EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 8.1.2016
COM(2015) 686 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU
Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2016
{SWD(2015) 301 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 8.1.2016
COM(2015) 686 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU
Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2016
{SWD(2015) 301 final}
1.Úvod
Evropská normalizace je základním kamenem fungování vnitřního trhu. Pozitivní účinky normalizace jsou dobře známé a uznávané. Jde o klíčové opatření strategie pro jednotný trh 1 a o součást několika dalších iniciativ, včetně průmyslové politiky 2 a strategie pro jednotný digitální trh 3 .
Komise popsala svou strategickou vizi evropské normalizace ve svém sdělení týkajícím se norem 4 a vytyčila příslušný právní rámec v nařízení o evropské normalizaci 5 (dále jen „nařízení“), které je použitelné od 1. ledna 2013.
Jednou z novinek nařízení je povinnost Komise přijmout roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace, který identifikuje strategické priority evropské normalizace odrážející cíle politik, jež Komise vytyčila ve svém vlastním plánování.
Roční pracovní program Unie je nástrojem ke zlepšení spolupráce mezi Komisí a evropským systémem normalizace (ESN), neboť stanoví vizi Komise a plány v oblasti normalizace na nadcházející rok: v tomto kontextu jsou navrhována opatření aktérům působícím v ESN.
Jak se zdůrazňuje ve strategii pro jednotný trh, má normalizace zásadní význam pro účinnou podporu priorit Komise, zejména pak s ohledem na růst evropského hospodářství a nová pracovní místa, další rozvoj propojeného digitálního trhu, vytvoření odolné energetické Unie a další zlepšování vnitřního trhu s posílenou průmyslovou základnou, upevnění pozice EU na celosvětové úrovni, jakož i při vyjednávání rozumné a vyvážené obchodní dohody mezi EU a USA.
Aby normalizace tyto priority v následujících letech optimálně podporovala, má Komise v úmyslu vedle pravidelných žádostí o stanovování norem posílit své partnerství s ESN a zajistit tak, aby vhodně zohledňovalo potřeby zapojení všech zúčastněných subjektů (výrobního odvětví, malých a středních podniků, spotřebitelů, organizací v oblasti životního prostředí, pracovníků atd.).
Komise v roce 2015 dokončila řadu důležitých posuzovacích a hodnotících činností týkajících se normalizačního rámce. Roční pracovní program Unie na rok 2016 proto začíná výčtem výsledků těchto různých činností a opatření ke zlepšení provádění nařízení (oddíl 2). Pak informuje o žádostech o vytvoření norem plánovaných na rok 2016 s uvedením toho, jak tyto normy přispějí k dosažení priorit Komise (oddíl 3): podrobnosti o žádostech jsou uvedeny v příloze. Nakonec také popisuje a aktualizuje obsah řady důležitých témat, která plynou z nařízení a jsou uvedena již v předcházejících ročních pracovních programech Unie, jako je inkluzivnost, mezinárodní spolupráce, práva duševního vlastnictví a výzkumné, finanční a provozní záležitosti. Komise v těchto oblastech zjistila také určité body, kde by byla zapotřebí větší míra zapojení dalších členů evropské normalizační obce.
Hlavní směry pracovního programu nemají dopad na rozpočet nad rámec toho, co je již naplánováno na rok 2016.
2.Provádění nařízení
2.1.Článek 24 nařízení
Podle čl. 24 odst. 3 předloží Komise do 31. prosince 2015 a poté každých pět let zprávu Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.
Komise přitom musí zejména vzít v úvahu, že článek 24 nařízení stanoví řadu zpráv, které v zájmu transparentnosti a většího zapojení široké normalizační obce předkládají evropské normalizační organizace a organizace evropských zúčastněných stran, které jsou příjemci finančních příspěvků.
|
Komise na základě zprávy požadované podle čl. 24 odst. 3 zhodnotí případná nová opatření, která by zjednodušila financování evropské normalizace a snížila administrativní zátěž evropských normalizačních organizací. |
2.1.1.Nezávislý přezkum evropského systému normalizace (ESN) 6
Podle opatření č. 29 uvedeného ve sdělení týkajícím se norem4 se od Komise požaduje, aby zajistila nezávislý přezkum evropského systému normalizace (ESN), který byl zadán externímu nezávislému konzultantovi (Ernst & Young, E&Y). Hlavní cíl nezávislého přezkumu spočívá ve změření a posouzení toho, zda je naplňováno pět strategických cílů uvedených v tomto sdělení (rychlost procesu, nástroj konkurenceschopnosti, podpora politik EU, inkluzivnost zúčastněných společenských subjektů a globální dopad), s cílem zhodnotit fungování ESN a formulovat doporučení ke zlepšení stávajícího systému.
|
Výsledky nezávislého přezkumu byly veřejně projednány a zveřejněny: výsledek těchto diskusí bude zohledněn ve zprávě podle článku 24 nařízení. |
2.2.Společná iniciativa v oblasti normalizace
Ve strategii pro jednotný trh se počítá s modernizací systému normalizace a s tím, že Komise navrhne a s evropskou normalizační obcí dohodne „společnou iniciativu v oblasti normalizace“. Veřejní i soukromí partneři této společné iniciativy přijmou společný závazek ohledně výsledků, k nimž se má dospět, a dohodnou se na načasování a způsobu realizace na podporu priorit Junckerovy Komise. K tématům, jimiž se Komise bude zabývat, patří prioritní oblasti pro tvorbu norem (IKT, služby, energetika, mobilita atd.), nové způsoby vypracovávání norem založené na spolupráci, transparentní a inkluzivní proces přijímání norem, soudržná a silná podpora veřejného sektoru v rámci celého procesu normalizace, dokonalejší řízení znalostí v procesu normalizace, společná strategie rozvoje Evropy ve světové centrum pro normalizaci, jakož i řešení problémů plynoucích z roztříštěnosti trhu v oblasti služeb a servitizace. Kromě toho společná iniciativa propojí s procesem normalizace výzkumné a inovační priority, aby byly normalizační činnosti zahajovány včas. Společná iniciativa by měla být dokončena v první polovině roku 2016.
2.3.Vademecum o evropské normalizaci
Komise v roce 2015 Vademecum o evropské normalizaci přepracovala, aby je uvedla do souladu s nařízením a sdělením týkajícím se norem4.
Toto vademecum rovněž obsahuje pokyny pro evropské normalizační organizace, jejichž cílem je zajistit náležitou transparentnost a inkluzivnost při vyřizování žádostí Komise.
|
Komise vyzývá evropské normalizační organizace, aby proškolily své technické orgány v uplatňování těchto nových pokynů, a zajistily tak jejich praktickou realizaci, a to zejména při vytváření a přepracovávání harmonizovaných norem. |
3.Strategické priority pro evropskou normalizaci
3.1.Normalizace IKT
Sdělení o strategii pro jednotný digitální trh ze dne 6. května 2015 zahrnuje přijetí plánu prioritních norem IKT, v němž určí a vymezí klíčové priority pro normalizaci se zaměřením na technologie a domény, které jsou považovány pro jednotný digitální trh za nejdůležitější, včetně základny odvětvové interoperability a norem. S přijetím tohoto plánu se počítá v první polovině roku 2016.
Plán prioritních norem IKT bude doplněním ročního pracovního programu Unie.
Očekává se, že včasná normalizační činnost v oblasti IKT sníží roztříštěnost trhu, neboť zlepší interoperabilitu výrobků, systémů a služeb, a přispěje tak ke konkurenceschopnosti evropských firem všech velikostí, včetně malých a středních podniků.
Lépe fungující jednotný trh může ulehčovat přístup na světové trhy tím, že budou normy vyvinuté v Evropě propagovány globálně, jak dokládá GSM, projekt Digital Video Broadcasting a další úspěšné případy.
Jak se uvádí ve sdělení o jednotném digitálním trhu, je třeba vyvinout větší úsilí, aby se zajistilo, že výsledky normalizace budou držet krok se změnami v oblasti technologií.
Mezi následující kroky v oblasti normalizace IKT patří:
– efektivní a účelný způsob, jak určit odvětví a technologie, které jsou rozhodující pro jednotný digitální trh, a
– výběr klíčových prioritních normalizačních činností v oblasti IKT, které jsou v těchto odvětvích a technologiích zapotřebí.
Komise za tímto účelem jedná a zahájila konzultace se zúčastněnými stranami.
Na podporu tohoto přístupu se využije několik již existujících nástrojů. Průběžný plán pro normalizaci IKT je pracovní program uspořádaný podle témat, který propojuje politiky EU a normalizační činnosti. Je vytvořen ve spolupráci s Evropskou platformou v oblasti IKT složenou z mnoha zúčastněných stran, která zahrnuje jak evropské, tak celosvětové normalizační zúčastněné subjekty a představuje ucelený a přesný obraz situace normalizace IKT.
Průběžný plán pro normalizaci IKT je v souladu s ročním pracovním programem Unie a každoročně se zveřejňuje na internetových stránkách generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky 7 .
3.2.Normalizace služeb
Na rozdíl od zboží a IKT byl rozvoj norem v oblasti služeb zejména na úrovni EU omezený. Normy v oblasti služeb proto tvoří pouhá 2 % všech evropských norem.
Větší využití evropských norem v oblasti služeb však má potenciál. Dobrovolné normy v oblasti služeb mohou napomoci při čerpání nevyužitého potenciálu odvětví služeb pro ekonomiku EU tím, že zlepší výkon a kvalitu služeb, zajistí interoperabilitu a usnadní spolupráci mezi hospodářskými subjekty.
Význam evropských norem v oblasti služeb se pravděpodobně v důsledku stírání hranice mezi zbožím a službami (servitizace) v budoucích letech ještě zvýší. V takových případech by se omezení týkající se poskytování zboží nebo služeb v praxi rovnalo omezení prodeje jako celku. Aby se zamezilo tomuto omezení, může být nutné evropské normy v oblasti zboží doplnit normami v oblasti služeb.
Překážky pro evropské poskytovatele služeb rostou také z důvodu zvyšujícího se celkového počtu vnitrostátních norem v oblasti služeb a rozdílných povinných certifikačních požadavků v jednotlivých zemích. Větší využívání evropských norem v oblasti služeb by mohlo podnikům pomoci při působení na zahraničních trzích v případech, kdy se v rámci postupů k získání povolení nebo licence vyžadují vnitrostátní osvědčení.
Vypracovávání evropských norem v oblasti služeb je ale náročné: například je třeba zajistit odpovídající zastoupení a získat podporu zúčastněných stran, jako jsou malé a střední podniky a sociální a společenské subjekty.
Potřeby se v odvětví služeb navíc značně různí a měření výkonu v oblasti služeb a zboží se liší.
Na rozdíl od zboží jsou právní předpisy EU týkající se služeb zřídka zaměřené na jednotlivá odvětví a neodkazují pravidelně na normy jako na nástroj pro předpoklad shody. Normy v oblasti služeb by měly zůstat nadále čistě dobrovolné a podřízené poptávce trhu; Komise nicméně, jak se uvádí ve strategii pro jednotný trh, poskytne ohledně otázek souvisejících s normami v oblasti služeb pokyny, a tím zvýší povědomí o zvláštnostech norem v oblasti služeb a určí způsoby, jak podpořit jejich využívání. Přístup popsaný v těchto pokynech bude v budoucích letech využíván také jako základ pro roční pracovní programy Unie.
3.3.Strategické prioritní oblasti pro rok 2016
Komise vypracovala výčet svých strategických priorit pro evropskou normalizaci v níže uvedených oblastech, v nichž má v úmyslu pověřit evropské normalizační organizace vypracováním norem. Oblasti jsou přímo spojeny s následujícími prioritami Komise: propojený jednotný digitální trh; odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu; prohloubenější a spravedlivější vnitřní trh s posílenou průmyslovou základnou.
V propojeném jednotném digitálním trhu mají navrhovaná opatření za cíl posílit využívání digitálních technologií a on-line služeb v různých odvětvích ekonomiky a veřejného sektoru:
informační systémy pro dopravu s cílem usnadnit tok informací, přístup k nim a jejich využití v dopravě ke zvýšení efektivity a snížení nákladů v tomto odvětví,
společné prostředí pro sdílení informací pro dohled v námořní oblasti EU, které má přinést lepší automatické sdílení informací mezi vnitrostátními orgány podílejícími se na námořním dohledu, včetně obrany,
systémy označování a značení vhodné pro elektronický obchod,
nabíječky pro mobilní telefony a další přenosná zařízení,
elektronické zdravotnictví pro podporu práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči,
služba určování času poskytovaná systémem Galileo (Galileo Timing Service) a vyhledávací a záchranná služba se zpětným spojením poskytovaná systémem Galileo (Galileo Search and Rescue Return Link Service), která dodává uživatelským/přijímacím komponentům přesné časoměrné produkty,
ověřování polohy prostřednictvím systému Galileo,
přístupnost internetových stránek subjektů veřejného sektoru,
přístup k palubním údajům ve vozidle.
Pokud jde odolnou energetickou Unii s progresivní politikou v oblasti změny klimatu, je cílem navrhovaných opatření kombinovat evropské infrastruktury, diverzifikovat evropské zdroje energie, snižovat spotřebu energie a podporovat technologie šetrné ke klimatu:
umožnění širšího zavádění alternativních technologií šetrných ke klimatu,
zelená infrastruktura na podporu veřejných zakázek a celková stimulace odpovídajícího trhu,
ekodesign u výrobků, jako jsou kohoutky, sprchy, televizory, inteligentní spotřebiče, obráběcí stroje a zařízení pro sváření, a uvádění spotřeby energie na energetických štítcích,
zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a zjednodušení informací pro uživatele, pokud jde o kompatibilitu jejich vozidel s různými palivy nebo elektrickými dobíjecími stanicemi,
monitorování emisí rtuti a formaldehydu.
Komise na podporu prohloubenějšího a spravedlivějšího vnitřního trhu s posílenou průmyslovou základnou navrhuje řadu opatření zvyšujících požadavky na bezpečnost a interoperabilitu, které jsou nezbytné pro dotvoření vnitřního trhu se zbožím i pro zachování vysoce výkonné průmyslové základny v Evropě:
plastové obaly vhodné k domácímu kompostování,
modelovací techniky k posuzování kvality ovzduší,
metody k identifikaci zdroje a kvantifikace znečištění ovzduší,
zlepšení bezpečnosti a souladu softwarového rádia,
osobní ochranné prostředky (ochranný oděv),
lanové dráhy,
spotřebiče na plynná paliva,
spotřební výrobky, na které se vztahuje směrnice o obecné bezpečnosti výrobků (např. svíčky, grily, dětská obuv, kočárky),
interoperabilita systémů správy případů podporujících mimosoudní (alternativní) řešení sporů,
materiály a předměty určené pro styk s potravinami,
výrobky pro stavebnictví a zavedení prahových hodnot nebo tříd vlastností pro tyto výrobky,
interoperabilita železničních technických specifikací.
4.Inkluzivnost
V posledních dvou letech bylo vynaloženo značné úsilí, aby se mohly do normalizačních činností zapojovat také malé a střední podniky a společenské a sociální zúčastněné strany. V souladu s ustanoveními nařízení o financování evropských organizací zúčastněných stran 8 Komise v návaznosti na otevřené výzvy k předkládání návrhů formalizovala partnerství s organizacemi uvedenými v příloze III (SBS 9 , ANEC 10 , ECOS 11 a ETUC 12 , které zastupují malé a střední podniky, spotřebitele, pracovníky a zájmy životního prostředí při normalizaci) a dosáhla souladu a stability z hlediska financování a řízení, jakož i kontinuity zastoupení zájmů zúčastněných stran ve čtyřech oblastech, jež nařízení specifikuje.
Jak vyplývá z nezávislého přezkumu, určité problémy přetrvávají a je třeba je řešit, aby byla zajištěna náležitá účast organizací uvedených v příloze III. Zaprvé, organizace uvedené v příloze III a jejich úloha v rámci evropského systému normalizace stále nejsou dostatečně známy a uznávány. Zadruhé, organizace zúčastněných stran se nadále potýkají s problémy při získávání příslušných dokumentů nezbytných k provádění technických prací. Zatřetí, interakce s vnitrostátními normalizačními orgány není vždy natolik dobrá, aby jim zaručovala užitečnou podporu. Začtvrté, organizace uvedené v příloze III se stále při výkonu různých pracovních postupů jednotlivých pracovních skupin potýkají s problémy, což často přidává zbytečnou administrativní zátěž k technické práci.
V roce 2016 bude Komise pozorně sledovat další pokrok při provádění ustanovení tohoto nařízení a bude zvyšovat inkluzivnost evropského systému normalizace.
|
Komise vyzývá evropské normalizační organizace, vnitrostátní normalizační orgány a organizace zúčastněných stran uvedené v příloze III, aby přijaly opatření k řešení výše uvedených problémů a dále zintenzivnily svou spolupráci. Kromě toho Komise vyzývá evropské normalizační organizace, aby dále zesílily své úsilí o usnadnění práce organizací uvedených v příloze III úpravou vnitřních pravidel a postupů, jak zejména doporučuje nezávislý přezkum se zvláštním zaměřením na práci vykonávanou na mezinárodní úrovni. |
5.Mezinárodní spolupráce
|
Komise vyzývá evropské normalizační organizace, aby se dále společně zasazovaly o podporu mezinárodních i evropských norem v těch oblastech světa, kde může evropský průmysl těžit z posílených vztahů v oblasti normalizace a snazšího přístupu na trh. |
V zájmu lepšího přijetí evropských iniciativ na mezinárodní úrovni by ESN měl vystupovat v příslušných orgánech jednotně.
Vůči třetím zemím bude Komise pokračovat v různých již existujících formách dialogu o politikách, jakož i v opatřeních zaměřených na zvyšování viditelnosti a povědomí (vyslaný odborník na evropskou normalizaci v Indii, SESEI, vyslaný odborník na evropskou normalizaci v Číně, SESEC nebo informační platforma Čína-Evropa pro otázky normalizace (CESIP)), pro něž je podpora evropských normalizačních organizací zásadní (viz roční granty na provozní náklady).
Referenční hodnotou pro společnou práci je stávající spolupráce a výměna informací ve vztahu ke Spojeným státům americkým.
Komise, která se již technicky na některých mezinárodních normalizačních činnostech podílí, očekává, že bude k evropské a mezinárodní normalizaci ještě více přispívat, aby plně využila potenciálu svého současného formálního statusu pozorovatele a aby lépe realizovala svůj závazek respektovat nadřazenost mezinárodních norem.
6.Práva duševního vlastnictví a výzkumná témata
6.1.Práva duševního vlastnictví v oblasti normalizace
Práva duševního vlastnictví a normalizace spolu úzce souvisí, i když se v zásadě liší. Vlastnictví, patenty, autorská práva a související politiky v oblasti práv duševního vlastnictví hrají při normalizaci stále důležitější roli. Tato skutečnost je patrná zvlášť v oblasti informačních a komunikačních technologií, ale může mít dopad i na další odvětví, jež jsou ovlivněna modalitami interoperability. V této souvislosti budou stále významnější patenty ve všech oblastech, kde budou patentovatelná řešení dávat normám podstatnou přidanou hodnotu.
Evropský soudní dvůr (ESD) ve věci C-170/13 13 uvádí zejména postup s povinnými kroky pro obě strany (majitele patentu a realizátora) vedoucí k podání žaloby na zdržení se jednání nebo k jejímu zabránění.
Majitel patentu na standardizovanou technologii stanovenou standardizační organizací (dále jen „PST“) musí (před podáním žaloby na zdržení se jednání):
– zaprvé, upozornit údajného porušovatele na porušování, které mu vytýká, označit dotčený patent a upřesnit způsob, kterým jej porušovatel porušil,
– zadruhé, poté, co údajný porušovatel vyjádří vůli uzavřít licenční smlouvu za podmínek rovných, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND), musí majitel patentu předat porušovateli konkrétní písemnou nabídku licenční smlouvy za podmínek FRAND a upřesnit zejména poplatek a způsob jeho výpočtu.
Údajný porušovatel musí v reakci na nabídku podmínek FRAND ze strany majitele PST v zájmu úspěšné antimonopolní obrany proti žalobě na zdržení se jednání tuto nabídku pečlivě zvážit v souladu s uznávanými obchodními zvyklostmi a s dobrou vírou, což je třeba určit na základě objektivních kritérií a znamená to zejména zdržení se jakékoli odkládací taktiky. Nepřijme-li údajný porušovatel nabídku, která mu byla učiněna, musí majiteli daného PST v krátké lhůtě předložit písemnou konkrétní protinabídku odpovídající podmínkám FRAND.
Mimoto v případě, že údajný porušovatel použije PST před uzavřením licenční smlouvy, přísluší mu – v okamžiku zamítnutí jeho protinabídky – zřídit přiměřenou záruku v souladu s uznávanými obchodními zvyklostmi, například poskytnutím bankovní záruky či zastavením nezbytných částek. Výpočet této záruky musí zohlednit zejména, kolikrát byl použit PST, ohledně kterého má údajný porušovatel předložit vyúčtování.
Krom toho, pokud není po podání protinávrhu údajného porušovatele dosaženo dohody o podrobnostech podmínek FRAND, mohou se účastníci dohodnout, že požádají třetí nezávislou osobu, aby v krátké lhůtě určila výši poplatku.
Údajnému porušovateli navíc nelze vytýkat, buď že v průběhu jednání o vydání licence zpochybňuje platnost uvedených patentů anebo to, že jde o patenty na standardizovanou technologii, které se účastní, anebo jejich skutečné využívání, nebo že si vyhradil možnost učinit tak v budoucnu 14 .
Panuje všeobecná shoda na tom, že zvyšování transparentnosti a kvality prohlášení o patentech zlepší současný rámec.
|
Evropské normalizační organizace by měly i nadále zlepšovat své politiky v oblasti práv duševního vlastnictví a nastolit rovnováhu mezi zájmy vlastníků technologií a zájmy uživatelů technologií. |
Případné změny rámce pro práva duševního vlastnictví by měly být podrobně prostudovány a se všemi zúčastněnými stranami důkladně otestovány.
6.2.Horizont 2020 – Výzkum a inovace
Vypracování a provádění programů pro výzkum a inovace, také prostřednictvím normalizace, jsou nezbytné pro řešení problematiky konkurenceschopnosti. Program Horizont 2020 bude silným stimulem pro využívání inovací na trhu, zejména pak podporou tvorby norem na základě výzkumu a zohledněním vědeckých poznatků v normách. Normalizační činnosti jsou nezbytnou cestou k příjetí výsledků výzkumu na trhu a k šíření inovací, včetně výsledků výzkumu nabytých v rámci části programu Horizont 2020, která se týká Euratomu.
|
Evropské normalizační organizace by měly podporovat a usnadňovat přiměřené zastoupení právnických osob v normalizačních činnostech na technické úrovni, pokud se dané právnické osoby účastní projektu, který se týká této oblasti a který je financován z prostředků Unie na základě víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu, inovací a technologického rozvoje. |
7.Provozní a finanční rámec
7.1.Nová metodika pro granty na provozní náklady
Komise vypracovala metodiku pro rozdělování rozpočtu mezi provozní a akční granty. Roční rozpočet evropské normalizace pro granty na provozní náklady je mezi jednotlivé evropské normalizační organizace rozdělen takto:
pro Evropský výbor pro normalizaci (CEN) maximálně 53,64 % ročního rozpočtu pro granty na provozní náklady;
pro Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec) maximálně 9,23 % ročního rozpočtu pro granty na provozní náklady; a
pro Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) maximálně 37,13 % ročního rozpočtu pro granty na provozní náklady.
7.2.Posuzování shody norem s právními předpisy a politikami Unie
Komise se snaží harmonizovat úkoly a posílit nezávislost odborníků pověřených posuzováním shody výsledků normalizace s požadavky Komise (jsou to např. „konzultanti nového přístupu“, v současné době působící v rámci CEN a CENELEC) s cílem zajistit nepřetržitou a dlouhodobou dostupnost těchto hodnotících služeb. Budou otestovány různé scénáře s cílem nalézt optimální řešení pro řízení těchto služeb na základě skutečných potřeb, včetně neformální mediace ad hoc.
7.3.Nevyřízené mandáty
Komise prozkoumá, které z mandátů vydaných před vstupem uvedeného nařízení v platnost jsou stále platné.
|
Komise vyzývá evropské normalizační organizace, aby podaly zprávu o probíhající činnosti v rámci mandátů vydaných před datem uplatňování uvedeného nařízení. Komise rozhodne, které z těchto stávajících mandátů by měly být zachovány. |