ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Výroční zpráva o provádění dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou

1.         Úvod

1. červenec 2014 byl dnem třetího výročí uplatňování dohody o volném obchodu (dále jen „dohoda“) uzavřené mezi EU a jejími členskými státy a Korejskou republikou (dále jen „Korea“), která se prozatímně uplatňuje od července 2011[1]. Jedná se o první z dohod o volném obchodu nové generace, která se vyznačuje rozsáhlou a komplexní povahou. Jedná se rovněž o první obchodní dohodu EU s asijskou zemí.

Mezitím již došlo k první změně dohody. Dodatkový protokol k dohodě, jenž zohledňuje přistoupení Chorvatska k EU, byl podepsán v březnu 2014 a je prozatímně uplatňován od 26. května 2014. Protokol bude uzavřen, jakmile Korea oznámí EU dokončení svých interních postupů.

Toto je třetí výroční zpráva o provádění dohody podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se provádí ustanovení o dvoustranných ochranných opatřeních dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Korejskou republikou[2]. Podle čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení zveřejňuje Komise výroční zprávu o uplatňování a provádění dohody. V čl. 3 odst. 3 je mimoto stanoveno, že Komise předkládá každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o aktualizovaných statistikách dovozu produktů z Koreje v citlivých odvětvích a v odvětvích, na něž bylo rozšířeno sledování. Tato zpráva proto spojuje oba tyto požadavky na podávání zpráv.

Zpráva rovněž obsahuje přehled činností různých výborů a pracovních skupin zřízených v rámci dohody za účelem sledování jejího provádění. Vzhledem k tomu, že zasedání většiny těchto výborů a pracovních skupin se konalo ve druhé polovině roku 2014, týká se tato zpráva období od července 2013 do prosince 2014, pokud jde o činnosti subjektů odpovědných za provádění dohody.

2.           Celkové hodnocení: vývoj obchodu po třech letech provádění dohody

2.1.        Metodika použitá při analýze

Níže uvedená analýza dvoustranných obchodních toků mezi EU a Koreou je založena na porovnání údajů za třetí rok provádění dohody (červenec 2013 – červen 2014) s obdobím 12 měsíců před tím, než dohoda nabyla účinku a začala být prozatímně uplatňována (červenec 2010 – červen 2011).

Je třeba uvést, že změny v obchodních tocích nelze přičítat výhradně dohodě, jelikož obchodní toky jsou ovlivňovány i jinými faktory. Níže uvedené údaje však poskytují dobrý přehled o tom, jak dohoda doposud funguje.

2.2.        Celkový vývoj obchodu se zbožím

Vývoz z EU do Koreje vzrostl o 35 %, a to z 30,6 miliardy EUR v období 12 měsíců před tím, než dohoda nabyla účinku, na 41,4 miliardy EUR ve třetím roce provádění dohody.

Během stejného období vzrostl vývoz výrobků, které byly dohodou částečně nebo plně liberalizovány, z EU do Koreje o 46 %, tedy více než celkový vývoz (37 %).

Graf 1: Vývoz z EU do Koreje a dovoz z Koreje do EU, červenec 2010 – červen 2014 (v milionech EUR)

                      Zdroj: COMEXT

Ve třetím roce provádění dohody činil dovoz z Koreje do EU celkem 37,9 miliardy EUR, takže byl přibližně stejný jako během 12měsíčního období ještě předtím, než dohoda nabyla účinku. Ve třetím roce provádění dohody se nicméně dovoz ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 6 %.

Za zmínku stojí, že dovoz z celého světa do EU se ve třetím roce provádění dohody oproti předchozímu roku o 4 % snížil. Ve skutečnosti poklesl dovoz do EU ze 14 hlavních dodavatelských zemí s výjimkou Koreje a Turecka (6% nárůst u obou zemí) a Číny (1% nárůst).

Na rozdíl od vývoje celkového dovozu z Koreje do EU pak dovoz výrobků, které byly dohodou plně nebo částečně liberalizovány, vzrostl o 21 % (plná liberalizace) a 26 % (částečná liberalizace), zatímco dovoz výrobků z Koreje podléhajících podle doložky nejvyšších výhod nulové celní sazbě do EU se o 23 % snížil.

Celkově se během třetího roku provádění dohody obchodní deficit EU vůči Koreji ve výši 7,6 miliardy EUR přeměnil v obchodní přebytek ve výši 3,6 miliardy EUR ve prospěch EU.

Podíl EU na celkovém světovém dovozu do Koreje se zvýšil z 9 % v období před dohodou na 11 % v prvním roce provádění dohody. Ve stejném období se podíl EU na celkovém vývozu z Koreje snížil z 11 % na 9 %.

Nejdůležitějšími kategoriemi výrobků pro vývoz z EU jsou:

§ „Stroje a zařízení“ (TDC[3] 16), představující téměř 34 % celkového vývozu z EU do Koreje. Vývoz těchto výrobků vzrostl ve třetím roce provádění dohody o více než 23 % oproti 12měsíčnímu období ještě předtím, než dohoda nabyla účinku.

§ „Dopravní zařízení“ (TDC 17), jejichž vývoz se zvýšil o více než 56 % poté, co dohoda nabyla účinku, přičemž hlavní nárůst byl zaznamenán v posledních dvou letech provádění dohody. Vývoz této kategorie výrobků představuje 16 % celkového vývozu z EU do Koreje.

§ „Chemické výrobky“ (TDC 06), jejichž vývoz se ve třetím roce provádění dohody zvýšil o 9 % a na celkovém vývozu z EU se podílel více než 12 %.

§ Dalšími kategoriemi výrobků, jejichž vývoz z EU od července 2011 významně vzrostl, jsou „nerostné produkty“ (více než 1 000 %[4]), „dřevo“ a „perly a drahé kovy“[5] (přibližně 120 %).

Pokud by dohoda nebyla v platnosti, měla by stávající úroveň vývozu z EU do Koreje ve třetím roce provádění dohody za následek vznik celních poplatků ve výši 1,6 miliardy EUR.

Hlavními kategoriemi výrobků pro dovoz z Koreje do EU jsou:

§ „Stroje a zařízení“ (36 % dovozu z Koreje do EU), jejichž dovoz do EU se od doby, kdy dohoda nabyla účinku, o 20 % snížil.

§ „Dopravní zařízení“ (26 % celkového dovozu z Koreje do EU), jejichž dovoz do EU během tří let provádění dohody kolísal. V červnu 2014 byl téměř na stejné úrovni jako v červnu 2011.

§ Od doby, kdy dohoda nabyla účinku, byl zaznamenán významný nárůst dovozu do EU u plastů (přibližně 51 %), nerostných produktů (přibližně 112 %) a chemických výrobků (přibližně 48 %).

2.3. Obchod se službami a přímé zahraniční investice

Statistiky obchodu pro služby jsou opožděné a pro třetí rok provádění dohody nejsou dosud k dispozici.

V roce 2013 dosáhl vývoz služeb z EU do Koreje výše 10,6 miliardy EUR, což ve srovnání s předchozím rokem představuje zvýšení o 18 %. Ve stejném období činil dovoz služeb z Koreje do EU 5,6 miliardy EUR, což ve srovnání s rokem 2012 představuje nárůst o 11 %.

Přímé zahraniční investice EU v Koreji v roce 2013 činily 32,6 miliardy EUR, zatímco přímé zahraniční investice Koreje v EU činily 18,9 miliardy EUR.

2.4.        Vývoj obchodu s motorovými vozidly a jejich částmi a součástmi

Vývoz motorových vozidel (HS 8703) z EU do Koreje vzrostl o 90 %, a to z 2 miliard EUR (74 600 jednotek) během 12měsíčního období, které předcházelo dohodě, na 3,8 miliardy EUR (141 800 jednotek) během třetího roku provádění dohody, což činilo 9 % celkového vývozu z EU do Koreje. K tomuto nárůstu došlo především ve druhém a třetím roce provádění dohody, kdy roční nárůst vývozu činil přibližně 35 %.

Dovoz z EU do Koreje vzrostl o 53 % z 2,6 miliardy EUR na 4 miliardy EUR nebo také o 25 % dovezených jednotek, a to z 300 000 na 375 000 jednotek. Téměř celý nárůst (53 %) byl zaznamenán v prvním roce provádění dohody. Motorová vozidla představují 11 % celkového dovozu z Koreje do EU. Ve stejném období se dovoz osobních automobilů z ostatních částí světa do EU snížil o 7 %.

Graf 2: Motorová vozidla – vývoz z EU do Koreje a dovoz z Koreje do EU, červenec 2010 – červen 2014 (v milionech EUR)

Zdroj: COMEXT

Vývoz částí a součástí vozidel z EU do Koreje činil ve třetím roce provádění dohody přibližně 1,1 miliardy EUR, a vzrostl tak od období 12 měsíců předcházejících dohodě o 6 %, zatímco dovoz částí a součástí vozidel z Koreje do EU se zvýšil o více než 20 %, a to z 2,2 miliardy EUR během 12měsíčního období, které předcházelo dohodě, na 2,6 miliardy EUR během třetího roku provádění dohody. V průběhu tříletého období se dovoz z ostatních částí světa zvýšil o pouhé 3 %.

2.5. Využívání celních preferencí v rámci dohody

Na základě nejnovějších dostupných údajů, které se týkají období od července 2013 do června 2014, dosahuje celková míra využívání preferencí ze strany EU na korejském trhu 65,9 %.

Pokud jde o kategorie TDC, nejvyšší celkové míry využívání preferencí se vyskytují u dopravních zařízení (TDC 17) ve výši 94 % a u zvířat a živočišných produktů (TDC 1) ve výši 89 %. Nejnižší celkové míry využívání preferencí se vyskytují u perel a drahých kovů (TDC 14) ve výši 40 %, u obecných kovů (TDC 15), kůží a kožek (TDC 8) a u strojů (TDC 16) ve výši přibližně 50 %.

Nezdá se, že by bylo možné vysvětlit relativně nízké využívání preferencí pro některé kategorie restriktivní povahou pravidel původu nebo srovnáním preferenčního rozpětí vývozců v EU s korejskou sazbou podle doložky nejvyšších výhod. Jedním z možných důvodů, které byly zjištěny v rámci konzultací s průmyslovým odvětvím, by mohla být skutečnost, že za účelem využívání preferenčních celních sazeb nejprve vývozci musejí v souladu s dohodou požádat o status schváleného vývozce, což vnímají jako časově i zdrojově náročný úkon. Od využívání preferencí podle dohody pak některé z těch vývozců, kteří využívají svých regionálních uzlů v Asii, odrazuje ustanovení o přímé přepravě obsažené v dohodě, podle kterého musí být zboží dodáno přímo z EU do Koreje (a naopak), aby mohlo být považováno za zboží „pocházející“ z EU nebo z Koreje.

Pokud jde o korejský vývoz do EU, celková korejská míra využívání preferencí v EU v roce 2013 činila 81,3 %. Nejvyšší celkové míry využívání preferencí (nad 90 %) byly zjištěny u dopravních prostředků a zařízení a u nerostných produktů (TDC 05), zatímco nejnižší celkové míry využívání preferencí (přibližně 33 %) byly zjištěny u perel a kůží a kožek.

3.           Činnost prováděcích subjektů zřízených podle dohody

Institucionální ustanovení dohody zřídila sedm specializovaných výborů, sedm pracovních skupin a vedla k zahájení dialogu duševním vlastnictví. Každoroční zasedání Výboru pro obchod zřízeného podle dohody EU-Korea na úrovni ministrů plní kontrolní úlohu a zajišťuje řádné fungování dohody. V roce 2014 se konala zasedání všech výborů a pracovních skupin a uskutečnil se i dialog o duševním vlastnictví, přičemž většina z těchto zasedání se konala v Bruselu, jak je shrnuto níže.

Pracovní skupina pro motorová vozidla a jejich části a součásti se sešla dne 17. června 2014 v Bruselu. Většina projednávaných otázek se více než provádění dohody týkala přístupu na trh. Patřily mezi ně mimo jiné korejské legislativní návrhy týkající se spotřeby pohonných hmot, průměrné hodnoty emisí vozového parku, označování pneumatik, nový korejský právní předpis o energetické účinnosti pneumatik, pomocné brzdové systémy pro velkokapacitní autobusy, omezení šířky vozidel a tahače (nákladní vozidla). Strany rovněž projednaly aktualizaci přílohy 2-C dohody s cílem zohlednit revidované odkazy na právní předpisy EU, pokud jde o odtahový úchyt a zařízení pro zajištění výhledu řidiče, a shodly se na tom, že Výbor pro obchod by měl s aktualizací souhlasit.

Pracovní skupina pro farmaceutické přípravky a zdravotnické prostředky, jejíž zasedání se konalo dne 18. června 2014 v Bruselu, projednala korejský systém určování cen farmaceutických přípravků a náležité uznávání hodnoty inovativních léčiv, přepracovanou korejskou dohodu o cenách a objemu, provádění dohody ze strany Koreje ohledně uvádění sériových čísel u léčivých přípravků, účinné složky léčivých přípravků, metodiku pro omezení cen úhrad zdravotnických prostředků v Koreji a návrh EU na změnu právních předpisů týkajících se zdravotnických prostředků. Po zasedání pracovní skupiny se uskutečnila diskuse odborníků, jejímž cílem bylo identifikovat příležitosti pro harmonizaci právních předpisů v odvětví farmaceutických přípravků a zdravotnických prostředků.

Ve stejný den, tedy 18. června 2014, zasedala v Bruselu Pracovní skupina pro chemické látky za účelem výměny informací o systému REACH druhé strany. Korejská strana informovala EU ohledně harmonogramu a postupu provádění právního předpisu K-REACH a EU poskytla informace týkající se podpůrných opatření pro malé a střední podniky, která byla v EU vyvinuta pro provádění nařízení REACH. Výbor rovněž schválil další technickou spolupráci v oblasti chemických látek mezi korejským ministerstvem životního prostředí a Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA).

Ve dnech 18. a 19. června 2014 se v Soulu sešel Celní výbor. Zabýval se postupy a metodami ověřování původu a pravidly původu, včetně pravidla přímé přepravy; při té příležitosti EU připomněla, že je důležité nahradit stávající pravidlo přímé přepravy pravidlem o zákazu změn, které by umožnilo rozdělení zásilek ve třetí zemi. Výbor rovněž projednal výklad pojmu „primární složka“ zpracovaných surimi a provádění pravidel původu týkajících se konkrétního výrobku, a to od položky HS 2007 po položku HS 2012. Projednány byly rovněž možnosti uzavření dohody o vzájemném uznávání oprávněných hospodářských subjektů.

Dne 16. září 2014 se v Bruselu konalo zasedání Výboru pro obchod se zbožím. Výbor potvrdil návrh rozhodnutí Výboru pro obchod se zbožím o přijetí pravidel pro správu celních kvót. Výbor rovněž jednal o různých otázkách provádění dohody a dvoustranného obchodu, například o rovnocennosti ekologických zemědělských produktů, přezkumu dodatku 2-B-3 (elektronika) k dohodě, o požadavcích na korejské osvědčení o bezpečnosti pro stroje a o kosmetických prostředcích. EU rovněž znovu zopakovala svou žádost o změnu dohody přepracováním ustanovení o přímé přepravě, vložením ustanovení o zboží znovu vstupujícím na území po opravě a zahrnutím tahačů (nákladních vozidel) do oblasti působnosti nesazební přílohy týkající se motorových vozidel a jejich částí a součástí (příloha 2-C).

Dne 17. září 2014 se v Bruselu sešel Výbor pro zóny pasivního zušlechťovacího styku na Korejském poloostrově. Korea poskytla aktuální informace o nedávném vývoji v souvislosti s průmyslovým areálem Kesong, společným továrním komplexem nacházejícím se v Severní Koreji. Výbor přezkoumal podmínky pro další hospodářský rozvoj a projednal stanovení kritérií pro zóny pasivního zušlechťovacího styku a stanovení maximální prahové hodnoty. EU vzala na vědomí korejské návrhy a vysvětlila politická omezení v EU. Obě strany uznaly politickou citlivost této otázky, souhlasily však s tím, že i nadále povedou jednání na pracovní úrovni.

Dialog o duševním vlastnictví se konal v Soulu dne 25. září 2014. Obě strany poskytly aktuální informace o legislativním a politickém vývoji v oblasti duševního vlastnictví, zejména pokud jde o patenty, ochranné známky, průmyslové vzory a modely a autorská práva. EU připomněla problém související s prováděním dohody, který se týká ustanovení o právech na veřejné provozování, a potřebu uvést korejské právní předpisy do souladu s dohodou. Dialog zahrnoval rovněž otázky týkající se prosazování práv duševního vlastnictví. Kromě toho strany jednaly o přístupu a strategii obou stran v souvislosti s otázkami týkajícími se práv duševního vlastnictví ve třetích zemích.

Dne 26. září 2014 se v Soulu konalo první zasedání Pracovní skupiny pro veřejné zakázky. Obě strany si vyměnily informace ohledně stávající situace a vyhlídek vnitrostátního trhu v oblasti veřejných zakázek a posoudily stávající situaci přístupu na trh s ohledem na své příslušné trhy a rovněž provádění kapitoly dohody týkající se veřejných zakázek. Strany rovněž jednaly o aktuálních tržních překážkách a omezeních a o možnostech jejich řešení a také o tom, jak zvýšit účast na trzích veřejných zakázek obou stran.

Dne 10. října 2014 se v Bruselu uskutečnilo zasedání Výboru pro sanitární a fytosanitární opatření. Výbor projednal korejský vývoz kuřecí polévky s ženšenem a živých platýsů rodu Paralichthys olivaceus do EU, budování důvěry a spolupráci v otázkách dobrých životních podmínek zvířat, transparentnost, vývoz hovězího masa z EU do Koreje, vypuknutí afrického moru prasat v Polsku a žádost EU týkající se uplatňování zásad regionalizace, ustanovení týkající se místa „narození či vylíhnutí a odchovu“ a vývoz syrového mléka a mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z EU do Koreje.

Dne 10. října 2014 se v Soulu konalo druhé zasedání Výboru pro kulturní spolupráci. Výbor schválil rozhodčí soud uvedený v článku 3a Protokolu o kulturní spolupráci připojenému k dohodě. Strany si rovněž vyměnily názory ohledně svých příslušných politik v oblasti kultury a projednaly kulturní a tvůrčí odvětví, zahraniční pobyty umělců, jakož i audiovizuální koprodukce. V oblasti audiovizuálních koprodukcí se strany dohodly přijmout řadu opatření s cílem lépe informovat odborníky z filmové branže. Je třeba zmínit, že jak je stanoveno v Protokolu o kulturní spolupráci, nemá Výbor pro obchod ve vztahu k tomuto protokolu žádné pravomoci, a funkce Výboru pro obchod, pokud jde o tento protokol, vykonává Výbor pro kulturní spolupráci.

Dne 6. listopadu 2014 se v Bruselu sešla Pracovní skupina pro zeměpisná označení. Podstatného pokroku bylo dosaženo ohledně návrhu jednacího řádu, který bude možné přijmout, jakmile obě strany dokončí své interní postupy. Obě strany předložily a projednaly své příslušné seznamy nových zeměpisných označení, jež mají být doplněna na seznam chráněných zeměpisných označení v rámci dohody.

Dne 8. prosince 2014 se v Bruselu konalo zasedání Výboru pro obchod a udržitelný rozvoj. Obě strany si vyměnily názory na své příslušné environmentální a pracovněprávní politiky, včetně politik v oblasti změny klimatu, zeleného růstu a oběhového hospodářství. V rámci výboru byla rovněž projednána řada klíčových mnohostranných dohod o životním prostředí a uskutečnila se výměna informací ohledně obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a nezákonné těžby dřeva. Kromě toho se jednalo o pracovních otázkách, včetně základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), zejména o svobodě sdružování a právu na kolektivní vyjednávání a o nucené práci, včetně opatření na řešení nekalých pracovních praktik. Na závěr bylo projednáno provádění mezinárodních pokynů a zásad v oblasti sociální odpovědnosti podniků.

Dne 9. prosince 2014 se v Soulu sešla Pracovní skupina pro spolupráci v oblasti nápravných opatření. Obě strany jednaly o celkovém stavu platných nápravných opatření v souvislosti s dvoustranným obchodem mezi Koreou a EU. Rovněž si vyměnily názory na celkové směřování svých politik, včetně nedávných změn. Kromě toho se uskutečnila technická jednání týkající se šetření dumpingu a újmy. Obě strany také jednaly o nejnovějším vývoji v případech týkajících se třetích zemí.

Dne 16. prosince 2014 se v Soulu konalo zasedání Výboru pro obchod službami, usazování a elektronický obchod. Obě strany jednaly o široké škále záležitostí v oblasti poštovních a kurýrních služeb, finančních služeb a distribučních služeb. Pokud jde o poštovní služby, obě strany se dohodly spolupracovat tak, aby do příštího zasedání Výboru pro obchod stihly předložit zásady regulačního rámce. Výbor také jednal o přezkumu právního rámce pro investice podle článku 7.16 dohody a o obecném podnikatelském prostředí v odvětví služeb.

Téhož dne, tj. 16. prosince 2014, se v Soulu sešla Pracovní skupina pro dohody o vzájemném uznávání v oblasti služeb. Zasedání předcházela diskuse mezi profesními sdruženími inženýrů a architektů vyslanými oběma stranami. Obě strany si vyměnily názory na své iniciativy týkající se dohod o vzájemném uznávání s dalšími zeměmi a zhodnotily pokrok při jednání o dohodě o vzájemném uznávání mezi profesními sdruženími. Obě strany se shodly, že by měla být podporována další spolupráce mezi profesními sdruženími. Strany se rovněž dohodly pokračovat v přínosné výměně informací o dohodách o vzájemném uznávání v rámci příslušných dvoustranných dohod každé ze stran.

Dne 16. října 2014 zasedal v Bruselu Výbor pro obchod. Zasedání spolupředsedali bývalý komisař pro obchod Karel De Gucht a korejský ministr obchodu, průmyslu a energetiky Yoon Sang-jick. Výbor posoudil vývoj dvoustranného obchodu po třech letech provádění dohody a dospěl k závěru, že dohoda má pozitivní dopad, zejména s ohledem na plně nebo částečně liberalizovaný obchod, kde vývoz na obou stranách roste. EU zopakovala svou žádost o změnu dohody a o nalezení oboustranně výhodného balíčku změn. Obě strany se dohodly, že provedou technickou změnu nesazební přílohy týkající se motorových vozidel a jejich částí a součástí (příloha 2-C), a to aktualizací zastaralých odkazů na právní předpisy obsažených ve srovnávacích tabulkách, a poskytnou tak hospodářským subjektům právní jistotu.

Obě strany představily své příslušné problémy s prováděním dohody, jako je obchod se službami, uplatňování článku 13.4 dohody ohledně mnohostranných pracovních norem a dohod a výklad pojmu „primární složka“ surimi. Projednány byly rovněž další záležitosti, které se dotýkají dvoustranného obchodu, mimo jiné rovnocennost ekologických zemědělských produktů, korejský zákaz dovozu vepřového masa z Polska z důvodu afrického moru prasat, používání označení „E“ pro pneumatiky, obavy EU ohledně přístupu na trh pro kosmetické výrobky a vývoz živých platýsů rodu Paralichthys olivaceus z Koreje do EU.

Obě strany dospěly k závěru, že trvají na dalším plném provádění dohody.

4.           Provádění kapitoly 13 dohody týkající se obchodu a udržitelného rozvoje

Dne 8. prosince 2014 se v Bruselu konalo třetí zasedání Výboru pro obchod a udržitelný rozvoj.

V souladu se společným prohlášením z druhého zasedání výboru byla na pořad jednání zařazena prezentace spolupředsedů Fóra občanské společnosti o aktuálních informacích o činnosti domácích poradních skupin. EU uvítala obnovené členství korejské domácí poradní skupiny, zejména širší zastoupení odborů a zaměstnavatelů. Výbor souhlasil s tím, že předloží shrnutí bodů projednaných na svém třetím zasedání v rámci třetího zasedání Fóra občanské společnosti, které se konalo následujícího dne, tj. 9. prosince.

Část zasedání týkající se životního prostředí byla věnována diskusi o systémech obchodování s emisemi, zeleného růstu a oběhového hospodářství a řady klíčových mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí. V souvislosti se spuštěním korejského systému obchodování s emisemi, k němuž došlo dne 1. ledna 2015, strany zdůraznily význam pokračující spolupráce v této otázce a EU popsala obchodní příležitosti vyplývající z nově vznikajících trhů s uhlíkem v Evropě a východní Asii. Kromě toho poskytla EU Koreji aktualizované informace ke svému sdělení o přístupu EU k nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a k pokračující konzultaci zúčastněných stran o tom, jak tento přístup posílit, mimo jiné prostřednictvím užší spolupráce s partnerskými zeměmi. Korea zase představila své vnitrostátní politiky. EU nastínila své hlavní nástroje pro boj proti nezákonné těžbě dřeva a obchodu s ním, zatímco Korea uvedla, že návrh právního předpisu, který řeší obchod s nezákonně vytěženým dřevem je ve fázi příprav. Obě strany se dohodly, že si budou vzájemně vyměňovat zkušenosti související s těmito probíhajícími projekty.

Část věnovaná politice zaměstnanosti byla zahájena prezentací odborníka z MOP o vývoji v oblasti ratifikace základních umluv (týkajících se zejména nucené práce a svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání) a aktualizovaných úmluv MOP a o zkušenostech získaných z jiných zemí ohledně překážek ratifikace a způsobů jejich řešení. MOP navrhla, že v těchto otázkách může i nadále poskytovat technickou spolupráci a poradenství.

Pokud jde o pracovněprávní otázky, projednal výbor základní úmluvy MOP a také závazek stran dohody, podle nějž musí ve svých právních předpisech a postupech uplatňovat základní principy a práva v práci MOP. Strany se dohodly, že si do příštího zasedání výboru předají podklady popisující dosažený pokrok a další zamýšlené kroky na cestě k ratifikaci základních i dalších aktuálních úmluv MOP a že si tyto informace vymění s Fórem občanské společnosti.

Pokud jde o spolupráci podle přílohy 13 dohody, Korea a EU jednaly o posledním vývoji ohledně zahájení jednání o dohodě o ekologických produktech a znovu potvrdily svou angažovanost v této iniciativě, do které vkládají velká očekávání. Jednaly rovněž o sociální odpovědnosti podniků a možných oblastech spolupráce v souvislosti s korejskou ekologickou značkou a s ekoznačkou EU. EU měla také stručnou prezentaci o novém nástroji partnerství.

Výbor uvítal otevřenou a konstruktivní diskusi na svém třetím zasedání a rozhodl o pokračování dialogu s Fórem občanské společnosti. Výbor se předběžně dohodl na konání svého čtvrtého zasedání na konci září 2015 v Koreji, které by se podle něj mělo uskutečnit ještě před zasedáním Výboru pro obchod.

5.           Provádění nařízení (EU) č. 511/2011

Nařízení (EU) č. 511/2011 (dále jen „nařízení o ochranných opatřeních“) je interním právním předpisem EU k provedení ustanovení o dvoustranných ochranných opatřeních Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou.

Jak je stanoveno v článcích 3 a 11 nařízení o ochranných opatřeních, Komise sleduje vývoj dovozu a vývozu korejských výrobků v citlivých odvětvích, kterých se může týkat navracení cla, jako jsou automobily, části a součásti vozidel, textilní výrobky a spotřební elektronika. Od zahájení prozatímního uplatňování dohody v červenci 2011 sdílí Komise jednou za dva měsíce výsledky tohoto sledování s členskými státy EU, Evropským parlamentem a příslušnými zúčastněnými stranami.

Nařízení o ochranných opatřeních rovněž umožňuje zahájit šetření ohledně ochranných opatření nebo zavést opatření předchozí kontroly, a to za určitých podmínek stanovených v nařízení. Za tři roky provádění dohody neobdržela Komise žádné takové žádosti.

5.1.        Vývoj dovozu z Koreje do EU v odvětvích, na něž se vztahuje sledování

Výsledky sledování během třetího roku provádění dohody jsou shrnuty níže. Je třeba poznamenat, že pro účely sledování byly údaje za třetí rok provádění dohody srovnány s předchozím 12měsíčním obdobím, a tudíž se mohou některé číselné údaje lišit od obecné obchodní analýzy uvedené v bodě 2 výše, pro jejíž účely byly údaje za třetí rok provádění dohody srovnány s 12měsíčním obdobím ještě předtím, než dohoda nabyla účinku.

Dále je třeba uvést, že srovnání v rámci sledování je založeno na množství dovezeném z Koreje do EU, tj. kusech v případě automobilů a 1 000 kg v případě částí a součástí vozidel, textilních výrobků a elektroniky.

i) Automobilové odvětví

Dovoz automobilů z Koreje ve třetím roce provádění dohody (červenec 2013 – červen 2014) v porovnání s předchozím rokem (červenec 2012 – červen 2013) vzrostl o 20 %. Rostoucí trend je zvláště zřetelný u automobilů s elektrickými motory, ačkoli objem dovozu je pro tuto kategorii nevýznamný. Dovoz automobilů se středními a velkými motory se zvýšil o 50 %, zatímco dovoz automobilů s malými motory se o 7 % snížil. Stojí za zmínku, že dovoz automobilů z Koreje je stále na nižší úrovni než v období od července 2007 do června 2008.

Pokud jde o dovoz částí a součástí vozidel, byl ve třetím roce provádění dohody zaznamenán v porovnání s předchozím rokem mírný nárůst ve výši 6 %. Tento nárůst je vyšší než ve druhém roce provádění dohody. Zdá se však, že úroveň dovozu se za poslední tři roky stabilizovala.

ii) Textilní odvětví

Dovoz textilních výrobků z Koreje se ve třetím roce provádění dohody v porovnání s předchozím rokem snížil o 12 %. Pro srovnání došlo během druhého roku provádění dohody v porovnání s prvním rokem provádění dohody ke snížení o 6 %.

iii) Odvětví elektroniky

Zatímco dovoz elektroniky se v druhém roce provádění dohody o 13 % snížil, ve třetím roce o 31 % vzrostl.

5.2.        Navracení cla

Komise rovněž provedla zvláštní sledování s ohledem na navracení cla ve vztahu k pravidlům původu, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 1 nařízení o ochranných opatřeních, za účelem posouzení zahraničního obsahu v korejském výrobním procesu, a tudíž ve vývozu konečných výrobků z Koreje do EU. Ustanovení čl. 11 odst. 1 stanoví postup pro uplatňování článku 14 protokolu o pravidlech původu pro navracení cla či osvobození od cla.

Analýza se zaměřila na dovozní hodnotu výrobků, které byly předmětem sledování během prvních deseti měsíců roku 2014 v porovnání se stejným srovnatelným obdobím v roce 2013, neboť za tato období jsou k dispozici úplné údaje.

V odvětví elektroniky se dovoz z Koreje do EU vyvíjel (pokles nebo nárůst) především u těchto položek HS: 8519.20, 8519.50, 8519.89, 8521.10, 8521.90, 8525.50, 8525.60, 8526.91, 8526.92, 8527.12 8527.13, 8527.19, 8527.21, 8527.29, 8527.91, 8527.92, 8527.99, 8528.41, 8528.49, 8528.51, 8528.59, 8528.69 a 8528.72. Celkově se dovoz snížil u položek 8521 (-14 %) a 8527 (-17 %) a zvýšil se u položek 8526 (73 %) a 8528 (52 %). Současně s tím se dovoz částí a součástí níže uvedených výrobků do Koreje převážně snížil: u položky HS 8522 se dovoz z Číny snížil (-10 %) a z Japonska vzrostl (4 %) a u položky HS 8529 došlo k poklesu dovozu jak z Číny (-3 %), tak i z Japonska (-2 %).

Pokud jde o textilní výrobky (příze a tkaniny), významný pokles dovozu bylo možné pozorovat u položek HS 5204 (bavlněné šicí nitě) a HS 5205 (bavlněné nitě neupravené pro drobný prodej). Současně bylo možné zaznamenat značný nárůst dovozu u položek HS 5207 (bavlněné nitě upravené pro drobný prodej), HS 5408 (tkaniny z nití z umělých nekonečných vláken), HS 5509 (nitě ze syntetických střižových vláken), HS 5510 (nitě z umělých střižových vláken) a HS 5511 (nitě z chemických střižových vláken). Na příze se uplatňuje pravidlo o „výrobě z chemických střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání“, na které se vztahují roční kvóty.

Pokud jde o automobily, v rámci položky HS 8703 došlo k celkovému snížení dovozu z Koreje do EU (v průměru -1 %), ačkoli se tento pokles netýká všech typů automobilů, nýbrž závisí na objemu motoru. Mezitím poklesl dovoz vstupů pro části a součásti vozidel položek HS 8707 a HS 8708 do Koreje z Číny, a to o 67 % potažmo 9 %. Dovoz vstupů pro části a součásti vozidel položek HS 8707 a HS 8708 do Koreje z Japonska poklesl o 96 % potažmo 2 %. Korejský dovoz motorů z Číny se snížil o 19 % u položky HS 8407 a o 4 % u položky HS 8408. Pokud jde o motory pocházející z Japonska, snížil se jejich dovoz do Koreje o 32 % u položky HS 8407, zatímco u položky HS 8408 se o 24 % zvýšil.

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že se nezdá, že by možnost navracení cla u výrobků, které podléhají ustanovení o zvláštním sledování, měla významný dopad na korejský model výroby. Tato možnost zejména nevedla k významnému nárůstu dovozu vstupů do Koreje z jejích sousedních zemí.

6.           Závěr

Po třech letech provádění dohody mezi EU a Koreou je zřejmé, že dohoda funguje dobře pro obě strany, zejména ve prospěch EU. Vývoz zboží z EU do Koreje vzrostl ve třetím roce provádění dohody o 35 % oproti 12měsíčnímu období ještě předtím, než dohoda nabyla účinku. Zatímco dovoz z Koreje byl přibližně stejný jako během 12měsíčního období předtím, než dohoda nabyla účinku, ve třetím roce provádění dohody se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 6 %. Slabší výkonnost korejského vývozu je třeba posuzovat v souvislosti se sníženou poptávkou v EU v důsledku finanční krize: dovoz do EU z 14 hlavních dodavatelských zemí se snížil a Korea je ve skutečnosti společně s Tureckem a Čínou jedním z mála obchodních partnerů, jejichž vývoz do EU během třetího roku provádění dohody vzrostl. Zdá se proto, že dohoda zmírnila dopad krize na korejský vývoz a že bez dohody by byl korejský vývoz do EU zasažen mnohem tvrději.

Při pohledu na vývoj dvoustranného obchodu se zbožím, které bylo dohodou plně nebo částečně liberalizováno, vypadá situace lépe i pro Koreu, jejíž vývoz do EU zaznamenal u plně liberalizovaných výrobků nárůst o 21 % a u částečně liberalizovaných výrobků nárůst o 26 %.

Rovněž na straně EU se vývoz plně nebo částečně liberalizovaných výrobků zvýšil více než celkový vývoz; u plně liberalizovaného zboží byl zaznamenán nárůst o 46 % a u částečně liberalizovaného zboží došlo k nárůstu o 37 %.

Obchod prosperuje a plné provádění dohody má i nadále zásadní význam. Některé problémy s prováděním dohody a dvoustranným obchodem přetrvávají. Například v automobilovém odvětví nebyly dosud vyřešeny zbývající necelní překážky. Pokud jde o sanitární a fytosanitární opatření, pramení některé problémy, s nimiž se potýkají vývozci z EU, ze skutečnosti, že Korea pro jednotlivé členské státy EU uplatňuje rozdílné dovozní podmínky pro živočišné a rostlinné produkty, ačkoli právní předpisy v EU jsou plně harmonizovány. To zpožďuje přístup na korejský trh, jelikož jednotlivé členské státy EU musejí vést individuální jednání. Na druhou stranu bylo dosaženo některých úspěchů, jako je uzavření dohody o rovnocennosti ekologických zpracovaných zemědělských produktů na konci roku 2014. V důsledku toho se mohou od 1. února 2015 ekologické produkty zpracované a certifikované v EU prodávat jako ekologické produkty v Koreji.

Prováděcí struktura dohody s jejími různými specializovanými výbory a pracovními skupinami se osvědčila jako účinný způsob k jednání o otázkách provádění a přístupu na trh a k hledání jejich řešení. Prostor dostává také pravidelné fórum za účelem projednávání stávajícího a budoucího vývoje právních předpisů a možných souvisejících dopadů na budoucí vývoz.

Ve čtvrtém roce provádění dohody budou pokračovat jednání o změnách dohody, jež by vedla k nalezení vyváženého balíčku změn, který bude ekonomicky přínosný pro vývozce a spotřebitele v EU i v Koreji, k dalšímu zlepšení dohody a k dalšímu usnadnění obchodu.

[1]               Dohoda o volném obchodu je v EU uplatňována prozatímně, dokud ji neratifikují všechny členské státy EU. Stav ratifikace lze ověřit na internetových stránkách Rady týkajících se dohod: http://www.consilium.europa.eu/en/documents-publications/agreements-conventions/agreement/?aid=2010036

[2]               Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 19.

[3]               „Tarif douanier commun“ (= společný celní sazebník).

[4]               Vývoz „nerostných produktů“ (TDC 05) z EU do Koreje vzrostl zejména v prvním roce provádění dohody (přibližně o 674 %).

[5]               TDC 09 a TDC 14.