V Bruselu dne 23.7.2014

SWD(2014) 256 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ

Průvodní dokument k

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě

Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky

{COM(2014) 520 final}
{SWD(2014) 255 final}


SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ

1.Politické souvislosti

1.Evropská rada stanovila v roce 2007 cíl 20% úspory primární energie do roku 2020 (ve srovnání s prognózami z roku 2007). Směrnice o energetické účinnosti stanoví společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti za účelem dosažení tohoto cíle. Směrnice vyžaduje, aby Komise do června 2014 posoudila, zda je pravděpodobné, že EU dosáhne tohoto cíle, a aby v případě potřeby navrhla další opatření.

2.Nejnovější evropská strategie energetické bezpečnosti 1 zdůrazňuje, že snižování energetické poptávky „je jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit závislost EU na dodávkách energie zvenčí a zvýšit její ochranu před navyšováním cen.“ 

3.Ve sdělení 2030 jsou stanoveny široké podmínky rámce EU v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 2 . I když se ve sdělení uvádí, že „cíl snížení emisí skleníkových plynů ve výši 40 % si v roce 2030 vyžádá větší úspory energie přibližně ve výši 25 %“ 3 , uvádí se v něm rovněž, že v přezkumu směrnice o energetické účinnosti je třeba stanovit přesné ambice budoucí politiky úspor energie a opatření nezbytná k její realizaci a opírat se přitom o analýzu, z níž vychází rámec na období do roku 2030, a o cíle týkající se snižování emisí skleníkových plynů a energie z obnovitelných zdrojů navrhované ve sdělení 2030.

2.Získané poznatky a definice problému

4.Spotřeba primární energie v EU vzrostla z 1 618 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe) v roce 2000 na 1 721 Mtoe v roce 2006, od té doby však klesá. Přestože hospodářská krize, která vypukla v roce 2008, měla významný dopad na poptávku po energii, účinek zisků v oblasti energetické účinnosti (díky cenám a politikám) byl větší. Od roku 2000 se účinnost zlepšila a od roku 2008 se míra zlepšování zrychluje. Bude-li však tento trend pokračovat do roku 2020, bude přibližně jedna třetina úspor ve spotřebě energie ve srovnání s referenčním rokem 2007 důsledkem nižšího než předpokládaného růstu a pouze dvě třetiny budou důsledkem dalšího zlepšování energetické účinnosti.

5.Ve většině členských států se spotřeba primární energie v období 2008–2012 snížila. Hrály v tom významnou úlohu změny v úrovni hospodářské aktivity, jakož i změny ve skladbě výroby energie a změny ve struktuře průmyslu. V některých zemích byl účinek těchto faktorů vyvažován změnami v míře spotřeby (např. větší průměrná velikost bytových jednotek).

6.V posledních letech došlo ke značnému rozvoji rámce politiky v oblasti energetické účinnosti. V současné době byl jasně definován cíl EU spočívající v 20% úsporách energie, který představuje politický impuls, pokyny pro investory a standard pro měření pokroku. Doposud nejúčinnějšími politikami na úrovni EU byly normy energetické účinnosti výrobků, včetně ekodesignu a označování energetické účinnosti štítky, a právní předpisy týkající se emisí CO2 u osobních automobilů a lehkých užitkových vozů. Směrnice o energetické náročnosti budov (přepracované znění z roku 2010) a směrnice o energetické účinnosti mají potenciál dále řídit energetickou účinnost v EU za předpokladu, že je členské státy řádně provedou. Dlouhodobý potenciál směrnice o energetické účinnosti je však do určité míry omezen skutečností, že uplatňování některých ustanovení skončí v roce 2020

7.Na vnitrostátní úrovni hlásí členské státy úspěch s různými opatřeními politiky. Aktuální informace předložené členskými státy v jejich vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti na rok 2014 dokládají v mnoha členských státech další posilování vnitrostátních politik, včetně nových opatření týkajících se provádění směrnice o energetické účinnosti.

8.Analýza navzdory tomuto pokroku ukazuje, že cíl 20% úspor energie v rámci energetické účinnosti do roku 2020 nebude při nynějším tempu o 1 až 2 procentní body splněn.

9.Různé analýzy, které přesahují rok 2020, včetně analýzy Mezinárodní agentury pro energii a Fraunhofer ISI, naznačují, že stávající rámec politiky nebude stačit k uplatnění plně nákladově efektivního potenciálu v oblasti šetření energií. Posouzení dopadu, které doprovází sdělení týkající se roku 2030, rovněž objasňuje, že stávající politiky (tak, jak jsou popsány v referenčním scénáři 4 ) nezajistí nákladově efektivní přechod na nízkouhlíkové hospodářství, neboť ve srovnání s prognózami z roku 2007 bude dosaženo pouze 21% úspor.

10.Hlavním důvodem, proč se očekává, že nebude dosaženo cíle na rok 2020, a to dokonce i při nedávném pozitivnějším vývoji, je skutečnost, že na úrovni členského státu někdy chybí dostatečné odhodlání k provádění stávajícího legislativního rámce. Pokud jde o výhled po roce 2020, některé hlavní nástroje politiky byly vypracovány pro rámec na období do roku 2020, a proto nezajišťují dlouhodobé podněty pro investování do energetické účinnosti. I při stávajících pravidlech navíc v oblasti energetické účinnosti přetrvávají závažné překážky.

11.V důsledku těchto skrytých hybných sil je obecným problémem skutečnost, že nákladově efektivní potenciál v oblasti šetření energií (krátkodobý i dlouhodobý) není plně využíván a energetická účinnost tak dostatečně nepřispívá k cílům politiky EU v oblasti energetiky. To má tyto důsledky: a) vysoká poptávka po energii zvyšuje závislost EU na dovozech energie, především plynu; b) nevyužitý potenciál energetické účinnosti má negativní dopady na cenovou dostupnost energie a snižuje konkurenceschopnost hospodářství EU; c) vysoká poptávka po energii zvyšuje náklady na přechod k nízkouhlíkovému hospodářství, neboť mnoho opatření v oblasti energetické účinnosti patří mezi možnosti, jak s co nejnižšími náklady snížit emise skleníkových plynů.

3.Subsidiarita

12.Ústředním bodem provádění politiky v oblasti energetické účinnosti jsou členské státy a zásah EU do jejich kroků by měl být dobře cílený a měl by podporovat jejich činnost. Úloha EU spočívá: a) ve vybudování společného rámce, který tvoří základ soudržných a vzájemně se posilujících mechanismů, a v přenechání zodpovědnosti za nastavení těchto mechanismů tak, aby bylo dosaženo dohodnutých cílů, na členských státech; b) ve vytvoření platformy pro výměnu osvědčených zkušeností a v podpoře budování kapacit; c) ve stanovení minimálních požadavků v oblastech, kde existuje riziko narušení vnitřního trhu, pokud členské státy přijmou konkrétní opatření; d) ve využívání nástrojů EU na podporu energetické účinnosti např. prostřednictvím financování.

4.Oblast působnosti a cíle

13.Obecným cílem je zajistit, aby energetická účinnost přispívala k rozvoji konkurenceschopné, udržitelné a bezpečné energetické soustavy EU.

14.Specifické cíle jsou:

-shodnout se na opatřeních nezbytných k dosažení 20% cíle energetické účinnosti v roce 2020, a poskytnout tak příslušným aktérům informace o krocích, které je třeba podniknout v krátkodobém výhledu,

-shodnout se na dlouhodobé úrovni ambicióznosti politiky v oblasti energetické účinnosti, a přinést tak členským státům a investorům větší předvídatelnost a jistotu.

5.Popis možností politiky a metodiky

15.Uvažuje se o následujících možnostech politiky, pokud jde o to, jak dosáhnout cíle na období do roku 2020:

a.žádné opatření;

b.nové primární právní předpisy, které stanoví závazné vnitrostátní cíle nebo dodatečná závazná opatření;

c.důraznější provádění stávajících politik.

Možnost a) je z další podrobné analýzy vyloučena, neboť by nebylo plně dosaženo cíle na období do roku 2020 a nebyly by využity výhody spojené s jeho splněním.

16.Pokud jde o analýzu optimální úrovně úspor energie v období do roku 2030, bylo vypracováno šest scénářů s postupným navyšováním intenzity úsilí o energetickou účinnost ve všech odvětvích, na něž se vztahují stávající opatření v rámci politiky. Dopad těchto snah na energetickou soustavu (včetně aspektů bezpečnosti dodávek), konkurenceschopnost a udržitelnost jsou posuzovány ve výhledu do roku 2030 a 2050 na základě srovnání výsledků scénářů s referenčním případem. Podle jednotlivých scénářů bude v roce 2030 dosaženo: úspor ve výši 27,4 %, 28,3 %, 29,3 %, 30,7 %, 35,0 % a 39,8 % ve srovnání se základní hodnotou modelu PRIMES z roku 2007 a dále se na ně tedy odkazuje jako na scénáře energetické účinnosti EE27, EE28, EE29, EE30, EE35 a EE40. Analýza staví na posouzení dopadů, jež je podkladem sdělení 2030, včetně cílů 40% snížení emisí skleníkových plynů a (nejméně) 27% podílu obnovitelné energie na konečné spotřebě energie, které Komise navrhuje jako závazné cíle na rok 2030, a je s ním v plném souladu. Zohledňuje pokrok ohledně toho, jak se členské státy přibližují ke svým vnitrostátním cílům podle směrnice o energetické účinnosti.

17.Pokud jde o možnosti struktury rámce energetické účinnosti po roce 2020, byly zjištěny tyto možnosti:

a.žádné opatření. To znamená, že po roce 2020 by neexistoval žádný cíl v oblasti energetické účinnosti,

b.orientační cíl EU spolu s konkrétními opatřeními EU. To by znamenalo pokračování stávajícího rámce,

c.závazný cíl EU spolu s konkrétními opatřeními EU. Tak by se opakoval přístup navržený Komisí ve sdělení 2030, pokud jde o obnovitelné zdroje energie,

d.závazné cíle členských států v kombinaci s politikami EU pouze v oblastech souvisejících s vnitřním trhem.

18.Bez ohledu na povahu a úroveň možného cíle je kromě toho třeba zvážit, jak by mohl být formulován. Pokud jde o formulaci cíle, byly stanoveny tyto možnosti:

a.cíl v oblasti spotřeby,

b.cíl v oblasti intenzity,

c.hybridní přístup.

6.Analýza dopadů a závěry

Politické možnosti, jak dosáhnout cíle na období do roku 2020

19.Analýza dopadu ukazuje, že na dosažení cíle týkajícího se roku 2020 bude potřebné a dostatečné řádné provádění stávajícího rámce politiky. Naopak návrhy nových primárních právních předpisů by pravděpodobně k dosažení cíle nijak významně nepřispěly vzhledem k minimální době potřebné na uskutečnění obvyklého legislativního postupu a provedení do vnitrostátních právních předpisů.

Analýza optimální úrovně ambicióznosti na období do roku 2030

20.Pokud jde o dopady na energetické soustavy (včetně bezpečnosti dodávek), všechny scénáře ukazují, že politiky energetické účinnosti účinně snižují spotřebu energie (primární i konečnou) a snižují energetickou náročnost. Různé politické scénáře vykazují určité rozdíly, co se týče spotřeby různých zdrojů primární energie.

21.Energetická účinnost má výrazný dopad na bezpečnost dodávek a zejména na míru dovozu plynu. Snížení čistého dovozu energie se odráží v nižším účtu za dovoz fosilních paliv k výrobě energie. U scénářů EE27, EE28 a EE29 mohou úspory nákladů za dovoz fosilních paliv v období 2011–2030 dosáhnout 285 až 346 miliard EUR. Pro ambicióznější cíle 30% a větších úspor energie mohou úspory dosáhnout 395 až 549 miliard EUR.

22.Co se týče hospodářských dopadů, náklady na energetické soustavy jsou ve všech scénářích vyšší než v referenčním scénáři. Vyšší energetická účinnost vede v politických scénářích k ročním průměrným (za období 2011–2030) nákladům na energetickou soustavu o 0,01 až 0,8 procentních bodů HDP vyšším než referenční hodnota. Nárůsty absolutních hodnot (roční průměr za období 2011–2030) se pohybují mezi 2 a 114 miliardami EUR.

23.Ve struktuře nákladů je obecný posun s tím, že nákupy energie klesají a kapitálové náklady a přímé investice do účinnosti rostou. Ve všech scénářích se prudce zvyšují investiční náklady – více v ambicióznějších scénářích a většinou v případě obytných budov a terciárních odvětví.

24.Změny ceny elektrické energie ve srovnání s referenčním údajem jsou v roce 2030 velmi malé, od 1 % do 3 %. Ceny ETS se v různých scénářích podstatně liší a svědčí o tom, že energetická účinnost významně přispívá ke snižování emisí v odvětvích, na něž se vztahuje systém ETS (díky snižování poptávky po elektrické energii), a o skutečnosti, že díky energetické účinnosti se dosahuje významného snížení v odvětvích, na něž se ETS nevztahuje. Čím jsou vyšší ambice politiky energetické účinnosti, tím nižší jsou jak náklady, tak podněty od samotného systému ETS na snižování emisí skleníkových plynů.

25.Dopad scénářů, podle nichž se emise skleníkových plynů snižují o 40 % a zvyšuje se energetická účinnost, na HDP může být buď negativní, nebo pozitivní (v závislosti na teoretickém přístupu a z toho vyplývajících předpokladech) a hlavní hnací silou je rozsah investic. Efekt „vytlačení“ při modelování obecné rovnováhy vede k negativním výsledkům. Nepředpokládá-li se, že zdroje jsou v současné době plně využívány, jsou dopady na HDP pozitivní.

26.Co se týče sociálních dopadů, celkové čisté dopady na zaměstnanost, stejně jako u HDP, závisí na mnoha předpokladech. Na zaměstnanost má obvykle pozitivní dopad použití příjmu z cen uhlíku na snížení mzdových nákladů. Podle analýzy bude účinek na zaměstnanost celkově pozitivnější u scénářů s ambicióznějšími politikami energetické účinnosti, které mají v těchto oblastech (zejména ve stavebnictví) značný potenciál při tvorbě pracovních míst, přičemž rozsah účinku závisí na teoretickém přístupu.

27.Cenová dostupnost energie pro domácnosti není ve scénářích s úsporou energie do 28 % (jak ve výhledu na rok 2030, tak na rok 2050) výrazně ovlivněna (oproti referenčnímu scénáři). Nejambicióznější scénáře lehce (a většinou ve výhledu na rok 2050) zvyšují v rozpočtech domácností podíl nákladů na energii, neboť zlepšení energetické účinnosti obvykle vyžaduje investici, jejímž důsledkem je zvýšení kapitálových nákladů v těchto scénářích.

28.Pokud jde o udržitelnost (a soulad s cíli rámce v oblasti energetiky a klimatu v období do roku 2030), všechny scénáře (kromě EE40) vykazují v roce 2030 snížení emisí skleníkových plynů v souladu s cílem v oblasti skleníkových plynů navrženým ve sdělení 2030 a obecně v souladu s rozdělením omezení emisí (v roce 2030) mezi odvětví, v nichž se obchoduje s povolenkami na emise, a odvětví, v nichž se s povolenkami neobchoduje, navrženým ve sdělení. Všechny scénáře sledují cíl dekarbonizace. Všechny scénáře jsou v souladu (alespoň) s 27% cílem pro obnovitelné zdroje.

29.Bilance snížení emisí skleníkových plynů v různých odvětvích hospodářství se mezi jednotlivými scénáři nemění, neboť kombinace politik energetické účinnosti se pro jednotlivé scénáře nemění (vždy se řídí logikou stávajících právních předpisů a zvyšuje se pouze celková úroveň ambicióznosti). K největšímu snižování dochází v odvětví výroby energie (jehož hybnou silou je obchodování s povolenkami, jak je navrženo v rámci sdělení 2030) a v oblasti obytných domů a terciárního odvětví (neboť hlavní politiky energetické účinnosti jsou zaměřeny konkrétně na tato dvě odvětví).

Struktura rámce politiky na období do roku 2030

30.Pokud jde o právní povahu možného budoucího cíle energetické účinnosti, v analýze se dochází k závěru, že čistě orientační cíl by byl hospodářsky účinný a byl by v souladu s rámcem politiky v oblasti energetiky a klimatu na období do roku 2030. Vnitrostátní závazné cíle by nebyly v souladu s navrhovaným rámcem politiky v oblasti energetiky a klimatu. Jejich efektivita a hospodářská účinnost je nejistá. Jednou z možností je nenavrhovat žádný cíl, ale tím by rámec politiky po roce 2020 přišel o výhody, které tento přístup doposud přináší, tj. hodnotící kritéria pro sledování pokroku a úpravu politiky, signál pro příslušné aktéry týkající se zaměření politiky a základ pro další prvky politiky.

31.Bez ohledu na to, jak je cíl formulován, by měl být při sledování pokroku zohledněn hospodářský rozvoj.

Financování

32.Značná zlepšení energetické účinnosti budou vyžadovat značné investice a ty budou muset být financovány především ze soukromých zdrojů. Obchodní zájem, jenž představuje investice do energetické účinnosti, tak musí být pro finanční sektor zřejmý a to s sebou ponese řadu kroků, například zavedení spolehlivých postupů pro měření a ověřování úspor energie, vypracování norem pro postupy při investování do energetické účinnosti a poskytování technické pomoci tak, aby projekty v oblasti energetické účinnosti byly komerčně slibné.

Přehledná tabulka s hlavními výsledky modelace do roku 2030 (není-li uvedeno jinak)

Reference

SKLENÍKOVÉ PLYNY40

EE27

EE28

EE29

EE30

EE35

EE40

HLAVNÍ RYSY SCÉNÁŘŮ

Snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990

-32,4

-40,6

-40,1

-40,2

-40,1

-40,1

-41,1

-43,9

Podíl obnovitelných zdrojů - celkově

24,4

26,5

27,8

27,7

27,7

27,7

27,4

27,4

Úspory energie v roce 2030 (hodnoceno v % ve srovnání se základními prognózami pro spotřebu primární energie z roku 2007)

21,0%

25,1%

27,4%

28,3%

29,3%

30,7%

35,0%

39,8%

DOPADY NA ENERGETICKOU SOUSTAVU

Hrubá domácí spotřeba energie (Mtoe)

1611

1534

1488

1470

1450

1422

1337

1243

– podíl pevných paliv

10,8

10,1

9,9

10,4

10,8

11,3

12,9

12,4

– podíl ropy

32,3

32,8

32,4

32,6

32,7

33

34,2

36,2

– podíl zemního plynu

24,6

22,5

22,5

21,9

21,5

21

19,2

18,5

– podíl jaderné energie

12,5

13,1

12,7

12,8

12,7

12,5

11,8

11,1

– podíl obnovitelných zdrojů

19,9

21,6

22,6

22,4

22,3

22,3

22

22,1

Energetická náročnost (2010=100)

67

64

62

61

61

59

56

52

Hrubá výroba elektřiny (TWh)

3664

3532

3469

3461

3423

3336

3080

2804

BEZPEČNOST DODÁVEK

Závislost na dovozu

55,1

53,6

53

53

52,6

52,8

53,5

54,4

Čistý dovoz energie (2010=100)

96

89

86

85

83

82

78

74

Čistý dovoz plynu (2010=100)

105

91

88

84

81

78

67

60

Dovoz fosilních paliv – úspory ve srovnání s referenčním údajem

(mld EUR'10) (kumulativně 2011-30)

není k dispozici

-190

-285

-311

-346

-395

-503

-549

DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, v nichž se obchoduje s emisemi, ve srovnání s rokem 2005

-36,1

-43,3

-45,3

-44,4

-43,3

-42,2

-41,8

-45,6

Snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, v nichž se neobchoduje s emisemi, ve srovnání s rokem 2005

-20,3

-30,5

-27,6

-28,7

-29,5

-30,5

-32,9

-35,3

Reference

SKLENÍKOVÉ PLYNY40

EE27

EE28

EE29

EE30

EE35

EE40

SYSTÉMOVÉ NÁKLADY

Celkové systémové náklady, roční průměr 2011–2030 (mld EUR)

2067

2069

2069

2074

2082

2089

2124

2181

srovnání s referenčním údajem (mld EUR)

+1

+2

+7

+15

+22

+57

+114

Celkové systémové náklady jako % HDP, roční průměr 2011–2030 (mld EUR)

14,30%

14,31%

14,31%

14,35%

14,40%

14,45%

14,69%

15,09%

srovnání s referenčním údajem (mld EUR)

+0,01%

+0,01%

+0,05%

+0,11%

+0,15%

+0,39%

+0,79%

Celkové systémové náklady v roce 2030 (mld EUR)

2338

2364

2361

2389

2423

2455

2632

2999

Celkové systémové náklady v roce 2030 jako % HDP (mld EUR)

14,03%

14,18%

14,16%

14,33%

14,53%

14,73%

15,79%

17,99%

JINÉ HOSPODÁŘSKÉ FAKTORY

Investiční výdaje, roční průměr 2011–2030 (mld EUR)

816

854

851

868

886

905

992

1147

Nákupy energií, roční průměr 2011–2030 (mld EUR)

1454

1436

1422

1417

1411

1401

1378

1365

Průměrná cena elektrické energie (EUR/MWh)

176

179

180

179

178

178

177

182

Cena ETS (EUR/t ekvivalentu CO2)

35

40

39

35

30

25

13

6

MAKROEKONOMICKÉ MODELOVÁNÍ

Dopady na HDP

(% změna oproti referenčnímu údaji)

Výsledky zaprvé za obecné

rovnovážné modelování a zadruhé

za pokeynesiánské modelování

16,766 mld EUR

16,960 mld EUR

není k dispozici

není k dispozici

- 0,13/ +0,75

není k dispozici

- 0,22 / +1,06

- 0,52 / +2,02

- 1,20 / +4,45

Dopady na zaměstnanost

(% změna oproti referenčnímu údaji)

Výsledky zaprvé za obecné

rovnovážné modelování a zadruhé

za pokeynesiánské modelování

219 milionů osob

232 milionů osob

není k dispozici

není k dispozici

+1,47 / +0,29

není k dispozici

+1,90 / +0,35

+ 2,53 / +0,62

+2,96 / +1,50

(1)

COM(2014) 330.

(2)

COM(2014) 15 final.

(3)

25% úspora energie pro cíl 40% snížení objemu skleníkových plynů odpovídá scénáři skleníkové plyny40 z posouzení dopadu 2030, který byl vyhodnocen jako nákladově nejefektivnější způsob, jak dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 40 %.

(4)

 EU ENERGY, TRANSPORT AND GHG EMISSIONS TRENDS TO 2050 – REFERENCE SCENARIO 2013 (TRENDY EU V OBLASTI ENERGETIKY, DOPRAVY A EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ DO ROKU 2050 – REFERENČNÍ SCÉNÁŘ 2013), k dispozici zde:  http://ec.europa.eu/energy/observatory/trends_2030/ .