Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 265/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„ “ (MRECH KAMPOT) / „POIVRE DE KAMPOT“

ES č.: KH-PGI-0005-01264 – 6.10.2014

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název (názvy)

„ “ (Mrech Kampot) / „Poivre de Kampot“

2.   Členský stát nebo třetí země

Kambodža

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Druh produktu

Třída 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Zeměpisným označením „ “ (v jazyce oblasti původu – khmérštině) / „Poivre de Kampot“ (ve francouzštině) jsou chráněny bobule dvou odrůd pepřovníku černého (Piper nigrum L.) pěstovaných v oblasti vymezené v oddíle 4, a sice odrůd Kamchay a Lampong (nebo Belantoeung), které jsou místně označovány také jako odrůda „malolistá“ a „velkolistá“.

Existují čtyři různé typy pepře „ “ / „Poivre de Kampot“ v závislosti na době sklizně a následném zpracování:

—   Zelený pepř: Jedná se o nezralé plody sklízené v raném stadiu vývoje. Tento pepř se může prodávat a konzumovat buď čerstvý (na trh je dodáván v hroznech), nebo ve slaném či octovém nálevu (nakládají se celé bobule nebo hrozny).

—   Černý pepř: Bobule se z rostliny sklízejí v okamžiku, kdy se jejich barva mění ze zelené na žlutou, a následně se suší. Tento pepř se může prodávat v celých bobulích nebo mletý.

—   Červený pepř: Tuto barvu mají usušené plně vyzrálé bobule. Na trh je dodáván v celých bobulích.

—   Bílý pepř: Tento pepř se získává máčením červených či zralých bobulí. Prodává se v celých bobulích.

Pro produkt je typická jeho silná (nikoli však „ohnivá“) ostrost, která není agresivní, ale v ústech se postupně rozvíjí. Mimořádná kvalita pepře, který je chráněn zeměpisným označením „ “ / „Poivre de Kampot“, tkví nejen v pálivosti, ale i v jeho intenzivním aroma.

Jeho zrnka vykazují ideální fyzické vlastnosti, pokud jde o velikost a hustotu.

Produkt má následující fyzikální a organoleptické vlastnosti:

Pokud jde o konkrétní vlastnosti jednotlivých typů „ “ / „Poivre de Kampot“:

Produkt se uvádí na trh v dobře utěsněných obalech (z různých materiálů a o různých velikostech), na kterých figurují označení blíže popsaná v oddíle 3.6.

3.3   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Ve vymezené zeměpisné oblasti se musejí uskutečnit všechny kroky při produkci. Patří mezi ně:

Čerstvý zelený pepř „ “ / „Poivre de Kampot“ musí být v rámci zeměpisné oblasti vypěstován.

Černý, červený a bílý pepř, jakož i nakládaný zelený pepř „ “ / „Poivre de Kampot“ pak musí být v zeměpisné oblasti vypěstován a zpracován (musí zde proběhnout máčení nebo nakládání).

3.5   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Sáčky a nádoby, v nichž je produkt dodáván na trh, musí být označeny nápisem „ “ nebo „Poivre de Kampot“. Název může být doplněn o překlad do úředního jazyka území, kde se výrobek prodává (např. „Kampot Pepper“ v anglicky mluvících zemích), přičemž použité písmo musí být přinejmenším stejně velké jako ostatní největší písmena na obale. Poblíž názvu „ “ nebo „Poivre de Kampot“, který zde může být i přeložen, je nutno uvést, že se jedná o chráněné zeměpisné označení.

Balení musí být opatřeno individuálním číslem šarže (aby bylo možné zpětně dohledat původ produktu).

Na obale musí být také zřetelně vidět:

Na obale může nepovinně figurovat i logo chráněného zeměpisného označení (nebo podobné známky) jiných zemí nebo regionů, kde je produkt „ “ / „Poivre de Kampot“ uznáván.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblast tvoří následující okresy na jihu Kambodže:

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Existuje příčinná souvislost mezi zeměpisným původem a pověstí i kvalitou produktu.

Pověst:

O pěstování pepře v Kambodži se zmiňuje ve svých zprávách už čínský objevitel Čou Ta-kuan ve 13. století.

Skutečná „pepřová horečka“ však v kampotské provincii vypukla s příchodem francouzských osadníků na konci 19. století. Počátkem příštího století vzrostla produkce tohoto koření v Kampotu až na 8 000 tun za rok. V polovině 20. století se výroba kampotského pepře ustálila na přibližně 3 000 tunách ročně a zdejší koření vykazovalo výjimečnou kvalitu. Název Kampot si už v této době mnoho lidí spojovalo s pepřem. Produkt se těšil obecné známosti především ve Francii a zbytku Evropy, kde byl velmi ceněn pro svoji kvalitu, zejména mezi vyhlášenými kuchaři.

Historii a známost kampotského pepře dobře dokládá a ilustruje kniha „Kampot, miroir du Cambodge. Promenade historique, touristique et littéraire“ vydaná nakladatelstvím YOU-FENG v Paříži roku 2003. Autor Luc Mogenet v této práci pojednává o pěstování pepře, jež ke konci 19. století vedlo k rozkvětu Kampotu, a uvádí v ní, že ve dvacátých letech 20. století pocházel takřka všechen pepř spotřebovávaný ve Francii právě z této části Indočíny.

O produkci pepře v Kampotu mezi 19. a 20. stoletím se zmiňuje řada tehdejších publikací, například periodika „Paris-match“ (č. 969–977 z roku 1967), „Connaissance des arts“ (Societe Française de Promotion Artistique, č. 189 z roku 1967), „Bulletin du comité des travaux historiques et scientifiques“ a „Bulletin de la Section de géographie“ (Imprimerie nationale, 1915), kniha „Un hiver au Cambodge: chasses au tigre, à l'éléphant et au buffle sauvage“ (Edgar Boulangier, Mame 1887), zpravodaj „Bulletin économique de l'Indochine“ (svazek 6, 1903) atd.

S nástupem Rudých Khmerů a s probíhající občanskou válkou se výroba kampotského pepře dramaticky zastavila. Na konci 20. století, když se po volbách v roce 1998 situace v zemi opět relativně uklidnila, zde byla produkce tohoto koření obnovena a místní pepř si rychle vydobyl zpět svou někdejší slávu.

Rodiny, které se v oblastech Kampot a Kep věnovaly pěstování pepře, se vrátily do země svých předků. Tito následovatelé několika pěstitelských generací přirozeným způsobem vymýtili a vyčistili pole ponechaná ladem a tradičními metodami, jež zdědili po předcích, začali opět pěstovat pepřovník.

V dubnu 2010 byl kampotský pepř v Kambodži zaregistrován jako zeměpisné označení a byl prvním místním produktem, jenž získal takovýto status.

Znovuzahájení výroby kampotského pepře v této nové éře vzbudilo pozornost sdělovacích prostředků na národní i mezinárodní úrovni.

O produktu bylo natočeno několik dokumentů, které vyzdvihovaly jeho kvalitu a specifičnost a vysílaly se po celém světě. Kampotskému pepři se věnoval například pořad britské BBC s názvem „Rick Stein's Far Eastern Odyssey“ (1. program), dokument „Nouveaux produits, nouvelles habitudes: révélations sur nos assiettes“ odvysílaný francouzským kanálem M6 v rámci programu „Zone Interdit“ nebo pořad „Les petits plats du Grand Mékong“ magazínu TÉLÉRAME.

Produkt označovaný jako „ “ / „Poivre de Kampot“ je dnes mimoto popisován jako pepř nejvyšší kvality v mnoha turistických a gastronomických průvodcích. Zmiňují se o něm například „Lonely Planet Cambodia“ (Lonely Planet, Nick Ray, Greg Bloom, 2014), „Consumed: Food for a Finite Planet“ (Sarah Elton, 2013), „Gordon's Great Escape Southeast Asia: 100 of my favourite Southeast Asian recipes“ (Gordon Ramsay, 2011), „The Rough Guide to Cambodia“ (Beverley Palmer, 2013) apod.

To vše dokazuje, že kampotský pepř se těší pověsti, kterou lze přičíst jeho zeměpisnému původu.

Kvalita produktu daná jeho zeměpisným původem:

Specifičnost produktu, která tkví v jeho silné (nikoli však „ohnivé“) ostrosti a v jeho aromatické intenzitě, je dána zvláštními podmínkami dané oblasti a místními výrobními metodami.

Předpokladem pro získávání vysoce kvalitního pepře jsou dobře odvodňovaná pole a vysoký průměrný úhrn srážek. Podnebí v provinciích Kampot a Kep se vyznačuje vydatnými a pravidelnými dešti, přičemž období dešťů je zde delší než období sucha. Srážky tak ve vymezené zeměpisné oblasti vykazují nejen vysoký průměrný úhrn (více než 2 000 mm/rok), ale také dobré rozložení během roku, což má přímý vliv na jakost produktu, především na jeho aroma a vyváženou ostrost. Jelikož většina plantáží je díky místnímu reliéfu založena na kopcích (vyvýšeninách) nebo na úpatích hor, půda je lépe odvodňována.

Pokud jde o lidské faktory, zemědělci ve vymezené oblasti používají při pěstování pepřovníku dvě specifické metody:

Tyto postupy, jež mají zaručit dobré odvodnění půdy, rovněž přispívají k tomu, že pěstovaný pepř má intenzivní aroma a vyváženou ostrost.

Díky pravidelnému dodávání nové půdy a dalším opatřením uplatňovaným na plantáži (díky širokým mezerám mezi kůly a přistínění mladých rostlin) pak místní pepř získává patřičnou hustotu a velikost.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://cambodiaip.gov.kh/TemplateTwo.aspx?parentId=34&menuid=74&childMasterMenuId=74&lang=en

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Procento bobulí, které nesplňují kritéria velikosti a barvy.

(3)  Květní lůžko je anatomická část pepřového zrna – drobná stopka rostoucí vprostřed květu a bobule. Považuje se za odpad a v období sklizně se odstraňuje, aby byly získávané bobule čisté.