EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 10.7.2015
COM(2015) 327 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
O ÚVĚRECH PŘIJATÝCH A POSKYTNUTÝCH EVROPSKOU UNIÍ V ROCE 2014
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 10.7.2015
COM(2015) 327 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
O ÚVĚRECH PŘIJATÝCH A POSKYTNUTÝCH EVROPSKOU UNIÍ V ROCE 2014
Obsah
1.Úvod
2.Úvěry poskytované Evropskou unií
2.1Systém podpory platební bilance
2.2Evropský mechanismus finanční stabilizace
2.3Systém makrofinanční pomoci
2.4Úvěrový nástroj Euratomu
3.Výpůjční operace Evropské unie
3.1Podpora platební bilance
3.2Evropský mechanismus finanční stabilizace
3.3Makrofinanční pomoc
3.4Euratom
4.Evropská investiční banka
4.1Úvěrová činnost Evropské investiční banky
4.2Výpůjční operace EIB
5.Zajištění finanční stability v eurozóně
5.1Úvěrový nástroj pro Řecko
5.2EFSF
5.3Evropský mechanismus stability
1.Úvod
Komise je povinna každoročně informovat Evropský parlament a Radu o využívání úvěrových nástrojů Evropské unie.
Tato zpráva popisuje úvěrové operace provedené v rámci jednotlivých nástrojů a související operace výpůjční.
Tabulka č. 1: Vývoj operací Evropské unie (výše nesplacené jistiny, v milionech EUR)
|
ESUO v likvidaci (1) (2) |
Euratom (1) |
Podpora platební bilance |
Makrofinanční pomoc |
Evropský mechanismus finanční stabilizace |
Celkem |
||
|
2010 |
219 |
466 |
12 050 |
500 |
13 235 |
||
|
2011 2012 2013 2014 |
225 183 179 192 |
447 423 386 348 |
11 400 11 400 11 400 8 400 |
590 545 565 1 829 |
28 000 43 800 43 800 46 800 |
40 662 56 351 56 330 57 569 |
|
|
(1) Použity jsou přepočítací kurzy platné k 31. prosinci každého roku. (2) Evropské společenství uhlí a oceli je v likvidaci od roku 2002. Poslední dluhopis vydaný tímto společenstvím má splatnost v roce 2019. |
|||||||
2.Úvěry poskytované Evropskou unií
Na základě právních aktů Rady nebo Rady a Evropského parlamentu poskytuje Komise v závislosti na sledovaném cíli finanční podporu třetím zemím a členským státům. Tato podpora má podobu dvoustranných úvěrů, které jsou financovány na kapitálových trzích a na něž záruky poskytuje rozpočet EU 1 . Soulad finanční podpory třetím zemím s celkovými cíli vnější činnosti EU zajišťují Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jimž je nápomocna Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).
2.1Systém podpory platební bilance
Podpora platební bilance podle článku 143 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států 2 („nařízení o platební bilanci“), má podobu střednědobých úvěrů poskytovaných Unií. Tato podpora je zpravidla kombinována s financováním, jež poskytují Mezinárodní měnový fond (MMF) a další vícestranné úvěrové instituce, např. Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) či Světová banka.
Podporu platební bilance poskytuje v individuálních případech Rada na základě rozhodnutí kvalifikovanou většinou. Potenciálními příjemci podpory jsou členské státy mimo eurozónu, které se potýkají s vážnými problémy v oblasti platební bilance. Cílem podpory je zmírnit omezení, jež pro členské státy plynou ze zahraničního financování, a obnovit životaschopnost platební bilance dané země. Podpora je uvolněna při splnění určitých podmínek hospodářské politiky. O těchto podmínkách rozhoduje Rada poté, co konzultuje předlohu ozdravného programu s Hospodářským a finančním výborem, a v podrobnostech pak tyto podmínky sjednává Komise a přijímající členský stát v memorandu o porozumění před vlastním uzavřením úvěrové smlouvy. Trvalé dodržování opatření ozdravného programu je pravidelně kontrolováno a je podmínkou pro uvolnění dalších tranší úvěru. Požadované finanční prostředky obstarává Komise jménem Evropské unie na kapitálových trzích.
Komise podává Hospodářskému a finančnímu výboru a Radě pravidelně zprávy o provádění nařízení o platební bilanci.
Systém podpory platební bilance byl znovu aktivován v roce 2008 v reakci na mezinárodní hospodářskou a finanční krizi. Jeho strop byl z původních 12 miliard EUR navyšován, až v květnu 2009 dosáhl 50 miliard EUR 3 , tak aby EU byla s to rychle reagovat na případné další žádosti o podporu platební bilance. Do 31. prosince 2014 byla Maďarsku 4 , Lotyšsku 5 a Rumunsku 6 přislíbena pomoc v celkové výši 16,6 miliardy EUR, z nichž bylo vyplaceno 13,4 miliardy EUR.
V roce 2013 přijala Rada druhý program preventivní finanční pomoci Rumunsku 7 do výše 2 miliard EUR. O čerpání může Rumunsko žádat do 30. září 2015.
V roce 2014 nedošlo v rámci systému podpory platební bilance k žádnému čerpání. Ke konci roku 2014 zbývalo z jistiny nesplaceno 8,4 miliardy EUR.
Tabulka č. 2: Podpora platební bilance do 31. prosince 2014 (výše jistiny v miliardách EUR)
|
Země |
Částka podle rozhodnutí |
Čerpaná částka |
Splacená částka |
Nesplacená částka |
Průměrná splatnost úvěru (v letech) |
|
Maďarsko |
6,5 |
5,5 |
4,0 |
1,5 |
5,0 |
|
Lotyšsko |
3,1 |
2,9 |
1,0 |
1,9 |
6,6 |
|
Rumunsko |
5,0 |
5,0 |
0 |
5,0 |
7,0 |
|
Rumunsko (preventivní finanční pomoc) |
2,0 |
0 |
0 |
0,0 |
0 |
|
Celkem |
16,6 |
13,4 |
5,0 |
8,4 |
Operace od 31. prosince 2014
V lednu 2015 splatilo Lotyšsko 1 200 milionů EUR a Rumunsko 1 500 milionů EUR, čímž se celková nesplacená jistina snížila na 5 700 milionů EUR.
Podrobnosti k operacím v rámci podpory platební bilance lze nalézt na internetové stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/balance_of_payments/index_en.htm.
2.2Evropský mechanismus finanční stabilizace
Nařízením Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010, které vychází z čl. 122 odst. 2 SFEU 8 , byl zřízen evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM). EFSM je plně zajištěn rozpočtem EU a jeho celková úvěrová kapacita činí až 60 miliard EUR.
Potenciálními příjemci pomoci z EFSM jsou členské státy čelící obtížím, které jsou způsobeny vážným zhoršením mezinárodního hospodářského a finančního prostředí. Využití EFSM je podmíněno plněním podmínek hospodářského a finančního ozdravného programu, který je sjednán v memorandu o porozumění mezi Komisí a přijímajícím členským státem. Využití mechanismu pak podléhá podobnému rozhodovacímu procesu jako podpora platební bilance. Komise za současných konzultací s Evropskou centrální bankou (ECB) posuzuje finanční potřeby a vykonává nad prováděním programu pravidelný dohled. Děje se tak alespoň každých šest měsíců, pokud se jedná o obecné podmínky, jež hospodářská politika vytváří pro plnění ozdravného programu, a každé tři měsíce za účelem ověření, zda členský stát plní podmínky hospodářské politiky, na něž je pomoc vázána. Veškeré změny, které mohou být v rámci ozdravného programu nezbytné, jsou projednávány s přijímajícím členským státem. Rada na návrh Komise rozhoduje kvalifikovanou většinou o všech změnách původně stanovených obecných podmínek hospodářské politiky a schvaluje revidovaný ozdravný program, jejž přijímající členský stát připraví.
EFSM byl aktivován v roce 2011, kdy byl Irsku 9 přislíben úvěr do výše 22,5 miliardy EUR a Portugalsku 10 úvěr do výše 26 miliard EUR. Celkový příslib, včetně příslibu prostředků Evropského nástroje finanční stability (EFSF), MMF a jiných členských států, dosahuje v případě Irska 85 miliard EUR a v případě Portugalska 78 miliard EUR.
Tabulka č. 3: Členění přislíbených částek (v miliardách EUR)
|
Země |
EFSM |
EFSF |
MMF |
Ostatní |
Celkem |
|
Irsko |
22,5 |
17,7 |
22,5 |
22,3* |
85,0 |
|
Portugalsko |
26,0 |
26,0 |
26,0 |
78,0 |
|
|
Celkem |
48,5 |
43,7 |
48,5 |
22,3 |
163,0 |
* 4,8 miliardy EUR od jiných členských států (Spojeného království, Švédska a Dánska) a 17,5 miliardy EUR od irského státu (ministerstva financí a Národního důchodového rezervního fondu – National Pension Reserve Fund).
Za dobu, kdy je EFSM uplatňován, bylo v případě všech úvěrů na základě příslušných rozhodnutí sníženo rozpětí úrokových sazeb a byla prodloužena splatnost.
V březnu 2014 bylo Portugalsku vyplaceno 1 800 milionů EUR a Irsku 800 milionů EUR (poslední tranše).
V listopadu 2014 bylo Portugalsku vyplaceno 400 milionů EUR (poslední tranše).
Ke konci roku 2014 zbývalo z úvěrů poskytnutých z EFSM nesplaceno celkem 46 800 milionů EUR (z toho v případě Irska 22 500 milionů EUR a v případě Portugalska 24 300 milionů EUR).
Irsko dokončilo program finanční pomoci EU/MMF v únoru 2014 11 , zatímco Portugalsko z programu v červnu 2014 vystoupilo 12 .
Podrobnosti k operacím EFSM jsou k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/efsm/index_en.htm.
2.3Systém makrofinanční pomoci
Makrofinanční pomoc je poskytována za účelem podpory kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí v sousedství. Jejím cílem je řešit jejich krátkodobé problémy v oblasti platební bilance, stabilizovat jejich veřejné finance a podpořit provádění strukturálních reforem. Makrofinanční pomoc je poskytována v mimořádných případech a pouze dočasně a je vázána na přísné podmínky hospodářské politiky. Operace v rámci makrofinanční pomoci jsou zpravidla doplňkem k ozdravným programům MMF. Makrofinanční pomoc může mít podobu úvěrů a/nebo nevratných grantů.
Pokud by země, která je příjemcem pomoci, nebyla schopna dostát svému závazku poskytnutou pomoc splácet, je Komise oprávněna využít Záručního fondu pro vnější vztahy 13 , tak aby související výpůjčka přijatá Komisí byla splacena ze zdrojů tohoto fondu 14 .
V roce 2010 byla schválena makrofinanční pomoc Ukrajině 15 . Spolu s prostředky, jež byly uvolněny v předchozí operaci schválené v roce 2002 16 , dosahuje tato pomoc objemu 610 milionů EUR, jež mají být poskytnuty formou úvěrů (MFA I). V souvislosti s její realizací bylo v únoru 2013 na summitu Ukrajina-EU podepsáno memorandum o porozumění. První tranše v objemu 100 milionů EUR byla vyplacena v květnu 2014 a druhá, v objemu 260 milionů EUR, pak v listopadu 2014.
Dne 14. dubna 2014 Rada rozhodla o uvolnění makrofinanční pomoci Ukrajině 17 formou úvěrů v objemu až 1 miliardy EUR a s dobou splatnosti nejvýše 15 let (MFA II). Tato pomoc má pokrýt naléhavé potřeby Ukrajiny v oblasti platební bilance, jež jsou specifikovány ve vládním hospodářském programu podporovaném MMF. První tranše ve výši 500 milionů EUR byla vyplacena v červnu 2014 a druhá, rovněž v objemu 500 milionů EUR, pak v prosinci 2014.
Dne 15. května 2014 rozhodly Evropský parlament a Rada o uvolnění makrofinanční pomoci do výše 300 milionů EUR ve prospěch Tuniska. Tato pomoc má být poskytnuta pouze formou úvěrů a její maximální doba splatnosti činí 15 let 18 .
Na základě rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii, Kyrgyzské republice a Jordánsku nebyly v roce 2014 vyplaceny žádné částky. Příslušná rozhodnutí přijaly Evropský parlament a Rada v roce 2013, s tím, že Gruzii byla schválena pomoc v objemu 46 milionů EUR, z toho 23 milionů EUR formou úvěrů 19 , Kyrgyzské republice byla schválena pomoc 30 milionů EUR, z toho 15 milionů EUR formou úvěrů 20 , a Jordánsku pak pomoc v objemu 180 milionů EUR formou úvěrů 21 .
Operace od 31. prosince 2014
Dne 10. února 2015 byla Jordánsku vyplacena první tranše pomoci v objemu 100 milionů EUR.
Dne 15. dubna 2015 Evropský parlament a Rada rozhodly poskytnout Ukrajině makrofinanční pomoc formou třetího úvěru v rámci makrofinanční pomoci (MFA III) do objemu 1 800 milionů EUR 22 .
Dne 21. dubna 2015 byla Ukrajině vyplacena třetí tranše pomoci (MFA I) v objemu 250 milionů EUR.
Téhož dne byla uvolněna první tranše pomoci ve prospěch Gruzie, a to v objemu 10 milionů EUR.
Dne 7. května 2015 pak byla první tranše pomoci v objemu 100 milionů EUR uvolněna ve prospěch Tuniska.
Podrobnosti k operacím v rámci makrofinanční pomoci uvádí výroční zpráva o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím 23 , kterou Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě, a nalézt je lze i na internetové stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/macro-financial_assistance/index_en.htm.
2.4Úvěrový nástroj Euratomu
Z úvěrového nástroje Euratomu lze financovat projekty v členských státech (rozhodnutí Rady 77/270/Euratom) nebo v určitých třetích zemích (Ukrajině, Rusku a Arménii) (rozhodnutí Rady 94/179/Euratom).
Pro související výpůjční operace stanovila Rada v roce 1990 limit ve výši 4 miliardy EUR. Z této částky jsou již zhruba 3,7 miliardy EUR předmětem rozhodnutí a vyplaceno bylo již 3,4 miliardy EUR. Podle rozhodnutí Rady o stropu poskytovaných úvěrů (77/271/Euratom, ve znění pozdějších předpisů) je Komise povinna Radu informovat, jakmile schválený objem úvěrů dosáhne 3,8 miliardy EUR, a v případě potřeby musí navrhnout nový úvěrový strop.
V roce 2013 Komise přijala rozhodnutí C(2013) 3496 o poskytnutí úvěru z nástroje Euratomu v objemu až 300 milionů EUR, který má podpořit program Ukrajiny na zvýšení bezpečnosti bloků jaderných elektráren. Tato smlouva nabude účinnosti až po uspokojivém splnění všech příslušných podmínek.
3.Výpůjční operace Evropské unie
Za účelem financování úvěrů, o nichž rozhodne Rada, je Komise zmocněna půjčovat si jménem Evropské unie i Euratomu finanční prostředky na kapitálových trzích. Výpůjční a úvěrové operace mají podobu operací „back to back“, což zajišťuje, že rozpočet EU není vystaven úrokovému ani měnovému riziku 24 . Výše nesplacených přijatých výpůjček odpovídá výši nesplacených poskytnutých úvěrů.
3.1Podpora platební bilance
V roce 2014 nebyly v rámci systému podpory platební bilance přijaty na trhu žádné nové výpůjčky.
Ke konci roku 2014 tak z přijatých výpůjček zbývalo nesplaceno celkem 8,4 miliardy EUR.
3.2Evropský mechanismus finanční stabilizace
V roce 2014 byly v rámci dvou transakcí obstarány 3 miliardy EUR. V březnu 2014 byl v rámci finanční pomoci, která byla prostřednictvím EFSM poskytnuta Irsku a Portugalsku, emitován referenční dluhopis v hodnotě 2,6 miliardy EUR (splatnost: 4. dubna 2024, kupón: 1,875 %).
V listopadu 2014 byl emitován další dluhopis v hodnotě 660 milionů EUR (splatnost: 4. října 2029, kupón: 1,375 %). Z této částky bylo 400 milionů EUR použito na financování poslední tranše pomoci vyplacené v rámci EFSM Portugalsku.
O tyto dluhopisy EU byla na trhu živá poptávka, což vedlo k mnohem vyššímu počtu objednávek na emisi, než mohlo být uspokojeno. Tyto dluhopisy nakoupily všechny významné skupiny investorů, a zejména dlouhodobí investoři (investiční fondy, správci aktiv, fondy pojišťoven a penzijní fondy), i veřejné instituce.
Dluhopisy vykázaly dobré výsledky i na sekundárních trzích, čímž se potvrdilo postavení EU jako emitenta prvotřídních referenčních dluhopisů. Podle výpočtů s využitím dat od 22 bank dosahoval sekundární trh s referenčními dluhopisy EU v roce 2014 obratu 26,3 miliardy EUR (oproti 31 miliardám EUR v roce 2013).
Ke konci roku 2014 zbývalo z výpůjček přijatých pro účely EFSM nesplaceno celkem 46,8 miliardy EUR.
Tabulka č. 4: Výpůjční operace EU v rámci EFSM v roce 2014 (v milionech EUR)
|
Země |
Datum emise |
Datum splatnosti |
Objem |
|
Irsko (800), Portugalsko (1 800) |
25. 3. 2014 |
4. 4. 2024 |
2 600 |
|
Portugalsko (400) 25 |
12. 11. 2014 |
4. 10. 2029 |
400 |
|
Celkem |
3 000 |
3.3Makrofinanční pomoc
V roce 2014 byly v rámci makrofinanční pomoci Ukrajině úspěšně provedeny čtyři výpůjční operace: dne 20. května bylo obstaráno 100 milionů EUR, dne 17. června 500 milionů EUR, dne 12. listopadu 260 milionů EUR a dne 3. prosince pak 500 milionů EUR.
První tranše MFA I v objemu 100 milionů EUR byla vyplacena v květnu 2014. K jejímu financování byla navýšena emise 10letého dluhopisu EU v hodnotě 2,6 miliardy EUR z března (viz bod 3.2 výše), která se tím zvýšila na 2,7 miliardy EUR.
V červnu 2014 byla vyplacena první tranše MFA II ve výši 500 milionů EUR. K jejímu financování byla opětovně navýšena emise 10letého dluhopisu EU v hodnotě 2,6 miliardy EUR poté, co v květnu došlo k navýšení téže emise o 100 milionů EUR. Objem emise tak vzrostl na 3,2 miliardy EUR.
V listopadu 2014 byla vyplacena druhá tranše MFA I v objemu 260 milionů EUR. Tato částka byla kryta emisí dluhopisu v hodnotě 660 milionů EUR, jež byla provedena rovněž v listopadu 2014 (viz bod 3.2 výše). Tato dluhopisová emise byla v prosinci navýšena, aby bylo možno financovat druhou tranši MFA II ve výši 500 milionů EUR. Objem emise tedy vzrostl na 1,16 miliardy EUR. Toto navýšení znamenalo pro emise EU historicky dosud nejnižší vyplácený výnos ve výši 1,363 %.
Ke konci roku 2014 zbývalo z makrofinanční pomoci nesplaceno celkem 1 828,6 milionu EUR.
Tabulka č. 5: Výpůjční operace EU v rámci makrofinanční pomoci v roce 2014 (v milionech EUR)
|
Země |
Popis |
Datum emise |
Datum splatnosti |
Objem |
|
Ukrajina |
Ukrajina (MFA I) 1. tranše |
20. 5. 2014 |
4. 4. 2024 |
100 |
|
Ukrajina |
Ukrajina (MFA II) 1. tranše |
17. 6. 2014 |
4. 4. 2024 |
500 |
|
Ukrajina |
Ukrajina (MFA I) 2. tranše |
12. 11. 2014 |
4. 10. 2029 |
260 |
|
Ukrajina |
Ukrajina (MFA II) 2. tranše |
3. 12. 2014 |
4. 10. 2029 |
500 |
|
Celkem |
1 360 |
3.4Euratom
V roce 2014 nebyla v rámci Euratomu provedena žádná výpůjční operace.
4.Evropská investiční banka
4.1Úvěrová činnost Evropské investiční banky
EIB financuje individuální investiční projekty buď přímo, anebo poskytuje financování prostřednictvím finančních zprostředkovatelů na menší projekty, jež realizují malé a střední podniky či místní správa a obce. EIB dále poskytuje úvěrové záruky, technickou pomoc a rizikový kapitál.
V roce 2014 schválila EIB financování v celkovém objemu 77 miliard EUR (oproti 71,7 miliardy EUR v roce 2013).
Činnosti v oblasti financování, jež EIB vyvíjí, mají dopad na rozpočet EU v případech, kdy EU v souvislosti s nimi poskytuje záruky či vyplácí prostředky z unijního rozpočtu. Je tomu tak v případě:
─finančních operací, jež EIB provádí v rámci mandátu k poskytování úvěrů třetím zemím (do jeho působnosti spadají země usilující o přistoupení k EU, sousední a partnerské země, Asie, Latinská Amerika a Jižní Afrika). Za toto financování je poskytována záruka krytá rozpočtem EU, která financování zajišťuje proti riziku státu a rizikům politické povahy. Samostatnou zprávu za rok 2014 o poskytování úvěrů EIB třetím zemím vydá Komise v druhém pololetí 2015;
─finančních nástrojů pro sdílení rizik, které využívají rozpočtu EU k podpoře unijních politik (např. finanční nástroj pro sdílení rizik používaný při financování výzkumných a vývojových projektů a iniciativa projektových dluhopisů).
V roce 2014 financovala EIB v členských státech projekty v částce 69 miliard EUR, která představuje 90 % z celkového objemu úvěrů, jež EIB poskytla. V roce 2014 bylo v objemu 7,8 miliardy EUR schváleno financování projektů v zemích mimo EU. Z této částky je 4,1 miliardy EUR kryto zárukou EU, která byla Evropské investiční bance poskytnuta za případné ztráty z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii („záruka EU“).
Záruka EU poskytnutá podle rozhodnutí č. 1080/2011/EU na období končící dnem 31. prosince 2013 byla automaticky prodloužena o 6 měsíců, neboť dosud nebylo přijato nové rozhodnutí o poskytnutí záruky EU za operace EIB realizované mimo EU.
Nové rozhodnutí o poskytnutí záruky EU za operace EIB realizované mimo EU 26 přijaly Evropský parlament a Rada dne 16. dubna 2014. Tento mandát zní na celkem 27 miliard EUR s případným připočtením nadrámcových 3 miliard EUR. O aktivaci této nadrámcové částky v plné nebo částečné výši musí řádným legislativním postupem rozhodnout Evropský parlament a Rada na základě výsledků přezkumu v polovině období.
4.2Výpůjční operace EIB
V nestabilním tržním prostředí zůstávalo realizační riziko po celý rok vysoké, zejména u velkých referenčních transakcí. Silná poptávka po dluhopisech EIB nejdříve způsobila podstatné snížení rozpětí u dluhopisů s kratší splatností, zejména v EUR. Ratingové agentury ponechaly EIB rating AAA, který podpořilo zvýšení kapitálu v roce 2012.
V roce 2014 provedla EIB výpůjční operace v objemu 61,6 miliardy EUR s průměrnou splatností 7,2 roku.
5.Zajištění finanční stability v eurozóně
V reakci na globální hospodářskou a finanční krizi rozhodly členské státy eurozóny o souboru opatření k zachování finanční stability v eurozóně i celé Evropě. Za tato opatření, jež jsou popsána níže, není poskytována záruka krytá rozpočtem EU. Další podrobnosti ke všem třem stávajícím nástrojům jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/economy_finance/assistance_eu_ms/index_en.htm.
5.1Úvěrový nástroj pro Řecko
Dne 2. května 2010 se ministři financí eurozóny jednomyslně dohodli na pomoci Řecku 27 . Vznikl tak tříletý společný program za účasti MMF, jehož součástí je finanční balíček v objemu až 110 miliard EUR na pomoc Řecku. Tento program je vázán na přísné politické podmínky 28 , které s řeckými orgány vyjednaly Komise a MMF ve spolupráci s ECB. V rámci tohoto prvního programu vyplatily členské státy eurozóny Řecku úvěry v objemu 52,9 miliardy EUR a úvěry v objemu dalších 20,1 miliardy EUR vyplatil MMF. Podmínky čerpání tohoto nástroje byly opětovně upraveny v prosinci 2012 (prodloužení konečné lhůty splatnosti a snížení rozpětí).
Dne 14. března 2012 schválili ministři financí eurozóny a zástupci MMF druhý ozdravný ekonomický program, v jehož rámci byla nevyčerpaná částka z prvního programu navýšena o dalších 130 miliard EUR. Tento druhý program tak předpokládá celkovou finanční pomoc ve výši 164,5 miliardy EUR, přičemž příspěvek MMF dosahuje 19,8 miliardy EUR. První program byl koncipován jako smlouva věřitelů, která upravuje sdružování dvoustranných úvěrů od členských států eurozóny, které se připojily k podpoře Řecka; za koordinaci a řízení programu odpovídala Komise. Druhý program je financován z EFSF.
5.2EFSF
Evropský nástroj finanční stability (EFSF) zřídily členské státy eurozóny jako společnost registrovanou v Lucembursku. Vlastníky společnosti jsou tyto členské státy. EFSF byl koncipován jako dočasný záchranný mechanismus k úvěrování členských států eurozóny, které se dostaly do potíží. Za účelem úvěrování byly emitovány dluhopisy, za něž záruky poskytly členské státy eurozóny. V říjnu 2010 bylo rozhodnuto o vytvoření stálého záchranného mechanismu, Evropského mechanismu stability (ESM), jenž vstoupil v platnost dne 27. září 2012. Počínaje 1. červencem 2013 se již EFSF neúčastní nových programů financování, ani není stranou nových smluv o úvěrových facilitách. Je však nadále zapojen do aktuálních programů na pomoc Řecku, Portugalsku a Irsku, kde vystupuje jako věřitel (společně s MMF a některými členskými státy).
5.3Evropský mechanismus stability
Jako stálý krizový mechanismus, jehož prostřednictvím jsou řešeny nové žádosti členských států eurozóny o finanční pomoc, začal ESM fungovat dne 1. července 2013.
Jeho efektivní úvěrová kapacita dosahuje 500 miliard EUR. Jeho celkový upsaný kapitál činí 704,8 miliardy EUR, z něhož členské státy eurozóny splatily 80,5 miliardy EUR a 624,3 miliardy EUR připadá na přislíbený kapitál splatný na požádání.
ESM (společně s MMF) poskytl finanční pomoc na řešení nerovnováhy finančního sektoru na Kypru. Dále poskytl finanční pomoc španělské vládě na rekapitalizaci španělského bankovního sektoru.