EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.11.2015

COM(2015) 701 final

2015/0263(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017– 2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013

{SWD(2015) 750 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Vytvoření zdravého regulačního a institucionálního prostředí a hladce fungující ekonomika jsou nepostradatelné pro pokrok v oblasti konkurenceschopnosti, povzbuzení investic, silnější tvorby pracovních míst, zvyšování životní úrovně a vytváření udržitelného růstu v členských státech Unie. Mnoho ekonomik v Unii podstoupilo a i nadále podstupuje nápravné postupy za účelem nápravy makroekonomických nerovnováh nashromážděných v minulosti a mnohé zápasí s problémem nízkého růstového potenciálu. Tato situace je v daných ekonomikách často výsledkem odkládaných či nedostatečných strukturálních reforem. Unie si provádění strukturálních reforem stanovila jako jednu ze svých politických priorit usilujících o udržitelnost oživení, nastartování hospodářského růstu, který by posílil schopnost přizpůsobení a podpořil proces sbližování.

Reformy je třeba správně připravit, legislativně ošetřit a účinně provést. Úspěšné reformy vyžadují víc než jen přijetí nutných předpisů, vyžadují efektivní provádění, jež s sebou přináší řešení strukturálních problémů veřejné správy (např. kompetencí, mobility, pobídek, změn pracovních postupů atd.) a nové výzvy v hospodářské a sociální oblasti. Výsledky reforem se nemusejí dostavit hned. Proto je pro krizí zasažené či strukturálně slabé ekonomiky brzké a účinné provedení reforem zásadní.

Poskytnutí technické pomoci sehrálo při podpoře ekonomického ozdravení Kypru a Řecka (prostřednictvím podpůrné skupiny pro Kypr (SGCY) a pracovní skupiny pro Řecko (TFGR)) zásadní úlohu. Zkušenost z minula s poskytováním technické pomoci na Kypru a v Řecku v oblastech, které pokrývaly téměř celé spektrum veřejného sektoru, skýtá užitečná ponaučení do budoucnosti, pokud jde o nabídku technické pomoci určenou potencionálně všem členským státům 1 .

Na základě těchto zkušeností je záměrem rozšířit poskytování technické pomoci – pod patronátem Útvaru na podporu strukturální reformy – na všechny členské státy, které o to požádají. Pro členské státy totiž může být užitečné získat podporu při řešení takových výzev, jako jsou koncepce a provádění institucionálních, strukturálních a správních reforem. Může to souviset s faktory, jako je omezená správní a institucionální kapacita a nesprávné uplatňování a provádění právních předpisů Unie.

Vedle toho je jednou z priorit Komise zlepšit provádění acquis Unie 2 . V této souvislosti naznačila Komise potřebu „spolupracovat s členskými státy na zkoumání nejlepších způsobů, jak zajistit dodržování práva EU na vnitrostátní úrovni“.

Potřeba spolupracovat s členskými státy existuje rovněž ve vztahu k nedostatkům, které byly zjištěny při provádění reformy podle doporučení pro jednotlivé země v kontextu evropského semestru.

Za těchto okolností je nezbytné zřídit Program na podporu strukturálních reforem s cílem posílit celkovou kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových institucionálních, strukturálních a správních reforem, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie 3 , pokud tyto členské státy požádají o podporu ze strany Unie pro tento účel.

Podpora v rámci tohoto programu bude poskytována Komisí na základě žádosti členského státu a bude k dispozici na podporu i) provádění reforem v rámci postupů správy ekonomických záležitostí, zejména konkrétních doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru a /nebo jiných opatření týkajících se provádění práva Unie, ii) reforem spojených s prováděním ekonomických ozdravných programů pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci Unie, a iii) reforem, které členské státy uskutečňují z vlastního podnětu s cílem dosáhnout udržitelných investic, růstu a vytváření pracovních míst.

Podpora reforem – mimo jiné prostřednictvím pomoci efektivně a účinně využívat fondy Unie (tj. evropské strukturální a investiční fondy, jak jsou definovány v nařízení o společných ustanoveních 4 , Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) 5 , jakož i fondy týkající se problematiky azylu, migrace a hraničních kontrol 6 ) – se bude týkat konkrétních politických oblastí, jako jsou správa veřejných financí, rozpočtové postupy, řízení dluhu a správa příjmů, institucionální reformy, účinná veřejná správa zaměřená na poskytování co nejlepších služeb, efektivní právní řád, reforma justice, posílení opatření proti podvodům, boj proti korupci a praní peněz, podnikatelské prostředí, rozvoj soukromého sektoru, přístup k financování, investice, politiky finančního sektoru, procesy privatizace, obchod a přímé zahraniční investice, hospodářská soutěž, zadávání veřejných zakázek, udržitelný odvětvový rozvoj a podpora inovacím, vzdělání a politiky trhu práce týkající se odborné přípravy, sociální začlenění, systémy sociálního zabezpečení, systémy veřejného zdraví a zdravotní péče, politiky v oblasti azylu, migrace a ochrany hranic a politiky týkající se zemědělství a udržitelného rozvoje venkovských oblastí.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Program by fungoval jako doplněk ke stávajícím zdrojům budování kapacit a technické pomoci, jež jsou dostupné v rámci finančních programů Unie spadajících pod víceletý finanční rámec, jakož i k technické pomoci a jiným činnostem financovaným z unijních fondů.

Několik programů Unie počítá s možností poskytnutí technické pomoci členským státům při provádění určitých opatření v oblasti veřejné politiky v rámci specifických oblastí. V závislosti na jejich specifickém cíli a zaměření jsou koncipovány tak, aby napomáhaly vytvářet příznivé podmínky pro hospodářský růst, lepší sociální ochranu a lepší ochranu životního prostředí. Podpora poskytovaná v rámci těchto programů se vyznačuje specifickým tematickým zaměřením a přispívá k dosažení specifických cílů příslušných programů.

Cílem navrhovaného programu je přidat hodnotu a doplnit již úspěšné výsledky stávajících podpůrných opatření tím, že se zaměří na ty aspekty pomoci, které ve větší míře souvisejí s poskytováním poradenství a odborných poznatků na místě, tedy na doprovázení vnitrostátních orgánů členského státu žádajícího o podporu (pokud možno vysláním odborníků) během celého reformního procesu nebo v určitých vymezených obdobích nebo různých fázích tohoto procesu. Vycházelo by se přitom z nejnaléhavějších potřeb daného státu, na nichž by se daný členský stát dohodl s Komisí.

Efektivita podpory Unie by byla zvýšena, pokud by byla doprovázena komplexním přístupem, který by se týkal širšího spektra politik Unie, byl by koordinován na jediné platformě a na požádání by zahrnoval individuálně vypracovanou technickou podporu Komise a vnitrostátních odborníků na místě. Tato doplňková podpora by měla tyto charakteristické prvky: a) schopnost poskytovat technickou a finanční podporu všem členským státům ve vztahu k širokému spektru reforem veřejné politiky v rámci jediné platformy a b) možnost zajistit fyzickou přítomnost odborníků na stabilním základě, kdykoli je o to požádáno a se souhlasem daného členského státu.

Takový postup je v souladu s praxí některých mezinárodních organizací, například mezinárodních finančních organizací, které již mnoho let začleňují kapacitu na podporu zemí, v nichž působí, technickou pomocí v rámci svých úvěrových i jiných činností.

Navrhovaný program přinese horizontálnější perspektivu technické pomoci. Podpora poskytovaná v rámci programu by byla průřezová, pokud jde o konkrétní pokryté oblasti, a zároveň by se zaměřovala na nejvíce naléhavé potřeby daného státu v oblasti reforem, které byly zjištěny v rámci makroekonomického dohledu nebo by se objevily jako nedostatky/neefektivita při provádění acquis Unie. Program by přidal hodnotu k podpoře poskytované v rámci různých odvětvových programů Unie a činností prováděných za pomoci unijních fondů, neboť by nabízel širokou perspektivu určenou pro jednotlivé země a podporoval nejdůležitější strukturální reformy v členských státech v souladu s klíčovými politickými cíli Unie. Přidaná hodnota činností prováděných v rámci tohoto programu, pokud jde o další nástroje Unie, bude zajištěna zejména tím, že se při rozhodování o poskytnutí podpory žádajícímu členskému státu řádně zohlední stávající činnosti a opatření, které jsou v dotyčném členském státě financovány z fondů či jiných programů Unie.

Komise a přijímající členské státy v rámci svých příslušných pravomocí posílí součinnost a zajistí účinnou koordinaci mezi programem a ostatními programy a nástroji Unie, zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie. Přijmou příslušná opatření pro zajištění konsistence a předcházení vynakládání dvojího úsilí ve fázích programování i provádění, pokud jde o akce podporované tímto programem a opatření prováděná na základě jiných programů Unie.

Komise zejména posílí koordinaci v rámci interního pracovního uspořádání tím, že vytvoří koordinační mechanismus, do něhož budou zapojeni zástupci nejvíce dotčených útvarů, aby se zajistilo, že podpora poskytovaná v rámci programů Unie a z jejích fondů je konsistentní a není duplikovaná.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Cílem strategie Evropa 2020 7 je vytvářet ve všech členských státech podmínky pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Hospodářský růst je nezbytným předpokladem snižování nezaměstnanosti, zlepšování sociální soudržnosti a zvyšování životní úrovně. Provádění strukturálních reforem si Unie stanovila jako jednu ze svých politických priorit usilujících o udržitelnost oživení, nastartování hospodářského růstu, který by posílil schopnost přizpůsobení a podpořil proces sbližování.

Reformní procesy bývají složité, často nákladné, vyžadují současně nasadit odborné kompetence v různých oblastech a mohou mít dopady i přes hranice jednotlivých států. Podpora Unie by pomohla posílit schopnost uskutečnit hluboké reformy na podporu růstu napříč členskými státy, které by měly dopad na Unii jako celek.

Program, který by se musel provádět za úzké spolupráce s dotčenými vnitrostátními orgány, by aktivně přispěl k posílení administrativní kapacity v těchto členských státech provádět reformy institucí, oblasti správy a hospodářských a sociálních odvětví s cílem vytvořit jednodušší, efektivní a moderní struktury sloužící občanům a podnikům.

V neposlední řadě by program umožnil poskytování technické podpory životně nezbytné k úspěšnému provedení důležitých nových prvků jednotného trhu (včetně jeho digitální části). Tak například akční plán unie kapitálových trhů 8 počítá s technickou podporou rozvoje kapitálových trhů. Program by pro takovou podporu představoval nezbytný rámec a zdroj financování.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh se zakládá na čl. 175 třetím pododstavci a čl. 197 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

V čl. 175 třetím pododstavci SFEU je uvedeno, že ukáží-li se specifické činnosti mimo fondy jako nezbytné, aniž jsou dotčena opatření, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Unie, mohou být takové činnosti přijaty Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem a po konzultaci Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů.

V čl. 197 odst. 2 SFEU je stanoveno, že Unie může podpořit úsilí členských států o zlepšení schopnosti jejich správních orgánů provádět právo Unie, mimo jiné usnadněním výměny informací a podporou vzdělávacích programů. Žádný členský stát není povinen této podpory využít. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem k tomuto účelu nezbytná opatření, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

Kombinace článku 175 (třetího pododstavce) a čl. 197. odst. 2 umožňuje zaujmout ucelený přístup k vypracování programu Unie, který by podporoval schopnost vnitrostátních orgánů členských států provádět a realizovat reformy na podporu růstu (institucionální, včetně správních aspektů, strukturální a/nebo administrativní reformy) přispívající k udržitelnému růstu a inovacím i úsilí vnitrostátních orgánů v tomto směru, a který by tak zajistil účinnější a účelnější využívání prostředků Unie.

Souběžně s tím článek 121 stanoví, že koordinace hospodářských politik členských států je věcí společného zájmu.

S ohledem na články 175 a 197 může tento program rozhodujícím způsobem přispět k: i) posílení správní kapacity členských států ve vztahu k účinnému provádění práva Unie prostřednictvím správní spolupráce vnitrostátních orgánů členských států a ii) posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii mimo opatření prováděná v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, tato koordinovaná činnost by v konečném důsledku přispěla k iii) zajištění lepší koordinace hospodářských politik členských států.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Financování navrhovaných činností prostřednictvím programu dodržuje zásady evropské přidané hodnoty a subsidiarity. Financování z rozpočtu Unie se zaměřuje na činnosti, jejichž cílů nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni samotných členských států („test potřebnosti“) a u nichž může zásah Unie přinést dodatečnou hodnotu v porovnání s opatřeními na úrovni členského státu.

Unie je v porovnání s členskými státy v lepším postavení, pokud jde o identifikaci, mobilizaci a koordinaci nejlepších dostupných odborných poznatků a zkušeností (od útvarů evropských orgánů, od jiných zemí nebo od mezinárodních organizací) i o zvyšování výměny osvědčených postupů (a jejich konzistentní šíření po celé Unii) na podporu provádění prorůstových reforem členských států.

Mobilizace nejlepších dostupných odborných poznatků a zkušeností ze strany Unie by nadto byla účinnější, neboť by vytvořením unijní platformy pro poskytování a sdílení osvědčených postupů přinesla úspory z množství a rozsahu.

V tomto ohledu by činnosti, které je třeba provést, podpořily úsilí členských států a doplňovaly by se s jinými programy a politikami prováděnými na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni. Jejich konkrétní podobou by byly podpůrné aktivity, které by na místě (dle možností za pomoci tam přítomných odborníků) doprovázely reformní úsilí vnitrostátních orgánů v různých etapách a fázích reformního procesu zejména zaměřením se na operace, které ještě nejsou předmětem podpůrných opatření v rámci jiných programů Unie financovaných z fondů Unie nebo vnitrostátních iniciativ.

Činnosti prováděné v rámci programu by musely zejména umožnit rozvoj a provádění řešení, která mají vedle řešení vnitrostátních problémů možný dopad na přeshraniční a unijní úrovni, přispívají ke sdílení osvědčených postupů a pomáhají budovat síť dostupných odborných poznatků. Činnosti prováděné v rámci programu by v neposlední řadě přispěly k dalšímu posilování vzájemné důvěry mezi přijímajícími členskými státy a Komisí.

Navrhovaný program je tím nejvhodnějším prostředkem podpory poskytované na místě těm členským státům, které provádějí prorůstové reformy, neboť Unie je v porovnání s členskými státy v lepším postavení, pokud jde o identifikaci, mobilizaci a koordinaci nejlepších dostupných odborných poznatků a zkušeností a zajišťování koordinovaného přístupu k technické podpoře v členských státech, které o ní žádají.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože se omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení uvedených cílů na evropské úrovni a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné. Pomoc, která by byla poskytnuta členským státům, by vycházela ze žádosti o podporu podané samotným členským státem. Rozsah podpory by byl výsledkem vzájemné dohody mezi Komisí a daným členským státem.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ ČINNOSTI PRACOVNÍ SKUPINY PRO ŘECKO (TFGR), EX ANTE HODNOCENÍ NAVRŽENÉHO PROGRAMU

•Hodnocení činnosti pracovní skupiny pro Řecko (TFGR)

Technická podpora, kterou útvary Komise (koordinované pracovní skupinou pro Řecko) poskytly Řecku pro provádění ekonomického ozdravného programu, byla v červenci 2014 vyhodnocena nezávislou konzultační firmou 9 . Hodnocení posoudilo technickou pomoc poskytnutou vnitrostátním orgánům ve dvou klíčových oblastech, konkrétně v oblasti správy daní a oblasti reformy ústředních správních orgánů, na základě více než čtyřiceti pohovorů s hlavními poskytovali a příjemci technické pomoci, mezi něž patřili vedoucí politické osobnosti, vysocí vedoucí pracovníci, pracovníci středního managementu a řadoví zaměstnanci z Řecka, dalších zapojených členských států a mezinárodních organizací.

Hodnocení celkově dospělo k závěru, že poskytnutá technická pomoc koordinovaná pracovní skupinou TFGR přispěla v oblasti správy daní a ústředních orgánů k provedení reformního programu na období 2011–2013. Závěr byl podložen posouzením účinnosti, účelnosti, relevantnosti a udržitelnosti poskytnuté pomoci a do velké míry ho potvrdily odpovědi většiny zástupců zúčastněných stran, kteří uvedli, že bez technické pomoci koordinované TFGR by se reformy neuskutečnily.

Ve vztahu k budoucí technické podpoře bylo ve zprávě uvedeno: „Technická pomoc by se neměla poskytovat pouze v případě, kdy je některý členský stát EU v krizi. Uvnitř EU by se mělo jednat o běžnou činnost. Evropská komise může s členskými státy pracovat na vytvoření stálé struktury s vlastním rozpočtem, jejímž prostřednictvím by bylo možné rozvíjet spolupráci a výměnu odborných poznatků mezi členskými státy a koordinovat poskytování technické pomoci všem členským státům, aby se vytvořilo prostředí pro sdílení a přijímání nejlepších osvědčených postupů. Ve zpětné vazbě, kterou jsme obdrželi, bylo zdůrazněno, že nestačí vyměňovat si osvědčené postupy jako myšlenky, ale je třeba zajistit i výměnu informací o provádění těchto myšlenek.“

V tomto kontextu by měl navrhovaný program umožnit posílení poskytování technické podpory a měl by být zaměřen tak, aby Unii umožnil konkrétně spolupracovat s vnitrostátními orgány členských států a poskytovat jim na místě technickou pomoc při jejich úsilí o vypracování a provádění prorůstových strukturálních reforem, a to nejen v zemích, které jsou příjemci finanční pomoci Unie nebo na které se vztahuje ekonomický ozdravný program.

•Ex ante hodnocení Programu na podporu strukturálních reforem

Ex ante hodnocení programu provedly útvary Komise v druhém pololetí roku 2015 10 .

Ex ante hodnocení hovoří ve prospěch návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období 2017 až 2020 zavádí Program na podporu strukturálních reforem. Ex ante hodnocení se týká splnění požadavků čl. 30 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (finanční nařízení o plnění rozpočtu Unie).

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení možností politiky

•Účelnost právních předpisů a zjednodušování

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Na provádění Programu na podporu strukturálních reforem by bylo na období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020, tedy na období čtyř let, vyčleněno až 142 800 000 EUR (v běžných cenách). Příslušné vysvětlení je uvedeno v legislativním finančním výkazu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Dosažení specifických cílů programu bude monitorováno a hodnoceno podle řady ukazatelů souvisejících s činnostmi technické podpory 12 . Těmito ukazateli bude: počet a typ vnitrostátních orgánů, které obdržely podporu, počet a typ poskytovatelů podpory, počet a typ provedených způsobilých akcí (například vyslání odborníků, vzdělávací akce, semináře atd.), počet politických iniciativ (například akční plány, orientační plány, pokyny, doporučení, doporučené a/nebo přijaté právní předpisy), Tyto kvantitativní údaje se budou sbírat ve vztahu k Programu na podporu strukturálních reforem, opatřením souvisejícím s prováděním práva Unie, ekonomickým ozdravným programům nebo reformám, které členské státy provádějí z vlastní iniciativy. Ukazatele související s očekávanými výsledky budou získány z příslušných opatření, které členské státy přijmou v důsledku podpůrných akcí uskutečněných v rámci programu. Údaje budou také rozděleny podle Programu na podporu strukturálních reforem, opatření souvisejících s prováděním práva Unie, ekonomických ozdravných programů nebo reforem, které členské státy provádějí z vlastní iniciativy. Kromě toho bude jako kvalitativní ukazatel očekávaných výsledků sloužit zpětná vazba od vnitrostátních orgánů přijímajících podporu a zpětná vazba poskytovatelů podpory o dopadu a/nebo výsledcích podpory v jednotlivých politických oblastech a příslušných členských státech. Klíčovým ukazatelem bude rovněž vývoj názorů příslušných zainteresovaných stran na příspěvek programu k dosažení reforem. Při hodnocení se využijí také vhodné dostupné kvantitativní nebo empirické údaje.

Výše uvedené ukazatele by se měly používat podle toho, jaké údaje a informace budou k dispozici, a Komise by měla mít možnost v průběhu programu je měnit na základě přenesené pravomoci, která by jí byla svěřena.

•Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

Celkovým cílem programu je přispět k reformám v členských státech prostřednictvím podpory poskytované vnitrostátním orgánům na opatření, jejichž cílem je reformovat instituce, řízení, správu a hospodářská a sociální odvětví v reakci na hospodářské a sociální výzvy, přičemž mají posílit konkurenceschopnost, růst, tvorbu pracovních míst a investice zejména v rámci správy ekonomických záležitostí, mimo jiné prostřednictvím pomoci zaměřené na účinné a účelné využívání fondů Unie (článek 4).

Specifickými cíli programu bude podpořit iniciativy vnitrostátních orgánů při navrhování reforem v souladu s prioritami, podpořit jejich schopnost formulovat, vyvíjet a provádět reformní politiky a strategie a postupovat přitom jednotným způsobem zajišťujícím soudržnost cílů a prostředků napříč odvětvími, podpořit úsilí vnitrostátních orgánů při stanovování a provádění vhodných postupů a metodik a napomáhat jim při zvyšování efektivnosti a účinnosti řízení lidských zdrojů. Výše uvedená podpora se bude týkat konkrétních politických oblastí, jako jsou správa veřejných financí, rozpočtové postupy, řízení dluhu a správa příjmů, institucionální reformy, účinná veřejná správa zaměřená na poskytování co nejlepších služeb, efektivní právní řád, reforma justice, posílení opatření proti podvodům, boj proti korupci a praní peněz, podnikatelské prostředí, rozvoj soukromého sektoru, přístup k financování, investice, politiky finančního sektoru, procesy privatizace, obchod a přímé zahraniční investice, hospodářská soutěž, zadávání veřejných zakázek, udržitelný odvětvový rozvoj a podpora inovacím, vzdělání a politiky trhu práce týkající se odborné přípravy, sociální začlenění, systémy sociálního zabezpečení, systémy veřejného zdraví a zdravotní péče, politiky v oblasti azylu, migrace a ochrany hranic a politiky týkající se zemědělství a udržitelného rozvoje venkovských oblastí (článek 5).

Mezi typy akcí podporované v rámci programu budou patřit mimo jiné semináře, konference a workshopy, pracovní návštěvy, studie, výzkum, analýzy a průzkumy, posuzování a hodnocení dopadu, příprava projektů, provádění a hodnocení, budování kapacity v oblasti IT, odborné poznatky související s politickým poradenstvím, politickými změnami, legislativou, institucionálními, strukturálními a/nebo administrativními reformami a poskytování (vyslaných) odborníků, organizace operační podpory na místě v oblastech jako azyl, migrace a kontrola hranic (článek 6). Tyto akce mohou souviset s různými fázemi reformního procesu.

Komise a příslušné členské státy zajistí konsistenci, doplňkovost a součinnost mezi akcemi prováděnými v rámci tohoto programu a akcemi prováděnými v daných členských státech v rámci jiných nástrojů Unie, zejména s opatřeními financovanými ze zdrojů Unie (článek 13), zamezí se přitom dvojímu financování týchž výdajů (článek 11).

Žádost o podporu z tohoto programu podá členský stát, který si přeje obdržet podporu. Žádost lze podat v rámci dialogu evropského semestru, v každém případě do 31. října příslušného kalendářního roku. Žádost se může vztahovat k jedné z těchto tří okolností: a) provádění reforem v rámci postupů správy ekonomických záležitostí, zejména příslušného doporučení pro jednotlivé země vydaného v rámci evropského semestru nebo provádění jiných opatření souvisejících s právem Unie, b) provádění reforem souvisejících s ekonomickými ozdravnými programy pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci Unie z existujících nástrojů, a c) provádění reforem, které členské státy uskutečňují z vlastního podnětu, zejména za účelem dosažení udržitelných investic, růstu a vytváření pracovních míst.

Komise žádost o podporu předloženou členským státem podrobí analýze na základě naléhavosti, rozsahu a hloubky zjištěných problémů, potřeby podpory v souvislosti s příslušnými oblastmi politik, analýzy socioekonomických ukazatelů a obecné správní kapacity členského státu, přičemž zohlední zásady transparentnosti, rovného zacházení a řádného finančního řízení. Na tomto základě a s přihlédnutím ke stávajícím činnostem a opatřením financovaným z fondů Unie nebo jiných programů Unie Komise v úzké spolupráci s dotčeným členským státem určí prioritní oblasti pro podporu, oblast působnosti podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a celkový finanční příspěvek pro tuto podporu.

Při provádění tohoto nařízení Komise vypracuje víceleté pracovní programy, které stanoví politické cíle sledované prostřednictvím zamýšlené podpory a očekávané výsledky, jakož i priority financování v příslušných oblastech politiky. Víceleté pracovní programy budou dále rozpracovány v ročních pracovních programech prostřednictvím prováděcích rozhodnutí (článek 12).

Na finanční krytí pro provádění tohoto programu bude vyčleněno až 142 800 000 EUR (článek 9). Tyto prostředky budou odečteny od prostředků na technickou pomoc z podnětu Komise na základě nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 1305/2013 a budou vhodně přiděleny pro využití v rámci programu a pro jeho účel. Z tohoto důvodu se navrhuje změnit čl. 91 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 (články 17, 18).

Kromě toho mohou být programu přiděleny další finanční zdroje také prostřednictvím dobrovolných příspěvků na finanční zdroje pro technickou pomoc z iniciativy členských států. Proto se navrhuje změnit článek 25 nařízení (EU) č. 1303/2013 tak, aby se do finančního balíčku programu umožnilo přispívat všem členským státům (a nejen členským státům s dočasnými finančními obtížemi, jak je tomu v současné době) převodem části zdrojů na technickou pomoc z iniciativy členského států, které jsou k dispozici podle článku 59 nařízení (EU) č. 1303/2013 (článek 17). Tyto dodatečné finanční prostředky mohou být použity na podporu opatření, která přispívají k plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění výhradně v přijímajícím členském státě (článek 10).

2015/0263 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017– 2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 197 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie při vymezování a provádění svých politik a činností Unie přihlíží k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví. Jak je uvedeno v článku 11 Smlouvy o fungování Evropské unie, požadavky na ochranu životního prostředí musí být s ohledem na podporu udržitelného rozvoje zahrnuty do politik Unie.

(2)Články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že členské státy směrují své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Koordinace hospodářských politik členských států je tedy záležitostí společného zájmu.

(3)Několik členských států podstoupilo a i nadále podstupuje nápravné postupy za účelem nápravy makroekonomických nerovnováh nashromážděných v minulosti a mnohé zápasí s problémem nízkého růstového potenciálu. Provádění strukturálních reforem si Unie stanovila jako jednu ze svých politických priorit usilujících o udržitelnost oživení, nastartování hospodářského růstu, který by posílil schopnost přizpůsobení a podpořil proces sbližování.

(4)Reformy jsou ze své podstaty složité procesy, které vyžadují celý řetězec vysoce specializovaných znalostí a dovedností. Provádění strukturálních reforem v řadě různých oblastí veřejné politiky je náročné, neboť obvykle trvá určitou dobu, než se projeví jejich přínosy. Proto je pro krizí zasažené či strukturálně slabé ekonomiky brzké a účinné navržení a provedení reforem zásadní. V této souvislosti poskytnutí podpory ze strany Unie ve formě technické pomoci sehrálo v minulých letech při podpoře ekonomického ozdravení Kypru a Řecka zásadní úlohu.

(5)Členské státy mohou využít podporu za účelem řešení výzev v oblasti navrhování a provádění strukturálních reforem. Tyto výzvy mohou záviset na různých faktorech, včetně omezené správní a institucionální kapacity nebo nesprávného uplatňování a provádění právních předpisů Unie.

(6)Unie má dlouhodobé zkušenosti s poskytováním specifické podpory vnitrostátním správám a ostatním orgánům členských států v oblasti budování kapacit a podobných opatření v určitých odvětvích (např. daně, cla, podpora malých a středních podniků) a ve vztahu k provádění politiky soudržnosti. Zkušenosti, které Unie získala při poskytování pomoci vnitrostátním orgánům provádějícím reformy, by měly být využity ke zlepšení schopnosti Unie poskytovat podporu členským státům. Za účelem poskytnutí podpory členským státům, které provádějí reformy na podporu růstu a žádají v této souvislosti Unii o pomoc, je potřebné komplexní a integrované opatření.

(7)V této souvislosti je nezbytné zavést Program na podporu strukturálních reforem (dále jen „program“) s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových správních a strukturálních reforem, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie. Cílem programu je přispívat k dosažení společných cílů za účelem dosažení hospodářského oživení, vytváření pracovních míst, posílení konkurenceschopnosti Evropy a stimulování investic do reálné ekonomiky.

(8)Podpora v rámci programu by měla být poskytována Komisí na základě žádosti členského státu v oblastech, jako jsou rozpočet a daně, veřejné funkce, institucionální a správní reformy, soudnictví, opatření proti podvodům, boj proti korupci a praní peněz, podnikatelské prostředí, rozvoj soukromého sektoru, investice, hospodářská soutěž, zadávání veřejných zakázek, procesy privatizace, přístup k financování, investice, obchod, udržitelný rozvoj, inovace, vzdělávání a odborná příprava, politiky zaměstnanosti, veřejného zdraví, azylu, migrace, politiky v oblasti zemědělství a rozvoje venkova a politiky týkající se finančního sektoru.

(9)Členské státy by měly mít možnost požádat Komisi v rámci tohoto programu o podporu při provádění reforem v rámci postupů správy ekonomických záležitostí, zejména při konkrétních doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru, při opatřeních týkajících se provádění práva Unie, jakož i opatřeních souvisejících s prováděním ekonomických ozdravných programů. Rovněž by měly mít možnost požádat o podporu v souvislosti s reformami, které uskutečňují z vlastní iniciativy za účelem dosažení udržitelných investic, růstu a vytváření pracovních míst.

(10)Na základě dialogu s žádajícím členským státem, mimo jiné v souvislosti s evropským semestrem, by Komise měla žádost analyzovat, přičemž by měla zohlednit zásady transparentnosti, rovného zacházení a řádného finančního řízení a určit podporu, která má být poskytnuta na základě naléhavosti, rozsahu a hloubky zjištěných problémů, potřeby podpory v souvislosti s příslušnými oblastmi politik, analýzy socioekonomických ukazatelů a obecné správní kapacity členského státu. Komise by měla rovněž v úzké spolupráci s dotčeným členským státem určit prioritní oblasti, rozsah podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a celkový finanční příspěvek pro tuto podporu, přičemž se zohlední stávající činnosti a opatření financovaná z fondů Unie nebo z dalších programů Unie.

(11)Sdělení Komise „Přezkum rozpočtu EU“ 13 a „Rozpočet – Evropa 2020“ 14 zdůrazňují potřebu zacílit financování na činnosti, které mají zřejmou evropskou přidanou hodnotu, tj. na případy, kdy zásah Unie může oproti opatřením na úrovni členských států přinést přidanou hodnotu. V této souvislosti by podpůrná opatření prováděná v rámci programu měla zajistit doplňkovost a součinnost s ostatními programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni. Opatření v rámci tohoto programu by měla umožnit vypracování a provádění řešení zaměřených na vnitrostátní problémy s přeshraničním nebo celounijním rozměrem a zajistit konzistentní a soudržné provádění práva Unie. Dále by měla přispět k dalšímu rozvíjení důvěry a podpořit spolupráci s Komisí a mezi jednotlivými členskými státy. Evropská unie může lépe než členské státy poskytnout platformu pro poskytování a sdílení osvědčených postupů na odpovídající úrovni, jakož i využívání odborných znalostí.

(12)Finanční krytí programu musí v zájmu přizpůsobení doby trvání víceletému finančnímu rámci stanovenému v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 15 pokrývat čtyřleté období.

(13)Finanční krytí programu by mělo sestávat z finančních zdrojů odečtených od finančních prostředků určených na technickou pomoc z iniciativy Komise podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 16 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 17 . Aby byl tento odpočet možný, je nutné uvedená nařízení změnit.

(14)Členské státy, které žádají o podporu, by měly být schopny přispět k finančnímu krytí programu dalšími finančními prostředky. V současné době nařízení (EU) č. 1303/2013 omezuje možnost převodu zdrojů určených na technickou pomoc z iniciativy členského státu na členské státy, které se potýkají s dočasnými rozpočtovými problémy. Nařízení (EU) č. 1303/2013 by proto mělo být změněno, aby se členské státy mohly finančně podílet na programu. Prostředky převedené do rozpočtu Unie by měly být použity na podpůrná opatření, která v daných členských státech přispívají k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění nebo účelům jednotlivých fondů.

(15)Toto nařízení by mělo být provedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 18 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie. Komise by měla přijmout víceleté pracovní programy, které stanoví sledované politické cíle, očekávané výsledky podpory a priority financování pro jednotlivé oblasti politiky. Uvedené prvky by měly být dále upřesněny v ročních pracovních programech přijatých prostřednictvím prováděcích aktů.

(16)Vzhledem k důležitosti přikládané zachování úsilí členských států při sledování a provádění strukturálních, institucionálních a správních reforem je třeba umožnit míru spolufinancování ve výši 100 % způsobilých nákladů za účelem dosažení cílů programu a současně zajistit dodržování zásad spolufinancování a neziskovosti.

(17)V případě neočekávaných a řádně odůvodněných naléhavých důvodů vyžadujících okamžitou reakci, jako jsou například vážné poruchy v hospodářství nebo významné okolnosti mající závažný dopad na hospodářské a sociální podmínky v členském státě, které členský stát nemůže ovlivnit, by Komise měla být na žádost členského státu schopna přijmout pro omezenou část ročního pracovního programu zvláštní opatření, která jsou v souladu s cíli a opatřeními v tomto programu, za účelem podpory vnitrostátních orgánů při řešení naléhavých potřeb.

(18)Za účelem zajištění účinného a soudržného přidělování prostředků z rozpočtu Unie a zásady řádného finančního řízení by opatření v rámci tohoto programu měla být doplňkem poskytnutým nad rámec probíhajících programů EU, přičemž je třeba zamezit dvojímu financování totožných výdajů. Komise a dotčené členské státy by v souladu se svými příslušnými povinnostmi měly na úrovni Unie i členských států a ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zajistit vzájemný soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování podpůrných opatření v příslušných členských státech s úzkými vazbami na tento program. To platí zejména pro opatření, která jsou v členských státech financována z fondů Unie.

(19)Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(20)V zájmu usnadnění hodnocení programu by měl být od samotného začátku zaveden odpovídající rámec pro sledování výsledků dosažených programem. Mělo by být provedeno hodnocení v polovině období zaměřené na dosahování cílů programu, jeho účinnost a přidanou hodnotu programu na evropské úrovni. Závěrečné hodnocení by dále mělo posoudit dlouhodobý dopad a udržitelnost výsledků programu. Tato hodnocení by měla vycházet z ukazatelů měřících účinky programu.

(21)Za účelem přizpůsobení seznamu ukazatelů, kterými se v souvislosti se zkušenostmi získanými při provádění programu měří plnění cílů programu, by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu seznamu, měla být přenesena na Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(22)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním víceletých a ročních pracovních programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(23)Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je přispívat k institucionálním, správním a strukturálním reformám v členských státech prostřednictvím podpory poskytované vnitrostátním orgánům na opatření, která mají za cíl reformovat instituce, řízení, správu a hospodářská a sociální odvětví, včetně prostřednictvím podpory pro účinné a účelné využívání fondů EU, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu jeho rozsahu a účinků jej může být lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, neboť rozsah podpory by byl vzájemně dohodnut s dotčeným členským státem.

(24)S cílem umožnit co nejrychlejší použití opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Zavedení a doba trvání programu

Tímto nařízením se zavádí Program na podporu strukturálních reforem (dále jen „program“), který bude fungovat v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1.„Přijímajícím členským státem“ se rozumí členský stát, který v rámci tohoto programu získává podporu od Unie;

2.„Fondy Unie“ se rozumí evropské strukturální a investiční fondy uvedené v článku 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, Fond evropské pomoci nejchudším osobám zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 19 , Azylový, migrační a integrační fond zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 20 , nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 21 a nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 22 .

Článek 3
Evropská přidaná hodnota

1.Z programu jsou financována opatření s evropskou přidanou hodnotou. Komise za tímto účelem zajistí, aby k financování byla vybrána opatření, u nichž je pravděpodobné, že přinesou výsledky s evropskou přidanou hodnotou, a sleduje, zda evropské přidané hodnoty bylo skutečně dosaženo.

2.Opatření a činnosti programu zajistí evropskou přidanou hodnotu, a to zejména prostřednictvím:

a)rozvoje a provádění řešení, která se zabývají vnitrostátními výzvami s přeshraničním nebo celounijním rozměrem;

b)jejich vzájemné doplňkovosti a spolupůsobení s dalšími programy Unie a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)jejich příspěvku ke konzistentnímu a soudržnému provádění práva Unie;

d)jejich přínosu ke sdílení osvědčených postupů a vytvoření celounijní platformy a sítě odborných znalostí;

e)podpory vzájemné důvěry mezi členskými státy a Komisí a spolupráce mezi členskými státy.

Článek 4
Celkový cíl

Celkovým cílem programu je přispět k institucionálním, správním a strukturálním reformám v členských státech poskytováním podpory vnitrostátním orgánům na opatření zaměřená na reformování institucí, řízení, správy, hospodářských a sociálních odvětví v reakci na hospodářské a sociální výzvy, přičemž mají posílit konkurenceschopnost, růst, tvorbu pracovních míst a investice zejména v rámci správy ekonomických záležitostí, mimo jiné prostřednictvím pomoci zaměřené na účinné a účelné využívání fondů Unie.

Článek 5
Specifické cíle a rozsah programu

1.K dosažení celkového cíle stanoveného v článku 4 jsou v programu stanoveny tyto specifické cíle:

a)podpořit iniciativy vnitrostátních orgánů při navrhování reforem v souladu s prioritami při zohlednění výchozích podmínek a očekávaných socioekonomických dopadů;

b)podpořit vnitrostátní orgány, aby posilovaly své schopnosti formulovat, vyvíjet a provádět reformní politiky a strategie a postupovat přitom jednotným způsobem zajišťujícím soudržnost cílů a prostředků napříč odvětvími;

c)podpořit úsilí vnitrostátních orgánů při stanovování a provádění vhodných postupů a metodik a zohlednit přitom osvědčené postupy a zkušenosti, které získaly jiné země při řešení podobných situací;

d)napomáhat vnitrostátním orgánům při zvyšování efektivnosti a účinnosti řízení lidských zdrojů případným stanovováním jasně daných odpovědností a zvyšováním úrovně odborných znalostí a dovedností.

Tyto cíle jsou naplňovány v úzké spolupráci s přijímacími členskými státy.

2.    Specifické cíle uvedené v odstavci 1 se vztahují na oblasti politiky týkající se konkurenceschopnosti, růstu, zaměstnanosti a investic, zejména na:

a)správu veřejných financí, rozpočtový proces, řízení dluhu a správu příjmů;

b)institucionální reformu a účinnou a funkční veřejnou správu orientovanou na služby, účinný právní stát, reformu soudního systému a posílení opatření proti podvodům, korupci a praní špinavých peněz;

c)podnikatelské prostředí, rozvoj soukromého sektoru, investice, procesy privatizace, obchod a přímé zahraniční investice, hospodářskou soutěž a zadávání veřejných zakázek, udržitelný rozvoj odvětví a podporu inovací;

d)vzdělávání a odbornou přípravu, politiky trhu práce, sociální začleňování, systémy sociálního zabezpečení, systémy veřejného zdraví a zdravotní péče a politiky v oblasti azylu, migrace a hranic;

e)politiky pro odvětví zemědělství a udržitelný rozvoj venkovských oblastí;

f)politiky týkající se finančního sektoru a přístup k finančním prostředkům.

Článek 6
Způsobilá opatření

Za účelem sledování cílů uvedených v článcích 4 a 5 mohou být z programu financovány zejména tyto druhy opatření:

a)odborné znalosti týkající se politického poradenství, změny politik a legislativních, institucionálních, strukturálních a správních reforem;

b)poskytování odborníků (včetně místních odborníků) na více či méně dlouhou dobu za účelem plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádění operačních činností, v případě potřeby s podporou při tlumočení, překladech a spolupráci, administrativní pomoci i infrastruktury a vybavení;

c)budování institucionálních, správních nebo odvětvových kapacit a související podpůrná opatření, zejména:

i)semináře, konference a workshopy;

ii)pracovní návštěvy organizované zúčastněnými zeměmi nebo třetí zemí, které umožní úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v příslušných záležitostech;

iii)vzdělávací činnosti a rozvíjení internetových a dalších vzdělávacích modulů, jejichž cílem je podpora nezbytných odborných dovedností a znalostí vztahujících se k příslušným reformám;

d)shromažďování údajů a statistik; rozvoj společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek;

e)organizace místní operativní podpory v oblastech jako je azyl, migrace a kontrola hranic;

f)budování kapacit v oblasti informačních technologií: vývoj, údržba, provoz a kontrola kvality infrastruktury informačních technologií a aplikací potřebných k zavádění příslušných reforem;

g)studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení a posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů;

h)komunikační projekty; učení, spolupráce, zvyšování povědomí, šíření informací a výměna osvědčených postupů; organizace osvětových a informačních kampaní, mediálních kampaní a akcí, včetně komunikace mezi podniky;

i)kompilace a publikace materiálů pro šíření informací i výsledků tohoto programu: rozvíjení, provozování a údržba systémů a nástrojů využívajících informační a komunikační technologie;

j)kterékoli další činnosti, které podporují obecné a konkrétní cíle uvedené v článku 4 a 5.

Článek 7
Žádost o podporu

1.Členský stát, který si přeje získat podporu v rámci programu, předloží Komisi žádost o podporu, v níž uvede oblasti politiky a priority pro podporu v rozsahu působnosti programu, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2. Tato žádost musí být podána nejpozději do 31. října každého kalendářního roku.

2.Na základě dialogu s členským státem, mimo jiné v souvislosti s evropským semestrem, Komise žádost o podporu uvedenou v odstavci 1 podrobí analýze na základě naléhavosti, rozsahu a hloubky zjištěných problémů, potřeby podpory v souvislosti s příslušnými oblastmi politik, analýzy socioekonomických ukazatelů a obecné správní kapacity členského státu, přičemž zohlední zásady transparentnosti, rovného zacházení a řádného finančního řízení. S přihlédnutím ke stávajícím činnostem a opatřením financovaným z fondů Unie nebo jiných programů Unie Komise v úzké spolupráci s dotčeným členským státem určí prioritní oblasti pro podporu, oblast působnosti podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a celkový finanční příspěvek pro tuto podporu.

3.Žádost o podporu lze podat v těchto souvislostech:

a)provádění reforem v rámci postupů správy ekonomických záležitostí, zejména příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru nebo příslušných opatření týkajících se provádění práva Unie;

b)provádění ekonomických ozdravných programů pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci Unie v rámci stávajících nástrojů, zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 23 pro členské státy eurozóny a nařízení Rady (ES) č. 332/2002 24 pro členské státy mimo eurozónu;

c)provádění reforem, které členské státy uskutečňují z vlastního podnětu, zejména za účelem dosažení udržitelných investic, růstu a vytváření pracovních míst.

Článek 8
Organizace podpory

1.Komise může stanovit předpokládanou podporu pro přijímající členské státy ve spolupráci s dalšími členskými státy nebo mezinárodními organizacemi.

2.Přijímající členský stát v koordinaci s Komisí může uzavřít partnerství s jedním nebo několika dalšími členskými státy, které v určitých oblastech reformy jednají jako reformní partneři. Reformní partner v koordinaci s Komisí pomáhá formulovat strategii, plány reforem, navrhovat vysoce kvalitní pomoc nebo dohlížet nad prováděním strategie a projektů.

Článek 9
Finanční krytí

1.Finanční krytí pro provádění tohoto programu představuje 142 800 000 EUR.

2.Z finančních prostředků určených pro program lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné pro řízení programu a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků a informační a komunikační činnosti, včetně komunikace mezi podniky v souvislosti s politickými prioritami Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování a výměnu informací, jakož i veškeré jiné výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komise vynaloží na řízení programu.

3.Rozpočtový orgán schválí dostupné roční prostředky v mezích víceletého finančního rámce zavedeného nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013.

Článek 10
Jiné finanční prostředky do rozpočtu programu

1.Kromě finančního krytí uvedeného v článku 9 může být program financován prostřednictvím dalších příspěvků členských států.

2.Dodatečné příspěvky uvedené v odstavci 1 mohou sestávat z příspěvků ze zdrojů poskytnutých na technickou pomoc z podnětu členských států podle článku 59 nařízení (EU) č. 1303/2013 a převedených podle článku 25 uvedeného nařízení.

3.Tyto dodatečné příspěvky uvedené v odstavci 1 se použijí na podporu opatření, která přispívají k plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Příspěvek poskytnutý přijímacím členským státem v souladu s odstavcem 2 se použije výlučně v tomto členském státě.

Článek 11
Zamezení dvojímu financování

Opatření financovaná podle tohoto nařízení mohou obdržet podporu v rámci rozpočtu Unie z jiných programů, nástrojů nebo fondů Unie za předpokladu, že se podpora netýká stejné nákladové položky.

Článek 12
Provádění programu

1.Komise provádí program v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.Opatření programu mohou být prováděna buď přímo Komisí, nebo nepřímo subjekty a osobami, jimiž nejsou členské státy, a to v souladu s článkem 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Zejména finanční podpora Unie pro opatření stanovená v článku 6 tohoto nařízení se poskytuje formou:

d)grantů (určených mj. i vnitrostátním orgánům členských států);

e)zadávání veřejných zakázek;

f)úhrady nákladů vzniklých externím odborníkům;

g)příspěvku do svěřeneckých fondů;

h)činností prováděných v režimu nepřímého řízení.

3.Granty mohou být uděleny vnitrostátním orgánům členských států, skupině Evropské investiční banky, mezinárodním organizacím, veřejným a /nebo soukromým orgánům a subjektům, které jsou legálně usazeny v:

a)členských státech;

b)zemích Evropského sdružení volného obchodu, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP.

Míra spolufinancování u grantů činí až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování a neziskovosti.

4.Podpora může být rovněž poskytnuta jednotlivými odborníky, kteří mohou být vyzváni, aby přispěli k vybraným činnostem organizovaným v rámci programu všude tam, kde je to nezbytné pro dosažení konkrétních cílů uvedených v článku 5.

5.Za účelem provádění programu přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů víceleté pracovní programy. Víceleté pracovní programy stanoví politické cíle sledované prostřednictvím zamýšlené podpory a očekávané výsledky, jakož i priority financování v příslušných oblastech politiky. Víceleté pracovní programy jsou dále upřesněny v ročních pracovních programech přijatých prostřednictvím prováděcích aktů, které stanoví opatření nezbytná pro jejich provedení spolu se všemi prvky požadovanými nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

6.K zajištění včasné dostupnosti zdrojů může roční pracovní program uvádět, že v případě neočekávaných a řádně odůvodněných naléhavých důvodů vyžadujících okamžitou reakci, včetně vážných poruch v hospodářství nebo významných okolností majících závažný dopad na hospodářské a sociální podmínky v členském státě, které členský stát nemůže ovlivnit, může Komise na žádost členského státu přijmout zvláštní opatření, která jsou v souladu s cíli a opatřeními definovanými v tomto nařízení za účelem podpory vnitrostátních orgánů při řešení naléhavých potřeb. Tato zvláštní opatření smí představovat pouze omezenou část ročního pracovního programu a nevztahují se na ně podmínky uvedené v článku 7.

Článek 13
Koordinace a doplňkovost

Komise a přijímající členské státy v rámci svých příslušných pravomocí posílí součinnost a zajistit účinnou koordinaci mezi programem a ostatními programy a nástroji Unie, a zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie. Za tímto účelem:

a)zajistí doplňkovost a součinnost mezi různými nástroji na úrovni Unie a na úrovni členských států, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak provádění;

b)optimalizuje mechanismy pro koordinaci za účelem zabránění zdvojování úsilí;

c)zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, aby podpůrná opatření byla jednotná a účinná.

Příslušné víceleté a roční pracovní programy mohou sloužit jako koordinační rámec, pokud se předpokládá podpora v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 5 odst. 2.

Článek 14
Ochrana finančních zájmů Unie

1.Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání, prostřednictvím účinných kontrol a v případě zjištěných nesrovnalostí vymáháním neoprávněně vyplacených částek, případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.

2.Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 25 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, dohody o spolupráci s mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení vysloveně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě.

Článek 15
Sledování a hodnocení

1.Komise sleduje provádění opatření financovaných z programu a měří plnění konkrétních cílů uvedených v čl. 5 odst. 1 v souladu s ukazateli stanovenými v příloze.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, pokud jde o změny seznamu ukazatelů uvedeného v příloze.

2.Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do poloviny roku 2019 průběžnou hodnotící zprávu a do konce prosince 2021 zprávu o hodnocení ex post.

3.Průběžná hodnotící zpráva zahrnuje informace o pokroku dosaženém při plnění cílů programu, účinnosti využívaných zdrojů a evropské přidané hodnotě programu a posouzení, zda je financování v oblastech, na které se program vztahuje, třeba po roce 2020 upravit nebo prodloužit. Bude se zabývat i tím, zda jsou všechny cíle a opatření nadále relevantní. Zpráva o hodnocení ex post obsahuje informace o dlouhodobějším dopadu programu.

Článek 16
Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 1 druhém pododstavci je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 1. ledna 2017.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v čl. 15 odst.1 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 1 druhého pododstavce vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17
Změny nařízení (EU) č. 1303/2013

Nařízení (EU) č. 1303/2013 se mění takto:

1.    Článek 25 se mění takto:

a) Název se nahrazuje tímto:

„Řízení technické pomoci pro členské státy“;

b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Na žádost členského státu podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady(*) (EU) 2015/ XXX může být část zdrojů uvedených v článku 59 tohoto nařízení a programovaných v souladu se zvláštními pravidly pro jednotlivé fondy po dohodě s Komisí převedena na technickou pomoc z podnětu Komise pro provádění opatření v souvislosti s dotčeným členským státem v souladu s čl. 58 odst. 1 třetím pododstavcem písm. l) tohoto nařízení prostřednictvím přímého nebo nepřímého řízení.“

(*) Úř. věst. [...]“;

c) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členský stát požádá o převod uvedený v odstavci 1 za kalendářní rok do 31. ledna roku, v němž má k převodu dojít. Žádost doprovází návrh na změnu programu nebo programů, z nichž bude převod učiněn. V dohodě o partnerství se učiní odpovídající změny v souladu s čl. 30 odst. 2 a stanoví se v ní celková částka převedená každý rok Komisi.“;

d) doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4. Na zdroje převedené členským státem podle odstavce 1 se vztahuje pravidlo o zrušení závazku uvedené v článku 136.“.

2.    V čl. 58 odst. 1 třetím pododstavci se písmeno l) nahrazuje tímto:

„l)    opatření financovaná podle nařízení (EU) 2015/XXX na podporu opatření, která přispívají k plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.“.

3.    V článku 91 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Částka ve výši 0,35 % z celkových finančních zdrojů se po odečtení podpory pro nástroj pro propojení Evropy podle čl. 92 odst. 6 a pomoci pro nejchudší osoby podle čl. 92 odst. 7 přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise, přičemž 112 233 000 EUR z této částky se přidělí na Program na podporu strukturálních reforem pro užití v rámci a v souladu s účelem uvedeného programu.“.

Článek 18
Změny nařízení (EU) č. 1305/2013

V čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 může EZFRV z podnětu Komise nebo jejím jménem využít až 0,25 % svých ročních přidělených prostředků na financování úkolů uvedených v článku 58 nařízení (EU) č. 1303/2013, včetně nákladů pro zřízení a provozování Evropské sítě pro rozvoj venkova uvedené v článku 52 tohoto nařízení a sítě EIP uvedené v článku 53 tohoto nařízení, přičemž až 30 567 000 EUR z této částky bude přiděleno na Program na podporu strukturálních reforem pro užití v rámci a v souladu s účelem uvedeného programu.“

Článek 19
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 26

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻Návrh/podnět se týká nové akce

⌧Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 27 28

◻Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

◻Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.3.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

⌧Časově omezený návrh/podnět 

–⌧    Návrh/podnět s platností od 01/01/2017 do 31/12/2020.

–⌧    Finanční dopad od 01/01/2017 do 31/12/2020 a dále.

◻Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 29

⌧Přímé řízení Komisí

–⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur;

◻Sdílené řízení s členskými státy

⌧Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–⌧ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–⌧EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–⌧veřejnoprávní subjekty;

–⌧ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–⌧ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	22,500	30,500	38,500	44,500	0,000	136,000
	Platby	(5)	11,250	22,000	32,900	39,900	29,950	136,000
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	1,125	1,525	1,925	2,225		6,800
CELKEM prostředky z OKRUHU 1b/2 víceletého finančního rámce	Závazky	(4+6)	23,625	32,025	40,425	46,725		142,800
	Platby	(5+6)	12,375	23,525	34,825	42,125	29,950	142,800

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

					Rok 2017	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020		CELKEM
GŘ: SG / Útvar na podporu strukturální reformy
• Lidské zdroje				1,336		1,600	2,004	2,004		6,944
• Ostatní správní výdaje				0,110		0,155	0,200	0,230		0,695
GŘ SG / Útvar na podporu strukturální reformy CELKEM	Prostředky			1,446		1,755	2,204	2,234		7,639

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

1,446

1,755

2,204

2,234

7,639

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	1,336	1,600	2,004	2,004	6,944
Ostatní správní výdaje	0,110	0,155	0,200	0,230	0,695
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce	1,446	1,755	2,204	2,234	7,639

Mimo OKRUH 5 35 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	1,125	1,525	1,925	2,225	6,800
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce	1,125	1,525	1,925	2,225	6,800
CELKEM	2,571	3,280	4,129	4,459	14,439

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–⌧    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–⌧    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na příjmy

–⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)

   Slova „členského státu“ zahrnují jeho vnitrostátní orgány.

(2)

   Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – Agenda EU, Štrasburk, 19.5.2015, COM(2015) 215 final.

   Komise v tomto sdělení uvedla, že je třeba „[s]polupracovat s členskými státy na zkoumání nejlepších způsobů, jak zajistit dodržování práva EU na vnitrostátní úrovni ...“ a že „bude nadále pečlivě sledovat, zda jsou směrnice EU prováděny do vnitrostátního práva jasně, řádně a včas a zda jsou právní předpisy EU řádně uplatňovány a prosazovány ve všech členských státech, což zajišťuje právní jistotu a umožňuje občanům a podnikům využívat příležitostí, jež nabízí jednotný trh“.

(3) Výrazem „fondy Unie“ se rozumí finanční prostředky evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

(5) Nařízení (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1.

(6) Nařízení (EU) č. 516/2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, nařízení (EU) č. 513/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, a nařízení (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz.

(7) Sdělení Komise EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Brusel, 3.3.2010, KOM(2010) 2020 v konečném znění.

(8) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů, Brusel, 30.9.2015, COM(2015) 468 final.

(9) Závěrečná zpráva z července 2014: VC/2014/0002 Preliminary Evaluation of the Technical Assistance provided to Greece in 2011-2013 in the areas of Tax Administration and Central Administration Reform vypracovaná pro Evropskou komisi společností Alvarez & Marsal Taxand and Adam Smith International.
http://ec.europa.eu/about/taskforce-greece/pdf/tfgr/evaluation_report_alvarez_july_2014_en.pdf

(10) Pracovní dokument útvarů Komise – hodnocení ex ante přiložené k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013, Brusel, XXX, COM(2015) XXX final.

(11) Viz čl. 58 odst. 1 písm. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(12) Viz příloha legislativního návrhu.

(13) KOM(2010) 700 ze dne 19. října 2010.

(14) KOM(2011)500 v konečném znění ze dne 29. června 2011.

(15) Nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150 20.5.2014, s. 168).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(24) Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(25) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(26) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(27) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(28) Přípravná akce přijatá v návrhu rozpočtu v rámci rozpočtové položky 01 02 77 01, která „má za cíl financovat poskytování podpory členským státům za účelem provádění klíčových reforem v oblasti fiskální odpovědnosti, veřejné správy podporující růst a v oblasti konkurenceschopnosti. Tato podpora má zlepšit schopnost členských států provádět reformy a posílit jejich veřejné instituce. Podpora se má zaměřit především na fiskální, strukturální a institucionální reformy, které byly označeny za priority v rámci pravidelného kola makroekonomického dohledu EU; v průběhu ekonomického ozdravného programu; během posíleného dohledu nebo během dohledu po ukončení programu. Tato podpora je k dispozici všem členským státům a Komise ji poskytne na základě žádosti dotčeného členského státu.“

(29) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(30) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(31) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(32) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(33) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(34) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(36) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(37) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(38) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.11.2015

COM(2015) 701 final

PŘÍLOHA

Návrhu

nařízení EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 d (EU) č. 1305/2013

{SWD(2015) 750 final}

PŘÍLOHA

Ukazatele

Dosažení specifických cílů uvedených v čl. 5 odst. 1 se měří na základě těchto ukazatelů:

a)počtu a druhu vnitrostátních orgánů, správních služeb a jiných veřejných subjektů, např. ministerstev či regulačních orgánů jednotlivých států atd., podle přijímacího členského státu, kterému byla v rámci programu poskytnuta podpora;

b)počtu a druhu poskytovatelů podpory, jako jsou vládní subjekty, veřejnoprávní a soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby, mezinárodní organizace atd., podle specifického cíle, oblasti politiky a přijímacího členského státu;

c)počtu a druhu způsobilých činností podle článku 6 jako poskytování odborníků, školení, seminářů atd., v členění podle:

a)doporučení pro jednotlivé země nebo příslušných opatření týkajících se provádění práva Unie, ekonomických ozdravných programů a reforem z vlastního podnětu členského státu;

b)specifického cíle, oblasti politiky a přijímacího členského státu;

c)poskytovatelů podpory, jako jsou vládní subjekty, veřejnoprávní a soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby, mezinárodní organizace atd.,

d)příjemců podpory z přijímacího členského státu, jako jsou vnitrostátní orgány.

d)počtu a druhu politických a právních opatření, jako jsou politická memoranda o porozumění, prohlášení o záměru, dohody a smlouvy uzavřené mezi Komisí, případně reformními partnery a poskytovateli podpory pro činnosti v rámci programu podle specifického cíle, oblasti politiky a přijímacího členského státu;

e)počtu přijatých politických iniciativ (např. akční plány, plány, pokyny, doporučení, doporučené právní předpisy) podle specifického cíle, oblasti politiky a přijímacího členského státu v návaznosti na příslušné činnosti podporované programem;

f)počtu zavedených opatření podle oblasti politiky a přijímajícího členského státu v důsledku podpůrných opatření prováděných v rámci programu rozdělených podle doporučení pro jednotlivé země nebo příslušných opatření týkajících se provádění práva Unie, ekonomických ozdravných programů a reforem z podnětu členského státu;

g)zpětné vazby od vnitrostátních orgánů, správních služeb a jiných veřejných subjektů, které obdržely podporu v rámci programu, jakož i případně jiných zúčastněných stran či účastníků, pokud jde o výsledky a/nebo dopad činností prováděných v rámci programu podle specifického cíle, oblasti politiky a přijímacího členského státu, případně podepřenou kvantitativními nebo empirickými daty;

h)zpětné vazby od poskytovatelů podpory o výsledcích a/nebo dopadu podpory, kterou v rámci programu poskytli specifickému cíli a oblasti politiky jejich působení podle přijímajícího členského státu, případně podepřenou kvantitativními nebo empirickými daty;

i)vývoje názorů příslušných zúčastněných stran ohledně podílu programu na výsledcích reforem podle specifického cíle, oblasti politiky, přijímajícího členského státu, případně podepřenou kvantitativními nebo empirickými daty.

Tyto ukazatele se použijí podle dostupných údajů a informací (včetně příslušných kvantitativních nebo empirických dat).