EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.8.2015

COM(2015) 387 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

O PROVÁDĚNÍ SCHENGENSKÉ ČÁSTI DOČASNÉHO NÁSTROJE PRO HOTOVOSTNÍ TOKY A SCHENGENSKÉ ACQUIS (2007–2009) ZA BULHARSKO A RUMUNSKO

{SWD(2015) 157 final}

zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě

o provádění schengenské části dočasného nástroje pro hotovostní toky a schengenské acquis (2007–2009) ZA BulharskO a RumunskO

1.Úvod

Prostřednictvím čl. 32 odst. 1 aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii 1 (dále jen akt o přistoupení) byl zřízen nástroj pro hotovostní toky a schengenské acquis jako dočasný nástroj na pomoc Bulharsku a Rumunsku k financování činností na nových vnějších hranicích Unie pro provádění schengenského acquis a kontrol na vnějších hranicích a na pomoc k zlepšení hotovostních toků ve vnitrostátních rozpočtech.

V čl. 32 odst. 3 aktu o přistoupení se stanoví, že nejméně 50 % prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje mělo být použito na podporu Bulharska a Rumunska při plnění jejich povinnosti financovat opatření na nových vnějších hranicích Unie k provádění schengenského acquis a kontroly vnějších hranic.

Účelem této zprávy je

poskytnout souhrnné informace o provádění schengenské části dočasného nástroje pro hotovostní toky a schengenské acquis (dále jen schengenský nástroj II), a

předložit výsledky následného hodnocení nástroje.

2.
Popis provádění schengenského nástroje II

V souladu s článkem 32 aktu o přistoupení vyplácela Komise Bulharsku a Rumunsku v rámci nástroje pro hotovostní toky a schengenské acquis v průběhu období 2007–2009 roční paušální příspěvky po dvanáctinách (celkové částky viz tabulka níže).

Tabulka 1: Vyplacené částky a způsobilé náklady v rámci schengenského nástroje II – přehled

	Bulharsko	Rumunsko
Celkové roční příspěvky zpřístupněné v rámci nástroje pro hotovostní toky a schengenské acquis (miliony EUR – v cenách roku 2004) 2	239,5	559,8
Celkové roční příspěvky zpřístupněné v rámci nástroje pro hotovostní toky a schengenské acquis (miliony EUR – v běžných cenách)	257,9	602,5
50 % celkových ročních příspěvků zpřístupněných v rámci nástroje pro hotovostní toky a schengenské acquis (miliony EUR – v běžných cenách) 3	129,0	301,2
Celkové plánované částky (miliony EUR – v běžných cenách)	161,0	404,4
Celkové vykázané a certifikované výdaje (miliony EUR – v běžných cenách)	128,2	353,6
Nezpůsobilé výdaje (miliony EUR – v běžných cenách)	2,7	3,1
Celkové způsobilé náklady účtovatelné v rámci schengenského nástroje II (miliony EUR – v běžných cenách)	125,5	350,5
Částky vrácené Komisi (miliony EUR – v běžných cenách)	3,5	0,0

Komise přijala rozhodnutí o řízení a kontrole schengenského nástroje II. 4 V tomto rozhodnutí se stanoví, že podpora může být poskytnuta na tyto typy opatření:

investice do infrastruktury na hraničních přechodech,

investice do přístrojů pro kontrolu hranic,

odborná příprava pohraniční stráže,

podpora provozních nákladů.

Období způsobilosti trvalo od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2010.

Za výběr a provádění jednotlivých operací v rámci nástroje odpovídaly přijímající členské státy.

Bulharské a rumunské správní orgány vypracovaly návrhy víceletých a ročních orientačních programů, v nichž byly popsány potřeby související s prováděním schengenského acquis a hraničních kontrol, strategie k vyřešení těchto potřeb, cíle, jichž má být s podporou schengenského nástroje II dosaženo, a zvláštní opatření, jež mají být v rámci tohoto nástroje podporována.

Bulharsko v rámci orientačních programů pro schengenský nástroj II stanovilo osm cílů. Přehled plánovaných částek, jež měly být přiděleny ze schengenského nástroje II na jednotlivé cíle (a skutečně vykázaných výdajů), je uveden v tabulce 2:

Tabulka 2: Plánované přidělení finančních prostředků a vykázané výdaje dle jednotlivých cílů – Bulharsko

	Plánováno (EUR)	Vykázané a certifikované výdaje celkem (v EUR)
Cíl 1: Nákup nového technického vybavení pro ostrahu a kontrolu vnějších hranic	97 324 000,00	80 393 650,78
Cíl 2: Zvláštní technické vybavení pro společné policejní operace v příhraniční oblasti	7 454 000,00	4 509 320,63
Cíl 3: Modernizace a vývoj vnitrostátních komunikačních systémů	21 279 000,00	20 688 213,42
Cíl 4: Informační systémy a počítačové sítě související s prováděním schengenského acquis	12 650 000,00	8 458 239,17
Cíl 5: Renovace a modernizace stávající infrastruktury na hranicích	4 400 000,00	4 077 125,06
Cíl 6: Další činnosti, které se přímo týkají ochrany vnějších hranic EU	2 808 000,00	654 711,43
Cíl 7: Zvýšení kvalifikace zaměstnanců včetně jazykové přípravy	1 510 000,00	521 649,45
Cíl 8: Vytvoření vnitrostátního vízového systému a jeho propojení s Vízovým informačním systémem (VIS) EU a s konzultační sítí VISION	13 575 000,00	8 891 301,83
Celkem	161 000 000,00	128 194 211,77

Více než 60 % prostředků poskytnutých Bulharsku v rámci schengenského nástroje II bylo plánovaně použito na cíl 1. Nejvíce prostředků v rámci cíle 1 bylo plánovaně vynaloženo na nákup tří vrtulníků a devíti lodí a na vytvoření integrovaného systému kontroly a ostrahy hranice v oblasti Černého moře, který je tvořen stálými a pojízdnými pozorovacími stanicemi vybavenými radary, kamerami a komunikačním zařízením.

V orientačních programech Rumunska pro schengenský nástroj II byly stanoveny tři cíle. Přehled plánovaných částek, jež měly být přiděleny ze schengenského nástroje II na jednotlivé cíle (a skutečně vykázaných výdajů), je uveden v tabulce 3:

Tabulka 3: Plánované přidělení finančních prostředků a vykázané výdaje dle jednotlivých cílů – Rumunsko

	Plánováno (EUR)	Vykázané a certifikované výdaje celkem (v EUR)
Cíl 1: Posílení kontroly vnějších hranic a ostrahy oblastí při vnějších hranicích a ochrana před přeshraniční trestnou činností	199 700 000,00	174 970 037,61
Cíl 2: Zvýšení kapacity pro poskytování údajů a přístup k údajům s cílem zlepšit schopnost ochrany	192 121 240,00	177 792 172,57
Cíl 3: Podpora nákladů na logistiku a provoz	14 565 504,00	478 673,92
Celkem	404 383 744,00	353 593 864,85

V rámci cíle 1 Rumunsko zakoupilo 33 lodí, 1 278 vozidel a vybavení pro ostrahu hranic a hraniční kontroly. Do cíle 1 rovněž spadala renovace 31 stanic pohraniční policie a hraničních přechodů.

V rámci cíle 2 Rumunsko posílilo různé informační a komunikační systémy včetně vnitrostátní části Schengenského informačního systému druhé generace, vnitrostátní části Vízového informačního systému a digitálního radiokomunikačního systému TETRA.

Je namístě uvést, že Rumunsko v rámci schengenského nástroje II hodlalo využít více než minimálních 50 % prostředků vyčleněných v rámci nástroje pro hotovostní toky a schengenské acquis (301 234 674 EUR), a tuto částku přesáhla dokonce i celková výše vykázaných a certifikovaných výdajů (353 593 864,85 EUR).

 

3.
Následné hodnocení schengenského nástroje II

3.1.Organizace hodnocení a metodika

Následné hodnocení schengenského nástroje II provedl v roce 2014 nezávislý externí hodnotitel, jenž byl pověřen posouzením relevance, účelnosti, účinnosti, doplňkovosti a soudržnosti, udržitelnosti a dopadu schengenského nástroje II.

Metodika hodnocení sestávala z těchto nástrojů sběru dat:

sekundárního výzkumu,

polostrukturovaných pohovorů,

přímých pozorování během návštěv na místě,

průzkumů mezi příjemci.

Data shromážděná pomocí výše uvedených nástrojů byla analyzována ve dvanácti případových studiích (pěti z Bulharska a sedmi z Rumunska), do nichž spadalo v Bulharsku 79 % výdajů pokrytých schengenským nástrojem II a v Rumunsku 76 % těchto výdajů.

Zjištění těchto případových studií posloužila jako podklad pro odpovědi na devět otázek hodnocení, které stanovila Komise.

Zprávu o následném hodnocení schengenského nástroje II Komise obdržela v září 2014. Komise považuje zjištění hodnocení a níže uvedené závěry za věrohodné, jelikož během hodnocení bylo prokázáno, že jsou podloženy spolehlivými daty a správnou analýzou.

3.2.Relevance

V rámci hodnocení schengenského nástroje II podle kritéria relevance bylo posuzováno, nakolik cíle nástroje odpovídaly daným potřebám. Dále byla posuzována relevance skutečných účinků schengenského nástroje II (výstupy, výsledky a dopady) pro dané potřeby (využití).

Závěrem hodnocení je, že cíle a skutečné účinky schengenského nástroje II byly pro tyto potřeby relevantní.

Investice související s ostrahou námořní hranice Bulharska reagovaly na jasné potřeby, jelikož lodě pohraniční stráže, jež od 90. let 20. století pomalu chátraly a zastarávaly, neposkytovaly pobřeží Černého moře dostatečnou ochranu a nebyly schopny námořní hranice zabezpečit za nepříznivého počasí.

Stejně tak investice týkající se vzdušné ostrahy řešily nepříznivý stav, kdy bulharské ministerstvo vnitra nebylo schopné vzdušnou ostrahu zabezpečit.

Investice do námořní a pozemní mobility rumunské pohraniční policie řešily nepříznivý stav, kdy stávající lodě a vozidla nepostačovaly pro účely ostrahy hranic.

Výstavbou a renovací zařízení na hraničních přechodech v Rumunsku byla řešena jasná potřeba, jelikož hraniční přechody ve vnitrozemí byly ve špatném stavu a kvůli svému stáří či neúčelnosti nevyhovovaly požadavkům Schengenského hraničního kodexu.

3.3.Účelnost

V rámci hodnocení schengenského nástroje II podle kritéria účelnosti bylo posuzováno, nakolik byly splněny cíle nástroje.

Předmětem posouzení bylo především to, nakolik schengenský nástroj II zlepšením ostrahy budoucí vnější hranice a hraniční kontroly na ní, zvýšením kapacity pro poskytování údajů týkajících se Schengenu a pro přístup k nim stejně jako vylepšením systémů pro správu víz zvýšil připravenost Bulharska a Rumunska na přistoupení k schengenskému prostoru.

Závěrem hodnocení je, že z celkového pohledu schengenský nástroj II je při plnění jeho cílů účelný.

Dostatečnou připravenost Bulharska a Rumunska na přistoupení k schengenskému prostoru potvrdila Rada ve svých závěrech z června 2011 5 .

Schengenský nástroj II zvýšil tuto připravenost tím, že byla zlepšena ostraha hranic, hraniční kontroly, informační a komunikační systémy a správa víz.

Vysoká účinnost nově vytvořeného integrovaného systému kontroly a ostrahy hranice v oblasti Černého moře v Bulharsku spočívala v tom, že byl změněn způsob kontroly námořní hranice a byla zajištěna nepřetržitá ostraha námořních hranic. Díky této investici se zvýšila kapacita policie pro ostrahu hranic a potírání přeshraniční trestné činnosti.

Nákupem vrtulníků se zvýšila kapacita bulharské policie pro ostrahu hranic. Používat vrtulníky při ostraze hranic je účinné obzvláště v odlehlých horských oblastech, jako jsou například oblasti u turecké hranice, kde jsou části zelené hranice nepřístupné pro hlídková vozidla. Nakolik jsou přístroje pro vzdušnou ostrahu účelné, je však sporné. Zákonná omezení nočních letů a nedostatek protinámrazových zařízení, jež by umožňovala létat za každého počasí, společně s nedostatkem zaměstnanců během prvních dvou let po zakoupení vrtulníků účelnost investice závažně snižovaly. Účelnost investic do letecké ostrahy rovněž snižoval nedostatek paliva a zpožděné dodávky náhradních dílů.

Investicemi do námořní, říční a pozemní mobility rumunské pohraniční policie se zvýšila kapacita policie ve vykonávání činností v oblasti ostrahy na námořních a pozemních hranicích. Zakoupené vybavení zvětšilo možnost zasahovat v oblastech, kde bylo předtím obtížné ostrahu provádět a kde často nebyla prováděna. Od roku 2010 je díky větší provozní nezávislosti nových lodí ostraha moří rozšířena i na výlučnou hospodářskou zónu Rumunska za přilehlou zónou o šířce 24 námořních mil.

V Rumunsku byly hraniční kontroly posíleny prostřednictvím investice do modernizace hraničních přechodů. Díky renovaci stávající infrastruktury a lepším pracovním podmínkám na hraničních přechodech sem bylo možné umístit větší počet úředníků, což následně umožňuje provádět na hranicích během určité doby více kontrol.

3.4.Účinnost

V rámci hodnocení schengenského nástroje II podle kritéria účinnosti bylo posuzováno, nakolik přiměřené byly náklady na dosažení požadovaných účinků nástroje.

Závěrem hodnocení je, že účinnost schengenského nástroje II lze označit za přiměřenou, ačkoli postupy při zadávání zakázek nebyly vždy optimální.

Hodnocení účinnosti bylo založeno na srovnání nákladů vynaložených v rámci schengenského nástroje II a nákladů, které byly vynaloženy v rámci srovnatelných nástrojů, a na analýze postupů při zadávání zakázek, jež byly za předpokladu, že při soutěžním zadávání zakázek je zajištěn prodej zboží či služeb za tržní ceny, považovány za vhodný nástroj pro dosažení účinnosti.

Částky, jež byly v rámci investic do vzdušné ostrahy v Bulharsku podporovaných ze schengenského nástroje II vynaloženy na koupi vrtulníků, byly na jednotku stejně vysoké jako ceny zaplacené v rámci schengenského nástroje I 6 .

V Bulharsku při zadávání zakázky na ostrahu námořní hranice omezil konkurenci počet společností, jež se zúčastnily nabídkového řízení poté, co bylo pět ze šesti uchazečů vyřazeno z technických důvodů. Posuzování nabídek na lodě probíhalo podobně. V jednom případě (loď o tonáži 200 GT a lodě o tonáži 60 GT) bylo nabídkové řízení zrušeno po vyřazení jediných dvou uchazečů z technických důvodů a s jedním z těchto uchazečů proběhlo jednací řízení. Ve druhém případě (lodě o tonáži 20 GT a 15 GT) byly z technických důvodů vyřazeny dvě ze tří předložených nabídek.

K témuž došlo i v případě vzdušné ostrahy, když bylo nabídkové řízení dvakrát zrušeno a zakázka byla zadána až ve třetím řízení. Všech tří řízení se mohli zúčastnit pouze uchazeči z Evropské unie a všichni uchazeči až na jednoho (tentýž ve všech třech řízeních) byli z technických důvodů odmítnuti ještě předtím, než mohli učinit cenovou nabídku. Závěrem lze říci, že v nabídkových řízeních zřejmě došlo k omezení konkurence, což zpochybňuje účinnost opatření.

V Rumunsku se problémy s účinností postupů při zadávání zakázek vyskytly rovněž, ačkoli se zdá, že byly vyřešeny pohotověji a zapříčinily méně zdržení než v Bulharsku. Vyvstal také problém ohledně toho, že předpokládaná hodnota zakázek byla často mnohem vyšší než předložené nabídky.

Konkurence při zadávání zakázek týkajících se pozemní a námořní mobility se u těchto dvou složek různila. Nabídkových řízení v oblasti námořní mobility se vždy účastnilo méně uchazečů a mnozí byli vyřazeni ve fázi předběžného výběru. V případě pozemní mobility byl vyřazen pouze jeden uchazeč (z celkových patnácti uchazečů o pět zadávaných zakázek), a to z důvodu překročení maximálního rozpočtu. Účinnost zadávacího řízení se zvýšila díky elektronickému zadávání zakázek. Kritériem výběru ve všech nabídkových řízeních byla nejnižší cena, přičemž ceny, jež nabízeli úspěšní uchazeči, byly podstatně nižší než přidělený rozpočet (u pozemní mobility až o 50 %).

V rámci zadávání zakázek v oblasti modernizace a přestavování hraničních přechodů byla u pouhých jedenácti nabídkových řízení z jednatřiceti shledána dostatečná konkurence na to, aby byl zajištěn nejlepší poměr mezi vynaloženými prostředky a hodnotou služeb či výrobků.

3.5.Doplňkovost a soudržnost

V rámci hodnocení schengenského nástroje II podle kritéria doplňkovosti a soudržnosti bylo posuzováno, nakolik ke splnění cílů schengenského nástroje II přispěly jiné intervence a nakolik schengenský nástroj II nezasahoval do jiných intervencí s podobnými cíli.

Závěrem hodnocení je, že v Bulharsku i v Rumunsku byl schengenský nástroj II soudržný s opatřeními v oblasti kontroly hranic, která byla financována z jiných zdrojů, a doplňoval je.

V Bulharsku i v Rumunsku byly na splnění cílů, které byly podobné cílům schengenského nástroje II, přidělovány prostředky z různých fondů. Míra doplňkovosti a součinnosti mezi vnitrostátními strategiemi pro přistoupení k schengenskému prostoru a schengenským nástrojem II byla vysoká.

V souvislosti s ostrahou námořní hranice v Bulharsku doplňovalo financování ze schengenského nástroje II další investice do kapacity ostrahy námořních hranic. Tři hlídkové lodě byly zrenovovány a šest lodí bylo zakoupeno s podporou z nástroje předvstupní pomoci Phare.

Podobně tomu bylo v oblasti vzdušné ostrahy, když byl v roce 2008 z programu Phare financován nákup jednoho vrtulníku Agusta АW109Е.

 

3.6.Udržitelnost

V rámci hodnocení schengenského nástroje II podle kritéria udržitelnosti bylo posuzováno, v jaké míře přetrvaly pozitivní účinky nástroje poté, co byla intervence ukončena.

Závěrem hodnocení je, že většina opatření v rámci schengenského nástroje II by po svém ukončení neměla trvalý dopad, pokud by nebyla podpořena dalšími výdaji na údržbu a odbornou přípravu. Zejména v Bulharsku již došlo k tomu, že z důvodu nevhodně sestaveného rozpočtu nebylo vybavení zakoupené prostřednictvím schengenského nástroje II kvůli vysokým nákladům na údržbu nebo opravu určitou dobu schopné provozu.

V souvislosti s investicemi do ostrahy námořní hranice v Bulharsku existují důkazy, že u integrovaného systému kontroly a ostrahy hranice v oblasti Černého moře, který má jinak velmi dlouhou životnost, se vyskytl problém s údržbou. Od spuštění systému se již projevila problematická nákladnost jeho součástí, které jsou považovány za spotřební zboží a ne vždy se na ně vztahuje záruka. Dotazovaní zaměstnanci nejčastěji jako problém zmiňovali opotřebení magnetronů radaru na dvanácti nepojízdných pozorovacích stanicích.

Co se týče vzdušné ostrahy, roční náklady na údržbu a provoz zahrnovaly pojištění, pronájem hangárů a nákup paliva. Z údajů o letech je patrné, že po roce 2010 bylo omezeno používání různých tříd vrtulníků. Ze všech vrtulníků lehké třídy (typ A109-SN11790) byl aktivně používán pouze jeden a zbylé vrtulníky byly během některých let používány jen omezeně nebo vůbec. Vrtulníky lehké třídy se obvykle upřednostňují, protože ve srovnání s těžšími vrtulníky AW139 mají při stejných schopnostech ostrahy menší spotřebu paliva. Dalším důvodem, proč se počty letů s různými třídami vrtulníků liší, je odstavení jednoho vrtulníku A109 z provozu následkem závažné nehody v roce 2012. Tím, že je od července 2012 místo vrtulníku menší třídy A109 (v opravě) více využíván těžší vrtulník AW139, vzrostly náklady na palivo na letovou hodinu a v roce 2013 se i přes podstatně menší počet letových hodin zvýšily celkové náklady na palivo.

Další prvotní problémy se týkaly nedostatku vhodných prostor k uskladnění vrtulníků. Letecká základna Bezmer neposkytovala pro vrtulníky optimální podmínky, jelikož v hangáru a skladovacích prostorách nebyla doporučená teplota a nebylo možné v nich regulovat vlhkost. Vrtulníky budou přemístěny na novou leteckou základnu v Sofii, která je financována z Fondu pro vnější hranice (EBF). Dlouhodobě je však třeba zajistit vhodný hangár a provozní prostory u Černého moře a jihovýchodní hranice.

Programy EBF byly dále zaměřeny na základní odbornou přípravu pilotů a palubních inženýrů. Stávající problémy s personálním obsazením byly způsobeny tím, že někteří zaměstnanci při předchozích školeních nesložili zkoušky předepsané výrobcem, a nedostatkem pilotů v systému ministerstva vnitra.

Větší udržitelnost vybavení pořízeného v rámci schengenského nástroje II byla vykázána v Rumunsku, kde je údržba vozidel a plavidel hrazena z vnitrostátních prostředků.

3.7.Dopad

V rámci hodnocení dopadu byly posuzovány zamýšlené a neplánované dlouhodobé dopady, jež ze schengenského nástroje II vzešly přímo či nepřímo.

Závěrem hodnocení je, že celkově bylo schengenským nástrojem II docíleno požadovaných dopadů, zejména pokud jde o připravenost Bulharska a Rumunska na přistoupení k schengenskému prostoru. Přestože investice v rámci schengenského nástroje II měly pozitivní vliv na nelegální migraci přes budoucí vnější hranice Bulharska a Rumunska a na bezpečnost v těchto dvou zemích, plný účinek těchto investic v oblasti budoucích vnějších hranic na bezpečnost občanů uvnitř schengenského prostoru se neprojeví, dokud se Bulharsko a Rumunsko k schengenskému prostoru nepřipojí. Při hodnocení nebyly zaznamenány žádné negativní dopady, avšak byla objevena řada neplánovaných pozitivních účinků v souvislosti s navýšením kapacity, jemuž schengenský nástroj II napomohl.

Schengenský nástroj II měl pozitivní vliv na připravenost Bulharska a Rumunska na přistoupení k schengenskému prostoru, což dokládají vyšší úroveň ostrahy budoucí vnější hranice, hraničních kontrol, informačních a komunikačních systémů a správy víz a příslušné závěry Rady z června 2011.

Pokud jde o širší dopady schengenského nástroje II, měla opatření financovaná v jeho rámci pozitivní vliv na nelegální migraci přes budoucí vnější hranice Bulharska a Rumunska a na bezpečnost v těchto dvou zemích, což dokazuje zvýšené množství odhalených nelegálních překročení hranic a přeshraniční trestné činnosti, i když větší počet zjištěných nelegálních překročení hranic lze stejně tak přikládat vnějším faktorům (silnějšímu migračnímu tlaku). Investicemi v rámci schengenského nástroje II (především investicemi do systému ostrahy hranic) se v oblasti nelegální migrace i přeshraniční trestné činnosti dosáhlo účinku zastrašení. Dokud však Bulharsko a Rumunsko nepřistoupí k schengenskému prostoru, bude vliv investic v rámci schengenského nástroje II na bezpečnost uvnitř prostoru omezený, protože se stále provádějí kontroly jednak na hranicích mezi Bulharskem a Rumunskem, jednak mezi těmito zeměmi a schengenským prostorem. Jakékoli rozdíly mezi kvalitou kontrol na hranicích mezi Bulharskem a Rumunskem na jedné straně a mezi těmito zeměmi a zeměmi, které nejsou členy EU, na straně druhé proto mohou mít na bezpečnost uvnitř schengenského prostoru pouze mizivý dopad.

Co se týče neplánovaných pozitivních účinků, bylo při hodnocení zjištěno, že investice do ostrahy námořní hranice byly zároveň přínosem při odhalování pašování nebo trestné činnosti proti životnímu prostředí (vypouštění odpadu do moře).

4.Závěry

Schengenský nástroj II, jehož cílem bylo „financování činností na nových vnějších hranicích Unie pro provádění schengenského acquis a kontrol na vnějších hranicích“, byl prováděn úspěšně. Prostřednictvím schengenského nástroje II bylo Bulharsku a Rumunsku poskytnuto celkem 476 milionů EUR.

Z celkového pohledu hrál tento nástroj zásadní úlohu při zajišťování toho, aby v roce 2011 bylo možné Rumunsko i Bulharsko uznat technicky připravenými na přistoupení k schengenskému prostoru. Pomocí investic z prostředků schengenského nástroje II byla zlepšena úroveň ostrahy budoucí vnější hranice, hraničních kontrol, informačních a komunikačních systémů a správy víz. Intervence byla relevantní pro zjištěné potřeby, soudržná s dalšími zdroji financování a účelná při plnění jejích cílů. Účinnost, s níž bylo těchto cílů dosaženo, mohla být větší stejně jako udržitelnost některých investic, jež musely být v zájmu prodloužení jejich účinku dále financovány.

Ačkoli bylo díky investicím v rámci schengenského nástroje II možné lépe předcházet nelegální migraci přes budoucí vnější hranice Bulharska a Rumunska a zvýšit bezpečnost v těchto dvou zemích, vliv těchto investic na bezpečnost uvnitř schengenského prostoru bude omezený až do okamžiku, kdy Bulharsko a Rumunsko k prostoru přistoupí.

I když se nepřistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru zatím na účelnosti investic v rámci schengenského nástroje II výrazněji neprojevilo, další odkládání přistoupení těchto zemí k schengenskému prostoru nejspíše bude mít za následek, že části investic bude třeba výrazně navýšit.

(1)

Akt o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 203.

(2)

V čl. 32 odst. 2 aktu o přistoupení byly stanoveny roční příspěvky v cenách roku 2004.

(3)

V souladu s čl. 32 odst. 3 aktu o přistoupení musí být nejméně 50 % částky vyčleněné v rámci nástroje pro hotovostní toky a schengenské acquis použito na opatření na nových vnějších hranicích Unie k provádění schengenského acquis a kontroly vnějších hranic.

(4)

Rozhodnutí Komise C(2007)1417 ze dne 4. dubna 2007 o řízení a kontrole schengenské části nástroje pro hotovostní toky a schengenské acquis.

(5)

Závěry Rady o dokončení hodnocení stavu připravenosti Bulharska provádět všechna ustanovení schengenského acquis (9167/4/11); závěry Rady o dokončení hodnocení stavu připravenosti Rumunska provádět všechna ustanovení schengenského acquis (9166/4/11).

(6)

V rámci schengenského nástroje I byla sedmi z deseti zemí, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004, poskytnuta podpora na provádění schengenského acquis a na zvýšení úrovně hraničních kontrol na nových vnějších hranicích EU.