DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

V roce 2003 přijala Rada směrnici o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (směrnice o zdanění příjmů z úspor). Tato směrnice měla dva hlavní cíle: zabránit narušování pohybu kapitálu a umožnit účinné zdanění úrokových plateb, které platební zprostředkovatelé usazení v jednom členském státě vyplatili fyzickým osobám s bydlištěm v jiném členském státě. Směrnice o zdanění příjmů z úspor usnadňuje zdanění tohoto typu úrokových plateb v souladu s právními předpisy členského státu, v němž má fyzická osoba, která přijímá úrokovou platbu, bydliště, a to tím, že vyžaduje automatickou výměnu informací o úrokových platbách učiněných ve prospěch těchto osob. Ustanovení směrnice se stala použitelnými dne 1. července 2005 a byla rozšířena na Bulharsko a Rumunsko po jejich přistoupení dne 1. ledna 2007 a na Chorvatsko po jeho přistoupení dne 1. července 2013.

Směrnice byla výsledkem závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 19.–20. června 2000, kdy se členské státy dohodly, že za účelem uplatňování zásady, podle níž by všichni občané měli z veškerých svých příjmů z úspor platit daň, je konečným cílem EU výměna informací „na co nejširším základě“ a v souladu s vývojem na mezinárodní scéně.

Směrnice, která byla přijata v roce 2003, se vztahovala na příjmy z úspor fyzických osob z pohledávek (buď klasické příjmy z úroků nebo kapitálové zisky z dluhových cenných papírů) přijaté buď přímo nebo prostřednictvím investičních fondů nebo prostřednictvím jiných zprostředkujících subjektů nepodléhajících dani. Zavedla ustanovení týkající se automatické výměny informací o těchto příjmech z úspor, které jsou vypláceny platebními zprostředkovateli usazenými v jednom členském státě fyzickým osobám s bydlištěm v jiném členském státě. Všechny členské státy s výjimkou Belgie, Lucemburska a Rakouska bezprostředně zavedly systémy pro automatické podávání informací. Belgii, Lucembursku a Rakousku bylo v průběhu přechodného období povoleno místo poskytování informací vybírat srážkovou daň ve výši 15 % během prvních tří let po vstupu směrnice v platnost (do 30. června 2008), ve výši 20 % v následujících třech letech (do 30. června 2011) a v dalších letech pak ve výši 35 %. Pravidla stanoví, že 75 % výnosů z této srážkové daně bude převedeno členskému státu, v němž má investor bydliště. Belgie se rozhodla, že ode dne 1. ledna 2010 přestane uplatňovat přechodnou srážkovou daň a bude vyměňovat informace stejným způsobem jako ostatní členské státy. Lucembursko učinilo totéž k 1. lednu 2015.

V pěti evropských zemích, které nejsou členy EU, včetně Švýcarska, se od 1. července 2005 uplatňují opatření rovnocenná opatřením směrnice o zdanění příjmů z úspor, pokud jde o příjmy z úspor vyplácené v těchto zemích fyzickým osobám s bydlištěm v EU. Od téhož data používá stejná opatření, jako jsou ta, která stanovila uvedená směrnice, také deset závislých nebo přidružených území členských států EU (po zániku Nizozemských Antil dvanáct), a to prostřednictvím dvoustranných dohod podepsaných každou z těchto jurisdikcí a každým z členských států. Po změně statusu ostrova Svatý Bartoloměj se Francie zavázala, že Svatý Bartoloměj bude uplatňovat stávající a budoucí ustanovení směrnice o zdanění příjmů z úspor i směrnice o správní spolupráci.

Po prvním přezkumu směrnice o zdanění příjmů z úspor Komise v listopadu 2008 navrhla řadu změn s cílem odstranit stávající mezery v tomto předpise a účinněji předcházet daňovým únikům. Cílem navrhovaných změn bylo zlepšit směrnici posílením opatření za účelem zajištění, že úrokové platby budou podléhat dani. Oblast působnosti ustanovení týkajících se zprostředkovatelských struktur byla proto rozšířena. Návrh rovněž rozšířil oblast působnosti směrnice na příjmy z nástrojů, které jsou rovnocenné dluhovým nástrojům, tedy inovativní finanční produkty nebo některé formy životního pojištění. Změny byly přijaty Radou v rámci směrnice 2014/48/EU ze dne 24. března 2014[1] (směrnice, kterou se mění směrnice o zdanění příjmů z úspor). Článek 2 této směrnice stanoví, že členské státy musí do 1. ledna 2016 přijmout a zveřejnit právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Členské státy jsou povinny uplatňovat tato ustanovení ode dne 1. ledna 2017.

Evropská rada požádala Radu, aby přistoupila k formálnímu přijetí směrnice, kterou se mění směrnice o zdanění příjmů z úspor, a dne 21. března 2014 dospěla k závěru, že celosvětový standard, který je v současnosti vypracováván Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), bude metodou pro automatickou výměnu informací, kterou bude EU uplatňovat v rámci svých hranic. Evropská rada vyzvala Radu, aby zajistila, že následným přijetím pozměněného znění směrnice o správní spolupráci do konce roku 2014 bude právo EU zcela v souladu s novým celosvětovým standardem.

Dne 12. června 2013 Komise skutečně navrhla změny směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní. Hlavním cílem návrhu bylo poskytnout členským státům na úrovni EU vhodný právní základ pro uplatňování celosvětového standardu pro automatickou výměnu informací (celosvětový standard), na kterém nyní pracuje organizace OECD. Oblast působnosti navrhované pozměňující směrnice je velmi široká, neboť se vztahuje na všechny typy finančních produktů (se zvláštními výjimkami), které jsou přímo nebo nepřímo drženy fyzickými osobami nebo „neveřejnými subjekty“. Tato pozměňující směrnice byla přijata dne 9. prosince 2014 – směrnice Rady 2014/107/EU[2] (směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci). Článek 2 této směrnice stanoví, že členské státy musí do 31. prosince 2015 přijmout a zveřejnit právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Jsou povinny uplatňovat tato ustanovení od 1. ledna 2016 a začít uskutečňovat výměnu informací do září 2017. Rakousko dostalo výjimku na základě čl. 2 odst. 2 z důvodu strukturálních rozdílů a smí začít směrnici uplatňovat až o rok později než ostatní členské státy. V době přijetí směrnice Rakousko oznámilo, že výjimku nebude plně využívat. Výměnu informací začne uskutečňovat do září 2017 u omezeného souboru účtů (pouze nové účty otevřené v období od 1. října 2016 do 31. prosince 2016), přičemž v případě ostatních účtů využije výjimku.

Poslední pododstavec nového čl. 8 odst. 3a, který zavedla směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, jasně stanoví, že ustanovení obsažená v tomto odstavci (odstavec 3a) budou mít přednost před revidovanou směrnici o zdanění příjmů z úspor. Vzhledem ke značnému překrývání mezi oběma směrnicemi by tedy existovalo pouze několik případů, v nichž by se stále uplatňovala revidovaná směrnice o zdanění příjmů z úspor.

Tento malý počet případů vyplývá v podstatě ze tří důvodů. Zaprvé, směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, stanoví oznamovací povinnosti finančních institucí, jež jsou subjekty definované v uvedené směrnici. Proto na rozdíl od směrnice o zdanění příjmů z úspor nestanoví oznamovací povinnosti fyzických osob (např. makléřů), které mohou vyplácet finanční příjmy. Zadruhé, ve směrnici, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, existují určité výjimky, pokud jde o některé důchodové/penzijní fondy, vydavatele kreditních karet, regulované daňově zvýhodněné účty a podobné finanční instituce a produkty, které představují nízké riziko daňových úniků. Zatřetí, přístup platebního zprostředkovatele v okamžiku přijetí podle čl. 4 odst. 2 směrnice o zdanění příjmů z úspor se vztahuje též na úroky vyplacené nezúčastněnou jurisdikcí prostřednictvím platebního zprostředkovatele členského státu v okamžiku přijetí; navíc transparentní přístup (tzv. look-through approach) podle čl. 2 odst. 3 a posílený přístup platebního zprostředkovatele v okamžiku přijetí podle čl. 4 odst. 2 revidované směrnice o zdanění příjmů z úspor zahrnují rovněž příjem vyplácený „aktivními“ nefinanční subjekty, pokud jsou osvobozeny od daně. Tyto okrajové případy existují v důsledku mírně odlišných přístupů směrnice o zdanění příjmů z úspor a směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, a v důsledku zvláštních výjimek obsažených v těchto dvou směrnicích. Skutečnost, zda se na tyto okrajové případy vztahují nebo nevztahují právní předpisy EU, které jsou zde předmětem diskuse, má v kontextu celkového rozsahu působnosti směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, zanedbatelný účinek. Mezinárodní uplatňování celosvětového standardu a přísný dohled Globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací nad jeho prováděním budou minimalizovat veškerá rizika spojená s těmito okrajovými případy.

Z toho vyplývá, že přínos ze souběžného uplatňování těchto dvou právních nástrojů by byl minimální. Zatímco výše uvedené výjimky stanovené v novém čl. 8 odst. 3a zavedeném směrnicí, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, by ve většině případů mohly sloužit k tomu, aby se zabránilo podávání informací podle směrnice o zdanění příjmů z úspor, souběžná existence dvou právních nástrojů s velmi podobnou oblastí působnosti není v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a zájmem srozumitelnosti a právní jistoty. Navíc souběžné uplatňování dvou právních systémů by znamenalo existenci dvou souborů podobných pravidel hloubkové kontroly klientů, postupů a systémů pro předkládání informací, které však nejsou plně v souladu – a to jak ve vztahu k finančním institucím, které předkládají informace příslušným orgánům, tak k příslušným orgánům, které si vzájemně vyměňují informace. Náklady by v tomto případě značně převýšily přínosy dodatečného pokrytí prostřednictvím směrnice o zdanění příjmů z úspor.

Aby se zajistilo, že bude existovat pouze jeden platný standard pro automatickou výměnu informací v rámci EU, a zabránilo situacím, kdy jsou souběžně uplatňovány dva standardy, by směrnice o zdanění příjmů z úspor měla být zrušena.

Aby se v oblasti oznamování informací zabránilo vzniku nedostatků, musí být zrušení směrnice o zdanění příjmů z úspor dobře koordinováno s časovým harmonogramem pro uplatňování směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, přičemž je nutné zohlednit zejména prodloužení časové lhůty pro uplatňování směrnice, které bylo poskytnuto Rakousku.

Jelikož cíle tohoto návrhu směrnice, totiž zrušení směrnice o zdanění příjmů z úspor s dočasnými výjimkami nezbytnými pro ochranu nabytých práv a zohlednění výjimky udělené Rakousku v rámci směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tento návrh směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Závěry Evropské rady ze dne 21. března 2014 a prohlášení Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci ze dne 9. prosince 2014 prokazují, že členské státy jednoznačně upřednostňují mít pouze jeden standard pro automatickou výměnu informací o finančních příjmech. Tento standard byl nyní plně zaveden prostřednictvím směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci.

Na zasedáních odborné skupiny Komise pro zdanění příjmů z úspor odborníci zdůraznili, že je důležité mít jeden systém, jehož prostřednictvím jsou automaticky podávány informace pro účely přímého zdanění. Vysvětlili, že strany, které zastupují – finanční instituce a zprostředkovatelé v EU – si přejí zabránit duplicitě systémů pro podávání informací. Skupina odborníků také oznámila, že v odvětví se již zavádí nové nebo upravují stávající informační systémy v rámci přípravy zákona Spojených států amerických o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (FATCA) a zdůraznila, že je nezbytné, aby budoucí právní předpisy EU o automatické výměně informací o finančních účtech byly v souladu s celosvětovým standardem OECD o automatické výměně informací (který je založen na zásadách hloubkové kontroly klientů vypracovaných v rámci FATCA), s cílem snížit náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž.

Jak je uvedeno výše, zrušení směrnice o zdanění příjmů z úspor bude mít na účinnost automatické výměny informací na základě směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, nanejvýš velmi nepatrný dopad a v zásadě představuje opatření pro zlepšování právní úpravy. Z tohoto důvodu nebylo vypracováno žádné posouzení dopadů.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Článek 1 stanoví zrušení směrnice. Koordinuje zrušení s uplatňováním směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, ze strany členských států.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. a) a čl. 1 odst. 1 písm. b) zahrnují hlavní povinnosti týkající se předkládání a výměny informací stanovené v čl. 4 odst. 2 a v článku 8 a 9 směrnice o zdanění příjmů z úspor.

V čl. 1 odst. 1 písm. a) je stanoveno, že hospodářské subjekty a členské státy, v nichž jsou uvedené subjekty usazeny, předkládají a vyměňují si informace, které byly shromážděny za rok 2015. Uvedené informace se týkají platebních zprostředkovatelů v okamžiku přijetí podle čl. 4 odst. 2 směrnice o zdanění příjmů z úspor usazených v jiných členských státech a oznamují se ve stejné lhůtě, jak je stanoveno v článku 9, tedy „do šesti měsíců od konce daňového období“. Tato lhůta byla pro většinu členských států stanovena na 30. června 2016, avšak v případě Spojeného království na 5. října 2016. Doba uplatňování byla proto prodloužena tak, aby byla zohledněna také lhůta pro Spojené království. Časový harmonogram zůstává otevřený pro jakákoli následná opatření a jakékoli opravy uskutečněné po tomto datu.

V čl. 1 odst. 1 písm. b) se stanoví, že hospodářské subjekty a platební zprostředkovatelé a členské státy, v nichž jsou usazeni, předkládají a vyměňují si informace, které byly shromážděny za rok 2015, jak je stanoveno v článku 9, tedy „do šesti měsíců od konce daňového období“, přičemž touto lhůtou je pro většinu členských států 30. červen 2016, avšak pro Spojené království 5. říjen 2016. Prodloužené uplatňování je proto stanoveno na 5. říjen 2016, aby zahrnovalo také lhůtu pro Spojené království. Časový harmonogram zůstává otevřený pro jakákoli následná doplnění informací a opravy potřebné po tomto datu.

V čl. 1 odst. 2 jsou obsažena zvláštní ustanovení, jež mají být provedena Rakouskem.

Rakousko bude uplatňovat směrnici, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, se zpožděním, které bude ve většině případů činit jeden rok. Nicméně v době přijetí směrnice dne 9. prosince 2014 se Rakousko zavázalo, že bude provádět výměnu informací již v roce 2017, i když pouze o omezeném počtu účtů (pouze nové účty otevřené v období od 1. října 2016 do 31. prosince 2016), přičemž v ostatních případech bude výjimka zachována.  Rakousko proto bude v podstatě muset uplatňovat směrnici o zdanění příjmů z úspor i další rok, s výjimkou omezeného souboru účtů, o nichž bude předkládat informace již v roce 2017 podle směrnice o správní spolupráci. Rakousko na rozdíl od Lucemburska neuvedlo, že bude uplatňovat automatickou výměnu informací podle směrnice o zdanění příjmů z úspor před koncem přechodného období uvedeného v článku 10 uvedené směrnice. Rovněž se neočekává, že podmínky pro ukončení uvedeného přechodného období budou splněny ke dni, kdy Rakousko začne uplatňovat směrnici, kterou se mění směrnice o správní spolupráci. Pro účely čl. 1 odst. 2 se proto předpokládá, že Rakousko bude v průběhu roku 2016 nadále uplatňovat přechodnou srážkovou daň podle směrnice o zdanění příjmů z úspor s výjimkou omezeného souboru účtů, o nichž bude Rakousko předávat informace již v roce 2017 podle směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci.

V této souvislosti čl. 1 odst. 2 písm. a) odkazuje na povinnost Rakouska a související povinnosti platebních zprostředkovatelů usazených v Rakousku převést srážkovou daň z úrokových plateb vybranou v roce 2016 v souladu s článkem 12 směrnice o zdanění příjmů z úspor.

Rakousko bude rovněž muset plnit své povinnosti, pokud jde o předkládání informací jeho hospodářskými subjekty podle čl. 4 odst. 2 posledního pododstavce směrnice o zdanění příjmů z úspor v případech, kdy subjekt, který je příjemcem úrokových plateb od těchto hospodářských subjektů a který je uveden v čl. 11 odst. 5 téže směrnice, poskytl formální souhlas k tomu, aby byl v souladu se čl. 4 odst. 2 posledním pododstavcem sdělen jeho název, adresa a celková výše úroků vyplacených či připsaných v jeho prospěch. Příslušné ustanovení, které toto zajišťuje, je uvedeno v čl. 1 odst. 2 písm. b) tohoto návrhu.

Navíc pokud Rakousko stanoví postup podle čl. 13 odst. 1 písm. a) směrnice o zdanění příjmů z úspor, musely by být rovněž dodržovány povinnosti Rakouska a související povinnosti platebních zprostředkovatelů usazených v Rakousku podávat informace podle kapitoly II směrnice o zdanění příjmů z úspor. Příslušné ustanovení, které toto zajišťuje, je uvedeno v čl. 1 odst. 2 písm. c) tohoto návrhu.

Všechny povinnosti stanovené v čl. 1 odst. 2 by měly být splněny do šesti měsíců od konce zdaňovacího období v Rakousku, tj. do 30. června 2017.

Pro omezený soubor účtů, které budou od 1. října 2016 podléhat hloubkové kontrole klientů a o nichž budou v roce 2017 podávány informace podle směrnice o správní spolupráci, ve znění příslušné pozměňující směrnice, bude do čl. 1 odst. 3 doplněna výjimka týkající se prodloužení doby uplatňování směrnice o zdanění příjmů z úspor.

27 členských států, které budou uplatňovat směrnici, kterou se mění směrnice o správní spolupráci, od 1. ledna 2016, bude ještě muset skutečným vlastníkům majícím bydliště v těchto státech udělit osvědčení podle čl. 13 odst. 2 směrnice o zdanění příjmů z úspor. Jelikož použitelnost uvedeného osvědčení končí poslední den, ve kterém Rakousko uplatní srážkovou daň podle směrnice o zdanění příjmů z úspor, je v čl. 1 odst. 1 písm. c) tohoto návrhu jako konečné datum stanoven 31. prosinec 2016. Vzhledem k tomu, že Lucembursko bude uplatňovat směrnici o zdanění příjmů z úspor od 1. ledna 2015, aniž by vybíralo srážkovou daň, je Rakousko jediným členským státem, který bude v roce 2015 a 2016 uplatňovat srážkovou daň podle směrnice o zdanění příjmů z úspor.

Platnost pravidel pro zamezení jakéhokoli dvojího zdanění, k němuž by mohlo dojít v důsledku uplatňování přechodné srážkové daně vybírané podle směrnice o zdanění příjmů z úspor, musí být rovněž prodloužena tak, aby platily i po datu, od kterého se použije směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci. V mezích vnitrostátních pravidel konkrétního členského státu, který provede započtení nebo vrácení daně podle článku 14 směrnice o zdanění příjmů z úspor, bude možná muset být uplatňování uvedeného ustanovení rozšířeno i na období následující po posledním dni uplatňování srážkové daně, přičemž pro srážkovou daň vybíranou v Rakousku je tímto datem 31. prosinec 2016 (viz čl. 1 odst. 1 písm. d) tohoto návrhu). Jedná se o přechodné opatření na ochranu nabytých práv skutečných vlastníků podle článku 14 směrnice o zdanění příjmů z úspor ve vztahu k členskému státu, v němž mají bydliště.

Článek 2 stanoví, že tato směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3 stanoví, že tato směrnice je určena členským státům.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

2015/0065 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se zrušuje směrnice Rady 2003/48/EHS

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Na základě konsensu dosaženého na zasedání Evropské rady dne 20. června 2000, že by příslušné informace měly být vyměňovány pro daňové účely na co možná nejširším základě, se v členských státech od 1. července 2005 uplatňuje směrnice Rady 2003/48/ES[3] s cílem umožnit, aby příjmy z úspor v podobě úrokových plateb vyplacených v jednom členském státě skutečným vlastníkům, kteří jsou fyzickými osobami s bydlištěm v jiném členském státě, podléhaly účinnému zdanění v souladu s právními předpisy členského státu, v němž mají bydliště, a tím odstranit narušení pohybu kapitálu mezi členskými státy, které je neslučitelné s vnitřním trhem.

(2)       Celosvětový rozměr výzev spojených s přeshraničními daňovými podvody a daňovými úniky je středem pozornosti ve světě i v Unii. Neoznámené a nezdaněné příjmy značně snižují daňové příjmy členských států. Evropská rada dne 22. května 2013 uvítala, že skupiny G8, G20 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pokračují v úsilí zaměřeném na vytvoření celosvětového standardu.

(3)       Směrnice 2011/16/EU[4] stanoví povinnou automatickou výměnu některých informací mezi členskými státy a postupné rozšíření oblasti její působnosti na nové kategorie příjmu a majetku za účelem boje proti přeshraničním daňovým podvodům a únikům.

(4)       Dne 9. prosince 2014 přijala Rada směrnici 2014/107/EU[5], kterou se mění směrnice 2011/16/EU, která rozšířila automatickou výměnu informací na úplné spektrum příjmů v souladu s celosvětovým standardem, který vydala Rada OECD v červenci 2014, a zajistila ucelený, jednotný a komplexní celounijní přístup k automatické výměně informací na vnitřním trhu.

(5)       Směrnice 2014/107/EU má obecně širší oblast působnosti než směrnice 2003/48/ES a stanoví, že v případech překrývání oblasti působnosti má přednost směrnice 2014/107/EU. Stále existují okrajové případy, ve kterých by se za jiných okolností použila pouze směrnice 2003/48/ES. Tyto okrajové případy jsou důsledkem mírných odlišností v přístupu mezi těmito dvěma směrnicemi a různých zvláštních výjimek. Jestliže v těchto vymezených případech leží oblast působnosti směrnice 2003/48/ES mimo oblast působnosti směrnice 2014/107/EU, uplatňovala by se i na dále příslušná ustanovení směrnice 2003/48/ES, což by vedlo k tomu, že by se v rámci EU používaly dvojí standardy pro podávání informací. Nad menšími přínosy spojenými se zachováním takového dvojího podávání informací převážily náklady.

(6)       Evropská rada dne 21. března 2014 vyzvala Radu, aby zajistila, že příslušné právní předpisy Unie budou plně v souladu s novým jednotným celosvětovým standardem pro automatickou výměnu informací vypracovaným organizací OECD. Kromě toho při přijímání směrnice 2014/107/EU Rada vyzvala Komisi, aby předložila návrh na zrušení směrnice 2003/48/ES a sladila zrušení uvedené směrnice s datem použitelnosti uvedeným v článku 2 směrnice 2014/107/EU s patřičným ohledem na výjimku stanovenou v uvedené směrnici pro Rakousko. Směrnice 2003/48/ES by se proto měla vztahovat na Rakousko po dobu dalšího jednoho roku. Podle postoje Rady je zrušení směrnice 2003/48/ES zapotřebí k tomu, aby se zamezilo dvojím oznamovacím povinnostem a aby se uspořily náklady daňových správ i hospodářských subjektů.

(7)       Podle článku 2 směrnice 2014/48/EU[6], kterou se mění směrnice 2003/48/ES, by členské státy musely do 1. ledna 2016 přijmout a zveřejnit právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s uvedenou směrnicí. Musely by tato ustanovení používat ode dne 1. ledna 2017. Se zrušením směrnice 2003/48/ES by směrnice 2014/48/EU již nemusela být provedena.

(8)       Za účelem zajištění plynulého pokračování automatického předávání informací o finančních účtech by zrušení směrnice 2003/48/ES mělo vstoupit v platnost ve stejný den, jako je datum použitelnosti uvedené v článku 2 směrnice 2014/107/EU.

(9)       Bez ohledu na zrušení směrnice 2003/48/ES by informace shromážděné platebními zprostředkovateli, hospodářskými subjekty a členskými státy až do data jejího zrušení měly být zpracovány a předány v souladu s původním záměrem a povinnosti vzniklé před tímto datem by měly být splněny.

(10)     Ve vztahu ke srážkové dani vybírané v rámci přechodného období uvedeného v článku 10 směrnice 2003/48/ES by členské státy měly v zájmu ochrany nabytých práv skutečných vlastníků i nadále provádět započtení či vracení daně, jak bylo původně zamýšleno, a měly by na základě žádosti vydávat osvědčení, které by skutečným vlastníkům umožnilo zajistit, že srážková daň nebude vybírána.

(11)     Je třeba rovněž vzít v úvahu skutečnost, že vzhledem ke strukturálním rozdílům byla Rakousku povolena odchylka podle čl. 2 odst. 2 směrnice 2014/107/EU, a to s maximálním odkladem jednoho roku. V době přijetí uvedené směrnice Rakousko oznámilo, že nebude výjimku plně využívat. Místo toho bude Rakousko vyměňovat informace do září 2017, byť i jen o omezeném souboru účtů, přičemž v ostatních případech bude výjimka zachována. Proto by mělo být přijato zvláštní ustanovení, aby bylo zajištěno, že Rakousko a platební zprostředkovatelé a hospodářské subjekty usazené v Rakousku budou během období platnosti výjimky i nadále uplatňovat ustanovení směrnice 2003/48/ES, s výjimkou těch, na které se vztahuje směrnice 2014/107/EU, kterou se mění směrnice 2011/16/EU.

(12)     Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, včetně práva na ochranu osobních údajů a žádné ustanovení této směrnice uvedená práva nesnižuje nebo neomezuje.

(13)     Jelikož cíle této směrnice, totiž zrušení 2003/48/ES s dočasnými výjimkami nezbytnými pro ochranu nabytých práv a zohlednění výjimky udělené Rakousku v rámci směrnice 2014/107/EU, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(14)     Směrnice 2003/48/ES by proto měla být zrušena,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.           Směrnice 2003/48/ES se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2016.

I nadále se však použijí tyto povinnosti podle směrnice 2003/48/ES, ve znění směrnice 2006/98/ES[7]:

a) povinnosti členských států a hospodářských subjektů usazených v těchto členských státech podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2003/48/ES se nadále uplatňují do 5. října 2016 nebo dokud uvedené povinnosti nebudou splněny;

b) povinnosti platebních zprostředkovatelů podle článku 8 a členských států platebních zprostředkovatelů podle článku 9 se nadále uplatňují do 5. října 2016 nebo dokud uvedené povinnosti nebudou splněny;

c) povinnosti členských států, v nichž mají skuteční vlastníci bydliště pro daňové účely podle čl. 13 odst. 2, se nadále uplatňují do 31. prosince 2016;

d) povinnosti členských států, v nichž mají skuteční vlastníci bydliště pro daňové účely podle článku 14, pokud jde o srážkovou daň vybíranou v roce 2016 a v předchozích letech, se nadále uplatňují do doby, než uvedené povinnosti budou splněny.

2.           Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, směrnice 2003/48/ES, ve znění směrnice 2006/98/ES, se bude v případě Rakouska uplatňovat i nadále v plném rozsahu do 31. prosince 2016, s výjimkou:

a) povinností Rakouska a souvisejících povinností platebních zprostředkovatelů a hospodářských subjektů usazených v Rakousku podle článku 12, které se budou uplatňovat do 30. června 2017 nebo dokud uvedené povinnosti nebudou splněny;

b) povinností Rakouska a hospodářských subjektů usazených v Rakousku podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce, které se budou uplatňovat do 30. června 2017 nebo dokud uvedené povinnosti nebudou splněny;

c) veškerých povinností Rakouska a souvisejících povinností platebních zprostředkovatelů usazených v Rakousku vyplývajících přímo nebo nepřímo z postupů uvedených v článku 13, které se budou uplatňovat do 30. června 2017 nebo dokud uvedené povinnosti nebudou splněny.

3.           Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, směrnice 2003/48/ES, ve znění směrnice 2006/98/ES, se nepoužije po 1. říjnu 2016 na úrokové platby, pokud jde o účty, pro něž byly splněny oznamovací povinnosti a povinnosti hloubkové kontroly obsažené v přílohách I a II směrnice 2011/16/EU a pro něž Rakousko sdělilo prostřednictvím automatické výměny informace uvedené v čl. 8 odst. 3a směrnice 2011/16/EU ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 6 písm. b) směrnice 2011/16/EU.

Článek 2

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda / předsedkyně

[1]               Směrnice Rady 2014/48/EU ze dne 24. března 2014, kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (Úř. věst. L 111, 15.4.2014, s. 50).

[2]               Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s.1).

[3]               Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38).

[4]               Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

[5]               Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014 , kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).

[6]               Směrnice Rady 2014/48/EU ze dne 24. března 2014, kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (Úř. věst. L111, 15.4.2014, s.50).

[7]               Směrnice Rady 2006/98/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti daní (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 129).