Souhrnný přehled

Posouzení dopadů k návrhu nařízení o sekuritizaci

A. Potřeba jednat

Proč? Jaký problém je třeba řešit?

Před krizí bylo financování do evropského hospodářství rostoucí měrou směrováno prostřednictvím sekuritizačního trhu. Tento trh si během krize udržel značnou výkonnost a vytvořil pouze zanedbatelné ztráty. Jeho dobrá pověst byla však po krizi vážně ohrožena praktikami a událostmi, k nimž došlo jinde, zejména v USA. Toto stigma se odráží v tom, do jaké míry investoři vnímají sekuritizaci v EU jako rizikovou, jakož i v regulačním ošetření sekuritizace, které bylo kalibrováno především na ztráty na amerických trzích. Jelikož tyto ztráty v USA byly oproti ztrátám sekuritizací v EU několikanásobně vyšší, jsou sekuritizace v EU regulačním ošetřením znevýhodněny.

V důsledku stigmatu a regulačního ošetření nyní sekuritizační trh v EU stagnuje. Pro hospodářství EU je tudíž ztracen jeden nástroj financování. Bez sekuritizace je schopnost bank prodávat aktiva omezena. V důsledku toho stávající potřeba snižování finanční páky často nutí banky, aby odlehčovaly svým rozvahám tím, že omezí poskytování úvěrů. V evropském kontextu, kde se 80 % finančního zprostředkování uskutečňuje prostřednictvím bank, to má značné dopady na růst. Hospodářské oživení bez přibývání úvěrů je zdlouhavé, čímž se zpomaluje růst i vytváření pracovních míst.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Obecným cílem této iniciativy je oživit sekuritizační trh, což zlepší financování hospodářství EU a v krátkodobém horizontu oslabí vazbu mezi snižováním finanční páky bankami a zpřísňováním úvěrů a v dlouhodobém horizontu napomůže vytvářet vyváženější a stabilnější strukturu financování hospodářství EU. Toho má být konkrétně dosaženo jednoduchými, transparentními a standardizovanými sekuritizovanými produkty (JTS), které mohou na rozdíl od méně průhledných a složitějších zdrojů financování poskytnout udržitelný nástroj financování pro hospodářství EU. Zadruhé se bude pokračovat ve standardizaci postupů a praktik na sekuritizačních trzích, jakož i v řešení regulačních nekonzistentností. Stupeň dosažení těchto cílů se bude měřit pomocí rozdílu v ceně a emitovaných množstvích JTS produktů a produktů jiných než JTS.

Jakou přidanou hodnotu mají opatření na úrovni EU?

Sekuritizované produkty jsou součástí finančních trhů EU, jež jsou otevřené a integrované. Sekuritizace spojuje různé finanční instituce z různých členských států i z nečlenských států: banky často poskytují úvěry, které byly sekuritizovány, zatímco finanční instituce jako pojišťovny a investiční fondy do těchto produktů investují, a to napříč hranicím po celé Evropě. Kromě toho vychází regulační rámec pro sekuritizaci z velké části z právních předpisů EU. Diferenciace JTS produktů může být proto zavedena pouze iniciativou na úrovni EU.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní politické varianty byly zvažovány? Je některá varianta upřednostňována? Proč?

Pro zavedení kritérií pro JTS byla zvažována celá škála variant: přizpůsobit regulační rámec tak, aby odrážel rozdílný rizikový profil JTS produktů a aby byly standardizovány stavební kameny právních předpisů v oblasti sekuritizace (tj. definice, požadavky na zpřístupňování informací a na náležitou péči). V každé oblasti byla zvažována varianta „žádná opatření“, jakož i varianta „nelegislativní opatření“ a „legislativní opatření“.

Upřednostněnou variantou je legislativní opatření, jež by zavedlo kritéria JTS, zavedlo diferencovaný regulační rámec pro JTS produkty a standardizovalo stavební kameny právních předpisů v oblasti sekuritizace (tj. definice, požadavky na zpřístupňování informací a na náležitou péči). Touto variantou by se mělo dosáhnout diferenciace a učinit regulační ošetření citlivějším vůči riziku než doposud. Dále by se touto variantou měla sjednotit v současnosti heterogenní ustanovení v právních předpisech EU týkajících se definic, požadavku na zpřístupňování informací a požadavku na náležitou péči v souvislosti se sekuritizací. Toto vše by zase mělo přispět k potírání stigmatizace a posílit bezpečné a udržitelné oživení sekuritizačního trhu.

Kdo podporuje kterou variantu?

Tuto iniciativu podporuje převážná většina zúčastněných stran. Mezi kategoriemi respondentů neexistuje rozdíl, neboť tuto iniciativu podporuje převážná většina zákonodárců, centrálních bank, regulačních orgánů, orgánů dohledu, účastníků trhu a skupin expertů.

C. Dopady upřednostňované varianty

Má upřednostňovaná varianta výhody? Pokud ano, v čem spočívají její hlavní výhody?

Jelikož bude navrhovanými politikami vytvořen nový nástroj financování hospodářství EU, který je méně závislý na omezeních bankovního odvětví, sníží se těmito politikami dopad finanční krize na poskytování úvěrů, a tudíž na růst a zaměstnanost. Sociální náklady těchto krizí se sníží. Varianty politiky dále tím, že podpoří šíření sekuritizačních struktur, jejichž rizika lze analyzovat, chápat a oceňovat, podpoří sekuritizační trh přispívající k lepšímu financování hospodářství v kontextu finanční stability.

Nic nenasvědčuje tomu, že navrhovaná politika bude mít přímý či nepřímý dopad na problematiku životního prostředí.

Jsou s upřednostňovanou možností spojeny náklady? Pokud ano, jaké jsou její hlavní náklady?

Kromě nákladů, které vzniknou účastníkům trhu a veřejným orgánům v souvislosti s přizpůsobením se novému regulačnímu rámci, by neměly vzniknout relevantní sociální a hospodářské náklady. Nic nenasvědčuje tomu, že navrhovaná politika bude mít přímý či nepřímý dopad na problematiku životního prostředí.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Zvolené varianty politiky by měly mít vícenásobný pozitivní dopad na financování malých a středních podniků. Zaprvé by zahrnutí krátkodobé sekuritizace jako obchodních cenných papírů zajištěných aktivy (ABCP) do rámce JTS s následným zlepšením jejich požadavků na vlastní kapitál mělo podpořit růst tohoto důležitého zdroje financování malých a středních podniků.

Zadruhé by tato iniciativa měla poskytnout bankám nástroj pro přenos rizika z jejich rozvah. V důsledku toho by banky měly uvolněný kapitál stále více využívat k poskytování nových úvěrů pro rodiny a pro podniky, z nichž většina jsou malé a střední podniky v EU.

A konečně zavedením jednotného a konzistentního rámce pro sekuritizaci v EU a povzbuzením účastníků trhu k dalšímu rozvoji standardizace by tato iniciativa měla snížit provozní náklady u sekuritizací. Vzhledem k tomu, že tyto náklady na sekuritizaci úvěrů MSP jsou nadprůměrně vysoké, by toto snížení mělo mít obzvlášť pozitivní dopad na náklady úvěrů pro malé a střední podniky.

Pocítí jednotlivé národní rozpočty a vnitrostátní správní orgány zvýšené náklady?

Jsou očekávány nějaké jiné významné dopady?

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Nastávající právní předpisy budou předmětem celkového hodnocení (přibližně 4 roky po konečném termínu pro jejich provedení) s cílem posoudit mimo jiné, jak jsou účinné a efektivní, pokud jde o dosažení cílů uvedených v této zprávě, a rozhodnout, zda jsou potřebná nová opatření nebo změny.