30.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/83

—

s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 145, 148, 152 a čl. 153 odst. 5 SFEU,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

—

s ohledem na článek 349 SFEU týkající se zvláštních opatření pro nejvzdálenější regiony;

—

s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu, zejména na článek 30 o právu na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014 (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 nazvané „Roční analýza růstu 2015“ (COM(2014)0902) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je k němu připojen,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvané „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (COM(2013)0690),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020 (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758) a usnesení Parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k témuž tématu (4),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Iniciativa ‚Příležitosti pro mladé‘“ (COM(2011)0933),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o zaměstnanosti a sociálních dopadech úlohy a činnosti trojky (ECB, Komise a MMF) v souvislosti se zeměmi eurozóny zapojenými do ozdravného programu (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii (6),

—

s ohledem na usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. července 2014 o zaměstnanosti mladých lidí (8),

—

s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce „Global Wage Report 2014/2015“ ze dne 5. prosince 2014 (Zpráva o světových mzdách v letech 2014–2015),

—

s ohledem na pracovní dokument organizace OECD ze dne 9. prosince 2014 nazvaný „Trendy v nerovnosti platů a jejich dopad na hospodářský růst“;

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. července 2014 s názvem „Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst“ COM(2014)0446;

—

s ohledem na svá usnesení ze 14. září 2011 (9) a 16. ledna 2014 (10) o strategii EU v oblasti bezdomovectví,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0043/2015),

A.

vzhledem k tomu, že Evropa musí zůstat věrna modelu sociálně tržního hospodářství zajišťujícího trvalý růst, má-li následující generaci zajistit pracovní místa místo toho, aby jim zanechala dluhy;

B.

vzhledem k tomu, že hospodářská a sociální situace v EU zůstává neutěšená, že podle hospodářské předpovědi Komise z podzimu 2014 zůstává hospodářské oživení nadále křehké; vzhledem k tomu, že i přes negativní míry růstu v eurozóně v uplynulých dvou letech, se očekává růst eurozóny v roce 2014 o 0,8 % a v roce 2015 o 1,1 %; vzhledem k tomu, že pouze několik členských států má lepší předpovědi a že Komise v posledních letech své předpovědi systematicky upravovala směrem dolů; vzhledem k tomu, že i přes skutečnost, že předpokládaný celkový schodek v EU 28 měl být v roce 2014 nižší než 3 %, zůstává v některých členských státech nadále vysoký a prokazuje potřebu další fiskální konsolidace, jež bude slučitelná s růstem a lepší a udržitelnou zaměstnaností, jinak nebude obnova pevná ani bezpečná;

C.

vzhledem k tomu, že rychlé provádění fiskální konsolidace přijaté během hospodářské krize zabránilo členským státům dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a prokázalo, že fiskální politiky by měly být odstupňovány a přizpůsobeny konkrétní situaci každého členského státu; vzhledem k tomu, že výrazný pokles cen ropy může podpořit hospodářství mnoha členských států EU, zejména pokud se rychle promítne do snížení nákladů na energie pro domácnosti a podniky;

D.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby EU nadále zdokonalovala své hospodářské a sociální politiky s cílem co nejdříve dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a zároveň překonat riziko sekulární stagnace a deflace, a vzhledem k tomu, že je nutné stálé úsilí o podporu investic a strukturálních reforem, jež zvýší sociálně odpovědným způsobem ekonomickou konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že je třeba provést ekologickou transformaci s cílem zajistit přechod k hospodářství účinně využívajícího zdroje a udržitelný rozvoj; vzhledem k tomu, že se v důsledku krize a nedostatku důvěry investorů a podnikatelů bohužel zhoršuje postavení EU ve světovém hospodářství, zatímco jiné země vykazují prokazatelné známky oživení; vzhledem k tomu, že podle odhadů Mezinárodního měnového fondu z října 2014 se pravděpodobnost recese v eurozóně zvýšila a na konci roku měla dosáhnout 35–40 %;

E.

vzhledem k tomu, že v provádění politiky zaměstnanosti, včetně politiky zaměstnanosti mladých lidí, hrají zásadní úlohu členské státy a že taková opatření mohou být nejlépe zaváděna na vnitrostátní úrovni;

F.

vzhledem k tomu, že EU musí co nejdříve začít řešit rychlé stárnutí svého obyvatelstva;

G.

vzhledem k tomu, že i přes určitá zlepšení (poprvé od roku 2011 došlo k drobnému vzrůstu počtu pracovních smluv na plný úvazek), zůstává míra nezaměstnanosti na historicky vysokých hodnotách s téměř 25 miliony osob stojících mimo trh práce EU; vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost je znepokojivě vysoká a že 12 milionů lidí je bez práce již více než jeden rok (o 4 % více než v minulém roce); vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí se nepodařilo výrazně snížit (ve srovnání s rokem 2013 klesla pouze o 1,9 %) a dosahovala v EU v průměru 21,2 %; vzhledem k tomu, že 75 % dlouhodobě nezaměstnaných v EU je mladších 35 let; vzhledem k tomu, že s výjimkou některých členských států je situace na trhu práce obzvláště kritická pro mladé lidi, a to bez ohledu na úroveň jejich vzdělání;

H.

vzhledem k tomu, že je třeba správně a plně využívat Evropský sociální fond společně se zárukami pro mladé lidi a s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí k financování udržitelných projektů s cílem bojovat proti nezaměstnanosti a především proti nezaměstnanosti mladých lidí;

I.

vzhledem k tomu, že podíl mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), zůstává vysoký a vzhledem k tomu, že početní převahu mají v této skupině Romové;

J.

vzhledem že několik faktorů – včetně toho, že se nepodařilo vytvořit příznivé prostředí pro posílení investic a růstu, snížení tržních příjmů a oslabení dopadu sociálního přerozdělování v čase (11), a úsilí některých členských států obnovit svoji hospodářskou rovnováhu snížením výdajů na sociální ochranu – vedlo k výraznému snížení hrubého disponibilního příjmu domácností, což přispělo k nárůstu rizika sociálního vyloučení pro miliony evropských rodin a alarmujícímu prohloubení nerovností, včetně genderových; vzhledem k tomu, že jeden ze čtyř Evropanů je ohrožen chudobou; vzhledem k tomu, že podzaměstnanost a nejistota zaměstnání dosahuje kritických hodnot a že 50 % všech uchazečů o zaměstnání nezachrání před chudobou ani skutečnost, že získají práci;

K.

vzhledem k tomu, že poslední údaje z roku 2013 poukazují na to, že dlouhodobá nezaměstnanost v EU-28 dosahovala historicky vysoké úrovně 5,1 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že v dlouhodobá nezaměstnanost nejen zásadním způsobem ovlivňuje život lidí, ale může se z ní stát rovněž strukturální nezaměstnanost v EU;

L.

vzhledem k tomu, že 25,1 % obyvatel EU je v současnosti vystaveno riziku chudoby nebo sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že průměrný růst dětské chudoby je vyšší než průměrný růst chudoby obecně a že v některých členských státech žije jedno ze tří dětí pod hranicí chudoby;

M.

vzhledem k tomu, že starší lidé budou dlouhodobou nezaměstnaností pravděpodobně ohroženi nejčastěji; vzhledem k tomu, že v roce 2012 pracovala pouze polovina lidí ve věku 55 až 65 let; vzhledem k tomu, že starší občané více pociťují dopady snižování veřejných výdajů do sociálních a zdravotnických služeb a sociálních dávek; vzhledem k tomu, že některé kategorie starších lidí, jako jsou lidé starší 80 let, starší ženy, starší migranti či starší příslušníci etnických skupin, jsou obzvláště ohroženi chudobou;

N.

vzhledem k tomu, že některé členské státy ve snaze překonat krizi výrazně snížily své veřejné výdaje, a to přesně v okamžiku, kdy z důvodu zvýšení nezaměstnanosti vzrostla poptávka po sociální ochraně; vzhledem k tomu, že rozpočtové prostředky členských států na pokrytí sociálního zabezpečení byly dále vypjaty ve chvíli, kdy se snížily příspěvky v důsledku hromadného rušení pracovních míst či snižování mezd, čímž došlo k vážnému ohrožení evropského sociálního modelu; vzhledem k tomu, že požadované reformy neplní potřeby a očekávání občanů v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany;

O.

vzhledem k tomu, že omezení chudoby není pouze jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020, ale rovněž sociální odpovědností členských států, a že důstojné a udržitelné zaměstnání je nejlepším způsobem, jak vyjít z chudoby; vzhledem k tomu, že je tedy třeba se soustředit na snazší přístup k zaměstnáním, zejména pro osoby, které stojí dlouho mimo trh práce; vzhledem k tomu, že trh práce je dosud poznamenán značnými nerovnostmi v podmínkách zaměstnání a že ženy starší 55 let jsou ohroženy více než muži životem v chudobě nebo sociálním vyloučením;

P.

vzhledem k tomu, že socioekonomická nerovnováha mezi členskými státy se ještě prohloubila, ačkoli cílem regionální konvergence je pravý opak; vzhledem k tomu, že rozdíl v mírách nezaměstnanosti mezi centrálně položenými a periferními zeměmi se zvýšil ze 3,5 % v roce 2000 na 10 % v roce 2013; vzhledem k tomu, že tento rozdíl zvyšuje riziko roztříštěnosti a ohrožuje hospodářskou stabilitu a sociální soudržnost EU; vzhledem k tomu, že šestá zpráva o soudržnosti zdůrazňuje úlohu strukturálních fondů v boji proti nerovnosti, zejména v období krize;

Q.

vzhledem k tomu, že článek 174 SFEU stanoví, že „Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. V rámci dotyčných regionů je zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony“;

R.

vzhledem k tomu, že regiony s těžkými a trvalými přírodními či demografickými podmínkami se obvykle vyznačují vyšší nezaměstnaností, pomalejším hospodářským růstem a nedostatkem významných investic na zlepšení jejich potenciálu;

S.

vzhledem k tomu, že Parlament poslední dva roky varuje před sociálními riziky deflace v kontextu nízkého růstu, vysoké nezaměstnanosti a tlaku na snižování mezd; vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka (ECB) předpověděla v dlouhodobém horizontu nízkou inflaci a varovala před jejími důsledky pro vnitřní poptávku, růst a zaměstnanost; vzhledem k tomu, že deflace se stala skutečností od srpna 2014 v osmi členských státech (z nichž šest je členy eurozóny); vzhledem k tomu, že poptávka a tvorba pracovních míst je v EU výrazně omezena tím, že se malým a středním podnikům v převážné většině neposkytují dostatečně vysoké úvěry a že je nutno snížit nadměrný veřejný a soukromý dluh, se zvláštním ohledem na hypoteční úvěry; vzhledem k tomu, že pokles míry inflace tyto problémy ještě výrazně zhoršuje, jelikož zvyšuje reálné úrokové sazby a reálnou výši zadlužení a mohl by nás zavést do bludného kruhu hospodářské deprese; vzhledem k tomu, že ECB reagovala na všechny tyto aspekty 22. ledna 2015 zavedením rozsáhlého programu na nákup aktiv, přičemž výše kombinovaného měsíčního nákupu aktiv měla dosahovat 60 miliard EUR, který chtěla uplatňovat alespoň do září 2016;

T.

vzhledem k tomu, že expanzivní měnovou politiku lze využít na podporu vývozu jakožto krátkodobý způsob zlepšení hospodářské situace v EU;

U.

vzhledem k tomu, že nízké úrokové sazby lze využít na podporu investic v EU;

V.

vzhledem k tomu, že byla posílena fiskální konsolidace a byly zavedeny nové hlavní cíle zaměřené více na strukturální než cyklické deficity; vzhledem k tomu, že i tak je výše fiskálních multiplikátorů v současné situaci stále velmi vysoká; vzhledem k tomu, že je třeba usilovat o dosažení střednědobého cíle a cíle v oblasti zadlužení, a to s cílem vytvořit prostředí, které podpoří hospodářský růst a tvorbu pracovních míst; vzhledem k tomu, že je třeba systematicky vyhodnocovat sociální, environmentální a genderové dopady těchto opatření;

W.

vzhledem ke znepokojivému poklesu veřejných a soukromých investic v EU, jejichž výše je v současnosti téměř o 20 % nižší než před krizí a nižší než u hlavních hospodářských partnerů EU jinde ve světě; vzhledem k tomu, že investice do kvalitnějších a udržitelných pracovních míst, lidského kapitálu, výzkumu a inovací (včetně menších projektů), energetické unie účinně využívající zdroje, jednotného digitálního trhu a do podpory podnikání a příznivějšího podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky musí patřit mezi hlavní priority Komise i členských států, protože investice do těchto oblastí jsou klíčové nejen pro oživení hospodářství, ale i zvýšení hospodářského potenciálu EU, pokud jde o dosažení růstu a vytváření prosperity;

X.

vzhledem k tomu, že nedostatečné zapojení vnitrostátních parlamentů, Evropského parlamentu, místních a regionálních orgánů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do procesu evropského semestru na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU brání tomu, aby se členské státy s reformami ztotožnily, a brání také rozvoji inkluzivních, sociálních a udržitelných řešení a snižuje důvěru občanů v projekt EU;

Y.

vzhledem k tomu, že stanovování mezd je v kompetenci členských států;

1.

vítá integrovaný přístup Komise k růstu založený na třech hlavních pilířích, kterými jsou: investiční plán pro Evropu, strukturální reformy a fiskální odpovědnost; vyzývá k zavedení ambiciózní expanzivní hospodářské a fiskální politiky prováděné v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu, na jejímž základě se nastartuje inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst a budou se vytvářet kvalitnější a udržitelná pracovní místa; zdůrazňuje, že solidarita je základní hodnotou, na níž je Evropská unie postavena; vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí členských států předkládáním konkrétních doporučení, která jsou užitečná jak pro ně samotné, tak i pro EU jako celek, a která se zabývají nejen fiskální konsolidací, ale také strukturálními reformami, které jsou sociálně vyvážené, hospodářsky účinné a udržitelné; zdůrazňuje, že nízká inflace již zvyšuje reálné úrokové sazby a reálný veřejný i soukromý dluh, což v kombinaci s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností mladých lidí brzdí růst a prohlubuje chudobu;

2.

je si vědom vazby existující mezi fiskální odpovědností a potřebou podpořit investice a strukturální reformy v členských státech v rámci Paktu o stabilitě a růstu; v tomto smyslu vítá sdělení Komise nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“; vyzývá partnery, aby zaváděli reformy za využití flexibility, která již v pravidlech a dohodách existuje pro případ, že by se určitý členský stát potýkal s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, s cílem zaručit, že bude fiskální odpovědnost slučitelná s hospodářským růstem, tvorbou pracovních míst a sociálním státem;

3.

zdůrazňuje, že je třeba provést strukturální reformy v členských státech; konstatuje, že vzhledem k tomu, že některým členským státům, které provedly reformy, se podařilo získat zpět svou konkurenceschopnost na celosvětovém trhu, by tyto reformy měly být slučitelné s inteligentním, udržitelným a inkluzivním růstem a také s tvorbou důstojných pracovních míst; vyzývá k tomu, aby bylo těchto cílů dosaženo díky tomu, že se reformy rozšíří tak, že budou pokrývat oblasti, jako jsou jednotný digitální trh, energetická unie či fiskální reformy; je přesvědčen, že reformy propagované v rámci pracovního trhu musí rovněž zavádět flexibilitu a bezpečnost, které jsou nezbytné pro ukončení segmentace a zajištění důstojných mezd;

4.

vítá skutečnost, že nová kombinace politik přidává investice k předchozím prioritám, kterými jsou fiskální konsolidace a strukturální reformy; domnívá se nicméně, že roční analýza růstu (AGS) by se měla více zaměřit na agregátní poptávku a její vliv na zvyšování mezd a na sociální nerovnosti; zdůrazňuje, že hlavní prioritou v souvislosti se snižováním makroekonomické nerovnováhy by nemělo být zvyšování přebytků běžného účtu, ale spíše zvyšování míry růstu, míry investic a míry zaměstnanosti a snižování míry chudoby;

5.

je znepokojen tím, že objem investic v EU v posledních letech významně klesá a v současnosti je na úrovni o téměř 20 % nižší, než tomu bylo v období před krizí; varuje před skutečností, že v periferních členských státech EU, v nichž proběhla důraznější finanční konsolidace, byl pokles investic ještě výraznější; upozorňuje na potenciál, který má „zelené“ hospodářství k tvorbě pracovních míst, díky němuž by podle odhadů Komise mohlo být – budou-li uplatňovány ambiciózní klimatické a energetické politiky – jen v samotných odvětvích energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie vytvořeno do roku 2020 pět milionů pracovních míst; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou úroveň investic do těchto odvětví a předvídaly budoucí dovednosti pracovníků;

6.

vítá skutečnost, že jeden ze tří hlavních pilířů strategie Komise pro rok 2015 se týká investic, a vyzývá k tomu, aby se tento plán začal bezodkladně provádět; bere na vědomí skutečnost, že příspěvky členských států do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) se nebudou započítávat při stanovování fiskální korekce v rámci preventivní ani nápravné složky paktu;

7.

domnívá se, že tři hlavní pilíře strategie Komise na rok 2015 musí být prováděny společně, aby se podpořily investice odpovědným způsobem v oblastech, které mají skutečný vliv na růst a tvorbu pracovních míst, jako jsou digitální ekonomika, ekologická odvětví a zdravotnictví;

8.

bere na vědomí skutečnost, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) se bude zakládat na stávajících zdrojích EU a s výjimkou dodatečných 5 miliard EUR od Evropské investiční banky (EIB) nebude shromažďovat „nové“ finanční prostředky; poukazuje na nebezpečí, že fond nebude disponovat dostatečnými prostředky kvůli tomu, že pravděpodobnost získání jejich většiny od soukromých investorů byla odhadována příliš optimisticky; vyzývá EIB, aby uvažovala o upuštění od čistě komerčního bankovnictví a o přijetí modelu hodnocení rizik projektů založeného na stanovených kritériích a transparentnosti; vyzývá Komisi, aby přezkoumala způsoby využití rozpočtu EU a dalších, nových zdrojů s cílem zajistit, aby fond EFSI splnil svůj účel;

9.

vyzývá Komisi a EIB, aby posoudily dopad hospodářské krize na bankovní systém a konečné příjemce finančních prostředků od EIB, a to zejména s důrazem na malé a střední podniky, odvětví sociální ekonomiky a státní podniky;

10.

zdůrazňuje skutečnost, že EFSI se musí soustředit na nové investice do oblastí, o něž mají investoři malý zájem, spíše než na nahrazování investičních prostředků, které by byly generovány jinde (efekt vytěsňování), či na vysoce ziskové investice, k nimž by jinak stejně došlo (efekt mrtvé váhy); vyzývá Komisi, aby do svého investičního plánu začlenila a podporovala sociální investice, které nejen generují finanční zisk, ale zároveň mají pozitivní vedlejší účinky v sociální oblasti, jako např. investice do lidského kapitálu, investice s výrazným dopadem na vytváření kvalitnějších a udržitelných pracovních míst či sociální začleňování a snižování chudoby, jako jsou systémy sociálního zabezpečení a sociální služby, či investice do sociální ekonomiky; opakuje svou výzvu, aby se realizoval balíček opatření v oblasti sociálních investic (SIP);

11.

vyzývá Komisi, aby zajistila investice v hospodářsky slabších oblastech, které jsou postiženy vysokou nezaměstnaností, a investice do malých a středních podniků v těchto oblastech, jelikož ty mají k financování velmi omezený přístup, a to s cílem zajistit, že tyto snahy budou mít smysluplný dopad tam, kde jich je nejvíce třeba, přičemž budou volena taková řešení, která řádně zohledňují hospodářské rysy daných investic; sdílí názor Komise, že existuje potřeba kvalifikované pracovní síly v rostoucích odvětvích, jako je digitální ekonomika, ekologická odvětví a zdravotnictví;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se věnovaly zvláštním posíleným mechanismům pro provádění investičních programů v nejvzdálenějších regionech, jejichž odlehlost, zeměpisná roztříštěnost, křehké ekonomiky a přírodní omezení vedou k velkým nerovnostem v dostupnosti pracovních míst, zboží a služeb;

13.

vyzývá Komisi, aby při vypracovávání evropského investičního plánu zohlednila regiony, které trpí zásadními a trvalými přírodními či demografickými omezeními, především co se týče přístupu k širokopásmovému připojení;

14.

vyzývá Komisi, aby důkladně přezkoumala společnou iniciativu EU a EIB týkající se projektových dluhopisů, která byla zahájena jako pilotní projekt v roce 2012, s přihlédnutím k evropskému investičnímu plánu, a aby na základě svého přezkumu tuto iniciativu zdokonalila a posílila její úlohu při podpoře zaměstnanosti; připomíná v této souvislosti také podrobný přezkum dluhopisů se sociálním dopadem, které jsou součástí SIP;

15.

poukazuje na to, že evropský investiční plán je nezbytným doplňkem snah o posílení udržitelného hospodářského růstu a podporu tvorby pracovních míst, které je třeba podpořit soukromými a veřejnými zdroji, aby byly úspěšné; vítá skutečnost, že roční analýza růstu na rok 2015 i nadále vyzývá k většímu úsilí ty země, jimž zbývá určitý manévrovací prostor ve fiskální oblasti, v čemž spatřuje možnost pro stimulaci evropské poptávky a investic;

16.

vítá zvolnění tempa fiskální konsolidace a zavedení nových hlavních cílů zaměřených více na strukturální než cyklické deficity, což by mělo mít pozitivní dopad na zaměstnanost a udržitelný růst; poukazuje však na to, že výše fiskálních multiplikátorů je v současné situaci stále velmi vysoká a že tato skutečnost bude mít nevyhnutelně negativní dopad na hospodářský růst a tvorbu pracovních míst a také na udržitelnost systémů sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby usnadnila využívání maximální flexibility v rámci existujících pravidel Paktu o stabilitě a růstu;

17.

vyzývá k vytvoření evropského rámce s cílem zajistit, aby veškeré investice, které jsou součástí evropského investičního plánu, měly výrazný dopad z hlediska stimulace udržitelného růstu, tvorby pracovních míst a podpory společenského pokroku; vyzývá Komisi, aby monitorovala a kontrolovala investice v rámci tohoto plánu a aby změřila a podrobila auditu ekonomický a sociální dopad těchto investic v reálných hodnotách; vyzývá Komisi, aby do expertního výboru nového Evropského fondu pro strategické investice, jenž bude schvalovat projekty k financování, zahrnula odborníky na sociální politiky a zajistila, že pozitivní sociální dopad bude jedním z hlavních kritérií tohoto výběru;

18.

zdůrazňuje význam flexibility, kterou lze využít v rámci stávajícího Paktu o stabilitě a růstu za účelem zajištění manévrovacího prostoru pro sociální investice, především sociální investice do osob, kterým poskytnou nezbytné kvalifikace a podpůrné podmínky pro produktivní a naplňující účast na ekonomice a ve společnosti během celého života; v tomto ohledu zdůrazňuje potenciální roli sociální ekonomiky při vytváření udržitelných, inkluzivních a kvalitních pracovních míst;

19.

zdůrazňuje, že ačkoli malé a střední podniky tvoří základ pro tvorbu pracovních míst v EU, potýkají se stále s velkými obtížemi při financování své činnosti a míra jejich zadlužení je znepokojivě vysoká; vítá proto nová doporučení Komise, která se přístupu malých a středních podniků k financování týkají a která zahrnují nový postoj k platební neschopnosti a bankrotu; vyzývá k posílení snahy členských států o zdokonalení programů na restrukturalizaci dluhu, jakožto nástroje sloužícího tomuto cíli; vyzývá Komisi, aby v nezbytných případech posílila vnitrostátní provádění zásad obsažených v jejím doporučení ze dne 12. března 2014 prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země (CSR); zdůrazňuje, že podnikatelské projekty a MSP, jež řídí ženy, čelí větším obtížím při přístupu k financování; vyzývá Komisi, aby analyzovala příčiny této situace a navrhla opatření na její vyřešení;

20.

zdůrazňuje, že je důležité vybudovat v Evropské unii kulturu podnikání tím, že se omezí překážky pro samostatně výdělečnou činnost a zakládání podniků; upozorňuje na skutečnost, že tento vývoj lze podpořit inteligentním mixem finanční podpory, jako je mikrofinancování a osa sociálního podnikání v rámci programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace, či řešeními vycházejícími z jednotného kontaktního místa ve veřejné správě pro registraci nových podniků;

21.

je znepokojen tím, že finanční roztříštěnost eurozóny ohrožuje v některých případech růst malých a středních podniků a jejich udržitelnost; vyzývá k obnově úvěrové kapacity ekonomiky, která malým a středním podnikům umožní investovat a vytvářet pracovní místa, a k usnadnění možnosti podnikání a přístupu malých a středních podniků k programům, jako je COSME či Horizont 2020;

22.

vyzývá členské státy, aby odstranily zbytečnou administrativní zátěž a byrokracii, kterým čelí samostatně výdělečně činné osoby, mikropodniky a malé a střední podniky, a aby usnadnily podmínky pro zakládání nových podniků;

23.

vítá program pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům, který vede Komise společně s EIB a který využívá strukturální fondy za účelem zefektivnění investic do těchto společností s cílem podpořit tvorbu kvalitnějších a udržitelných pracovních míst; vyzývá ECB, aby tento strategický krok doplnila a prozkoumala možnosti nákupu aktiv malých a středních podniků a podpory jejich rozvoje v rámci programů kvantitativního uvolňování na základě osvědčených postupů některých členských států, nebo aby se ujala úlohy ručitele u zdrojů financování těchto MSP, které v mnoha členských státech představují až 80 % pracovních míst;

24.

bere na vědomí rozšířený program ECB pro nákup aktiv, který se opět zaměřuje na bankovní systém; vyzývá proto ECB, aby optimalizovala svůj potenciál za účelem zlepšení situace reálné ekonomiky díky poskytování úvěrů na podporu růstu a řešení problému nezaměstnanosti v EU;

25.

vítá opatření avizovaná Komisí, jež mají podpořit tvorbu pracovních míst v malých a středních podnicích tím, že se těmto podnikům zpřístupní jiné možnosti financování než bankovní půjčky, a jež mají zkvalitnit předpisový a daňový rámec v zájmu zvýšení dlouhodobých investic do těchto podniků; nabádá k okamžitému zavedení těchto opatření; vyzývá Komisi, aby také podporovala menší projekty; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení finančních družstev určených k financování MSP (úvěrových družstev) jakožto alternativního finančního nástroje a aby umožnily lepší přístup MSP k veřejným zakázkám a k financování na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

26.

podtrhuje význam zprostředkujících subjektů spojených s malými a středními podniky, jako jsou obchodní komory, jež mají multiplikační efekt při provádění politik EU týkajících se malých a středních podniků, a vyzývá Komisi, aby zahájila partnerský dialog s těmito subjekty na téma, jak lépe provádět politiky EU týkající se malých a středních podniků, aby se podpořila tvorba kvalitních pracovních míst;

27.

zdůrazňuje, že politiky v oblasti růstu a tvorby pracovních míst mají různé územní dopady, které závisejí na konkrétní situaci v jednotlivých regionech EU, a že regionální rozdíly se od začátku krize prohlubují; zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země by měla zohledňovat územní rozdíly v rámci členských států, aby se podpořil růst a tvorba pracovních míst a zároveň zachovala územní soudržnost;

28.

domnívá se, že opatření politiky soudržnosti hrají klíčovou úlohu při omezování vnitřních nerovností v oblasti konkurenceschopnosti a strukturální nerovnováhy v regionech, které to nejvíce potřebují; vyzývá Komisi, aby zvážila vhodná řešení pro ty členské státy, které, třebaže se potýkají s velmi vysokou nezaměstnaností, jsou povinny vracet finanční prostředky EU kvůli problémům spojeným se spolufinancováním; vyzývá Komisi, aby zvážila předběžné financování s cílem podpořit plné využití prostředků těmito členskými státy v období let 2014–2020 a zároveň vždy zajistila dodržení zásady rozpočtové odpovědnosti;

29.

vyzývá Komisi k přijetí naléhavých opatření v boji proti daňovému dumpingu, daňovým podvodům a daňovým únikům a k přijetí ambiciózní daně z finančních transakcí na úrovni Rady;

30.

je pevně přesvědčen, že by finanční prostředky EU, zejména prostředky poskytované v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a Evropského sociálního fondu (ESF), neměly být používány k dotování vnitrostátních přístupů, ale spíše k poskytování dodatečné podpory takovým způsobem, který bude doplňovat a rozšiřovat vnitrostátní programy v souladu s rozhodnutím členských států;

31.

vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby zajistily úplné provádění fondů EU na období 2007–2013 a úzce propojily ESF a ostatní evropské strukturální fondy se strategií EU 2020; žádá Komisi, aby zajistila přísné monitorování toho, že 20 % prostředků z ESF bude vyčleněno na boj proti chudobě; žádá Komisi, aby v příští roční analýze růstu a v doporučeních pro jednotlivé země zavedla kapitolu týkající se provádění Fondu evropské pomoci nejchudším osobám;

32.

vyzývá Komisi, aby provedla strukturální reformy na trzích s energií za účelem vytvoření odolné energetické unie, méně závislé na externích zdrojích, a aby diverzifikovala zdroje dodávek (například alžírský plyn);

33.

upozorňuje na to, že rozhodující investiční plány pro udržitelný růst a tvorbu kvalitnějších a udržitelných pracovních míst, jakož i opatření přijatá Evropskou centrální bankou lze úspěšně uskutečnit pouze tehdy, budou-li je doprovázet vnitrostátní reformy zaměřené na zvýšení kvalitní účasti pracovní síly, podporu aktivity a produktivity, rozvoj lidského kapitálu u všech věkových skupin, včetně těch nejzranitelnějších, a podporu silných systémů sociální ochrany a sociálních služeb; poukazuje na to, že klíčovým prvkem ve snaze o zlepšení pracovních trhů je rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zlepšení spolupráce v síti veřejných služeb zaměstnanosti; je přesvědčen, že strukturální reformy trhu práce by měly zavést opatření vnitřní flexibility, která i v časech hospodářských otřesů umožní zachovat zaměstnanost, zajistí kvalitu pracovních míst a bezpečný přechod mezi zaměstnáními a poskytnou systémy dávek v nezaměstnanosti založené na realistických aktivačních požadavcích, zajistí odpovídající podporu propuštěným pracovníkům a budou vázaná na politiky opětovného začlenění;

34.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily inovativní způsoby podpory investic v EU; zdůrazňuje nový trend společností, které znovu přesouvají svou výrobu a služby do EU, a příležitosti, které to přináší pro tvorbu pracovních míst, především pro mladé lidi; domnívá se, že ekonomiky EU mají jedinečnou příležitost, jak tento trend návratu pracovních míst do Evropy urychlit;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly specificky uzpůsobené politiky, které podpoří tvorbu pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané, nezaměstnané starší lidi, ženy a další prioritní skupiny, které jsou krizí zvlášť výrazně zasaženy, jako jsou přistěhovalci, romská komunita a lidé se zdravotním postižením, včetně opatření na podporu antidiskriminačních politik na pracovišti, sladění pracovního a mimopracovního života, celoživotního vzdělávání a odborné přípravy, a aby navrhly politiky boje proti nízké úrovni vzdělání, která ovlivňuje některé tyto skupiny, jimž hrozí sociální vyloučení; žádá, aby se doporučení pro jednotlivé země systematicky zabývala snížením rozdílu v platech a důchodech mezi muži a ženami; naléhavě vyzývá Komisi, aby od každého členského státu požadovala národní plán na podporu pracovních míst, jak se na tom členské státy dohodly na zasedání Rady na jaře 2012;

36.

vyzývá Komisi, aby zahájila novou iniciativu zaměřenou na podporu pracovních příležitostí pro Romy v členských státech obsahující opatření na podporu dovedností a kvalifikace a na boj proti diskriminaci, jakož i na podpora vytváření pracovních míst například prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti a podnikání a pomocí inovativních finančních nástrojů;

37.

vyzývá členské státy, aby si jako prioritu vytyčily překlenutí rozdílů mezi ženami a muži v oblasti zaměstnanosti, a to zejména tím, že se budou zabývat rozdíly v odměňování žen a mužů, a provádět opatření ke sladění pracovního a rodinného života, mimo jiné prostřednictvím zvýšení dostupnosti zařízení péče o děti;

38.

vyjadřuje politování nad tím, že evropský semestr není dostatečně propojen se strategií Evropa 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby hospodářská opatření prováděná v rámci evropského semestru uvedly do souladu se sociálními cíli strategie Evropa 2020 a sociálními zásadami stanovenými ve Smlouvách; vyzývá k odhodlanějšímu úsilí při vedení a koordinaci politik EU s cílem nastartovat inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst a tvorbu lepších a udržitelných pracovních míst; vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila hodnocení strategie Evropa 2020 v polovině období a zohlednila při tom naléhavou potřebu dosáhnout většího pokroku, pokud jde o snížení chudoby a další cíle v sociální oblasti, i potřebu zlepšit smysluplné zapojení zúčastněných stran;

39.

je přesvědčen, že kvůli rostoucí mezinárodní konkurenci se stále kvalifikovanější pracovní silou se EU potýká s vážným nedostatkem pracovníků s určitou kvalifikací a s nesouladem mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, což brzdí hospodářský růst; je přesvědčen, že mají-li mít členské státy reálnou šanci dosáhnout cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, musí se zaměřit na vytváření správného prostředí pro tvorbu pracovních míst;

40.

opakuje svou výzvu Radě, Komisi a členským státům, aby do rámce strategie Evropa 2020 začlenily i pilíř rovnosti žen a mužů;

41.

poukazuje na to, že strategie pro znovuzískání konkurenceschopnosti by se neměla zaměřovat pouze na náklady práce, ale také na zvýšení produktivity prostřednictvím investic do lidského kapitálu a strukturálních reforem;

42.

vyzývá členské státy, aby obnovily investice do lidského kapitálu na předkrizovou úroveň, zejména s cílem usnadnit mladým lidem přechod mezi vzděláváním a zaměstnáním, investovat do odborné přípravy a programů celoživotního vzdělávání;

43.

vítá skutečnost, že Komise v roční analýze růstu na rok 2015 vyzývá členské státy, aby chránily nebo podporovaly dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu a inovací; podotýká však, že členské státy, které již tak mají velmi omezené rozpočty, nemají dostatek prostředků na to, aby tento cíl splnily;

44.

zdůrazňuje význam aktivních politik zaměstnanosti pro některé členské státy v současné situaci; vyzývá tyto členské státy, aby rozšířily působnost a účinnost aktivních politik na trhu práce;

45.

vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost vysoké nezaměstnanosti mezi znevýhodněnými skupinami a aby si jako prioritu vytkly vstup a začlenění na trh práce a prosazování politik v oblasti vstupu a začleňování ve všech oblastech, neboť práce je klíčem k úspěšné integraci;

46.

připomíná, že důstojné mzdy jsou důležité nejen z hlediska sociální soudržnosti, ale i pro udržení silného rozvoje a produktivního hospodářství; nabádá Komisi, aby přezkoumala dopad zavedení minimálních mezd v členských státech v souvislosti se snižováním mzdových nerovností; nabádá Komisi, aby uspořádala konferenci o evropském rámci pro minimální mzdy;

47.

je znepokojen tím, že reformy trhu práce v mnoha členských státech nedokázaly snížit míru nejistých pracovních míst; všímá si toho, že 50 % pracovních míst vytvořených v roce 2014 byla místa se smlouvou na dobu určitou; bere na vědomí, že podle Komise chudoba pracujících stále přetrvává a že zajištění práce není pro 50 % všech uchazečů o zaměstnání dostatečné k tomu, aby se z chudoby dostali, ani nevede ke zvýšení produktivity; vyzývá členské státy, aby kvalitu pracovních míst vnímaly jako prioritu a aby řešily segmentaci pracovního trhu; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby reformy pracovního trhu byly vedle podpory vytváření kvalitnějších a udržitelných pracovních míst zaměřeny na snížení segmentace, rostoucí začleňování ohrožených skupin do trhu práce, podporu rovnosti mezi muži a ženami, snižování chudoby pracujících a poskytování přiměřené sociální ochrany všem pracovníkům, včetně osob samostatně výdělečně činných;

48.

je přesvědčen, že členské státy mohou vytvářet pracovní místa, pouze pokud jim to umožní trh, pokud mohou spoléhat na kvalifikovanou pracovní sílu, pokud se trhy práce vyznačují dostatečnou flexibilitou, pokud jsou mzdové náklady v souladu s produktivitou, pokud je práce díky systémům sociálního zabezpečení atraktivnější a pokud je právní úprava přiměřená a vychází z ověřených skutečností;

49.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí pří řešení sociálního dumpingu v EU, který výrazně poškozuje dotčené pracovníky a sociální systémy členských států; dále požaduje, aby do tohoto úsilí byli zapojeni sociální partneři na všech úrovních;

50.

vítá iniciativu týkající se evropské platformy pro nehlášenou práci; opakuje svou výzvu členským státům, aby lidem s nejistým zaměstnáním a osobám samostatně výdělečně činným zajistily základní soubor práv a náležitou sociální ochranu, zejména pokud jde o sladění rodinného a pracovního života; vyzývá Komisi, aby odhodlaně usilovala o řešení dalších problémů souvisejících s nedobrovolnou prací na částečný úvazek, dočasným zaměstnáním a s nepravou samostatně výdělečnou činností;

51.

vyjadřuje politování nad tím, že kvalita nebo udržitelnost již vytvořených pracovních míst není téměř zmíněna, zejména pokud jde o zaměstnanost žen, které jsou nadprůměrně zastoupeny v práci na částečný úvazek kvůli obtížím při slaďování pracovního a soukromého života;

52.

domnívá se, že pro konkurenceschopnost EU je prvořadé dosažení cílů v oblasti opětovné industrializace, a věří, že opětovné zahájení skutečné evropské průmyslové politiky by mohlo podpořit růst a vytvořit nová vysoce kvalitní pracovní místa;

53.

vyjadřuje politování nad tím, že při uvádění míry nezaměstnanosti nejsou řádně náležitě zohledněny další faktory, jako je zvýšení míry neaktivních lidí, mobilita a migrace;

54.

vítá snížení nezaměstnanosti mladých, poukazuje však na to, že její míry jsou stále alarmující a nevycházejí nezbytně z čistého počtu nově vytvořených pracovních míst; poukazuje na to, že se prohloubil i problém nejistoty práce a podzaměstnanosti a že 43 % mladých pracuje za nejistých podmínek, na bázi smluv, které nedobrovolně uzavřeli pouze na částečný úvazek, nebo jako osoby vykonávající falešnou samostatně výdělečnou činnost;

55.

vyzývá Komisi, aby navrhla evropský rámec zavádějící minimální požadavky pro uplatňování „záruk pro mladé“ a konkrétní opatření ke zvýšení informovanosti veřejnosti; vyzývá členské státy, aby efektivně využívaly dostupné rozpočtové prostředky a bez prodlení zavedly „záruky pro mladé“ a zajistily, aby se dostaly také k mladým lidem pocházejícím ze znevýhodněných sociálních poměrů; nabádá k tomu, aby při přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období byly k dispozici přiměřené rozpočtové prostředky v souladu s doporučeními Mezinárodní organizace práce; konstatuje, že podle odhadů Mezinárodní organizace práce je pro vyřešení problému nezaměstnanosti mladých lidí potřebných 21 miliard EUR;

56.

naléhavě vyzývá Komisi, aby jednala nad rámec doporučení Rady z března 2014 o rámci kvality pro stáže a aby navrhla nový rámec kvality s cílem zabránit diskriminaci a vykořisťování mladých pracovníků;

57.

vyzývá členské státy, aby učinily trhy práce přístupnějšími pro osoby, které mají rodinné povinnosti, jako je výchova dětí a péče o rodinné příslušníky, kteří potřebují péči; požaduje proto opatření podporující sladění pracovního a rodinného života jako součást reforem trhu práce prosazovaných v rámci evropského semestru;

58.

opakuje výzvu členským státům, aby investovaly do možno stí celoživotního vzdělávání, odborné přípravy a praktického výcviku; požaduje, aby vnitrostátní systémy celoživotního vzdělávání byly posouzeny jako součást strategií evropského semestru pro reformy trhu práce;

59.

zdůrazňuje, že podle Komise existují v EU navzdory vysoké míře nezaměstnanosti 2 miliony volných pracovních míst a že v roce 2013 pouze 3,3 % aktivní populace pracovalo v jiném členském státě, což ukazuje na stále nízkou úroveň mobility ve srovnání se Spojenými státy nebo Japonskem; připomíná, že rozdíly v pracovní mobilitě, které v případě členských států, jež byly krizí postiženy nejvíce, mohou dosahovat až deseti procentních bodů, lze příznivě ovlivnit pomocí nástroje platformy EURES; vyjadřuje svou stálou podporu zásadě volného pohybu;

60.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné fungování veřejných služeb zaměstnanosti s cílem usnadnit a podpořit hledání zaměstnání v zahraničí;

61.

upozorňuje na to, že vzhledem k množství – zejména mladých – pracovníků, kteří v současné době odcházejí ze zemí svého původu do jiných členských států, aby tam hledali pracovní příležitosti, je naléhavě třeba vypracovat vhodná opatření, kterými se zaručí, že žádný pracovník nezůstane bez sociální ochrany a pracovních práv; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy k tomu, aby prostřednictvím nástrojů jako EURES i nadále zvyšovaly úroveň pracovní mobility v EU a zároveň přitom prosazovaly zásadu rovného zacházení a zaručovaly mzdové a sociální standardy; vyzývá všechny členské státy, aby stanovily sociální a zaměstnanecké politiky garantující stejná práva a rovné mzdy na témže pracovišti v souladu s principy posilujícími svobodu pohybu pracovníků, a to zejména z hlediska dodržování zásady rovnosti mužů a žen;

62.

připomíná cíle EU v oblasti pohlaví, zejména cíl dosáhnout 75 % míry zaměstnanosti žen a mužů do roku 2020 a snížit počet chudých lidí či lidí ohrožených chudobou o 20 milionů;

63.

naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh týkající se rodičovské dovolené s cílem přispět k rovným pracovním podmínkám mužů a žen, a to nejen s ohledem na skutečnost, že EU rychle stárne, což v budoucnu ohrozí schopnost členských států zachovat potřebné sociální služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zaváděly větší počet politik, které přispějí k demografickému růstu v EU buď stimulací míry porodnosti nebo přistěhovalectví;

64.

vyjadřuje politování nad skutečností, že úsporná opatření, která zavedla EU a jejichž cílem bylo obnovit důvěru investorů, vedla ke zhoršení zaměstnanosti a sociálních podmínek, a tedy k vyšší míře nezaměstnanosti, chudoby a nerovnosti;

65.

vyzývá členské státy, aby na všech úrovních zlepšily spolupráci mezi podniky a vzdělávacími institucemi;

66.

opakovaně upozorňuje na to, že negativní vývoj ve snahách o regionální konvergenci představuje pro EU, zejména pro některé členské státy, socio-ekonomickou výzvu a rizika pro její udržitelnost a potenciál stabilního růstu; připomíná, že více než 122 milionům občanů EU hrozí chudoba a sociální vyloučení, přičemž chudobou jsou ohroženi i pracující a děti; poukazuje na to, že podle odhadů je v EU v současnosti 19 % dětí ohroženo chudobou, a trvá na tom, že tak vysoké množství je nepřijatelné a je třeba jej bezodkladně snížit; vyzývá Komisi, aby v EU pokračovala v rozvíjení sociálního rozměru; bere na vědomí práci Komise na sociálním pilíři hospodářské a měnové unie jako součásti procesu integrace sociálního rozměru do stávající struktury mechanismů správy hospodářských záležitostí a vyzývá k tomu, že je třeba ubírat se touto cestou i nadále, chceme-li pokročit v provádění strategie Evropa 2020;

67.

vyjadřuje politování nad skutečností, že neexistují žádné ukazatele, ani jasné definice absolutní chudoby, která je problémem v řadě členských zemí;

68.

připomíná Komisi, že v souladu s článkem 9 SFEU by se všechny politiky EU měly řídit politikou zaměstnanosti a sociální politikou na podporu evropského sociálního acquis; žádá Komisi, aby splnila svou povinnost a propojila evropský semestr s cíli strategie Evropa 2020;

69.

zdůrazňuje, že sociální ochrana a sociální politika, zejména dávky v nezaměstnanosti, podpora minimálního příjmu a progresivní zdanění, zpočátku přispívaly k omezení hloubky recese a stabilizovaly trhy práce a spotřebu; poukazuje však i na to, že sociální stabilizátory byly do velké míry využity ve státech HMU zažívajících nepříznivé hospodářské otřesy jako vyrovnávací faktory; zdůrazňuje, že sociální ochrana a sociální politiky spadají do pravomoci členských států;

70.

konstatuje, že ve své výroční zprávě o zaměstnanosti a sociální situaci v EU za rok 2013 Komise zdůraznila význam výdajů na sociální ochranu jako záruky proti sociálním rizikům; připomíná význam automatických stabilizátorů při řešení asymetrických šoků, zamezení nadměrnému ochuzování sociálního státu členských zemí, a tudíž i při posilování udržitelnosti HMU jako celku; vyzývá Komisi, aby ve svých doporučeních pro jednotlivé země zdůraznila význam ochrany silných automatických stabilizátorů v členských státech s ohledem na jejich podstatnou úlohu při zachovávání sociální soudržnosti a zvyšování vnitřní poptávky a hospodářského růstu; opět Komisi žádá, aby vypracovala zelenou knihu o automatických stabilizátorech v eurozóně;

71.

bere na vědomí cíl Komise učinit EU lehčí, jednodušší a méně nákladnou ve prospěch občanů a podniků; zdůrazňuje, že toto odstranění regulačních překážek by nemělo oslabit evropské sociální acquis v takových oblastech, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, informování pracovníků a konzultace s nimi, základní úmluvy MOP ani Evropskou sociální chartu, a mělo by v souladu se Smlouvou respektovat autonomii sociálních partnerů; naléhavě žádá Komisi, aby vyvinula věrohodné úsilí, jehož cílem bude zajistit ochranu těhotných pracovnic a pracovnic, které mají krátce po porodu;

72.

oceňuje, že společná zpráva o zaměstnanosti přiložená k roční analýze růstu zahrnuje srovnávací tabulku politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda jsou tyto ukazatele dostačující k provedení důkladné analýzy socio-ekonomické situace v členských státech; zdůrazňuje, že je důležité pochopit dynamiku a následky vývoje příjmů domácností a zvyšování příjmových nerovností; vyjadřuje politování nad skutečností, že velké množství údajů předložených v letošní srovnávací tabulce je zastaralé; žádá Komisi o větší využívání této srovnávací tabulky při vypracovávání politik; požaduje podrobný přehled rozhodnutí členských států v různých oblastech politiky a příslušných výsledků; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a zlepšila jeho rozsah a účinnost, a zajistila tak, aby zjištění uvedená v přehledu byla plně zohledněna při vypracovávání doporučení specifických pro jednotlivé země;

73.

zdůrazňuje, že zaměstnanost a sociální otázky by v procesu evropského semestru měly mít stejnou váhu jako makroekonomické otázky;

74.

žádá, aby byly v rámci hospodářství EU a zemí eurozóny zjištěny důležité makroekonomické a makrosociální nerovnosti a aby na jejich základě byla v rámci evropského semestru připravována doporučení specifická pro jednotlivé země, včetně uvedení opatření, jež by vedla ke sbližování pracovních a sociálních norem;

75.

vyjadřuje politování nad skutečností, že roční analýza růstu a společná zpráva o zaměstnanosti neobsahují žádné opatření ani politický rámec, které by vedly ke splnění cíle strategie Evropa 2020 v otázce snižování chudoby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší zohlednění tohoto cíle v evropském semestru;

76.

zdůrazňuje, že je nezbytné prosadit sociální acquis, horizontální sociální doložku a protokol o službách obecného zájmu;

77.

vítá výzvu předsedy Komise určenou členským státům EU, aby v zájmu snížení chudoby v EU zavedly minimální mzdu; žádá Komisi, aby navrhla iniciativu na podporu zavedení minimální mzdy v členských státech; zdůrazňuje, že stanovení výše minimální mzdy je záležitostí jednotlivých členských států a že výše této mzdy by měla odpovídat socio-ekonomické situaci daného členského státu;

78.

vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise se v rámci řešení otázky genderových rozdílů zabývá otázkou sladění pracovního a rodinného života jakožto otázkou týkající se předně žen; poznamenává, že opatření zaměřená na podporu sladění pracovního a rodinného života žen i mužů mají klíčový význam pro vytváření pracovních míst a mají přímý vliv na kvalitu vytvářených pracovních míst; konstatuje, že přístup k finančně dostupným a kvalitním službám péče o děti je i nadále hlavní překážkou bránící ve sladění pracovního a rodinného života, a proto vyzývá Komisi, aby tomuto ukazateli věnovala pozornost při analyzování srovnávací tabulky klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů;

79.

vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy okamžitě řešila alarmující nárůst dětské chudoby v celé EU přijetím dlouhodobých a komplexních opatření vycházejících z postupů, které se v některých členských státech osvědčily, především opatření na zvýšení státní podpory školního stravování a provádění doporučení Komise nazvaného „Investice do dětí“, které sestává ze tří pilířů a je součástí balíčku opatření týkajících se sociálních investic;

80.

upozorňuje na to, že nové netradiční formy chudoby, které vyostřila dluhová krize – jako je chudoba pracujících související s obtížemi plynoucími např. ze splácení hypoték nebo tzv. energetická chudoba vznikající v důsledku vysokých cen služeb –, vedly k nárůstu případů, kdy jsou lidé vystěhováni z domova, je jim zabaven majetek a stávají se z nich bezdomovci; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly integrované politiky upřednostňující sociální a dostupné bydlení, účinné preventivní politiky zaměřené na snížení počtu nucených vystěhování a politiky zabývající se tzv. energetickou chudobou, které by se zakládaly na osvědčených postupech členských států, a aby přestaly kriminalizovat bezdomovce, k čemuž v některých členských státech, jak se ukázalo, dochází; vyzývá Komisi, aby s cílem pomoci členským státům řešit naléhavý a narůstající problém bezdomovectví neprodleně zavedla akční plán EU pro řešení této otázky, který Parlament již několikrát požadoval a k jehož zavedení vyzývaly i další orgány EU;

81.

žádá Komisi, aby vypracovala strategii, která by podporovala členské státy při řešení problému bezdomovectví prostřednictvím integrovaných politik a vhodných sociálních investic;

82.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly okamžitá opatření v oblasti bezdomovectví; zdůrazňuje, že tento nejzazší projev chudoby a sociálního vyloučení je porušením základních práv a že v převážné většině členských států zesílil; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní mechanismy monitorování a podpory úsilí členských států řešit problém bezdomovectví, jak o to Parlament žádal již ve svých usneseních ze dne 14. září 2011 a 16. ledna 2014 o strategii EU v oblasti bezdomovectví;

83.

vyzývá Komisi, aby během přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období posoudila, zda je možné zvýšit prostředky Fondu evropské pomoci nejchudším osobám;

84.

požaduje cenově dostupné a kvalitní veřejné služby v oblasti péče o děti a jiné závislé osoby, které zejména ženám umožní návrat do zaměstnání a usnadní skloubení profesního a soukromého života;

85.

připomíná Komisi, že má-li se zajistit udržitelnost, zajištění a přiměřenost důchodů, je třeba, aby důchodové reformy byly doprovázeny politikami, které: rozšíří pracovní příležitosti pro starší i mladé pracovníky s cílem přispět k udržitelnému důchodovému systému; omezí motivaci k předčasným odchodům do důchodu a dalším režimům, které umožňují dříve opustit trh práce; poskytnou kompenzaci za dobu strávenou péčí o děti nebo závislého rodinného příslušníka; vytvoří pracovní příležitosti pro starší pracovníky; zajistí přístup k celoživotnímu vzdělávání jak zaměstnaným, tak nezaměstnaným lidem bez ohledu na věk; podpoří zdravé stárnutí na pracovišti s ohledem na fyzická a psychosociální rizika ohrožující zdraví a bezpečnost; zavedou daňové výhody pro ty, kteří se rozhodnou pracovat déle, a podpoří aktivní a zdravé stárnutí; zdůrazňuje, že důchodové reformy vyžadují vnitrostátní politickou a sociální soudržnost, a mají-li být úspěšné, měly by být projednány se sociálními partnery a zástupci mladších a starších generací, jichž se tato skutečnost přímo dotýká; vyzývá členské státy, aby plně zohledňovaly postoj Parlamentu k zelené a bílé knize o důchodech;

86.

bere na vědomí doporučení Komise reformovat zdravotní systémy tak, aby splňovaly svůj účel, kterým je poskytovat univerzální přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči, což se týká i přístupu k cenově dostupným léčivům, zejména k léčivům nutným pro záchranu života, a rovněž tyto systémy reformovat tak, aby bylo zajištěno dodržování práv zdravotnického personálu; konstatuje, že v důsledku krize nejsou některé členské státy schopny zajistit v plné míře péči o zdraví svého obyvatelstva; vyzývá Komisi, aby vydala konkrétní doporučení k nápravě této situace; vyzývá k dalším reformním snahám s cílem zajistit, aby nebyla ohrožena kvalita a finanční dostupnost zdravotní infrastruktury;

87.

konstatuje, že Komise uznala, že zdravotnictví a sociální péče jsou odvětvími, která mají významný potenciál pro růst a která jsou klíčová pro investice, jejichž cílem je udržitelná ekonomika; vyzývá Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 podávala zprávy o tom, jakého pokroku bylo při rozvíjení iniciativ zaměřených na investice do zdravotnictví a sociální péče s ohledem na kvalitu pracovních míst dosaženo;

88.

vyzývá k podpoře, posílení a rozvoji účinných opatření zaměřených na zdravotní prevenci jako je „zdravé stárnutí v průběhu života“, jejichž cílem by bylo zvýšení kvality života a současně snížení nákladů vnitrostátních systémů zdravotní péče na léčbu a léčiva v pozdějším věku;

89.

zdůrazňuje, že osoby s nízkými příjmy a osoby, které přinášejí do domácnosti druhý příjem, jsou vystaveny vyššímu daňovému zatížení, a že tento problém je stále třeba řešit; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí zprávu MMF z října 2013 týkající se daní, v níž je zdůrazněno, že existuje prostor pro zavedení lepších a progresivnějších forem zdanění;

90.

poukazuje na význam snižování daňové zátěže práce, zejména pokud jde o pracovníky s nízkými příjmy a nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnané a další zranitelné skupiny, přičemž je třeba zajistit udržitelnost veřejných důchodových systémů; vyzývá členské státy, aby přesunuly daňovou zátěž ze zdanění práce na spotřebitelské daně, daně z kapitálu a environmentální daně a aby přitom náležitě zohlednily případné přerozdělovací účinky;

91.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, jak omezenou úlohu má hrát on sám, vnitrostátní parlamenty, sociální partneři a organizace občanské společnosti při formulování, monitorování a provádění hospodářských a sociálních priorit v rámci evropského semestru; znovu opakuje svou výzvu k většímu a strukturovanému zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů na úrovni EU a jednotlivých členských států s cílem posílit legitimitu procesu evropského semestru, a to vypracováním konkrétních pokynů;

92.

požaduje, aby se do navrhování a provádění vnitrostátních programů reforem zapojily regionální parlamenty a jiné regionální a místní orgány, a to i prostřednictvím dohod týkajících se víceúrovňové správy;

93.

naléhavě žádá Komisi, aby do přípravy roční analýzy růstu úžeji zapojila sociální partnery, a obecněji ji žádá, aby formálně potvrdila úlohu sociálních partnerů v procesu evropského semestru;

94.

opakuje svou výzvu k vypracování interinstitucionální dohody, která by umožnila zapojení Parlamentu do přípravy a schvalování roční analýzy růstu a hlavních směrů hospodářské politiky a zaměstnanosti;

95.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.