22.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/173

—

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 10, 19 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 s názvem „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů: Charta žen“ (COM(2010)0078),

—

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2014 nazvané „Evropský výzkumný prostor – zpráva o pokroku za rok 2014“ (COM(2014)0575),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. února 1999 nazvané „Ženy a věda – zapojení žen pro obohacení evropského výzkumu“ (COM(1999)0076),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. července 2012 nazvané „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“ (COM(2012)0392),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. září 2014 s názvem „Strategie k dosažení rovnosti žen a mužů ve veřejném výzkumu“, která vychází z dotazování členů Helsinské skupiny (poradní skupina Komise v oblasti rovnosti žen a mužů, výzkumu a inovací),

—

s ohledem na zprávu „Zastoupení žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací – statistiky a ukazatele za rok 2012“ („She Figures“), kterou Komise zveřejnila v roce 2013,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2014 ke sdělení Komise s názvem „Evropský výzkumný prostor – zpráva o pokroku za rok 2014“,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 29. května 2015 týkající se plánu pro Evropský výzkumný prostor na období 2015–2020,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013 (2),

—

s ohledem na článek 40 Istanbulské úmluvy o předcházení násilí páchanému na ženách a boji proti němu,

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2008 o ženách a vědě (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2000 ke sdělení Komise nazvanému „Ženy a věda – zapojení žen pro obohacení evropského výzkumu“ (5),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0235/2015),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad Evropské unie zakotvených ve Smlouvě o Evropské unii a také jedním z cílů a úkolů Unie;

B.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je nezbytným předpokladem pro to, aby ženy a dívky mohly plně požívat lidských práv, a podmínkou pro zlepšování jejich postavení a vytvoření udržitelné společnosti podporující začlenění; vzhledem k tomu, že nedostatečné využívání lidského kapitálu oslabuje potenciální výhodu, pokud jde o podnikání spojené s výzkumem a inovacemi a celkový hospodářský rozvoj, a má zničující sociální důsledky;

C.

vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité zajistit, aby ženy a muži byli rovnocennými partnery, měli stejná práva a povinnosti, stejné pracovní příležitosti a aby jejich přínos pro společnost byl stejnou měrou ceněn a respektován;

D.

vzhledem k tomu, že podle dostupných statistik a průzkumů jsou ženy nedostatečně zastoupeny ve většině vědeckých a inženýrských oborů, v řídících funkcích a na vyšších hierarchických úrovních, a to i v oblastech, ve kterých představují většinu, například v oblasti vzdělávání; vzhledem k velmi nízkému zastoupení žen ve studijních oborech a profesích souvisejících s přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou (STEM), které ve vědeckých a inženýrských oborech dosahuje pouhých 24 %; vzhledem k tomu, že zastoupení žen se v různých oborech STEM liší, takže například v oboru chemie je problém s jejich udržením, zatímco v inženýrských oborech a ve fyzice je nedostatek uchazeček;

E.

vzhledem k tomu, že věda má klíčový význam pro evropské hospodářství a potřebuje stále větší týmy, které budou mimo jiné schopny provést průlomový výzkum nezbytný pro zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti, a že nezbytným předpokladem realizace evropské agendy pro růst a zaměstnanost a plnění cílů strategie Evropa 2020 je dostatečný počet osob vybavených dovednostmi v oborech STEM; vzhledem k očekávání, že poptávka po odbornících z oborů STEM do roku 2025 poroste, zatímco pracovní síla v odvětví výzkumu podle nejnovějších dostupných statistik stárne; vzhledem ke skutečnosti, že úspěšné vzájemné křížení oborů STEM s uměleckými a humanitními obory (STEAM) v sobě skrývá mimořádný hospodářský, sociální a kulturní potenciál a že výzkumné pracovnice a inovátorky mají pro rozvíjení vazeb mezi obory STEM a STEAM velmi dobré předpoklady; vzhledem k tomu, že výzkumné pracovnice představují bohatství pro EU, která potřebuje všechny dostupné zdroje, aby se s konečnou platností zotavila z hospodářské a finanční krize a dokázala se vyrovnávat s celospolečenskými změnami; vzhledem k tomu, že je v oborech STEM třeba prosazovat a podporovat profesní dráhu žen a silnější zastoupení mladých lidí, zejména studentek a akademických pracovnic;

F.

vzhledem k tomu, že v posledních letech je patrný určitý pozitivní trend, pokud jde o výzkumné pracovnice, jejichž počet roste rychlejším tempem než počet výzkumných pracovníků, nicméně počet žen v oblasti výzkumu je stále výrazně nižší než počet mužů, přičemž největší rozdíly vykazuje podnikatelský sektor;

G.

vzhledem k tomu, že u žen je akademická dráha stále značně poznamenána silnou vertikální segregací, neboť na nejvyšších akademických postech je zastoupení žen velmi nízké; vzhledem k tomu, že podle zprávy o zastoupení žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací za rok 2012 (She Figures 2012) jsou ženy rektorkami univerzit pouze v 10 % případů;

H.

vzhledem k tomu, že jen v několika málo členských státech obsahuje právní rámec pro oblast výzkumu předpisy upravující rovné podmínky žen a mužů a jen malá pozornost je věnována uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů ve vnitrostátních výzkumných programech;

I.

vzhledem k tomu, že ženy stále narážejí na překážky v podobě přetrvávajících předsudků a stereotypů, které stojí v cestě tomu, aby si zakládaly své vlastní podniky; vzhledem k tomu, že je zapotřebí prosazovat a podporovat podnikání žen a budovat prostředí, ve kterém podnikatelky a rodinné podniky mohou prosperovat a ve kterém je podnikatelský duch odměňován přijímáním potřebných opatření na základě výměny osvědčených postupů a věnováním zvláštní pozornosti matkám;

J.

vzhledem k tomu, že tato situace je způsobena řadou složitých problémů, mezi něž patří negativní stereotypy a předsudky, jakož i vědomá a nevědomá předpojatost;

K.

vzhledem k tomu, že statistiky se shodují na tom, že dívky o předměty STEM ztrácejí zájem již ve škole, a že je u nich proto nižší pravděpodobnost získání vysokoškolského vzdělání v nějakém oboru přírodních věd; vzhledem k tomu, že nízké zastoupení žen v oborech STEM nemá žádné jednoduché vysvětlení a mezi jeho důvody patří nedostatečná informovanost učitelů ve školách o profesních možnostech v oborech STEM, nedostatek ženských vzorů, vysoký počet nejistých smluv na dobu určitou, nevědomá předpojatost přijímacích komisí, ve srovnání s muži méně pravděpodobná snaha žen ucházet se o vedoucí pozice a jejich sklon nechat se nasměrovat spíše k tomu, aby přijímaly učitelské a pečovatelské role, než aby se zabývaly výzkumem a akademickou činností;

L.

vzhledem k tomu, že ženy pracující ve výzkumu jsou stejně jako v ostatních oblastech nuceny přebírat větší část povinností spojených s rodičovstvím či rodinou než jejich mužské protějšky, a proto všechna navrhovaná opatření musí dbát na to, aby ženy měly možnost sladit úspěšně profesní a rodinný život, a zapojit tak muže do těchto oblastí;

M.

vzhledem k tomu, že navzdory dosavadnímu úsilí o prosazování rovnosti a rovných příležitostí žen a mužů se ženy stále potýkají s nerovným přístupem k výzkumným pozicím, financování, publikování a akademickým oceněním a rovněž na ně mají dopad nepružná kritéria pro povýšení a uznávání a nedostatek financí a vhodných politických opatření na jejich podporu, takže vyhlídky mladých vědeckých pracovnic jsou velmi neutěšené; vzhledem k tomu, že všechny tyto činitele mohou přispívat k „odlivu mozků“, což je situace, která vyžaduje zásadní opatření, a nikoli jednoduché kroky; vzhledem k tomu, že podstatný význam má také spolupráce na kolektivní úrovni, která by měla být rozvíjena a podporována jak mezi jednotlivými osobami, tak v rámci společnosti;

N.

vzhledem k tomu, že je třeba přezkoumat a přehodnotit fakticky nízké postavení žen ve vědě a ve společnosti, které se nutně nezakládá na žádných objektivních kritériích, jakož i genderové vztahy a stereotypy; vzhledem k tomu, že pokud by ženy měly širší možnosti volby povolání a změnily by se modely vzdělávání, mohlo by to výrazně přispět ke zmenšení rozdílu v odměňování žen a mužů, například díky zvýšení počtu žen ve vědeckých a inženýrských oborech;

O.

vzhledem k tomu, že Komise se již zavázala zajistit 40 % zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve složení všech svých skupin odborníků, panelů a výborů, a zejména hodlá tuto zásadu uplatňovat v rámci specifického programu Horizont 2020;

P.

vzhledem k tomu, že potřebu prosazovat rovnost žen a mužů v oblasti výzkumu a účast žen na pracovních pozicích s rozhodovacími pravomocemi uznala Rada naposledy ve svých závěrech týkajících se posilování lidských zdrojů ve vědě a technologii v Evropském výzkumném prostoru z roku 2005, ale že od té doby se k tomuto tématu již nevyslovila;

Q.

vzhledem k tomu, že plán pro Evropský výzkumný prostor na období 2015–2020 vyzývá Komisi a členské státy k převedení vnitrostátních právních předpisů v oblasti rovného zacházení do účinných kroků zaměřených na řešení nerovnováhy mezi ženami a muži ve výzkumných institucích a rozhodovacích orgánech a na lepší začlenění genderového hlediska do politik, programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje;

R.

vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva obsahuje závazek k řešení základních příčin násilí a k prosazování větší rovnosti mezi ženami a muži působením na změnu postojů a odstraňováním stereotypů, a to nejen u jednotlivců, ale i na úrovni institucí vysokoškolského vzdělávání a v kampusech univerzit a vysokých škol, které nejsou uchráněny násilí na základě pohlaví, aby tak ženy nebyly vystaveny násilí a s ním spojenému strachu, jež jim často brání v plném zapojení do akademického a společenského života;

S.

vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů může plnit významnou úlohu při monitorování rozdílu v odměňování žen a mužů v oblasti vědy a výzkumu, analyzovat jeho příčiny a posuzovat dopady právních předpisů;

1.

konstatuje, že navzdory pozitivním změnám v posledních letech nebylo ve vědecké a akademické sféře rovnosti žen a mužů dosud dosaženo, ačkoli se situace v jednotlivých státech, oblastech vědy a akademických stupních liší; poukazuje na mimořádně nízké zastoupení žen na nejvyšších akademických postech a postech s rozhodovací pravomocí ve vědeckých ústavech a na vysokých školách, které naznačuje, že existuje skleněný strop, tj. neviditelné překážky založené na předsudcích, které ženám uzavírají cestu k odpovědným funkcím;

2.

vyjadřuje politování nad skutečností, že v personální struktuře univerzit a škol v Evropě a v dalších zemích s rozvinutou ekonomikou existuje průkazná segregace žen a mužů, která je jak horizontální, tak vertikální, a že i přesto, že 59 % absolventů univerzit v EU-28 tvoří ženy, řádnými univerzitními profesory je pouze 18 % žen;

3.

znovu opakuje, že rovnost žen a mužů je jednou ze zásad, o něž se EU opírá, a že tato zásada musí být respektována i ve vědecké a akademické sféře; zdůrazňuje, že všechny přímé i nepřímé formy diskriminace žen musí být odstraněny;

4.

konstatuje, že nedostatek žen ve vědě a výzkumu má za následek to, že základní nastavení výzkumu a vývoje je maskulinní a zejména že: a) figuríny používané při nárazových zkouškách nejsou nikdy ženského pohlaví; b) lékařský výzkum se provádí zpravidla na mužských subjektech; c) výpočty dávek ozáření vycházejí z míry pohlcování záření u muže ve středním věku a d) ve většině učebnic anatomie je vyobrazováno mužské tělo;

5.

vyjadřuje politování nad tím, že stále přetrvává nerovný přístup žen k postům ve výzkumu, k financování a publikování a že ve vědecké a akademické sféře nejsou ženy odměňovány stejným způsobem, ačkoli EU a členské státy přijaly právní předpisy pro rovné zacházení a zákaz diskriminace na trhu práce, včetně předpisů o rovném odměňování;

6.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly analýzu stávajících právních předpisů za účelem jejich řádného uplatňování a případně revize s cílem zajistit rovné zacházení pro ženy a muže; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby ve všech druzích pracovních smluv či financování zajistily respektování zásady zákazu diskriminace, kterou Lisabonská smlouva chápe jako jeden z cílů Evropské unie, jakož i dodržování zákonného práva na stejnou odměnu za stejnou práci u všech prvků odměňování mužů a žen, včetně grantů a stipendií, a to např. zajištěním transparentnosti v oblasti mezd;

7.

konstatuje, že kromě vymáhání dodržování právních předpisů je v zájmu dosažení rovnosti žen a mužů nutné odstranit kulturní a institucionální překážky, které vedou k přímé nebo nepřímé diskriminaci žen, pokud jde o posty ve vědecké sféře a posty s rozhodovací pravomocí; domnívá se, že tyto formy diskriminace, negativní předsudky a vědomé či podvědomé stereotypy se zakládají na stále stejných, opakujících se postojích a normách a že institucionální změny mohou přispět k jejich odstranění; vyzývá Komisi, aby organizovala a podporovala osvětové kampaně, jakož i programy a iniciativy zaměřené na omezování těchto překážek, a to jak v akademickém prostředí, tak i v celé společnosti;

8.

opětovně vyjadřuje svůj kritický postoj ke skutečnosti, že ženy stále ještě dostávají za stejnou práci menší odměnu než muži, a to i v oblasti výzkumu a vědy, což je důsledkem nerovného zastoupení žen;

9.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a propagovaly také sítě partnerské pomoci a sdílení osvědčených postupů v rámci Evropy i mimo ni;

10.

zdůrazňuje, že osvětové kampaně by se měly zaměřovat stejně jako na muže i na ženy, které (vědomě či nevědomě) opakují genderové stereotypy, pod jejichž vlivem si někdy interiorizují kulturní a institucionální překážky stojící v cestě budování jejich vědecké dráhy;

11.

naléhavě žádá Komisi, aby navázala na stávající programy a iniciativy a zintenzivnila pozitivní kampaně, které podněcují dívky a ženy k budování kariéry v akademické a výzkumné sféře ve všech vědeckých oblastech, se zvláštním důrazem na inženýrské a technické obory, kde je zapojení žen navzdory pozitivním změnám v poslední době stále podprůměrné;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzdělávací programy podněcující synergie a pozitivní vazby mezi vědeckými, technickými, inženýrskými a matematickými předměty a uměleckými a humanitními obory a aby prosazovaly hledisko rovnosti žen a mužů, a umožnily tak ženám plnit úlohu, kterou při vytváření těchto vazeb mohou plnit;

13.

vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech úrovních vzdělávání, počínaje povinným základním vzděláním přes středoškolské, vysokoškolské a postgraduální vzdělávání a neformálním vzděláváním a prací s mládeží konče, propagovaly kladné ženské vzory; uznává, že součástí propagování kladných ženských vzorů jsou také opatření zaměřená na vyzdvihování minulých i současných výsledků, kterých se ženám ve vědě, v technice, podnikání a rozhodovacích funkcích podařilo dosáhnout; poznamenává, že opatření tohoto druhu mohou věnovat zvláštní pozornost Mezinárodnímu dni žen, Týdnům vědy a využívání osvědčených postupů, které se již uplatňují v členských státech či v jiných zemích světa;

14.

vyzývá Komisi, členské státy a příslušné zúčastněné strany, aby posílily iniciativy a programy, které ženy motivují k pokračování ve vědecké a akademické kariéře, jako jsou programy odborného vedení a vytváření sítí či podpora zejména mladých vědeckých pracovnic účastnících se výzkumných a grantových projektů, a které napomáhají výzkumným pracovnicím v budování kariéry až do nejvyšších úrovní; domnívá se, že ženy by měly být rovněž motivovány k tomu, aby se ucházely o posty s rozhodovacími pravomocemi, přičemž je zároveň nutno přijmout opatření k odstranění veškerých překážek, které jim to ztěžují nebo znemožňují;

15.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby při vytváření strategie na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti vyššího vzdělávání braly zvláštní ohled na ženy vystavené vícečetné diskriminaci, jako jsou ženy LGBTI, ženy se zdravotním postižením, ženy z minoritního nebo migrantského prostředí, uprchlice a pečovatelky;

16.

naléhavě žádá členské státy, aby pro obory STEM vytvořily efektivní a atraktivní osnovy a výukové metody, které udrží zájem dívek o přírodní vědy, a aby investovaly do učitelů jako hybatelů kulturních změn, kteří mohou být schopni vzbudit trvalý zájem dívek o přírodní vědy ve školách;

17.

naléhavě žádá členské státy, aby uznaly potenciál kvalitního profesního poradenství a využívání odborné přípravy, která by dívky motivovala ke studiu oborů STEM na univerzitách;

18.

zdůrazňuje, že potřeba úspěšně sladit profesní a rodinné povinnosti často představuje zásadní překážku, která speciálně ženám brání pokračovat ve vědecké a akademické dráze, a je jedním z hlavních důvodů, proč tuto dráhu opouštějí;

19.

žádá pružnější pracovní podmínky pro výzkumné pracovníky i pracovnice, které jim umožní sladit jejich práci s rodinným životem, a s ohledem na respektování rovnosti žen a mužů žádá rovněž odstranění rozdílu v jejich odměňování;

20.

vyzývá Komisi, členské státy, organizace financující výzkum a další zúčastněné strany, aby vytvořily programy, které budou aktivně motivovat ženy, aby pokračovaly v kariéře po mateřské nebo rodičovské dovolené, a aby zajistily financování programů na podporu opětovného začlenění do pracovního trhu, které by měly odpovídat potřebám jednotlivých institucí a zahrnovat odbornou přípravu, která umožní držet krok s vědeckým vývojem, umožnily větší flexibilitu ve vědecké produkci žen po narození nebo adopci dítěte, zajistily odpovídající služby péče o dítě a podněcovaly rovněž zapojení mužů do rodinného života; tato opatření by měla být uplatňována také u výzkumných pracovnic, které pracují v rámci individuálních stipendií, a u pracovnic v externě financovaných výzkumných projektech;

21.

vyzývá členské státy a regiony, aby v rámci univerzit a výzkumných ústavů podporovaly rozvoj prostředí zohledňujícího potřeby rodinného života;

22.

naléhavě žádá Komisi, aby uznala potřebu odpovídající otcovské dovolené a peněžitého příspěvku v otcovství, jež by mužům umožnily vzít si volno a starat se o dítě, a pomohla tak bojovat s normou, podle níž rodičem, který má přerušit svou profesní dráhu, je žena, s cílem překonat jednu z hlavních překážek bránících ženám pokračovat ve vědecké a akademické dráze;

23.

bere na vědomí, že kromě podpory individuální kariéry žen je nutné provést institucionální změny s cílem překonat překážky pro rovnost žen a mužů, zejména pokud jde o vertikální segregaci a účast žen v orgánech s rozhodovací pravomocí;

24.

zdůrazňuje, že podpora a iniciování těchto změn se neobejde bez účasti institucí v podobě stanovení nových norem, řešení vyvstávajících otázek a sledování dosaženého pokroku s cílem umožnit vědeckým pracovnicím využívat dostupných informací a zároveň aktivně přispívat k Evropskému výzkumnému prostoru;

25.

naléhavě žádá Komisi, aby předložila doporučení členským státům obsahující společné pokyny k institucionálním změnám na podporu rovnosti žen a mužů na vysokých školách a ve výzkumných institucích;

26.

domnívá se, že je třeba systematicky zpracovat dostupné informace týkající se podílů žen a mužů a postavení vědeckých pracovnic v jednotlivých členských státech s cílem podpořit rovnost žen a mužů ve všech veřejných i soukromých výzkumných institucích; je toho názoru, že o podobě další činnosti na podporu projektů týkajících se vědeckých pracovnic musí být dosaženo konsensu;

27.

naléhavě žádá Komisi, aby se více zasadila o koordinaci iniciativ zaměřených na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činností v rámci Evropského výzkumného prostoru a aby zvyšovala povědomí zúčastněných stran o významu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve vědecké a akademické sféře a zajistila příslušné vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření, která budou podněcovat profesní rozvoj a budování vlastní akademické a vědecké kariéry v prostředí skutečné rovnosti žen a mužů;

28.

vítá skutečnost, že Komise financuje vytváření plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů prostřednictvím projektů 7. rámcového programu a programu Horizont 2020, a vítá rovněž společný projekt Komise a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na vytvoření online nástroje pro formulování plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů jako prostředku pro identifikování osvědčených postupů a jejich sdílení s příslušnými zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že navrhované osvědčené postupy by měly zohledňovat nezávislost vysokých škol a výzkumných organizací a rozmanitost jejich organizační struktury v jednotlivých členských státech;

29.

vyzývá členské státy, aby navazovaly partnerství s výzkumnými organizacemi a univerzitami s cílem napomáhat kulturním a institucionálním změnám ve prospěch rovnosti žen a mužů;

30.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s akademickými institucemi nabízely podporu a větší příležitosti kariérního postupu v klíčových přechodových momentech, jako je přechod z doktorského studia na místa odborných asistentů a následně docentů;

31.

zdůrazňuje potřebu důsledného uplatňování požadavku rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a jejich vyvážené účasti v rámci programu Horizont 2020; domnívá se, že si to vyžádá nové úsilí o začlenění požadavku rovnosti žen a mužů do koncepce příštího pracovního programu i do jeho provádění; vítá vytvoření Poradní skupiny pro rovnost žen a mužů (AGG – Advisory Group on Gender) v rámci programu Horizont 2020; je pevně přesvědčen, že cílů programu Horizont 2020 bude dosaženo pouze za předpokladu plné účasti vědeckých pracovnic;

32.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s akademickými institucemi iniciativně podporovaly ženy v jejich snaze ucházet se v těchto institucích o místa a aby zajistily, že v přijímacích komisích budou pokud možno zastoupeny ženy;

33.

je pevně přesvědčen, že zohledňování rovnosti žen a mužů je pro výzkum zdrojem přidané hodnoty a představuje investici, která je rentabilní; zdůrazňuje, že genderová analýza může podpořit inovace a mezioborovou spolupráci ve vědě i v technologiích;

34.

vyzývá členské státy, aby výzkumným ústavům a vysokým školám poskytly pobídky pro zavedení a provádění plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů, aby začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do svých vnitrostátních výzkumných programů, odstranily právní a jiné překážky pro přijímání, udržení a kariérní postup výzkumných pracovnic a aby uplatňovaly komplexní strategie strukturální změny za účelem odstranění stávajících rozdílů ve výzkumných ústavech a programech;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily problém nerovného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech a v orgánech odpovědných za přijímání a povyšování výzkumných pracovníků a aby zvážily vytvoření plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů jako podmínky pro přístup k veřejnému financování ve výzkumu, vědě a v akademické sféře a daly za tímto účelem zejména podnět k tomu, aby výzkumná a vědecká zařízení podávala zprávy o svém úsilí o integraci vědeckých pracovnic, a zajistily otevřené a transparentní postupy výběru a povyšování;

36.

konstatuje, že strategie na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti vyššího vzdělávání musejí řešit rovněž problém násilí na základě pohlaví; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly strategie pro řešení problému násilí na základě pohlaví v kampusech univerzit a vysokých škol, jejichž součástí budou osvětové kampaně, opatření, která postiženým ženám zajistí snadnější přístup ke spravedlnosti, a zapojení mužské části studentstva, akademiků a zaměstnanců do boje proti násilí;

37.

vyzývá členské státy, aby vybízely zaměstnavatele k přijímání opatření umožňujících potírání všech forem psychického obtěžování na pracovišti namířeného proti ženám, které může vést k zastrašení obětí a v budoucnu k jejich odchodu;

38.

vybízí členské státy, aby usnadnily pravidelnou komunikaci mezi vnitrostátními ministry pro vědu a vysoké školy a ministry pro rovnost pohlaví či mezi jinými příslušnými ministry s cílem rozvíjet vnitrostátní politiku, která bude podněcovat a podporovat působení žen ve vědecké a akademické sféře;

39.

vyzývá členské státy, aby do boje proti genderovým stereotypům a do šíření vzájemného respektu zapojily sdělovací prostředky a soukromý sektor; zdůrazňuje význam sdělovacích prostředků pro udržování či naopak potírání a rozptylování genderových stereotypů a jejich možnosti aktivně šířit kladné vzory pro ženy a dívky, což by mělo být podporováno;

40.

vyzývá Komisi a Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby dále rozpracovaly stávající metodiku pro vedení statistik rozčleněných podle pohlaví pro všechny akademické a vědecké činnosti, které doplňují statistiky v oblasti lidských zdrojů, a aby zavedly validní ukazatele pro měření procesů institucionálních změn na úrovni jednotlivých států, jakož i v rámci Evropského výzkumného prostoru;

41.

vyzývá členské státy, akademickou obec a všechny zúčastněné strany, aby zavedly specializované programy v oblasti vzdělávání, zvláště vzdělávání terciárního, s cílem zdůraznit význam rovnosti žen a mužů;

42.

vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně zohledňovaly rovnost žen a mužů při přípravě rozpočtu všech programů a opatření, jež zajišťují financování ve vědecké, akademické a výzkumné sféře, a aby vypracovaly pokyny a metodiku pro sledování a posuzování toho, jakým způsobem je hledisko rovnosti žen a mužů v těchto oblastech zohledňováno;

43.

vyzývá členské státy, aby zavedly statistická opatření umožňující monitorovat, kam ženy opouštějící akademické prostředí odcházejí, s cílem zlepšit tvorbu politiky akademickými institucemi a orgány státní správy působícími v příslušných oblastech;

44.

vybízí členské státy, aby zvážily možnost kladného hodnocení akademických institucí, které přijaly opatření za účelem řešení problému nerovnosti žen a mužů;

45.

žádá Komisi, aby začlenila hledisko rovnosti žen a mužů do vědeckého a technického obsahu s cílem ukončit skryté formy diskriminace prostřednictvím stimulů k zohlednění problematiky pohlaví a genderu ve výzkumu a vývoji;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podpořily vytváření sítí vědeckých pracovnic na vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni EU;

47.

vybízí členské státy, aby zvážily zavedení mentorských systémů se zvláštním zaměřením na motivování žen k podávání žádostí o finanční granty, povýšení či jiné příležitosti a na poskytování podpory v průběhu tohoto procesu;

48.

znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit větší zapojení žen do rozhodování a vyvážené zastoupení žen a mužů v hodnotících, výběrových a dalších příslušných komisích a v nominovaných panelech a komisích, jež přijímají rozhodnutí ohledně přijímání pracovníků, financování, výzkumných programů a publikování; je toho názoru, že výzkumné instituce a univerzity by měly být vybízeny k tomu, aby zavedly cíle pro zastoupení žen v těchto orgánech; vybízí v tomto ohledu Komisi a členské státy, aby vycházely z Komisí předloženého návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (6) a navrhly obdobná legislativní opatření vztahující se na vyšší pozice pro ženy v akademické a vědecké sféře;

49.

žádá Radu, aby za svého lucemburského předsednictví přijala závěry týkající se rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu s cílem zajistit větší zastoupení a účast žen v rozhodovacích procesech v oblasti výzkumu;

50.

vyzývá Parlament, aby zavedl cenu „Ženy a věda v Evropě“ pro odměňování zaměstnavatelů (podniků, institucí a orgánů), kteří příkladným způsobem prosazují účast žen v akademické a vědecké sféře, podporují ženy v zaujímání vedoucích funkcí a uplatňují politiku stejného odměňování žen a mužů;

51.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím informačních kampaní propagovala režimy a programy zaměřené na širší zapojení žen do vědeckého výzkumu;

52.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám členských států.