52015PC0013

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o mobilizaci prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2013/009 PL/Zachem, Polsko) /* COM/2015/013 final */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Článek 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[1], umožňuje uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) v mezích ročního stropu 150 milionů EUR (ceny z roku 2011), a to nad rámec příslušných okruhů finančního rámce.

Pravidla pro poskytování příspěvků z EFG u žádostí podaných do dne 31. prosince 2013 jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci[2].

Dne 9. října 2013 předložilo Polsko žádost EGF/2013/009 PL/Zachem o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku Zachem a u jeho dvou dodavatelů v Polsku.

Po důkladném posouzení této žádosti dospěla Komise v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 1927/2006 k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku podle uvedeného nařízení jsou splněny.

SHRNUTÍ ŽÁDOSTI A ANALÝZA

Základní údaje: ||

Referenční číslo EFG || EGF/2013/009

Členský stát || Polsko

Článek 2 || a)

Prvotní podnik || Zakladi Chemizne Zachem

Dodavatelé a výrobci, kteří jsou odběrateli dotčeného podniku || 2

Referenční období || 31.3.2013–31.7.2013

Počáteční datum pro individualizované služby || 4.3.2013

Datum předložení žádosti || 9.10.2013

Počet pracovníků propuštěných v průběhu referenčního období || 615

Počet pracovníků propuštěných před referenčním obdobím a po něm || 0

Celkový počet způsobilých propuštěných pracovníků || 615

Počet propuštěných pracovníků, u nichž se očekává, že se budou účastnit opatření || 50

Výdaje na individualizované služby (v EUR) || 220 410

Výdaje na provádění EFG[3] (v EUR) || 10 000

Výdaje na provádění EFG (v %) || 4,34 %

Celkový rozpočet (v EUR) || 230 410

Příspěvek z EFG (50 %) (v EUR) || 115 205

1.           Žádost byla předložena Komisi dne 9. října 2013 a byla doplňována o další informace až do dne 16. června 2014.

2.           Žádost splňuje podmínky pro uvolnění prostředků z EFG stanovené v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1927/2006 a byla předložena ve lhůtě 10 týdnů stanovené v článku 5 uvedeného nařízení.

Vztah mezi propouštěním a významnými změnami ve struktuře světového obchodu v důsledku globalizace

3.           Za účelem prokázání souvislosti mezi propouštěním a významnými změnami ve struktuře světového obchodu v důsledku globalizace Polsko tvrdí, že EU přišla o významný podíl na trhu v chemickém průmyslu a ztrácí své světové prvenství, pokud jde o prodej chemických látek. Podíl EU na světovém trhu chemických látek v letech 1992–2012 výrazně klesl, a sice z 35,2 % v roce 1992 na 30,5 % v roce 2002 a na 17,8 % v roce 2012[4]. Vývoj v posledních letech je takový, že výroba chemických látek se přesouvá do Asie, zejména do Číny. V Číně došlo k obrovskému nárůstu výroby chemických látek z 8,7% podílu v roce 2002 na 30,5 % v roce 2012, a to v důsledku rostoucího prodeje na rozvíjejících se trzích. Úroveň produkce asijských ekonomik je také ovlivňována nižšími náklady práce, přístupem na trhy, dotacemi, daněmi a regulací. Podle zprávy s názvem „Chemical industry vision 2030“[5] bude do roku 2030 přibližně 66 % celosvětového prodeje chemických látek a 5 až 8 z 10 celosvětově nejvýznamnějších chemických podniků pocházet z Asie. Konkrétně Čína je vysoce atraktivní pro svůj hospodářský potenciál a růst, ale neměl by být podceňován ani zbytek Asie, například země, jako je Indie, Singapur nebo Jižní Korea.

Zdroj: CEFIC.

4.           OECD[6] ve své zprávě z roku 2012 rovněž zdůraznila, že v důsledku převedení několika průmyslových odvětví do zemí, které nejsou členy OECD a které se až do tohoto okamžiku specializovaly na výrobu základních chemických látek s nízkou přidanou hodnotou, se zvýšil jejich zájem o výrobu chemických látek s vysokou přidanou hodnotou v blízkosti výrobních středisek. Tento tržní trend měl vliv na výrobu toluenu[7], což je komplexní sloučenina. Trh pro toluen, jehož výroba se v západní Evropě a severní Africe snížila o 8 až 17 % a v jiných částech světa, zejména na Blízkém východě, v severovýchodní Asii a jihovýchodní Asii, vzrostla, se mění.

5.           Společnost Zaklady Chemiczne Zachem (dále jen „Zachem“) je polský výrobce chemických produktů sídlící ve městě Bydhošť a je jednou z dceřiných jednotek společnosti Ciech. Společnost Zachem vyráběla polotovary i hotové chemické výrobky a organické i anorganické chemické výrobky pro automobilový a chemický průmysl, odvětví výroby nábytku, odvětví stavebnictví, textilní, papírenské, kožedělné a související odvětví, jakož i pro odvětví energetiky a pro výrobce kabelů. Až do uzavření výrobní linky v prosinci 2012 byl stěžejním výrobkem toluendiisokyanát (TDI), jehož hlavní složkou je toluen. Tento podnik vyráběl také epichlorhydrin (ECH) a tuto činnost ukončil o několik měsíců později.

Doložení počtu propuštěných pracovníků a splnění kritérií čl. 2 písm. a)

6.           Polsko předložilo tuto žádost podle kritérií pro pomoc stanovených v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1927/2006, podle nichž má během čtyřměsíčního období dojít k propuštění nejméně 500 zaměstnanců jednoho podniku v určitém členském státě, včetně pracovníků propuštěných dodavateli nebo výrobci, kteří jsou odběrateli uvedeného podniku.

7.           Žádost uvádí 615 propuštěných pracovníků ve 3 podnicích, které působí v oddílu 20 („Výroba chemických látek a chemických přípravků“) NACE Revize 2 v regionu Kujavsko-pomořské vojvodství (PL61) na úrovni NUTS 2, během čtyřměsíčního referenčního období od 31. března 2013 do 31. července 2013. Počet propuštěných pracovníků byl vypočten podle ustanovení čl. 2 druhého pododstavce třetí odrážky nařízení (ES) č. 1927/2006.

Vysvětlení nepředvídatelnosti uvedených případů propouštění

8.           Propouštění ve společnosti Zachem nebylo možné předvídat, protože zvýšení dodávek TDI na trh bylo náhlé. Přebytek dodávek ve výši 30 % vzniklý v důsledku investic, které byly provedeny v jiných částech světa za účelem využití úspor z rozsahu a další integrace dodavatelského řetězce, umožnil těmto výrobcům vyrábět za nižší průměrné náklady. Tyto faktory spolu s nízkými náklady na dopravu způsobily, že společnost Zachem nebyla schopna v tomto prostředí konkurovat. Pokud jde o druhý zdroj příjmů, výrobu epichlorhydrinu (ECH) ze suroviny propylenu, ceny ECH zůstaly stabilní, ale ceny propylenu se v Evropě zvýšily přibližně o 160 %. Vzhledem k přebytku dodávek ECH a nízkému provoznímu rozsahu společnosti Zachem se prodej ECH stal pro skupinu nerentabilní a nebylo možné očekávat zlepšení situace, protože globální kapacita produkce ECH v Asii bude i v budoucnu vzrůstat a již nyní se předpokládá, že průměrná míra využití výrobních zařízení poklesne.

9.           Tyto okolnosti vedly k rozhodnutí ukončit výrobní činnosti společnosti Zachem, provést reorganizaci společnosti a nakonec propustit pracovníky. To mělo náhlý negativní dopad na hospodářskou situaci dodavatelů. Až 92 % příjmů společnosti ZACHEM UCR Sp. z.o.o. plynulo ze služeb pro společnost Zachem. Také společnost Metalko, která je odštěpenou společností podniku Zachem a zajišťovala pro tento prvotní podnik služby opravy a údržby strojů, utrpěla vážné ztráty.

Identifikace podniků, které propouštějí, a pracovníků, jimž je určena pomoc

10.         Žádost se týká 615 propuštěných pracovníků společnosti Zachem a jejích dodavatelů, společností ZACHEM UCR Sp. z.o.o a Metalko Sp z.o.o.

Dodavatelé podniku Zachem a počet propuštěných pracovníků

ZACHEM UCR Sp. z.o.o || 53 || Metalko Sp z.o.o. || 6

Celkový počet dodavatelů: 2 || Celkový počet propuštěných pracovníků: 59 ||

11.         Rozdělení propuštěných pracovníků, kterým je určena pomoc:

Kategorie || Počet || Procento

Muži || 484 || 78,7

Ženy || 131 || 21,3

Občané EU || 615 || 100,0

Občané zemí, které nejsou členy EU || 0 || 0,0

Ve věku 15-24 let || 3 || 0,5

Ve věku 25-54 let || 460 || 74,8

Ve věku 55-64 let || 152 || 24,7

Nad 64 let || 0 || 0

12.         Rozdělení podle profesních kategorií:

Kategorie || Počet || Procento

Zástupci orgánů veřejné správy, vyšší úředníci a vedoucí pracovníci || 10 || 1,6

Specialisté || 57 || 9,3

Techničtí a odborní pracovníci || 68 || 11,1

Úředníci || 102 || 16,6

Řemeslníci a opraváři || 54 || 8,8

Obsluha strojů a zařízení, montéři || 324 || 52,7

13.         Polsko v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1927/2006 potvrdilo, že je a nadále bude uplatňována politika rovnosti mezi ženami a muži, jakož i nediskriminace v průběhu jednotlivých etap provádění EFG, a zejména v přístupu k němu.

Popis příslušného území, jeho orgánů a zúčastněných stran

14.         Dotčeným územím je Kujavsko-pomořské vojvodství (PL61) na úrovni NUTS 2 nacházející se v centrální části Polska. Jeho rozloha činí 18 000 km2 a populace čítá asi 2,1 milionu obyvatel. Vojvodství zahrnuje 52 měst, z nichž dvě nejdůležitější jsou města Bydhošť a Toruň. Města, jež jsou propouštěním postižena nejvíce, jsou Bydhošť (367 000 obyvatel), Toruň (200 000 obyvatel) a Włocławek (120 000 obyvatel).

Mezi hlavní zúčastněné strany patří obecní orgány města Bydhošť, regionální orgány Kujavsko-pomořského vojvodství, místní zástupce ústřední správy, pracovní úřady měst Toruň, Bydhošť (kde byl zaznamenán největší počet propuštěných pracovníků), Naklo a Znin.

Sociální partneři jsou:

NSZZ „Solidarność“ (výkonná rada regionu Bydhošť)

Celopolská dohoda odborových svazů (OPZZ) Kujavsko-pomořského vojvodství

Odborové fórum (výkonná rada Kujavsko-pomořského vojvodství)

Business Centre Club Convent

Komora řemesel a podniků Kujawy a Pomorze

Sdružení zaměstnavatelů a podnikatelů Kujawy a Pomorze

Očekávaný dopad propouštění na místní, regionální a celostátní zaměstnanost

15.         Kujavsko-pomořské vojvodství (PL61) nacházející se v centrální části Polska profitovalo z průmyslové expanze v celé řadě odvětví: zemědělském průmyslu, odvětví chemických látek, odvětví nakládání s odpady, stavebním a strojním průmyslu.

16.         Město Bydhošť, v němž žilo v prosinci 2012 celkem 361 254 obyvatel, je největším městem v regionu a jeho míra nezaměstnanosti v červnu 2013 činila 9,1 %. Hlavní silniční a železniční sítí je spojeno s ostatními částmi země. Populace Toruně, druhého největšího města, čítala v prosinci 2012 celkem 204 299 obyvatel a míra nezaměstnanosti v červnu 2013 činila 10,2 %[8] .

17.         I přes hospodářský rozvoj, který měl pozitivní přínos, měl tento region koncem července 2013 nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi, a sice 17,4 %. Během referenčního období registroval okresní úřad práce města Bydhošť 722 nezaměstnaných osob, z nichž 426 bylo přímo nebo nepřímo propuštěno společností Zachem, jež bývala se svými až 7 000 pracovníky v dané oblasti největším zaměstnavatelem.

Koordinovaný balík individualizovaných služeb, které mají být financovány, a podrobný rozpis odhadovaných nákladů, včetně uvedení, jak se tyto služby budou doplňovat s akcemi financovanými prostřednictvím strukturálních fondů

18.         Všechna následující opatření společně tvoří koordinovaný balík individualizovaných služeb, jehož cílem je opětovné začlenění pracovníků do zaměstnání. Z 615 propuštěných pracovníků budou opatření popsaná níže zaměřena na 50 nejvíce znevýhodněných osob a půjdou nad rámec toho, co ESF spolu s vnitrostátními opatřeními mohou udělat pro dotčenou skupinu.

– Pobídky k zaměstnání: Toto opatření je určeno pro 45 propuštěných pracovníků z podniku Zachem a poskytne pobídky zaměstnavatelům, kteří se rozhodnou tyto pracovníky zaměstnat. Propuštění pracovníci budou zaregistrováni u služeb zaměstnanosti a okresní úřad práce bude průběžně sledovat všechna nově vytvořená pracovní místa a zaměří se přitom konkrétně na nově vytvořená pracovní místa pro nezaměstnané osoby, které využívají pobídek k zaměstnání. Případný zaměstnavatel bude pro určité místo vyžadovat konkrétní kvalifikace, schopnosti a odborné zkušenosti. Zaměstnavatel, který zaměstná nezaměstnaného pracovníka ze společnosti Zachem na dobu nejméně 24 měsíců, získá pobídku k zaměstnání. Náklady na tuto formu podpory, kterou má poskytnout okresní úřad práce v Bydhošti 45 propuštěným pracovníkům společnosti ZACHEM S.A. a zmíněných dvou dodavatelských podniků, se odhadují přibližně na 213 300 EUR (přibližně 900 000 PLN).

– Intervence: Cílem tohoto opatření je, aby okresní úřad práce v Bydhošti pokryl mzdy a příspěvky na sociální zabezpečení pro pět osob, a jejich výše se odhaduje přibližně na 7 110 EUR. Případný zaměstnavatel uzavře dohodu s úřadem práce. Toto opatření je obvykle určeno na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným, nezaměstnaným ve věku 50 let a více, nezaměstnaným osobám s nízkou kvalifikací, nezaměstnaným osobám bez pracovní zkušenosti, mladým lidem do 25 let věku, matkám samoživitelkám, zdravotně postiženým osobám, klientům sociálních služeb a bývalým vězňům. V rámci této žádosti chce Polsko využít tohoto opatření konkrétně pro propuštěné pracovníky starší 50 let.

19.         Výdaje na provádění EFG uvedené v žádosti v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 1927/2006 pokrývají přípravné činnosti, činnosti související s řízením a prováděním, informační a propagační a rovněž kontrolní činnosti.

20.         Individualizované služby předložené polskými orgány jsou aktivní opatření na trhu práce v rámci způsobilých akcí uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 1927/2006. Polské orgány odhadují celkové náklady na 230 410 EUR, z toho výdaje na individualizované služby na 220 410 EUR a výdaje na provádění EFG na 10 000 EUR (4,34 % z celkové částky). Celkový požadovaný příspěvek z EFG činí 115 205 EUR (50 % celkových nákladů).

Akce || Odhadovaný počet pracovníků, jimž je určena pomoc || Odhadované náklady na jednoho pracovníka, jemuž je určena pomoc (v EUR) || Celkové náklady (EFG a vnitrostátní spolufinancování) (v EUR)

Individualizované služby (čl. 3 první pododstavec nařízení (ES) č. 1927/2006)

Pobídky k zaměstnání || 45 || 4 740 || 213 300

Intervence || 5 || 1 422 || 7 110

Mezisoučet za individualizované služby || || 220 410

Výdaje na provádění EFG (čl. 3 třetí pododstavec nařízení (ES) č. 1927/2006)

Přípravné činnosti || || 2 000

Řízení || || 2 000

Informační a propagační činnosti || || 3 000

Kontrolní činnosti || || 3 000

Mezisoučet výdajů na provádění EFG || || 10 000

Celkové odhadované náklady || || 230 410

Příspěvek z EFG (50 % celkových nákladů) || || 115 205

21.         Polsko potvrzuje, že výše popsaná opatření se navzájem doplňují s opatřeními financovanými prostřednictvím strukturálních fondů a že bude zamezeno jakémukoliv dvojímu financování.

22.         Činnosti navrhované pro spolufinancování z EFG doplňují probíhající opatření, která jsou spolufinancována z Evropského sociálního fondu, zejména z operačního programu Lidský kapitál v rámci priority VIII „Regionální lidské zdroje pro hospodářství“ a dílčího opatření 8.1.2 „Podpora procesů přizpůsobení a modernizace v regionu“. Někteří pracovníci, které propustila společnost Zachem, se již zúčastnili projektu „Návrat na trh práce III – nová profesní dráha“. Tento projekt byl otevřen pro pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku restrukturalizačního procesu.

23.         Účastníkům tohoto projektu byla poskytnuta odborná příprava a poradenství a také finanční podpora pro zahájení samostatné výdělečné činnosti prostřednictvím grantů ve výši až 10 000 EUR na osobu a překlenovací podpora až do výše 250 EUR na osobu měsíčně po dobu 6 měsíců. Zájemcům o samostatnou výdělečnou činnost byla nabídnuta možnost účastnit se zvláštních školení, workshopů a informativních setkání týkajících se vypracování podnikatelského plánu. Projektu se již zúčastnilo asi 60 pracovníků, kteří byli propuštěni společností Zachem a jejími dodavateli.

24.         Jiný projekt, jehož se zúčastnilo 190 stávajících a bývalých pracovníků společnosti Zachem, se nazývá „Next Step“ a jedná se o program profesní aktivace pro pracovníky společnosti ZACHEM S.A., jehož cílem bylo zvýšit jejich šance na nalezení nového zaměstnání díky kurzům odborného a psychologického poradenství, odborné a podnikatelské přípravy, umístění do zaměstnání, jakož i jednorázovým investičním grantům a překlenovací podpoře.

Datum, kdy bylo nebo má být zahájeno poskytování individualizovaných služeb dotčeným pracovníkům

25.         Polsko začalo poskytovat individualizované služby dotčeným pracovníkům, na které se vztahuje koordinovaný balík navržený pro spolufinancování z EFG, dne 4. března 2013. Toto datum tudíž představuje počátek období způsobilosti pro veškerou případnou pomoc z EFG.

Postupy pro konzultace se sociálními partnery

26.         Výbor pro sociální dialog ve vojvodství diskutoval o možnostech pomoci pracovníkům propuštěným společností Zachem S.A. a jejími dodavateli. Navrhovaný balíček individualizovaných opatření byl projednán s odbory, podniky a zástupci místních a regionálních samospráv na zasedání rady pro zaměstnanost v Bydhošti.

27.         Polské orgány potvrdily, že požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU, které se týkají hromadného propouštění, byly splněny.

Informace o činnostech, které jsou povinné podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv

28.         Co se týče kritérií stanovených v článku 6 nařízení (ES) č. 1927/2006, polské orgány ve své žádosti:

· potvrdily, že finanční příspěvek z EFG nenahrazuje opatření, za něž podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovídají podniky,

· prokázaly, že navrhovaná opatření poskytují pomoc jednotlivým pracovníkům a nebudou použita na restrukturalizaci podniků nebo odvětví,

· potvrdily, že na výše uvedená způsobilá opatření není poskytována pomoc z jiných finančních nástrojů EU.

Řídicí a kontrolní systémy

29.         Polsko oznámilo Komisi, že finanční příspěvek bude spravován a kontrolován stejnými orgány jako Evropský sociální fond. Řídícím orgánem odpovědným za provádění EFG bude Ministerstvo pro infrastrukturu a rozvoj, konkrétně oddělení pro Evropský sociální fond. Řídící orgán přenese některé úkoly na zprostředkující subjekt, vojvodský úřad práce v Toruni.

30.         Platebním orgánem bude útvar platebního orgánu Ministerstva financí.

31.         Certifikační orgán bude zřízen na útvaru certifikace a určování Ministerstva pro infrastrukturu a rozvoj, a to v jiném útvaru než řídící orgán.

32.         Oddělení pro ESF a útvar certifikace a určování jsou pod dohledem dvou nezávislých členů vedení ministerstva. Příspěvek z EFG bude připsán na zvláštní účet Ministerstva financí, které převede prostředky na účet důchodů státního rozpočtu. Spolufinancování za účelem provádění činností bude pocházet z vnitrostátních zdrojů, včetně fondu práce.

Okresní úřady práce budou vést zvláštní registr výdajů. Jakmile provádění skončí, okresní úřady práce předloží žádost o platbu úřadu práce na úrovni vojvodství, který schválí a předloží žádost o platbu řídícímu orgánu. Řídící orgán předloží osvědčení a prohlášení odůvodňující výdaje Evropské komisi. Řídící orgán provede kontroly s cílem ověřit správné provádění postupů zprostředkujícím subjektem. Zprostředkující subjekt naopak prověří způsob poskytování pomoci okresními úřady práce. Podle kontrolních systémů bude po přijetí rozhodnutí o náhradách výdajů v rámci EFG dohodnut časový harmonogram kontrol. Pokud během provádění akcí došlo k nesrovnalostem, může orgán rozhodnout o zahájení dalších ověřovacích činností. Auditní orgán pro ESF bude rovněž auditním orgánem pro tuto záležitost.

Financování

33.         Na základě žádosti Polska činí navrhovaný příspěvek z EFG na koordinovaný balík individualizovaných služeb (včetně výdajů na provádění EFG) 115 205 EUR, tj. 50 % celkových nákladů. Příspěvek z fondu navrhovaný Komisí vychází z údajů předložených Polskem.

34.         Po zvážení maximální možné výše finančního příspěvku z EFG podle článku 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, jakož i možnosti přerozdělení prostředků, navrhuje Komise uvolnit z EFG celkovou částku, jež je uvedena výše.

35.         Navrhované rozhodnutí uvolnit prostředky z EFG učiní společně Evropský parlament a Rada ve smyslu bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[9].

36.         Komise předkládá odděleně žádost o převod tak, aby mohly být do rozpočtu na rok 2015 v souladu s bodem 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 zapsány příslušné prostředky na závazky.

Zdroje prostředků na platby

37.         K pokrytí částky 115 205 EUR potřebné k financování této žádosti budou použity prostředky z rozpočtové linie EFG.

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o mobilizaci prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2013/009 PL/Zachem, Polsko)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci[10], a zejména na čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[11], a zejména na bod 13 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise[12],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, a za účelem pomoci při jejich opětovném začleňování na trh práce.

(2)       Článek 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[13], umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 150 milionů EUR (ceny z roku 2011). Polsko předložilo žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku Zachem a u dvou dodavatelů a výrobců, kteří jsou odběrateli uvedeného podniku, dne 9. října 2013 a doplňovalo ji o další informace až do dne 16. června 2014. Tato žádost splňuje požadavky na stanovení finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit prostředky ve výši 115 205 EUR.

(3)       Z EFG by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek v souvislosti s uvedenou žádostí Polska,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) uvolní částka ve výši 115 205 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

[2]               Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

[3]               V souladu s čl. 3 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 1927/2006.

[4]               Evropský chemický průmysl. Facts & Figures 2013, CEFIC (http://www.cefic.org/Facts-and-Figures).

[5]               Chemical Industry Vision 2030: A European Perspective.

[6]               Environmentální výhled OECD do roku 2050: Důsledky nečinnosti, 2012, s. 304.

[7]               Toluen je aromatická sloučenina používaná při výrobě benzenu, p-xylenu pro polyethylentereftalátové (PET) pryskyřice v pevném stavu a toluendiisokyanáty (TDI) pro použití v polyuretanu a běžně se používá jako rozpouštědlo.

[8]           http://wbj.pl/wp-content/uploads/2014/09/IiP2014.pdf

[9]               Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

[11]             Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

[12]             Úř. věst. C […], […], s. […].

[13]             Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.