22.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/254


P8_TA(2015)0323

Příprava pracovního programu Komise na rok 2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2015 o pracovním programu Komise na rok 2016 (2015/2729(RSP))

(2017/C 316/29)

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise „Pracovní program Komise na rok 2015 – nový začátek“ (COM(2014)0910) a přílohy 1 až 4 tohoto pracovního programu,

s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Evropa musí na výzvy, kterým čelíme uvnitř i vně, odpovídat s jasnou vizí, směřováním, vedením, ambicemi a odvahou, aby ukázala, že je schopna splnit očekávání svých občanů a nabídnout jim naději do budoucna a podnítit důvěru, a to tak, že se EU stane skutečně demokratickou unií, parlamentní demokracií a prostranstvím, kde mohou občané řídit a utvářet svůj kontinent způsobem, který zachová a upevní jejich životní úroveň;

B.

vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 je nadále platným základem pro dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v Evropě a její cíle by měly být potvrzeny do konce roku 2015, nicméně nástroje jejího provádění je třeba aktualizovat a posílit;

C.

vzhledem k tomu, že budoucí pracovní program Komise by měl řešit problémy charakterizující 21. století, např. změnu klimatu, energetickou nezávislost, účinné využívání zdrojů, přechod k digitální společnosti, celosvětovou hospodářskou soutěž, rovnost žen a mužů a vzrůstající nerovnost, a brát přitom v úvahu náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu;

D.

vzhledem k tomu, že ztráta evropské konkurenceschopnosti v rámci celosvětové ekonomiky, vysoká nezaměstnanost, demografické změny a zvyšující se stárnutí populace staví před EU bezprecedentní výzvy; vzhledem k tomu, že pouze konkurenceschopné ekonomiky vycházející ze správné makroekonomické politiky budou schopné vytvářet pracovní místa, zvyšovat životní standard obyvatel a povedou k prosperitě, která umožní investovat do budoucnosti a poskytovat veřejné služby; vzhledem k tomu, že pro dosažení ambiciózních cílů týkajících se kvalitních pracovních míst, růstu, investic a globální konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, zejména s ohledem na skutečnost, že jiné regiony ve světě rostou rychleji, dosahují vyšší produktivity a inovací, je nezbytné více se zaměřit na podporu volné a spravedlivé hospodářské soutěže;

E.

vzhledem k tomu, že EU prochází vleklou hospodářskou krizí, kterou charakterizuje nízký růst, zvýšená vnitřní nerovnováha, nedostatečné vytváření pracovních míst a nedostatek investic, a že tuto krizi nelze překonat bez další podstatné evropské integrace tam, kde je to odůvodněné, zejména v oblasti vnitřního trhu a v rámci hospodářské a měnové unie, spojené s posílením demokratické kontroly a odpovědnosti;

F.

vzhledem k tomu, že finanční zdroje by měly být zacíleny na politické priority EU, a to nejen z hlediska prostředků, ale také flexibility a rovnováhy, v neposlední řadě i s ohledem na Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020, v němž je stanoven soubor mechanismů flexibility, včetně doložky o revizi, aby bylo možné přizpůsobit rozpočet EU nepředvídaným okolnostem;

G.

vzhledem k tomu, že politiky a činnosti EU musí být v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality, aby mohly občanům pomáhat s předvídáním změn v rychle se měnící společnosti a s reakcí na ně;

H.

vzhledem k tomu, že Evropa musí zůstat věrna ekonomickému modelu, který může zajistit trvalý růst, má-li této a následující generaci místo dluhů zajistit kvalitní pracovní místa;

I.

vzhledem k tomu, že udržitelnost a hospodářský růst jsou slučitelné a mohou se vzájemně podporovat, a vzhledem k tomu, že Komise se vyzývá, aby z udržitelnosti učinila základní prvek své agendy růstu a zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že Komise dohlíží na dodržování Smluv EU, ve kterých jsou zakotveny zásady udržitelného rozvoje, sociální spravedlnosti, solidarity a základní práva evropských občanů;

J.

vzhledem k tomu, že Evropa potřebuje Komisi, která bude mít správně zaměřený a dostatečně ambiciózní pracovní program pro řešení reálných potřeb, s nimiž se EU a její občané střetávají;

ČÁST 1

1.

naléhavě vyzývá Komisi, aby využívala v plné míře své právo předkládat legislativní návrhy s cílem poskytnout Unii jasné vedení a zejména zajistit dokončení jednotného trhu a vypracování strategického plánu pro hospodářskou unii, politickou unii a pro vnější činnost;

2.

vítá, že se Komise zaměřila na 10 strategických priorit; a zdůrazňuje význam podpory zájmů Společenství a snahy o udržení jednoty a soudržnosti EU zároveň s respektováním zásad subsidiarity a proporcionality; proto je rozhodně přesvědčen o tom, že právě na tyto strategické priority je zapotřebí zaměřit příslušné úsilí;

3.

vítá zahájení jednání o nové interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů; má za to, že tato jednání by měla vést ke zvýšení kvality přípravy právních předpisů na straně Komise, k posilování posouzení dopadů u komisních návrhů právních předpisů, včetně posouzení dopadů, která souvisí s oblastí hospodářství, sociálních otázek, životního prostředí a malých a středních podniků, a v příslušných případech by v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality měla být využívána nařízení a nikoli směrnice; očekává, že Komise bude k oběma zákonodárným složkám přistupovat stejně, pokud se jedná o informace a dokumentaci, jež poskytuje v průběhu celého legislativního postupu; očekává důraznější snahu v zájmu zajištění řádné interinstitucionální konzultace, důsledného přijímání opatření v návaznosti na návrhy a doporučení Parlamentu a poskytování podrobného odůvodnění u každého z návrhů, které chce Komise vzít zpět; připomíná, že víceleté programy schválené všemi třemi orgány by měly poskytovat rámec pro roční pracovní program a měly by poskytovat základ pro diskuse o konkrétním ročním pracovním programu; připomíná, že podle jeho názoru by se na zdokonalování právních předpisů nemělo nahlížet jako na nástroj pro změnu prioritních oblastí, které spadají do pravomocí EU, a politická rozhodnutí vycházející z demokratického rozhodovacího procesu by měla převážit nad technickým posuzováním;

4.

naléhavě Komisi vyzývá, aby nadále zlepšovala soudržnost svého legislativního programu a posilovala nezávislá hodnocení dopadu návrhů právních předpisů zahrnující testování dopadů na malé a střední podniky a testování dopadů na konkurenceschopnost, protože tato opatření pomáhají odstraňovat administrativní zátěž na všech úrovních – evropské, národní a regionální – a u všech hospodářských subjektů a občanů v jejich každodenním životě, a tak podporují vytváření pracovních míst a respektují sociální a environmentální standardy; má za to, že malé a střední podniky a mikropodniky by neměly být vystaveny při provádění právních předpisů a dosahování souladu s těmito normami zbytečné zátěži; vyzývá Komisi, aby usilovala o co největší zjednodušení a aby, kdykoli je to možné, podporovala plné využívání digitálních řešení v zájmu usnadnění provádění pravidel EU; domnívá se, že tam, kde se směrnice a nařízení ukáží jako nevhodné pro malé podniky, může být zapotřebí jejich přezkum, aby se zajistilo, že malé a střední podniky nebudou čelit nadměrné zátěži; žádá, aby byly mikropodniky co nejvíce vyňaty ze všech nejvíce zatěžujících právních předpisů, zejména proto, aby byly podporovány nové podniky a podnikatelé;

5.

žádá Komisi, aby v souvislosti s programem pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) předložila seznam právních předpisů a návrhů, které mají být přezkoumány nebo zrušeny, pokud již kvůli pozbytí na své relevantnosti či nízké přidané hodnotě nejsou nadále opodstatněné, staly se zbytečnými či již nevyhovují svému původnímu účelu; zároveň však zdůrazňuje, že program REFIT nesmí být využíván ke snížení ambicí u otázek klíčového zájmu, k deregulaci či k oslabování sociálních či environmentálních norem; domnívá se, že zjednodušení se týká kvality, nikoli kvantitativních cílů; bere na vědomí cíl snížit administrativní a byrokratickou zátěž a související náklady nových návrhů v celém politickém cyklu, včetně provedení, uplatňování a prosazování o  25 % ; žádá, aby bylo provedeno zásadní omezení zátěže s cílem vytvořit lepší podmínky pro tvorbu pracovních míst, udržení pracovních míst v Evropě a relokalizaci pracovních míst posilující konkurenceschopnost a udržitelný růst;

6.

očekává, že Komise předloží návrh týkající se další etapy strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst, který bude reagovat na významné výzvy a příležitosti, které nás čekají, zejména pokud jde o transformaci energetiky, digitální revoluci, a náležitě na ně připraví obyvatele Evropy; má za to, že tato strategie by měla propojit příslušné reformy s rozsáhlými investičními podněty, přičemž by měla vycházet z již zahájeného programu energetické unie a jednotného digitálního trhu a z nových opatření v oblasti sociálních investic a rekvalifikací; je přesvědčen o tom, že na podporu této strategie by se měl plně využít Evropský fond pro strategické investice a revidovaný víceletý finanční rámec na období 2014 až 2020; má za to, že všem členským státům musí být dány podmínky k tomu, aby tuto strategie mohly provést, a v zájmu podpory těchto snah je zapotřebí dokončit hospodářskou a měnovou unii; je toho názoru, že rovněž vnější strategická partnerství EU by měla otevírat nové příležitosti napomáhající úspěchu této strategie;

7.

naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila důraznou odpověď v zájmu řešení sociálních problémů EU, zejména nezaměstnanosti, nedostatku v oblasti dovedností, sociálních nerovností a vyloučení, rizik sociálního dumpingu a odlivu mozků; má za to, že tato odpověď vyžaduje hospodářské oživení a investice, které budou podporovat vytváření kvalitních pracovních míst, sociální investice, které se zaměří na dovednosti, služby péče o děti a další sociální služby a sociální ekonomiku; je přesvědčen o tom, že to rovněž vyžaduje důslednější konvergenci, aby bylo v rámci celé Unie zajištěno respektování základních sociálních norem; má za to, že v této souvislosti by měla být podporována spravedlivá mobilita pracovní síly, která je základní svobodou jednotného trhu; má za to, že konkrétní kroky k naplnění slibovaného sociálního ratingu AAA je zapotřebí okamžitě realizovat; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem podporovala užší zapojení sociálních partnerů na evropské a vnitrostátní úrovni;

8.

poukazuje na skutečnost, že úroveň nezaměstnanosti, zejména mladých lidí a žen, je i nadále nepřiměřeně vysoká a že hospodářské oživení v EU dosud není stabilní; vítá schválení Evropského fondu pro strategické investice a naléhavě vyzývá k jeho plnému uplatňování; očekává, že co nejdříve bude schválena a rozvinuta řada investičních projektů, které by přispěly k zásadnímu oživení a vyváženému a udržitelnému růstu, čímž bude podpořena zaměstnanost a hospodářská, sociální a územní soudržnost v celé EU; připomíná své požadavky, pokud jde o transparentnost, demokratickou zodpovědnost a dodržování investičních pokynů;

9.

žádá Komisi, aby jako základní kámen evropského modelu sociálně tržního hospodářství a evropské strategie udržitelného rozvoje zdůrazňovala růst a vytváření pracovních míst; naléhavě vyzývá Komisi, aby kladla důraz na udržitelnost, jež je základem všech rozumných hospodářských politik zaměřených na budoucnost a řešení krize, a zajistila, že se tímto tématem bude v tomto i v budoucích pracovních programech zabývat v samostatné kapitole zaměřené na úplné a rychlé provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí;

10.

vítá přijetí strategie jednotného digitálního trhu a vyzývá k jejímu urychlenému provádění doprovázenému jasnými legislativními doporučeními a finančními možnostmi a nástroji, a to s cílem vytvořit digitální ekonomiku, v níž bude Evropa světovým lídrem, v němž bude fungovat přeshraniční podnikání a práva spotřebitelů a občanů budou chráněna; je přesvědčen, že Evropa podporou podnikání a znalostní ekonomiky a odstraněním zbytečných překážek zajistí jasnou přidanou hodnotu; zastává názor, že by se tato strategie měla rovněž zaměřit na podporu inovací a vytváření nových příležitostí pro občany, podniky a spotřebitele EU a tím vytvářet pracovní místa a zároveň zajištovala základní sociální normy; zdůrazňuje, že pokrok v této oblasti bude mít přímý dopad na občany; domnívá se, že ochrana spotřebitele i ochrana základních práv jsou životně důležité pro to, aby měli Evropané důvěru k jednotnému digitálnímu trhu jako součásti digitalizace jejich každodenního života;

11.

je přesvědčen o tom, že v zájmu spotřebitelů a občanů EU a dalšího podpoření tvorby pracovních míst je koncepci vyvážené a spravedlivé daňové politiky nutné chápat jako nedílnou součást strukturálních reforem členských států a že daňová politika a politika v oblasti hospodářské soutěže by měly být považovány v rámci jednotného trhu za dvě strany téže mince; podporuje přesunutí daňového zatížení z práce na jiné formy udržitelného zdanění;

12.

vyzývá Komisi, aby znovu posoudila a posílila mechanismy a zdroje politiky hospodářské soutěže a státní pomoci; domnívá se, že politika EU v oblasti státní podpory a její kontrola musí být důležitým nástrojem k potírání daňových praktik, které narušují jednotný trh;

13.

znovu připomíná, že přikládá velký význam „metodě Společenství“, transparentnosti legislativního procesu, demokratické legitimitě a úloze a odpovědnosti vnitrostátních parlamentů;

14.

trvá na tom, že je nezbytné plně, rychle a účinně provést a uplatňovat stávající právní předpisy v oblastech, jako je jednotný trh, environmentální právní předpisy, reforma SZP, společná rybářská politika, politika soudržnosti a finanční a bankovní sektor; vyzývá Komisi, aby lépe sledovala pokrok členských států při jejich provádění;

15.

žádá, aby byly řádným legislativním postupem přijaty konvergenční pokyny, které by společně s roční analýzou růstu měly tvořit základ pro doporučení vydávaná jednotlivým zemím; domnívá se, že kontrolní úloha Parlamentu v evropském semestru by měla být formálně potvrzena a že všechny vnitrostátní parlamenty eurozóny by měly dohlížet na jednotlivé fáze procesu evropského semestru;

16.

vyzývá Komisi spolu se všemi zúčastněnými stranami, aby se zabývaly všemi možnostmi posílení HMU a zvýšení její odolnosti a schopnosti podporovat růst, zaměstnanost a stabilitu, přičemž sociální rozměr bude zaměřen na zachování evropského sociálně tržního hospodářství a dodržování práva na kolektivní vyjednávání, v jehož rámci by byla zajištěna koordinace sociálních politik členských států, včetně mechanismu minimální mzdy nebo příjmu vhodného pro jednotlivé členské státy a přijatého těmito státy a podporujícího boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, opětovné začlenění pracovníků na pracovním trhu a dobrovolnou mobilitu a flexibilní přechod mezi profesemi a pohyb mezi členskými státy;

17.

zdůrazňuje, že rozpočet EU je třeba využívat účinně k prosazování priorit EU a jejích politik, a vyzývá proto Komisi, aby řešila obavy týkající se špatného hospodaření a podvodů; vyzývá Komisi, aby přijala opatření k hodnocení stávajících kontrol a jejich zlepšení a ke snižování administrativní zátěže tam, kde to je možné; zdůrazňuje, že Komise musí zajistit co nejlepší využívání peněz daňových poplatníků EU, a poukazuje na to, že výsledky v oblasti výkonnosti jsou důležitější než pouhé vynakládání dostupných prostředků; požaduje proto systematické, pravidelné a nezávislé hodnocení, které zajistí, že všechny výdaje povedou k očekávaným cílům a budou nákladově efektivní; žádá Komisi, aby s novou energií usilovala o zapojení členských států do tohoto úkolu, zejména pokud jde o prostředky, které vyplácejí samy členské státy;

18.

zdůrazňuje, že je třeba účinněji využívat peníze daňových poplatníků a přijmout další opatření na ochranu finančních zájmů Unie s cílem zajistit zákonné vynakládání prostředků EU nákladově účinným způsobem; požaduje proto účinné využívání rozpočtu EU prostřednictvím lepšího provádění stávajících kontrol, vyhodnocování kontrol a způsobů, jak zajistit, aby výkonnost a přínos měly přednost před maximálním využitím prostředků zapsaných do rozpočtu; je toho názoru, že by měl být zachován návrh na vytvoření funkce inspektora procesních záruk v Evropském úřadu pro boj proti podvodům (COM(2014)0340 – 2014/0173(COD));

19.

vítá Evropský program pro migraci předložený Komisí a odpovídající legislativní návrhy a související návrhy na rozpočtové úpravy v roce 2015 a 2016 s cílem zajistit, aby cíle stanovené v programu pro migraci byly řádně provedeny; připomíná nicméně Komisi, že přislíbila vyřešit rostoucí tlak na vnějších hranicích EU, mimo jiné přijetím tvrdých opatření proti nezákonné migraci, převaděčům a pašerákům, a zlepšením politiky řízené migrace, což znamená lepší propojení migrační politiky EU s její vnější politikou; naléhavě žádá, aby Komise dále vyvíjela nástroje řešící situaci osob, které v EU hledají ochranu před válkou a pronásledováním, na základě lidských práv;

20.

je hluboce znepokojen současnou situací ve Středomoří, jakož i na přístupové cestě procházející západním Balkánem, kde rekordní počty nelegálních migrantů překračují hranice EU a představují tak nebývalý problém pro Evropu a její členské státy, který je nutno řešit pouze společnou a důraznou unijní odpovědí; vyjadřuje svou podporu opatřením, která předložila Komise, a vyzývá členské státy, aby je rychle přijaly a provedly; vítá iniciativy Komise týkající se přesídlování a znovu osidlování, včetně nové iniciativy, jež by měla být ku prospěchu Řecku, Itálii a Maďarsku a jejímž účelem je nouzové přesídlení vyššího počtu žadatelů o azyl, kteří potřebují mezinárodní ochranu, a včetně návrhu Komise na zavedení mechanismu trvalého přesídlování, jenž by měl být s ohledem na počet uprchlíků v členských státech aktivován v nouzových situacích a který vychází z čl. 78 odst. 2 SFEU; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivovala nezbytný systém, který byl určen speciálně pro případy hromadného přílivu; zároveň zdůrazňuje, že je zapotřebí zrychlit vyřizování žádostí o azyl a přikročit k navracení žadatelů, jejichž žádosti byly zamítnuty; vyjadřuje svou podporu přístupu, který vychází z koncepce tzv. problematických oblastí, který byl oznámen v programu pro migraci, a který předvídá posílení operativní podpory v okamžiku prvního příchodu žadatelů, včetně jejich registrace a prvotního zpracování žádostí, a to i osob, které ochranu nepotřebují; odmítá všechna opatření, která vedou k faktickému obnovení kontroly hranic a která ohrožují schengenský prostor;

21.

připomíná závazek Komise, že využije všechny dostupné nástroje, včetně rozpočtu EU, k povzbuzení tvorby pracovních míst a růstu pomocí inteligentních investic v úzkém partnerství s členskými státy, vnitrostátními parlamenty, regiony a městy, jehož cílem bude dosáhnout lepšího uplatňování stávajících politik a zefektivnění činností v terénu, zejména čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že politika soudržnosti v souladu s procesem správy ekonomických záležitostí je nadále hlavním zdrojem těchto veřejných investic, a domnívá se proto, že je třeba využívat synergie mezi EFSI a dalšími fondy, zejména evropskými strukturálními a investičními fondy; vyzývá ke zkoumání možné součinnosti evropských strukturálních a investičních fondů s programem Horizont 2020; trvá na tom, že pro úspěšnost EFSI je zásadně důležité zapojit soukromé partnery a soukromé investory, a poukazuje na jejich potenciál z hlediska tvorby pracovních míst; současně požaduje, aby EFSI podléhal na úrovni EU demokratické kontrole; domnívá se, že veškeré finanční prostředky přesměrované z programu Horizont 2020 a nástroje pro propojení Evropy by měly vést k investicím do výzkumu a inovací, digitální infrastruktury, dopravy a energetiky ve stejné výši nebo dokonce vyšším, a vyzývá Komisi, aby využila příležitosti, která se nabízí v rámci povinného přezkumu v roce 2016, a připravila náhradu těchto dvou programů;

22.

žádá urychlené provádění strategie související s nástrojem pro propojení Evropy, neboť lepší infrastruktura a projekty s evropskou přidanou hodnotou v odvětvích dopravy, energetiky a telekomunikací jsou pro fungování jednotného trhu zásadně důležité;

23.

konstatuje, že Komise musí v roce 2016 zahájit zásadní a komplexní plnohodnotnou povolební revizi VFR na období 2014–2020 a předložit legislativní návrh na změnu nařízení o VFR jakožto nástroje pro využívání rozpočtu EU, a tak přispět k oživení evropského hospodářství; konstatuje, že povinná legislativní revize VFR byla jednou z hlavních podmínek Parlamentu při jednáních o VFR; tomuto procesu proto přikládá mimořádný význam; je připraven konstruktivně spolupracovat při hledání řešení řady otevřených problémů, například otázek souvisejících s financování záručního fondu EFSI;

24.

vybízí Komisi, aby vyvodila z očekávaných závěrů skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, které mají být vypracovány do konce roku 2016, příslušná ponaučení a předložila během svého funkčního období konkrétní návrhy; potvrzuje svůj závazek ke zreformování systému vlastních zdrojů EU před zahájením nového VFR;

25.

znovu opakuje své hluboké znepokojení nad nahromaděním neprovedených plateb, které ohrožuje věrohodnost EU; vítá přijetí společného prohlášení Komise, Rady a Parlamentu o platebním plánu na období 2015–2016, jehož cílem je snížit do konce roku 2016 objem neprovedených plateb na udržitelnou úroveň; připomíná Komisi její závazek důsledně kontrolovat provádění programů na období 2014–2020, vytvořit systém včasného varování a neprodleně předkládat změny rozpočtů, pokud by míra schválených plateb nebyla v roce 2016 dostatečná;

26.

vyzývá Komisi, aby navrhla opatření ke zlepšení výměny informací a posílení operativní spolupráce mezi členskými státy a agenturami EU, zejména pokud jde o varovná hlášení, a povinné vydávání varování ohledně osob, které byly odsouzeny za terorismus nebo jsou z terorismu podezírány; vyzývá Komisi, aby využila technické a finanční prostředky k zajištění koordinace na úrovni EU a výměny osvědčených postupů v boji proti teroristické propagandě, radikálním sítím a náboru na internetu; v této souvislosti zejména požaduje, aby byly Europolu poskytnuty veškeré prostředky nezbytné pro boj proti terorismu a organizované trestné činnosti v souladu s jeho mandátem;

27.

zdůrazňuje, že dosažení obchodních dohod má zásadní význam pro rozvoj konkurenceschopného evropského hospodářského rámce otevřeného navenek, který by spotřebitelům přinášel hmatatelné přínosy a nižší ceny a vytvářel nová pracovní místa prostřednictvím otevření trhů třetích zemí a diverzifikace vývozu; připomíná své stanovisko, podle nějž mohou vyvážené obchodní dohody nastavit pravidla pro globalizaci; vyzývá tedy Komisi, aby zajistila, že nebudou ohroženy evropské normy, a zdůrazňuje, že obchod musí hrát svou úlohu v rámci boje proti chudobě a posilování rozvoje v zahraničí; domnívá se, že jednou z klíčových priorit obchodní strategie EU proto zůstává odstranění obchodních a investičních překážek na celém světě; podporuje proto úsilí, které Komise vyvíjí v rámci všech probíhajících dvoustranných a vícestranných obchodních jednání, aby dosáhla pozitivních výsledků a uzavřela v roce 2016 komplexní a oboustranně přínosné obchodní dohody; zdůrazňuje, že EU nesmí polevovat ve svém úsilí, mají-li být zhodnoceny příležitosti, které nabídl proces zahájený v roce 2013 balíčkem z Bali, jenž byl přijat v rámci mnohostranných jednání z Dohá, která by měla otevřít cestu ke světové hospodářské stabilitě; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byla kapitola o širší spolupráci v oblasti boje proti daňovým únikům, daňovým rájům, korupci a praní peněz součástí dvoustranného, mnohostranných a vícestranného obchodu EU;

28.

vyzývá Komisi, aby usilovala o ucelenou a jednotnou strategii zahraniční a bezpečnostní politiky, která se bude snažit identifikovat nové a rodící se výzvy, kterým bude EU v rychle se měnící bezpečnostní situaci čelit a jež bude řešit, zájmy, které je třeba bránit, a hodnoty, které je nutné prosazovat, a poskytovala bezpečnost našim občanům a vytvářela prostředí trvalého míru a stability; připomíná v této souvislosti význam lidských práv a základních svobod a potřebu, aby EU hrála důležitou úlohu ve světě v oblasti rozvoje, nastolování a upevňování míru, humanitární pomoci a celosvětového prosazování lidských práv;

ČÁST 2

Nový impulz pro pracovní místa, růst a investice

29.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh nové fáze strategie Evropa 2020, která vyřeší problémy týkající se celosvětové hospodářské soutěže, digitální revoluce a demografických trendů; domnívá se, že tento návrh by měl kombinovat strukturální změnu s investičními iniciativami velkého rozsahu a stavět na stávajících nástrojích (rozpočtu EU, EFSI);

30.

zdůrazňuje zásadní význam prosazování politiky hospodářské soutěže vytvářením rovných podmínek, které podporují inovace, produktivitu, vytváření pracovních míst a investice všech hráčů napříč jednotným trhem a všemi podnikatelskými modely, včetně malých a středních podniků; žádá Komisi, aby důsledně prosazovala pravidla pro kontrolu antimonopolního režimu, státní podpory a fúzí s cílem dosáhnout plně fungujícího vnitřního trhu;

31.

podporuje rozvoj unie kapitálových trhů, ale poukazuje na nezbytnost zajistit, aby se nezvyšovala systémová finanční rizika a aby byl vytvořen nezbytný rámec infrastruktur a zesíleného dohledu s  cílem podpořit nebankovní úvěry a podporovat dlouhodobé investice ve prospěch skutečné ekonomiky;

32.

vyzývá Komisi, aby odstranila překážky na jednotném trhu s cílem zlepšit financování společností, zejména MSP a mikropodniků, za účelem podpoření investic soukromého sektoru; vyzývá k posílení a bezvýhradnému prosazování unijních pravidel vnitřního trhu a naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci obchodních politik EU soustavně rozvíjela vnější dimenzi jednotného trhu, a posilovala tak konkurenceschopnost EU a ochranu spotřebitelů a současně předcházela nekalé konkurenci ze strany zboží a produktů, jež nesplňují bezpečnostní, environmentální a sociální normy EU;

33.

vyzývá k vypracování ctižádostivé průmyslové politiky EU, která umožní vývoj nového zboží a služeb a restrukturalizaci průmyslových postupů pomocí inovací s cílem modernizovat průmysl EU, umožnit mu řízeně přejít na digitální ekonomiku a rozvíjet digitální dovednosti, které umožní této příležitosti využít;

34.

domnívá se, že strategie Evropa 2020 zahrnující problematiku hospodářské soutěže, růstu a pracovních míst by měla být ve své sociální dimenzi zaměřená na udržování a zdokonalování, a to pomocí koordinace sociálních politik členských států, mimo jiné prostřednictvím referenčních hodnot či případně pomocí legislativy, souboru základních sociálních norem, jako je kvalita veřejných služeb zaměstnanosti, poskytování podpory v nezaměstnanosti napojené na aktivační opatření, přístup ke službám v oblasti zdravotní péče, finančně dostupné a kvalitní služby péče o děti, odborné vzdělávání a celoživotní učení; domnívá se, že sociální cíle strategie Evropa 2020 a srovnávací přehled klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů by mohly sloužit ke kontrole provádění těchto základních norem;

35.

naléhavě žádá Komisi, aby do konce roku dokončila a předložila balíček týkající se mobility pracovních sil a aby se v něm rovněž zabývala negativními vlivy, které mobilita pracovní síly přináší; vyzývá k rázným přeshraničním inspekcím práce jako formy boje proti zneužívání; považuje mobilitu v rámci Evropy za základní právo; vyzývá dále Komisi, aby přijala kroky na podporu integrace a zaměstnatelnosti evropských pracovníků; připomíná Komisi její závazek týkající se směrnice o vysílání pracovníků;

36.

žádá konkrétní kroky k odstranění přetrvávající diskriminace na trhu práce, zejména starších pracovníků, dlouhodobě nezaměstnaných, žen, zdravotně postižených pracovníků a mladých lidí; připomíná, že je nezbytné řešit problémy dlouhodobě nezaměstnaných nejenom prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, ale rovněž prostřednictvím inkluzivnosti trhů práce, lepšího poradenství a podpory poskytované zájemcům o práci, cílených dotací na nábor pracovníků a prostřednictvím zaměstnaneckých benefitů;

37.

doufá, že zavedení systému záruk pro mladé lidi, včetně podpory od iniciativy zaměřené na nezaměstnanost mládeže, ponesou ovoce, a prohlašuje, že je ochoten podpořit každé opatření, včetně případných finančních iniciativ, vedoucí k posílení tohoto programu EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vzdělávání a odborná příprava i nadále patřily mezi její hlavní priority a aby nově promyslela, jaké dovednosti jsou potřebné pro současný a budoucí trh práce, přičemž se zaměří na vysokou kvalitu, účinnost, dostupnost a rovnost; domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována celoživotnímu vzdělávání, duálním systémům a uznávání diplomů a že je třeba podpořit opatření na snížení počtu osob předčasně ukončujících školní docházku, aby se zajistilo, aby si studenti osvojili základní vědomosti a dovednosti vymezené v Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) a v souladu s rozdělením pravomocí podle Smlouvy; vyzývá k většímu důrazu na financování a usnadňování mobility mládeže, zejména prostřednictvím učňovského vzdělávání, tak, aby získané dovednosti co nejvíce odpovídaly nabízeným pracovním místům na jednotném trhu

38.

je přesvědčen o tom, že přístupnost, finanční dostupnost a kvalita vzdělávání a zdravotní péče o děti jsou klíčové pro to, aby žádné dítě nezůstalo opomenuto, a vyzývá proto Komisi, aby zvážila další kroky na podporu sociálních investic a zejména kroky vedoucí ke snížení chudoby dětí;

39.

připomíná, že veškeré nové legislativní návrhy by měly zaručit vhodnou rovnováhu mezi flexibilitou a zárukami pro zaměstnavatele na jedné straně a zájmy zaměstnanců na straně druhé, a měly by rovněž zohledňovat zaměstnanost a sociální otázky, včetně vlivu stárnutí obyvatelstva a potřeb v oblasti dovedností; poznamenává, že pojem „pracovník“ je rozmanitý, a to díky novým formám zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti a že by potřeboval, aby k němu bylo přistupováno tak, aby tento přístup zahrnoval boj proti nerovnostem, které mohou ohrozit spravedlnost a účinnost našeho sociálně tržního hospodářství; připomíná Komisi její výzvu, aby byla provedena revize směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci, která měla být uskutečněna do konce roku 2012;

40.

zdůrazňuje význam podpory, kterou politika soudržnosti poskytuje MSP jakožto základu růstu a zaměstnanosti v EU, a vyzývá k vytvoření synergií mezi fondy politiky soudržnosti, programem pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) a programem Horizont 2020;

41.

zdůrazňuje pokračování provádění programu Horizont 2020 a obzvláště jeho snahy o větší zaměření na využití výzkumu světové úrovně k produkci výrobků a služeb, které mohou přispívat k oživení konkurenceschopnosti evropských ekonomik;

42.

žádá, aby byly předloženy iniciativy rozvíjející potenciál kulturního a tvůrčího odvětví jakožto zdroje pracovních míst a růstu; v této souvislosti zdůrazňuje význam vymáhání práv duševního vlastnictví (IPR) a naléhavě vyzývá Komisi k přijetí dalších kroků v návaznosti na její akční plán boje s porušováním práv duševního vlastnictví, včetně přezkumu směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví, která zaostává za digitálním věkem a není vhodná k boji s porušováním práv duševního vlastnictví po internetu, a rovněž kroků v návaznosti na zelenou knihu o systému zpětného zúčtování a souvisejících systémech, jako možného práva platného po celé EU na vrácení peněž nevědomky vynaložených na nákup padělaného zboží; vyzývá Komisi, aby dále posílila působnost Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, a vítá, že Komise vytvořila expertní skupinu pro vymáhání práv duševního vlastnictví;

43.

vítá záměr Komise stáhnout návrh společné evropské právní úpravy prodeje a zdůrazňuje, že nový návrh Komise, který – jak bylo oznámeno ve sdělení o jednotném digitálním trhu – musí vycházet z postoje Parlamentu v prvním čtení;

44.

zdůrazňuje význam konkurenceschopného odvětví finančních služeb, které spotřebitelům poskytuje přínosné produkty a transparentní informace; zdůrazňuje, že se tím posílí důvěra spotřebitelů v produkty odvětví finančních služeb;

45.

je velmi znepokojen případnými důsledky hospodářské a finanční krize v Číně vyvolané splasknutím cenové bubliny na akciových trzích; varuje před možnými následky nejzjevnějších systémových nedostatků v čínské architektuře finančních služeb;

Boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům

46.

vítá zveřejnění nového balíčku v oblasti daňové politiky a žádá Komisi, aby při snaze o zavedení spravedlivého daňového systému založeného na zásadě, podle níž musí být daně placeny v zemi, v níž vznikl zisk, jednala ctižádostivě a zabránila narušení vnitřního trhu a nekalé hospodářské soutěži;

47.

vítá práci, již odvedla Komise a členské státy v rámci aktivního boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a využívání daňových rájů, při němž se vycházelo z odborných znalostí OECD, pokud se jedná o podporu řádné správy v daňové oblasti ve všech příslušných mezinárodních fórech;

48.

žádá Komisi, aby předložila sdělení, které by obsahovalo unijní definici daňového ráje (nespolupracující jurisdikce), která by vycházela z kritérií OECD; je přesvědčen, že tuto politiku by měl doplňovat jednoznačný plán, jak bude výsledný seznam použit; vyzývá dále Komisi, aby předložila zdokonalenou iniciativu EU ve věci závazného společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, a to i za předpokladu, že bude část týkající se konsolidace v první fázi odložena, což by mělo mít značné administrativní dopady a bude vyžadovat přechodný režim postupného zavádění;

Propojený a inkluzivní jednotný digitální trh

49.

důrazně Komisi připomíná, že ambiciózní jednotný digitální trh (Digital Single Market, DSM) nebude realizovatelný bez vhodného mechanismu, který by odstartoval skutečné investice, a podporuje upřednostňování DSM vzhledem k příležitostem, které s sebou mohou nést digitální aktivity, pokud se jedná o vytváření pracovních míst a začínajících podniků, rozvíjení inovací, zvyšování produktivity, a tedy i dosahování růstu; zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozvoj digitálního sektoru, který by každému občanovi EU měl zaručit přístup k co možná nejrychlejšímu a nejlevnějšímu připojení na internet;

50.

uznává závazek Komise, že „odemkne“ potenciál digitální ekonomiky tím, že se zaměří na přístup založený na třech pilířích a bude usilovat o lepší přístup spotřebitelů a podniků a lepší prostředí pro rozvoj digitálních služeb; zdůrazňuje, že v otázkách hospodářské soutěže, bezpečnosti a ochrany je třeba spolupracovat s globálními regulačními orgány; zdůrazňuje, že je důležité zdokonalit přístup k síti pro všechny díky vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení s cílem vyřešit problém digitální propasti; vítá ohlášení evropské iniciativy volného datového toku, která vyžaduje odstranění stávajících překážek jednotnému trhu s daty;

51.

podporuje úsilí Evropské komise o dokončení balíčku EU o ochraně údajů;

52.

je přesvědčen, že odstranění byrokracie a neodůvodněných nebo nepřiměřených regulačních či neregulačních překážek v rámci strategie pro jednotný digitální trh je rovněž potřebné, aby mohl být plně využit potenciál digitální transformace průmyslu a přeshraničního internetového prodeje; je přesvědčen, že by bylo možné zvážit zavedení lépe zacílených opatření za účelem posílení důvěry spotřebitelů a ochrany údajů při nákupu digitálních produktů a služeb v celé EU, neboť oba tyto prvky jsou klíčové pro to, aby Evropané důvěřovali jednotnému digitálnímu trhu a učinili z něj součást digitalizace svého každodenního života;

53.

žádá Komisi, aby při revizi směrnice o audiovizuálních mediálních službách zohlednila probíhající sbližování technologií a za tímto účelem předložila vhodná doporučení k přizpůsobení regulačního rámce, jenž bude vyhovovat i budoucím potřebám; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala kulturní a tvůrčí odvětví a podporovala a propagovala vyhlášení Evropského roku kulturního dědictví; v této souvislosti zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví vytvářejí až 4,5 % HDP EU a až 8,5 milionu pracovních míst a že jsou důležité nejen pro kulturní rozmanitost, ale že také významně přispívají k sociálnímu a hospodářskému rozvoji v celé EU;

54.

počítá s ambiciózním přezkumem směrnice o univerzální službě, jehož cílem bude aktualizace práv konečných uživatelů;

Autorská práva

55.

vyzývá k tomu, aby bylo vyvíjeno větší úsilí při vypracovávání a modernizaci unijních předpisů v oblasti práv duševního vlastnictví, a to především v oblasti autorských práv, s cílem přizpůsobit je digitálnímu věku a usnadnit přeshraniční přístup k tvůrčímu obsahu za spravedlivých a přiměřených podmínek, čímž se vytvoří právní jistota a současně budou ochráněna práva autorů a interpretů, bude jim zajištěno přiměřené odměňování a bude řešen problém digitálního pirátství ve vztahu k hodnotě a pracovním místům v kulturním a tvůrčím odvětví; vyzývá Komisi, aby založila jakýkoli legislativní podnět na modernizaci autorského práva na nezávislých objektivních údajích; je přesvědčen, že autorská práva by si měla zachovat svou primární funkci, kterou je zajistit tvůrcům odměnu za jejich úsilí prostřednictvím užívání jejich díla dalšími lidmi; zdůrazňuje skutečnost, že významný přínos tradičních metod poskytování podpory regionální a evropské kultuře by neměl být ohrožen návrhy na modernizaci nebo reformu;

Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

56.

zdůrazňuje skutečnost, že energetické unie lze dosáhnout prostřednictvím posílené činnosti EU v následujících oblastech: konkurenční vnitřní trh s energií, posílený evropský systém správy, výzkum a inovace, nové investice do zdokonalování přeshraniční infrastruktury a propojení, které by přinesly větší udržitelnost a bezpečnost při směřování k energetickému přechodu, který posílí růst a vytváření pracovních míst a, v dlouhodobém horizontu, nabídne finančně dostupné ceny energie pro domácnosti a průmysl, čímž bude předcházet tzv. energetické chudobě a tento problém bude také řešit;

57.

vyzývá k podpoře zelených investic, mj. prostřednictvím strategického investičního plánu, a k vytvoření dlouhodobého a stabilního politického rámce na podporu nízkouhlíkového hospodářství účinně využívajícího zdroje, který posílí naše cíle v oblasti snížení emisí CO2 a zvýšení podílu obnovitelné energie a energetické účinnosti, což přinese investice do celoevropské elektrické sítě a zaměření se na větší využívání obnovitelných zdrojů energie;

58.

vyzývá Komisi, aby Parlament plně zapojila do společného úsilí o zastavení globálního oteplování a zajistila, aby klimatická opatření byla zohledněna ve všech politikách EU tím, že je přizpůsobí podmínkám v důsledku změny klimatu; dále Komisi žádá, aby v rámci řádného legislativního postupu předložila legislativní návrhy na provedení klimatického a energetického balíčku do roku 2030;

59.

vyzývá Komisi, aby zajistila úplné provádění směrnice 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích energie a současně předložila návrhy na účelnou regulaci, včetně zapojení Parlamentu, s cílem umožnit splnění ambiciózních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

60.

vyzývá Komisi, aby v rámci úsilí o vytvoření ambiciózního rámce pro klima a energetiku do roku 2030 předložila řadu podnětů, které budou představovat příspěvek EU k uzavření celosvětové dohody o klimatu před konáním summitu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit dynamiku směřující k přijetí ambiciózní, univerzální, spravedlivé a právně závazné dohody; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou přijaty řádné návazné kroky na základě pařížské konference, a předložila legislativní návrhy zajišťující včasnou ratifikaci dohody;

61.

žádá, aby byl předložen legislativní návrh na rozložení cílů stanovených pro emise skleníkových plynů do roku 2030 v odvětvích, která nejsou zahrnuta do ETS, aby byl revidován legislativní rámec pro energetickou účinnost, včetně otázky energetické náročnosti budov, směrnice o energetické účinnosti a dalších správních a řídících aspektů v souvislosti s rámcem do roku 2030, a aby byla revidována směrnice o obnovitelných zdrojích energie;

62.

naléhavě vybízí Komisi, aby rovněž upřednostňovala geopolitickou nezávislost EU prostřednictvím sjednocených vyjednávacích postojů EU vůči třetím zemím, a to i prostřednictvím včasné revize nařízení o bezpečnosti dodávek plynu a rozhodnutí o vytvoření mechanismu pro výměnu informací v souvislosti s mezivládními energetickými dohodami; zdůrazňuje důležitost finanční dostupnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie; zdůrazňuje, že ačkoli je právo každého členského státu rozhodovat o vlastní skladbě zdrojů energie zaručeno Smlouvou, regionální spolupráce (např. v Pobaltí, v oblasti jihovýchodní Evropy a v oblasti Severního moře) by umožnila úsporu nákladů a byla by prospěšná pro evropský energetický systém;

Environmentální a zdravotní otázky

63.

vítá návrh Komise o souboru opatření o kvalitě ovzduší a probíhající provádění nařízení REACH; vyzývá k zaujetí vyrovnanějšího přístupu k opatřením v oblasti ekodesignu na základě jejich potenciálu vést k úsporám energie a tržní relevance; důrazně podporuje jednoznačné energetické štítky s cílem umožnit spotřebitelům volbu a naléhavě žádá o předložení nového návrhu ve věci balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství; je přesvědčen, že investice do přechodu na oběhové hospodářství a pobídky v tomto směru mohou podpořit program Komise pro zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost a že díky snižování závislosti EU na dovozu surovin mají potenciál vytvořit situaci prospěšnou pro všechny dotčené zainteresované strany, a to s cílem dosáhnout pokroku na cestě k oběhovému hospodářství prostřednictvím výroby probíhající v uzavřeném oběhu a vývoje udržitelných výrobku;

64.

vyzývá k uceleným krokům v návaznosti na přezkum strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období a na zprávu Komise nazvanou „Stav přírody v Evropské unii“ s cílem řešit zjištěné nedostatky, zajistit plné provedení této strategie a dosáhnout cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti; v obecné rovině zdůrazňuje, že tento proces nesmí být používán jako záminka pro omezování ctižádosti ohledně cílů v oblastech kritického významu pro ochranu životního prostředí;

65.

očekává, že se Komise zamyslí nad aktuálními problémy v souvislosti s životním prostředím a zdravím v případech, kdy stav životního prostředí negativně ovlivňuje lidské zdraví, a že dosáhne pokroku, pokud jde o plánované strategie, zejména vědecky podložená horizontální kritéria pro endokrinní disruptory, o nichž se zmiňuje 7. akční program pro životní prostředí; zdůrazňuje, že je třeba dále pokročit ve věci zavádění společné evropské sítě pro hodnocení zdravotnických technologií (HTA) na úrovni EU, která nebude představovat další vrstvu administrativní zátěže, a také potřeby řešit problém antimikrobiální rezistence; očekává, že obdrží sekundární legislativu, již předpokládá směrnice o tabákových výrobcích; zdůrazňuje, že je třeba urychleně revidovat směrnici o tkáních a buňkách s cílem uvést ji v soulad se zásadou bezplatného dárcovství a také nařízení o moderních způsobech léčby, které by mělo být více přizpůsobeno MSP;

66.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby všechny iniciativy nebo změny předpisů, které Komise navrhne v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin, vycházely ze solidních vědeckých poznatků;

Integrované a efektivní odvětví dopravy

67.

vyzývá Komisi, aby zajistila lepší monitorování a řádné provádění politiky pro transevropské dopravní sítě (TEN-T), a to od plánování až po provádění; zdůrazňuje, že je třeba pokročit v otázce koridorů sítě TEN-T s cílem propojit dopravní sítě všech regionů EU, zdokonalit infrastrukturu a odstranit překážky, především na ose východ-západ; zdůrazňuje, že je důležité plně realizovat akční program NAIADES II;

68.

vyzývá k přijetí konkrétních opatření na zajištění dostupnosti účinné veřejné dopravy, rozvoje inteligentních a inovativních řešení a mobilizace finančních prostředků na udržitelnou městskou mobilitu a vzájemně propojené infrastruktury dopravních systémů, včetně udržitelné dopravy s využitím technologické inovace a alternativních paliv;

69.

požaduje stanovení spravedlivých a efektivních cen pro udržitelnou dopravu, čehož se dosáhne revizí směrnice o euroznámce a rámce na podporu evropského elektronického mýtného, vypracováním hlavního plánu pro zavádění spolupracujících inteligentních dopravních systémů, revizí směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel a revizí pravidel přístupu na trh v silniční dopravě usilující o zdokonalení její energetické účinnosti;

70.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak by bylo možné zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dopravci, zlepšit pracovní podmínky pracovníků v silniční dopravě a posílit bezpečnost silničního provozu;

71.

zdůrazňuje, že pokud se jedná o balíček opatření v oblasti letectví, klíčovými prioritami jsou strategie pro konkurenceschopnost, revize nařízení (ES) č. 868/2004 o nekalých cenových praktikách v letecké dopravě a revize nařízení (ES) č. 216/2008 o Evropské agentuře pro bezpečnost letectví;

Politiky zemědělství a rybolovu

72.

bere na vědomí závazek Komise ke zjednodušování právní úpravy a navrženou kontrolu účelnosti a hodnocení společné zemědělské politiky (SZP), jež mají za cíl snížit byrokracii a odstranit regulační překážky; žádá předložení návrhu, který by zjednodušil provádění reformy, aby se zaručilo, aby administrativní zátěž zemědělců a orgánů členských států byla udržena na naprostém minimu; zdůrazňuje, že je třeba zaručit, že bude zachována klíčová úloha SZP při zajišťování bezpečnosti dodávek potravin, podněcovat růst zemědělsko-potravinářského průmyslu v EU, rozvíjet nové trhy a zabezpečit spravedlivý přístup vývozcům, a zdůrazňuje, že by neměly být ohroženy velmi přísné normy EU v oblasti bezpečnosti potravin a zdraví; vyzývá k posílení vazeb mezi výzkumem, zemědělci a průmyslem díky inovacím;

73.

vyzývá Komisi, aby zemědělcům pomáhala předvídat krize na trhu prostřednictvím nových a účinných tržních nástrojů určených k předcházení ztrátám příjmů a rovněž poskytováním informací o proměnlivých tržních podmínkách, přičemž všude tam, kde to bude možné, využije přesné údaje získávané v reálném čase;

74.

zdůrazňuje, že jsou potřebná zásadní opatření, která by řešila nerovnováhu v potravinářském dodavatelském řetězci, obzvláště s cílem zaručit spravedlivé a transparentní vztahy mezi primárními producenty, zpracovateli, dodavateli a distributory, a vyzývá Komisi, aby prošetřila nerovnováhu v dodavatelském řetězci a otázku udržitelné úlohy primárních producentů v tomto řetězci;

75.

naléhá na Komisi, aby v rámci řádného legislativního postupu předložila víceleté plány řízení, které jsou jedním z hlavních nástrojů provádění reformované společné rybářské politiky usilující o udržitelné využívání rybolovných zdrojů, a dále legislativní rámec pro technická opatření, který je očekáván již v průběhu roku 2015, a návrh na přezkum nařízení o kontrole rybolovu;

76.

vyzývá Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění nadále usilovala o vytváření pracovních míst v duchu koncepce oběhového hospodářství a vytvářením synergií v námořních odvětvích obecně (modrý růst);

77.

zdůrazňuje, že nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu zaznamenalo úspěch a mělo by být uplatňováno i v roce 2016, a to zejména ve vztahu k nespolupracujícím zemím a všem organizacím, které k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu přispívají; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost všech politik EU, včetně SRP a obchodní politiky;

78.

zdůrazňuje, že cíli jednotné evropské ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury musí Komise věnovat zprávu;

Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie

79.

naléhavě Komisi vyzývá, aby navázala na „zprávu pěti předsedů“ a předložila ambiciózní návrh obsahující veškerá opatření nezbytná pro zvýšení odolnosti hospodářské a měnové unie (HMU) a prostřednictvím metody Společenství z této zprávy učinila rámec pro lepší koordinaci a strukturální konvergenci;

80.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření k tomu, aby členské státy lépe prováděly doporučení pro jednotlivé země a aby došlo ke zrychlení a vymáhání realizace strukturálních reforem a investic zaměřených na modernizaci hospodářství EU za použití nástrojů, které jsou k dispozici v balíčku šesti právních aktů a v balíčku dvou právních aktů, a na základě právních předpisů o správě ekonomických záležitostí; vyzývá Komisi, aby při řešení problematiky zemí, které jsou pod zvýšeným dohledem nebo v nichž probíhá makroekonomický ozdravný program, vzala náležitě v potaz své povinnosti a pravomoci vyplývající z balíčku dvou právních aktů;

Politiky pro oblast mezinárodního obchodu

81.

připomíná své stanovisko, že vyvážené obchodní dohody mohou nastavit pravidla pro globalizaci; vyzývá tedy Komisi, aby zajistila, že nebudou ohroženy evropské normy, a zdůrazňuje, že obchod musí hrát svou úlohu v rámci boje proti chudobě a posilování rozvoje v zahraničí; domnívá se, že jednou z klíčových priorit obchodní strategie EU zůstává odstranění obchodních a investičních překážek na celém světě; v této souvislosti konstatuje, že Komise ve své zprávě z roku 2014 o obchodních a investičních překážkách vyjmenovává podstatné a neopodstatněné překážky bránící rozvoji obchodních vztahů EU s důležitými třetími zeměmi; vyzývá proto znovu Komisi, aby se tímto programem řídila a bojovala proti neopodstatněným ochranářským opatřením;

82.

poukazuje na význam dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP); připomíná Komisi význam spolupráce, transparentnosti a výměny informací s Parlamentem během celého tohoto procesu;

Další obchodní záležitosti

83.

vyzývá Komisi, aby se předem připravila na revizi nařízení o přechodných opatřeních pro dvoustranné dohody o investicích, která je plánována na rok 2020, aby mohla vytvořit nezbytné nástroje pro přijímání dalších kroků při utváření investiční politiky EU;

84.

žádá Komisi, aby pokračovala ve své práci na nových a revidovaných dohodách o volném obchodu, a vítá její záměr předložit členským státům návrhy pokynů pro modernizaci stávajících dohod s Mexikem, Chile a Tureckem;

85.

se znepokojením konstatuje, že nebylo dosaženo pokroku v jednáních o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií, a žádá Komisi, aby vyvinula větší úsilí o odstranění překážek bránících úspěchu těchto jednání;

86.

zdůrazňuje, že základním cílem obchodní politiky EU musí i nadále být multilateralismus, a vyzývá Komisi, aby usilovala o dosažení dohody na desáté ministerské konferenci WTO, která se bude konat v prosinci 2015 v Nairobi;

Oblast spravedlnosti a základních práv založená na vzájemné důvěře

87.

žádá Komisi, aby zvážila, zda by neměla řešit nedostatky a mezery vznikající při uplatňování článku 2 SFEU a hodnot, o něž se EU opírá, zejména respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a to mimo jiné závazným mechanismem vycházejícím ze souboru objektivních ukazatelů, který by umožňoval postupnou reakci na nerespektování těchto hodnot, včetně základních práv, na úrovni EU i na úrovni členských států; připomíná, že dodržování lidských práv bude muset být účinně uplatňováno v podobě plnění všech ustanovení Smlouvy souvisejících s demokracií;

88.

vyzývá k tomu, aby komplexní a zastřešující dohody mezi EU a USA o ochraně údajů byly dokončeny ve vzájemném souladu s přezkumem zásad „bezpečného přístavu“ a neumožňovaly žádné právní mezery, a to díky ambicióznímu souboru právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů, který zřizuje nový legislativní rámec na úrovni EU pro ochranu osobních údajů;

89.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala nařízení Brusel IIA o kolizi práva v rodinném právu mezi členskými státy; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby předcházela mezinárodním únosům dětí na základě mediačního systému a podporovala zvláštní školení mediátorů a soudců zabývajících se nadnárodními soudními spory, které se týkají dětí, a vyzývá členské státy, aby případy únosů dětí řešily centrálně v rámci specializovaných soudů;

90.

vítá přijetí evropského programu pro bezpečnost na období 2015–2020 a priority stanovené v rámci boje proti terorismu, přeshraničnímu organizovanému zločinu a počítačové kriminalitě, a plně podporuje Komisi v jejím závazku přispívat v rámci strategie pro oblast vnitřní bezpečnosti k potírání hrozeb pro vnitřní bezpečnost členských států v souvislosti se „zahraničními bojovníky“ a terorismem; zdůrazňuje, že EU musí čelit rostoucí hrozbě domácího terorismu ze strany „zahraničních bojovníků“, tj. jedinců, kteří odcestovali do některého státu, v němž nemají trvalý pobyt, ani nejsou jeho státními příslušníky, aby tam páchali, plánovali nebo připravovali teroristické činy nebo aby poskytovali či absolvovali teroristický výcvik, a to i v souvislosti s ozbrojenými konflikty; shoduje se na tom, že prioritou EU by mělo být předcházení násilnému extremismu;

91.

vyzývá Komisi, aby předcházela pohybu teroristů přísnějšími hraničními kontrolami, systematičtějšími a efektivnějšími kontrolami cestovních dokladů, potíráním nelegálního obchodu se zbraněmi a používání falešné identity a určením rizikových oblastí; očekává, že Komise předloží nový návrh balíčku týkajícího se „inteligentních hranic“;

92.

vyzývá Komisi k přijetí opatření, která by zajistila lepší výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států a agenturami EU; žádá Komisi, aby pomohla zkvalitnit, zintenzívnit a urychlit výměnu informací mezi donucovacími orgány, a vyzývá k účinnější operační spolupráci mezi členskými státy prostřednictvím rychlejšího a efektivnějšího sdílení relevantních údajů a informací za plného dodržování základních práv a zásad ochrany údajů;

93.

bere na vědomí návrhy Komise uvedené v Evropském programu pro bezpečnost a týkající se boje proti počítačové kriminalitě, a poukazuje na to, že teroristické organizace stále více využívají internet a komunikační technologie k plánování útoků, propagandě a získávání finančních prostředků; vyzývá Komisi, aby vybízela společnosti provozující internet a sociální média ke spolupráci s vládami a donucovacími orgány s cílem vyřešit tento problém a aby přitom zajistila důsledné dodržování základních práv a zásad právního státu;

94.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh reformy evropského zatýkacího rozkazu;

95.

opakuje, že Komise by měla zajistit plné uplatňování právních předpisů EU ve lhůtách pro provedení ve vnitrostátním právu, a vyzývá Komisi, aby přijala patřičná opatření proti těm členským státům, které neprovedly řádně směrnici 2011/93/EU o pohlavním zneužívání dětí; vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o zlepšení postupů zaměřených na identifikaci pachatelů hledajících oběti na internetu a na ochranu dětí před těmito pachateli a aby toto úsilí zintenzívnila;

96.

vyzývá Komisi, aby v rámci svých snah o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech zohlednila stanovisko Soudního dvora a řešila zbývající právní potíže;

97.

naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále zajišťovala řádné provádění právních předpisů EU v oblasti spravedlnosti a aby postupovala systematičtěji, pokud jde o justiční spolupráci v občanských a trestních věcech;

98.

vyzývá Komisi, aby pomáhala EU aktivně prosazovat dialog s globálními partnery v boji proti terorismu, a to v úzké spolupráci s regionálními aktéry, jako je Africká unie, Rada pro spolupráci v Perském zálivu, Liga arabských států, a zejména se zeměmi sousedícími se Sýrií a Irákem a státy, jež byly konfliktem těžce zasaženy, jako je Jordánsko, Libanon a Turecko, a rovněž s OSN, organizací NATO a zejména protiteroristickým výborem OSN;

99.

zásadně podporuje kroky zaměřené na odstranění všech forem diskriminace a očekává, že Komise předloží iniciativy na posílení boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, sexuální orientace, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení nebo věku;

100.

podtrhuje skutečnost, že nárůst rasismu a xenofobie v Evropě je jedním z největších problémů EU, neboť ohrožuje demokracii a dodržování lidských práv; vyzývá proto Komisi, aby navrhla iniciativy zaměřené na boj s rasismem a xenofobií v EU;

101.

bere na vědomí rozhodnutí Komise ustoupit od přezkumu směrnice 92/85/EHS o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci těhotných zaměstnankyň a její ochotu dát prostor nové iniciativě, u níž by bylo možné dosáhnout shody a která by mohla přinést skutečná zlepšení do života pracujících rodičů a pečujících osob, s cílem lépe sladit pracovní, rodinný a soukromý život, usnadnit účast žen na pracovním trhu, zaručit minimální ochranu matkám a omezit nerovnosti mezi muži a ženami;

102.

očekává, že Komise vyhlásí rok 2017 rokem odstranění násilí páchaného na ženách a že bude více usilovat o předcházení obchodu s lidmi a o boj proti němu a chránit oběti tohoto obchodu; v této souvislosti Komisi vyzývá, aby zahájila postup pro přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva); vyzývá rovněž Komisi, aby přijala zvláštní novou strategii pro oblast ženských práv a rovnost pohlaví v Evropě na období 2015–2020 zaměřenou na vytváření rovných příležitostí, snižování rozdílů v odměňování, chudoby a rozdílů v důchodech a boj proti násilí páchanému na ženách; trvá na tom, že je třeba se dále zabývat rovným zastoupením mužů a žen, pokud jde o angažovanost v přijímání ekonomických rozhodnutí, a vyzývá Komisi, aby se zabývala faktory, které odrazují ženy od podnikatelské činnosti;

Holistický přístup k migraci a azylu

103.

opět vyzývá k uplatňování komplexního a globálního přístupu k azylové a migrační politice; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit žadatelům o azyl bezpečnost v průběhu zpracovávání jejich žádostí o status uprchlíka a zabránit tomu, aby uprchlíci museli pro svou cestu do EU volit nebezpečné cesty, a že je tedy nutné potírat hlavní příčiny nezákonné migrace, účinně bojovat proti převaděčům migrantů a posilovat mezi členskými státy solidaritu a vzájemné sdílení odpovědnosti; podporuje nutnost propojit problematiku migrace s vnější politikou EU prostřednictvím spolupráce se zeměmi původu migrantů a s tranzitními zeměmi; podporuje návrh Komise nabídnout humanitární pomoc; podtrhuje, že pokud jde o nedávné tragické události ve Středomořské oblasti, s cílem zabránit úmrtím na moři je nutné podniknout další kroky; vyžaduje, aby se čelilo střednědobým i dlouhodobým problémům a aby byla vypracována komplexní reakce, jak je definována v evropském programu pro migraci; měl by být proveden přezkum směrnice o modré kartě, který by měl nabídnout perspektivu legální migrace do EU;

104.

zdůrazňuje svou připravenost zabývat se novým mechanismem nouzového přesídlení v rámci zrychleného postupu a oznamuje, že je rovněž odhodlán současně podporovat všechna další opatření navržená Komisí s cílem zajistit, aby členské státy neodkládaly mechanismus trvalého přesídlování; připomíná Radě, že Parlament v každém případě podporuje závazný mechanismus přesídlování založený na jasných a náležitě definovaných kritériích a zohledňující preference uprchlíků;

105.

vyzývá Komisi, aby se účinně a efektivně zabývala nedostatky, pokud jde o kvalitu podmínek ve sběrných táborech a azylového řízení v EU, protože oba tyto faktory mají citelný dopad na migrační tlaky; podporuje návrhy Komise poskytnout za tímto účelem členským státům přijímajícím uprchlíky v první linii vydatnější pomoc ze strany Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO);

106.

oceňuje návrh Komise zvýšit účinnost systému navracení neúspěšných žadatelů o azyl; vybízí však Komisi, aby předložila návrh politiky rychlého navracení na základě posouzení a přezkumu stávajících opatření, například aby do tohoto rámce začlenila vydatnější pomoc agentury FRONTEX; trvá na tom, že při všech krocích vedoucích k navracení by měla být plně respektována základní práva;

Silnější pozice na mezinárodní scéně

107.

podtrhuje význam posílení společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) prostřednictvím faktického vnitřního trhu v oblasti obrany a bezpečnosti, prohloubené spolupráce mezi evropskými odvětvími obrany, evropské technické a průmyslové základny obrany a užší spolupráce na výzkumu a vývoji na poli bezpečnosti a obrany a zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise předložila návrh na zřízení celoevropského režimu zabezpečení dodávek, který je nezbytný pro rozvoj, zachování a přenos kriticky významných obranných kapacit a zároveň představuje výraz solidarity a vzájemné důvěry mezi členskými státy; vyjadřuje svou plnou podporu zahájení přípravné fáze obranného výzkumu týkajícího se SBOP a pilotního projektu navrženého Parlamentem;

108.

je přesvědčen, že obrana a prosazování svobody, podpora našich spojenců a předcházení zvěrstvům musí zůstat ústředním cílem zahraniční politiky, a to i pokud jde o ochranu práv pronásledovaných náboženských a jiných menšinových skupin;

109.

připomíná své stanovisko, že má-li být dosaženo výsledků, měla by Komise zavést revidovanou politiku sousedství zahrnující přístup, který by komplexním a soudržným způsobem koordinoval vnější činnost a vnitřní politiky; žádá o přezkum evropské politiky sousedství, v jehož rámci je třeba se zabývat následujícími záležitostmi: a) diferenciací a zásadou „více za více“; b) působností za hranicemi sousedství; c) podporou demokracie, reformy justice, právního státu a budování institucionálních kapacit; d) diferencovanou nabídkou: prioritní odvětví; e) bezpečnostním rozměrem; f) podporou regionální integrace;

110.

je toho názoru, že by se mělo jasně rozlišovat mezi politikami sousedství a rozšiřování; je přesvědčen, že rozšíření je jedním z úspěchů EU a mělo by zůstat na pořadu dne prostřednictvím prvořadé podpory reforem v kandidátských zemích a jejich objektivního monitorování až do konce přístupového období, a to s cílem udržet motivaci těchto zemí a zachovat schopnost EU šířit své hodnoty; připomíná, že pouze tato perspektiva může příslušným zemím sloužit jako motivace;

111.

žádá, aby byl kladen větší důraz na dialog mezi jednotlivými náboženstvími s cílem analyzovat a pochopit vývoj na poli náboženství, aby bylo možno prosazovat toleranci a aktivní angažovanost v zahraniční politice EU proti násilné a extremistické radikalizaci;

112.

i nadále podporuje práci mezinárodních partnerů na zajišťování dlouhodobé stability, míru a politické reformy v zemích jižního a východního sousedství a podporuje rovněž snahy těchto zemí o navázání užších vztahů s EU, a to i pokud jde o uchazečské země, které pracují na splnění kritérií pro přístup k EU, včetně hospodářských, politických a sociálních reforem, dodržování lidských práv a zásad právního státu;

113.

domnívá se, že nedávné otřesy na finančním trhu v Číně představují zásadní bod zvratu pro čínský model rozvoje a že s cílem předejít potenciálním negativním dopadům na obchod v obou směrech je nutná intenzivnější spolupráce mezi EU a Čínou; vyzývá Komisi a vysokou představitelku, aby zvážily možnost aktualizovat strategické partnerství EU a Číny, posoudit finanční rizika a zesílit vzájemnou spolupráci za účelem zlepšení přístupu na trh na základě reciprocity, jež by byla výhodná jak pro EU, tak pro Čínu;

114.

naléhavě vyzývá Komisi ke spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi s cílem přijmout soubor měřitelných kroků k ukončení praktik poškozujících ženy a dívky včetně dětských a nucených sňatků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, vraždy ze cti, nucených sterilizací, znásilnění v ozbrojených konfliktech, kamenování a všech ostatních forem brutality; naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) zlepšila podporu, která je k dispozici obětem takového násilí;

Rozvojová politika

115.

zdůrazňuje skutečnost, že v Evropském roce rozvoje musí Komise dosáhnout hmatatelných výsledků, a vyzývá ji, aby vypracovala a předložila akční plán v návaznosti na Evropský konsensus o humanitární pomoci s cílem zaručit soudržnost a pokračující společné provádění jejího závazku vůči humanitárním zásadám lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti;

116.

zdůrazňuje, že rozvojová pomoc se musí soustředit na snahy o prosazování zásad řádné správy, zřizování právního státu, boj proti korupci, nezákonným tokům kapitálu, praní špinavých peněz, daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a na úsilí o zvýšení transparentnosti a odpovědnosti všech zainteresovaných subjektů, včetně národních vlád rozvojových zemí a soukromého sektoru; žádá proto Komisi, aby vypracovala komplexní strategii a akční plán pro řešení tohoto problému v rozvojových zemích s cílem zajistit, aby program EU v oblasti rozvoje a spolupráce byl příslušným způsobem upraven a podmíněnost čerpání pomoci zpřísněna tak, aby se zefektivnil boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti;

117.

upozorňuje, že malé a střední podniky jsou hnací silou tvorby pracovních míst a bohatství v rozvojových zemích a že vytvářejí přibližně 90 % pracovních míst; vyzývá Komisi, aby se podílela na podpoře mikropodniků a malých a středních podniků (MMSP) a aby se soustředila na spolupráci s partnerskými vládami při provádění reforem zaměřených na snížení regulační zátěže, boj proti korupci a daňovým únikům, na rozvoj řízení veřejných financí a účinné fungování veřejných orgánů, podporu podnikání a inovativního myšlení a další rozšiřování přístupu k mikroúvěrům a mikrofinancování;

118.

vyzývá Komisi, aby se zaměřila na nestabilní státy a vypracovala strategie zaměřené na upevňování míru a budování státu; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné navázat strukturální a dlouhodobá partnerství přednostně zaměřená na budování právního státu a demokratických institucí v těchto zemích;

119.

vyzývá k větším investicím do zajištění přístupu ke vzdělání při humanitárních krizích v zájmu ochrany dětí v krizových situacích, což rezonuje s nutností překlenout rozdíly v humanitární a rozvojové pomoci prostřednictvím propojení oblastí pomoci, obnovy a rozvoje;

Unie demokratické změny

Institucionální otázky

120.

naléhavě žádá Komisi, aby uvedla všechny zbývající předlisabonské legislativní spisy (přijaté regulativním postupem s kontrolou) do souladu s Lisabonskou smlouvou, pokud jde o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty;

121.

opakuje svou žádost Komisi, aby na základě článku 298 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila návrh nařízení o evropském správním právu procesním;

122.

naléhavě žádá Komisi, aby odblokování revize nařízení o přístupu k dokumentům považovala za prvořadou prioritu a aby postupovala podle doporučení Parlamentu, která jsou obsažena v řadě jeho usnesení o transparentnosti a přístupu k dokumentům;

123.

plně podporuje iniciativu zaměřenou na vytvoření povinného rejstříku transparentnosti, jež by se zakládal na interinstitucionální dohodě; znovu připomíná požadavek Parlamentu, aby byl předložen legislativní návrh;

124.

vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí o zajištění přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech a zohlednila při tom právní argumenty, které nedávno předložil Soudní dvůr;

125.

vyzývá Komisi, aby analyzovala nízké procento úspěšných evropských občanských iniciativ, které má nepříznivý dopad na přijímání tohoto nástroje nadnárodní přímé participativní demokracie občany, a aby zajistila, že rozhodnutí o přípustnosti evropských občanských iniciativ budou odpovídat zákonným pravomocem EU; očekává, že Komise na každou úspěšnou občanskou iniciativu náležitě naváže patřičnými kroky, jelikož se k tomu zavázala, a v obecnější rovině od ní očekává, že bude řešit nedostatky a omezení tohoto nástroje, zejména tím, že zjednoduší proces a zefektivní jeho poněkud byrokratické a zdlouhavé postupy v rámci urychleného přezkumu nařízení o evropské občanské iniciativě s cílem vytvořit z něj věrohodný programotvorný nástroj;

o

o o

126.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.