2012/0288 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se

postoje přijatého Radou v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (COM(2012) 595 final – 2012/0288 (COD))

1.           Souvislosti

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě: || 18 října 2012

Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení: || 11. září 2013

Datum vydání stanoviska Hospodářského a sociálního výboru: || 17. dubna 2013

Datum vydání stanoviska Výboru region: || stanovisko nevydáno

Datum politické dohody a formálního přijetí postoje Radou v prvním čtení (kvalifikovanou většinou): || 13. června 2014 (politická dohoda), 9. prosince 2014 (formální přijetí)

2.           CÍL návrhu Komise

Cílem návrhu Komise je zahájit přechod na biopaliva, která zajišťují podstatné úspory skleníkových plynů i tehdy, když jsou hlášeny odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy. Při vší žádoucí ochraně stávajících investic jsou cíle tohoto návrhu tyto:

– omezit podíl, kterým konvenční biopaliva (s rizikem emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy) přispívají k dosažení cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie,

– zlepšit účinnost postupů výroby biopaliv z hlediska emisí skleníkových plynů (snížení souvisejících emisí) zvýšením prahových hodnot úspor skleníkových plynů pro nová zařízení s výhradou ochrany zařízení[1] nacházejících se již v provozu ke dni 1. července 2014,

– podpořit větší pronikání na trh moderních biopaliv (s malými nepřímými změnami ve využívání půdy) umožněním toho, aby se tato paliva podílela na dosahování cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie více než biopaliva konvenční,

– zlepšit vykazování emisí skleníkových plynů tak, že se členským státům a dodavatelům paliv uloží podávat u biopaliv zprávy o odhadovaných emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy.

3.           Připomínky k postoji Rady

3.1.      Obecné připomínky k postoji Rady:

Komise s politováním konstatuje, že pokud jde o její původní návrh, Rada ve svém postoji v prvním čtení výrazně snížila úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí a její postoj neobsahuje žádné silnější pobídky k přechodu na moderní biopaliva a jiné možnosti využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy, které způsobují jen malé (nebo nezpůsobují žádné) nepřímé změny ve využívání půdy. Ambice v oblasti ochrany životního prostředí společně výrazně snižují tyto prvky v textu Rady:

· zvýšení horní hranice pro konvenční biopaliva na 7 %[2],

· nové násobitele pro elektřinu z obnovitelných zdrojů v železniční dopravě,

· menší pobídky pro používání moderních biopaliv (která způsobují malé nepřímé změny ve využívání půdy),

· oslabení požadavků na vykazování nepřímých změn ve využívání půdy.

Komise dále vyjadřuje politování nad změnami zavedenými Radou, které snižují úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí v rámci celkového cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, který stanovila směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, a důrazně s těmito změnami nesouhlasí.

Text Rady navíc odstraňuje řadu aktů v přenesené pravomoci a jiné akty mění na akty prováděcí, což Komisi vážně znepokojuje.

3.2.      Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu v prvním čtení:

Rada výslovně zvážila některé, nikoli však všechny pozměňovací návrhy Evropského parlamentu. Stanoviska Komise k pozměňovacím návrhům Evropského parlamentu jsou uvedena níže a ve vhodných případech je uveden postoj Rady.

1.           Používání odhadů hodnot nepřímých změn ve využívání půdy pro započítávání podle směrnice o jakosti paliv od roku 2020; odstranění požadavku na vykazování nepřímých změn ve využívání půdy ze směrnice o energii z obnovitelných zdrojů (pozměňovací návrhy 60 a 164). Komisí zamítnuto.

Hodnoty nepřímých změn ve využívání půdy, založené na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích, by měly být vykazovány jak ve směrnici o energii z obnovitelných zdrojů, tak ve směrnici o jakosti paliv, neměly by se však používat pro započítávání ve směrnici o jakosti paliv. Tyto hodnoty by měly být vykazovány, aby se zvýšila transparentnost, pokud jde o skutečnou výkonnost biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, a zlepšily poznatky o rozsahu této problematiky. Text Rady nezavádí hodnoty nepřímých změn ve využívání půdy pro započítávání podle směrnice o jakosti paliv a zachovává vykazování nepřímých změn ve využívání půdy jak u směrnice o jakosti paliv, tak u směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, třebaže v pozměněné podobě.

2.           Stanovení horní hranice/omezení používání konvenčních biopaliv tím, že je odstraněn status z hlediska udržitelnosti (pozměňovací návrh 89). Komisí zamítnuto.

Komise navrhla, aby byl omezen přínos biopaliv, u nichž existuje riziko, že vyvolají nepřímé změny ve využívání půdy, k 10% cíli podle směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. Tím jsou členské státy motivovány, aby odpovídajícím způsobem upravily své režimy podpory a mandáty, není však omezeno celkové používání těchto biopaliv, čímž je členským státům poskytnuta určitá míra pružnosti. Text Rady také stanoví, že by měl být omezen pouze přínos k 10% cíli a že by status „doplňkových“ konvenčních paliv z hlediska udržitelnosti měl zůstat beze změn.

3.           Stanovení horní hranice/omezení používání konvenčních biopaliv podle směrnice o jakosti paliv (pozměňovací návrh 184/REV). Komisí přijato.

Parlament chce rovněž uplatnit horní hranici na cíl směrnice o jakosti paliv. Ačkoli Komise horní hranici pro směrnici o jakosti paliv nenavrhla, toto ustanovení představuje prvek, který by mohl přispět ke zvýšení úrovně ambicí celkového textu v oblasti ochrany životního prostředí. Text Rady uvádí, že by měl být omezen pouze přínos k 10% cíli směrnice o energii z obnovitelných zdrojů.

4.           Rozšíření působnosti horní hranice na energetické plodiny (pozměňovací návrh 181). Komisí částečně přijato.

Energetické plodiny pěstované na zemědělské půdě mohou vyvolat nepřímé změny ve využívání půdy. Tento návrh Evropského parlamentu je proto jedním z prvků, které by mohly posílit ambice textu v oblasti ochrany životního prostředí a zmírnit dopady z hlediska nepřímých změn ve využívání půdy. Komise může změnu působnosti horní hranice přijmout. Rada zachovává působnost návrhu Komise (potravinářské a krmné plodiny).

5.           Zavedení závazného dílčího cíle pro moderní biopaliva ve výši 0,5 % v roce 2016 a 2,5 % v roce 2020 (pozměňovací návrhy 181 a 152/REV). Komisí částečně přijato.

Komise by v rámci celkového kompromisu mohla být otevřena možnosti zvážit zásadu zavedení závazného dílčího cíle, neboť tento dílčí cíl by mohl zvýšit úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí. I když Komise v této fázi není schopna s přesností určit procentní podíl, cíl ve výši 2,5 % se zdá být mimořádně ambiciózní vzhledem k tomu, že by byla vyloučena biopaliva s nízkým rizikem nepřímých změn ve využívání půdy (použitý kuchyňský olej a lůj), která jsou v současnosti dostupná v komerčním měřítku, a že by biopaliva, která dílčí cíl splňují, byla do cílů započítána pouze jednou. Rada navrhuje nezávazný dílčí cíl s podstatně nižšími objemy (referenční hodnota 0,5 procentního bodu).

6.           Dílčí cíl 7,5% pro bioethanol (pozměňovací návrh 152/REV). Komisí zamítnuto.

Evropský parlament navrhl, aby byl stanoven dílčí cíl 7,5 % pro ethanol přimísený do benzinu. Komise se domnívá, že je tím nevhodně omezena pružnost členských států při plnění cíle v odvětví dopravy v souladu s jejich vnitrostátními podmínkami. Kromě toho by bylo nutné, aby byl ethanol dodáván ve větších množstvích, než jaká by bylo možné přimísit do paliva pro konvenční vozidla, a tudíž by tento dílčí cíl umožňoval použití směsí s vysokým obsahem ethanolu, pro které některé členské státy nemusí mít infrastrukturu.

7.           Změny přínosu různých biopaliv k dílčímu cíli v odvětví dopravy (pozměňovací návrhy 185 a 186). Komisí částečně přijato.

Původní návrh Komise se snažil motivovat k používání moderních biopaliv (která způsobují malé nepřímé změny ve využívání půdy) tím, že zvýšil jejich přínos k dílčímu cíli v odvětví dopravy. Podle návrhu by nejmodernější paliva byla započítána čtyřikrát, použitý kuchyňský olej a lůj dvakrát. Evropský parlament chce tento poměr změnit rozsáhlým omezením seznamu vstupních surovin pro výrobu biopaliv, které by se započítávaly čtyřikrát, a místo toho usiluje o to, aby se většina vstupních surovin započítávala pouze jednou. Komise zastává názor, že tím vzniká režim protichůdných pobídek v případě moderních biopaliv, neboť tato změna vede k tomu, že by se na biopaliva, která jsou již vyráběna za použití kuchyňského oleje a živočišného tuku pomocí jednoduchých technologií, vztahovala dvojnásobná pobídka v porovnání s biopalivy, která využívají nové technologie a jejichž výroba je mnohem nákladnější. Kromě toho by změny seznamů měly být plně v souladu s celkovou působností směrnic, s působností horní hranice, zavedením/odstraněním započítávacích násobitelů, jakož i s definicemi vstupních surovin.

3.3.      Rada do textu vložila řadu nových ustanovení, přičemž některá z nich může Komise přijmout, jiná návrh výrazně oslabují a Komise má vůči nim námitky. Jde o tyto změny:

1.           Zvýšení horní hranice na 7 %.

Horní hranice na úrovni 5 % pro přínos konvenčních biopaliv k cílům směrnice o energii z obnovitelných zdrojů je ústředním prvkem návrhu Komise a Komise jej důrazně hájila, neboť vyšší horní hranice by snížila dopady z hlediska zmírňování nepřímých změn ve využívání půdy. S tímto na paměti Komise uznala, že může být nutné zajistit určitou pružnost ve formě vyšší horní hranice, aby bylo dosaženo celkového kompromisu mezi Radou a Evropským parlamentem. Komise však také dala jasně najevo, že bude-li nutné přistupovat k horní hranici pružně, Komise se bude snažit zachovat v návrhu celkovou úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí. Horní hranice na úrovni 7 % navrhovaná Radou dostatečně neomezuje nepřímé změny ve využívání půdy, ani dostatečně nemotivuje k tomu, aby byly v odvětví dopravy využívány možnosti, které způsobují jen malé nepřímé změny ve využívání půdy. Komise také s politováním konstatuje, že byly z návrhu odstraněny body odůvodnění, v nichž formuluje své názory na období po roce 2020. Komise by však mohla 7% horní hranici podpořit, pokud bude text posílen v následujících ohledech: i) působnost horní hranice se v souladu s pozměňovacím návrhem Evropského parlamentu (181), který již Komise přijala, změní tak, aby do ní byla začleněna všechna biopaliva vyrobená ze surovin využívajících půdu a aby se působnost horní hranice vztahovala i na směrnici o jakosti paliv (184/REV); ii) objasní se politický signál k přechodu na moderní biopaliva (tím, že se do návrhu vrátí bod odůvodnění o období po roce 2020 a doplní se povinný dílčí cíl na úrovni 0,5 % pro moderní paliva, aby se alespoň pokryly a ochránily stávající investice); iii) budou znovu začleněna některá ustanovení o přenesení pravomoci nebo budou zabezpečeny přechodné doložky týkající se těchto ustanovení; iv) odstraní se násobitel pro elektřinu z obnovitelných zdrojů v železniční dopravě a v) odstraní se dvojí započítávání pro celkový cíl směrnice o energii z obnovitelných zdrojů.

2.           Rozšíření několikanásobného započítávání moderních biopaliv, které se v současnosti vztahuje pouze na 10% cíl v odvětví dopravy, na celkový cíl směrnice o energii z obnovitelných zdrojů.

Komise důrazně nesouhlasí s myšlenkou uplatnit dvojí započítávání u moderních biopaliv na celkový 20% cíl směrnice o energii z obnovitelných zdrojů a tento postoj začlenila do svých prohlášení v zápisu z jednání (viz níže). Ačkoli dopady na šíření energie z obnovitelných zdrojů budou v souladu s výše uvedenými skutečnostmi podle očekávání nízké, vznikl by tak na cestě k roku 2020 velice problematický politický precedent – není žádný důvod snižovat úroveň ambicí hlavního cíle energetického a klimatického balíčku z roku 2008. Na letošním březnovém zasedání Evropské rady členské státy potvrdily své závazky dosáhnout cílů stanovených pro rok 2020. Balíček z roku 2008 poskytuje členským státům dostatečnou pružnost, aby se vyhnuly nadměrným nákladům na dodržení těchto cílů. Tím, že se v různých případech uplatní násobitele, je vyžadováno méně „skutečné“ energie, a cíl v odvětví dopravy je tak výrazně nižší. Je-li nutné dále snížit náklady na dodržení uvedených cílů a zároveň omezit nepřímé změny ve využívání půdy, Komise místo toho považuje za vhodnější pozměňovací návrhy Evropského parlamentu 153 a 154, které by zohlednily dodatečné snahy o zvýšení energetické účinnosti a úspor energie v odvětví dopravy.

3.           Započítávací násobitel 5 pro elektřinu z obnovitelných zdrojů u elektrických silničních vozidel a započítávací násobitel 2,5 u elektrických vlaků.

Komise do svého návrhu nezahrnula započítávací násobitele pro elektrická vozidla a elektrické vlaky. Mohla by však v rámci celkového kompromisu souhlasit se stanovením započítávacího násobitele 5 u silničních vozidel. Komise nesouhlasí se zavedením započítávacího násobitele pro elektřinu z obnovitelných zdrojů u vlaků, jelikož by se tím výrazně snížila úroveň ambicí cíle pro dopravu a nevznikly by dodatečné pobídky pro nízkouhlíkovou dopravu. Návrh Evropského parlamentu stejně jako návrh Komise nezavádí nové ani vyšší násobitele.

4.           Zavedení nezávazného dílčího cíle pro biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v části A přílohy IX.

Jak již bylo zmíněno výše, text Rady zavedl požadavek, aby členské státy stanovily nezávazný dílčí cíl na rok 2020 pro biopaliva vyráběná z určitých vstupních surovin s referenční hodnotou 0,5 procentního bodu z energetického hlediska, tj. před dvojím započítáním. Členské státy se však mohou od této referenční hodnoty z řady důvodů odchýlit a za její nedodržení nejsou stanoveny žádné sankce. V celkovém kontextu textu Rady toto ustanovení jen v malé míře motivuje k tomu, aby v odvětví dopravy došlo k přechodu k moderním palivům jako k možnosti, která nevyvolává žádné nepřímé změny ve využívání půdy. Komise dává přednost posílení tohoto prvku a v zásadě vítá odpovídající pozměňovací návrh Evropského parlamentu (181), naznačila však, že dílčí cíl v uvedeném pozměňovacím návrhu Evropského parlamentu je podle všeho příliš ambiciózní a jeho dosažení bude pravděpodobně velmi nákladné.

5.           Dodatečné vstupní suroviny zařazené do seznamu v příloze IX.

Návrh Komise obsahoval seznam vstupních surovin, na něž by měly být v případě, že budou použity jako biopaliva, poskytnuty dodatečné pobídky. Postoj Rady obsahuje řadu dodatečných vstupních surovin a bude důležité zajistit, aby je bylo možné považovat za vstupní suroviny pro výrobu moderních biopaliv (která způsobují malé nepřímé změny ve využívání půdy) a aby tato klasifikace byla v souladu ostatními prvky konečného znění (tj. pokud jde o to, jaké látky spadají pod horní hranici).

6.           Dodatečné vstupní suroviny, které nejsou v seznamu v příloze IX.

Postoj Rady obsahuje ustanovení, podle nějž by do dílčího cíle zmíněného výše v bodě 4 byla započítána také „biopaliva vyrobená ze vstupních surovin neuvedených v příloze IX, které byly příslušnými vnitrostátními orgány určeny jako odpady, zbytky, nepotravinářská celulózová vláknovina nebo lignocelulózová vláknovina a používaly se ve stávajících zařízeních před přijetím této směrnice“. Komise se domnívá, že toto ustavení je co do působnosti příliš obecné, hrozí u něj, že nebude uplatňováno jednotně v celé EU, a rovněž přesahuje rámec ochrany stávajících investic, neboť umožňuje, aby byly do doby, než bude přijata směrnice o nepřímých změnách ve využívání půdy, prováděny změny. Kromě toho toto ustanovení podle všeho uděluje „příslušným vnitrostátním orgánům“ právo konečného výkladu odpovídající části směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, což je v rozporu s právní normou, která se na výklad směrnic Evropské unie obvykle vztahuje.

7.           Oslabená ustanovení o vykazování nepřímých změn ve využívání půdy.

Návrh Komise obsahoval požadavek, aby členské státy vykazovaly odhadované emise z nepřímé změny ve využívání půdy u biopaliv, která jsou dodávána, aby členské státy splnily své vnitrostátní cíle, a to za použití odhadovaných hodnot vyplývajících z modelování Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (IFPRI). Rada tento požadavek změnila tak, aby členské státy vykazovaly pouze vstupní suroviny používané pro výrobu biopaliv a aby Komise vypracovala zprávu o spotřebě biopaliv v členských státech, jejíž součástí budou hodnoty nepřímých změn ve využívání půdy, což zároveň znamená, že tyto informace budou poskytnuty později, než kdyby byly poskytnuty členskými státy. Kromě tohoto Rada přidala formulace, jimiž zdůrazňuje prozatímní a nejistý charakter hodnot nepřímých změn ve využívání půdy. Komise upřednostňuje opětovné zavedení svých původních požadavků na vykazování. Viz rovněž postoj Komise k pozměňovacím návrhům Evropského parlamentu 60 a 164.

8.           Rozšíření „statistických převodů“ energie z obnovitelných zdrojů tak, aby zahrnovaly dílčí cíl v odvětví dopravy.

Text Rady zavádí možnost provádět statistické převody za účelem dosažení cíle v odvětví dopravy, což je již povoleno v případě celkového cíle směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. I když Komise nepovažuje tuto změnu za nutnou vzhledem k tomu, že členské státy mohou s palivy používanými v odvětví dopravy snadno obchodovat, zároveň uznává, že tato změna může snížit náklady na dodržování předpisů.

9.           Vzájemné uznávání nepovinných režimů.

Podle Komise je koncepce vzájemného uznávání nepovinných režimů, které Komise schválila podle čl. 18. odst. 6 směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, vzhledem k čl. 18 odst. 7 nadbytečná. Ustanovení čl. 18 odst. 7 zaručuje, že členské státy musí ověření prostřednictvím takovýchto nepovinných režimů uznat, aniž by vyžadovaly další doklady o splnění kritérií. Vzájemné uznávání nepovinných režimů, které Komise schválila podle čl. 18 odst. 6, také škodí myšlence, že tyto režimy mohou osvědčovat další aspekty udržitelnosti, které jdou nad rámec harmonizovaných kritérií podle čl. 18 odst. 4. Komise vítá text Rady v tom, že zavádí možnost, aby Komise posoudila a výslovně schválila vnitrostátní režim. Právním důsledkem by však měla být stejná úroveň uznávání jako v případě nepovinných režimů podle čl. 18 odst. 6. Viz rovněž pozměňovací návrh Evropského parlamentu 102, který by zavedl vzájemné uznávání všech režimů ověřování. Komise podporuje myšlenku vzájemného uznávání vnitrostátních systémů; nepovinné režimy by neměly být nuceny uznávat vnitrostátní systémy.

10.         Lepší podávání zpráv nepovinnými režimy a o těchto režimech.

Podle textu Rady musí nepovinné režimy pravidelně podávat zprávy a Komise tyto zprávy zveřejní a musí přezkoumat, jak tyto nepovinné režimy fungují. Pro Komisi je tento text přijatelný, ale je třeba právně objasnit, zda lze tyto změny uplatnit na stávající nepovinné režimy. Evropský parlament (pozměňovací návrhy 58 a 103) chce, aby Komise podávala zprávy o fungování dobrovolných režimů a aby ve vhodných případech předložila návrh, což by Komise v zásadě mohla přijmout (některé aspekty je třeba více rozpracovat a objasnit).

11.         Bonus za využití znehodnocené půdy.

Text Rady zachovává bonus za využití znehodnocené půdy pro účely výpočtu úspor skleníkových plynů. Komise tento prvek z výpočtu úspor skleníkových plynů odstranila, neboť není v souladu s metodikou pro skleníkové plyny a vykazováním nepřímých změn ve využívání půdy a protože se zdá být obtížné tento druh půdy identifikovat. Komise může zachování tohoto prvku přijmout v kontextu celkově uspokojivého kompromisu, ale dala by přednost možnosti vypracovat ustanovení pro bezpečné fyzické oddělení plodin pěstovaných na silně kontaminované půdě. Evropský parlament odstranění tohoto prvku v textu Komise přijal.

12.         Sloučení kategorií využití půdy „zemědělská půda“ a „trvalé kultury“.

Pro účely výpočtu úspor skleníkových plynů text Rady slučuje kategorie využití půdy „zemědělská půda“ a „trvalé kultury“. Tím se má vyřešit potenciální otázka metodiky započítávání skleníkových plynů v případě, že je „zemědělská půda“ přeměněna na „trvalou kulturu“ a naopak. I když by Komise mohla změny navržené Radou přijmout na základě celkově uspokojivého kompromisu, je i nadále vážné znepokojena možnými dopady na udržitelnost biopaliv ve třetích zemích a je přesvědčena, že by se tato otázka mohla řešit jinak. (Tento prvek není obsažen ani v textu Komise, ani v textu Evropského parlamentu).

13.         Doložka o přezkumu.

Podle textu Rady by Komise musela do jednoho roku od vstupu směrnice v platnost předložit zprávu o moderních biopalivech, vědeckých poznatcích o nepřímých změnách ve využívání půdy a o určování a osvědčování biopaliv, která způsobují malé nepřímé změny ve využívání půdy. V roce 2017 by Komise musela podat zprávu o opatřeních týkajících se nepřímých změn ve využívání půdy a znovu také o osvědčování biopaliv, která způsobují malé nepřímé změny ve využívání půdy, o předcházení podvodům a o nepovinných režimech. Komise důrazně doporučuje, aby byl zaveden jediný přezkum v roce 2017 pro všechny tyto položky. Komise rovněž zpochybňuje užitečnost zavedení právní definice biopaliv s nízkým rizikem nepřímých změn ve využívání půdy ještě před tímto přezkumem. Kromě toho Rada doplňuje do textu pasáž o „prozatímní“ povaze odhadovaných hodnot nepřímých změn ve využívání půdy, které mají být pro účely zprávy použity. Doložka o přezkumu by měla objasnit, jaké by měly být další kroky, např. zda by měly být „prozatímní“ hodnoty zachovány až do roku 2020, nebo zda by měly být navrženy hodnoty „konečné“. Podle Komise by užitečným vodítkem mohly být pozměňovací návrhy Evropského parlamentu 107, 189 a 190 (budou-li provedeny jednotně).

14.         Koncepce biopaliv s „nízkým rizikem nepřímých změn ve využívání půdy“.

Jak již bylo zmíněno, text Rady zavedl v doložce o přezkumu definici biopaliv „s nízkým rizikem nepřímých změn ve využívání půdy“ a požadavek, aby Komise předložila zprávu, v níž se „uvedou kritéria pro stanovení a certifikaci biopaliv s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy“. Definice v textu Rady odlišuje tyto druhy biopaliv od biopaliv, která jsou vyráběna ze vstupních surovin uvedených v části A přílohy IX. Ačkoli by si Komise dokázala v této oblasti představit další práci (s upozorněním, že by měla být provedena naráz v roce 2017), je podle ní třeba postupovat opatrně, aby se zaručilo, že veškeré vstupní suroviny, které jsou určeny jako suroviny „s nízkým rizikem nepřímých změn ve využívání půdy“, skutečně nízké riziko představují. Komise ani Evropský parlament se o této kategorii biopaliv nezmínily.

15.         Přecházení podvodům.

Text Rady vyzívá k lepší spolupráci mezi vnitrostátními systémy a také mezi nepovinnými režimy a vnitrostátními systémy; členské státy musí podporovat vývoj a využívání systémů pro sledování a vyhledávání; členské státy musí podávat zprávy o opatřeních proti podvodům a v roce 2017 musí Komise posoudit účinnost těchto opatření a případně předložit návrh. Komise může navrhované Radou doplňky přijmout. Otázkou podvodů je znepokojen také Evropský parlament (pozměňovací návrh 185).

16.         Odstranění aktů v přenesené pravomoci.

V textu Rady jsou zachovány pouze akty v přenesené pravomoci s omezenou působností pro účely doplnění standardních hodnot do přílohy IV směrnice o jakosti paliv a přílohy V směrnice o energii z obnovitelných zdrojů a pro účely doplnění vstupních surovin do přílohy IX směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. Rada zavedla doložku bez stanoviska v čl. 11 odst. 4 směrnice 98/70/ES a v čl. 25 odst. 3 a 4 směrnice 2009/28/ES pro účely přijímání prováděcích aktů.

a)           Komise zastává názor, že směrnice je třeba aktualizovat v souladu s vědeckým pokrokem a novým technologickým vývojem. Provedení této aktualizace řádným legislativním postupem by bylo příliš těžkopádné a pomalé a odpovídajícím způsobem by nezaručilo, že při přizpůsobování striktně technických aspektů směrnice o jakosti paliv a směrnice o energii z obnovitelných zdrojů vědeckému pokroku bude zajištěna nutná pružnost/účinnost, a tím dosaženo jejich cílů v oblasti ochrany životního prostředí (snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy). Většina navrhovaných aktů v přenesené pravomoci má nahradit akty přijaté bývalým regulativním postupem s kontrolou, který je obsažen ve směrnicích („lisabonizace“). Podle názoru Komise hrozí, že přístup, který nedávno navrhlo předsednictví a který má zrušit svěření pravomocí pro přijímání aktů v přenesené pravomoci/prováděcích aktů Komisi a začleňuje veškerá ustanovení do legislativního aktu, zastře rozdíl mezi změnou/přizpůsobením nepodstatných a podstatných prvků směrnic. Technické přizpůsobení zjevně patří do první kategorie. Komise případně prozkoumá kompromisní texty, přičemž bude postupovat v souladu se svým přístupem ke svěření pravomocí podle pravidel Smluv, podle nějž se působnost článků 290 a 291 SFEU vzájemně vylučuje. Komise vítá postoj Evropského parlamentu, který názor Komise plně podporuje, a nadále hledá kompromisy, které by zajistily využívání aktů v přenesené pravomoci.

b)           Komise důrazně nesouhlasí s odstraněním přenesených pravomocí, čímž by byly ovlivněny probíhající postupy podle rozhodnutí 1999/468/ES nebo postupy, které budou zahájeny nejpozději [datum určí Komise] a doplní obě směrnice. Budou-li pravomoci odstraněny, musí být do návrhu začleněno přechodné období pro uplatnění postupů podle nařízení (EU) č. 182/2011.

c)           Kromě toho Rada zavedla doložku bez stanoviska pro účely přijímání prováděcích aktů. Komise se domnívá, že neexistuje žádný konkrétní důvod, proč by tato doložka měla být do návrhu začleněna, a žádá o bod odůvodnění, v němž by bylo zavedení této doložky zdůvodněno. Pokud by takový bod odůvodnění nebyl na konci procesu přijat, Komise učiní ve vztahu k této otázce standardní prohlášení.

4.           Závěry/všeobecné poznámky

Třebaže se Komise domnívá, že politická dohoda Rady v prvním čtení nesplňuje některé ze základních cílů jejího původního návrhu, je si vědoma toho, že jediným způsobem, jak umožnit pokračování řádného legislativního postupu, je zdržet se námitek. Komise usiluje o zachování těch prvků návrhu, které v souvislosti s používáním biopaliv v odvětví dopravy mohou přispět ke zmírnění dopadů nepřímých změn ve využívání půdy a k zachování celkové úrovně ambicí v oblasti ochrany životního prostředí, včetně určitých prvků, které jsou součástí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení.

5.         PROHLÁŠENÍ KOMISE

Komise vypracovala prohlášení, které bude zahrnuto do zápisu ze zasedání Rady a které zní:

Prohlášení Komise k postoji Rady v prvním čtení k návrhu o nepřímých změnách ve využívání půdy

[Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů]

COM(2012) 595 final – 2012/0288 (COD)

Komise s politováním konstatuje, že pokud jde o její původní návrh, Rada ve svém postoji v prvním čtení výrazně snížila úroveň ambicí při zmírňování dopadů konvenčních biopaliv na nepřímé změny ve využívání půdy a že její postoj neobsahuje žádné silnější pobídky k přechodu na moderní biopaliva ani jiné možnosti využívání energie z obnovitelných zdrojů, které nezpůsobují nepřímé změny ve využívání půdy, v odvětví dopravy. Komise rovněž vyjadřuje politování nad tím, že změny zavedené Radou snižují úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí v rámci celkového cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, který stanovila směrnice o energii z obnovitelných zdrojů[3].

Aby však mohl legislativní proces pokračovat, Komise proti postoji Rady v prvním čtení nevznese námitky.

Komise bude tudíž nadále úzce spolupracovat se spolutvůrci právních předpisů v dalších krocích legislativního postupu. Komise usiluje o zachování těch prvků návrhu, které v souvislosti s používáním biopaliv v odvětví dopravy mohou přispět ke zmírnění dopadů nepřímých změn ve využívání půdy a k zachování celkové úrovně ambicí v oblasti ochrany životního prostředí, včetně určitých prvků, které jsou součástí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení. Komise tak činí v naději, že bude možné nalézt řešení, které by odráželo evropský zájem bojovat proti nepříznivým vlivům konvenčních biopaliv na životní prostředí.

[1]               Podle definice v bodě 3.1.1 dokumentu C 160 (2010).

[2]               Omezení podílu, kterým konvenční biopaliva přispívají k dosažení cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

[3]               2009/28/ES.