15.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 13/57

Zpravodajka:

Dorthe ANDERSEN

1.1.

V řadě členských států byli mladí Evropané těžce zasaženi krizí, která si vyžádala vysoké lidské, sociální a ekonomické náklady. Vyšší nezaměstnanost mládeže však není nic nového a poukazuje na jisté strukturální problémy, kvůli kterým je přechod ze školy do zaměstnání obtížný.

1.2.

Dobře fungující systémy odborného vzdělávání a přípravy (OVP) založené na duálním vzdělávání přispívají ke zlepšení zaměstnanosti mladých lidí a mohou pomoci mladým ženám a mužům zajistit plynulejší přechod ze školy do zaměstnání, a to včetně mladých lidí ze znevýhodněných poměrů.

1.3.

EHSV zdůrazňuje, že neexistuje jediný univerzálně platný model duálního systému odborného vzdělávání. Záměrem je podpořit kvalitní duální systém, který se osvědčuje.

1.4.1.

EHSV se domnívá, že je potřebný evropský nástroj posuzování kvality, který zachytí pokrok a dopady reforem, které členské státy provádějí, aby zlepšily výkonnost OVP a duálních systémů vzdělávání.

1.4.2.

EHSV doporučuje, aby Komise – s příslušnými partnery – vytvořila nástroje k monitorování a shromažďování údajů a vyhodnocování toho, co v členských státech funguje, a identifikovala klíčové prvky dobře fungujících duálních systémů odborného vzdělávání. Cílem je vyhodnotit a posoudit, co funguje, aby se zajistila kvalita systémů odborné přípravy a osvětlila korelace duálního odborného vzdělávání a zaměstnanosti.

1.4.3.

Odborné dovednosti, které jsou kvalitní a požadované na trhu práce, budou i v budoucnosti představovat hlavní segment trhu práce a evropské konkurenceschopnosti. EHSV proto navrhuje stanovit cíl EU pro OVP a duální systémy odborného vzdělávání, jež mohou být cestou k lepším možnostem zaměstnanosti mladých lidí. To by mohlo být součástí obnovené strategie Evropa 2020, a EHSV proto vyzývá Komisi, aby tyto možnosti prozkoumala.

1.4.4.

EHSV se domnívá, že unijní cíl OVP a shromažďování údajů by mohly členským státům pomoci při zlepšování úrovně vzdělání a mohly by zajistit, že mladí lidé získají pozitivní zkušenosti se vzdělávacím systémem a odejdou s dovednostmi, které jsou na trhu práce zapotřebí.

1.5.1.

EHSV doporučuje, aby členské státy, které nemají dobře fungující duální systémy odborného vzdělávání, vyhodnotily náklady spojené s vypracováním těchto systémů v porovnání s pozitivními účinky na konkurenceschopnost podniků a pracovní příležitosti pro mladé lidi.

1.5.2.

EHSV zdůrazňuje význam partnerství mezi školami, zařízeními odborné přípravy, odborovými svazy a podnikatelskou sférou. Rozhodující roli ve všech stadiích dobře fungujících duálních systémů odborného vzdělávání (návrh, provádění, kontrola, hodnocení atd.) hrají sociální partneři. Posílení a lepší využití sociálního dialogu na všech úrovních může být efektivním nástrojem k vylepšení atraktivity a kvality duálních systémů odborného vzdělávání.

1.5.3.

EHSV vyzývá členské státy, aby zavedly nebo systematicky přezkoumaly profesní rozvoj učitelů, mentorů a školitelů OVP – a to zejména vnitropodnikových školitelů, jelikož ti jsou klíčem ke zlepšení výkonnosti systémů OVP.

1.5.4.

EHSV zdůrazňuje význam zaměstnavatelů a domnívá se, že zaměstnavatelé – včetně malých a středních podniků – se do systémů učňovského vzdělávání zapojí více, pokud budou tyto systémy skutečně vyhovovat jejich potřebám a pokud budou dobře propojeny se školami. Proto bychom se měli v následujících letech zaměřit na zavádění duálních systémů odborného vzdělávání, které umožní nákladově efektivní zapojení zaměstnavatelů a přenesou na ně větší zodpovědnost.

1.5.5.

EHSV doporučuje, aby evropští sociální partneři v této oblasti pokračovali ve své práci v rámci svého samostatného pracovního programu.

2.1.

Ekonomická krize v Evropě mladé lidi tvrdě zasáhla. Čtyři a půl milionu mladých lidí ve věku nižším než 25 let je bez práce (1), přičemž v některých zemích EU není vysoká nezaměstnanost mládeže ničím novým, krize ji pouze zdůraznila. V EU je míra nezaměstnanosti mládeže více než dvojnásobně vyšší než u dospělých – 20,9 % oproti 9,8 %. Přibližně 7 milionů mladých Evropanů nemá zaměstnání ani se neúčastní vzdělávání ani odborné přípravy (2), S poměrně slabým krátkodobým hospodářským výhledem dosáhla nezaměstnanost mládeže v některých členských státech extrémní úrovně a vyžádala si vysoké lidské, sociální a ekonomické náklady.

2.2.

Nezaměstnanost byla u mladých lidí vyšší než u dospělých i před krizí. Tato skutečnost svědčí o strukturálním problému při vytváření užších vazeb mezi systémy vzdělávání a přípravy a trhy práce. Dalším argumentem v tomto ohledu je skutečnost, že v řadě zemí je vysoká nezaměstnanost mládeže, ale zaměstnavatelé zároveň obtížně shánějí zaměstnance s těmi správnými dovednostmi.

2.3.

Tato situace vyžaduje nový přístup ke zlepšování základů zaměstnanosti a růstu s cílem rozvinout odborné dovednosti a kvalifikace, které jsou kvalitní a žádané na trhu práce, a dobře fungující trhy práce.

2.4.

Pokud jde o zkušenosti se začleňováním mladých lidí na trh práce, existují nicméně mezi jednotlivými členskými státy EU značné rozdíly.

2.5.

Lidé s odborným vzděláním tvoří v mnoha zemích většinu zaměstnanců soukromého sektoru, ale významnou roli hrají i v částech veřejného sektoru. Dnes se zhruba polovina studentů ve vyšším sekundárním vzdělávání v celé Evropě účastní programů OVP a zhruba čtvrtina z nich se účastní kombinovaného učení ve škole a v praxi (3). Klíčové úkoly ale spočívají v tom, aby se zvýšila kvalita a využitelnost OVP, a tím se tyto programy staly přitažlivější.

2.6.

EHSV v řadě svých stanovisek (4) zdůraznil význam vytváření správných podmínek pro mladé lidi s cílem zjednodušit přechod od vzdělání k zaměstnání, a to pomocí podpory možností zapojit se v rámci kvalitního OVP do různých forem duálních systémů odborného vzdělávání.

2.7.

EHSV se domnívá, že je důležité zachovat tuto dynamiku a v jednotlivých členských státech ve spolupráci se sociálními partnery zajistit vhodné úpravy systémů OVP tak, aby se jejich součástí stala složka duálních systémů odborného vzdělávání.

3.1.

Toto stanovisko se zaměřuje na duální systémy odborného vzdělávání v oblasti OVP. Všeobecným pojmem duální systémy odborného vzdělávání se označují různé vnitrostátní modely. Podle střediska Cedefop duální systémy odborného vzdělávání kombinují období, kdy učení probíhá ve škole a v zařízení odborné přípravy či na pracovišti. Dualita se vztahuje nejen na učební postupy (školy a poskytovatelé OVP se podílejí na poskytování teoretické a praktické přípravy), ale také na jeho aktéry (veřejné a soukromé).

3.2.

Systémy vzdělávání, které zahrnují praktické aspekty, existují ve všech členských státech, ale liší se kvalitou, výsledky a rozsahem (5). Například: Kolik času se věnuje přípravě na pracovišti? Existuje smlouva mezi žákem a zaměstnavatelem? Je žák placen? Jaká je úloha sociálních partnerů?

3.3.

Neexistuje žádný jednotný nebo „nejlepší“ model; vývoj duálního systému závisí na řadě hospodářských a sociálních souvislostí.

3.4.

V současnosti existují tři hlavní učební postupy OVP:

3.5.

Je důležité se zaměřit na těsné propojení s pracovištěm a synergii, které by se měla vytvořit mezi studenty, teoretickým základem a praktickým učením a vývojem na pracovišti.

4.1.

Evropská rada na zasedání ve dnech 27. a 28. června 2013 (6) schválila novou strategii pro boj s nezaměstnaností mládeže, včetně cíle prosazovat „vysoce kvalitní učňovskou přípravu a učení se prací“. Dvacet dva členských států obdrželo konkrétní doporučení, jak přizpůsobit systémy OVP tak, že budou klást větší důraz na složky přípravy založené na praxi a na kvalitní učňovskou přípravu mladých lidí.

4.2.

Na úrovni EU byla podniknuta řada opatření. Například byl přijat systém záruk pro mladé lidi, byly přiděleny finanční prostředky z ESF na rozvoj vnitrostátních systémů učňovského vzdělávání včetně duálních systémů odborného vzdělávání a byla založena Evropská aliance pro učňovskou přípravu.

4.3.

Evropští sociální partneři ve svém akčním plánu pro zaměstnávání mladých lidí z června 2013 (7) také zdůraznili hodnotu učebních modelů zaměřených na praxi, jako jsou duální systémy odborného vzdělávání.

4.4.

Lotyšské předsednictví jako součást přezkumu komuniké z Brugg podpořilo pět cílů. Prvním cílem bude podporovat učení zaměřené na praxi, se zvláštním důrazem na přípravu učňovského typu (8).

5.1.

Studie kupříkladu střediska Cedefop a Evropské komise ukazují, že mezi duálně založenými systémy OVP a zaměstnaností mládeže existuje pozitivní souvislost (9).

5.2.

Zkušenosti a čísla hovoří jasně a srozumitelně. Země s relevantními a atraktivními systémy odborné přípravy založenými na duálních principech si při začleňování mladých lidí na trh práce vedou lépe. Některé země, jako např. Rakousko, jsou také dobrým příkladem možností odborné přípravy pro znevýhodněné mladé lidi; např. je to pracovní asistence nebo učňovská záchranná síť.

5.3.

Dobře fungující duální systémy odborného vzdělávání poskytují mladým lidem prvotní pracovní zkušenost, čímž se pro podniky a budoucí zaměstnavatele stávají atraktivnějšími. V Německu více než 2/3 učňů po dokončení učňovské přípravy zůstává u stejného zaměstnavatele (10). Dánské statistiky (11) prokazují, že absolventi OVP jsou nejúspěšnější při hledání nového zaměstnání v případě propouštění a v mnoha případech zakládají své vlastní podniky.

5.4.

Četní mladí lidé a jejich rodiče však nepovažují OVP a učňovskou přípravu za tak atraktivní jako akademické vzdělání, nebo se na ně hledí jen jako na tradiční zaměstnání modrých límečků. Zapomíná se na „konkurenceschopné znalosti“, které se dají v duálních systémech odborného vzdělávání získat. Mladí lidé tedy nemají jen jedinou možnost pracovního uplatnění, ale získají konkurenceschopné znalosti, které mohou dále rozvíjet.

5.5.

Při přezkumu strategie Evropa 2020 by Evropská unie měla zvážit, zda nestanovit cílový podíl studentů v OVP a v duálních systémech odborného vzdělávání. To by mohlo upoutat větší pozornost k silné stránce systémů duálního vzdělávání a učňovské přípravy, totiž k zaměstnatelnosti a inkluzívnosti.

5.6.

Vytyčený cíl by měl být náročný, protože byla doložena kladná souvislost se zaměstnaností a je třeba brát v úvahu budoucí poptávku po kvalifikovaných pracovnících se střední kvalifikací na trhu práce.

5.7.

V zájmu zlepšení image a zvýšení přitažlivosti je potřebné společné úsilí škol, zařízení odborné přípravy, podniků, sociálních partnerů a politiků. Školy a zařízení OVP se musejí pružněji přizpůsobovat měnícím se potřebám trhu práce a ekonomiky. Za účelem prezentace dovedností a škol a inspirace mladých mužů a žen by mohly být podporovány soutěže v oblasti dovedností a pozitivní vzory. Někteří studenti a rodiče vnímají učňovskou přípravu jako slepou uličku. Tomu by mělo zamezit otevření cest k dalšímu vysokoškolskému vzdělání. Ke zvýšení přitažlivosti těchto systémů by mohlo přispět, kdyby se staly součástí programů pro vnitřní mobilitu v EU, jakým je např. Erasmus +.

5.8.

Dobré a včasné profesní poradenství a konzultační služby jsou nezbytné k lepšímu pochopení a vnímání duálních systémů odborného vzdělávání.

5.9.

Zde mají také úlohu učitelé, kteří mohou duální systémy představit přitažlivěji a mají přímý vliv na to, jak mladí lidé vnímají OVP. Stát se učitelem OVP musí být rovněž považováno za lákavou nabídku. Jedním ze způsobů, jak zajistit, že se odborné a pedagogické dovednosti učitelů OVP neustále aktualizují, je zlepšit spolupráci mezi školami a podniky, aby učitelé znali aktuální požadavky podniku, používané pracovní postupy, nové technologie atd.

5.10.

V duálních systémech odborného vzdělávání je přítomnost kvalifikovaného a motivovaného zaměstnance vystupujícího v roli podnikového školitele nebo instruktora základním požadavkem pro zajištění kvality. Je třeba se více zaměřit na odpovědnost interních podnikových instruktorů. Jasnější a podrobnější popis kompetencí, kterých je třeba dosáhnout, může zkvalitnit učení se v praxi.

6.1.

Z řady studií duálních systémů odborného vzdělávání vyplývá, že například německý, švýcarský a rakouský systém funguje dobře, jelikož mladým lidem poskytuje vhodnou přípravu a dobrý výchozí bod pro zapojení se do pracovního procesu. Neexistuje však „jeden nejlepší model“ – záměrem je identifikovat úspěšné struktury a postupy.

6.2.

Transparentnější informace o příčině, obsahu a výsledcích pomohou určit klíčové prvky, které charakterizují dobře fungující duální systémy odborného vzdělávání. Většina členských států a Cedefop sice shromažďují údaje o pracovním uplatnění absolventů OVP, ale tyto údaje by bylo možné rozsáhleji využít ke zlepšení systémů, a to včetně duálních systémů odborného vzdělávání.

6.3.

Podíl „učení v praxi“ by se například mohl používat jako proměnná v referenčním hodnocení zaměstnatelnosti v EU. Evropské referenční hodnocení v oblasti duálních systémů odborného vzdělávání by mohlo upozornit na korelaci duálních systémů odborného vzdělávání a zaměstnanosti mládeže. Údaje nezbytné k referenčnímu hodnocení by mohly být každoročně shromažďovány na základě šetření pracovních sil.

6.4.

Eurostat (Eurobarometr) by ve spolupráci s Cedefop mohl provést systematičtější studii mladých lidí, kteří dokončí OVP a mají poptávané dovednosti, a také toho, do jaké míry jim tyto dovednosti pomohly získat duální systémy odborného vzdělávání v podnicích.

6.5.

Mohlo by být užitečné shromáždit srovnatelné vnitrostátní údaje, na základě kterých by mohla být vyhodnocena výkonnost jednotlivých zemí, pokud jde o provádění a výsledky různých evropských duálních systémů odborného vzdělávání. Středisko Cedefop, Eurostat a Komise již v rámci strategie Evropa 2020 a kodaňské strategie tyto údaje shromažďují, EU ale potřebuje komplexní nástroj, který by zachytil pokrok a rovněž dopady reforem, které za účelem zlepšení výkonnosti a kvality vnitrostátních systémů OVP řada členských států provádí.

EHSV navrhuje, aby se tento nástroj posuzování kvality zabýval minimálně těmito koncepčními otázkami:

6.6.

Časově vymezený soubor relativně jasných parametrů by mohl sloužit jako odrazový můstek pro kvalitativnější analýzy a zároveň by mohl být použit k monitorování vývoje v jednotlivých zemích, pokud se jedná o přizpůsobování systému OVP zásadám a přínosům duálního systému odborného vzdělávání. Taková datová platforma by mohla přispět rovněž k práci Evropské aliance pro učňovskou přípravu a k práci evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQUAVET).

7.1.

Řada výzev stále ještě není brána vážně, například pokud jde o kvalitu přípravy a relevantnost pro podniky.

7.2.

Učňovské vzdělávání hraje důležitou roli při uspokojování potřeb podniků z hlediska dovedností a zároveň pomáhá mladým lidem vstoupit na trh práce. Učňovské vzdělávání nabízí zaměstnavatelům řadu výhod – mezi ně patří skutečnost, že jsou-li učni připravování přímo v podniku, jejich dovednosti lépe odpovídají potřebám podniku – a také nové vědomosti a perspektivy. Plnohodnotné učňovské vzdělávání s sebou nese řadu práv a povinností pro všechny zúčastněné.

7.3.

Podniky toto musí vnímat jako investici do budoucích kvalifikovaných lidských zdrojů a přijmout odpovědnost za skutečnou přípravu mladého člověka. Mají-li však podniky – včetně malých a středních podniků – vnímat učňovské vzdělávání jako investici, je třeba ustanovit opatření, která jim umožní se na systému více podílet, včetně přípravy osnov.

7.4.

Někteří zaměstnavatelé se obávají, že náklady na učňovské vzdělávání převyšují přínosy, tento způsob uvažování je však třeba zpochybnit. Analýza výnosů a nákladů provedená v případě Švýcarska ukazuje, že přínos učně k produkci převyšuje náklady na jeho přípravu (včetně mzdy učně) o více než 6 000 EUR (12) a BUSINESSEUROPE v současné době provádí studii výnosů a nákladů na učňovské vzdělávání.

7.5.

V některých zemích byly zřízeny fondy pro sdílení zátěže podniků, kde společnosti uhradí určitou částku do fondu jako kompenzaci za hodiny strávené ve škole nebo za náklady na dopravu (v Dánsku Arbejdsgivernes uddannelsesbidrag). V Rakousku společnosti mohou získat bonus za přípravu dobře hodnocených učňů. V Rakousku (Vorarlbersko) existuje model sdílení zátěže, v jehož rámci společnosti platí 0,2 promile celkových mzdových nákladů učňů do fondu odborné přípravy. Po kontrole odborné přípravy po 18 měsících je vzorným podnikům poskytujícím odbornou přípravu vrácena prémie.

7.6.

Poměr výnosů a nákladů se však může v rámci jednotlivých odvětví a různých systémů OVP lišit. Proto je nutné, aby byly jednotlivé vnitrostátní systémy průběžně posuzovány a v případě potřeby přizpůsobeny, aby přispívaly ke konkurenceschopnosti evropských podniků. Srovnatelnější a kvalitnější nástroje pro hodnocení mohou členským státům v tomto ohledu pomoci.

7.7.

Stejně důležité je v tomto případě i zajištění kvality a posuzování učňovského vzdělávání a duálních systémů odborného vzdělávání včetně pracovních podmínek; zde mohou hrát roli i sociální partneři. Sociální partneři musí být zapojeni především do navrhování vnitrostátního uspořádání duálních systémů odborného vzdělávání a s využitím vhodných tradičních forem kolektivního vyjednávání napomoci kvalitnímu učňovskému vzdělávání a dalším systémům zaměřeným na praxi. Odborové svazy a zástupci odborů rovněž mohou hrát podstatnější úlohu při přípravě mladých lidí a v oblasti příznivých životních podmínek.

—

Stanovisko EHSV Postsekundární odborné vzdělávání a příprava jako atraktivní alternativa k vysokoškolskému vzdělávání (Úř. věst. C 68, 6.3.2012, s. 1).

—

Stanovisko EHSV Kvalitní rámec pro stáže (Úř. věst. C 214, 8.7.2014, s. 36).

—

Stanovisko EHSV Zaměstnatelnost mladých lidí – sladění vzdělávání s potřebami průmyslu v době úsporných opatření (Úř. věst. C 311, 12.9.2014, s. 7).

—

Stanovisko Opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí – osvědčené postupy (Úř. věst. C 424, 26.11.2014, s. 1).