DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (POP)[1] byla přijata v květnu 2001 v rámci programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Evropská unie a její členské státy[2] jsou stranami úmluvy[3] a ustanovení úmluvy byla provedena do právních předpisů EU nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS[4] (dále jen „nařízení o POP“).

Hlavním cílem Stockholmské úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před POP. Odkazuje se konkrétně na přístup předběžné opatrnosti stanovený zásadou 15 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992. Zásada začíná platit článkem 8 úmluvy, který stanoví pravidla pro zahrnutí dalších chemických látek do příloh úmluvy.

Na sedmé konferenci stran úmluvy (COP7) v květnu 2015 by měla být přijata tři rozhodnutí, a sice o zařazení polychlorovaných naftalenů a hexachlorbutadienu do přílohy A (odstraňování) a C (neúmyslná výroba) a pentachlorfenolu do přílohy A. Všechny tři látky navrhla EU v roce 2011. Dále by se na této konferenci měla posoudit nezbytnost zvláštních výjimek a přijatelných účelů pro používání kyseliny perfluoroktansulfonové (PFOS) a jejích derivátů.

Pokud jde o tyto tři nové látky, jejich výroba, uvádění na trh, používání a neúmyslné vypouštění již byly v Unii zastaveny či výrazně omezeny, avšak nelze vyloučit, že jsou stále vyráběny, umisťovány na trh, používány a/nebo ve významném množství neúmyslně vypouštěny v jiných zemích. Vzhledem k tomu, že tyto chemické látky mohou podléhat dálkovému přenosu v životním prostředí, nejsou opatření přijatá na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie dostatečná k zabezpečení vysoké úrovně ochrany životního prostředí a lidského zdraví, a je proto nezbytné přijmout opatření na širší mezinárodní úrovni.

Doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek

Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek (dále jen „výbor POP“) na svém devátém zasedání schválil vyhodnocení rizik hexachlorbutadienu. Ve vyhodnocení rizik se došlo mimo jiné k závěru, že:

– není známo, že by hexachlorbutadien byl v současné době úmyslně vyráběn či používán, a je proto důležité zabránit tomu, aby se znovu začal používat, a rovněž je třeba řídit rizika spojená s jeho neúmyslným vypuštěním,

– hexachlorbutadien vzniká jako neúmyslný vedlejší produkt při postupech průmyslové výroby (zejména při výrobě jiných chlorovaných uhlovodíků a při výrobě hořčíku). V zemích, které jsou stranami Stockholmské úmluvy, jsou již známa a uplatňována opatření, jež omezují úniky při výrobě,

– hexachlorbutadien je neúmyslně produkován během spalování a dalších tepelných či průmyslových procesů. Opatření zamezující neúmyslným únikům POP z těchto procesů povedou k dalšímu omezení úniků hexachlorbutadienu. Monitorování přítomnosti hexachlorbutadienu může způsobit dodatečné náklady.

Hexachlorbutadien v neznámém množství uniká z dřívějších skládek odpadu. Kontrolní opatření k zamezení těchto úniků jsou dostupná. Výbor POP na svém devátém zasedání v říjnu 2013 doporučil zařadit hexachlorbutadien bez výjimky do přílohy A a C úmluvy.

Co se týče polychlorovaných naftalenů, vyhodnocení rizik došlo mimo jiné k závěru, že:

– není známo, že by polychlorované naftaleny byly v současnosti vyráběny či používány, je však důležité omezit možná zbývající využití a zabránit tomu, aby se polychlorované naftaleny začaly znovu používat,

– polychlorované naftaleny jsou neúmyslně produkovány při průmyslových procesech probíhajících za vysokých teplot (zejména při spalování odpadu, ale i při jiných procesech, o nichž je známo, že při nich vznikají polychlorované dibenzo-p-dioxiny / polychlorované dibenzofurany (PCDD/PCDF)). Opatřeními k zamezení úniku PCDD/PCDF se rovněž omezí úniky polychlorovaných naftalenů. Monitorování přítomnosti polychlorovaných naftalenů může způsobit dodatečné náklady, 

– neznámá množství polychlorovaných naftalenů unikají ze skládek odpadu a skladišť starých spotřebičů. Opatření, která jsou zavedena s ohledem na skladování polychlorovaného bifenylu (PCB), rovněž účinně omezí úniky polychlorovaných naftalenů ze skladovacích míst.

Výbor POP na svém devátém zasedání v říjnu 2013 doporučil zařadit polychlorované naftaleny bez výjimky do přílohy A a C úmluvy.

Na svém desátém zasedání v říjnu 2014 výbor POP schválil vyhodnocení rizik týkající se pentachlorfenolu, jeho solí a esterů. Ve vyhodnocení rizik se došlo mimo jiné k závěru, že:

– výroba pentachlorfenolu se omezí, s jedinou výjimkou a tou je požití pro průmyslovou konzervaci dřeva, jež slouží ke konstrukci stožárů elektrického či telefonního vedení a jejich ramen.

Výbor POP se na svém desátém zasedání v říjnu 2014 rozhodl doporučit, aby byl pentachlorfenol zařazen do přílohy A Stockholmské úmluvy spolu se zvláštní výjimkou pro výrobu a používání pentachlorfenolu k ošetření stožárů elektrického či telefonního vedení a jejich ramen.

V souladu s čl. 8 odst. 9 úmluvy předložil výbor POP uvedená doporučení konferenci smluvních stran, aby je zvážila na svém zasedání v květnu 2015.

Výbor POP rovněž přijal doporučení týkající se alternativ k použití PFOS v otevřených systémech. Informace o komerční dostupnosti a účinnosti bezpečnějších alternativ PFOS jsou nyní k dispozici pro následující použití: koberce, usně a oděvy, textilní výrobky a čalounění, povlaky a aditiva do povlaků, insekticidy proti zavlečeným ohnivým mravencům a termitům a návnady proti hmyzu k hubení mravenců střihačů rodu Atta spp. a Acromyrmex spp. Kromě toho výbor POP též vybízí strany, aby omezily používání PFOS při pokovování tvrdými kovy (povolené úmluvou jako „zvláštní výjimka“) pouze na uzavřené systémy. Používání v uzavřených systémech je v rámci úmluvy povoleno jako „přijatelný účel“.

Hexachlorbutadien a právní předpisy EU

Hexachlorbutadien je jednou z prioritních nebezpečných látek podle rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES)[5]. Hexachlorbutadien je navíc uveden na seznamu v protokolu o POP připojeném k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP) Evropské hospodářské komise OSN, a od stran je tudíž vyžadováno, aby od jeho výroby a použití upustily. Tento zákaz je do práva EU proveden nařízením Komise (EU) č. 519/2012 ze dne 19. června 2012, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách[6]. Nicméně nadále nejsou dořešeny otázky ohledně odpadů a kontaminovaných pozemků ani forma opatření, jež by měla zabránit tomu, aby se tato látka začala znovu používat.

Ačkoli byla výroba hexachlorbutadienu v Evropě ukončena, je možné, že je tato látka stále neúmyslně produkována při některých průmyslových činnostech. Pokud tyto činnosti dosáhnou prahových hodnot stanovených ve směrnici o průmyslových emisích (2010/75/EU[7]), musí se při nich uplatnit nejlepší dostupné techniky k prevenci a omezování emisí a jejich dopadu na životní prostředí jako celek.  Aby mohlo být průmyslové zařízení v provozu, musí získat povolení od příslušného orgánu členského státu. Povolení musí obsahovat mezní hodnoty emisí pro znečišťující látky uvedené v příloze II směrnice o průmyslových emisích a další látky, které by mohly být emitovány ve významném množství, se zřetelem k jejich povaze a možnosti přenosu z jedné složky životního prostředí do druhé.

Polychlorované naftaleny a právní předpisy EU

Polychlorované naftaleny jsou uvedeny na seznamu v protokolu o POP připojeném k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP), a od stran je tudíž vyžadováno, aby od jeho výroby a použití upustily. V EU je výroba a použití polychlorovaných naftalenů zakázána nařízením Komise (EU) č. 519/2012. V současnosti se za nejvýznamnější zdroj považuje neúmyslná produkce při spalování (zejména odpadů).

Ačkoli byla výroba polychlorovaných naftalenů v Evropě ukončena, je možné, že jsou tyto látky stále neúmyslně produkovány při některých průmyslových činnostech. Pokud tyto činnosti dosáhnou prahových hodnot stanovených ve směrnici o průmyslových emisích (2010/75/EU), musí se při nich uplatnit nejlepší dostupné techniky k prevenci a omezování emisí a jejich dopadu na životní prostředí jako celek. Aby mohlo být průmyslové zařízení v provozu, musí získat povolení od příslušného orgánu členského státu. Povolení musí obsahovat mezní hodnoty emisí pro znečišťující látky uvedené v příloze II směrnice o průmyslových emisích a další látky, které by mohly být emitovány ve významném množství, se zřetelem k jejich povaze a možnosti přenosu z jedné složky životního prostředí do druhé.

            Pentachlorfenol a právní předpisy EU

Uvádění pentachlorfenolu na trh nebo jeho používání jako látky, složky jiných látek či ve směsích v koncentraci 0,1 % hmotnostních nebo vyšší je omezeno podle položky 22 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH)[8]. Kromě toho je uvádění na trh a používání pentachlorfenolu jako přípravku na ochranu rostlin zakázáno nařízením (ES) č. 1107/2009[9] a jako biocidního přípravku nařízením (EU) č. 528/2012[10].

Kroky navazující na rozhodnutí sedmé konference smluvních stran úmluvy

Látky uvedené v přílohách A, B a/nebo C Stockholmské úmluvy budou muset být zahrnuty do nařízení o POP, aby se zajistilo, že provedení v EU odpovídá mezinárodním závazkům[11].

Hexachlorbutadien a polychlorované naftaleny byly doplněny do přílohy I nařízení o POP v roce 2012. Jejich zařazení do přílohy C Stockholmské úmluvy bude vyžadovat, aby byly doplněny též do přílohy III nařízení.

Jakmile bude pentachlorfenol přidán na seznam v příloze A Stockholmské úmluvy, bude třeba jej též doplnit do přílohy I nařízení o POP. Vzhledem k tomu, že jeho současné uvedení na seznamu v příloze XVII nařízení REACH se tím stane bezpředmětné, zahájí se kroky k jeho odstranění z uvedené přílohy.

PFOS a právní předpisy EU

Na čtvrtém zasedání konference smluvních stran Stockholmské úmluvy v květnu 2009 bylo dohodnuto, že se do přílohy B úmluvy zařadí PFOS a její deriváty s několika zvláštními výjimkami a přijatelnými účely. Prováděcí právní předpisy EU jsou restriktivnější než Stockholmská úmluva, neboť nezahrnují výjimky ani přijatelné účely, které již byly v EU zakázány na základě nařízení REACH. Přísnější předpisy byly přijaty proto, aby byla dodržena hlavní zásada nesnižovat úroveň ochrany životního prostředí v EU.

Postup pro doplnění nových POP a změnu příloh Stockholmské úmluvy

Podle článku 8 úmluvy mohou smluvní strany předložit sekretariátu návrhy na zařazení chemické látky do příloh A, B a/nebo C. Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek (výbor POP) návrh přezkoumá.

Pokud tento přezkum dospěje k závěru, že chemická látka pravděpodobně v důsledku svého dálkového přenosu v životním prostředí povede k významným nepříznivým vlivům na lidské zdraví nebo na životní prostředí v rozsahu, který vyžaduje globální opatření, návrh se projedná a připraví se vyhodnocení rizik, které obsahuje analýzu možných kontrolních opatření. Na tomto základě výbor POP doporučí, zda by zařazení chemické látky do příloh A, B a/nebo C měla posoudit konference smluvních stran. Konečné rozhodnutí učiní konference smluvních stran.

Pro EU vstupují změny příloh A, B a/nebo C v platnost jeden rok od data sdělení depozitáře o jejich přijetí konferencí smluvních stran.

Doporučení výboru POP a právní předpisy EU

Pokud bude doporučení výboru POP v květnu 2015 konferencí smluvních stran přijato, bude mít za následek mezinárodní zákaz výroby, uvádění na trh, vývozu/dovozu a používání polychlorovaných naftalenů, hexachlorbutadienu a pentachlorfenolu, s výjimkou výroby a využívání pentachlorfenolu k ošetření stožárů elektrického a telefonního vedení a jejich ramen.

Zařazení hexachlorbutadienu a polychlorovaných naftalenů do přílohy A a C úmluvy a zařazení pentachlorfenolu do přílohy A úmluvy si vyžádá změny v nařízení o POP. Podle čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení mohou být při doplnění látek do úmluvy provedeny změny příloh nařízení v souladu s postupy projednávání ve výborech stanovenými článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES[12] s ohledem na ustanovení článků 10 a 11 nařízení (EU) č. 182/2011[13].

Pokud jde o PFOS a její deriváty, zrušení zvláštních výjimek uvedených ve zprávě výboru POP nebude mít dopad na právní předpisy EU, protože příslušné výjimky buď nebyly v nařízení o POP provedeny, nebo jejich platnost již skončila. Jinak tomu bude jen v případě výjimky pro použití PFOS při pokovování tvrdými kovy v otevřených systémech, neboť použití PFOS jako smáčedel využívaných v kontrolovaných systémech elektrolytického pokovování je v současné době podle nařízení o POP ze zákazu vyňato. Tato výjimka podle nařízení o POP je však platná pouze do 26. srpna 2015.

            Postoj EU

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by Evropská unie měla na sedmé konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy podpořit zařazení polychlorovaných naftalenů a hexachlorbutadienu do příloh A a C úmluvy a zařazení pentachlorfenolu do přílohy A. Protože pentachlorfenol je v EU již zakázaný, není třeba zvláštní výjimky pro jeho výrobu a používání k ošetření dřevěných stožárů elektrického či telefonního vedení a jejich ramen, ale tato výjimka může být přijata jako část celkového kompromisu. Evropská unie by dále měla podpořit zrušení příslušných zvláštních výjimek a přijatelných účelů u PFOS a jejích derivátů, včetně výjimky pro jejich použití jako smáčedel v kontrolovaných systémech elektrolytického pokovování, neboť zrušení této výjimky vstoupí v platnost až poté, co v EU v srpnu 2015 skončí její platnost.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Vzhledem k tomu, že polychlorované naftaleny a hexachlorbutadien jsou již v nařízení o POP (ES) č. 850/2004 uvedeny, nepovažují se další konzultace za nutné. Uvádění pentachlorfenolu na trh a jeho používání v EU jsou již zakázány tím, že byl zařazen na seznam v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) a že nebyl schválen podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a nařízení (EU) č. 528/2012, a proto se ani v tomto případě další konzultace nepovažovaly za nezbytné. Během posuzování výborem POP proběhly o všech látkách otevřené konzultace se zúčastněnými stranami z celého světa a zúčastněným stranám byl rovněž povolen přístup na porady výboru POP.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Návrh sestává z rozhodnutí Rady založeného na čl. 192 odst. 1 a čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie a stanovuje postoj, který se má zaujmout jménem Evropské unie na sedmé konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách, pokud jde o návrhy změn příloh A, B a C.

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie je vhodným právním základem, protože akt, který má sedmá konference smluvních stran přijmout, je rozhodnutí o změně přílohy Stockholmské úmluvy, které má právní účinky.

2015/0069 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie na sedmé konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách, pokud jde o návrhy změn příloh A, B a C

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 191 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále jen „úmluva“) byla jménem Evropského společenství přijata dne 14. října 2004 rozhodnutím Rady 2006/507/ES[14].

(2)       Evropská unie provedla závazky vyplývající z úmluvy do právních předpisů Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004[15].

(3)       Unie klade velký důraz na nezbytnost postupného doplňování příloh A, B a/nebo C úmluvy o nové látky, které splňují kritéria pro perzistentní organické znečišťující látky (POP), s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti s cílem splnit cíl úmluvy a závazek minimalizovat nepříznivé účinky chemických látek do roku 2020 přijatý na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002.

(4)       Podle článku 22 úmluvy může konference smluvních stran přijímat rozhodnutí, kterými se mění přílohy A, B a/nebo C úmluvy. Tato rozhodnutí vstupují v platnost jeden rok od data, kdy depozitář přijetí změny oznámil, neplatí však pro ty smluvní strany úmluvy („strany“), které se rozhodly změnu nepřijmout.

(5)       Na základě návrhu týkajícího se pentachlorfenolu[16] obdrženého v roce 2011 od Unie ukončil Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek („výbor POP“) ustanovený podle úmluvy svou práci ohledně této látky. Výbor POP dospěl k závěru, že pentachlorfenol splňuje kritéria úmluvy pro zařazení do přílohy A. Očekává se, že konference smluvních stran úmluvy rozhodne o zařazení pentachlorfenolu do přílohy A úmluvy na svém sedmém zasedání.

(6)       Uvádění na trh a používání pentachlorfenolu je zakázáno položkou 22 přílohy XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH)[17]. Uvádění na trh a používání pentachlorfenolu jako přípravku na ochranu rostlin je zakázáno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009[18] a jako biocidního přípravku nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012[19]. Jelikož pentachlorfenol je schopen dálkového přenosu v životním prostředí, bylo by celosvětové zastavení používání této látky pro občany EU přínosnější než zákaz jejího používání v Unii.

(7)       Výbor POP doporučuje zařazení pentachlorfenolu do úmluvy spolu se zvláštní výjimkou pro výrobu a používání pentachlorfenolu k ošetření stožárů elektrického či telefonního vedení a jejich ramen. Unie tuto zvláštní výjimku nepotřebuje, ale měla by ji na sedmé konferenci stran přijmout, bude-li to vyžadováno, aby se zajistilo zařazení pentachlorfenolu do úmluvy.

(8)       Na základě návrhu týkajícího se chlorovaných naftalenů obdrženého v roce 2011 od Unie výbor POP dospěl k závěru, že polychlorované naftaleny splňují kritéria úmluvy pro zařazení do příloh A a C. Očekává se, že sedmá konference smluvních stran úmluvy rozhodne o zařazení pentachlorfenolu do příloh A a C úmluvy.

(9)       Polychlorované naftaleny se v Unii nevyrábí, ale mohou být neúmyslně produkovány, nejvíce při spalování (zejména spalování odpadů). Takové činnosti jsou upraveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU[20] a vyžaduje se při nich uplatňování jistých opatření k regulaci emisí.

(10)     Uvádění na trh a používání polychlorovaných naftalenů je v Unii zakázáno nařízením (ES) č. 850/2004, ve znění nařízení Komise (EU) č. 519/2012[21]. Jelikož polychlorované naftaleny jsou schopny dálkového přenosu v životním prostředí, bylo by celosvětové zastavení používání těchto látek pro občany EU přínosnější než zákaz jejich používání v Unii podle nařízení (ES) č. 850/2004.

(11)     Na základě návrhu týkajícího se hexachlorbutadienu obdrženého v roce 2011 od Unie výbor POP dospěl k závěru, že hexachlorbutadien splňuje kritéria úmluvy pro zařazení do příloh A a C. Očekává se, že sedmá konference smluvních stran úmluvy rozhodne o zařazení hexachlorbutadienu do příloh A a C úmluvy.

(12)     Výroba hexachlorbutadienu byla v Unii ukončena, ale je možné, že je tato látka stále neúmyslně produkována při některých průmyslových činnostech. Takové činnosti jsou upraveny směrnicí 2010/75/EU a vyžaduje se při nich uplatňování jistých opatření k regulaci emisí.

(13)     Uvádění na trh a používání hexachlorbutadienu je v Unii zakázáno nařízením (ES) č. 850/2004, ve znění nařízení Komise (EU) č. 519/2012. Jelikož hexachlorbutadien je schopen dálkového přenosu v životním prostředí, bylo by celosvětové zastavení používání této látky pro občany EU přínosnější než zákaz jeho používání v Unii podle nařízení (ES) č. 850/2004.

(14)     Kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty (dále jen „PFOS“) jsou již do přílohy A úmluvy zařazeny s řadou zvláštních výjimek. Po přezkumu těchto výjimek výbor POP vybízí strany, aby zastavily používání PFOS v kobercích, usních a oděvech, textilních výrobcích a čalounění, povlacích a aditivech do povlaků a insekticidech proti zavlečeným ohnivým mravencům a termitům. Výbor POP rovněž strany vyzývá, aby použití PFOS při pokovování tvrdými kovy, které je v současné době povoleno jako „zvláštní výjimka“, omezily pouze na uzavřené systémy, což je v současné době v rámci úmluvy povoleno jako „přijatelný účel“. Výbor POP navíc vybízí strany, aby upustily od používání PFOS v návnadách proti hmyzu k hubení mravenců střihačů rodu Atta spp. a Acromyrmex spp., což je v současné době povoleno jako „přijatelný účel“.

(15)     Unie by měla podpořit vymazání „zvláštních výjimek“ a „přijatelných účelů“ pro PFOS a její deriváty v souladu s návrhem výboru POP, včetně výjimky pro jejich použití jako smáčedel v kontrolovaných systémech elektrolytického pokovování, která byla v Unii provedena nařízením (ES) č. 850/2004 ve znění nařízení (EU) č. 757/2010[22] a jejíž platnost vyprší dne 26. srpna 2015,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Stanoviskem, jež má Unie zaujmout na sedmé konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy, je v souladu s doporučeními Výboru pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek[23] podporovat:

– zařazení pentachlorfenolu[24] do přílohy A úmluvy. Bude-li to vyžadováno, může Unie přijmout „zvláštní výjimku“ pro výrobu a používání pentachlorfenolu k ošetření stožárů elektrického či telefonního vedení a jejich ramen;

– zařazení polychlorovaných naftalenů[25] do příloh A a C úmluvy bez výjimky;

– zařazení hexachlorbutadienu do příloh A a C úmluvy bez výjimky;

– zrušení těchto výjimek a přijatelných účelů ze záznamu týkajícího se kyseliny perfluoroktansulfonové (PFOS) a jejích derivátů v příloze B úmluvy: koberce, usně a oděvy, textil a čalounění, povlaky a aditiva do povlaků, insekticidy proti přivlečeným ohnivým mravencům a termitům a návnady proti hmyzu k hubení mravenců střihačů rodu Atta spp. a Acromyrmex spp.;

– zrušení zvláštní výjimky pro PFOS při pokovování tvrdými kovy, kromě pokovování tvrdými kovy probíhajícího výhradně v uzavřených systémech, jež je v úmluvě uvedeno jako „přijatelný účel“.

O dalších podrobnostech tohoto stanoviska se v závislosti na vývoji jednání během sedmé konference smluvních stran Stockholmské úmluvy mohou dohodnout zástupci Unie přítomní na jednání po vzájemné konzultaci na místě, aniž by k tomu Rada vydávala další rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               http://www.pops.int/documents/convtext/convtext_en.pdf.

[2]               Dva  členské státy EU dosud úmluvu neratifikovaly (Itálie a Malta).

[3]               Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 1.

[4]               Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7.

[5]               Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 159, 20.6. 2012, s. 1.

[7]               Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

[8]               Úř. věst. L 396, 30.12. 2006, s. 1.

[9]               Úř. věst. L 309, 24.11. 2009, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 167, 27.6. 2012, s. 1.

[11]             Totéž platí pro látky doplněné do příloh I, II a/nebo III protokolu EHK OSN o perzistentních organických znečišťujících látkách.

[12]             Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[13]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[14]             Rozhodnutí Rady 2006/507/ES ze dne 14. října 2004 o uzavření Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 1).

[15]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7).

[16]             Návrh UNEP/POPS/POPRC-7/4

[17]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

[18]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

[19]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

[20]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

[21]             Nařízení Komise (EU) č. 519/2012 ze dne 19. června 2012, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 159, 20.6.2012, s. 1).

[22]             Nařízení Komise (ES) č. 757/2010, Úř. věst. L 223, s. 29, ze dne 25. srpna 2010, kterým se mění přílohy I a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

[23]             Rozhodnutí POPRC-10/1, POPRC-9/1, POPRC-9/2,

[24]             Pentachlorfenol, jeho soli a estery.

[25]             Dichlorované naftaleny, trichlorované naftaleny, tetrachlorované naftaleny, pentachlorované naftaleny, hexachlorované naftaleny, heptachlorované naftaleny a oktachlorované naftaleny, jednotlivě nebo jako složky chlorovaných naftalenů.