30.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/48


P8_TA(2015)0063

Zpráva o pokroku Černé Hory za rok 2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o zprávě o pokroku Černé Hory za rok 2014 (2014/2947(RSP))

(2016/C 316/05)

Evropský parlament,

s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.–20. června 2003 a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“,

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (1), která byla uzavřena dne 29. března 2010,

s ohledem na výsledek přístupové konference mezi EU a Černou Horou konané dne 16. prosince 2014,

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 22. května 2012 o pokroku Černé Hory při provádění reforem (COM(2012)0222) a s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2012, v nichž rozhodla, že přístupová jednání s Černou Horou by měla být zahájena dne 29. června 2012,

s ohledem na sdělení Komise „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na roky 2014–2015“ ze dne 8. října 2014 (COM(2014)0700), k němuž je připojen pracovní dokument útvarů Komise SWD(2014)0301 nazvaný „Zpráva o pokroku Albánie za rok 2014“ a orientační strategický dokument o Albánii (2014–2020) přijatý dne 19. srpna 2014,

s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 16. prosince 2014 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

s ohledem na prohlášení a doporučení, která na své deváté schůzi ve dnech 1.–2. prosince 2014 vydal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Černá hora,

s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Černé Hory,

s ohledem na práci, kterou ve funkci stálého zpravodaje pro Černou Horu v rámci Výboru pro zahraniční věci odvedl Charles Tannock,

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Černá Hora je v současnosti jedinou zemí regionu, která otevírá a prozatímně i uzavírá vyjednávací kapitoly s EU, což je vítaný vývoj; vzhledem k tomu, že toto vedoucí postavení Černé Hory je považováno za známku vyšší odpovědnosti, a to jak v regionálním kontextu, tak z hlediska procesu rozšíření jako celku;

B.

vzhledem k tomu, že každá kandidátská země je posuzována podle svých zásluh a další pokrok bude záviset na tom, zda země účinně provede své reformní strategie a akční plány;

C.

vzhledem k tomu, že pro dosažení pokroku při přípravě přistoupení a zajištění důvěry občanů ve volební proces a státní instituce je důležitá udržitelná a konstruktivní spolupráce mezi vládou a opozicí; vzhledem k tomu, že všechny politické síly by se i nadále měly zaměřovat na proces přistoupení země k EU;

D.

vzhledem k tomu, že Černá Hora by měla i nadále dosahovat dobrých výsledků v oblasti právního státu, což je základní předpoklad přistoupení k EU a převzetí povinností spojených s členstvím v EU; vzhledem k tomu, že korupce vzbuzuje i nadále velké obavy;

E.

vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje v procesu reforem a přistoupení k EU významnou roli;

F.

vzhledem k tomu, že situace v oblasti svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků zůstává nadále znepokojivá; vzhledem k tomu, že přes ujištění o klesajícím počtu případů násilí vůči sdělovacím prostředkům došlo během vykazovaného období k dalším případům; vzhledem k tomu, že příslušné orgány by měly zlepšit postupy vyšetřování starých i nových případů a stíhání pachatelů, a vytvořit tak příznivé prostředí pro svobodné a nezávislé fungování sdělovacích prostředků;

1.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při přístupových jednáních, s konstatováním, že dosud bylo otevřeno šestnáct kapitol, včetně kapitol 23, 24 a 31, a dvě kapitoly (věda a výzkum, vzdělání a kultura) byly prozatímně uzavřeny;

2.

vybízí k tomu, aby jednání o přistoupení pokračovala v závislosti na provedených reformách a konkrétních výsledcích, které by se měly projevit zejména v oblasti právního státu, sdělovacích prostředků a boje proti korupci; vítá skutečnost, že dne 16. prosince 2014 byla v souladu s akčním plánem pro kapitolu 23 přijata řada zákonů; zastává názor, že pokrok v jednáních a ve zlepšování strategického, normativního a institucionálního rámce musí být doprovázen skutečným pokrokem v praxi, přičemž důraz by měl být kladen na provádění relevantních akčních plánů a strategií;

3.

vítá další posílení vyjednávacích struktur, včetně zřízení Rady pro právní stát; vyzývá vládu k posílení koordinace v rámci institucí a k rozšíření konzultací mezi ministerstvy;

4.

znovu opakuje, že reformy v oblasti právního státu představují klíčový prvek evropského integračního procesu a jsou nezbytným předpokladem pokroku v celkových přístupových rozhovorech; domnívá se, že politická vůle zůstává klíčová pro dosažení a zachování podstatného pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu, který je zatěžkávací zkouškou nezávislosti, efektivity a profesionality soudního systému;

5.

poukazuje na to, že má-li dojít k nezbytnému pokroku v jednáních, je důležité zajistit co nejširší účast v reformním procesu, na němž by se měla aktivně podílet občanská společnost; požaduje v tomto ohledu větší parlamentní dohled;

6.

vítá přijetí akčního plánu na rok 2014, týkajícího se zesílení parlamentního dohledu, a přijetí parlamentního etického kodexu v prosinci 2014; zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacity černohorského parlamentu a přijmout opatření v návaznosti na technickou zprávu o údajném zneužívání veřejných prostředků pro stranické účely, kterou parlament přijal v červenci 2013, a že nebyl dokončen soudní přezkum; vyzývá vládu ke zvážení souvisejících doporučení vydaných černohorským parlamentem a ke zlepšení přístupu parlamentu k relevantním informacím;

7.

je znepokojen skutečností, že hluboká polarizace domácího politického prostředí vede až k tomu, že hlavní opoziční strana bojkotuje některá parlamentní zasedání, zejména dobu vyhrazenou pro odpovědi ministerského předsedy na otázky poslanců, což oslabuje demokratické fungování institucí; naléhavě žádá všechny politické síly ve vládě i opozici, aby se nepřestávaly soustředit na program přistoupení země k EU a zapojily se do udržitelného dialogu a konstruktivní spolupráce, zejména s parlamentem; zdůrazňuje, že pro úspěšné provádění a pro posílení institucí je nezbytná silná politická vůle;

8.

vyzývá vládu, aby účinně prováděla doporučení OBSE/ODIHR, Benátské komise a Skupiny států proti korupci (GRECO) ohledně uvedení volebních předpisů v soulad s evropskými standardy a osvědčenými postupy, týkající se mimo jiné práva účastnit se voleb jako nezávislý kandidát, proporcionálního veřejného financování pro zajištění rovných podmínek pro všechny kandidáty a finanční kontroly politických stran; konstatuje, že místní volby byly zmařeny údajným protiprávním jednáním během voleb; zdůrazňuje, že tato obvinění by měly příslušné orgány prošetřit a případně soudně stíhat;

9.

zdůrazňuje, že je důležité jasně oddělit linii státu a politických stran; vítá nový zákon o financování politických stran, který byl přijat v prosinci 2014, a naléhavě žádá všechny politické strany, aby usilovaly o jeho účinné uplatňování, aby se výrazným způsobem omezily možnosti zneužití veřejných finančních prostředků; lituje, že některé z důležitých právních předpisů byly přijaty, aniž by bylo dosaženo konsenzu napříč politickým spektrem;

10.

vítá, že Komise se v procesu rozšiřování více zaměřuje na proces reformy veřejné správy; vítá, že v tomto ohledu je dosahováno pokroku, avšak poznamenává, že mohou být učiněny další kroky s cílem zlepšit kvalitu právních předpisů a místní správu; sdílí obavy z politizace veřejné správy; vyzývá k pokroku při zvyšování transparentnosti, efektivity a odpovědnosti orgánů ústřední i místní správy a ke zlepšení koordinace mezi těmito orgány, ale i koordinace mezi samosprávnými jednotkami, zejména v oblasti investic a plánování a provádění projektů; považuje za zásadní, aby byly řešeny nedostatky v oblasti přijímání, propouštění a hodnocení pracovníků a nedostatky spočívající v chybějícím hodnocení výsledků a nedostatečné správní, dozorčí a inspekční kapacitě;

11.

vybízí k dalšímu úsilí za účelem posílení kapacit úřadu veřejného ochránce práv, pokud jde o antidiskriminační případy;

12.

vítá novou strategii reformy soudnictví na období 2014–2018 a bere s uspokojením na vědomí, že příslušný akční plán byl všeobecně uplatněn včas a že byl zvolen nový nejvyšší státní zástupce; vítá nové právní předpisy ke zvýšení transparentnosti při volbě státních zástupců; konstatuje, že pokrok, k němuž došlo v oblasti reformy soudnictví, usnadnil otevření dalších čtyř kapitol na mezivládní konferenci v prosinci 2014; vybízí k dalšímu úsilí při monitorování nevyřízených případů, snižování jejich počtu a zkracování délky řízení a při zlepšování efektivity ústavního soudu;

13.

vítá pokrok, jehož Černá Hora dosáhla, pokud jde o uplatňování reforem s cílem zajistit nezávislost a zvýšenou efektivitu soudnictví; je nadále vážně znepokojen nepřípustným ohrožováním nezávislosti soudů, zejména pokud jde o jmenování a kariérní postup soudců a státních zástupců; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby se zlepšila výběrová kritéria pro jmenování a kariérní postup a aby se při kárných řízeních dodržovaly zásady zákonnosti a přiměřenosti; žádá důležitá reformní opatření v oblasti jmenování a kariérního postupu soudců a státních zástupců a příslušných disciplinárních systémů; poznamenává, že některé z těchto záležitostí by měl řešit balíček organizačních předpisů týkajících se soudnictví;

14.

je znepokojen velkým množstvím nevyřešených případů, které se nahromadily u Ústavního soudu, zejména případy, které souvisejí s možným systematickým porušováním lidských práv, jako je podnět k přezkumu ústavnosti přestupkového zákona;

15.

je znepokojen tím, že dosud nebylo vyvinuto žádné výraznější úsilí o ukončení beztrestnosti pachatelů válečných zločinů; vybízí příslušné orgány, aby případy válečných zločinů stíhaly včas, a to i tehdy, týkají-li se nejvyšších kruhů; naléhavě žádá příslušné orgány, aby válečné zločiny účinně vyšetřovaly, stíhaly, soudily a trestaly v souladu s mezinárodními normami a aby zajistily, že rozhodnutí soudu budou prováděna a že oběti budou mít rychlý přístup ke spravedlnosti a spravedlivému odškodnění;

16.

je znepokojen tím, že navzdory značným finančním zdrojům od mezinárodních dárců poskytnutých příslušným orgánům bylo dosaženo jen malého pokroku v boji proti korupci, která nadále zůstává jednou z hrozeb pro fungování a stabilitu demokratických institucí, právní stát a hospodářský rozvoj; vyzývá k proaktivnější úloze Národní komise pro uplatňování strategie pro boj proti korupci a organizovanému zločinu jako klíčové protikorupční koordinační jednotky; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby se vláda, všechny sektory veřejného života i občanská společnost aktivně zapojily do úsilí o prevenci korupce a posilování legislativního rámce a ochrany informátorů a aby spolu účinně spolupracovaly;

17.

naléhavě žádá příslušné orgány, aby posílily pravomoci státních zástupců, soudců, policie a jiných orgánů činných v trestním řízení a aby usilovaly o soustavně dobré výsledky při vyšetřování, stíhání a trestání na všech úrovních, včetně případů korupce na vysokých postech; vítá přijetí protikorupčních právních předpisů, zejména těch, které se týkají lobbování, obecného administrativního postupu a veřejných zakázek, a novelizaci právních předpisů o prevenci střetů zájmů; vyzývá k jejich účinnému uplatňování s cílem umožnit prohloubení spolupráce mezi donucovacími orgány a rozšíření systému kontroly střetů zájmů a prohlášení o finančních zájmech; vyzývá Komisi, aby provádění těchto předpisů důkladně monitorovala; domnívá se, že je nezbytné posílit instituce tak, aby mohly daleko více proaktivně zasahovat v boji proti korupci, a plně zapojit nový parlamentní výbor pro dohled nad činností Agentury proti korupci, která by měla mít k dispozici dostatečné zdroje; zdůrazňuje, že nedostatky týkající se nezávislosti a odpovědnosti soudního systému zůstávají nadále předmětem vážného znepokojení a znemožňují boj proti korupci;

18.

vyzývá rovněž soudy, aby v oblasti korupce a případů organizované trestné činnosti pracovaly transparentněji, zejména tehdy, mají-li být při vynesení rozsudku zveřejněny názvy společností a jména osob a úředníků, kteří byli do těchto trestných činů zapojeni;

19.

poukazuje na to, že časté změny zákonů mohou snižovat účinnost boje proti organizované trestné činnosti; vyzývá k rozšíření pravomocí příslušných orgánů, zejména s ohledem na komplexní vyšetřování a řešení složitých případů; vítá změny trestního zákoníku za účelem prevence a monitorování radikalizace a náboženského extremismu; vítá novelu trestního zákoníku, která stanoví trestní odpovědnost „zahraničních bojovníků“, včetně džihádistů; žádá příslušné orgány, aby účinně prováděly příslušná právní ustanovení s cílem předcházet veškerému potenciálnímu ohrožení bezpečnosti občanů Černé Hory a tyto hrozby monitorovat; zdůrazňuje nezbytnost boje proti všem formám extremismu;

20.

vítá podepsání Dohody o strategické a operační spolupráci mezi Černou Horou a Europolem, pokrok v jednáních o uzavření dohody s Eurojustem a skutečnost, že černohorské instituce získaly v rámci příslušných evropských justičních sítí statut pozorovatele; vybízí k zahájení úzké spolupráce s příslušnými evropskými soudními orgány, a to i v otázkách obchodování s lidmi;

21.

bere na vědomí úsilí, které je v poslední době vynakládáno na zdokonalení mechanismů konzultace s organizacemi občanské společnosti za účelem zvýšení transparentnosti politické a legislativní činnosti v rámci inkluzivního procesu; vítá veřejné diskuse týkající se revize akčních plánů pro kapitoly 23 a 24; vybízí příslušné orgány, aby dále rozvíjely udržitelné veřejné financování organizací občanské společnosti a vytvářely vhodný institucionální rámec; vítá skutečnost, že vláda jmenovala novou radu pro rozvoj nevládních organizací; vyzývá příslušné orgány, aby právní rámec a postupy přizpůsobily tak, aby chránily aktivisty občanské společnosti před útoky a projevy nenávisti, k nimž údajně vyzývají některé deníky, a aby vytvářely příznivé prostředí, v němž bude každý moci pracovat bez strachu a represálií;

22.

opakuje význam svobody projevu jakožto jedné ze stěžejních hodnot Evropské unie; domnívá se, že ničím neomezená nezávislost má pro novináře zásadní význam; vyjadřuje vážné znepokojení nad zhoršujícím se stavem svobody sdělovacích prostředků a nízkými profesními a etickými standardy mezi zástupci sdělovacích prostředků v Černé Hoře; důrazně odsuzuje skutečnost, že i nadále dochází k cíleným útokům na novináře a majetek sdělovacích prostředků; bere na vědomí, že vláda Černé Hory zřídila komisi pro vyšetřování útoků na novináře; naléhavě žádá příslušné orgány, aby prováděly doporučení této komise a důsledně usilovaly o dosahování co nejlepších výsledků, pokud jde o trestní stíhání pachatelů a vynášení pravomocných rozsudků nad nimi; domnívá se, že pro prohloubení demokratických standardů je zásadně důležité, aby existovaly nezávislé veřejnoprávní sdělovací prostředky s redakční nezávislostí a se stabilním a udržitelným financováním; zdůrazňuje odpovědnost všech politických činitelů a sdělovacích prostředků za rozvíjení tolerance k odlišným názorům; zdůrazňuje, že veřejná prohlášení na podporu svobody sdělovacích prostředků pomáhají vytvářet prostředí vedoucí k úctě vůči novinářům a jejich ochraně; vítá dohodu mezi zástupci sdělovacích prostředků o revizi profesního etického kodexu jako první krok ke zlepšení samoregulace sdělovacích prostředků; domnívá se, že je nezbytné přijmout jasný legislativní rámec, který stanoví předpisy upravující vlastnictví sdělovacích prostředků a jejich financování;

23.

domnívá se, že transparentní přístup k totalitní minulosti, včetně otevření archívů tajných služeb, je vstřícným krokem k další demokratizaci, odpovědnosti a posílení institucí;

24.

vítá, že zákon proti diskriminaci byl téměř úplně uveden v soulad s acquis; vybízí příslušné orgány k odstranění zbývajících nedostatků, které se týkají rasové diskriminace a ustanovení o sankcích; vyzývá příslušné orgány, aby Radě proti diskriminaci poskytly veškeré nezbytné finanční a administrativní zdroje; uznává, že v otázce sociálního začleňování a vzdělávání Romů bylo dosaženo určitého pokroku, avšak je znepokojen vysokou mírou předčasného ukončování školní docházky a nízkým podílem Romů na celkovém počtu studentů; vybízí k posilování iniciativ na podporu bydlení, zdraví, vzdělávání a zaměstnanosti romské populace a ke zlepšování postavení romských žen a vzdělávání romských studentek; vítá úsilí příslušných orgánů o ochranu práv osob LGBTI při druhém pochodu „Pride“, který proběhl bez incidentů; znepokojuje jej však skutečnost, že útoky na členy komunity LGBTI a aktivisty v této oblasti stále pokračují; žádá politické činitele i představitele občanské společnosti, aby bojovali proti značně rozšířené netoleranci a násilí vůči sexuálním menšinám, a to zejména pomocí vzdělávacích a informačních kampaní, které by měly napomoci ke změně postojů veřejnosti, a proškolením policistů, státních zástupců a soudců;

25.

vítá zlepšení právního rámce, pokud jde o práva osob se zdravotním postižením; poznamenává, že pro zajištění souladu s acquis EU je třeba přijmout další opatření; naléhavě žádá vládu, aby urychlila vývoj ve věci přístupnosti budov osobám se zdravotním postižením, a považuje za politováníhodné, že většina státních a místních institucí, včetně vybraných významných budov (jako jsou např. parlament a soudy), je pro osoby se zdravotním postižením stále nepřístupná; je i nadále znepokojen vysokým počtem osob se zdravotním postižením, kteří zanechávají studia po ukončení základní a střední školy; poznamenává, že je důležité zajistit dostatečnou transparentnost, pokud jde o fond profesní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jeho výdajů;

26.

zdůrazňuje, že je nezbytné dále posilovat provádění a kontrolu dodržování zákonů a politik týkajících se dětí a poskytovat přiměřené kapacity; vybízí ke zlepšení kvality vzdělávání všech dětí a k dalšímu úsilí v oblasti poskytování podpory zranitelným dětem; zdůrazňuje, že reformu v oblasti soudního systému pro mladistvé je důležité rozšířit rovněž na děti ve správním, občanskoprávním nebo trestněprávním řízení s cílem podpořit širší přístup ke spravedlnosti;

27.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že pokrok v oblasti práv žen, rovnosti pohlaví, zastoupení žen v politickém životě a na trhu práce a boje proti domácímu násilí je i nadále velmi omezený; zdůrazňuje, že je proto naléhavě nutné, aby se proces týkající se práv žen, rovnosti pohlaví, zastoupení žen v politickém životě a na trhu práce a boje proti domácímu násilí značně urychlil; v této souvislosti požaduje větší zapojení parlamentu, strukturovanější spolupráci s občanskou společností a rozšíření institucionálních kapacit včetně zlepšení spolupráce mezi sociálními službami a donucovacími orgány; požaduje, aby se ústředním bodem všech opatření stala práva obětí a aby se při prevenci, vyšetřování, trestání a odškodňování domácího násilí postupovalo s náležitou péčí;

28.

vítá politiku Černé Hory zaměřenou na vytvoření prostředí tolerance a začlenění všech národnostních menšin; důrazně vyzývá orgány Černé Hory, aby posílily ochranu mnohonárodní identity regionu Kotorského zálivu (Boka Kotorska) a rozšířily kulturní a hospodářskou spolupráci se sousedícími členskými státy EU;

29.

vítá skutečnost, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je i nadále zaručována a uplatňována; poznamenává, že mezi srbskou a černohorskou pravoslavnou církví přetrvává napětí, zejména v otázce majetku; vyzývá k přijetí nového zákona o právním postavení náboženských komunit;

30.

vybízí vládu, aby prováděla udržitelné hospodářské reformy, včetně právních ustanovení o mechanismech narušujících hospodářskou soutěž, s cílem zvýšit konkurenceschopnost a překonat strukturální nedostatky, řešit problém velkého neformálního sektoru a celkově zlepšit podnikatelské prostředí; vyzývá k posílení sociálního dialogu mezi různými partnery; dále vyzývá k posílení kapacit včetně zapojení do veřejných konzultací a k definování a koordinaci hospodářských politik, které by měly přispět také ke snížení regionálních rozdílů; trvá na tom, že je nutné účinně potírat daňové úniky; je znepokojen právní a soudní nejistotou, týkající se mimo jiné udělování licencí, daňové správy a vymahatelnosti smluvních závazků, neboť tato nejistota může přinášet hospodářským subjektům rizika a oslabit schopnost Černé Hory přitahovat zahraniční investice; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba řešit obchodní spory se zahraničními investory, kteří jsou pro hospodářství Černé Hory klíčoví; sdílí znepokojení nad tím, že nedošlo k hmatatelnému pokroku v oblasti trhu práce a trvale vysoké nezaměstnanosti mládeže a dlouhodobé nezaměstnanosti, a proto vyzývá k aktivním opatřením na trhu práce;

31.

poznamenává, že mezi oběma stranami průmyslu stále není veden dostatečný dialog a vyzývá k dalšímu posílení práv těch, kteří založili nové odborové svazy; vítá změny v pracovním právu upravující práva zaměstnanců v případě úpadku; vybízí vládu, aby urychlila práci na svém prvním programu reformy zaměstnanosti a sociální reformy s cílem určit a řešit klíčové problémy Černé Hory v oblasti politiky zaměstnanosti, sociálního začlenění a snižování chudoby;

32.

vyjadřuje spokojenost s prováděním iniciativy na podporu malých a středních podniků (Small Business Act) a s tím, že se Černá Hora připojila k programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME); vyzývá k urychlení programů veřejného sektoru na podporu malých a středních podniků, neboť tyto podniky představují jednu z hlavních hnacích sil hospodářského rozvoje;

33.

je nadále značně znepokojen průtahy ve věci uzavření úpadkového řízení největšího černohorského průmyslového podniku (továrna na hliník KAP), které je v rozporu se závazky země podle dohody o stabilizaci a přidružení; naléhavě žádá vládu a zúčastněné strany, aby v otázce továrny KAP našly udržitelné řešení, které by bylo v souladu s pravidly pro státní pomoc stanovenými v dohodě o stabilizaci a přidružení a které by bylo založeno na transparentnosti a zásadách právního státu;

34.

vyjadřuje politování nad tím, že Černá Hora ignorovala zákaz kyperského soudu ve věci prodeje továrny KAP, a vyzývá Černou Horu, aby příslušná rozhodnutí soudních orgánů členských států EU plně uznala;

35.

vybízí Černou Horu, aby i nadále dělala pokroky v oblasti ochrany životního prostředí a změny klimatu tím, že posílí správní kapacitu, bude rozvíjet politiku udržitelných zdrojů energie a model hospodářství šetrný k životnímu prostředí, který podporuje investice, aby zajistila soulad s acquis v oblasti životního prostředí a klimatu; připomíná, že je nezbytné vypracovat národní energetickou strategii, která zohlední celou škálu různých obnovitelných zdrojů energie, a že je rovněž nezbytné respektovat přírodní dědictví a chráněné a mezinárodně uznávané oblasti; naléhavě vyzývá ke konzultacím týkajícím se přeshraničních projektů;

36.

v souvislosti s přímořským cestovním ruchem požaduje dlouhodobé plánování a vytvoření silných mechanismů na předcházení poškozování životního prostředí a předcházení korupci v oblasti územního plánování a výstavby;

37.

chválí aktivní účast a konstruktivní úlohu Černé Hory v regionální a mezinárodní spolupráci a procesu usmíření v regionu; blahopřeje vládě k dosažení plného souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU a vybízí příslušné orgány, aby i nadále slaďovaly postoj v rámci zahraniční politiky země s postojem EU, zejména s ohledem na současnou situaci vyznačující se mezinárodní teroristickou hrozbou; blahopřeje vládě, že byla spolu s Albánií jedinou kandidátskou zemí EU na západním Balkáně, která se plně ztotožnila s postoji a rozhodnutími EU ohledně situace na Ukrajině; vyzývá černohorské orgány, aby zintenzivnily spolupráci s mezinárodními politickými a hospodářskými partnery s cílem posílit odolnost země vůči vnějším tlakům a snahám o destabilizaci země a regionu; vítá účast země v civilních a vojenských misích EU, NATO a OSN;

38.

vyzývá všechny členy NATO, zejména členské státy EU, které jsou členy NATO, aby za účelem větší bezpečnosti v oblasti Jaderského moře, jejíž ostatní země jsou již členy NATO, aktivně podporovaly vstup Černé Hory do aliance NATO, a posílily tak regionální bezpečnost;

39.

vybízí Černou Horu, aby se v rámci procesu přistoupení co nejdříve zabývala ostatními otevřenými bilaterálními otázkami se svými sousedy v konstruktivním a sousedském duchu; znovu opakuje nezbytnost neprodleného vyřešení zbývajících hraničních sporů a otázek nástupnictví s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Kosovem; podporuje další spolupráci se sousedními zeměmi založenou na sdílení zkušeností nabytých v procesu jednání o přistoupení; vítá, že Černá Hora má ve vztahu ke Smlouvě o energetické chartě status pozorovatele;

40.

naléhavě žádá, aby byla formou vzájemné dohody neprodleně vyřešena otázka týkající se hranic s Chorvatskem, a pokud by se řešení založené na společné dohodě ukázalo jako nereálné, vyzývá, aby byl tento spor uzavřen u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, v souladu s pravidly a zásadami mezinárodního práva;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Černé Hory.


(1)  Úř. věst. L 108, 29.4.2010, s. 3.