|
4.3.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/9 |
Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(2015/C 75/05)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).
ŽÁDOST O ZMĚNU
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)
ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9
„HUILE D’OLIVE DE NYONS“
č. ES: FR-PDO-0217-01199-20.2.2014
CHZO ( ) CHOP ( X )
1. Položka specifikace produktu, jíž se změna týká
—
—
—
—
—
—
—
—
—
2. Druh změny (změn)
—
—
—
—
3. Změna (změny)
3.1. Popis produktu
Na základě kontrol, které proběhly od schválení tohoto označení, byl popis organoleptických vlastností doplněn o prvky, díky nimž lze produkt lépe identifikovat.
Maximální obsah volných mastných kyselin byl snížen na 0,8 g/100 g, což odpovídá způsobu výroby nyonského oleje, kdy jsou olivy po sklizni rychle rozdrceny.
Ve snaze zachovat kvalitu pro spotřebitele bylo peroxidové číslo omezeno na 16 miliekvivalentů aktivního kyslíku na 1 kg olivového oleje ve stadiu prvního uvedení na trh.
Ostrost (či štiplavost) a hořkost jsou velmi mírné až neznatelné. Na stupnici hodnot vycházejících z hodnocení Mezinárodní rady pro olivový olej (0 až 10) dosahují stupně 0 až 2. Navrhované limity tak dobře odrážejí vlastnosti oleje „Huile d’olive de Nyons“, který je jemný díky tomu, že olivy jsou sklízeny zralé.
Barva oleje byla v původní specifikaci označována jako „zlatavá“. Protože se barva oleje během jeho životnosti mění (na začátku hospodářského roku má nazelenalý odlesk), byl popis barvy doplněn takto: „Barva oleje je žlutá s nazelenalými odlesky až zlatavá.“
3.2. Důkaz původu
Položka „Důkaz, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti“ byla s ohledem na legislativní vývoj v oblasti vnitrostátních právních předpisů konsolidována a obsahuje zejména oznamovací povinnosti a vedení rejstříků týkajících se vysledovatelnosti produktu a sledování podmínek produkce.
V této souvislosti by měl kontrolní orgán provozovatelům zejména vydávat osvědčení, že jsou schopni splnit požadavky stanovené ve specifikaci označení, o jehož užívání žádají.
Tato položka byla ostatně doplněna o několik ustanovení týkajících se rejstříků a dokumentů, jež umožňují zaručit zpětnou vysledovatelnost a kontrolu souladu produktů s požadavky specifikace.
3.3. Metoda produkce
Doplňuje se ustanovení týkající se stáří, kdy jsou stromy poprvé zahrnuty do produkce, na niž se vztahuje označení původu. Aby se usnadnila kontrola produkce, je tato hranice stanovena na pět let. Od stáří pěti let jsou tak stromy zahrnuty do produkce, sady jsou kontrolovány a jejich produkce se zohledňuje v maximálním povoleném výnosu.
Co se týče maximálního povoleného 5 % podílu odrůd opylovačů v sadech, je třeba zohlednit velmi malé sady (méně než 20 stromů), v nichž se tento podíl obtížně dodržuje. Aby se zohlednila jejich situace, je povolena přítomnost jednoho stromu odrůdy opylovače. Je upřesněno, že používání těchto odrůd při produkci oleje je povoleno pod podmínkou, že podíl těchto odrůd nepřesáhne 5 % objemu zpracovaných oliv.
Byla rovněž doplněna ustanovení o prořezávání a údržbě sadů, aby se dobrá péče o nyonské sady ustálila: tato ustanovení umožňují zabránit tomu, aby sady zůstávaly neudržovány (povinnost každoroční údržby, udržování rostlinného pokryvu a povinné prořezání stromů každé dva roky) a omezují sanitární rizika (odstraňování odřezaných částí).
Na základě ustanovení původní vyhlášky o schválení CHOP ze dne 10. ledna 1994 se vkládají ustanovení o hustotě výsadby (minimálně 24 m2 na strom, minimální vzdálenost mezi stromy 4 metry) a o zákazu pěstování trvalých kultur mezi stromy, aby se udržela kvalita a byly respektovány tradiční metody pěstování.
Zavlažování olivovníků umožňuje pravidelnější sklizeň a nezhoršuje kvalitu olivového oleje. K zavlažování by nemělo docházet v pozdních fázích zrání, aby plody mohly dozrát v dobrých podmínkách. Navrhuje se povolit zavlažování olivovníků a stanovit nejzazší termíny pro jednotlivé používané techniky zavlažování (do 31. srpna pro zavlažování postřikem a do 30. září pro kapkové zavlažování a mikropostřikovače).
Původní vyhláška o schválení CHOP ze dne 10. ledna 1994 stanovila omezení výnosu ze sadů na 6 tun/ha s možností zvýšit tuto hranici na 8 tun/ha ve výjimečně úrodných letech. Od schválení označení původu zaznamenali pěstitelé oliv zvýšení výnosů. Toto zvýšení souvisí s tím, že díky úspěchu označení původu jsou sady pravidelněji udržovány a že se zlepšil odborný dohled. Mnohé sady prošly obnovou. Kromě toho v této oblasti od roku 1985 nijak výrazně nemrzlo, a stromy tak mohly nabrat větší vzrůst a přinášejí významné výnosy. Maximální výnos v průměru na jeden zemědělský podnik se tedy zvyšuje na 10 tun oliv na hektar, což je hodnota, která lépe odráží místní zemědělský potenciál. Při výpočtu tohoto výnosu se berou úvahu veškerá množství vyprodukovaných oliv, ať je jejich pozdější využití jakékoli.
Původní vyhláška o schválení CHOP ze dne 10. ledna 1994 stanovila, že se každý rok určí datum začátku sklizně. Upřesňuje se, že toto datum určí příslušné úřady poté, co sdružení prověří zralost plodů, aby se před povolením sklizně zajistilo, že celkový stupeň zralosti je dostatečný.
Stupeň zralosti oliv při sklizni byl upřesněn – nejméně 65 % oliv bez zeleného zbarvení –, aby se zpřesnil původně stanovený pojem „sklizně dostatečně zralých plodů“.
Byly též upřesněny způsoby sklizně oliv, aby se zohlednil technický vývoj. Vedle výhradně ručního sběru na stromě se tak povoluje také používání nástrojů, pomocí nichž se třese větvemi nebo stromem. Používání přípravků, které usnadňují opadávání plodů, je zakázáno. Je rovněž zakázáno sklízet olivy, jež spadly na zem přirozeně, neboť tyto olivy snižují kvalitu výsledného oleje. Ustanovení rovněž upřesňují, jakým způsobem postupovat při používání sítí, aby se zachovala kvalita oliv.
V zájmu zachování všech charakteristických vlastností u sklizených oliv si sdružení přálo doplnit, že plody jsou přepravovány v bednách o objemu nejvýše 20 kg.
Původní vyhláška o schválení CHOP ze dne 10. ledna 1994 stanovila lhůty jednak mezi sklizní a dodáním do lisovny a jednak mezi sklizní a zpracováním. Aby bylo zajištěno, že olej bude splňovat kritéria pro označení původu, byly tyto lhůty zkráceny: nejvýše 3 dny mezi sklizní a dodáním do lisovny, nejvýše 4 dny mezi dodáním do lisovny a zpracováním a nejvýše 6 dnů mezi sklizní a zpracováním.
V zájmu vyjasnění původně uvedeného pojmu „zdravé“ olivy se podrobněji formulují požadavky na kvalitu zpracovávaných oliv. Podíl plodů poškozených mrazem či škůdci nesmí přesáhnout 10 %.
Zavádí se povinnost odstranit listy z plodů, než se z nich začne získávat olej, aby se do olivového oleje nedostávaly nežádoucí příchutě.
V zájmu zachování původních vlastností produktu byla maximální povolená teplota směsi rozdrcených oliv po celou dobu zpracování snížena z 30 °C (stanovených v původní vyhlášce o schválení CHOP) na 27 °C. Toto teplotní omezení se vztahuje též na vodu, která se používá k oplachování.
Ačkoli byla zachována dřívější ustanovení o metodách extrakce oleje (výlučně mechanické postupy, při nichž se nepoužívá jiná přísada než voda), byl seznam povolených metod upřesněn (rozdrcení oliv, míchání olivové hmoty, oddělení olivové pulpy od tekuté části, oddělení oleje od margarínu, případná filtrace). V tomto seznamu jsou zastoupeny všechny techniky v současnosti používané v dané zeměpisné oblasti. Seznam byl vytvořen, aby se zabránilo zavádění nových technik přeměny na olej, aniž by se předem zvážil dopad na vlastnosti produktu.
Aby se zabránilo oxidací, doplňuje se, že „skladování a balení oleje ‚Huile d’olive de Nyons‘ se provádí tak, aby se omezil kontakt oleje se vzduchem“.
3.4. Označování
Údaje na etiketě používané specificky k označení původu byly uvedeny do souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012, a je proto předepsáno používání loga Evropské unie pro CHOP. Kromě toho je rovněž závazné používat na etiketě produktu slova „chráněné označení původu“.
3.5. Vnitrostátní požadavky
Vzhledem k vývoji vnitrostátních zákonů a předpisů má položka „Vnitrostátní požadavky“ formu tabulky shrnující hlavní kontrolované prvky, jejich referenční hodnoty a metodu hodnocení.
3.6. Jiné: aktualizace části „Referenční údaje o kontrolním orgánu“ a upřesnění způsobů označování parcel
Kontaktní údaje orgánů příslušných v oblasti kontroly byly aktualizovány, zejména aby se zohlednila změna ve způsobech kontroly.
V části „Zeměpisná oblast“ byly v souladu s novými vnitrostátními postupy upřesněny způsoby označování pozemků.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (3)
„HUILE D’OLIVE DE NYONS“
č. ES: FR-PDO-0217-01199-20.2.2014
CHZO ( ) CHOP ( X )
1. Název
„Huile d’olive de Nyons“
2. Členský stát nebo třetí země
Francie
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Olivový olej „Huile d’olive de Nyons“ je charakteristický svou máslovou chutí a vůní zelených jablek a sušeného ovoce. Někdy je doprovází aroma čerstvých lískových oříšků či čerstvě posekané trávy. Jedná se o hustý olej, který degustátoři označují jako „mastný“ v protikladu k některým takzvaným „tekutým“ olejům. Barva oleje je žlutá s nazelenalými odlesky až zlatavá.
Olej má jen mírně hořkou a ostrou příchuť a každá z těchto vlastností dosahuje nejvýše stupně 2 z 10 na organoleptické stupnici Mezinárodní rady pro olivový olej.
Obsah volných kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, je nejvýše 0,8 g na 100 g. Peroxidové číslo je omezeno na 16 miliekvivalentů aktivního kyslíku na 1 kg olivového oleje u olejů, jež jsou ve stadiu prvního uvedení na trh.
3.3. Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Nejméně 95 % používaných oliv pochází z odrůdy Tanche, zbylé olivy mohou pocházet ze stromů jiných odrůd, jež se používají jako opylovače.
3.4. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)
—
3.5. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Všechny kroky, od produkce suroviny až po přeměnu oliv na olivový olej, musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti.
3.6. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.
—
3.7. Zvláštní pravidla pro označování
Kromě povinných údajů, které stanoví příslušné předpisy o označování olivového oleje, jsou na etiketě „Huile d’olive de Nyons“ uvedeny:
|
— |
název chráněného označení původu „Huile d’olive de Nyons“, slova „appellation d’origine protégée“ (chráněné označení původu) nebo „A.O.P.“ (CHOP). Tyto údaje jsou společně uvedeny v témže zorném poli na téže etiketě, |
|
— |
logo Evropské unie pro CHOP. |
Údaje se uvádějí zřetelným, čitelným, nesmazatelným a dostatečně velkým písmem, které se znatelně odlišuje od pozadí, na němž jsou natištěny, aby byly jasně odlišeny od všech ostatních nápisů nebo vyobrazení.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Zeměpisná oblast produkce se nachází:
|
— |
na sever od hory Mont Ventoux v oblasti označované jako suché Předalpí, |
|
— |
na jih od výběžků, které přecházejí v alpský masiv, tyčí se do nadmořské výšky 1 000 až 1 300 m a tvoří tak překážku nejvýraznějšímu místnímu větru, kterým je mistral, |
|
— |
na východ od údolí Rhony. |
Zeměpisná oblast sestává z území následujících 53 obcí v departementech Drôme a Vaucluse:
|
— |
departement Drôme: celý kanton Nyons vyjma obcí Chaudebonne, Sainte-Jalle a Valouse, obce Beauvoisin, Bénivay-Ollon, Buis-les-Baronnies, Eygaliers, Mérindol-les-Oliviers, Mollans-sur-Ouvèze, Montréal-les-Sources, Le Pègue, La Penne-sur-l’Ouvèze, Pierrelongue, Plaisians, Propiac, La Roche-sur-le-Buis, Rousset-les-Vignes, Sahune, Saint-May, Saint-Pantaléon-les-Vignes, Tulette, Vercoiran a Villeperdrix, |
|
— |
departement Vaucluse: celý kanton Vaison la Romaine, obce Brantes, Entrechaux, Malaucène (část AI), Valréas a Visan. |
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti
Olivové sady v oblasti Nyons a Baronnies, z nichž pochází olej „Huile d’olive de Nyons“, jsou nejseverněji položené ve Francii a leží na 44 ° severní šířky. Dále na sever již teploty na podzim a v zimě neumožňují, aby plody správně dozrály.
Kvůli této zeměpisné poloze, na okraji středozemního pásma, mohou být olivovníky vystaveny nebezpečí mrazu. Stromy jsou však chráněny proti silným větrům (mistral) a chladu, protože oblast leží v přírodní kotlině. Městečko Nyons se těší poměrně dlouhé době slunečního svitu (2 500 h ročně), dobré kvalitě ovzduší (suché a zdravé) a mírným teplotám, a je proto někdy nazýváno „malá Nice“.
Mezi mořem a touto oblastí leží hora Mont Ventoux, přezdívaná „Provensálský obr“, která zabraňuje přílivu silných dešťů z jihu, díky čemuž si oblast získala název suché Předalpí. Kopcovité pohoří s nadmořskou výškou 1 000 až 1 300 m vytváří přirozenou překážku a oslabuje tak nejvýraznější místní vítr zvaný mistral.
Podnebí je středomořského typu se slabými srážkami (průměrně 773 mm za rok mezi lety 1961 a 1990), které přicházejí zejména na podzim. Třetina srážek zde spadne během bouřek. Léta jsou suchá a horká. V zimě jsou teploty poměrně nízké a vítr vane zejména ze severu. V průběhu zimy se většinou ochlazuje postupně a minimální průměrné teploty jsou 6,4 °C.
Polohy vhodné k pěstování olivovníků v zeměpisné oblasti tohoto označení původu jsou stráně kopců na slunečné straně v otevřené krajině (nestíněné), která usnadňuje proudění vzduchu, jež s sebou odnáší vlhkost. Půda obsahuje dostatečně silnou vrstvu propustné sutiny, v níž se udržují zásoby vody.
Produkce oliv v oblasti Nyons má dlouhou tradici: Již Féničané a později Řekové učili obyvatele usazené na březích řeky Eygues, jak pěstovat vinnou révu, ale také olivy.
Po staletí existuje mnoho zmínek o obchodě s olejem a s olivami a tato produkce tvoří nedílnou součást krajiny a hospodářského života regionu.
Rizika spojená s produkcí oleje ve dvacátém století (zejména mrazy v roce 1956) pobídla producenty, aby se spojili a svou tradici chránili. V roce 1964 bylo založeno „confrérie des chevaliers de l’olivier“ (bratrstvo rytířů olivovníku) a kromě toho se organizují tradiční slavnosti (Olivades, Alicoque, fête de l’Olive piquée atd.).
Díky jejich úsilí a vytrvalosti bylo dne 24. dubna 1968 označení původu uznáno rozsudkem soudu ve Valence a později uznáno jako kontrolované označení původu (AOC) vyhláškou ze dne 10. ledna 1994.
Producenti využívají znalostí přizpůsobených přírodním podmínkám. Zvolili si místní odrůdu, Tanche, jež se obzvlášť dobře adaptovala na místní krajinu.
Plody této odrůdy je možné využít jak k přímé konzumaci, tak pro výrobu oleje. Po sklizni se olivy tradičně měří a ty nejmenší pak putují do lisovny.
Olivy se sklízejí dostatečně zralé a krátce po sklizni jsou rozdrceny. Používají se techniky lisování či extrakce, jež zachovávají veškeré vlastnosti produktu (teplota směsi omezena na 27 °C, přidává se pouze voda).
5.2. Specifičnost produktu
Olej „Huile d’olive de Nyons“ se získává z oliv odrůdy Tanche, jež se sklízejí ve stadiu pokročilé zralosti.
Z organoleptického hlediska se olej „Huile d’olive de Nyons“ vyznačuje jen mírnou hořkostí a ostrostí (nejvýše stupeň 2), hustou texturou, máslovou chutí a vůní zelených jablek a sušeného ovoce. Někdy je doprovází aroma čerstvých lískových oříšků či čerstvě posekané trávy.
Z analytického hlediska musí olej „Huile d’olive de Nyons“ vykazovat omezenou kyselost.
Je třeba poznamenat, že odrůda Tanche se kromě výrazného obsahu kyseliny olejové (nad 80 %) vyznačuje poměrem Δ-5-avenasterolu a kampesterolu výrazně přesahujícím hodnotu 3.
5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)
Producenti v oblasti Nyons a Baronnies museli již odedávna výrobu oleje přizpůsobovat klimatickým podmínkám, a vysadili zde proto odrůdu, která poměrně dobře odolává mírným mrazům, a vybrali z tohoto kultivaru ty nejodolnější stromy. Výběr padl na odrůdu Tanche považovanou v oblasti Nyons a Baronnies za endemickou.
Přírodní podmínky nárokům odrůdy Tanche výborně vyhovují, a tato odrůda je tak s výjimkou malého počtu opylovačů jedinou, jež se v tomto regionu používá. Odrůda Tanche totiž potřebuje chladné zimy, aby se omezily výkyvy a nepravidelnosti produkce. Kromě toho je citlivá na vítr.
Její odvěkou přítomnost a přizpůsobení zdejšímu prostředí prokazují stále živé letité silné stromy (některé exempláře jsou až 1 000 let staré). Kvůli svým nárokům se tato odrůda mimo danou zeměpisnou oblast příliš nerozšířila.
Díky zvláštním klimatickým podmínkám této zeměpisné oblasti (suchý vítr, doba slunečního svitu, mírný vítr a postupný pokles teplot) plody této náročné odrůdy dobře dozrávají a mohou se sklízet zralé.
Právě to, že odrůda Tanche může v tomto regionu nejen růst, ale i dobře dozrávat, propůjčuje olivovému oleji „Huile d’olive de Nyons“ jeho zvláštnost a originalitu.
Zdejší zkušenosti, které se projevují zejména sklizní zralých plodů a následným rychlým rozdrcením oliv, přispěly k výrobě jemného oleje (málo hořký, málo ostrý), s vůní zelených jablek a sušeného ovoce, máslovou chutí a nízkou kyselostí.
Tento olivový olej, který získal kontrolované označení původu ve Francii jako první, se používá v gastronomii a je předkládán při nejvýznamnějších příležitostech. Je uveden v soupisu kulinářského dědictví Francie („Inventaire du patrimoine culinaire de la France“), který pro region Rhône-Alpes v roce 1995 vydala Národní rada pro kulinářské umění („Conseil National des Arts culinaires“).
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))
https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCHuileOliveNyons2014.pdf
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.
(3) Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.
(4) Viz poznámka pod čarou 3.