|
Posouzení dopadů případné revize nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství
|
A. Nutnost jednat
|
Proč? Jaký problém je třeba řešit? Nejvýše 11 řádek
|
Stávající nařízení o udělování oprávnění k rybolovu neumožňuje účinné a transparentní sledování vnějšího loďstva EU. Tento stav představuje riziko pro udržitelné využívání rybolovných zdrojů a mohl by ovlivnit pověst Evropské unie na mezinárodní úrovni.
Konkrétněji, mnohá ustanovení stávajícího nařízení nejsou dostatečně jasná a nejsou v souladu s ostatními pravidly, zejména s těmi, která se týkají kontroly a boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (NNN). Různé úrovně správy se rovněž překrývají, což vede k nekonzistentnosti a komplikovaným postupům. V případě přímých oprávnění udělených třetími zeměmi plavidlům EU mimo oblast působnosti dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (asi 150 až 180 za rok) neexistuje žádný rámec pro schvalování ani kritéria, v důsledku čehož činnost vnějšího loďstva EU zůstává do velké míry netransparentní. Neřeší se ani případy zneužívání výměny vlajky a nájmů.
|
Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout? Nejvýše 8 řádek
|
Hlavním účelem návrhu je zavést konzistentní právní rámec, který by Unii umožnil lépe sledovat své vnější loďstvo sestávající z několika set plavidel všude, kde vyvíjí činnost, a bez ohledu na konkrétní rámec, jež tuto činnost upravuje. Cíl je v tomto kontextu dvojí:
1) vyjasnit a zjednodušit stávající právní rámec tím, že se odstraní nejednotnost a právní nejistota a vyjasní rozdělení úkolů mezi vnitrostátními správními orgány a Komisí;
2) zavést kritéria způsobilosti a povolovací postupy pro všechny situace, kdy se rybářské plavidlo Unie nachází mimo vody Unie, včetně přímého oprávnění („soukromé licence“), a zavést opatření, jež budou předcházet zneužívání výměny vlajky.
|
Jakou přidanou hodnotu mají opatření na úrovni EU? Nejvýše 7 řádek
|
Rybářská politika spadá do výlučné pravomoci EU a zásada subsidiarity se nepoužije, pokud jde o opatření, která přispívají k zachování biologických mořských zdrojů. Nařízení by kromě toho zajistilo jednotné používání pravidel v celé Evropské unii. Přidaná hodnota by vyplývala rovněž ze zavedení jasných pravidel vztahujících se na všechna plavidla registrovaná v některém z členských států EU, čímž by se vytvořily rovné podmínky pro celé loďstvo EU, které působí mimo vody EU.
|
B. Řešení
|
Jaké legislativní a nelegislativní politické možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? Nejvýše 14 řádek
|
V posouzení dopadů byly zvažovány celkem čtyři možnosti:
Možnost 1: Omezená změna stávajícího nařízení s cílem zajistit soulad s ustanoveními Lisabonské smlouvy.
Možnost 2: Kromě opatření uvedených v možnosti 1 by Komise mohla vypracovat pokyny s cílem poskytnout výklad stávajících ustanovení, která nejsou dostatečně jasná nebo přesná.
Možnost 3: Omezená změna stávajícího nařízení s cílem řešit nedostatky, oblasti způsobující nejistotu a mezery v platných právních předpisech, přičemž cílem by bylo zavedení jednoznačných ustanovení pro členské státy a soukromé subjekty.
Možnost 4: Přijetí nového nařízení se širší oblastí působnosti. Nařízení by zahrnovalo kritéria způsobilosti, která mají být spojena s podáváním žádostí o přímá oprávnění, a regulovalo nájmy. Rovněž by byla zahrnuta ustanovení, jež by předcházela zneužívání výměny vlajky.
Možnost 4 by byla kombinací právní jistoty a širší oblasti působnosti, výsledkem čehož by byl plnohodnotný rámec upravující činnost vnějšího loďstva EU po celém světě. Z tohoto důvodu je považována za nejúčinnější; dosáhla by politických cílů, posílila by důvěryhodnost Unie v mezinárodním měřítku a poskytla by dlouhodobé přínosy pro loďstvo EU.
|
Kdo podporuje kterou možnost? Nejvýše 7 řádek
|
Možnosti 1 a 2 nejsou podporovány žádnou z významných skupin zúčastněných stran, s výjimkou některých rybářských sdružení působících v oblasti jiných segmentů, než je rybolov tuňáka obecného, které považují stávající rámec za uspokojivý. Možnost 3 by splnila očekávání zúčastněných stran spočívající převážně v podpoře plnohodnotné revize nařízení o udělování oprávnění k rybolovu pouze částečně. Možnost 4 může být proto považována za možnost s největší podporou, včetně těch členských států, které mají početná vnější loďstva, jako je Španělsko, Francie, Portugalsko, Polsko a Nizozemsko, většiny sdružení vlastníků lodí a několika nevládních organizací činných v oblasti ochrany přírodních zdrojů.
|
C. Dopady upřednostňované možnosti
|
Má upřednostňovaná možnost výhody? Pokud ano, v čem tyto výhody spočívají? Nejvýše 12 řádek
|
V případě upřednostňované možnosti (možnost 4) se hospodářský dopad posuzuje jako pozitivní vzhledem k přínosům spojeným s větší právní jistotou pro hospodářské subjekty i orgány veřejné správy.
Pravidla by byla jasnější a komplexnější a celý proces by měl být zjednodušen, neboť role každého správního orgánu by byla jasně definována, a tak by se odstranilo překrývání a proces udělování oprávnění k rybolovným činnostem by se zjednodušil. Environmentální přínosy související s ochranou živých mořských zdrojů by byly optimální, jelikož přísnější sledování loďstva EU mimo vody EU přispěje ke zlepšení správy odvětví rybolovu a k zajištění vyšší udržitelnosti rybolovných zdrojů. To by doplňovalo pozitivní hospodářský dopad v případě hospodářských subjektů uvedených výše.
Přesnější kvantifikace očekávaných přínosů není nicméně možná, neboť současné údaje o vnějším loďstvu EU a o nákladech vnitrostátních správních orgánů na řízení rybářských loďstev jsou nedostatečné. Společenský dopad této možnosti lze považovat za neutrální.
|
Jsou s upřednostňovanou možností spojeny náklady? Pokud ano, o jaké náklady se jedná? Nejvýše 12 řádek
|
V případě upřednostňované možnosti (možnost 4) by nakládání s oprávněními k rybolovu pro všechny druhy rybolovných činností mimo vody EU (což by znamenalo nárůst počtu oprávnění k rybolovu) spolu s uplatňováním komplexnějších kritérií mohlo znamenat další zátěž pro vnitrostátní a evropské správní orgány. Ze zkušeností z členských států, ve kterých tento systém již funguje, však vyplývá, že toho lze dosáhnout při stejné úrovni lidských a finančních zdrojů, tedy bez dodatečných nákladů. Možnost využít vylepšených a standardizovaných nástrojů informačních technologií by navíc měla splnění těchto dodatečných úkolů usnadnit a postup zjednodušit.
Pokud jde o hospodářské subjekty, ty by musely při žádosti o oprávnění k rybolovu poskytnout úplnější informace, avšak na základě informací, které již mají k dispozici, a prostřednictvím jasnějších a standardizovaných postupů, čímž by se případná další zátěž zmírnila. Tato možnost také nevyvolává žádný negativní společenský nebo environmentální dopad a nemá žádný vliv z hlediska konkurenceschopnosti hospodářských subjektů EU nebo mezinárodního obchodu.
|
Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků? Nejvýše 8 řádek
|
Většinu dotčeného loďstva tvoří plavidla pro průmyslový rybolov lovící mimo vody EU. Majitelé těchto plavidel obvykle vlastní loďstvo čítající několik subjektů a zpravidla by nespadali pod kritéria definice MSP. S ohledem mimo jiné i na to, že soukromým provozovatelům nevznikají žádné náklady, nepředpokládají se pro tuto kategorii hospodářských subjektů žádná konkrétní opatření.
|
Pocítí jednotlivé národní rozpočty a vnitrostátní správní orgány zvýšené náklady? Nejvýše 4 řádky
|
Vliv na národní rozpočty a vnitrostátní správní orgány nebude velký. Dojde pouze k malému vlivu na správních orgány odpovědné za rybolov, a to především v organizační rovině. Dají se však očekávat omezené náklady na řízení IT pro Komisi.
|
Jsou očekávány nějaké jiné významné dopady? Nejvýše 6 řádek
|
Jediný další významný dopad pocítí třetí země udělující licence k rybolovu plavidlům EU. Tento dopad je pozitivní, neboť vylepšený rámec pro řízení vnějšího loďstva EU jim může přinést další výhody (lepší řízení rybolovných zdrojů, zvýšená transparentnost a boj proti korupci). Zlepšením kontroly plavidel Unie navrhované nařízení přispěje rovněž k vytvoření měřítka na mezinárodní úrovni, pokud jde o řízení a kontrolu vnějšího loďstva, a přispěje tak k lepší celosvětové správě rybolovu.
|
D. Návazná opatření
|
Kdy bude tato politika přezkoumána? Nejvýše 4 řádky
|
Komise plánuje zřízení skupiny odborníků z vnitrostátních správních orgánů za účelem sledování provádění tohoto nařízení. Kromě toho se 5 let po jeho vstupu v platnost provede hodnocení.
|