24.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/3

Zpravodaj:

Seamus BOLAND

1.1.

EHSV uznává, že Evropská komise si jako prioritu stanovila důkladné zjednodušení provádění společné zemědělské politiky (SZP) a že již navrhla, a bude nadále navrhovat, zjednodušení některých aktů Komise, aby byly právní předpisy EU srozumitelnější a snadněji se uplatňovaly v praxi.

1.2.

EHSV se domnívá, že zvýšení transparentnosti a právní jistoty a snížení zbytečné administrativy a souvisejících nákladů pro zemědělce, ostatní příjemce, organizace producentů a vnitrostátní správní orgány je nezbytnou součástí procesu zjednodušování.

1.3.

Je nutné co nejdříve provést zjednodušení systému, které musí přinést ulehčení zejména zemědělcům. Je nezbytné, aby bylo doplněno podporou založenou na informacích a vzdělávání.

1.4.

EHSV oceňuje úsilí, které Komise vynaložila na zjednodušení provádění nové SZP, přičemž zohlednila oznámení a rozhodnutí přijatá členskými státy. Za současného přístupu je obtížné, aby proběhlo výrazné zjednodušení SZP pro zemědělce bez ústupků při důrazném plnění požadavků. Tyto požadavky naopak nejsou vždy jasné a odůvodněné z hlediska jejich přeměny na skutečné veřejné statky a environmentální přínosy.

1.5.

Inspekce a případné pokuty musí být přiměřené peněžní částce, kterou příjemce obdržel, důvodům neplnění požadavků a ochotě přijmout nápravná opatření. Jasné případy úmyslného podvodu je nutné řešit prostřednictvím běžných postupů. EHSV doporučuje snížit nevyváženost mezi velkým snížením podpory i za méně závažné případy porušení.

1.6.

Uplatňování ekologizačních opatření musí brát v úvahu neočekávané faktory, jako jsou povětrnostní podmínky, sucho nebo jiné podobné událostí, kvůli nimž není možné opatření provádět.

1.7.

Jsou-li otázky, jako například trvalé travní porosty, předmětem rozhodnutí Evropského soudního dvora, je důležité, aby pravidla ustavená k dodržování rozsudku byla navržena tak, aby se minimalizovalo, nikoli navyšovalo množství nařízení.

1.8.

Současný legislativní proces (nařízení Rady doplněné o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty) je velmi složitý a pro občany obtížně pochopitelný. Proto by měla být provedena studie o tom, jak by bylo možné tento systém zjednodušit.

1.9.

Po zavedení režimu daňového paušálu v rámci přímých plateb by měl být přezkoumán složitý systém platebních nároků.

1.10.

Dočasný travní porost by si měl zachovat status orné půdy nezávisle na tom, jak dlouho je využíván jako travní porost.

1.11.

Stávající definice „aktivního zemědělce“ nesmí zemědělce znevýhodňovat a měla být vycházet z toho, že zemědělec pozemek způsobilý pro podporu zemědělsky využívá.

1.12.

EHSV souhlasí, že zjednodušení SZP je ambiciózní projekt, zejména protože zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova jsou ze své podstaty komplexní. Zjednodušení musí být v souladu s širokými cíli politiky, jako je:

1.13.

Členské státy by měly zajistit, aby metodika řídící kroky v případě míry chybovosti byla koncipována takovým způsobem, aby bylo zaručeno nestranné provádění.

1.14.

Je třeba prozkoumat a okamžitě zavést opatření pro usnadnění přístupu mladých zemědělců k režimu pro mladé zemědělce. Přístup mladých lidí k zemědělství by měl být podporován.

1.15.

EHSV doporučuje, aby bylo vytvořeno pravidlo o omezení narůstající byrokracie, například aby bylo přijato pravidlo umožňující odstranit stávající právní předpis, je-li navržen nový.

2.1.

Rozpočet na SZP, který činí 408 mld. eur na období 2014–2020, představuje 38 % celkového rozpočtu EU. První pilíř, který činí 313 mld. eur, představuje 77 % celkových výdajů na SZP. Přímé platby, které činí 294 mld. eur, představují 94 % prvního pilíře.

2.2.

Toto stanovisko zohledňuje další stanoviska EHSV (1).

2.3.

Poslední velká reforma SZP, jež byla dokončena v roce 2013, byla schválena jako součást postupu spolurozhodování. To znamená, že Evropský parlament se zapojil jako spoluzákonodárce rovnocenný s ministry zemědělství, jejichž počet od poslední velké reformy v roce 2003 vzrostl z 15 na 28.

2.4.

Je třeba uvést, že během předchozí reformy SZP navrhla Komise nařízení o přímých platbách, u nějž se v rámci zhodnocení prokázalo 15–20 % zvýšení byrokratické zátěže. Současně byly provedeny škrty v rozpočtu.

2.5.

V minulých letech již byla zavedena řada změn, které ne vždy jasně rozlišovaly mezi zjednodušením a odstraněním opatření SZP. Pro příklad lze uvést:

2.6.

Rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých prioritních oblastí rozvoje venkova je podle GŘ AGRI následující:

3.1.

Toto průzkumné stanovisko navazuje na návštěvu komisaře Phila Hogana na plenárním zasedání EHSV v červenci 2015, během níž uvedl, že jeho hlavní prioritou je dosažení většího zjednodušení SZP, a na následný dopis Franse Timmermanse, prvního místopředsedy Evropské komise, který vyzval EHSV, aby předložil průzkumné stanovisko k tématu zjednodušení SZP.

3.2.

Komisař je toho názoru, že zjednodušení zajistí zmírnění větší složitosti SZP a zvýšené administrativní zátěže kladené na zemědělce, ostatní příjemce a řídicí orgány, zároveň však nepustí ze zřetele své hlavní cíle.

3.3.

Evropská komise dokončuje posouzení všech příspěvků na základě tří hlavních zásad, a sice že opatření by měla:

3.4.

Je zřejmé, že jakékoli zjednodušení nesmí ohrozit zaměstnanost v tomto odvětví.

3.5.

Prostřednictvím pilíře rozvoje venkova plní SZP významnou funkci z hlediska sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje. Slouží všem obyvatelům venkovských oblastí. EHSV výslovně vítá priority uvedené v čl. 5 odst. 6 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (2) ze dne 17. prosince 2013: vytváření pracovních míst, posílení místního rozvoje a zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií. V souladu s tím mají být v rámci zjednodušení SZP učiněny kroky k zajištění toho, aby byly odpovídající finanční prostředky snadno k dispozici a bez byrokratických překážek.

3.6.

Komise zvolila metodu zahrnující komplexní prověření všech stávajících právních předpisů s cílem určit oblasti, v nichž lze provést úpravy a zlepšení. Obdržela již příspěvky od členských států, poslanců Evropského parlamentu a organizací zemědělců z celé EU. Je třeba poznamenat, že tyto návrhy dosud přesáhly 1 500 stran. Na základě přezkoumání dokumentace lze dojít k závěru, že návrhy se dělí do dvou širších kategorií:

3.7.

EHSV bere na vědomí prioritní seznam zjednodušujících opatření, které vypracovaly Rada pro zemědělství a předsednictví. Tento seznam by mohl tvořit základ návrhů předložených Komisí.

3.8.

Komise v tomto ohledu upřesňuje, že každý členský stát má značnou svobodu při volbě vlastní metodiky pro vykonávání a monitorování SZP a že zjednodušení může být dosaženo pomocí rozumného výkladu. Členské státy by však měly usilovat o zlepšení procesu zjednodušení prostřednictvím výměny osvědčených postupů.

4.1.

Všeobecně se uznává, že zjednodušení je zapotřebí proto, aby provádění SZP nikdy nebylo složitější, než je nutné.

4.2.

Komise hodlá předložit návrhy týkající se ploch využívaných v ekologickém zájmu v konkrétním zemědělském podniku, přilehlých ploch využívaných v ekologickém zájmu, náhrady za plochy využívané v ekologickém zájmu v případě nesprávného prohlášení a systému evidence půdy (LPIS).

4.3.

Komise má v úmyslu přezkoumat možnosti zjednodušení přímých plateb (zejména na ekologizaci), rozvoje venkova, projektu Ovoce a zelenina do škol a politiky jakosti.

4.4.

Komise rovněž předkládá balíček, který zahrnuje prvky přímých plateb, například pro mladé zemědělce, podporu vázanou na produkci a integrovaný administrativní a kontrolní systém. Tyto změny by měly být platné pokud možno od roku podání žádostí 2016 nebo nejpozději od roku podání žádosti 2017.

4.5.

Pravidla týkající se trvalého travního porostu vytváří problémy pro klasifikaci dočasného travního porostu jako orné půdy nebo trvalého travního porostu. Mělo by být možné zachovat status dočasného travního porostu (klasifikovaného jako orná půda), i když se zemědělci rozhodnou využívat tento pozemek jako travní porost nepřetržitě po dobu pěti a více let. Zemědělci by tak nemuseli svůj pozemek zorat pouze proto, aby se z něj nestal trvalý travní porost. Dotčené pozemky by tedy mohly zůstat déle v ekologicky výhodnějším využití jako travní porost.

4.6.

Pokud jde o tržní opatření, Komise usiluje o ambiciózní program zjednodušení, pokud jde o vypracování nových aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů s cílem sladit pravidla Komise s novým nařízením Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o společné organizaci trhů). Cílem je nejen zásadním způsobem snížit počet a složitost těchto pravidel, ale také zajistit skutečné zjednodušení jak pro zemědělce, tak pro hospodářské subjekty.

4.7.

Komise nedávno provedla dvě příhodné změny současných pravidel přijetím:

4.8.

Komise hodlá předložit soubor návrhů týkajících se změn, které lze provést podle stávajících pokynů. Pro příklad lze uvést:

5.1.

Ekologizace přímých plateb je nyní klíčovým prvkem reforem společné zemědělské politiky. Přestože se zemědělci učí, jak se těmto změnám přizpůsobit, i nadále se obávají, že konkrétní opatření nemusí být dostatečně pružná, aby bylo možné řešit neočekávané podmínky způsobené počasím nebo kolísáním tržních cen.

5.2.

Rozumí se, že mohou proběhnout neohlášené inspekce. Tyto inspekce však lze považovat přinejmenším za vážnou nepříjemnost, a v krajním případě mohou pro zemědělce znamenat značnou psychickou zátěž. V zájmu spravedlnosti je proto nezbytné, aby byl zemědělec o chystané inspekci patřičným způsobem předem informován.

5.3.

Vzhledem k tomu, že pokuty uložené za nedodržování předpisů budou neobvykle vysoké, se zemědělci obávají, že nezískají podporu, zejména v podobě vhodných informací. V tomto případě musí členské státy sdělit odpovídající informace zemědělcům, kteří jsou změnami nejvíce postiženi, se zvláštní pozorností věnovanou zemědělcům, kteří jsou sociálně a ekonomicky znevýhodněni.

5.4.

Stávající regulační rámec týkající se definice „aktivního zemědělce“ není uspokojivý a bude vyžadovat další komplikovanou administrativu. Z tohoto důvodu hrozí, že zemědělci zapojení do zemědělské produkce budou vyloučeni a naopak ti, kteří do ní nejsou zapojeni, mohou být zahrnuti.

5.5.

Zemědělci se stále snaží vypořádat s ekologizací, která nyní probíhá prvním rokem, a se třemi s ní spojenými zemědělskými postupy. Třemi aspekty reformy, které musí zemědělci splňovat, aby byli způsobilí pro podporu, jsou diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů a vyčlenění 5 % půdy na plochy využívané v ekologickém zájmu.

5.6.

Je nepřijatelné, že jsou zemědělci často činěni odpovědnými za chyby, k nimž dochází na úrovni správních orgánů. Zejména zemědělci, jejichž příjmy jsou nízké a kteří jsou na tomto zdroji příjmů závislí, se tím dostávají do situace, kdy je ohrožována jejich obživa.

5.7.

Téma, které se opakuje u většiny evropských obchodních sdružení, je „přiměřenost sankcí“.

5.8.

Zemědělci, kteří mají méně než 15 hektarů nebo kteří jsou příjemci plateb nižších než 10 000 EUR, se domnívají, že dodržování předpisů by mělo být založeno na zběžných kontrolách a další kontroly by se měly provádět pouze tehdy, budou-li k dispozici předběžné důkazy závažného nedodržování předpisů.

5.9.

Je třeba vyřešit otázky týkající se trvalých travních porostů, které vyvolalo rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2014. Tento případ poukázal na mnoho problematických případů ochranných pásem (orná půda), orného travního porostu, orné půdy vyňaté z produkce a orné půdy podle zemědělsko-environmentálních opatření, kdy zemědělci viděli nebezpečí, že tato půda bude kvůli pětileté definici formálně prohlášena za trvalý travní porost.

5.10.

Tam, kde zemědělské organizace pociťují potřebu zjednodušení, flexibility a proporcionality, vidí ekologické skupiny skutečná rizika. Z pohledu EHSV to představuje selhání snahy sladit cíle zlepšování životního prostředí s produkcí potravin v rodinných zemědělských podnicích.

5.11.

Co se týče horizontálních ustanovení, mohl by se na intenzitu kontrol uplatňovat přiměřenější přístup založený na posouzení rizik s přihlédnutím k souvisejícím rizikům a částkám, nákladové efektivnosti a různým cílům a výsledkům, o jejichž dosažení se usiluje.

5.12.

Mělo by se zamezit několikanásobným kontrolám. V případech nesplnění požadavků, zejména v méně závažných případech porušení, by snížení plateb a správní sankce měly být přiměřené. Dále:

5.13.

Hlavní zájem by měl být zaměřen na kroky, které vyžadují naléhavou pozornost, jako je zlepšení pokynů, poskytování technické pomoci a usnadnění spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi správními orgány.

5.14.

Mladí zemědělci mají potíže s přístupem k režimu pro mladé zemědělce. Překážky, které přístupu zbytečně brání, mohou odrazovat mladé lidi od činnosti v zemědělství a musí být odstraněny. Přístup mladých lidí k zemědělství by měl být podporován.

5.15.

Jakékoliv změny současného právního rámce musí být dohodnuty s dostatečným časovým předstihem, aby zemědělci mohli přiměřeně plánovat období výsevu. Konkrétně změny, jež budou mít vliv na žádosti pro rok 2017, by měly být zveřejněny v létě 2016.