Úvod

Od počátku finanční a ekonomické krize, která začala před šesti lety, procházejí Řekové velmi těžkými časy. Její příčiny se postupně akumulovaly v průběhu řady let, než se plně projevily. Slabá konkurenceschopnost, nízká produktivita, nepružný trh práce a výrobkový trh a velmi vysoký schodek veřejných financí a zadlužení přivedly řeckou ekonomiku v roce 2010 na pokraj platební neschopnosti.

V těchto obtížných časech stála EU na straně Řecka a poskytovala mu jako členu EU podporu. Kromě finanční pomoci EU spočívající ve velmi výhodných podmínkách pro poskytování úvěrů 1 jsou finanční prostředky EU největším zdrojem přímých zahraničních investic v Řecku a představují konkrétní výraz evropské solidarity a podpory. Podpora a pomoc, které Řecko od EU, jejích členských států, ostatních mezinárodních partnerů a soukromých investorů v posledních letech obdrželo a v následujících letech obdrží, činí více než 400 miliard EUR 2 . To představuje více než 230 % řeckého HDP v roce 2014 nebo přibližně 38 000 EUR na řeckého občana. Finanční prostředky EU a mezinárodních partnerů poskytnuté Řecku již v současné době překračují prostředky v rámci amerického Marshallova plánu, který byl po druhé světové válce navržen pro celou Evropu.

Velké úsilí bylo věnováno modernizaci a reformě země a co nejlepšímu využití finančních prostředků EU na podporu řeckých priorit. To se vyplatilo: veřejné finance a bankovní sektor byly stabilizovány a v oblastech jako je sociální zabezpečení, důchody, zdravotnictví a politika na trhu práce, byly provedeny významné reformy. V roce 2014 začala řecká ekonomika opět růst, přičemž reálný růst dosahoval 0,8 % HDP. Jeho očekávané další posílení bylo však zmařeno vzniklou nejistotou. V loňském roce bylo vytvořeno přibližně 100 000 nových pracovních míst a nezaměstnanost začala konečně klesat. Soukromá spotřeba začala poprvé za posledních pět let růst a zvyšující se důvěra v hospodářské oživení se poprvé od roku 2008 odrazila ve vyšších investicích do zařízení.

Ingredience pro dosažení trvalého oživení jsou stále z velké části přítomny. Bezprostředními překážkami udržitelného růstu jsou zpřísňující se podmínky financování, jakož i převládající nejistota, pokud jde o hospodářský a politický výhled Řecka. Aby se Řecko vrátilo na cestu zaměstnanosti a růstu, musí pokračovat v reformách a řešit strukturální problémy, s nimiž se dosud potýká.

Celková úroveň podpory, kterou Řecko obdrželo od EU a mezinárodních partnerů, je nebývalá a v nadcházejících letech může vést ke značné změně. Rozhodnutí dosažená na eurosummitu ze dne 12. července 2015 dokazují ochotu eurozóny k podpoře Řecka, pokud učiní nezbytné kroky k obnově důvěry a důvěryhodnosti a pro návrat k udržitelnému vývoji.

Účelem tohoto sdělení je nastínit nový přístup, jak pomocí značných prostředků z rozpočtu EU dát Řecku nový impuls pro tvorbu pracovních míst a růst. Na eurosummitu ze dne 12. července 2015 byl zdůrazněn záměr Komise spolupracovat s řeckými orgány a aktivovat až 35 miliard EUR na financování investic a hospodářské činnosti v Řecku, včetně malých a středních podniků. Toto sdělení doplní komplexní soubor reforem a závazků, které Řecko aktuálně provádí a na nichž bude stavět program podpory stability pro Řecko na základě Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability.

Finanční prostředky EU byly v Řecku během krize hlavním zdrojem veřejných investic. Z rozpočtu EU byly z velké části financovány například aténské metro, všeobecná nemocnice v Katerini, muzeum v Akropoli a systém dálkového vytápění v Kozani. Očekává se, že za podpory Komise bude Řecko během období financování 2014–2020 moci obdržet 35 miliard EUR z rozpočtu EU. Z evropských strukturálních a investičních fondů by mohlo být uvolněno 20 miliard EUR na vytváření pracovních míst a udržitelný růst a řečtí zemědělci by měli dále využívat přímé platby ve výši více než 15 miliard EUR. První platby, které Řecko v roce 2014 a 2015 obdrželo z těchto fondů EU, již dosahují téměř 4,5 miliardy EUR.

Tyto finanční prostředky, pokud budou využívány v celém svém potenciálu a pokud budou rozumně a smysluplně použity, pomohou k obnově a posílení základů pro udržitelnou zaměstnanost, růst a sociální soudržnost. Tyto prostředky mohou poskytnout pevný základ pro hospodářský obrat. Přivedou investice přímo do reálné ekonomiky, vytvoří pracovní místa a podpoří nezbytné reformy napomáhající transformaci hospodářství a zvýšení životní úrovně občanů. Investiční plán Komise pro Evropu a nově vytvořený Evropský fond pro strategické investice budou hrát klíčovou roli při mobilizaci soukromých investic prostřednictvím veřejných prostředků.

Toto není nyní pro Řecko samozřejmostí. Obtížné finanční podmínky, nejistota ohledně celkové hospodářské situace, pochybnosti ohledně priorit a zbývající administrativní překážky narušují investiční plány mnoha aktérů a zpochybňují schopnost řeckých orgánů účelně a plně využít dostupného financování EU. U velkého počtu projektů v oblasti politiky soudržnosti hrozí nyní riziko jejich nedokončení. Navíc, pokud řecké orgány do konce roku 2015 plně nevyužijí finanční prostředky EU v oblasti politiky soudržnosti, které jsou ještě k dispozici za finanční období 2007–2013 a které činí téměř 2 miliardy EUR, budou nevyužité prostředky ztraceny. To by znamenalo, že zahájené projekty, které dosud nebyly dokončeny, by od roku 2016 vyžadovaly vnitrostátní finanční prostředky – pokud by tyto projekty již nebylo možné podporovat z programů na období 2014–2020. Aby Řecko mohlo využívat financování z EU, je taktéž nezbytné, aby byly plně dodržovány právní požadavky, pokud jde o dodržování pravidel EU, řádné finanční řízení při správě finančních prostředků a účetnictví.

Jakmile dojde k obnovení důvěry, měla by kombinace veřejné podpory prostřednictvím finančních prostředků EU a soukromých iniciativ vyvolat významné oživení hospodářské činnosti. Spolu s prováděním reforem, které mají učinit Řecko atraktivním pro zahraniční investory, by měly nastartovat udržitelnou cestu směrem k zaměstnanosti a růstu. Komise je připravena společně s Řeckem, ostatními členskými státy, mezinárodními věřiteli a soukromými investory tomuto novému startu napomáhat.

1. Finanční prostředky EU pro řešení nezaměstnanosti a podporu růstu v Řecku

1.1 Jaký objem finančních prostředků je k dispozici?

Řecko může čerpat z prostředků EU, zejména grantů, za podmínek stanovených v pravidlech financování EU 3 . Řecko taktéž využívá programů EU, které jsou otevřeny všem členským státům, v jejichž rámci mohou řecké podniky, vědci a občané předkládat své projekty k financování.

V období 2007–2013 již Řecko obdrželo 38 miliard EUR (17,5 % průměrného ročního řeckého HDP za uvedené období) v rámci politik EU v oblasti soudržnosti, zemědělství, rozvoje venkova a rybářství. Celkové přidělené finanční prostředky za programové období 2007–2013 dosahují téměř 42 miliard EUR.

V případě politiky soudržnosti, pokud budou splněny všechny podmínky, mohou řecké orgány i nadále obdržet úhrady svých způsobilých výdajů provedených pro programy v období 2007–2013, a to až do regulační výše 95 % příslušné částky. Řecko již dosáhlo více než 90% míry čerpání prostředků, maximální částka, která je k dispozici pro úhradu způsobilých žádostí o proplacení výdajů za programové období 2007–2013, dosahuje tedy stropu ve výši téměř 820 milionů EUR. Tato částka bude doplněna konečnými platbami ve prospěch Řecka na období 2007–2013, které lze vynakládat až do období 2018–2019, přičemž tyto platby představují 5 % celkového příspěvku EU (přibližně 1 miliardu EUR), a to za předpokladu, že způsobilé závěrečné žádosti a závěrečné dokumenty budou předloženy do stanoveného termínu 31. března 2017. Rychlé uskutečňování v praxi umožní plné využití fondů EU až do výše maximální částky, která je k dispozici, do 31. prosince 2015, tj. do posledního možného data pro čerpání.

Pro období 2014–2020 bude pro Řecko k dispozici více než 35 miliard EUR z finančních prostředků EU, a to prostřednictvím:

Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, které poskytují podporu na investice malých a středních podniků, na inovační a výzkumné činnosti, digitalizaci a opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, jakož i na klíčovou infrastrukturu pro udržitelnou dopravu, ochranu životního prostředí a nízkouhlíkové hospodářství využívající účinně zdroje a změnu klimatu;

Evropského sociálního fondu, který financuje aktivní politiky na trhu práce a politiky sociální soudržnosti, které mladým lidem a dlouhodobě nezaměstnaným poskytují příležitost k tomu, aby si našli práci nebo se zapojili do odborného a učňovského vzdělávání;

Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jež pomáhá mladým lidem získat první pracovní zkušenosti, lepší vzdělání, stáže nebo odbornou přípravu;

Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, který poskytuje pomoc, potraviny, ošacení, hygienické potřeby a další základní potřeby lidem, kteří to nejvíce potřebují pro zmírnění jejich tíživé situace;

Evropského zemědělského záručního fondu, který poskytuje přímé platby zemědělcům formou podpory příjmu a opatření na podporu klíčových zemědělských trhů;

Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, který pomáhá učinit odvětví zemědělství konkurenceschopným, podporuje inovativní zemědělské technologie a udržitelné obhospodařování lesů a podporuje hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech;

Evropského námořního a rybářského fondu, který podporuje pobřežní komunity při diverzifikaci jejich místních ekonomik a pomáhá při přechodu k udržitelnému rybolovu.

Kromě toho budou řecké projekty dále využívat financování poskytnuté z celounijních tematických programů, jako je například Nástroj pro propojení Evropy v oblasti energetiky a dopravy, program Horizont 2020 pro výzkum a inovace, Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků nebo program LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu. Těmito finančními prostředky mohou být podpořeny projekty, jako je například napojení přístavů Igoumenitsa, Patras, Pireus a Soluně do transevropské sítě, železniční spojení mezi Aténami/Pireusem a Soluní a investice do obnovitelných zdrojů energie.

1.2 Dostává se Řecku zvláštního zacházení?

Řecko v současné době z důvodu své zvláštní situace využívá preferenčního zacházení. Řecké programy financované z prostředků EU v rámci programového období 2007–2013 získávají vyšší podíl financování z EU, tj. od Řecka se vyžaduje nižší podíl spolufinancování, než u řady ostatních zemí. Financování z EU bylo do poloviny roku 2016 navýšeno o 10 %, což v řadě případů znamená, že EU hradí 95 % celkových investičních nákladů za období 2007–2013 (za běžných okolností hradí EU pouze 85 %).

V poslední době bylo vzhledem k nedostatku veřejných prostředků pro místní, regionální, jakož i celostátní orgány obtížné provádět naléhavě potřebné investice. U investic, které mají být ještě financovány z programového období 2007–2013, předloží Komise jako výjimečné opatření vzhledem ke specifické situaci Řecka řadu návrhů na zlepšení okamžité likvidity, aby bylo možné realizovat investice nyní – vzhledem k jejich přínosu pro růst a tvorbu pracovních míst. Bude mezi ně patřit předčasné uvolnění posledních 5 % zbývajících plateb EU, které jsou obvykle zadržovány až do ukončení programů, stejně jako uplatnění 100% míry spolufinancování na období 2007–2013. Podmínkou musí být to, že řecké orgány vytvoří mechanismus zajišťující, že dodatečné částky zpřístupněné uvedenými opatřeními budou plně využity pro příjemce a operace v rámci daných programů. Výsledkem by byla okamžitá dodatečná likvidita v objemu přibližně 500 milionů EUR a úspory pro řecký rozpočet ve výši okolo 2 miliard EUR, které bude možné použít na obnovené financování investic podporujících růst a tvorbu pracovních míst. Komise rovněž navrhne zvýšení míry počátečního předběžného financování v Řecku pro programy na období 2014–2020 o 7 procentních bodů 4 . Prostřednictvím tohoto dodatečného předběžného financování mohou obdržet dodatečné prostředky na rozjezd ve výši 1 miliardy EUR pouze projekty, které jsou spolufinancovány v rámci politiky soudržnosti v plném souladu s čl. 81 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních. Zvýšení předběžného financování pomůže zmírnit problémy s likviditou, které v současnosti brzdí investice, a pomůže dosáhnout rychlejších výsledků, pokud jde o hospodářský dopad a vytváření pracovních míst. Tento výraz mimořádné solidarity s Řeckem bude spojen s robustními opatřeními zajišťujícími řádné finanční řízení a správnost výdajů. Všechna tato opatření budou realizována v rámci přídělů pro Řecko dohodnutých v současném víceletém finančním rámci na období 2014–2020.

Za účelem urychlení čerpání prostředků z EU a usnadnění činnosti orgánů bude Evropská komise Řecko nadále podporovat v co nejlepším využívání finančních prostředků. V polovině března 2015 Komise spolu s řeckými orgány vytvořila společnou skupinu na vysoké úrovni, která se bude intenzivně zabývat zejména těmito dvěma oblastmi: pomocí Řecku, aby se zajistilo, že veškeré prostředky, které jsou k dispozici z programového období 2007–2013, budou využity včas, než do konce roku propadnou, a pomocí Řecku splnit potřebné požadavky pro přístup ke všem finančním prostředkům EU, které jsou k dispozici v současném programovém období 2014–2020.

Komise v roce 2016 pro všechny členské státy přezkoumá přidělování prostředků z financování v rámci politiky soudržnosti pro roky 2017 až 2020 a zohlední přitom nejnovější statistiky HDP. To pravděpodobně také povede k dalšímu zvýšení finančních prostředků EU, které budou dostupné pro investice v Řecku.

1.3 K jakému účelu lze tyto prostředky využít?

Investice

V období 2015–2017 může Řecko kromě finančních prostředků z EU ve formě grantů využít investiční plán Komise v objemu 315 miliard EUR. Finanční prostředky z nově zřízeného Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) nejsou účelově vázány pro určité země nebo odvětví, ale veřejní i soukromí investoři v Řecku budou stejně jako v ostatních zemích moci využívat posílenou technickou pomoc poskytovanou Evropským centrem pro investiční poradenství, aby mohli předložit vysoce kvalitní a ekonomicky životaschopné projekty. Investoři budou mít rovněž možnost využívat při vypracovávání svých projektů dodatečnou technickou pomoc. Vhodnou možností pro poskytnutí rychlého přístupu k financování z EFSI by bylo partnerství mezi Institucí pro růst (IfG) v Řecku a EFSI.

Evropská investiční banka (EIB) aktivně podporuje řecké hospodářství. Od roku 2007
poskytla investiční půjčky ve výši více než 11 miliard EUR. Tyto finanční prostředky byly zaměřeny na energetiku, dopravu, průmysl, malé a střední podniky a projekty v oblasti životního prostředí.

Investiční projekty v Řecku by mohly dále využívat úvěrové možnosti nabízené mezinárodními finančními institucemi, jichž je Řecko členem. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) udělila Řecku do konce roku 2020 status země, v níž EBRD působí. Tento status je potřebný k tomu, aby země byla způsobilá pro podporu z této banky. EBRD otevře brzy v Řecku kancelář a zahájí svou činnost. Odhadovaný objem ročních investic by měl činit přibližně 500 milionů EUR. Rada ředitelů EBRD schválila v prvním kole projekty pro usnadnění obchodu v hodnotě 30 milionů EUR. Mezinárodní finanční korporace (IFC) by se mohla v Řecku opětovně zapojit prostřednictvím vybraných projektů se značným dopadem v oblasti finančního sektoru a infrastruktury.

Boj proti nezaměstnanosti, chudobě a špatným sociálním podmínkám

Financování z EU je zaměřeno na rozvoj lidských zdrojů a na investování do vzdělávání a celoživotního učení. Pomáhá rovněž zmírnit negativní důsledky nepředvídaných místních nebo odvětvových krizí na trhu práce. V rámci celkového finančního krytí ve výši 20 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondů, které jsou Řecku k dispozici na období 2014–2020, bude přibližně 3,9 miliardy EUR poskytnuto Řecku na zvýšení zaměstnanosti a omezení chudoby a sociálního vyloučení. Řecké orgány odhadují, že by podporu mělo obdržet nejméně 250 000 nezaměstnaných osob. Dalších 180 000 osob, které již jsou zaměstnané a mohou absolvovat odbornou přípravu, cca. 30 000 migrantů a Romů, 33 000 osob žijících v domácnostech bez příjmu, 10 000 zdravotně postižených osob a 80 000 dalších znevýhodněných osob.

Prostředky z EU přispívají k tvorbě pracovních míst a rovnějších příležitostí pro všechny. Prostřednictvím investování do rozvoje dovedností, zkušeností a vzdělávání pracovníků podporují mladé lidi a všechny osoby hledající zaměstnání. Tyto investice konkrétně povzbuzují podnikavost a tvorbu pracovních míst, zlepšují systémy vzdělávání a odborné přípravy a modernizují veřejnou správu.

Byly například vytvořeny služby péče o dítě pro přibližně 300 000 dětí, což zlepšilo pracovní příležitosti asi 250 000 matek. Významná finanční podpora na reformu veřejných služeb zaměstnanosti (OAED) pomůže osobám hledajícím zaměstnání, aby si našly práci. Z finančních prostředků EU jsou rovněž podporovány nejzranitelnější osoby ve společnosti, a to prostřednictvím pomoci při získání lepšího přístupu k veřejným službám. Pokud budou účinně využívány, podpoří sociální začlenění a budou prostředkem pro boj proti chudobě, a to zejména pro ty, kteří to v Řecku nejvíce potřebují.

Více než 149 000 Řeků mladších 25 let (> 50 %) bylo na začátku tohoto roku nezaměstnaných. Cílem financování EU pro „záruku pro mladé lidi“ je pomoci 45 000 mladým lidem získat pracovní zkušenosti a odbornou přípravu. V rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) bylo Řecku přiděleno více než 170 milionů EUR. Tyto finanční prostředky pomohou mladým lidem, kteří v současné době nepracují a neúčastní se vzdělávání nebo odborné přípravy. Očekává se, že programy podporované v rámci YEI využije více než 100 000 mladých lidí, kterým bude poskytnuto učňovské vzdělání, stáže a odborná příprava a podpora podnikání.

Navíc v období 2014–2020 je pro Řecko z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám k dispozici více než 280 milionů EUR. Tyto finanční prostředky budou směřovat na boj proti chudobě formou poskytování základních potřeb (např. potraviny, obuv a hygienické přípravky), jakož i formou pomoci se sociálním začleněním.

Výzkum, inovace a vzdělávání

Vytvoření hospodářství, které je více založeno na znalostech, vyžaduje zvýšenou spolupráci mezi veřejným výzkumem a podniky. Rovněž vyžaduje, aby se politiky zaměřily na omezený počet priorit v oblasti výzkumu a inovací, které odpovídají silným stránkám Řecka a které jsou zajištěny odpovídajícími finančními prostředky. Financování činností v oblasti výzkumu a inovací však v Řecku zůstává na nízké úrovni a z tohoto důvodu představují finanční prostředky EU zásadní příspěvek. V rámci celkového finančního krytí ve výši
20 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondů, které má Řecko v období 2014–2020 k dispozici, je 1,3 miliardy EUR určeno na investice do výzkumu a inovací. Ta pomůže více než 2 000 malým a středním podnikům při spolupráci s výzkumnými institucemi a posílení jejich budoucí konkurenceschopnosti. Řecké organizace koordinují 43 rozsáhlých evropských výzkumných projektů a celkem se účastní 312 projektů. V rámci programu Horizont 2020 může Řecko využít prostředky z nástroje na podporu politiky pro přístup k odborným znalostem, aby mohlo ve svých výzkumných a inovačních systémech provést účinné reformy. Z prostředků EU bude rovněž podpořeno zavádění nízkouhlíkových technologií v Řecku.

Finanční prostředky EU mohou přispět k rozvoji dovedností a zvýšení šancí na získání zaměstnání, jakož i k modernizaci vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží. Zásadní význam pro vybavení pracovníků kompetencemi, které ekonomika potřebuje, má více dovedností a kompetencí lepší kvality. Z finančních prostředků EU jsou podporovány projekty, jejichž cílem je snížit počet osob, jež předčasně ukončily školní docházku, zvýšit využívání příležitostí učňovského vzdělávání a celoživotního učení a zlepšit terciární vzdělávání. EU poskytuje finanční prostředky pro mobilitu žáků, studentů a učitelů, aby mohli studovat, odborně se připravovat nebo vyučovat v zahraničí. V roce 2014 EU v Řecku finančně podpořila 440 projektů mobility v oblasti vzdělávání, a to částkou přibližně 36 milionů EUR, což umožnilo téměř 15 000 studentům, učitelům, účastníkům odborného vzdělávání a dalším účastníkům studovat a učit se v jiném členském státě. V roce 2015 bylo předloženo 1 200 řeckých projektů, které se týkají téměř 30 000 osob.

Řecko může finanční prostředky EU využívat rovněž na výstavbu nebo renovaci škol, univerzit a zařízení předškolního vzdělávání a péče. V období 2014–2020 jsou k dispozici prostředky na modernizaci a vybudování nové infrastruktury pro terciární (87 milionů EUR), odborné (20 milionů EUR), primární a sekundární vzdělávání (150 milionů EUR), jakož i pro zařízení předškolního vzdělávání a péče (29 milionů EUR).

Zemědělství a rybolov

Odvětví zemědělství a rybolovu mají obrovský potenciál pro zlepšení konkurenceschopnosti země.

Do roku 2020 může Řecko využít pro své odvětví zemědělství a venkovské oblasti téměř 20 miliard EUR. Tato částka, která je Řecku k dispozici na období 2014–2020 v rámci celkového finančního krytí ve výši 20 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondů, zahrnuje přibližně 4,7 miliardy EUR z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jakož i přímé platby ve výši 15 miliard EUR na posílení příjmů zemědělců a producentů. V roce 2013 obdrželo tyto platby více než 700 000 zemědělců. Zemědělci, kteří jsou v současné době aktivní, mohou využít režimů podpory příjmů, a mladí zemědělci obdrží podporu při zakládání malých podniků. EU rovněž poskytuje zdroje na pomoc zemědělcům, aby mohli lépe uvádět své produkty na trh, a podporu pro ovoce a zeleninu, olivový olej, víno, mléčné výrobky a med. Částka ve výši 4,7 miliardy EUR je vyhrazena na iniciativy, které zlepší konkurenceschopnost řeckého odvětví zemědělství, přičemž budou zachovány ekosystémy a zajištěno účinné využívání přírodních zdrojů. Tyto iniciativy otevírají pracovní příležitosti ve venkovských oblastech a podporují inovace.

V námořním odvětví a v odvětví rybolovu činí prostředky EU, které jsou Řecku k dispozici v rámci celkového finančního krytí z evropských strukturálních a investičních fondů ve výši 20 miliard EUR, téměř 400 milionů EUR. Mohou pomoci podpořit diverzifikaci pobřežních a ostrovních ekonomik, jakož i přechod k udržitelnému rybolovu. Finanční prostředky mohou být rovněž použity k posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví rybolovu, akvakultury (jedno z hlavních odvětví vývozu potravin v Řecku), jakož i na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. To zahrnuje podporu účinného využívání zdrojů a udržitelného územního rozvoje, který se zaměřuje na zaměstnanost a vytváření pracovních míst.

Energetika, doprava a životní prostředí

Do roku 2020 je na financování investic v odvětví energetiky ze strukturálních a investičních fondů EU ve výši 20 miliard EUR k dispozici přibližně 900 milionů EUR. Odvětví energetiky je rovněž považováno za jedno z odvětví, které má největší potenciál pro zvýšení konkurenceschopnosti země. Téměř 500 milionů EUR je Řecku k dispozici za účelem zvýšení energetické účinnosti ve veřejných a obytných budovách a malých a středních podnicích, jakož i na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a dálkové vytápění. Očekává se, že tyto investice povedou k lepší klasifikaci přibližně 26 000 domácností, pokud jde o spotřebu energie a snížení spotřeby primární energie ve veřejných budovách přibližně o 97 047 000 kWh za rok. Pro inteligentní systémy pro skladování a přenos energie je k dispozici částka ve výši 285 milionů EUR a pro inteligentní sítě pro distribuci energie je k dispozici dalších 46 milionů EUR. Díky těmto investicím může být k inteligentním sítím připojeno zhruba 200 000 dalších uživatelů. Pro investice do obnovitelných zdrojů energie je k dispozici 94 milionů EUR. Kromě finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti EU financuje EU rovněž určité projekty v oblasti energetické infrastruktury. Projekty v oblasti řecké energetické infrastruktury, které byly od roku 2014 vybrány, obdržely do dnešního dne podporu ve výši 8,5 milionu EUR.

V rámci celkového finanční krytí ve výši 20 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondů, které jsou Řecku k dispozici na období 2014–2020, budou téměř 3 miliardy EUR k dispozici na podporu přechodu na energeticky účinné a dekarbonizované odvětví dopravy, financování výstavby nových železničních a tramvajových tratí a tratí metra, modernizaci stávajících železničních tratí a výstavbu nových silnic. EU rovněž financuje projekty dopravní infrastruktury, které mají zásadní význam pro hlavní dopravní síť EU.

Nakládání s odpady, nelegální skládky a ochrana vodních zdrojů zůstávají pro Řecko klíčovými problémy. Do roku 2020 bude k dispozici 2,5 miliardy EUR na zlepšení ochrany životního prostředí a na finanční podporu pro přechod na ekologické hospodářství. Z této částky je přibližně 950 milionů EUR určeno pro investice v oblasti nakládání s odpady. EU prostřednictvím celoevropských programů rovněž přímo financuje projekty v oblasti životního prostředí. Od roku 2014 řečtí příjemci – místní orgány, univerzity a nevládní organizace – získali k tomuto účelu 12 milionů EUR.

2. Podpora reformy a čerpání finančních prostředků EU

V září 2011 zřídila Komise pracovní skupinu pro Řecko. Skupina byla pověřena vytvořením a prováděním komplexního programu technické pomoci Řecku s cílem podpořit ho při provádění ozdravného programu EU/MMF a urychlit čerpání prostředků EU.

Prostřednictvím pomoci a podpory poskytnuté pracovní skupinou pro Řecko bylo řízeno, doprovázeno a zintenzivněno úsilí Řecka o důkladnou reformu. Reformy zahrnovaly zlepšení fungování veřejné správy, boj proti korupci, praní peněz a podvodům, zlepšení zdravotní péče, vytvoření systému pro poskytování všeobecného minimálního příjmu a usnadnění obchodu. Technická pomoc významným způsobem přispěla k obnovení hospodářsky významných dálničních projektů.

Řecko výrazně zlepšilo čerpání prostředků ze strukturálních fondů. V roce 2011 bylo v čerpání prostředků stále ještě na 18. místě, nicméně na konci roku 2014 postoupilo na 6. místo 5 .

Vzhledem k budoucím problémům v souvislosti s reformami v několika členských státech, včetně Řecka, se Komise rozhodla vytvořit útvar na podporu strukturálních reforem v podobě stálé, avšak velmi flexibilní kapacity, která bude členským státům v určitých oblastech politiky poskytovat podporu šitou na míru 6 . Od července tohoto roku bude tato podpora určena nejen pro členské státy, které se účastní programů makroekonomické pomoci. Bude poskytovat obecnější podporu při přípravě a provádění správních a strukturálních reforem podporujících růst, zejména v rámci správy ekonomických záležitostí, rovněž prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání strukturálních fondů EU. Bude poskytovat podporu v oblastech, jako je správa příjmů a správa veřejných financí, zlepšení podnikatelského prostředí, politiky na trhu práce, reformy systémů zdravotní péče, rozvoj účinné a uživatelsky orientované veřejné správy, účinný právní stát a boj proti korupci.

Tuto novou službu koordinuje místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, který již koordinuje práci pracovní skupiny na vysoké úrovni pro co nejlepší využití strukturálních fondů v Řecku. Cílem je mobilizovat další veřejné a soukromé investice, které pomohou postavit řeckou ekonomiku na nohy, a to včetně finančních nástrojů.

Na žádost Řecka je Komise připravena nadále poskytovat svoji podporu při navrhování a/nebo provádění strukturálních a institucionálních reforem pomocí nového rámce technické pomoci. Nová navrhovaná technická pomoc Komise by řídila a koordinovala podporu organizovanou ve spolupráci s dalšími útvary Komise, ostatními členskými státy a/nebo mezinárodními organizacemi.

Jedním z prvořadých úkolů by byla podpora Řecka při maximalizaci jeho čerpání finančních prostředků EU, zajištění co nejrychlejší realizace investic a plnění požadavků řádného finančního řízení a příslušných lhůt. V rámci finančních prostředků EU na programové období 2014–2020 je téměř půl miliardy EUR určeno pro technickou pomoc v oblasti politiky soudržnosti za účelem posílení řídicích a kontrolních systémů a správních kapacit na podporu účinného čerpání finančních prostředků EU.

Účinnost technické podpory bude významně záviset na dobře fungující koordinační struktuře v řecké veřejné správy a cílené úzké spolupráci s Komisí a jejím novým útvarem na podporu strukturálních reforem.

Komise taktéž zřizuje pilotní svěřenský fond technické pomoci v objemu 1,5 milionu EUR, který by měla spravovat Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj. To by podpořilo přípravu a provádění prioritních projektů v Řecku, které mohou být (spolu)financované EBRD a Mezinárodní finanční korporací (IFC).

3. Závěry

Komise Řecku během krize poskytovala podporu, a to jak finanční, tak technickou. Bude tak činit i nadále pro obnovení růstu a vytváření naléhavě nutných pracovních míst ve prospěch obyvatel Řecka. Pro tento účel je zásadní dohoda, která nastolí jasnou a předvídatelnou situaci. Plné využití finančních prostředků EU bude působit jako katalyzátor oživení.

Nyní je zásadní, aby se Řecko rychle navrátilo k finanční stabilitě, aby mohlo plně využít značné podpory EU, která je k dispozici ve formě grantů, půjček a technické pomoci, v zájmu vytvoření bezpečné budoucnosti. V době napjatých vnitrostátních financí může tato podpora přinést skutečnou změnu při budování základů pro stabilní pracovní místa, udržitelný růst a sociální soudržnost.

Řecko musí také přispět svým dílem. Toto sdělení doplní komplexní soubor reforem a závazků, které Řecko aktuálně provádí a na nichž bude stavět program podpory stability pro Řecko na základě Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability.

Tyto reformy spolu s novými investicemi musí být provedeny rychle, neboť mají zásadní význam pro obnovení zdravé ekonomiky. Účinnost finančních prostředků EU závisí na stabilním a příznivém makroekonomickém prostředí, které vychází z řádných fiskálních a hospodářských politik. Řecko rovněž musí řešit některé závažné nedostatky ve své správní kapacitě, aby bylo schopné čerpat veškeré dostupné finanční prostředky popsané v tomto sdělení.

Komise je připravena i nadále poskytovat technickou podporu pomocí svého nového rámce pro technickou pomoc a předkládat zákonodárci EU další návrhy za účelem zvýšení předběžného financování, které je pro Řecko dostupné.

Na základě spolupráce v partnerství s ostatními členskými státy, orgány EU a dalšími mezinárodními partnery si může Řecko v EU vybudovat prosperující budoucnost. Řada podmínek pro návrat k růstu je vytvořena a nyní je na čase proces dokončit a zajistit Řecku udržitelnou budoucnost.

Příloha

Tabulka 1. Finanční prostředky EU, které má řecká ekonomika a společnost k dispozici (2014–2020, v milionech EUR)

ČÁST 1: Evropské strukturální a investiční fondy (ESI), Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	Částky plánované na období 2014–2020	Již vyplacené částky 2014 – 12. 7. 2015
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)	8 397	230
Fond soudržnosti (FS)	3 247	92
Evropský sociální fond (ESF)	3 691	104
Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)	172	54
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD)	281	31
Zemědělství
- Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	4 718	0
- Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	15 074	3 972
Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	389	0
Mezisoučet – Část 1	35 969	4 483
ČÁST 2: Jiné fondy EU		Již vyplacené částky 2014 – 12. 7. 2015
Horizont 2020		163,9
Nástroj pro propojení Evropy		4,3
Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení		3,8
Erasmus pro všechny		50,2
Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků		0,5
Sociální změny a inovace		1,4
Cla, Fiscalis a boj proti podvodům		0,8
Life+		12,8
Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost		28,2
Kreativní Evropa		2,7
Evropa pro občany		0,5
Zdraví pro růst a ochrana spotřebitele		1,4
Práva a občanství a spravedlnost		0,9
Civilní ochrana		1,5
Potraviny a krmiva		5,2
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci		28,6
Fond solidarity EU		4,7
Mezisoučet – Část 2		311
CELKOVÉ VYPLACENÉ ČÁSTKY (2014 – 12. 7. 2015)		4 794

Tabulka 2. Finanční prostředky EU na podporu řeckého hospodářství a řecké společnosti (2007–2013, v milionech EUR)

ČÁST 1: Strukturální fondy, Fond soudržnosti, zemědělské a rybářské fondy	Částky plánované na období 2007–2013	Již vyplacené částky 2007 – 12. 7. 2015
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)	12 345	11 554
Fond soudržnosti (FS)	3 697	3 376
Evropský sociální fond (ESF)	4 364	3 687
Zemědělství
- Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	3 906	3 109
- Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	17 315	16 491
Evropský rybářský fond (ERF)	208	170
Mezisoučet – Část 1	41 835	38 387
ČÁST 2: Jiné fondy EU		Již vyplacené částky 2007 – 2013
Sedmý rámcový program pro výzkum		929,3
Transevropské sítě		37,1
Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení		6,0
Celoživotní učení a Mládež v akci		224,4
Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace		52,4
Agenda pro sociální politiku		12,0
Clo 2013 a Fiscalis 2013		6,3
Life+		47,3
Solidarita a řízení migračních toků + Bezpečnost a ochrana svobod		199,9
Kultura 2007–2013 a MEDIA 2007		14,9
Evropa pro občany		2,1
Program pro veřejné zdraví a ochranu spotřebitele		8,3
Základní práva, spravedlnost a občanství		165,0
Civilní ochrana		5,7
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci		2,9
Fond solidarity EU		99,1
Mezisoučet – Část 2		1 813
CELKOVÉ VYPLACENÉ ČÁSTKY (2007 – 12. 7. 2015)		40 200