6.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 328/4


P8_TA(2015)0095

24. Mezinárodní den Romů – protiromské nálady v Evropě a uznání památného dne romské genocidy během druhé světové války

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii (2015/2615(RSP))

(2016/C 328/02)

Evropský parlament,

s ohledem na preambuli Smlouvy o Evropské unii, zejména na druhou a čtvrtou až sedmou odrážku,

s ohledem na mimo jiné na článek 2, čl. 3 odst. 3 druhou odrážku a články 6 a 7 SEU,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000 (dále jen „Listina“), která byla vyhlášena dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku a vstoupila v platnost společně s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů (1), sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011„Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173), sdělení Komise ze dne 2. dubna 2014„Zpráva o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů“ (COM(2014)0209) a na doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech;

s ohledem na výsledky pilotního průzkumu u romské populace provedeného v roce 2011 Agenturou Evropské unie pro základní práva,

s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o vzestupu anticiganismu a rasovém násilí proti Romům v Evropě,

s ohledem na všeobecné politické doporučení č. 13 Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) o boji proti anticiganismu a diskriminaci Romů,

s ohledem na komplexní akční plán přijatý státy OBSE, včetně členských států EU a kandidátských zemí, zaměřený na zlepšení situace Romů a Sintů na území států OBSE, v němž se tyto státy mimo jiné zavazují zvýšit své úsilí o to, aby Romové a Sintové mohli ve společnosti zastávat plnohodnotné a rovnocenné místo, a o odstranění jejich diskriminace,

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Romové, kterých v Evropě žije přibližně 10 až 12 milionů, jsou největší evropskou národnostní menšinou;

B.

vzhledem k tomu, že označení „Romové“ používané v tomto usnesení je souhrnným pojmem zahrnujícím různé příbuzné skupiny usedlého i kočujícího obyvatelstva, jako jsou Romové, Travelleři, Sintové, Manušové, Kalé, Romanišelové, Beášové, Aškalijové, Egypťané, Jenišové, Domové a Lomové, kteří se někdy velmi liší svou kulturou a životním stylem;

C.

vzhledem k tomu, že anticiganismus, zvláštní druh rasismu namířený proti Romům, je ideologií založenou na rasové nadřazenosti, formou dehumanizace a institucionálního rasismu živeného historickou diskriminací a projevující se mimo jiné násilím, slovními projevy nenávisti, vykořisťováním, stigmatizací a těmi nejostudnějšími formami diskriminace;

D.

vzhledem k tomu, že anticiganismus je jednou z hlavních příčin diskriminace a marginalizace, jíž Romové trpí od dávných dob v mnoha evropských zemích;

E.

vzhledem k tomu, že mnoho Romů dosud žije ve velice nuzných podmínkách a je v obrovské míře vystaveno sociálnímu vyloučení a diskriminaci;

F.

vzhledem k tomu, že situace evropských Romů – kteří od dávných dob patří do společnosti v mnoha evropských zemích, aniž by měli jediný národní stát, a kteří vždy přispívali k Evropě jako její občané – se liší od situace jiných národnostních menšin v Evropě, a zasluhuje si tedy zvláštní opatření na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že Romové jsou součástí evropské kultury a hodnot;

G.

vzhledem k tomu, že romské ženy se často potýkají s vícenásobnou a průřezovou diskriminací na základě pohlaví i etnického původu a mají omezený přístup k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči, sociálním službám a rozhodování; vzhledem k tomu, že k diskriminaci může docházet nejen v kontextu sílícího protiromského rasismu ve většinové společnosti, ale že ženy mohou být diskriminovány i v rámci svých vlastních komunit;

H.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 5. dubna 2011 o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 vyzvala členské státy, aby přijaly nebo dále rozvíjely souhrnný přístup k otázkám integrace Romů a stanovily řadu společných cílů; vzhledem k tomu, že Rada ve svém doporučení ze dne 9. prosince 2013 vyzvala členské státy, aby přijaly účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy a dodržování jejich základních práv, včetně rovného přístupu ke vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení;

I.

vzhledem k tomu, že 27. leden, kdy si připomínáme osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka, byl Organizací spojených národů prohlášen za Mezinárodní den památky obětí holocaustu;

J.

vzhledem k tomu, že podle odhadů nacisté a jiné režimy a jejich spojenci za II. světové války vyhladili nejméně 500 000 Romů a že v některých zemích bylo vyvražděno více než 80 % romského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že v tzv. zigeunerlageru (cikánském táboře) v Osvětimi-Březince bylo za II. světové války posláno do plynových komor nejméně 23 000 Romů, přičemž jedné noci, z 2. na 3. srpna 1944, bylo v tomto táboře zavražděno 2 897 Romů, většinou žen, dětí a starých lidí; vzhledem k tomu, že romské organizace si proti zvolily 2. srpen za den, kdy si připomínají všechny romské oběti této genocidy;

K.

vzhledem k tomu, že o genocidě Romů, kterou spáchali nacisté a jiné režimy a jejich spojenci za II. světové války, se stále do značné míry neví a není tedy v povědomí široké veřejnosti ani se o ní neučí ve školách, takže Romové patří k „neznámým“ obětem genocidy za II. světové války;

L.

vzhledem k tomu, že pokud usilujeme o mír, usmíření, demokracii a lidská práva v Evropě, je nezbytné si připomínat zločiny proti lidskosti a případy závažného porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že genocida Romů v Evropě si zasluhuje plné uznání odpovídající závažnosti zločinů spáchaných nacisty a jinými režimy usilujícími o fyzickou likvidaci evropských Romů, Židů a jiných skupin;

M.

vzhledem k tomu, že aby bylo možné Romům poskytnout případné odškodnění za zvěrstva, která na nich spáchali nacisté a jiné režimy a jejich spojenci za II. světové války, je nutné uznat a připomínat si genocidu Romů za II. světové války;

N.

vzhledem k tomu, že uznání genocidy Romů za II. světové války a vyhlášení Evropského dne památky romských obětí genocidy by bylo důležitým symbolickým krokem v boji proti anticiganismu a pomohlo by zvýšit obecné povědomí o historii Romů v Evropě;

1.

vyjadřuje své hluboké znepokojení nad vzestupem anticiganismu, který se projevuje mimo jiné protiromskou rétorikou a násilnými útoky na Romy v Evropě, včetně případů vražd, což je neslučitelné s normami a hodnotami Evropské unie a představuje závažnou překážku úspěšné sociální integrace Romů a plného dodržování jejich lidských práv;

2.

zdůrazňuje, že diskriminace a marginalizace nejsou nikdy důsledkem vrozených nedostatků jednotlivců nebo skupin, kteří jsou touto diskriminací a marginalizací postiženi, nýbrž jsou způsobeny hlavně tím, že většinová společnosti neuznává práva jednotlivců a nezajišťuje struktury nezbytné k tomu, aby každý jednotlivec mohl těchto práv požívat;

3.

vyzývá členské státy, aby účinně uplatňovaly směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, a to za účelem prevence diskriminace Romů a jejího odstranění, zejména v zaměstnání, vzdělávání a v přístupu k bydlení;

4.

zdůrazňuje, že anticiganismus je třeba potírat na všech úrovních a všemi prostředky, a zdůrazňuje, že tento fenomén je obzvláště houževnatou a násilnou formou, která se neustále vrací a je běžně rozšířena; vyzývá členské státy, aby v rámci svých vnitrostátních strategií integrace Romů, které mají podporovat osvědčené postupy, zesílily boj proti anticiganismu;

5.

vítá zapojení romských komunit a nevládních organizací do provádění vnitrostátních strategií integrace Romů a vyzývá k jejich dalšímu zapojení do vytváření, monitorování, hodnocení a provádění těchto strategií;

6.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby vnitrostátní strategie integrace Romů obsahovaly zvláštní opatření v oblasti práv žen a genderového mainstreamingu a aby hodnocení a výroční monitorování probíhalo rovněž z hlediska práv žen a rovnosti pohlaví v každém z oddílů vnitrostátních strategií integrace Romů;

7.

vyzývá členské státy a Komisi, aby se při provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů prioritně věnovaly dětem, a opakuje význam podpory rovného přístupu k bydlení, zdravotní péči a vzdělávání a zajištění důstojných životních podmínek romských dětí;

8.

vyzývá členské státy, aby v zájmu boje proti anticiganismu a proti tolerování, popírání a nepřípustné trivializaci genocidy Romů účinně uplatňovaly rámcové rozhodnutí rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva;

9.

připomíná, že Romové jsou součástí evropské kultury a evropských společných hodnot, a vybízí proto členské státy a ostatní evropské země, aby se prostřednictvím dialogu s občany a s mladými lidmi zabývaly dějinami romského lidu, zejména genocidou Romů za II. světové války;

10.

bezvýhradně a jednoznačně odsuzuje veškeré formy rasismu a diskriminace, kterým jsou Romové vystaveni, a zdůrazňuje, že mají-li opatření v jiných oblastech dosahovat svých cílů, je nutné účinně čelit anticiganismu;

11.

vyzývá v této souvislosti Komisi, aby účinně sledovala a posuzovala, zda členské státy dodržují základní hodnoty EU; vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování základních práv, demokracie a právního státu ve všech členských státech, účinně sledovala a posuzovala, zda členské státy tyto hodnoty dodržují, a vždy reagovala na jakékoli systematické porušování, k němuž by mohlo dojít;

12.

formálně proto uznává historický fakt genocidy Romů, k níž došlo za II. světové války;

13.

vyzývá členské státy, aby oficiálně uznaly tuto genocidu i další formy perzekuce Romů, k nimž došlo za II. světové války, jako byly deportace a internace;

14.

prohlašuje, že památce obětí genocidy Romů za II. světové války by měl být věnován památný evropský den, který by se měl nazývat Evropský den památky romských obětí holocaustu;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Radě Evropy, OBSE a OSN.


(1)  Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112.