o změně sdělení Komise o Pokynech EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí, o Pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020, o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl, o Pokynech ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování a o Pokynech ke státní podpoře letišť a leteckých společností

Jedním z hlavních cílů modernizace státní podpory (1) je umožnit Komisi, aby se soustředila na případy, které nejvíce narušují hospodářskou soutěž, přičemž členským státům ponechává větší flexibilitu, aby zavedly podporu, jež má méně rušivé účinky. V této souvislosti je v novém obecném nařízení o blokových výjimkách (2), které má širší oblast působnosti, dána členským státům možnost poskytnout podporu na základě předem stanovených kritérií, aniž by ji bylo třeba oznámit Komisi, což šetří čas, snižuje administrativní zátěž a podporuje modely podpory, které budou vhodně koncipované, zaměřené na odstranění zjištěných případů selhání trhu a na cíle společného zájmu a které budou nejméně narušovat hospodářskou soutěž („pozitivní podpora“). Klíčovým prvkem modernizace je ve vztahu k poskytování podpor transparentnost.

Transparentnost podporuje zodpovědnost a umožňuje lepší informovanost občanů o veřejných politikách. Jsou-li voliči lépe informováni, přispívá to k vytváření lepšího dialogu mezi občany a vládními úředníky v zájmu lepších politických rozhodnutí. V posledních desetiletích dosáhla občanská společnost i vlády z celého světa ve zvyšování transparentnosti na místní i vnitrostátní úrovni značného pokroku. Přesto je stále zapotřebí ještě většího a smysluplnějšího zapojení a odpovědnosti, zejména pokud jde o přidělování veřejných prostředků.

Pro oblast státní podpory má transparentnost ještě větší význam. Přispívá k zajišťování souladu s příslušnými pravidly, snižuje nejistotu a umožňuje společnostem, aby ověřily, zda je podpora poskytnutá jejich konkurentům zákonná. Transparentnost podporuje rovné podmínky mezi členskými státy a podniky na vnitřním trhu, což je s ohledem na stávající hospodářský kontext o to důležitější. Usnadňuje vnitrostátním a regionálním orgánům prosazování práva, neboť zvyšuje povědomí o podporách poskytovaných na různých úrovních, a zajišťuje tak lepší kontrolu i návazná opatření na vnitrostátní a místní úrovni. V neposlední řadě umožňuje lepší transparentnost zmírnit povinnosti v oblasti podávání zpráv a omezit s tím spojenou administrativní zátěž.

Komise sice ve svých rozhodnutích (3) zveřejňuje jména příjemců oznámené jednotlivé podpory i její částku, ovšem v případě příjemců podpory poskytnuté v rámci oznámených režimů podpory nebo režimů zahrnutých do blokové výjimky (což v Unii představuje takřka 90 % celkových výdajů na státní podporu (4)) není informování veřejnosti vyžadováno, s výjimkou rozsáhlých grantů regionální podpory a podpory výzkumu a vývoje (5).

Některé členské státy nedávno zprovoznily webové stránky, na nichž zveřejňují informace o udělení podpory (6), nebo se po těchto státech požaduje, aby zajistily informovanost veřejnosti (např. o všech druzích veřejných výdajů) nebo aby na žádost občanů poskytovaly přístup k informacím o veřejných výdajích. Členské státy rovněž zveřejňují úplné informace o výdajích v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (7) a o jejich příjemcích. U podpor poskytnutých v rámci evropských strukturálních a investičních fondů a za účelem zabránit duplicitě při sběru informací by webové stránky o státní podpoře uvedené v tomto sdělení mohly příslušné informace získávat ze stejných systémů, jaké se používají pro podávání zpráv v rámci strukturálních fondů.

Členské státy již shromažďují informace o všech výdajích na státní podporu v rámci výročních zpráv podle nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (8). Uvedené informace (9) jsou následně předány Komisi ke zveřejnění prostřednictvím každoročního srovnávacího přehledu státních podpor (10) a na webové stránce Eurostatu (11).

Aby se zajistila transparentnost, platí pro členské státy podmínka pro poskytování podpory v souladu s příslušnými pokyny, že na regionální nebo celostátní úrovni musí vytvořit webové stránky obsahující komplexní informace o státní podpoře, na nichž budou zveřejňovány informace o opatřeních státní podpory a o jejich příjemcích. V souladu se zavedenou praxí při zveřejňování informací se bude používat standardní formát (12), který umožňuje informace snadno zveřejňovat a vyhledávat na internetu i je z něj stahovat. Požadavek na transparentnost se obecně vztahuje na všechny státní podpory, s výjimkou menších podpor, jež byly uděleny na částku nižší než 500 000 EUR.

Za účelem zajištění mlčenlivosti v daňových otázkách a v zájmu ochrany obchodního tajemství navíc není požadováno, aby se zveřejňovaly údaje o daňové základně společností ani o přesné částce jejich daňové úlevy. Jelikož však daňová podpora představuje selektivní výjimky, přiznává výhodu podnikům, a tudíž představuje státní podporu, musí být též zachována podmínka odpovědného využívání veřejných zdrojů, jakož i kontroly státní podpory. U podpor poskytnutých v rámci daňových režimů nebo režimů rizikového financování lze tedy informace týkající se částky podpory poskytovat ve formě rozmezí.

Aby se zajistilo, že členské státy, v nichž neexistují mechanismy transparentnosti, budou mít dostatečný čas k jejich zavedení, je stanoveno přechodné období dvou let. Stávající informační systémy, které již byly zavedeny na celostátní, regionální a místní úrovni pro účely podávání informací o státní podpoře (SARI (13)), budou proto procházet dalším vývojem, aby členské státy mohly snáze shromažďovat a zpracovávat informace pro jejich následné zveřejnění na webových stránkách členských států. Členské státy mohou navíc využít technickou pomoc v rámci evropských strukturálních a investičních fondů za podmínek uvedených v článku 59 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Větší transparentnost umožní zjednodušit povinnosti v oblasti podávání zpráv. Jako první krok navrhuje Komise zrušit většinu současných povinností v oblasti podávání zpráv stanovených v pokynech ke státní podpoře, které byly revidovány v souvislosti s iniciativou k modernizaci státní podpory. Jakmile členské státy zprovozní dané webové stránky, budou dále zjednodušeny povinnosti v oblasti podávání zpráv stanovené v nařízení (ES) č. 794/2004, přičemž bude zaručeno, že díky transparentnosti bude dosaženo rovnocenné úrovně informovanosti: v praxi to znamená, že pokud se členské státy rozhodnou pro větší transparentnost (např. v podobě nižší prahové hodnoty podpory, o níž je nutno zveřejnit informace), nebudou další povinnosti v oblasti podávání zpráv třeba; krom toho si lze představit i méně systematická opatření v oblasti sledování.

Aby bylo možné v rámci modernizace státní podpory nadále zajistit jen omezený rozsah narušení hospodářské soutěže a obchodu, může Komise požadovat, aby některé režimy podléhaly hodnocení. Tato podmínka se může zejména vztahovat na některé režimy podpory s velkým rozpočtem ve smyslu vymezení podle čl. 1 odst. 2 písm. a) nového obecného nařízení o blokových výjimkách. Podle nařízení budou tyto systémy vyňaty po počáteční období šesti měsíců, které Komise může prodloužit po schválení plánu hodnocení, jejž má oznámit členský stát. Po oznámení plánu hodnocení Komise posoudí slučitelnost daných režimů jedině na základě tohoto plánu.

Zásada transparentnosti je stanovena již v pokynech Komise týkajících se pravidel státní podpory pro rychlé zavádění širokopásmových sítí (14), pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (15), k státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl (16), k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (17) a ke státní podpoře letišť a leteckých společností (18).

Na základě veřejných konzultací k pokynům (19) (20) a k obecnému nařízení o blokových výjimkách (21) by měl být požadavek na transparentnost tímto sdělením upraven, aby v rámci revidovaných pokynů ke státní podpoře došlo k sladění ustanovení o transparentnosti, byla zajištěna proporcionalita, zabránilo se zveřejňování informací nesouvisejících se státní podporou a členským státům byla dána na zavedení těchto změn přechodná fáze.

V důsledku zavedení transparentnosti lze navíc tímto sdělením též zjednodušit požadavek z Pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020 na předávání informací o veškerých jednotlivých podporách, jež přesahují tři miliony EUR.

Zásada hodnocení je stanovena již v pokynech Komise týkajících se pravidel státní podpory pro rychlé zavádění širokopásmových sítí, Pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020, Pokynech k státní podpoře investic v rámci rizikového financování a Pokynech ke státní podpoře letišť a leteckých společností.

V návaznosti na přijetí nového obecného nařízení o blokových výjimkách by mělo být tímto sdělením změněno ustanovení o hodnocení v tom smyslu, že u režimu podpory vyloučeného z působnosti daného nařízení výhradně z důvodu velkého rozpočtu (ve smyslu definice v čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení), splňuje-li další podmínky pro výjimku stanovené v daném nařízení, Komise posoudí slučitelnost uvedeného režimu jedině na základě plánu hodnocení oznámeného členským státem. Toto by však nemělo platit pro změny těchto režimů podle čl. 1 odst. 2 písm. b) daného nařízení, jelikož uvedené změny musí zohledňovat výsledky hodnocení.

a) Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí, Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020, sdělení Komise o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl, Pokyny ke státní podpoře letišť a leteckých společností

„Členské státy zajistí, že níže uvedené informace budou zveřejňovány na webové stránce obsahující komplexní informace o státní podpoře, a to na vnitrostátní nebo regionální úrovni:

Od tohoto požadavku lze upustit, je-li přiznána jednotlivá podpora nižší než 500 000 EUR. U režimů v podobě daňové výhody mohou být informace o částkách jednotlivé podpory (23) poskytovány v těchto rozmezích (v milionech EUR): [0,5–1]; [1–2]; [2–5]; [5–10]; [10–30]; [30 a více].

Tyto informace musí být zveřejněny po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory, musí se uchovávat po dobu alespoň deseti let a musí být bez omezení dostupné široké veřejnosti (24). Od členských států se nevyžaduje, aby výše uvedené informace zveřejnily před 1. červencem 2016. (25)“

Na straně 33 Pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020 se zrušuje bod 193. Na straně 45 se zrušuje příloha VI.

Na straně 32 Pokynů k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (26)

„Od členských států se nevyžaduje, aby výše uvedené informace poskytovaly před 1. červencem 2016. (27)“

c) Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí, Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020, Pokyny ke státní podpoře letišť a leteckých společností, Pokyny k státní podpoře investic v rámci rizikového financování

„U režimů podpory vyloučených z působnosti nařízení o blokových výjimkách výhradně z důvodu velkého rozpočtu Komise posoudí jejich slučitelnost jedině na základě plánu hodnocení.“

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o modernizaci státní podpory v EU, COM/2012/209, 8.5.2012.

(2) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(6) Viz například v Estonsku http://www.fin.ee/riigiabi nebo v České republice (v oblasti výzkumu a vývoje) http://www.isvav.cz/index.jsp

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(8) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

(9) Tyto informace jsou předávány u režimů podpory v souhrnné formě a u jednotlivé podpory podle jednotlivých příjemců.

(11) Viz například http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm_comp/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=comp_bex_sa_01

(12) Viz např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1).

(14) Sdělení Komise, Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 25, 26.1.2013, s. 1).

(19) http://ec.europa.eu/competition/consultations/2013_state_aid_rdi/index_en.html

(20) http://ec.europa.eu/competition/consultations/2013_state_aid_environment/index_cs.html

(21) http://ec.europa.eu/competition/consultations/2013_consolidated_gber/index_en.html