27.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 160/11

(1)

Südzucker, oznamující strana, je německý potravinářský podnik, který působí v oblasti výroby cukru a jeho uvádění na trh, potravinářských přídatných látek, zmražených potravin, naporcovaných potravin, produkce bioethanolu a ovocných šťáv, koncentrátů a přípravků. Segment týkající se cukru zahrnuje produkci bílého cukru z cukrové řepy a rovněž rafinaci surového třtinového cukru a uvádění cukru a vedlejších produktů na trh. Podnik Südzucker vyrábí cukr ve 29 řepných cukrovarech a třech rafinériích v Německu, Belgii, Bosně a Hercegovině, Francii, Polsku, Rakousku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Moldavsku a Rumunsku.

(2)

Podnik ED&F Man (dále jen „EDFM“) působí především v oblasti obchodu s komoditami. Jeho portfolio produktů zahrnuje cukr, tekuté vedlejší produkty výroby cukru, jako jsou melasy (segment tekutých produktů), káva, oleje z tropických rostlin a biopaliva.

(3)

Podniky Südzucker a EDFM se dále označují jako „strany“, zatímco Südzucker je „oznamující strana“.

(4)

Dne 19. září 2011 obdržela Komise formální oznámení podle článku 4 nařízení o spojování týkající se spojení, kterým by podnik Südzucker získal 24,99 % základního kapitálu podniku EDFM (dále jen „navrhovaná transakce“).

(5)

Podle odstavců 54 až 57 sdělení k otázkám příslušnosti může menšinový akcionář získat výlučnou kontrolu na právním základě tím, že je schopen vykonávat rozhodující vliv na strategické hospodářské chování jiného podniku. Smlouva o úpisu a stanovy udělují podniku Südzucker zvláštní právo veta s ohledem na strategická rozhodnutí, zejména pokud jde o roční rozpočet, podnikatelský záměr a jmenování ředitelů. Navrhovaná transakce tudíž povede k získání výlučné kontroly nad podnikem EDFM ze strany podniku Südzucker.

(6)

Navrhovaná transakce proto představuje spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování.

(7)

Po vyšetřování v první fázi vyjádřila Komise vážné pochybnosti ohledně slučitelnosti navrhované transakce s vnitřním trhem a dne 9. listopadu 2011 se rozhodla zahájit řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování.

(8)

Dne 14. února 2012 přijala Komise prohlášení o námitkách podle článku 18 nařízení o spojování. Na prohlášení o námitkách podnik Südzucker odpověděl dne 28. února 2012.

(9)

Dne 5. března 2012 se uskutečnilo slyšení, během něhož měla oznamující strana možnost uplatnit své právo na obhajobu. Slyšení se jako třetí strana zúčastnil i podnik SFIR.

(10)

Dne 24. ledna 2012 nabídl podnik Südzucker první soubor závazků. Na základě prohlášení o námitkách a výsledků tržního testu byly závazky pozměněny a aktualizované znění závazků bylo Komisi předloženo dne 16. března 2012. Dne 30. března 2012 předložily strany určitá objasnění a zlepšení konečného souboru závazků.

(11)

Dne 16. května 2012 proto Komise přijala podmínečné rozhodnutí o povolení podle čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování.

(12)

Podnik Südzucker je největším evropským producentem cukru a podnik EDFM je druhým největším obchodníkem s cukrem na celosvětové úrovni. Podnik EDFM působí v Evropě rovněž v oblasti produkce cukru, a to prostřednictvím dvou rafinérií; rafinerie v Brindisi na jihu Itálie, což je společný podnik s podnikem SFIR, a rafinérie DAI v Coruche (Portugalsko). Jejich činnosti se překrývají nebo mohou překrývat v těchto kategoriích: i) dodávky bílého cukru v Itálii a Řecku, ii) dodávky preferenčního surového třtinového cukru v EHP a iii) dodávky melas v řadě členských států, zejména ve střední Evropě.

(13)

Bez ohledu na přesné vymezení trhu nevyvolává navrhovaná transakce obavy z narušení hospodářské soutěže v oblasti dodávek preferenčního surového třtinového cukru, melas a dodávek bílého cukru v Řecku. Navrhovaná transakce však vyvolala obavy z narušení hospodářské soutěže v oblasti dodávek bílého cukru v Itálii.

(14)

Cukr (správně sacharóza) je nejběžnější sladidlo. Vyskytuje se v mnoha přirozených potravinách (např. v ovoci a zelenině), lze jej však extrahovat pouze z cukrové řepy, která se pěstuje v Evropě i jinde ve světě a zpracovává se na cukr v místě, nebo z cukrové třtiny, která se pěstuje v oblastech s tropickým klimatem.

(15)

V současnosti je 80 % světové produkce cukru založeno na třtině. Většinu cukru spotřebovaného v EU však dosud tvoří řepný cukr. Od reformy režimu cukru v EU v roce 2006 je však větší procento produkce cukru v EU založeno na surovém třtinovém cukru.

(16)

Dodávky cukru jsou regulovány prostřednictvím společné organizace trhu, jejíž zásady jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 1234/2007. Režim cukru byl zaveden v roce 1967 s cílem zajistit přiměřené příjmy pro producenty ve Společenství a stabilizovat trh. Producenti v EU mohli prodávat cukr za zaručené ceny, tj. intervenční ceny, které byly v období 1996–2006 podstatně vyšší než světová tržní cena. Výrobní kvóta rozdělená mezi jednotlivé členské státy zachovala celkovou produkci v určitých mezích. Na externí produkci se uplatňovala dovozní cla a přebytky cukru se vyvážely, a to se subvencemi ve formě vývozních náhrad.

(17)

Po záporném rozhodnutí WTO, v němž byly odsouzeny zejména vývozní náhrady, byl režim cukru v roce 2006 reformován s cílem zvýšit konkurenceschopnost odvětví cukru, stabilizovat trhy, zaručit dostupnost dodávek cukru a zlepšit orientaci odvětví na trh snížením některých regulačních překážek.

(18)

Reforma cukru z roku 2006 přinesla tyto hlavní změny: i) významné snížení celkové produkce cukrové řepy v Evropě prostřednictvím rozsáhlého vzdání se kvót, ii) zrušení intervenčních cen, iii) bezcelní přístup nejméně rozvinutých zemí a afrických, karibských a tichomořských států (dále jen „státy AKT“) na trh ode dne 1. října 2009, iv) pozastavení vývozních náhrad za cukr od září 2008, v) povolení pouze omezeného vývozu cukru nepodléhajícího kvótám a vi) zřízení dočasného restrukturalizačního fondu pro financování vyrovnávacích plateb výrobcům, kteří se dobrovolně vzdali své výrobní kvóty.

(19)

Vzdání se kvót vedlo k významnému snížení počtu členských států produkujících cukr, a mělo tudíž za následek větší obchod v rámci EU a přeshraniční hospodářskou soutěž. Vysoký počet členských států EU, včetně Itálie, se mimoto stal zeměmi EU s nedostatkem cukru, kdy spotřeba převyšovala domácí produkci cukrové řepy.

(20)

Od zahájení reformy cukrovarnického průmyslu EU v letech 2006/2007 se očekávalo, že domácí poptávka v EU ve výši přibližně 16,7–17,1 milionu tun ročně bude pokryta produkcí cukru v rámci kvót jednotlivých členských států na cukrovou řepu ve výši 13,3 milionu tun a zbytek pokryje cukr dovážený od tradičních partnerů v rámci preferenčního obchodu. Až doposud tomu tak však nebylo, zejména kvůli skutečnosti, že očekávaný dovoz z nejméně rozvinutých zemí/států AKT byl nižší než předpoklady Komise, což mělo za následek, že se stavy zásob v rámci kvóty postupně snižovaly.

(21)

V současnosti může být surový třtinový cukr k rafinaci dovážen do EU ze třetích zemí na základě těchto celních režimů: i) dovoz cukru ze států AKT / nejméně rozvinutých zemí (iniciativa „Vše kromě zbraní“ a dohody o hospodářském partnerství), ii) kvóty CXL, iii) mimořádné celní kvóty a iv) jiné celní režimy dovozu cukru.

(22)

Přístup k surovému třtinovému cukru ze států AKT / nejméně rozvinutých zemí nebo na základě kvót CXL má pro producenty cukru v EU zásadní a strategický význam, jelikož se jedná o jediný surový třtinový cukr, který lze do EU dovážet bez prohibitivních cel a kvót. V roce 2010 však bylo do EHP dovezeno pouze 2,55 milionu tun preferenčního surového třtinového cukru (včetně surového cukru ze států AKT/nejméně rozvinutých zemí a surového cukru v rámci kvót CXL). To je méně, než co je nezbytné k pokrytí poptávky v Evropě.

(23)

Reforma odvětví cukru v roce 2006 mimoto vedla k snížení počtu účastníků, posílila tudíž tendenci ke koncentraci, která v odvětví cukru v EU existovala již dříve. U předních producentů cukru v EU dosud na trhu existuje tendence k vertikální a horizontální integraci.

(24)

Co se týká relevantního výrobkového trhu, šetření trhu s ohledem na Itálii potvrdilo předchozí rozhodnutí Komise, v nichž byly vymezeny samostatné výrobkové trhy s dodávkami bílého cukru pro průmyslové zpracovatele a trh s dodávkami bílého cukru pro maloobchodníky.

(25)

Při šetření trhu bylo zjištěno, že změna produkce z bílého cukru prodávaného průmyslovým zpracovatelům na bílý cukr prodávaný maloobchodníkům nemusí být ekonomicky rentabilní, jak tvrdila oznamující strana, jelikož může vyžadovat významné investice a znamenala by rovněž riziko ztráty odběratelů. Z hlediska strany poptávky existuje rovněž omezená nahraditelnost mezi výrobky prodávanými maloobchodním a průmyslovým odběratelům.

(26)

Co se týká relevantního zeměpisného trhu, šetření trhu v rozporu s tvrzením oznamující strany potvrdilo, že zeměpisný trh s dodávkami bílého cukru je vnitrostátní. Odběratelé a konkurent z Itálie potvrdili předchozí rozhodnutí Komise i rozhodnutí vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž.

(27)

Na straně poptávky i) průmysloví odběratelé pořizují ve velké většině případů dodávky u dodavatelů se sídlem v Itálii, mají uzavřeny vnitrostátní smlouvy a nepořizují dodávky přímo ze zahraničí; ii) několik málo velkých účastníků, kteří nakupují na mezinárodní úrovni od subjektů s celoevropskou působností, musí za své italské nákupy platit „italské“ ceny; iii) průmysloví odběratelé pořizují dodávky na vnitrostátní úrovni, jelikož zabezpečení a pravidelnost dodávek, a tudíž blízkost ke skladovacím zařízením, představují pro průmyslové zpracovatele a maloobchodníky rozhodující faktory a iv) i když odběratelé pořizují dodávky z více zdrojů, jen ojediněle mění svého hlavního dodavatele. Tyto charakteristiky strany poptávky znamenají, že dodavatelé, kteří chtějí úspěšně soutěžit na celkovém trhu pro průmyslové odběratele v Itálii, musí mít přístup k zavedené zákaznické základně, disponovat rozvinutou distribuční a logistickou sítí a mít dobrou znalost podmínek na místním a vnitrostátním trhu.

(28)

Na straně nabídky i) producenti řepného cukru v Itálii jsou omezeni neobchodovatelnými pevnými výrobními kvótami, které jsou stanoveny na vnitrostátní úrovni; ii) velký objem dovozu do Itálie je přímým důsledkem režimu kvót, který omezuje produkci řepného cukru v Itálii, a nenaznačuje, že by na italské producenty vyvíjeli konkurenční tlak zahraniční účastníci; iii) zahraniční producenti působí v Itálii především prostřednictvím společných podniků založených se zavedenými italskými účastníky; tato tendence prokazuje, že italský trh má jiné charakteristiky než ostatní trhy v Evropě; v opačném případě by velcí evropští producenti prodávali do Itálie jednoduše přímo a neuzavírali by dohody o společném podniku, jež je nutí dělit se o zisky; iv) v minulých letech bylo strategií podniku Südzucker v Itálii soutěžit s nízkými cenami, což se tudíž výrazně lišilo od jeho strategie uplatňované v Německu nebo ve Francii, kde zachoval vysoké ceny; na trhu širším, než je vnitrostátní trh, by takové odlišné strategie zmařila mezinárodní arbitráž; v) interní dokumenty stran naznačují vnitrostátní marketingové strategie podle jednotlivých členských států; vi) interní dokumenty stran naznačují prodejní programy a stanovení cen na vnitrostátní úrovni; vii) vymezení trhu podle hranic jednotlivých států dokládají a posilují ustanovení o zákazu konkurence v dohodách o společném podniku, které jsou založeny na území Itálie jakožto referenčním území, a viii) předložení ze strany Bundeskartellamt naznačuje vnitrostátní trh rovněž v případě Německa, přičemž tvrzení jsou podobně relevantní a shodná jako v případě italského trhu.

(29)

Cenové rozdíly mezi Itálií a Německem/Francií nejsou mimoto předmětem arbitráže, jak by se očekávalo na stejném zeměpisném trhu, a významné rozdíly v podílech na trhu mezi jednotlivými členskými státy (a to i v případě sousedních členských států) poukazují na existenci vnitrostátních trhů, a to z důvodu vnitrostátních strategií v oblasti dodávek a produkce.

(30)

Dodávky surového třtinového cukru představují s ohledem na produkci a dodávky bílého cukru v EU předcházející trh. Obě strany působí v oblasti dodávek surového třtinového cukru do evropských rafinérií (na předcházejícím trhu) a v oblasti produkce a dodávek bílého cukru v EHP (na navazujícím trhu).

(31)

V souladu se zjištěními v rozhodnutí ve věci ABF/Azucarera (věc M.5449) se usuzovalo, že dodávky surového třtinového cukru představují samostatný relevantní výrobkový trh, který je třeba odlišit od trhu s řepným cukrem. Nelze však vyloučit, že by bylo možné dále rozlišovat mezi preferenčním surovým třtinovým cukrem (včetně surového třtinového cukru ze států AKT/nejméně rozvinutých zemí a surového třtinového cukru dodávaného v rámci kvót CXL a celních kvót a režimů) a ostatními režimy.

(32)

Co se týká relevantního zeměpisného trhu, trh pro pořizování preferenčního surového třtinového cukru zahrnuje nejméně státy AKT / nejméně rozvinuté země a mohl by zahrnovat rovněž hlavní země dodávající surový třtinový cukr v rámci kvót CXL a preferenčních celních kvót a cel, jako je Brazílie, Kuba a Austrálie. Otázku, zda by trh mohl být ještě širší (případně celosvětový), však lze ponechat otevřenou, jelikož navrhovaná transakce každopádně nevyvolává vážné pochybnosti bez ohledu na přesný rozsah relevantního zeměpisného trhu.

(33)

Melasy představují vedlejší produkt rafinace cukru a nepodléhají regulačnímu režimu. Existují dva druhy melas, a to melasy získané při zpracování cukrové třtiny (třtinová melasa), nebo zpracování cukrové řepy (řepná melasa).

(34)

Šetření trhu nepotvrdilo tvrzení stran, že relevantní výrobkový trh pro melasy zahrnuje dodávky řepných i třtinových melas bez ohledu na konečné užití. Otázku, zda je nutné trh pro melasy blíže vymezit, však lze ponechat otevřenou, jelikož obavy z narušení hospodářské soutěže nevznikají při jakémkoli vymezení trhu.

(35)

Co se týká relevantního zeměpisného trhu, oznamující strana se domnívá, že trh s melasami zahrnuje alespoň EHP. Šetření trhu nedospělo s ohledem na zeměpisný rozsah trhu k přesvědčivému závěru. Ačkoli poskytlo určité náznaky, že by trh mohl být (přinejmenším u řepné melasy) užší než EHP, jak uvedla oznamující strana, jednoznačně rovněž prokázalo, že z hlediska odběratele nejsou při hledání dodávek hranice jednotlivých států důležité. Ačkoli šetření trhu ukázalo, že trh může zahrnovat EHP, pro účely tohoto rozhodnutí lze otázku přesného rozsahu zeměpisného trhu s melasami ponechat otevřenou, jelikož obavy z narušení hospodářské soutěže nevznikají při jakémkoli vymezení trhu (tj. trh zahrnující EHP, nebo vnitrostátní trhy).

(36)

Komise provedla důkladné šetření týkající se struktury a fungování dodávek na trzích s bílým cukrem, dodávek surového třtinového trhu a dodávek melas, jichž se navrhovaná transakce týkala. Na základě tohoto šetření Komise zjistila, že navrhovaná transakce bude mít pravděpodobně za následek zásadní narušení účinné hospodářské soutěže v důsledku nekoordinovaných účinků a vytvoření dominantního postavení na trhu s dodávkami bílého cukru pro průmyslové zpracovatele v Itálii.

(37)

Podnik Südzucker je nejdůležitějším účastníkem na italském trhu s dodávkami bílého cukru pro průmyslové zpracovatele. Podnik EDFM kontroluje prodej bílého cukru z rafinérie v Brindisi průmyslovým zpracovatelům společně s podnikem SFIR, jenž je rovněž důležitým účastníkem na témže výrobkovém trhu v Itálii.

(38)

Podniky Südzucker a EDFM jsou mimoto ze zeměpisného hlediska blízkými konkurenty. Na rozdíl od svých konkurentů mají oba podniky skladovací zařízení a prodávají bílý cukr průmyslovým zpracovatelům a maloobchodníkům na celém území Itálie.

(39)

Po navrhované transakci by strany měly vysoké společné podíly na trhu pro prodej bílého cukru průmyslovým zpracovatelům v Itálii ve výši nejméně [50–60] % s významným dodatečným přírůstkem (podle konzervativního odhadu ve výši [10–20] %).

(40)

V důsledku toho dochází v odvětví, které je již tak koncentrované, k další konsolidaci, která ještě více vylučuje hospodářskou soutěž mezi dvěma blízkými konkurenty a vytváří podnik s vedoucím postavením na trhu, jemuž se jeho konkurenti nemohou rovnat.

(41)

Navrhovaná transakce by znamenala spojení dvou nejdynamičtějších a nejrychleji rostoucích účastníků na trhu v Itálii. Podniky Südzucker a EDFM představují dva konkurenty, kteří mohou na italském trhu nejsnáze přizpůsobit své množství/prodej.

(42)

Po transakci by podniky Südzucker a EDFM měly motivaci a možnost v Itálii omezit množství a zvýšit ceny.

(43)

Šetření trhu mimoto prokázalo, že bez ohledu na skutečnost, že někteří účastníci na trhu jsou dobře zavedeni, pokud jde o infrastrukturu, vztahy s odběrateli nebo zvláštní partnerství s dodavatelem cukru, měli by konkurenti omezenou možnost, avšak žádnou motivaci a vůli k zvýšení dodávek na italský trh s bílým cukrem, pokud by cena vzrostla.

(44)

Byl vyvozen závěr, že se konkurenti usazení v Itálii nebo mimo Itálii potýkají s kapacitním omezením, a není proto pravděpodobné, že by v případě růstu cen zvýšili dodávky a nezmařili by proto účinek takovéhoto tržního chování subjektu vzniklého spojením, jak bylo objasněno výše.

(45)

Vzhledem ke skutečnosti, že italský trh s cukrem vykazuje nedostatek a italské ceny cukru jsou v porovnání s cenami cukru v ostatních členských státech EU vysoké, má zabezpečení dodávek pro odběratele zásadní význam, a to z hlediska množství i jakosti.

(46)

Šetření trhu prokázalo, že se italští odběratelé cukru nedomnívají, že mají vůči svým dodavatelům cukru významnou kupní sílu, a není pravděpodobné, že by měli možnost dodavatele cukru změnit.

(47)

Byl proto vyvozen závěr, že italským odběratelům cukru nelze přiznat žádnou vyrovnávací kupní sílu ve vztahu k dodavatelům cukru a v tomto smyslu nepředstavují pro italské producenty/dodavatele cukru, včetně stran, žádný konkurenční tlak.

(48)

Šetření trhu nepotvrdilo názor oznamující strany, že s ohledem na vstup na tento trh neexistují žádné významné překážky.

(49)

Konkurenti uvedli, že se italský trh vyznačuje poměrně vysokými překážkami vstupu na trh, přičemž hlavní překážkou v tržním prostředí vyznačujícím se nedostatkem je přístup ke vstupní surovině. Šetření trhu rovněž potvrdilo, že trh s cukrem vyžaduje znalost místního prostředí, distribuční kanály a vysoké investiční náklady.

(50)

Při šetření trhu nebyl mimoto nalezen žádný subjekt, který by se zajímal o vstup na trh s dodávkami bílého cukru pro průmyslové zpracovatele v Itálii. Naopak, italský trh s bílým cukrem se kvůli nedostatku základní vstupní suroviny vyznačuje spíše odchody z trhu.

(51)

Byl proto vyvozen závěr, že vstup na relevantní trh není pravděpodobný a aktuální.

(52)

Společný podíl stran na trhu s dodávkami bílého cukru pro maloobchodníky je nižší než [30–40] %.

(53)

Šetření trhu prokázalo, že navrhované spojení zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na italském trhu s dodávkami bílého cukru pro maloobchodníky.

(54)

Šetření trhu potvrdilo, že podnik EDFM bílý cukr v Řecku neprodává. Co se týká pravděpodobnosti, že by podnik EDFM mohl být potenciálním konkurentem v Řecku, nejsou k dispozici žádné důkazy, že podnik EDFM v dohledné době pravděpodobně vstoupí na řecký trh s bílým cukrem.

(55)

Navzdory skutečnému nedostatku preferenčního surového třtinového cukru, který je k dispozici pro EHP, a skutečnosti, že podnik EDFM je významným nezávislým účastníkem na tomto trhu, navrhovaná transakce nebude mít na ostatní účastníky pravděpodobně dopad, a to vzhledem k i) nízkému množství a procentnímu podílu preferenčního surového třtinového cukru, který strany v současnosti dodávají třetím osobám, ii) přítomnosti vysokého počtu již vertikálně integrovaných účastníků, iii) snížení úlohy podniku EDFM jakožto nezávislého obchodníka v minulých letech, iv) přítomnosti alternativních zavedených obchodníků, zejména pro dodávky cukru CXL, kteří by mohli podnik EDFM snadno nahradit, pokud by přestal dodávat stávající množství třetím rafinériím, a v) potenciálně nízké poptávce rafinérií podniku Südzucker po surovém třtinovém cukru nepodléhajícím clu ani kvótě.

(56)

Vyvozuje se proto závěr, že spojený subjekt nebude mít možnost ani motivaci k tomu, aby svým konkurentům na navazujícím trhu pro produkci bílého cukru omezil přístup k preferenčnímu surovému třtinovému cukru. Vzhledem k vysokému procentnímu podílu závislého prodeje stran a nedostatku preferenčního surového třtinového cukru nebude mít spojený subjekt motivaci ani možnost omezit přístup odběratelů preferenčního surového třtinového cukru v EHP.

(57)

Činnosti stran se překrývají s ohledem na dodávky melasy pro kvašení i pro odběratele z řad zemědělců / výrobců krmiv. V závislosti na vymezení zeměpisného trhu by mohly být ovlivněny trhy na úrovni EHP i na úrovni jednotlivých členských států.

(58)

Pokud by byl trh vymezen jako trh zahrnující EHP, spojený subjekt bude mít v případě všech použití podíl na celkovém trhu s melasami (tj. zahrnující řepné a třtinové melasy) ve výši [30–40] %. Při vymezení trhu podle použití melasy neznamená navrhovaná transakce u velmi kolísající poptávky po melasách používaných v krmivu významnou změnu struktury trhu. Co se týká dodávek melas pro kvasný průmysl, subjekt vzniklý spojením bude mít společný podíl na trhu ve výši přibližně [40–50] % (podnik Südzucker [20–30] % a podnik EDFM [10–20] %). Ohledně dopadu navrhované transakce na odběratele melas pro kvašení však nebyly během šetření trhu uvedeny žádné odůvodněné obavy.

(59)

V Rakousku se činnosti stran překrývají pouze s ohledem na dodávky melas pro výrobce krmných směsí. Během šetření trhu výrobci krmných směsí uvedli, že navrhovaná transakce nebude mít dopad na jejich přístup k melasám ani jejich cenu. Vzhledem k významu odběratelů melasy pro kvašení jako stabilního a spolehlivého zdroje poptávky není pravděpodobné, že by se spojený subjekt mohl chovat nezávisle na svých odběratelích a konkurentech.

(60)

V České republice spolu podniky Südzucker a EDFM úzce nesoutěží. Neexistence specializované kapacity podniku EDFM pro skladování melasy v České republice mimoto omezuje jeho schopnost hrát na trhu důležitou úlohu vyjma distribuce produktu.

(61)

V Belgii zásobují podniky Südzucker a EDFM různé odběratele. Podnik Südzucker zásobuje především odběratele melasy pro kvašení. Šetření trhu potvrdilo, že odběratelé melasy pro kvašení mají alternativní dodavatele a know-how, aby mohli zajistit alternativní dodávky u třetích osob nebo pořizovat dodávky přímo ze zemí původu mimo EHP. V oblasti krmiv má podnik EDFM podobné podíly na trhu jako ostatní obchodníci. Během šetření trhu nevyslovila žádná skupina odběratelů odůvodněné obavy.

(62)

Ve Francii je přítomnost podniku EDFM velmi omezená ([0–5] % veškerého prodeje melas), takže skromný podíl podniku Südzucker na trhu ve výši [20–30] % se zvýší jen nepatrně.

(63)

V Německu připadá na podniky Südzucker a EDFM pouze velmi malé procento melas prodaných pro výrobu krmiv. Co se týká melas dodávaných pro kvasný průmysl, na trhu jsou přítomny obě strany (podnik Südzucker [20–30] % a podnik EDFM [10–20] %) a čelí konkurentům srovnatelné síly. Během šetření trhu všichni odběratelé melasy pro kvašení potvrdili, že v současnosti pořizují melasy z více zdrojů a v případě, že by spojený subjekt požadoval za melasu vyšší cenu, hledali by alternativní dodavatele.

(64)

Na Slovensku spolu podniky Südzucker a EDFM úzce nesoutěží. Činnosti stran se překrývají především s ohledem na dodávky melas zemědělcům, kteří během šetření trhu potvrdili, že je snadné přejít od melasy na jiné složky krmiva.

(65)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje závěr, že navrhovaná transakce pravděpodobně nevyvolá obavy z narušení hospodářské soutěže, pokud jde o dodávky melas v EHP nebo na vnitrostátní úrovni.

(66)

K odstranění zjištěných obav z narušení hospodářské soutěže vyplývajících z navrhované transakce navrhly strany závazky podle čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování. Konečné závazky, které byly přijaty jakožto závazky, jež odstraňují obavy z narušení hospodářské soutěže zjištěné Komisí, byly předloženy dne 30. března 2012.

(67)

Konečné závazky se týkají i) odprodeje všech podílů, které podnik EDFM v současnosti drží v rafinérii v Brindisi a které odpovídají […] % zbývajících akcií rafinérie Brindisi, a ii) převedení ekonomické výhody vyplývající ze smluv na dodávky surového třtinového cukru. Podnik EDFM přijal s ohledem na smlouvy na dodávky surového třtinového cukru rovněž určité záruky.

(68)

Strany se proto kromě odprodeje podílů podniku EDFM v rafinérii v Brindisi zavazují převést ekonomickou výhodu plynoucí ze smluv týkajících se surového třtinového cukru na nového kupujícího, přičemž mohou rozhodnout o způsobu tohoto převodu tak, aby bylo zajištěno, že rafinérie v Brindisi zůstane konečným příjemcem, pokud jde o stávající množství a ceny uvedené ve smlouvách na dodávky surového třtinového cukru.

(69)

Konečný soubor opravných prostředků proto jednoznačně odstraňuje zjištěné obavy z narušení hospodářské soutěže, jelikož zajišťuje i) odprodej stávající účasti podniku EDFM v rafinérii v Brindisi a ii) převedení ekonomické výhody plynoucí ze smluv na dodávky surového třtinového cukru.

(70)

Z výše uvedených důvodů se v rozhodnutí vyvozuje závěr, že navrhované spojení zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části.

(71)

Spojení by proto mělo být prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem a fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a článkem 57 Dohody o EHP.