1.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/24

1.

má za to, že je nutné, aby byla transformace energetiky zcela výhodná pro konečné spotřebitele (domácnosti, podniky a průmysl). V tomto rámci musí být politiky v oblasti hospodaření s energií zaměřeny na to, aby mohl spotřebitel řídit svou vlastní spotřebu, aby tak mohl profitovat z nových technologií a snižovat své náklady a přispívat tak k úsilí EU o dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu dohodnutých na pařížské konferenci smluvních stran (COP 21). Tyto politiky by spotřebiteli měly umožnit hrát aktivní roli na trhu a využívat účinné a odpovídající ochranné mechanismy pro ochranu spotřebitele, což může být nezbytné v boji proti energetické chudobě;

2.

konstatuje pokroky, kterých již bylo dosaženo v oblasti racionálního využívání energie, snižování spotřeby a rozvoje a zavádění technologií a služeb, které umožňují lepší hospodaření s energií v místním měřítku a u koncových spotřebitelů, a to mj. díky dobrovolnému a dynamickému evropskému regulačnímu rámci. Bude nutno, aby budoucí právní předpisy povzbuzovaly členské státy a místní a regionální orgány k úsilí o zlepšení výkonnosti v oblasti energetické účinnosti, snižování emisí skleníkových plynů a rozvoje kapacit výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně decentralizovaných výrobních kapacit;

3.

konstatuje, že stávajících či právě vyvíjených služeb a technických a technologických řešení v oblasti hospodaření s energií a snižování spotřeby, jakož i v oblasti řízení decentralizované výroby, je velmi mnoho a jsou velmi rozmanité. Evropská unie musí dbát přednostně na to, aby povzbuzovala a podporovala rozvoj těchto nástrojů, vyhodnocovala jejich energetický, hospodářský, sociální a environmentální význam a dopad a měla nad nimi dohled, aby zajistila jejich bezpečné, snadné a dostupné využívání;

4.

hodlá prostřednictvím tohoto stanoviska přispět k širší diskusi o strategickém rámci pro energetickou unii a vítá mnohé z klíčových částí sdělení o nové politice pro spotřebitele energie (COM(2015) 339 final), které otevírá cestu k energetické unii zaměřené na občana, kde je možné chránit nejzranitelnější spotřebitele. Vyzývá Evropskou komisi, aby v určité lhůtě navázala na toto sdělení a přijala a uskutečnila specifické konkrétní iniciativy v oblastech uvedených ve sdělení, a to s náležitým zohledněním názorů a zkušeností místních a regionálních orgánů;

5.

opakuje v této souvislosti svou žádost, aby byla plně provedena opatření třetího energetického balíčku, směrnice o energetické účinnosti a směrnice o alternativním řešení sporů;

6.

doporučuje Evropské komisi, aby provedla podrobnou analýzu výzev, překážek a příležitostí spojených s konkrétní účastí spotřebitelů energie na trzích s energií, aby se dospělo ke kvalitní znalosti jejich situace a případných obtíží, jimž čelí a kvůli nimž by mohla být zapotřebí nová podpůrná opatření ze strany EU nebo členských států, místních a regionálních orgánů nebo organizací občanské společnosti;

7.

zdůrazňuje zásadní úlohu územněsprávních celků v provádění evropských právních předpisů v dané oblasti, ve vytváření a financování distribuční infrastruktury, měření a řízení poptávky po energii, řízení decentralizované výroby a šíření osvědčených postupů vyvinutých v místních či regionálním měřítku, jakož i v poskytování informací a poradenství spotřebitelům energie. Evropský výbor regionů proto žádá, aby byl zapojen do všech fází přípravy budoucích politik, které bude v této oblasti Evropská unie zavádět;

8.

v této souvislosti opakovaně konstatuje, že je naprosto nezbytné, aby byly veškeré budoucí právní předpisy týkající se řízení poptávky po energii a decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů, jakož i ochrany spotřebitelů a jejich práv, založeny na zásadě subsidiarity. Evropský výbor regionů žádá, aby Evropská unie řádně zohlednila pravomoci místních a regionálních orgánů, aby jim zajistila takovou úroveň vlivu, která bude tuto zásadu subsidiarity plně respektovat;

9.

opakovaně konstatuje, že hodlá nadále přispívat k přípravě a realizaci Občanského energetického fóra a aktivně se účastnit vypracovávání politik Evropské unie, a to předkládáním doporučení k nedávným i nadcházejícím iniciativám a k jejich sociálnímu a hospodářskému dopadu na místní a regionální úrovni;

10.

vítá skutečnost, že Evropská komise zmiňuje Pakt starostů a primátorů (1). Připomíná, že jeho signatáři, tedy místní a regionální územněsprávní celky v celé EU, jsou skutečnými vzory v oblasti spotřeby energie z trvale udržitelných zdrojů a dobrovolně prosazují u spotřebitelů osvědčené postupy v oblasti vlastní výroby. Zdůrazňuje, že signatáře Paktu starostů a primátorů reprezentuje již více než 180 členů VR a že Výbor regionů intenzivně prosazuje tento pakt mezi svými členy a při svých jednáních s místními a regionálními orgány v EU i mimo ni. Připomíná však, že Pakt starostů a primátorů není zástupcem všech evropských místních a regionálních orgánů. Neměly by být diskriminovány ani další iniciativy umožňující městům přiblížit se plnění ambiciózních cílů (2);

11.

upozorňuje na to, že by se Komise měla zmínit i o Paktu ostrovů. Tato iniciativa je podobná Paktu starostů a primátorů a probíhá souběžně s ním. Podepsalo ji více než sto ostrovů a správní orgány ostrovů v jejím rámci vyvíjejí významnou činnost za účelem dosažení cílů udržitelnosti, jež si EU stanovila na rok 2020;

12.

opakuje svou žádost, aby byl zastoupen mezi hlavními energetickými regulačními orgány jak na úrovni EU (agentura ACER), tak na úrovni členských států (vnitrostátní regulační orgány) (3);

13.

konstatuje, že k jakémukoli přijetí nových cílů v oblasti řízení poptávky po energii a výroby energie z obnovitelných zdrojů, jakož i případných souvisejících hospodářských nástrojů, musí dojít za dodržení zásady proporcionality. Evropský výbor regionů žádá, aby Evropská komise zohlednila, jaký dopad by mohla mít nová opatření na veškeré místní a regionální orgány, jejich rozpočty a jejich administrativní a provozní kapacity, a aby v každé fázi svých úvah uplatňovala zásadu předběžné opatrnosti a brala ohled na specifické charakteristiky a obtíže, s nimiž se střetávají jednotlivé druhy orgánů; zdůrazňuje, že zásada předběžné opatrnosti coby základní prvek právních předpisů EU v oblasti životního prostředí by měla být uplatňována rovněž v energetické politice;

14.

pokud jde o energetickou infrastrukturu, konstatuje, že posílení postavení a odpovědnosti spotřebitelů by bylo možné podpořit zaváděním (pod podmínkou, že to bude v ekonomickém zájmu konečného spotřebitele) dostupných a rentabilních, výkonných, krádeže výrazně omezujících, uživatelsky snadných a bezpečných inteligentních sítí a měřičů uzpůsobených potřebám a očekáváním spotřebitelů v oblasti informování, řízení jejich spotřeby a snižování jejich nákladů;

15.

trvá na tom, že provozovatelé sítí, a zejména provozovatelé distribučních soustav, mají významnou úlohu v rozvoji inteligentních sítí na místní úrovni, v instalaci a řízení inteligentních měřičů, jakož i v zavádění řešení nových potřeb v oblasti flexibility (pro spotřebu a distribuci), která jsou zásadní pro dobré fungování trhu v budoucnu. Zaznamenává záměr Komise věnovat pozornost uplatňování stávajících norem EU pro inteligentní měření, inteligentní rozvodné sítě a řízení informací. Ztotožňuje se s požadavkem, aby byl poskytován „účinný a nediskriminační“ přístup k údajům spotřebitelům i jimi určeným třetím osobám. Vítá vývoj nezbytného právního rámce ve vztahu ke strategii jednotného digitálního trhu a revizi obecného nařízení o ochraně údajů v EU;

16.

připomíná, že v četných regionech vyvolá zavedení nových technologií značné náklady, protože energetická infrastruktura je v nich zastaralá, či dokonce chybí; považuje proto za nutné vypracovat na místní nebo regionální úrovni metodu, jak stanovit rozdělení nákladů mezi dodavatele služeb, spotřebitele a územní orgány, jakož i částky dotací, které jsou k dispozici pro financování investic. Přechod musí v konečném závěru vést ke snížení výdajů spotřebitelů. Výbor zároveň považuje za zásadní řádně informovat spotřebitele o otázkách týkajících se obav, jež mohou mít, a o výhodách technologií a rozsahu jejich přínosu, aby se zmírnil odpor proti inovaci;

17.

vítá pozornost, kterou Komise věnuje specifickému problému energetické chudoby, která je pro mnohé místní a regionální orgány zvláštní výzvou, protože je skutečně nutné ji řešit jak v souvislostech sociální, tak energetické politiky. Vyzývá Evropskou komisi, aby se nespokojila s pouhým „zlepšením sběru údajů“, ale pracovala na širší společné definici energetické chudoby a vhodném akčním plánu, založeném na myšlence přístupu k energii jako základnímu sociálnímu právu;

18.

zdůrazňuje význam financování v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při provádění plánu evropské hospodářské obnovy a při opatřeních pro zvýšení energetické účinnosti;

19.

žádá po Evropské unii a členských státech, aby zavedly takový regulační rámec, který bude ve prospěch jak spotřebitelů energie, tak „prozumentů“ (spotřebitelů, kteří jsou zároveň výrobci) a dalších dodavatelů energie, již se maloobchodního trhu s energií aktivně účastní. Mimo to je nezbytné zajistit dostatečné a snadno dostupné financování pro místní a regionální územněsprávní celky, které přispívají k transformaci energetiky, a to směrem k maloobchodním trhům s energií z obnovitelných zdrojů, podporujícím začlenění;

20.

zdůrazňuje, že skutečná aktivní účast spotřebitelů vyžaduje zvýšení povědomí občanů, a to přijetím vhodných opatření, například co se týče instalace inteligentních měřičů a přístupu k informacím o nich ze strany spotřebitelů, o racionálním využívání energie, o ochraně životního prostředí – zejména zlepšování kvality ovzduší – a o boji proti globálnímu oteplování. Součástí tohoto zvyšování povědomí musí být jasné a úplné informování o volbách, které se jim nabízejí a které jim mohou umožnit rozhodnout se pro udržitelné dodávky a hospodaření s energií za dostupné ceny;

21.

trvá na tom, že je nutno zajistit spotřebitelům přístup k jednoduchým, jasným, úplným a odpovídajícím, bezpečným, spolehlivým, bezplatným a nezávislým informacím v oblasti energetiky, a to jak pokud jde o nabídky dodávek, smlouvy, práva a povinnosti spotřebitelů, tak o produkty a služby a související evropské a vnitrostátní dotace, které jim mohou pomoci snížit spotřebu a náklady a pořídit a uvést do provozu vlastní zařízení k získávání energie. To zahrnuje potřebu cílených informací pro nejzranitelnější spotřebitele ve vhodných formátech (tedy vhodných i pro ty, kdo mají jen omezené zkušenosti s elektronickou komunikací nebo pro ně není dostupná);

22.

zdůrazňuje, že jelikož jsou územněsprávní celky instancemi občanům nejbližšími, mohou spotřebitelům zásadním způsobem přispívat pomocí a radou a šířit kulturu příznivou iniciativám v místním měřítku. Zdůrazňuje však, že jsou nutné dodatečné finanční prostředky, které by místním a regionálním orgánům umožnily plně využívat jejich potenciálu v této oblasti a vyvíjet inovační řešení;

23.

navrhuje přijetí nových požadavků a pobídkových opatření vůči provozovatelům přenosových a rozvodných soustav, aby se zvýšila flexibilita energetických sítí zaváděním inteligentních systémů, skladováním energie a konverzemi mezi nosiči energie;

24.

konstatuje, že je třeba zavést pro všechny budoucí subjekty vyrábějící a distribuující energii nebo poskytující nové služby spravedlivé konkurenční podmínky, aby byla umožněna např. flexibilita sítě a integrace energie vyrobené „prozumenty“ (včetně agregátorů);

25.

upozorňuje Evropskou komisi, že energetická politika by měla přispívat ke snižování výdajů za energie v rozpočtech domácností a podniků, a tím i snižování jejich celkových nákladů. V této souvislosti má Evropský výbor regionů obavy z toho, že v některých případech může řízení poptávky vystavit spotřebitele proměnám na velkoobchodních a maloobchodních trzích, což by mohlo vyústit v náhlé zvyšování cen, kterému spotřebitelé nebudou moci čelit. Měly by být nabízeny cenové modely se zaručenými a dlouhodobými cenami, aby byli spotřebitelé chráněni před cenovými výkyvy; Spotřebitelé by rovněž měli být informováni o tom, jak využívat plovoucí ceny vycházející z kotovaných cen energie a mít z nich prospěch;

26.

souhlasí s názorem, že problémy v některých případech dosahují rozměrů „selhání trhu“ v energetickém odvětví a nedostatek konkurence může představovat závažnou překážku na cestě ke spotřebitelsky přívětivějšímu trhu. Zastává však mínění, že vývoj regulace by měl probíhat s řádným ohledem na specifické potřeby různých zúčastněných stran včetně místních a regionálních orgánů a zranitelných spotřebitelů;

27.

vyjadřuje politování nad složitostí, délkou lhůt a nadměrnou byrokratičností, které přetrvávají v postupech při změně dodavatele, a žádá jednotlivé regulační orgány, aby dbaly na provádění platných právních předpisů týkajících se podmínek změny dodavatele;

28.

podporuje odhodlání Evropské komise zajistit, aby každý spotřebitel měl přístup alespoň k jednomu „nezávislému a ověřenému porovnávacímu nástroji“. Tyto srovnávací nástroje musí být jasné, úplné, spolehlivé a nezávislé, uživatelsky snadné a bezplatné. Měly by umožňovat srovnání aktuálně platných smluv s nabídkami na trhu. V situaci, kdy dodavatelé směřují k diverzifikaci nabídky a do smluv o dodávkách energie zařazují různé služby, musí srovnávací nástroje umožnit srovnání různých těchto nabízených „balíčků“ a zároveň umožnit srovnání pouze jejich dodávkové složky;

29.

navrhuje, aby byly z iniciativy energetických regulačních orgánů, místních a regionálních územněsprávních celků a spotřebitelských organizací zahájeny informační kampaně týkající se změn dodavatele. Tyto kampaně by mohly odkazovat na stávající srovnávací nástroje;

30.

konstatuje, že Evropská komise a vnitrostátní a regionální regulační orgány by měly dbát na řádné fungování postupů při změně dodavatele a že spotřebitelé – zejména ti nejzranitelnější – by měli mít přístup k uzpůsobenému poradenství v oblasti výběru smlouvy o dodávkách a k pomoci při změně dodavatele nebo smlouvy;

31.

přimlouvá se za to, aby Evropská unie přijala ambiciózní právní předpisy týkající se zkrácení doby pro přechod zákazníka od jednoho dodavatele k jinému a automatizace postupu přechodu;

32.

přeje si, aby byly na evropské úrovni lépe ošetřeny otázky týkající se obchodních postupů a přímého marketingu v oblasti dodávek energie, aby poklesly cenové výkyvy a zamezilo se zneužívání v této oblasti. V této souvislosti Evropský výbor regionů naléhavě žádá o úplné provedení směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o právech spotřebitelů;

33.

žádá, aby byly upraveny a podporovány postupy skupinových nákupů energie, kterých mohou využívat veřejné instituce, domácnosti a podniky. Tyto postupy by měly zlepšit fungování trhu, zajistit právo na přístup k energii pro všechny, zjednodušit tento přístup a zároveň skutečně a trvale snížit dopad nákladů na energii na rozpočty spotřebitelů;

34.

žádá Evropskou unii, aby prozkoumala jednotlivé složky faktur za energii a přistoupila k vypracování „vzorové“ faktury na evropské úrovni, která bude obsahovat standardní, srozumitelné, jasné a srovnatelné prvky, jež umožní spotřebitelům optimalizovat jejich využívání energie; V tomto ohledu Evropský výbor regionů podporuje iniciativu Rady evropských energetických regulačních orgánů, jejímž cílem je navržení harmonizovaných definic jednotlivých prvků, které by měly být do faktur za energii zařazeny;

35.

přimlouvá se za to, aby byly v rámci této standardizace do konečné faktury povinně zařazeny informace o dostupných bezplatných nástrojích a službách v oblasti srovnávání nabídek dodávky i informace a poradenství domácnostem a podnikům v oblasti ochrany práv spotřebitelů;

36.

žádá členské státy, aby vytvořily nástroje a služby, které domácnostem a podnikům usnadní porozumění fakturám a umožní analýzu těchto faktur a případně i poskytnutí rady a pomoci koncovým spotřebitelům v krocích, které by mohly být nezbytné k nápravě zjištěných nesrovnalostí či nasměrování těchto spotřebitelů ke smlouvám o dodávkách lépe přizpůsobeným jejich potřebám;

37.

doporučuje, aby existovala možnost zasílání faktur a veškerých informací poskytovaných dodavateli koncovým zákazníkům takovou formou, jakou si zákazník zvolí, tedy poštou nebo elektronicky, a to bez jakékoli diskriminace;

38.

zdůrazňuje, že zranitelní spotřebitelé mohou obzvláště snadno narazit na obtíže, chtějí-li zjistit, který tarif z velmi široké nabídky je nejvýhodnější, a že často vyžadují pomoc nejbližšího orgánu veřejné správy. Evropský výbor regionů proto žádá Evropskou unii, aby podpořila místní a regionální územněsprávní celky v zavádění systémů poradenství spotřebitelům v oblasti energetiky, pokud tento úkol neplní členské státy;

39.

konstatuje, že spotřebitelé by měli mít snadný přístup k odečtům měřičů, a to v různých formách (prostřednictvím samotného inteligentního měřiče, on-line, prostřednictvím detailního výpisu na měsíční faktuře za energie, prostřednictvím individuálního kontaktu atd.);

40.

zdůrazňuje, že je třeba informovat spotřebitele srozumitelným způsobem, pokud jde o řízení odečtů měřičů a využívání údajů o jejich spotřebě, kdy je třeba upřesnit, jaké informace budou shromažďovány a uchovávány, v jaké frekvenci a po jakou dobu;

41.

trvá na tom, že je nutno přijmout na evropské úrovni přísný rámec v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí, pokud jde o údaje z měřičů;

42.

opakovaně vyzývá k urychlenému vytváření inteligentních systémů, jak na úrovni sítí, tak na úrovni výrobců/spotřebitelů, k optimalizaci celého systému a k zavedení inteligentních měřičů jako zásadního prvku pro účinné řízení poptávky za aktivní účasti spotřebitelů;

43.

přimlouvá se za přijetí přísného rámce na evropské úrovni v oblasti zavádění inteligentních měřičů a volby využití a funkcí těchto měřičů a zároveň připomíná, že cílem tohoto zavádění je racionalizace a snížení spotřeby. V této souvislosti se Výbor přimlouvá za to, aby u každé nové technologické volby došlo v případě jejího standardního zavedení před jejím přijetím k vyhodnocení jejího případného energetického, hospodářského, sociálního a environmentálního dopadu;

44.

žádá Evropskou unii a členské státy, aby jako prioritu pojaly aplikovaný výzkum v oblasti řízení a snižování spotřeby, přesouvání a odstraňování zátěže a zavádění inteligentních, bezpečných, spolehlivých a rentabilních systémů odečtů, rozvodu a přenosu, jakož i systémů skladování pro průmysl i domácnosti;

45.

zdůrazňuje, že rozvoj a fungování měst má obrovský dopad na poptávku po energii, jelikož na ně připadá 60 až 80 % celosvětové spotřeby energie a zhruba stejný podíl na emisích CO2. Z tohoto důvodu by mohly sehrát významnou úlohu evropské inovační partnerství pro inteligentní města a obce a další inovační podnikové a finanční modely při podpoře zavádění inteligentních technologií v energetice;

46.

lituje, že sdělení uznává úlohu místních a regionálních orgánů pouze v úzce vymezeném kontextu „usnadnění účasti spotřebitelů“, konkrétně v souvislosti s Paktem starostů a primátorů, a nezahrnuje místní a regionální orgány jako aktéry např. do obecných závěrů, kde se uvádí, že dále „je třeba, aby členské státy přijaly opatření, přičemž důležitou úlohu … budou mít také iniciativy průmyslových subjektů, spotřebitelských organizací a vnitrostátních regulačních orgánů zaměřené na spolupráci“. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby zahrnula místní a regionální orgány obecnějším způsobem do svých dalších činností v této oblasti, a to nejen jako výrobce a dodavatele energie;

47.

je přesvědčen, že inteligentní měření může být rovněž důležitým nástrojem k řešení problému energetické chudoby, ale připomíná, že je nezbytné zajistit, aby inteligentní měřicí technologie nevedly k nadměrným nákladům pro spotřebitele nebo nepřiměřenému omezení jejich využívání energie;

48.

žádá Evropskou unii a její členské státy, aby dbaly na to, že místní a regionální územněsprávní celky i místní energetické podniky budou mít k dispozici dostatečné a snadno dostupné financování, aby mohly vést politiky a projekty v oblasti energetické účinnosti a výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů, například za účelem poskytování poradenství v oblasti energií. Evropský výbor regionů se přimlouvá za to, aby Evropská unie tento prvek zařadila do programů financování, které budou v této oblasti zavedeny;

49.

navrhuje zavést jasný rámec, který bude umožňovat snadný vstup energie vyrobené spotřebitelem do inteligentních sítí a současně zjednoduší a zkrátí zdlouhavé postupy udělování licencí či povolení a odstraní další správní a regulační překážky, které brání ve skutečné hospodářské soutěži;

50.

žádá Evropskou komisi a členské státy, aby vytvořily přiměřený regulační rámec s cílem zajistit spravedlivé konkurenční podmínky pro nové subjekty na trhu, jako jsou „prozumenti“, a zavést dostatečná pobídková opatření a nezbytné záruky určené ke stimulaci decentralizované vlastní spotřeby z obnovitelných zdrojů a přiměřených úhrad za vyrobenou energii;

51.

konstatuje, že existuje řada příkladů osvědčených postupů v oblasti účasti spotřebitelů na dobrém řízení spotřeby a na decentralizované výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Zdůrazňuje významnou úlohu Evropského výboru regionů při výměně osvědčených postupů;

52.

zdůrazňuje zejména úžasný potenciál individuální a kolektivní vlastní výroby energie z obnovitelných zdrojů dostupných v daném místě a žádá Evropskou unii, aby analyzovala regulační a finanční překážky (mj. překážky spojené s nutností přizpůsobit stávající elektrické sítě mechanismům vlastní spotřeby), které brání rozvoji těchto iniciativ, a přijala opatření, která je umožní překonat. V této souvislosti Evropský výbor regionů zdůrazňuje, že je důležitý koncept osvojení, neboť je nutno občany do transformace energetiky účinně zapojit, a přimlouvá se za to, aby byla věnována zvláštní pozornost spotřebitelům, kteří nemají finanční či praktické prostředky, aby mohli investovat do technologií vlastní výroby. Dále zdůrazňuje významnou úlohu, kterou mohou místní a regionální orgány sehrát při organizování a podpoře místních iniciativ zaměřených na kolektivní, kooperativní a autogenerační systémy pro výrobu, distribuci a spotřebu energie;

53.

vítá iniciativu Občanského energetického fóra, avšak trvá na tom, že by bylo žádoucí ustavit i jiné periodické struktury a mechanismy, které umožní spotřebitelům energie vyjádřit v případnou dobu svůj názor a mít tak vliv na rozhodnutí ohledně trhů s energiemi.