Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k zelené knize Vytváření unie kapitálových trhů

(COM(2015) 63 final)

(2015/C 383/10)

Dne 9. března 2015 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

zelené knihy Vytváření unie kapitálových trhů

(COM(2015) 63 final).

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 18. června 2015.

Na 509. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 1. a 2. července 2015 (jednání dne 1. července 2015), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 100 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

2.   Obsah zelené knihy

3.   Všeobecné připomínky

4.   Odpovědi na otázky položené v zelené knize

4.1.    Priority pro včasnou akci

1)   Jaké další oblasti by měly být chápány jako prioritní vedle pěti prioritních oblastí určených pro krátkodobé opatření?

Velká část navrhovaných opatření se zaměřuje na primární trhy. Bereme-li v potaz specifické rysy malých a středních podniků, je rovněž nutné se zabývat možnostmi, jak rozvíjet sekundární trh.

Zejména je nezbytné, aby byla vypracována zjednodušená jednotná norma, pokud jde o kvalitativní a kvantitativní požadavky na kotaci malých a středních podniků na regulovaných trzích finančních nástrojů. S ohledem na omezené finanční a administrativní zdroje malých a středních podniků by měl být rovněž vypracován mechanismus, jak obchodované malé a střední podniky zatraktivnit pro investory.

Při zachování hlavních zásad, jak zohlednit zájmy investorů, doporučujeme začít s některými konkrétními problémy obsaženými ve směrnici o prospektu s cílem snížit administrativní a byrokratické požadavky všude tam, kde je to možné, a prozkoumat možnosti zmírnění některých požadavků na zveřejňování informací pro malé a střední podniky:

2)   Jaké další kroky v oblasti dostupnosti a standardizace úvěrových informací o malých a středních podnicích by mohly přispět k prohloubení trhu pro financování MSP a začínajících podniků a rozšířit investorskou základnu?

V této souvislosti by byla užitečná tato opatření:

3)   Jak lze podpořit evropské fondy dlouhodobých investic, aby se stimulovalo jejich využívání?

Nejnaléhavějším opatřením je přezkoumat regulační požadavky na penzijní fondy a pojišťovny v různých členských státech s ohledem na případné uvolnění jejich portfolií, aby měly možnost investovat do fondů dlouhodobých investic. Penzijní fondy a pojišťovny budou mít o tento druh aktiv zájem a mají také finanční prostředky na to, aby evropské fondy dlouhodobých investic kapitalizovaly. Za účelem posílení tohoto postupu bude užitečné vytvořit jednotný model hodnocení ziskovosti vztahující se na celý investiční řetězec.

4)   Je třeba nějakých opatření EU na podporu rozvoje trhů soukromého investování vedle podpory úsilí o odsouhlasení společných standardů (vycházejícího z trhu)?

Ne. Opatření EU by mohlo být zapotřebí, pokud by tato trhem motivovaná snaha selhala.

5)   Jaká další opatření by mohla napomoci zvýšit přístup k financování a nasměrovat prostředky těm, kteří je potřebují?

Přístup k finančním prostředkům by se obecně zlepšil, kdyby bylo vytvořeno více „na míru šitých“ investičních produktů, které by lépe odpovídaly potřebám společností (například pokud jde o splatnost, kolaterál a strukturu plateb).

Regulační subjekty by rovněž měly umožnit emisi dluhových nástrojů, která by se jako svého druhu smlouva s držiteli dluhopisů co nejvíce podobala financování projektů a bankovnímu úvěrování podniků.

6)   Měla by být přijata opatření k prosazování větší likvidity na trzích s korporátními dluhopisy, např. standardizace? Pokud ano, jaká opatření jsou zapotřebí a mohou je provést sami účastníci na trhu, nebo je zapotřebí regulatorní opatření?

Ano, standardizace zvýší likviditu trhů s podnikovými dluhopisy. V tomto případě má přijetí regulačních opatření, projednaných a schválených všemi zúčastněnými stranami, smysl.

7)   Je zapotřebí nějaké opatření na úrovni EU (jiné než je podpora rozvoje vlastních pokynů účastníků trhu), aby se usnadnil rozvoj standardizovaných, transparentních a odpovědných investic v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení společností, včetně zelených dluhopisů?

Ano, standardizační kritéria by měla zahrnovat zvláštní zásady ohledně investic v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení společností. EHSV vyjadřuje podporu mj. „zeleným dluhopisům“, jakož i „zeleným“ hypotečním úvěrům a úvěrům pro projekty v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Všechny tyto nástroje by měly patřit mezi možnosti investora. EHSV považuje za nezbytné šířit informace a zahájit kampaně na podporu investic v oblasti životního prostředí, sociálních investic a investic v oblasti správy a řízení společností, zveřejňovat osvědčené postupy uplatněné v tomto ohledu, a to v úzké spolupráci se sítěmi hospodářských sdružení a sdružení investorů a jejich prostřednictvím.

8)   Je přínosné vytvořit na úrovni EU společné standardy účetnictví pro malé a středně velké společnosti kotované v mnohostranném obchodním systému (MOS)? Měl by se takový standard stát charakteristickým rysem trhů pro růst malých a středních podniků? Pokud ano, za jakých podmínek?

Stávající evropská definice malých a středních podniků zahrnuje podniky nejrůznějších velikostí a neumožňuje rozlišení podle odvětví. EHSV se zasazuje o standardní evropskou definici mikropodniků a malých a středních podniků a požaduje aktualizaci různých definic v řadě právních předpisů EU, aby lépe odrážely celou škálu malých a středních podniků a rozdíly mezi členskými státy, a jejich sloučení (1). Navrhuje definovat nové rostoucí společnosti a rychle rostoucí společnosti a věnovat zvláštní pozornost potřebám těchto společností na kapitálovém trhu. Pokud k tomu nedojde, bude se MOS účastnit pouze omezený počet zemí a trhy pro růst nebudou schopny přilákat mnoho přeshraničních investorů. Obsah takového standardu by měl být v souladu s omezenou finanční a administrativní kapacitou malých a středních podniků.

9)   Existují překážky omezující rozvoj řádně regulovaných platforem skupinového nebo vzájemného financování, a to včetně překážek přeshraničního charakteru? Pokud ano, jak by měly být odstraněny?

Rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy jsou hlavním důvodem toho, že se perspektivní formy investic, jako je skupinové financování (tzv. crowdfunding), rozvíjejí jen velmi málo. Je proto vhodné, aby Komise podpořila harmonizaci právních předpisů.

4.3.    Rozvoj a diverzifikace zdrojů financování

10)   Jaká opatření politiky by mohla podnítit institucionální investory, aby zvyšovali investované částky a aby investovali do širší škály aktiv, jako jsou např. dlouhodobé projekty, malé a střední podniky a zahájení činnosti rychle rostoucích společností?

Především jsou nutné změny právních předpisů, pokud jde o portfolia institucionálních investorů, protože v mnoha členských státech jim nejsou takové investice vůbec povoleny.

11)   Jaké kroky lze přijmout ke snížení nákladů, které správci fondů vynakládají v souvislosti se zakládáním fondů a s jejich uváděním na trh v rámci EU? Jaké jsou překážky bránící tomu, aby fondy využily úspory z rozsahu?

Tyto náklady nejsou nyní příliš vysoké a závisí především na kanálech pro uvádění na trh. Uvádění fondů na trh prostřednictvím poboček bank nebo jiných finančních institucí obvykle není finančně náročné a tyto fondy se nepotýkají s překážkami za účelem využití úspor z rozsahu. S vyššími náklady bude spojeno samostatné uvádění fondů na trh.

Prospekty pro získávání finančních prostředků by měly být zjednodušeny a sjednoceny, jakož i všechny doklady potřebné k registraci v případě vstupu na příslušný regulovaný trh.

Je třeba, aby vznikl jednotný evropský model pro segmentaci na burze cenných papírů, který bude rozlišovat malé a střední podniky na základě toho, jakým typem emitenta jsou. Stejného výsledku lze dosáhnout vytvořením specializovaných segmentů na příslušných vnitrostátních regulovaných trzích.

12)   Měla by se činnost věnovaná uzpůsobenému zacházení s investicemi do infrastruktury zaměřit na některé jasně identifikované podkategorie aktiv? Pokud ano, které z těchto aktiv by měla Komise upřednostnit v budoucích revizích obezřetnostních pravidel, jako jsou např. směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích a Solventnost II?

Pro účely financování infrastrukturních projektů EHSV navrhuje:

13)   Posílilo by zavedení standardizovaného produktu nebo odstranění stávajících překážek omezujících přeshraniční přístup na trh jednotný trh s penzijním pojištěním?

Ano. S přihlédnutím ke skutečnosti, že poskytování a filozofie důchodového zabezpečení se v jednotlivých členských státech velmi liší, a k cíli stanovenému Komisí v zelené knize, kterým je dosáhnout celoevropského důchodového systému.

14)   Usnadnily by změny nařízení o evropských fondech rizikového kapitálu a nařízení o evropských fondech sociálního podnikání správcům větších fondů v EU vedení těchto druhů fondů? Jaké další případné změny by se měly provést, aby se zvýšil počet těchto druhů fondů?

Je možné, že takové změny by správce velkých fondů více motivovaly k obhospodařování těchto fondů. Ovšem může to také vést k nadměrné koncentraci a střetu zájmů. Proto je před přijetím takového opatření vhodné pečlivě prozkoumat, zda je to hlavní překážkou bránící správcům velkých fondů v obhospodařování takových fondů.

15)   Jak může EU dále rozvíjet soukromý a rizikový kapitál jakožto alternativní zdroj financování ekonomiky? Jaká opatření mohou především posílit objem fondů rizikového kapitálu a zlepšit možnosti investorů do rizikového kapitálu pro odstoupení od investic?

Rozsah činnosti fondů soukromého kapitálu a fondů rizikového kapitálu by se mohl zvýšit vhodným uvolněním omezení na portfolia institucionálních investorů, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny a subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).

16)   Brání něco tomu, aby společnosti, které potřebují finanční prostředky, získaly bezpečně více prostředků z bankovního i nebankovního přímého financování?

V důsledku finanční krize je poskytování úvěrů bankami vystaveno většímu tlaku v důsledku přísnějších kapitálových požadavků a potřebě snížit expozici vůči riziku. Právní předpisy v mnoha členských státech nedovolují poskytovat nebankovní přímé úvěry. V řadě případů pojišťovny, penzijní fondy a další finanční instituce nemohou nefinančním společnostem přímo půjčovat.

17)   Jak lze zvýšit počet přeshraničních retailových investorů ve SKIPCP?

Přeshraniční investice vyžadují dobře vyvinutou investiční kulturu, příslušné odborné znalosti a zvládnutí cizích jazyků. Proto lze vyššího počtu přeshraničních retailových investorů dosáhnout pouze podporou spolupráce s osobními finančními poradci (konzultanty), kteří by retailovým investorům mohli pomoci přijímat informovaná rozhodnutí v mezinárodním kontextu.

18)   Jak se mohou evropské orgány dohledu více podílet na zajištění ochrany spotřebitelů a investorů?

Ve většině členských států mají vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitele obvykle poměrně omezený prostor v oblasti finančních služeb. V některých případech není dokonce ani zřejmé, zda mají, či nemají zákonná práva v této oblasti a jaká tato práva jsou. Proto by mohlo být užitečné, aby evropské orgány dohledu v tomto směru podpořily posílení správní kapacity vnitrostátních orgánů na ochranu spotřebitele a agentur pro regulaci finančního sektoru.

19)   Jaká opatření politiky mohou zvýšit retailové investice? Co lze ještě vykonat, aby občané EU mohli vstupovat na kapitálové trhy a byli na nich chráněni?

Vyzvat členské státy, aby vytvořily příznivé podmínky pro makléře a investiční společnosti s cílem vytvořit fondy pro nové projekty, které umožňují daňové pobídky (jako odpis investice u daně z příjmů vedoucí k úsporám domácností). Spolu se zlepšením institucionální ochrany spotřebitele (jak je navrženo v odpovědi na předchozí otázku) by zvýšení investic retailových klientů mohlo být rovněž podpořeno zavedením různých forem vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti zaměřeného na neprofesionální investory a střadatele a velmi dobře regulovanými finančními poradenskými službami pro jednotlivce.

20)   Existují vnitrostátní osvědčené postupy pro rozvoj jednoduchých a transparentních investičních produktů určených pro spotřebitele, které by bylo možné sdílet?

Osvědčené postupy nejsou zatím k dispozici, teprve vznikají. Mezi několik málo příkladů patří proces schvalování investičních produktů profesními asociacemi ve Spojeném království (2). Obecně je rozvoj takových produktů nelehkým úkolem, protože investiční produkty mohou být ze své podstaty složité a také proto, že se emitenti snaží vyjít vstříc různým potřebám a snaží se odlišit své produkty od jiných podobných produktů. Dalším problémem, který je třeba vzít v úvahu, je skutečnost, že snaha vlád prosadit rozvoj takových produktů by mohla být považována za zasahování do trhu a omezování konkurence. To je důvodem, proč by namísto úsilí v tomto ohledu bylo produktivnější, kdyby byl podporován rozvoj finančního vzdělávání a finančních poradenských služeb pro jednotlivce.

21)   Existují v oblasti regulace finančních služeb dodatečná opatření, která by se mohla přijmout k tomu, aby se zajistila mezinárodní konkurenceschopnost EU a její atraktivita pro investice?

Konkurenceschopnost je třeba pojímat v kontextu srovnání. Proto by kapitálové trhy EU měly investorům nabídnout podmínky, které jsou přinejmenším srovnatelné, pokud ne lepší, než ty na mezinárodních trzích. To by vyžadovalo opatření s cílem zdokonalit ochranu investorů a přizpůsobit daňové systémy (s důkladnějším přezkumem přínosů a nákladů navrhované daně z finančních transakcí).

Nejlepší cestou je podpořit spolupráci s bankami, které mají dobře rozvinuté sítě poboček ve třetích zemích.

4.4.    Posílení efektivity trhu – zprostředkovatelé, infrastruktura a širší právní rámec

23)   Existují mechanismy, jak zlepšit fungování a efektivitu trhů, které nejsou uvedeny v této knize, zejména v oblasti fungování a likvidity trhů s akciemi a dluhopisy?

Mohlo by se jednat o tyto mechanismy:

24)   Existují podle vašeho názoru oblasti, které nejsou v jednotném souboru pravidel dostatečně pokryty?

Přístup založený na jednotném souboru pravidel, jenž byl vypracován pro bankovní sektor prostřednictvím směrnice o kapitálových požadavcích (CRD IV), systému pojištění vkladů a směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, vytváří rovné podmínky a přispívá k dosažení jednotného trhu. Rozšíření tohoto přístupu na nebankovní finanční sektor by proto mohlo být velice užitečné. K ústředním protistranám by se mělo přistupovat obdobně jako ve směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank.

25)   Máte za to, že jsou pravomoci evropských orgánů dohledu dostatečné k zajištění systematického dohledu? Jaká další opatření týkající se dohledu na úrovni EU by materiálně přispěla k rozvoji unie kapitálových trhů?

V otázce sbližování dohledu EHSV:

26)   Existují plánované změny v oblasti pravidel pro vlastnictví cenných papírů, které by mohly s ohledem na získané zkušenosti přispět k větší integraci kapitálových trhů v rámci EU?

Měly by se zlepšit vzájemné vztahy mezi jednotlivými depozitáři stejně jako bezpečnost provádění přeshraničního clearingu a vypořádání.

27)   Jaká opatření by mohla být přijata ke zlepšení přeshraničního toku finančního kolaterálu? Je zapotřebí přijmout opatření ke zlepšení přeshraniční právní vymahatelnosti ujednání o finančním kolaterálu a závěrečném vyrovnání?

Uvítali bychom opatření ke vzniku jednotného evropského registru přeshraničního kolaterálu nebo propojení příslušných oddělení vnitrostátních rejstříků. Pokud nebudou realizována tato opatření, přeshraniční investování zůstane omezené.

28)   Jaké jsou hlavní překážky, které pro integrované kapitálové trhy vyplývají z práva obchodních společností, a to včetně správy a řízení společností? Existují cílená opatření, jež by napomohla tyto překážky odstranit?

Nejzávažnějšími překážkami unie kapitálových trhů jsou rozdíly v obchodním právu, obchodních postupech a modelech správy a řízení společností v jednotlivých členských státech. Jejich překonání bude trvat dlouho a nebude snadné, ale je nutností. Bude vyžadovat důkladnou studii jurisdikcí členských států.

29)   Jaké specifické aspekty insolvenčního práva by bylo zapotřebí harmonizovat za účelem podpory vzniku celoevropského kapitálového trhu?

Insolvenční právní předpisy jsou pro kapitálové trhy životně důležité a stejně jako v případě obchodního práva a správy a řízení společností by měly být harmonizovány poté, co proběhne důkladný výzkum, protože jinak existuje riziko, že se investice přesunou do zemí, kde jsou práva investorů lépe chráněna. Zejména je třeba pečlivě zvážit možnost nového začátku.

30)   Jaké překážky existují v oblasti zdanění, které by se měly prioritně přezkoumat, aby se v rámci EU přispělo ke vzniku integrovanějších kapitálových trhů a stabilnějším strukturám financování na úrovni obchodních společností? Jaké jsou k tomu zapotřebí nástroje?

Struktura daňových systémů se v jednotlivých členských státech značně liší a je velmi citlivá na jakékoli změny. V současném stadiu je daňová harmonizace velmi obtížně dosažitelná a měla by být vnímána jako poslední fáze procesu.

31)   Jak může EU nejlépe podporovat to, aby trh rozvíjel nové technologie a podnikatelské modely, které by byly přínosem pro integrované a efektivní kapitálové trhy?

EU by se měla zaměřit na budování jednotné infrastruktury digitálních sítí, která by měla zajistit rychlou, účinnou a bezpečnou komunikaci mezi trhy, společnostmi a investory (3), jakož i umožnit účast akcionářů na valné hromadě a jejich hlasování z odlehlých míst i ze zahraničí. Mělo by se také vyvinout úsilí k nalezení způsobů, jak snížit relativně vysoké náklady na clearing a vypořádání při přeshraničním obchodování.

32)   Existují ještě další záležitosti, které nejsou uvedeny v této zelené knize a vyžadují podle vašeho názoru přijetí opatření tak, aby se dosáhlo vzniku unie kapitálových trhů? Pokud ano, o jaké záležitosti se jedná a jaká opatření vyžadují?

Zelená kniha obsahuje komplexní přezkum současné situace na kapitálových trzích v Evropě stejně jako opatření nezbytná k dosažení unie kapitálových trhů. V této fázi je vhodnější nezabývat se dalšími otázkami, ale raději lépe naplánovat časový harmonogram provádění opatření, o nichž již bylo rozhodnuto, a zvolit některé důležité taktické reformy, s nimiž se začne. Ty by měly být realistické a mít přímý a měřitelný dopad. Tím se vytvoří impuls, který v budoucnu umožní provádění obtížnějších reforem.

EHSV nicméně konstatuje, že se zelená kniha nezabývá:

(1)  Obecně je společná definice malých a středních podniků uvedena v doporučení EU 2003/361/ES, ale ta již poněkud zastarala, neodráží ani rozšíření EU, ani ekonomickou situaci po krizi. Pro účely této zelené knihy je použita definice malých a středních podniků uvedená ve směrnici 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů. Další definice malých a středních podniků je obsažena ve směrnici 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků.

(2)  Sdružení britských pojistitelů, sdružení britských bankéřů a sdružení stavebních spořitelen se ve spolupráci s britským úřadem pro normalizaci (British Standards Institute) rozhodla vytvořit jednoduché finanční produkty, které vyhovují dohodnutému souboru zásad, které jsou uvedeny v Sergeantově zprávě (březen 2013).

(3)  Jako příklad osvědčeného postupu lze uvést nezávislé elektronické tržiště s úvěry pro podniky FINPOINT https://www.finpoint.co.uk/