14.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 183/39

1.

Rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad Evropské unie zakotvených ve Smlouvách. Je jedním z cílů a úkolů Evropské unie, přičemž zvláštním posláním Unie je zohlednění zásady rovnosti žen a mužů při všech jejích činnostech (1).

2.

Rovnost žen a mužů je zakotvena v článku 23 Listiny základních práv Evropské unie.

3.

Ve své strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (2), v níž je určeno pět prioritních oblastí činností: stejná ekonomická nezávislost; stejná odměna za stejnou nebo rovnocennou práci; vyvážené zastoupení žen a mužů v pozicích s rozhodovací pravomocí; důstojnost, integrita a konec genderovému násilí; a rovnost žen a mužů v rámci vnější činnosti, se Komise zavázala podporovat začleňování genderové problematiky do všech politik EU. Ve sdělení o rozvoji evropského rozměru v oblasti sportu (3) Komise navrhla opatření zaměřená zejména na přístup ke sportu pro ženy z řad přistěhovalců a etnických menšin, přístup k pozicím s rozhodovací pravomocí a boj proti genderovým stereotypům.

4.

Rovnost žen a mužů má zásadní význam pro plnění cílů EU týkajících se hospodářské a sociální soudržnosti a vysoké úrovně zaměstnanosti, jakož i pro zajištění udržitelného růstu a konkurenceschopnosti a pro řešení demografických problémů.

5.

Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele přijala závěry týkající se různých relevantních aspektů rovnosti žen a mužů (4), konkrétně závěry Rady o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů (2011–2020) a závěry Rady na podporu provedení strategie Komise v oblasti rovnosti žen a mužů 2010–2015.

6.

Na konferenci EU o rovnosti žen a mužů v oblasti sportu konané ve Vilniusu ve dnech 3. a 4. prosince 2013 byla posouzena možná strategická opatření, která by umožnila dosáhnout do období 2016–2020 rovnosti žen a mužů v oblasti sportu, a Komise, členské státy a subjekty působící v rámci sportovního hnutí byly vyzvány, aby vypracovaly plán strategických opatření v této oblasti.

7.

Brightonská deklarace, která byla výsledkem první světové konference věnované problematice žen a sportu konané v roce 1994 v britském Brightonu, a deklarace mezinárodní konference ministrů sportu a vyšších úředníků odpovědných za sport a tělesnou východu UNESCO (MINEPS) vyzvaly k přijetí konkrétních opatření na podporu rovných příležitostí v oblasti sportu.

8.

Konference o násilí namířeném proti ženám v celé EU: domácí násilí, násilí na pracovišti, na veřejnosti a online, která se konala v Bruselu dne 5. března 2014, představila výsledky průzkumu FRA (Agentury EU pro základní práva) (5) o násilí namířeném proti ženám. Průzkum ukázal, že 33 % žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí, přičemž 32 % všech obětí sexuálního obtěžování potvrdilo, že pachatelem byl nadřízený, kolega nebo zákazník. Většina žen, které byly oběťmi, své zkušenosti neoznámila ani policii, ani žádné organizaci na podporu obětí násilí (6).

9.

Seminář řeckého předsednictví pod názvem „Genderové násilí v oblasti sportu: ochrana mladistvých“, který se konal v Aténách dne 20. března 2014, vyzval k řešení a k pravidelnému monitorování rovnosti žen a mužů v oblasti sportu, včetně genderového násilí v oblasti sportu, a k vyhodnocování povahy a rozsahu genderového násilí v oblasti sportu, zejména se zaměřením na vrcholový sport, vztah trenéra a sportovce, okolí sportovce a odvětví sportu a vzájemné vztahy sportovců samotných. Seminář rovněž vyzval k vyvinutí dostatečných nástrojů (např. podpůrné služby, poradenství a telefonní linky důvěry) pro sportovce, kteří se stali objektem sexuálního obtěžování nebo násilí ve sportu;

10.

Otázce rovnosti žen a mužů v oblasti sportu se již v některých členských státech dostává značné pozornosti. Určitý díl práce již byl na místní, regionální a evropské úrovni a na úrovni mezinárodního sportovního hnutí vykonán, míra rovnosti žen a mužů však dosud nedosáhla přijatelné úrovně a provádění konkrétních opatření je v řadě členských států a v rámci mezinárodního sportovního hnutí stále nedostatečné.

11.

Protože sport je odvětví zahrnující mladistvé, je rovněž prostředím, které může přinášet nebezpečí násilí a sexuálního obtěžování, mj. s ohledem na důvěru vzniklou mezi osobami zapojenými do sportu.

12.

Ženy jsou v řadě oblastí sportu nedostatečně zastoupeny. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2013 zaměřeného na sport a pohybovou aktivitu je zapojení dívek a žen stále ještě nižší než v případě chlapců a mužů.

13.

Počet žen, které v rámci řídících orgánů v oblasti sportu a v rámci trenérské činnosti zaujímají vedoucí místa, je stále nízký.

14.

Genderové násilí v oblasti sportu, zejména sexuální obtěžování a zneužívání mladistvých, představuje významný problém, avšak vyžaduje si dodatečný výzkum, aby je bylo možné lépe chápat.

15.

Genderové role jsou osvojovány a podporovány od velmi útlého věku a mohou ovlivňovat přání, zájmy a touhy žen i mužů v soukromém i veřejném životě.

16.

Sdělovací prostředky, včetně reklamního průmyslu, přispívají k reprodukování kulturně přenášených stereotypů a zobrazení žen a mužů a mohou hrát významnou roli v boji proti genderovým stereotypům.

17.

V závěrech o úloze sportu jako faktoru přispívajícího k aktivnímu sociálnímu začleňování (7) Rada vyzvala členské státy a Komisi, aby podporovaly opatření týkající se zohledňování zásady rovnosti žen a mužů v rámci činností souvisejících se sportem, zejména pokud jde o funkce s rozhodovací pravomocí, a zabývaly se sportem v souvislosti s genderovými rolemi, jak je stanoveno ve strategii EU pro rovnost žen a mužů. Kromě toho je třeba bojovat proti genderovému násilí s cílem zajistit, aby ženy mohly v plném rozsahu požívat svých lidských práv a dosáhnout rovnoprávnosti s muži;

18.

Sport může být účinným nástrojem pro zajištění rovných příležitostí a sociálního začlenění. Skutečné rovnosti žen a mužů nelze dosáhnout pomocí právních předpisů samotných. Zapotřebí jsou rovněž specifická opatření a zohledňování zásady rovnosti žen a mužů, aby se zajistilo, že bude využito značného potenciálu, který odvětví sportu v tomto ohledu má, a to například vzhledem k jeho významu pro utváření identity dětí a mládeže.

19.

Sport by mohl sloužit k rozvíjení dovedností, znalostí a schopností žen a mužů, a zvyšovat tím jejich mobilitu a zaměstnatelnost. Pracovní síla, která bude genderově inkluzivnější, by mohla být pro sport přínosem; sportovní oblast se bude tímto směrem vyvíjet a přitahovat ke sportu více žen a mužů a vést k novým a inovativním přístupům ke koučování, trénování, řízení a soudcování;

20.

zvažovaly v úzké spolupráci se sportovním hnutím vypracovávání a plnění národních akčních plánů, obecných dohod nebo strategie pro rovnost žen a mužů ve sportu;

21.

zdůrazňovaly význam rozmanitosti a genderové vyváženosti v oblasti řízení sportu a podporovaly rovnost žen a mužů v oblasti přijímání rozhodnutí na všech úrovních a ve všech oblastech sportu;

22.

zvažovaly vypracování a využívání vzdělávacích materiálů pro školení osob přijímajících rozhodnutí a trenérů v oblasti sportu i pro rodiče, a tím přispěly k odstraňování genderových stereotypů a k podpoře rovnosti žen a mužů na všech úrovních vzdělávání a sportovního tréninku;

23.

zvažovaly vypracování politik a programů pro odstranění genderových stereotypů a prosazování zásady rovnosti žen a mužů v rámci vzdělávacích programů a postupů uplatňovaných od útlého věku, včetně výzkumu, studií, statistik a analýz dopadu, který genderové stereotypy mají na úsilí o dosažení skutečné rovnosti žen a mužů v oblasti sportu;

24.

podporovaly předcházení genderovému násilí v oblasti sportu od útlého věku a ochranu obětí a potenciálních obětí sexuálního obtěžování v oblasti sportu a vyměňovaly si osvědčené postupy a způsoby, jakými sportovní organizace mohou předcházet sexuálnímu zneužívání a obtěžování v oblasti sportu a řešit je;

25.

zvažovaly příležitosti, které přinášejí vrcholné sportovní akce pro organizování kampaní na prevenci a zvyšování povědomí v oblasti obchodování s lidmi pro účely sexuálního vykořisťování;

26.

zvážily vypracování odpovídajících a přiměřených opatření spolu se sportovními organizacemi, v souladu s vnitrostátními a evropskými právními předpisy a platnou legislativou v oblasti ochrany údajů, s cílem ověřit vhodnost osob pracujících v oblasti sportu (zejména s mladistvými). Takovými opatřeními by mohly být systémy registrace, pohovory nebo reference (mimo jiné osvědčení o bezúhonnosti);

27.

posilovaly a zohledňovaly hledisko rovnosti žen a mužů v politice v oblasti sportu a zasazovaly se o odstranění genderových stereotypů prostřednictvím sportu a jiných souvisejících politik a programů EU na všech úrovních, v souladu se zásadou integrity sportu;

28.

zahrnuly otázku rovnosti žen a mužů v oblasti sportu do souvislosti s relevantními budoucími opatřeními pro sport na úrovni členských států a EU;

29.

mezi všemi příslušnými zainteresovanými stranami propagovaly a podporovaly účast na evropských programech, jako jsou Erasmus+ a případně další nástroje EU v oblasti financování, za účelem prosazování zásady rovnosti žen a mužů v oblasti sportu, a to zejména se zaměřením na trenéry a trenérské vzdělávání a na zprostředkování věrného obrazu sportu ve sdělovacích prostředcích;

30.

zvážily případné zahrnutí cílů týkajících se rovnosti žen a mužů jakožto podmínku pro přidělování veřejných prostředků sportovním organizacím;

31.

podporovaly zařazení praktického genderového přístupu, pokud jde o posuzování navrhovaných projektů a programů v oblasti sportu veřejnými orgány;

32.

zvážily vypracování souboru pokynů, které by mohly sloužit k podpoře provádění klíčových opatření na úrovni EU;

33.

zvážily ve spolupráci s mezinárodními sportovními orgány zahájení činnosti platformy pro zveřejňování závazků pro rovnost žen a mužů v oblasti sportu;

34.

zvážily vypracování a plnění akčních plánů a strategií týkajících se rovnosti žen a mužů v oblasti sportu;

35.

zdůrazňovaly význam rozmanitosti a genderové vyváženosti v oblasti řízení sportu a mezi trenéry a podporovaly rovnost žen a mužů v oblasti přijímání rozhodnutí na všech úrovních a ve všech oblastech sportu;

36.

zohledňovaly a prosazovaly rovnost žen a mužů v oblasti sportu a podporovaly odstraňování genderových stereotypů prostřednictvím propagačních kampaní a vývoje a využívání vzdělávacích materiálů pro školení osob přijímajících rozhodnutí a trenérů v oblasti sportu bez rozdílu věku;

37.

zahrnuly specifická opatření a postupy týkající se genderového násilí do etického kodexu a zvážily zavedení cílených opatření, jako např. linek důvěry a podpůrných služeb pro osoby postižené genderovým násilím;

38.

podporovaly tlak na sdělovací prostředky, aby referovaly o sportu nesexistickým způsobem;

39.

podporovaly zlepšování genderové vyváženosti ve výkonných radách a výborech v oblasti sportu, jakož i v rámci řízení a trenérské činnosti, a snažily se odstranit nelegislativní překážky bránící ženám, aby takové funkce zastávaly;

40.

zohledňovala hledisko rovnosti žen a mužů ve všech aspektech politiky v oblasti sportu a zasazovala se o odstranění genderových stereotypů v oblasti sportu na všech úrovních;

41.

podporovala aktivní spolupráci mezi příslušnými sociálními partnery v rámci sociálního dialogu a spolupráci se sportovním hnutím v rámci strukturovaného dialogu s cílem snížit nerovnost žen a mužů v různých oblastech včetně trhu práce;

42.

podporovala nadnárodní iniciativy (např. kampaně zvyšování povědomí, výměna osvědčených postupů, studie, sítě, projekty) zaměřené na provádění vnitrostátních a mezinárodních strategických opatření týkajících se rovnosti žen a mužů v oblasti sportu v rámci programů financování ze strany EU, včetně programu Erasmus+, se zaměřením na rozhodování v rámci řídících orgánů v oblasti sportu, trenérskou činnost a boj proti genderovému násilí a negativním stereotypům v oblasti sportu;

43.

prováděla výzkum zaměřený na problematiku rovnosti žen a mužů na všech úrovních a ve všech oblastech sportu, a zaměřila se přitom zejména na koučování, trénování, řízení a soudcování v úzké spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů; zahájila dále zvláštní studii s cílem posoudit povahu a rozsah genderového násilí ve sportu;

44.

podporovala vypracování a využívání specificky uzpůsobených nástrojů pro zohledňování zásady rovnosti žen a mužů, jako je sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů a hodnocení dopadu z hlediska rovnosti žen a mužů, a zvážila uplatňování těchto nástrojů v rámci programu Erasmus+ a případně i dalších nástrojů EU v oblasti financování.