11.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 265/110

—

s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na společný konzultační dokument Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie „Na cestě k nové evropské politice sousedství“, zveřejněný dne 4. března 2015 (1),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ (COM(2011)0200) (2), zveřejněné dne 8. března 2011, a sdělení „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (COM(2011)0303) (3), zveřejněné dne 25. května 2011,

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 11. března 2003„Širší Evropa – sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi východními a jižními sousedy“ (COM(2003)0104) (4),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 18. února 2008 o evropské politice sousedství (5) a ze dne 20. dubna 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství,

—

s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu používání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství: na usnesení ze dne 20. listopadu 2003 o vztazích s našimi východními a jižními sousedy (6), ze dne 20. dubna 2004 o širší Evropě – nové politice sousedství (7), ze dne 19. ledna 2006 o evropské politice sousedství (8), ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství (9), ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – východním rozměru (10), ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – jižním rozměru (11), ze dne 14. prosince 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství (12), ze dne 23. října 2013 o evropské politice sousedství: směrem k posílení partnerství; postoj EP ke zprávám za rok 2012 (13) a na usnesení ze dne 12. března 2014 o hodnocení vztahů EU se zeměmi Východního partnerství a o stanovení priorit v této oblasti (14),

—

s ohledem na prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Rize dne 22. května 2015,

—

s ohledem na zprávu reflexní skupiny na vysoké úrovni pro Energetické společenství pro budoucnost,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0194/2015),

A.

vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství byla vytvořena s cílem prohloubit vztahy, posílit spolupráci a partnerství EU se sousedními zeměmi v zájmu rozvíjení prostoru sdílené stability, bezpečnosti a prosperity, jak zdůrazňuje článek 8 Smlouvy o Evropské unii; vzhledem k tomu, že tento cíl se nezměnil;

B.

vzhledem k tomu, že sousedství v současnosti prochází kvůli rostoucímu počtu dlouhodobých i nových bezpečnostních problémů neustálými změnami, je méně stabilní, mnohem méně bezpečné a čelí hlubší hospodářské krizi, než v období, kdy byla evropská politika sousedství zahájena;

C.

vzhledem k tomu, že revidovaná politika by měla vycházet ze vzájemné odpovědnosti a sdílených závazků dodržovat hodnoty a zásady EU, jako jsou demokracie, právní státu, lidská práva a účinné, odpovědné a transparentní veřejné instituce, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty a zásady jsou v zájmu stability, bezpečnosti a prosperity sousedních společností i v našem vlastním zájmu; vzhledem k tomu, že EU musí navzdory složité situaci a praktickým problémům ve všech zemích vytrvale podporovat procesy přechodu a demokratizace, dodržování lidských práv a právního státu;

D.

vzhledem k tomu, že rozsáhlá území v sousedství jsou i nadále postižena ozbrojenými nebo zmrazenými konflikty a krizemi; vzhledem k tomu, že partnerské země musí usilovat o mírové řešení současných konfliktů; vzhledem k tomu, že konflikty, včetně zmrazených nebo vleklých konfliktů, brzdí hospodářskou, sociální a politickou transformaci a stejně tak regionální spolupráci, stabilitu a bezpečnost; vzhledem k tomu, že EU by měla hrát aktivnější roli v mírovém řešení stávajících konfliktů;

E.

vzhledem k tomu, že tyto konflikty ohrožují rozvoj skutečné a účinné mnohostranné dimenze evropské politiky sousedství; vzhledem k tomu, že mír a stabilita jsou jejími základními prvky; vzhledem k tomu, že partnerské země se musí těmito zásadami řídit;

F.

vzhledem k tomu, že EU jednoznačně odsuzuje porušování lidských práv ve všech jeho podobách, jako je násilí páchané na ženách a dívkách, znásilnění, otroctví, zločiny ze cti, nucené sňatky, dětská práce a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

G.

vzhledem k tomu, že vývoj v tomto regionu od roku 2004, ovšem zejména v několika posledních letech, ukázal, že evropská politika sousedství není schopna náležitě a včas reagovat na rychle se měnící a složité okolnosti;

H.

vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství nadále představuje jednu ze strategických priorit zahraniční politiky EU; vzhledem k tomu, že cílem jejího přezkumu musí být posílení této politiky a tento přezkum musí směřovat k ucelené a účinné společné zahraniční a bezpečnostní politice EU jako celku;

I.

vzhledem k tomu, že Komise a ESVČ se společně s Radou a Parlamentem pokoušely provést v evropské politice sousedství změny, které by napravily její nedostatky, a přizpůsobily ji změnám ve vnitrostátních a mezinárodních podmínkách, a to zejména v návaznosti na arabské jaro; vzhledem k tomu, že toto úsilí se odrazilo v novém finančním nástroji pro evropskou politiku sousedství na období 2014–2020, kterým je evropský nástroj sousedství; vzhledem k tomu, že při přezkumu evropské politiky sousedství je třeba brát v úvahu stávající problémy vyplývající z krize na východní Ukrajině, obsazení Krymu a z činů páchaných Dá'išem;

J.

vzhledem k tomu, že nejistota, nestabilita a nepříznivé sociálně-hospodářské podmínky v sousedních zemích mohou mít negativní dopady a zvrátit předchozí demokratické tendence;

K.

vzhledem k tomu, že od zavedení nového přístupu v roce 2011 z politického vývoje v sousedství vyplynulo, že EU musí své vztahy se sousedy ještě více zreformovat a brát přitom v úvahu rozdílnou vnější i vnitřní realitu; vzhledem k tomu, že EU musí ve svém sousedství řešit nové problémy a přizpůsobit jim svou strategii na základě rozboru svých zájmů a priorit a posouzení svých politických nástrojů, pobídek a dostupných zdrojů i vyhodnocení jejich lákavosti pro partnery EU;

L.

vzhledem k tomu, že podle přezkumu evropské politiky sousedství v roce 2011 musí nový přístup vycházet ze vzájemné odpovědnosti a ze společného závazku dodržovat univerzální hodnoty lidských práv, demokracie a právního státu;

M.

vzhledem k tomu, že EU by se měla aktivněji zapojit do mírového řešení stávajících, zejména zmrazených nebo vleklých konfliktů, které jsou v současné době nepřekonatelnou překážkou plného rozvoje evropské politiky sousedství na východě a na jihu a brání dobrým sousedským vztahům a regionální spolupráci;

N.

vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství zahrnuje různá „sousedství“ a země s různými zájmy, ambicemi a schopnostmi;

O.

vzhledem k tomu, že je nutné uplatňovat diferencovaný přístup a individuálně přizpůsobenou politiku, především s ohledem na skutečnost, že sousedství EU je nyní mnohem roztříštěnější než dříve a že země v tomto regionu se mezi sebou v mnohém liší, jak pokud jde o jejich ambice a očekávání ve vztahu k EU, tak o problémy, kterým čelí a jejich vnější prostředí; vzhledem k tomu, že dvoustranné vztahy EU se zeměmi evropské politiky sousedství jsou v rozličných fázích vývoje; vzhledem k tomu, že účinné využívání zásady „více za více“ má zásadní význam pro utváření a diferenciaci vztahů s partnerskými zeměmi a že EU by měla „odměňovat“ země, u nichž lze prokázat posílenou spolupráci s EU a pokrok v dosahování evropských hodnot, a to jak co se týče zdrojů, tak dalších pobídek v rámci evropské politiky sousedství; vzhledem k tomu, že země sousedící s EU by měly mít možnost bez vnějšího nátlaku rozhodovat o své budoucnosti;

P.

vzhledem k tomu, že za kritérium hodnocené ve výročních zprávách o pokroku je třeba považovat pokrok v řešení konfliktů a sporů mezi zeměmi evropské politiky sousedství;

Q.

vzhledem k tomu, že respektování územní celistvosti svrchovaných států je základní zásadou vztahů mezi zeměmi v evropském sousedství a že okupace území jednoho státu jiným státem je nepřípustná;

R.

vzhledem k tomu, že zdroje, které jsou EU z víceletého finančního rámce do roku 2020 vyčleněny k tomu, aby mohla plnit úlohu „globálního aktéra“, činí pouze 6 % celkového rozpočtu a jsou určeny na všechny programy související s touto problematikou, včetně pomoci v oblasti rozvoje a spolupráce;

S.

vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství přispěla k tomu, že v celém sousedství vystupuje EU jednotně; vzhledem k tomu, že sjednocením svých snah a posílením důvěryhodnosti EU a její schopnosti vystupovat jednotně by členské státy EU měly dosáhnout toho, aby v evropském sousedství hrály důležitou úlohu;

T.

vzhledem k tomu, že proces konzultací, které vede Komise a ESVČ, by měl být komplexní a měl by zahrnovat všechny strany tak, aby bylo zajištěno, že konzultace se budou týkat všech příslušných aktérů; vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit význam podpory práv žen a podpořit organizace působící v oblasti rovnosti žen a mužů k účasti na tomto procesu konzultací; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí o zviditelnění evropské politiky sousedství a o zvýšení povědomí veřejnosti o této politice v partnerských zemích;

U.

vzhledem k tomu, že země východního a jižního sousedství čelí různým problémům, k jejichž úspěšnému vyřešení je nutné, aby byla evropská politika sousedství flexibilní a schopná přizpůsobit se konkrétním potřebám a problémům každého regionu;

1.

zdůrazňuje význam, nezbytnost a načasování přezkumu evropské politiky sousedství; podtrhuje skutečnost, že tato politika v revidované podobě by měla být schopna rychle, flexibilně a odpovídajícím způsobem reagovat na situace na místě a současně by měla – v souladu se závazkem podporovat základní hodnoty, na nichž je evropská politika sousedství založena – prosazovat ambiciózní a strategickou představu o rozvoji vztahů se sousedními zeměmi jak v dvoustranném, tak v mnohostranném rámci;

2.

zdůrazňuje, že evropská politika sousedství je nezbytnou součástí zahraniční politiky EU a musí být i nadále jednotná; domnívá se, že tato politika je součástí vnější činnosti EU, jejíž potenciál a jedinečnost spočívá v široké škále nástrojů v oblasti diplomacie, bezpečnosti, obrany, hospodářství, obchodu, rozvoje a humanitární pomoci, které jsou k dispozici; zastává názor, že účinná evropská politika sousedství má klíčový význam pro posílení důvěryhodnosti zahraniční politiky EU a jejího postavení ve světě a že tato politika musí být důkazem skutečného vedoucího postavení EU, pokud jde o sousedství a ve vztahu k našim světovým partnerům;

3.

věří v trvalou hodnotu původně stanovených cílů evropské politiky sousedství, tj. ve vytvoření prostoru prosperity, stability, bezpečnosti a dobrých sousedských vztahů, který se bude opírat o společné hodnoty a zásady Unie prostřednictvím pomoci a pobídek k důkladným strukturálním reformám v sousedních zemích, prováděným na jejich vlastní odpovědnost a s jejich souhlasem, jež umožní posílit spolupráci s EU; zdůrazňuje proto, že je nezbytné vzít v úvahu získané zkušenosti, vrátit se k základním zásadám a zajistit, aby se tyto cíle dostaly opět do popředí zájmu;

4.

zdůrazňuje strategický význam evropské politiky sousedství, neboť vytváří vícevrstvé vztahy a silnou vzájemnou závislost mezi EU a jejími partnery v sousedství; poukazuje na to, že základní výzva evropské politiky sousedství spočívá v poskytnutí hmatatelných a konkrétních zlepšení občanům partnerských zemí; domnívá se, že evropská politika sousedství by měla být silnější, více politická a efektivnější, mimo jiné tím, že budou posíleny její pozitivní prvky, jako je větší zaměření na partnerství se společnostmi, diferenciaci a přístup podle zásady „více za více“;

5.

podtrhuje, že dodržování všeobecných základních hodnot, jako jsou lidská práva, právní stát a demokracie, svoboda, rovnost a respektování lidské důstojnosti, na nichž je založena EU, musí být i nadále základním prvkem této revidované politiky, jak uvádí článek 2 mezinárodních dohod uzavřených mezi EU a třetími zeměmi; připomíná, že posilování právního státu a podpora demokracie a lidských práv jsou v zájmu partnerských zemí, a žádá, aby byla ve vztahu k dodržování těchto společných základních hodnot více uplatňována podmíněnost; v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu zvláštního zástupce EU pro lidská práva a Evropské nadace pro demokracii;

6.

zdůrazňuje, že obnovená politika musí být strategičtější, konkrétněji zaměřená, pružná a ucelená a musí mít politickou motivaci; vyzývá EU, aby vypracovala její jasnou a ambiciózní politickou vizi a aby věnovala zvláštní pozornost svým politickým prioritám ve východním a jižním sousedství a aby přitom zohlednila různé problémy, jimž čelí země v těchto regionech, jejich odlišné aspirace a politické ambice; zastává názor, že partnerství se zeměmi Východního partnerství a se zeměmi Středomoří má klíčový význam; vyzývá ke jmenování zvláštních zástupců pro východní a jižní region, jejichž úkolem bude politická koordinace revidované politiky a zapojení do veškerých činností EU v sousedství;

7.

zdůrazňuje, že členské státy, jejich odborné znalosti a dvoustranné vztahy se zeměmi evropské politiky sousedství hrají významnou roli v utváření ucelené politiky EU; zdůrazňuje, že je nutné řádně koordinovat činnost místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie, komisaře pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, delegací EU a zvláštních zástupců EU, a vyhnout se tak zdvojování úsilí; zastává názor, že delegace EU mají pro provádění evropské politiky sousedství zásadní význam;

8.

vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby vypracovala návrhy pro spolupráci s evropskými sousedy, kteří se dobrovolně zapojí, po vzoru Evropského hospodářského prostoru, jež by mohly představovat další krok v jejich evropské perspektivě založený na posíleném zapojení do oblasti EU, pokud jde o svobody, a plné začlenění do společného trhu, a rovněž do nich zahrnula užší spolupráci v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP);

9.

naléhavě vyzývá ke stanovení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých priorit a strategických cílů s ohledem na to, že evropská politika sousedství by měla usilovat o vytváření diferencovaného přístupu s cílem podporovat spolupráci v různých oblastech se zeměmi, jichž se tato politika týká, a mezi nimi navzájem; zdůrazňuje, že EU by při vymezování svého přístupu měla zohledňovat své zájmy a priority i priority jednotlivých dotčených zemí, jejich úroveň rozvoje a zájmy a aspirace společností, politické ambice a geopolitickou situaci;

10.

zdůrazňuje místní odpovědnost, transparentnost a vzájemnou odpovědnost a začlenění, což by měly být klíčové aspekty nového přístupu, které by měly zajistit, aby z výhod evropské politiky sousedství těžily všechny vrstvy společnosti v dotčených zemích, nikoli pouze určité skupiny;

11.

zdůrazňuje své přesvědčení, že v zájmu posílení rozvojového potenciálu partnerských zemí je nutné, aby se politický dialog, který v současné době charakterizuje evropskou politiku sousedství, rozšířil na sociální, hospodářský a kulturní dialog zahrnující veškeré aspekty politické, sociální, etnické a kulturní rozmanitosti partnerských zemí; zdůrazňuje hodnotu pokroku, jehož bylo dosaženo pomocí územní spolupráce s přímým zapojením místních orgánů;

12.

vyjadřuje politování nad omezenými zdroji vyčleněnými na spolupráci EU s jejími partnery v rámci sousedství, a to zejména ve srovnání s podstatně vyšší mírou prostředků, které do zemí evropské politiky sousedství investovaly zúčastněné strany ze třetích zemí; podotýká, že tato skutečnost ohrožuje schopnost EU prosazovat a provádět politiky, které odpovídají jejím strategickým zájmům v sousedství; zdůrazňuje, že je třeba racionalizovat podporu a zvýšit finanční částky, aby byly partnerské země, které mají skutečné odhodlání a dosahují hmatatelného pokroku směrem k reformám, demokratizaci a dodržování lidských práv odměněny a podpořeny;

13.

zdůrazňuje, že je nutné posílit mechanismy odpovědnosti a transparentnosti v partnerských zemích, a tím zajistit, aby tyto země byly schopny tyto prostředky přijmout a využít účinně a užitečně; vyzývá proto Komisi, aby zajistila účinné mechanismy monitorování využívání pomoci EU v zemích evropské politiky sousedství a dohledu nad ním, např. prostřednictvím kontroly ze strany občanské společnosti;

14.

vyzývá EU, aby v souladu se svým závazkem stát se zodpovědnějším, respektovanějším a efektivnějším celosvětovým hráčem zlepšila koordinaci s jinými dárci a mezinárodními finančními institucemi, například prostřednictvím iniciativy AMICI, a zdůrazňuje potřebu společného plánování s členskými státy a mezi nimi; zdůrazňuje, že lepší koordinace s členskými státy a regionálními a místními orgány je nezbytná, abychom mohli směřovat k uplatňování společného, uceleného a účinného přístupu ke krátkodobým a střednědobým cílům spolupráce EU se sousedními zeměmi a dosáhnout jej, a žádá, aby byla na toto téma zahájena diskuse s Radou;

15.

zdůrazňuje, že EU by měla spojit ambice užší spolupráce ve svém sousedství s dostatečnými finančními prostředky; je toho názoru, že přezkum vnějších finančních nástrojů v polovině období by měl mít na zřeteli revidovanou politiku a že evropský nástroj sousedství by tudíž měl odrážet odhodlání zvýšit účinnost evropské politiky sousedství a zajistit předvídatelnost a udržitelnost závazků EU ve vztahu k našim partnerům a odpovídající míru procesní flexibility; dále vyzývá k větší soudržnosti a souladu mezi různými vnějšími finančními nástroji EU;

16.

zdůrazňuje pomocnou úlohu Evropské nadace pro demokracii, která doplňuje nástroje EU novým přístupem, který je pružnější a lépe reaguje na potřeby, překonává rozdíly a účinně využívá finanční prostředky; vyzývá Komisi, aby pro tuto nadaci vyčlenila více prostředků;

17.

uznává, že postoje sousedních zemí vůči Evropě a EU mají reálný dopad na konflikty, avšak odmítá, že by se EU jakkoli podílela na represích a na porušování lidských práv v sousedních zemích vyplývajících ze scestného úsilí o dosažení krátkodobé stability;

18.

zdůrazňuje, že evropskou politiku sousedství je nutné reformovat, aby bylo vytvořeno silné, strategické a trvanlivé partnerství se zeměmi, jichž se tato politika týká, založené na zachování hodnot a zásad EU, na souladu s těmito hodnotami a zásadami a na prosazování společných zájmů; vyzývá k posílení technických aspektů této politiky na základě jasné politické vize;

19.

konstatuje, že evropská politika sousedství by měla využívat vlastní metody a nástroje, které by měly odpovídat úrovni ambicí a cílům, kterých se snaží EU a země, jichž se tato politika týká, dosáhnout;

20.

vyzývá Komisi, aby se soustředila na oblasti, které společně se svými partnery určila na základě společných zájmů a v nichž lze dosáhnout pokroku a všeobecného přínosu, a aby postupně rozšiřovala spolupráci založenou na pokroku a ambicích, zejména s cílem podpořit hospodářský růst a lidský rozvoj se zaměřením na nové generace; zdůrazňuje, že hospodářské reformy musí jít ruku v ruce s reformami politickými a že řádné veřejné správy lze dosáhnout pouze prostřednictvím otevřeného, odpovědného a transparentního procesu rozhodování založeného na demokratických institucích;

21.

podtrhuje, že politika rozšíření a politika sousedství jsou dvě odlišné politiky s odlišnými cíli; opět nicméně připomíná, že evropské země zapojené do evropské politiky sousedství mohou stejně jako všechny evropské země požádat o členství v EU, pokud splní kritéria způsobilosti a podmínky pro přistoupení stanovené v článku 49 SEU; domnívá se, že ačkoli reformy a přechod musí být na prvním místě a není dobré vzbuzovat nerealistická očekávání, perspektiva členství musí být zachována jako pobídka pro všechny země, které jsou k němu způsobilé a vyjádřily zřejmé evropské aspirace a ambice;

22.

domnívá se, že podpora demokracie, právního státu, řádné veřejné správy, budování státu a lidských práv a základních svobod je zásadním prvkem evropské politiky sousedství; zdůrazňuje, že v rámci evropské politiky sousedství by neměly být přijímány politiky, které přispívají ke zpochybnění těchto základních hodnot; zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly nabízet pobídky a knoh-how k zahájení demokratických reforem a jejich podpoře a k vyřešení politických, hospodářských a sociálních problémů;

23.

podtrhuje, že je nutné soustavně se zaměřovat na posilování a upevňování demokracie, právního státu, řádné veřejné správy, nezávislosti soudnictví, boj proti korupci, respektování rozmanitosti a práv menšin, včetně práv náboženských skupin, práv lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transgender a intersexuálních osob, práv osob se zdravotním postižením a práv osob náležejícím k etnickým menšinám; vyzdvihuje skutečnost, že budování kapacit vnitrostátních institucí, včetně národních shromáždění, a podpora občanské společnosti, prodemokratických skupin a politických stran posílí politický dialog a pluralitu;

24.

zdůrazňuje, že práva žen, rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace jsou základními právy a hlavními zásadami vnější činnosti EU; zdůrazňuje význam prosazování práv dětí a mládeže a rovnosti žen a mužů, stejně jako posilování hospodářského a politického postavení žen, s cílem budovat v sousedství EU otevřené, prosperující a stabilní společnosti;

25.

domnívá se, že revidovaná evropská politika sousedství by měla posilovat prosazování základních svobod v zemích zapojených do této politiky tím, že podpoří svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování a svobodu tisku a sdělovacích prostředků jako práva umožňující uplatňování hospodářských, sociálních a kulturních práv;

26.

zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet sociální rozměr evropské politiky sousedství prostřednictvím zapojení se společně s partnery do boje proti chudobě a vyloučení, stimulace zaměstnanosti a spravedlivého růstu, usnadnění zdravých pracovních vztahů a podpory vzdělávání a důstojné práce, což bude také řešit některé z hlavních příčin nelegální migrace;

27.

uznává význam kulturního dialogu mezi EU a sousedními zeměmi v oblastech, jako je předcházení konfliktům a budování míru, rozvíjení tvůrčích odvětví, posilování svobody projevu, podpory sociálního a hospodářského rozvoje a posilování dialogu s občanskou společností a mezikulturního a mezináboženského dialogu, a to rovněž s cílem bojovat proti rostoucí diskriminaci a pronásledování menšin a náboženských skupin; vyzývá k podpoře rámce kulturních vztahů, který umožní rozvoj programů mobility, odborné přípravy a budování kapacit a výměny v oblasti kultury a vzdělávání;

28.

zdůrazňuje, že je třeba posilovat a prosazovat přístup založený na partnerství se společnostmi; naléhavě požaduje, aby byly společné zájmy a cíle politiky vymezovány po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami ze všech společností, nejen s orgány;

29.

zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet v rámci procesu transformace a demokratizace úspěšnou a aktivní občanskou společnost, jejíž součástí jsou sociální partneři a podnikatelské prostředí; vybízí k další podpoře občanské společnosti, místních malých a středních podniků, které představují vedoucí sílu v reformním procesu, a k angažovanějšímu dialogu mezi různými subjekty občanské společnosti a odvětvími v EU a sousedními zeměmi v rámci evropské politiky sousedství a k partnerství s nimi; podtrhuje význam evropských podniků a jejich úlohu při prosazování a šíření mezinárodních norem platných pro podniky, včetně sociální odpovědnosti podniků;

30.

vyzývá k takovému rozvíjení evropské politiky sousedství, aby se z ní stal individuálněji uzpůsobený a flexibilní politický rámec, který je schopen přizpůsobit se rozmanitosti partnerských zemí, a k soustavnému uplatňování „diferencovaného přístupu“; zdůrazňuje, že na země v rámci evropské politiky sousedství by se měla uplatňovat diferenciace;

31.

zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat účinnou podmíněnost ve vztahu k reformním procesům, a poukazuje na potřebu ucelenosti, pokud jde o postoje EU a podmíněnost finančních příspěvků; zdůrazňuje, že EU se nemůže zpronevěřit svým základním hodnotám a právům a měla by se vystříhat vytváření dvojích standardů; zdůrazňuje, že zemím, které dosahují pokroku v provádění reforem vedoucích k dlouhodobému politickému, hospodářskému a sociálnímu rozvoji a usilují o hlubší politický závazek vůči EU, by se mělo dostat podstatnějšího závazku a podpory ze strany EU a měly by být posuzovány na základě individuálního pokroku dosaženého v těchto reformních procesech; zdůrazňuje, že je důležité plně uplatňovat zásadu „více za více“;

32.

zdůrazňuje, že dohody o přidružení jsou nejzazším, nikoli však posledním krokem ve vztazích mezi EU a jejími sousedy;

33.

domnívá se, že EU by měla vyzvat partnerské země, s nimiž nemá smlouvu o přidružení, aby se zapojily do odvětvové spolupráce, a měly tak rovněž možnost uzavírat nové odvětvové dohody nebo posilovat stávající dohody, jako je Smlouva o Energetickém společenství, což by usnadnilo začleňování těchto zemí do zvláštních odvětvových částí jednotného prostoru čtyř základních svobod EU;

34.

domnívá se, že při sledování evropské politiky sousedství je třeba zvláštní pozornost věnovat spolupráci týkající se správy ekonomických záležitostí a udržitelnosti veřejných financí v zemích evropské politiky sousedství;

35.

poznamenává, že zachování míru, bezpečnosti stability patří k základním otázkám sousedství a že bezpečnostní situace se prudce zhoršuje; vyzývá k přijetí silného bezpečnostního rozměru evropské politiky sousedství a náležitých politických nástrojů, které bohužel dosud chyběly; zdůrazňuje, že EU by se měla zaměřit na zlepšení účinnosti a účelnosti svých současných nástrojů řešení krizí s cílem vytvořit kapacity pro rozšíření spektra intervencí v oblasti řešení krizí; zdůrazňuje, že bezpečnost, stabilita a rozvoj jsou navzájem propojeny a že k řešení bezpečnostních otázek v regionu a hlavních příčin zhoršení situace je zapotřebí komplexní přístup;

36.

konstatuje, že stabilita sahelsko-saharské oblasti by měla být považována za neuralgický bod nejistoty severní i jižní Afriky a že příčinou nestability tohoto regionu je zdvojnásobení sítí pro obchod se zbraněmi, drogami a lidmi a jejím důsledkem ohrožení stability Evropy;

37.

vyzývá k užší koordinaci evropské politiky sousedství s obecnějšími opatřeními společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) spolu s posílením vazeb mezi vnitřní a vnější bezpečností při řešení různých bezpečnostních otázek zemí evropské politiky sousedství a EU; zdůrazňuje, že přezkum evropské politiky sousedství a revize bezpečnostní strategie EU by měly proběhnout v naprostém souladu a uceleně;

38.

podtrhuje nutnost vypracovat zastřešující politickou strategii, která by vedla k zajištění naprostého dodržování mezinárodního práva a závazků stanovených v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 na základě respektování lidských práv, práv menšin a základních svobod, nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti států, nedotknutelnosti hranic, rovných práv a sebeurčení národů a mírového řešení konfliktů; poznamenává, že v tomto ohledu může významnou úlohu hrát Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) coby největší regionální organizace odpovědná za bezpečnost, a domnívá se, že OBSE by měla dodat nový podnět tím, že převezme úlohu zprostředkovatele; podporuje právo partnerů nezávisle a svrchovaně rozhodovat v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky, bez ohledu na vnější nátlak a donucování;

39.

vyzývá k tomu, aby revidovaná politika podporovala partnerské země v jejich úsilí o budování vlastních státních struktur, které budou řešit otázky bezpečnosti, jako je účinné prosazování práva, terorismus a organizovaná trestná činnost, a zpravodajské a bezpečnostní služby, včetně kybernetické bezpečnosti, a které by měly být vytvořeny na základě plného dodržování lidských práv a měla by je doplňovat náležitá parlamentní demokratická kontrola; zdůrazňuje, že EU by se měla zapojovat do takových oblastí, jako je reforma oblasti bezpečnosti a odzbrojení, demobilizace a opětovné začlenění v případě situací po skončení konfliktu; vyzývá EU, aby se zaměřila na budování kapacit pro hraniční kontroly partnerských zemí; uznává, že některé z těchto zemí dosahují neustálého pokroku; vyzývá sousední země, aby případně přispěly k misím společné bezpečnostní a obranné politiky; žádá, aby EU podporovala společné iniciativy sousedních států v oblasti bezpečnosti s cílem umožnit jim, aby převzaly větší odpovědnost a pozitivně přispěly k bezpečnosti ve svém regionu;

40.

připomíná členským státům EU jejich povinnosti v souladu se společným postojem Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví pravidla pro vývoz zbraní, který mimo jiné požaduje, aby členské státy zamítly vývozní licenci pro vojenské technologie nebo vybavení pro jakoukoli sousední zemi, pokud existuje jasné riziko, že tyto vojenské technologie nebo vybavení, které mají být vyvezeny, by mohly být použity k vnitřní represi, ke spáchání závažných porušení mezinárodního humanitárního práva, mohly by vyvolat nebo prodloužit ozbrojený konflikt nebo zhoršit stávající napětí či konflikty v konečné cílové zemi nebo by mohly být útočně vyvezeny proti jiné zemi nebo násilím použity k územnímu požadavku;

41.

podtrhuje nutnost aktivně podporovat mírové řešení konfliktů a napomáhat takovému řešení a politikám usmiřování po skončení konfliktů v sousedství EU, a to pomocí různých nástrojů na základě jejich potenciálního přínosu; domnívá se, že taková opatření by měla zahrnovat činnost zvláštních zástupců EU, programy budování důvěry, obnovu dialogu, podporu zprostředkování, mezilidských kontaktů a mise SBOP; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a ESVČ, aby vyvinuly inovativní opatření a přístupy, včetně strategií pro komunikaci s veřejností a neformálních konzultací s cílem podpořit dialog a usmíření; poznamenává, že delegace EU hrají hlavní úlohu v zavádění mechanismů včasného varování pomocí vytváření úzkých sítí v oblasti prevence s různými organizacemi občanské společnosti;

42.

opětovně vyjadřuje svou podporu svrchovanosti, územní celistvosti a politické nezávislosti partnerských zemí; domnívá se, že evropská politika sousedství by měla přispívat k těmto zásadám v praxi a podporovat je; zdůrazňuje, že přetrvávající nebo vleklé konflikty brání plnému rozvoji evropské politiky sousedství; lituje v tomto ohledu, že od zahájení této politiky nebylo v řešení stávajících konfliktů dosaženo žádného pokroku; připomíná svůj postoj, že okupace území partnerské země porušuje základní zásady a cíle evropské politiky sousedství; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve pokojným způsobem urovnat přetrvávající konflikty na základě norem a zásad mezinárodního práva; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby sehrála aktivnější úlohu a jednoznačně stanovila, že prohlubování dvoustranných vztahů je podmíněno mírovým řešením konfliktů a dodržováním mezinárodního práva; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité sledovat politiku založenou na zásadě prosazování odpovědnosti za veškerá porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a zabránit zejména v tomto ohledu vytváření dvojích standardů;

43.

naléhavě vyzývá EU, aby aplikovala na regionální konflikty ducha a poučení z historické zkušenosti evropské integrace, neboť dvoustranné otázky musí být řešeny mírovou cestou a dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou základními kameny evropské politiky sousedství; vyzývá v tomto ohledu k zapojení občanů a veřejných subjektů do horizontálních partnerství a partnerství s protějšky z Unie a k zapojení společnosti a mladší generace jako faktoru změny;

44.

vyzdvihuje význam regionálního rozměru evropské politiky sousedství a nutnost prosazovat a podporovat regionální součinnost a integraci prostřednictvím programů regionální spolupráce; zdůrazňuje, že k dosažení stability a prosperity v evropském sousedství je nezbytná posílená hospodářská spolupráce mezi zeměmi evropské politiky sousedství;

45.

vyzývá v tomto směru k doplnění dvoustranných vztahů EU se zeměmi evropské politiky sousedství o mnohostrannou úroveň, a to navýšením počtu činností a iniciativ v této souvislosti, přičemž by se pozornost zaměřila zejména na podporu přeshraničních projektů, posílení programů na podporu kontaktů mezi obyvatelstvem, vytvoření pobídek regionální spolupráce a další posílení aktivního dialogu s občanskou společností; domnívá se, že budoucí evropská politika sousedství by v souladu se svými hlavními zásadami měla poskytnout otevřenou regionální platformu k projednávání otázek v oblasti lidských práv;

46.

požaduje systematické posouzení dopadu, který mají obchodní dohody a finanční podpora EU poskytovaná programům a projektům v rámci evropské politiky sousedství na oblast lidských práv, včetně genderových hledisek;

47.

vyzývá k tomu, aby revidovaná politika posílila stávající platformy spolupráce, zejména Unii pro Středomoří a Východní partnerství, s cílem více podporovat regionální integraci v případech, kdy priority stanovené partnery jsou v určité politické oblasti obdobné, aby řešit konkrétní otázky, jako je mobilita, energetika nebo bezpečnost na nižší než regionální úrovni, a sbližovat partnery v otázce ekonomických standardů a právních předpisů; domnívá se, že multilaterální struktury evropské politiky sousedství by měly být upevňovány a rozvíjeny strategičtěji;

48.

podtrhuje význam vícestranných shromáždění, jako je Euronest a Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, jako fór pro politický dialog a nástrojů na podporu ztotožnění se s politikou sousedství a důrazně je vybízí, aby náležitým způsobem a účinně zvýšily své zapojení;

49.

zdůrazňuje přínos parlamentní diplomacie a pravidelných dvoustranných meziparlamentních setkání, která pořádá Evropský parlament spolu s partnerskými parlamenty ze zemí sousedství, jakožto nástroje pro výměnu zkušeností a hodnocení stavu vztahů jednotlivých zemí s EU; vyzývá vnitrostátní parlamenty členských států, aby pořádaly svá dvoustranná meziparlamentní setkání v rámci evropské politiky sousedství, a zajistily tak ucelený přístup;

50.

podtrhuje význam Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) a Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM), které umožňují místním a regionálním zástupcům rozvíjet dialog s orgány EU a spolupracovat v hospodářské, sociální, územní a regionální oblasti;

51.

zdůrazňuje, že rozvoj regionálních platforem občanské společnosti, jako je Fórum občanské společnosti Východního partnerství a jižního sousedství, posiluje zapojení mnoha zúčastněných stran, které je hnací silou programu demokratizace a hospodářských reforem v sousedství;

52.

zdůrazňuje, že je zapotřebí budovat silné partnerské vazby se sousedními zeměmi; podtrhuje, že je důležité zajistit, aby evropská politika sousedství byla součástí širší vnější politiky EU a aby byli uznání ostatní strategičtí hráči, kteří mají na sousedství vliv – neboli „sousedé sousedů“ –, a mezinárodní i regionální organizace pomocí mimo jiné řešení otázek společného zájmu a obav obou stran, k nimž patří regionální a světová bezpečnost, prostřednictvím stávajících dvoustranných rámců nebo vícestranného dialogu v případech, kdy je to považováno za vhodné a náležité;

53.

zdůrazňuje, že EU by měla realisticky zvažovat různé politické možnosti svých partnerů a způsob, jak vytvářet vazby se sousedy na různých úrovních a jak přistupovat k zahraniční politice třetích zemí ve svém sousedství, a současně zajistit, aby EU a její svrchovaní partneři mohli sami rozhodovat o vývoji svých vztahů;

54.

znovu opakuje své přesvědčení, že ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu nepředstavují pro Ruskou federaci žádný problém v oblasti obchodu a že na dohody o přidružení by nemělo být pohlíženo jako na překážku dobrých vztahů východních partnerů s žádným z jejich sousedů;

55.

vyzývá EU, aby vytvořila účinné mechanismy na podporu partnerských zemí evropské politiky sousedství, které provádějí ambiciózní evropský program a v důsledku toho jsou vystaveny odvetným opatřením, obchodnímu nátlaku nebo otevřené vojenské agresi ze strany třetích zemí; opakuje, že ačkoli evropská politika sousedství není namířena vůči žádnému jinému strategickému hráči a odmítá pojem geopolitické soutěže vítězů a poražených v sousedství, EU musí poskytnout důvěryhodné závazky a spolehlivou politickou podporu partnerům, kteří s ní chtějí dosáhnout většího sblížení;

56.

vyzývá EU, aby využívala odborné znalosti a schopnosti regionálních organizací, mezi jejichž členy patří její sousedé, například Rady Evropy, OBSE, Africké unie, příslušných regionálních úřadů OSN a Ligy arabských států, a aby je aktivně zapojovala a spolupracovala s nimi za účelem vyřešení regionálních konfliktů; připomíná, že jde o důležitá fóra pro zapojení partnerů do provádění reforem, řešení otázek lidských práv a regionálních otázek, za něž by měly přijmout větší odpovědnost, a podpoře demokratizace;

57.

vyzývá k tomu, aby EU společně se svými partnery prostudovala a vytyčila priority posílené spolupráce a integrace, které by s cílem vytvořit prostor prosperity, stability a dobrých sousedských vztahů zařadila do různých oblastí politiky, jako je ekonomický a lidský rozvoj, prevence konfliktů a katastrof, infrastruktura a regionální rozvoj, životní prostředí, politiky hospodářské soutěže, malé a střední podniky, migrace, bezpečnost, energetika a energetická účinnost;

58.

domnívá se, že v nové evropské politice sousedství by se měl odrážet cíl dosáhnout soudržnosti vnitřních a vnějších politik EU a úzkého a rostoucího propojení mezi určitými vnitřními a vnějšími otázkami;

59.

domnívá se, že posílená spolupráce v oblasti budoucího jednotného digitálního trhu, podpory reforem elektronické veřejné správy a řešení pro otevřené vládnutí představuje nástroj pro zapojení občanů;

60.

zdůrazňuje význam volného pohybu osob a podporuje posílení mobility v rámci sousedství v zabezpečeném a dobře řízeném prostředí prostřednictvím zjednodušení a liberalizace vízového režimu, zejména pro potřeby studentů, mladých lidí, umělců a vědců; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy dále posilovala partnerství v otázkách mobility v rámci sousedství a rozvíjela možné režimy cirkulační migrace, které by otevíraly bezpečné a legální cesty pro migranty; vyzývá EU, aby jasně rozlišovala mezi žadateli o azyl z důvodu pronásledování a nelegálními ekonomickými přistěhovalci; odsuzuje obchodování s lidmi, jehož oběťmi jsou většinou ženy, a zdůrazňuje, že za účelem boje proti němu je důležité posilovat spolupráci s partnerskými zeměmi;

61.

vyzývá Komisi, aby při podpoře odborné přípravy a akademického vzdělávání a v rámci programů cirkulační migrace se sousedními zeměmi věnovala pozornost hledisku rovnosti žen a mužů za účelem posílení zapojení žen do ekonomiky sousedních zemí;

62.

konstatuje, že vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, nedostatek volného přístupu k informacím, sociální vyloučení a chudoba a nedostatečná ochrana práv menšin jsou společně s nízkou účastí žen na politickém a sociálně-hospodářském životě, nedostatečnou veřejnou správou a vysokou úrovní korupce prvotními příčinami nestability, a volá po větší angažovanosti, než jaké lze dosáhnout prostřednictvím prohloubených a komplexních zón volného obchodu; konstatuje, že pouhá perspektiva uzavření obchodních dohod a dohod o volném obchodu již není dostatečně efektivní pákou, která by posílila naše partnerství se sousedními zeměmi, a především se zeměmi jižního Středomoří; bere na vědomí nedostatečnou regionální hospodářskou spolupráci mezi sousedními zeměmi EU a vyzývá k vytvoření iniciativ na nižší než regionální úrovni za účelem zvýšení obchodování mezi nimi;

63.

zdůrazňuje, že je důležité investovat do projektů pro mladé lidi, ženy a budoucí vedoucí představitele, plně využívat možná stipendia dostupná v rámci programu Erasmus+ s cílem podpořit výměnu studentů a učitelů mezi zeměmi evropské politiky sousedství a členskými státy EU zaměřenou na vzdělávání budoucích vedoucích představitelů ze zemí evropské politiky sousedství a členských států a dále podporovat akademické a vzdělávací projekty, které již prokázaly svou hodnotu v této oblasti, jako je Evropská univerzita;

64.

vyzývá Komisi, aby pro země zahrnuté do evropské politiky sousedství hledala různé úrovně zapojení, spolupráce a účasti na politikách, programech a na činnosti agentur EU, jako je například EUROPOL, FRONTEX a správa celních záležitostí, v oblasti boje proti obchodování s lidmi a hospodářské a přeshraniční trestné činnosti a v oblasti Energetického společenství, které může jako úspěšná integrační dohoda hrát v rámci evropské politiky sousedství ještě významnější úlohu; zdůrazňuje význam energetické bezpečnosti a užší spolupráce v oblasti energetiky v rámci evropského sousedství za účelem dosažení společného cíle nepřerušovaných dodávek cenově dostupné, udržitelné, účinné a čisté energie; vyzývá k postupnému otevírání energetické unie zemím evropské politiky sousedství; vybízí Komisi, aby podporovala Budapešťskou úmluvu s cílem bojovat proti kyberkriminalitě mezi zeměmi evropské politiky sousedství a vyzvala je, aby se k této úmluvě připojily, pokud tak ještě neučinily;

65.

je toho názoru, že by měl být kladen větší důraz na využívání programů technické pomoci, například na program TAIEX a twinningové programy, a že partneři by měli být zapojováni do takových programů EU, jako je Erasmus a Horizont 2020, neboť tyto programy napomáhají k výměně znalostí a k budování sítí na různých úrovních a jsou základem k vytváření oblasti společného sousedství;

66.

domnívá se, že je třeba posilovat parlamentní rozměr této politiky zvýšením efektivity meziparlamentních setkání a smíšených parlamentních orgánů zřízených na základě dohod s EU a parlamentních shromáždění; vítá v této souvislosti nový postoj Parlamentu k podpoře parlamentní demokracie; zdůrazňuje úlohu, kterou hrají parlamenty zemí evropské politiky sousedství, pokud jde o vyžadování odpovědnosti vlád, a vybízí k posilování jejich schopnosti dohledu; žádá, aby byl Parlament zapojen do provádění nové evropské politiky sousedství a byl pravidelně informován o pokroku, jehož bylo v partnerských zemích dosaženo, a aby s ním byl tento pokrok konzultován; domnívá se, že evropské politické strany a skupiny v parlamentech členských států a v Evropském parlamentu mohou hrát důležitou úlohu a nést zásadní odpovědnost, pokud jde o prosazování politické kultury založené na plnohodnotných demokratických institucích, právním státě, pluralitní demokracii a plném zapojení účasti žen do rozhodování;

67.

zdůrazňuje, že má-li být evropská politika úspěšná, je třeba zajistit, aby ji členské státy přijaly za svou, mimo jiné rozšířením stěžejních iniciativ; vyzývá proto Komisi, aby posílila koordinaci politik a společné plánování finanční pomoci a aby poskytla mechanismy na podporu sdílení informací o evropské politice sousedství mezi strukturami členských států a EU a konzultací mezi členskými státy, orgány a institucemi EU a sousedními zeměmi; domnívá se, že finanční a technická pomoc EU by měla být podmíněna úspěšným splněním hmatatelných hodnotících kritérií v procesu reforem, na jejichž základě bude přidělena další pomoc;

68.

zdůrazňuje, že akční plány vypracované v úzké spolupráci s orgány partnerských zemí a na základě konzultací s organizacemi občanské společnosti by se měly zaměřovat na omezený počet reálných priorit, které je třeba provádět, a že jejich uplatňování by mělo být hodnoceno pravidelně nebo z důvodu změny okolností za použití politických nástrojů, na nichž by bylo možné se společně dohodnout; poukazuje na to, že je důležité vytvořit postup konzultace s organizacemi občanské společnosti, pokud jde o stanovení hodnotících kritérií;

69.

zdůrazňuje, že zprávy o pokroku by se měly soustředit na provádění priorit stanovených v akčních plánech a měly by odrážet úroveň angažovanosti příslušné partnerské země; připomíná svůj požadavek, aby údaje uváděné v těchto zprávách byly prezentovány v náležitých souvislostech, zejména v kontextu vnitrostátní reality, a aby v nich byly zmiňovány i trendy vývoje v předchozích letech; zastává názor, že všechny hlavní zúčastněné strany v zemích evropské politiky sousedství, včetně občanské společnosti, by měly být skutečně zapojeny a měly by s nimi proběhnout konzultace před vypracováním těchto zpráv; požaduje, aby klíčové dokumenty, jako jsou zprávy o pokroku, byly okamžitě k dispozici na internetových stránkách příslušné delegace EU a aby byly přeloženy do místního jazyka; žádá EU, aby používala kvalitnější způsoby měření dosaženého pokroku v partnerských zemích a uplatňovala účinná opatření podmíněnosti ve vztahu k pokroku partnerů v oblasti lidských práv, právního státu a demokracie;

70.

domnívá se, že by měla být zvýšena viditelnost pomoci, kterou poskytuje EU, aby občanům partnerských zemí i členských států EU byly náležitě objasněny výhody plynoucí z podpory EU; vyzývá Komisi, aby navrhla zvláštní mechanismus pro poskytování humanitární pomoci EU zemím v sousedství, který by se odlišoval od modelu používaného pro třetí země na celém světě a jenž by kromě jiných cílů zajistil vysokou viditelnost EU a jejího politického programu; zdůrazňuje, že je důležité a nezbytné mít mechanismus, který by byl schopen zajistit transparentnost finanční pomoci poskytované ze strany EU;

71.

vyzývá EU, aby posilovala svou schopnost bojovat proti dezinformačním a propagandistickým kampaním, které jsou namířeny proti EU a jejím členským státům, jejichž cílem je oslabit jejich jednotu a solidaritu; vyzývá EU, aby posilovala svou viditelnost s cílem jasně ukázat podporu a zapojení EU v partnerských zemích a spolu s nimi; zdůrazňuje, že je důležité podporovat objektivní, nezávislé a nestranné informace a svobodu sdělovacích prostředků v zemích evropské politiky sousedství a že je potřeba vyvinout v rámci sousedství úsilí v oblasti strategické komunikace, například o hodnotách a cílech EU, prostřednictvím rozvíjení komplexní, účinné a systematické komunikační strategie v rámci revidované politiky;

72.

vyzývá EU, aby posilovala svou přítomnost v partnerských zemích pomocí výraznějšího využívání interaktivních audiovizuálních prostředků a sociálních médií v příslušných místních jazycích, a oslovila tak celou společnost; vyzývá Komisi, aby připravila jasnou komunikační strategii pro společnosti v zemích evropské politiky sousedství s cílem vysvětlit jim přínosy dohod o přidružení, včetně prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu jakožto nástrojů modernizace jejich politických systémů a hospodářství;

73.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům zemí evropské politiky sousedství, Parlamentnímu shromážděním Euronest a Parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří, Lize arabských států, Africké unii, Radě Evropy a OBSE.