měly snažit být více tvůrčí a inovativní, aby tak reagovaly na rychle se měnící prostředí, které podléhá vlivům technologií a globalizace a řídí se proměnlivou poptávkou po dovednostech. Učitelé, školitelé a vedoucí pracovníci v oblasti vzdělávání by měli být povzbuzováni k tomu, aby podporovali podnikatelské dovednosti, kompetence a podnikatelské myšlení, a instituce by měly nabízet tvořivé a inovativní učební prostředí a měly by aktivně podporovat spolupráci se širší komunitou.

9.

Partnerství mezi institucemi poskytujícími vzdělávání a odbornou přípravu a podniky, zejména pak malými a středními, mohou napomoci k posílení užší spolupráce mezi sférou vzdělávání a odborné přípravy a světem práce. Podniky a organizace sdružující zaměstnavatele a podnikatele by tedy měly být vybízeny k tomu, aby podnikavost ve vzdělávání a odborné přípravě podporovaly, například poskytováním reálných nebo virtuálních platforem navržených za účelem podpory těchto partnerství a učení praxí.

10.

Začlenění znalostního trojúhelníku tvořeného vzděláváním, výzkumem a inovacemi – podporované Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT) – je přínosem pro proces výuky a učení, neboť stimuluje tvůrčí myšlení a inovativní postoje a přístupy, jejichž výsledkem je často vznik nového podniku.

11.

Vzdělávání a odborná příprava na magisterské, inženýrské a doktorské úrovni zajišťovaná například znalostními a inovačními společenstvími EIT rovněž napomáhají při rozvoji dovedností souvisejících s inovacemi, ke zlepšení řídicích a podnikatelských dovedností a kompetencí a mobility výzkumných pracovníků a studentů.

12.

Neformální a informální učení, jakož i dobrovolnická činnost mohou rovněž významně přispět k rozvoji podnikatelských dovedností a kompetencí a podnikatelského myšlení.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU S VNITROSTÁTNÍMÍ POSTUPY A PŘI ŘÁDNÉM ZOHLEDNĚNÍ ZÁSAD SUBSIDIARITY A AUTONOMIE INSTITUCÍ:

1.

Podporovaly rozvoj koordinovaného přístupu k začleňování podnikatelské výchovy do celého systému vzdělávání a odborné přípravy, a to například i propojením ministerstev školství a dalších příslušných ministerstev, usnadněním zapojení podniků a podnikatelů, jakož i neziskového sektoru, na všech úrovních plánování a provádění (včetně partnerství mezi institucemi poskytujícími vzdělávání a odbornou přípravu a podniky) a podporou specifického hodnocení a monitorování.

2.

Podporovaly začlenění podnikatelských dovedností a kompetencí do příslušných programů počátečního vzdělávání učitelů a školitelů i do jejich průběžného profesního rozvoje.

3.

Podporovaly synergie mezi podnikatelskou výchovou v rámci vzdělávání a odborné přípravy a profesním poradenstvím, aby bylo podpořeno získávání klíčových podnikatelských kompetencí a aby byl brán zřetel na založení podniku jako na jednu z kariérních příležitostí.

4.

Prosazovaly a podporovaly studentské podnikatelské iniciativy, například podporou vytváření vhodného prostředí pro výuku, poskytování smysluplného profesního poradenství na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a – zejména pak v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy – zpřístupnění mentoringu a tzv. inkubátorů pro potenciální podnikatele.

5.

Usnadňovaly a stimulovaly zapojení podnikavosti do výukového procesu a využívaly zkušeností bývalých absolventů, například tím, že podnikatelé budou zváni do institucí poskytujících vzdělávání a odbornou přípravu, aby se podělili o své zkušenosti se studenty, učiteli a školiteli, nebo vytvořením příležitostí pro učení praxí, stáže a učňovskou přípravu.

6.

Při posuzování kvality a účinnosti podnikatelské výchovy v rámci vzdělávání a odborné přípravy pokud možno využívaly informace získané na základě sledování absolventů.

7.

Podporovaly praktické podnikatelské zkušenosti, jako jsou například soutěže zaměřené na tvořivost, zakládání takzvaných start-upů, simulace podnikatelského prostředí nebo výuka založená na podnikatelských projektech, přičemž je třeba nutně dbát na adekvátní přístup přiměřený věku.

8.

Vzaly na vědomí práci tematické pracovní skupiny pro podnikatelskou výchovu.

Pokud jde konkrétně o vysokoškolské vzdělávání s tím, že je třeba mít na paměti nezávislost institucí:

9.

Podporovaly instituce vysokoškolského vzdělávání v jejich úsilí v oblasti vytváření cílených opatření za účelem řízení změn v těchto institucích a jejich dalšího organizačního rozvoje, zejména v souvislosti s prosazováním více podnikatelsky a inovativně orientovaného myšlení.

10.

Podporovaly používání inovativního online nástroje v oblasti vysokoškolského vzdělávání –HEInnovate  (3) – jakožto způsobu, jak podpořit vysokoškolské instituce při vytváření účinných strategií pro rozvoj schopností více zaměřených na podnikání a inovace, a to zvýšením povědomí o problémech a výzvách a poskytnutím vodítek, jak je řešit.

11.

S ohledem na zásady inovativního doktorského studia (4), v nichž se zdůrazňuje, že rozhodující je vynikající výzkum, vyzdvihovaly úlohu začínajících výzkumných pracovníků jakožto zprostředkovatelů přenosu znalostí do neakademického prostředí, ve vhodných případech zejména stimulováním kontaktů mezi doktorandy a průmyslem a dalšími příslušnými odvětvími zaměstnanosti, jakož i získávání různých přenositelných dovedností včetně podnikavosti v rámci vhodné odborné přípravy nebo zkušeností z praxe.

Pokud jde konkrétně o školy, odborné vzdělávání a přípravu a další vzdělávání s tím, že je třeba mít na paměti nezávislost institucí:

12.

Podporovaly dostupnost služeb, které pomáhají školám, institucím a poskytovatelům odborného vzdělávání a přípravy a institucím a poskytovatelům dalšího vzdělávání nalézt partnery v podnikatelském prostředí a mezi sociálními podniky.

13.

Vybízely instituce odborného vzdělávání a přípravy, aby se snažily podporovat studenty v zakládání podniků prostřednictvím výměny osvědčených postupů a navazováním intenzivnějších kontaktů se sférou podnikání a sociálního podnikání.

14.

Podporovaly dostupnost programů učňovského vzdělávání a dalších výukových iniciativ založených na učení praxí, které mají podnikatelský rozměr, a přístup k nim.

15.

Vybízely poskytovatele dalšího vzdělávání, aby v rámci možností začleňovali podnikatelské dovednosti a kompetence do stávajících vzdělávacích programů nebo aby poskytovaly zvláštní kurzy.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, JEDNAJÍCÍ V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ, ABY

1.

V úzké spolupráci s pracovní skupinou pro průřezové dovednosti v rámci ET 2020 posoudily proveditelnost a přínos vytvoření orientačního referenčního rámce pro klíčové podnikatelské kompetence (5), v němž budou uvedeny jednotlivé složky těchto kompetencí a bude se využívat přístup založený na výsledcích a úrovních učení. Podpořil by se tím koordinovaný přístup mezi jednotlivými úrovněmi vzdělávání a odborné přípravy a přispělo by se ke zohledňování výsledků neformálního a informálního učení.

2.

Umožnily výměnu nápadů a osvědčených postupů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU – například prostřednictvím pracovní skupiny pro průřezové dovednosti v rámci ET 2020 – v zájmu podpory začleňování podnikavosti do vzdělávání a odborné přípravy.

3.

Posoudily přidanou hodnotu, kterou by mělo vytvoření nástroje na úrovni EU, jenž by občanům umožňoval provést hodnocení vlastních podnikatelských kompetencí, a aby rovněž určily veškeré obdobné nástroje, které jsou v současnosti k dispozici.

4.

Důkladně se zabývaly potenciálem, který má program Erasmus+ při podpoře podnikatelské výchovy, například podporou začleňování spolupráce mezi oblastí vzdělávání a podniky do znalostních aliancí v případě vysokoškolského vzdělávání a do sektorových rad v případě odborného vzdělávání a přípravy. Zohlednily zejména výsledky evropské experimentální iniciativy v oblasti příslušné politiky, pokud jde o praktické podnikatelské zkušenosti.

5.

Podporovaly vzdělávání učitelů a školitelů zaměřené na podnikatelské dovednosti a kompetence, například prostřednictvím projektů, které propojují sítě učitelů a školitelů a podněcují stávající podnikatele k poskytování vstupních informací, nebo rozvojem nových kurzů či zdrojů, mimo jiné prostřednictvím digitálního učení a učení on-line.

6.

V souvislosti se systémem záruk pro mladé lidi se zabývaly možnými způsoby, jak nasměrovat mladé lidi k podnikatelským činnostem prostřednictvím odpovídající odborné přípravy, zlepšením spolupráce mezi institucemi poskytujícími vzdělávání a odbornou přípravu a světem práce tak, aby byli identifikováni mladí lidé, kteří mohou mít ze systému záruk pro mladé lidi prospěch, a dále podporou podnikatelského učení v případě účastníků tohoto systému a označením zakládání podniků jako potenciální profesní dráhy.

7.

Zvážily, jak co nejlépe využívat evropských zdrojů, jako je Evropský sociální fond, k podpoře prosazování podnikavosti ve vzdělávání a odborné přípravě.

8.

Podporovaly spolupráci mezi podnikateli a institucemi poskytujícími vzdělávání a odbornou přípravu za účelem vývoje inovativních vzdělávacích řešení, například prostřednictvím soutěží a inkubátorů.

9.

Podporovaly spolupráci a výměny se sítěmi a organizacemi na regionální, celostátní a evropské úrovni, které mohou nabídnout zkušenosti a odborné znalosti při začleňování podnikavosti do vzdělávání a odborné přípravy a při vytváření nástrojů a metodik určených k prosazování podnikavosti jakožto klíčové kompetence.

10.

S ohledem na činnost odvedenou odbornou skupinou pro údaje a ukazatele výuky a kompetencí v oblasti podnikání a při vhodném zapojení stálé skupiny pro ukazatele a měřítka důkladněji posoudily prospěšnost a možnost definovat ukazatele podnikatelské výchovy s cílem rozšířit znalostní základnu a napomoci k určení oblastí osvědčených postupů.

11.

Posoudily potenciál vývoje bezplatných a volně přístupných digitálních a online nástrojů, které posilují získávání podnikatelských a inovativních dovedností a kompetencí, a prozkoumaly možnosti spolupráce s uživateli produktů s otevřeným zdrojovým kódem v zájmu propagace bezplatných podnikatelských nástrojů, jakož i odborné přípravy, pro účely uvedených nástrojů.

Pokud jde konkrétně o vysokoškolské vzdělávání s tím, že je třeba mít na paměti nezávislost institucí:

12.

Prosazovaly synergie s odvětvím výzkumu a inovací za účelem podpory iniciativ zaměřených na rozvíjení a rozšiřování podnikatelských dovedností a kompetencí.

13.

Podporovaly další rozvoj, úpravy a šíření nástroje HEInnovate jakožto nástroje pro podnikatelsky zaměřené a inovativní instituce vysokoškolského vzdělávání, konkrétně zohledňováním faktů shromážděných jeho aplikací v institucích vysokoškolského vzdělávání, které se rozhodly tohoto nástroje účastnit, využíváním poznatků získaných na základě vnitrostátních studií OECD a zprostředkováním pravidelných výměn s členskými státy a aktéry zastupujícími instituce vysokoškolského vzdělávání.

14.

Vyzvaly Evropský inovační a technologický institut (EIT), aby posoudil potenciál právě vytvářené značky „certifikovaný inovátor a podnikatel“, vytvořil v tomto ohledu návaznost na svůj celkový vzdělávací program a hojně šířil výsledky této činnosti v souladu s osvětovým programem EIT s tím, že by nemělo docházet k vytváření další administrativní zátěže.

15.

Ve vhodných případech posoudily podnikatelský potenciál vysokoškolského vzdělávání, a to tím, že určí hybné faktory ve školní, mimoškolní a institucionální oblasti, budou je v širší míře prosazovat na úrovni institucí vysokoškolského vzdělávání a na dalších úrovních vzdělávání a využijí relevantních studií zaměřených na podporu tohoto potenciálu.

16.

Zohledňovaly úlohu a dopad činnosti fóra pro univerzity a podniky, zejména doporučení učiněná jeho podnikatelským pilířem, s cílem vytvořit inovativní přístupy a podporovat výměny názorů na otázky na pomezí univerzitní a podnikatelské sféry, které se týkají problematiky podnikání.

Pokud jde konkrétně o školy, odborné vzdělávání a přípravu a další vzdělávání s tím, že je třeba mít na paměti nezávislost institucí:

17.

Posoudily potenciál programu Entrepreneurship360 jakožto nástroje, který by školám a institucím odborného vzdělávání a přípravy mohl napomoci určit vlastní silné stránky a nedostatky, pokud jde o podnikatelské kompetence, a přijmout návazná opatření.

18.

Podporovaly vytváření sítí učitelů a školitelů a rozvoj projektů zaměřených na podnikatelskou výchovu, například prostřednictvím platforem eTwinning a EPALE.

19.

Posoudily potenciál evropského podnikatelského fóra zaměřeného na odbornou přípravu, zejména tím, že ve vhodných případech zohlední výsledky jeho činnosti a doporučení.

20.

V rámci Evropské aliance pro učňovskou přípravu podporovaly iniciativy zaměřené na rozvoj a rozšiřování podnikatelských dovedností a kompetencí v rámci programů učňovské přípravy a jiných programů založených na učení praxí.

BERE NA VĚDOMÍ ZÁMĚR KOMISE

1.

Rozšiřovat znalostní základnu týkající se podnikatelské výchovy prostřednictvím příslušných studií, jako je například tematická zpráva v rámci sítě Eurydice plánovaná na rok 2015.

2.

Předložit v první polovině roku 2016 zprávu o dosahu a dopadu nástroje HEInnovate a jeho metodice a vypracovat všechna relevantní doporučení pro jeho další rozvoj.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY

zajistila nezbytnou interní koordinaci tak, aby do činnosti navazující na tyto závěry byly zapojeny všechny oblasti vzdělávání a odborné přípravy.


(1)  Viz dokument EUCO 79/14, s. 15, poslední odstavec.

(2)  Pro účely tohoto znění se pojem „podnikavost“ používá v duchu definice „smyslu pro iniciativu a podnikavost“ uvedené v doporučení z roku 2006 jako „schopnost jedince převádět myšlenky do praxe, která předpokládá tvořivost, schopnost zavádět novinky a nést rizika i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů. Tato schopnost je přínosná pro jednotlivce nejen v jejich každodenním životě doma a ve společnosti, ale i na pracovišti, pomáhá pochopit souvislosti jejich práce a umožňuje jim chopit se příležitostí a je základem specifičtějších dovedností a znalostí, které potřebují osoby zabývající se sociálními nebo obchodními činnostmi nebo podílející se na těchto činnostech a které by měly zahrnovat povědomí o etických hodnotách a podporovat řádnou správu.“.

(3)  https://heinnovate.eu/intranet/main

(4)  Jak bylo potvrzeno v závěrech Rady z listopadu roku 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 39, bod 10).

(5)  V kontextu rámce klíčových schopností, stanoveného v doporučení Evropského parlamentu a Rady z roku 2006 (Úř. věst. L 394, 30.12.2006).


PŘÍLOHA

Politické souvislosti

1.

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (1);

2.

Závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (2);

3.

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 26. listopadu 2009 o rozvoji úlohy vzdělávání v rámci plně fungujícího znalostního trojúhelníku (3);

4.

Závěry Rady ze dne 16. března 2010 o strategii Evropa 2020  (4);

5.

Závěry Rady o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (5);

6.

Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (6);

7.

Závěry Rady ze dne 20. května 2014 o podpoře podnikání mladých lidí v zájmu sociálního začlenění mladých lidí (7);

8.

Závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů (8);

9.

Závěry Evropské rady ze dne 26. a 27. června 2014, zejména příloha I: Strategická agenda pro Unii v čase změn  (9);

a dále

1.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků (10), listopad 2012;

2.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Akční plán podnikání 2020 – opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě  (11), leden 2013.


(1)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(2)  Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(3)  Úř. věst. C 302, 12.12.2009, s. 3.

(4)  Dokument 7586/10.

(5)  Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 36.

(6)  Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(7)  Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 18.

(8)  Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 22.

(9)  Dokument EUCO 79/14, s. 15.

(10)  Dokument 14871/12 + ADD 1 až 8.

(11)  Dokument COM(2012) 795 final.