Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie v rámci Smíšeného výboru EHP zřízeného Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, pokud jde o nahrazení protokolu 4 k Dohodě o EHP o pravidlech původu novým protokolem, který je v souladu s Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu /* COM/2014/0741 final - 2014/0353 (NLE) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Regionální úmluva o
celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu[1] (dále jen „úmluva“)
obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s
příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami. EU podepsala úmluvu dne 15. června 2011 a
uložila svou listinu o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26.
března 2012. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3
vstoupila úmluva pro EU v platnost dne 1. května 2012.
Norsko, Island a Lichtenštejnsko, ostatní smluvní strany Dohody
o Evropském hospodářském prostoru[2]
(dále jen „Dohoda o EHP“), podepsaly úmluvu dne 15. června 2011, 30.
června 2011 a 15. června 2011 a uložily své listiny
o přijetí u depozitáře úmluvy dne 9. listopadu 2011, 12.
března 2012 a 28. listopadu 2011. V důsledku toho podle čl. 10
odst. 3 vstoupila úmluva pro Norsko a Lichtenštejnsko v platnost dne 1. ledna
2012 a pro Island dne 1. května 2012. Článek 6 úmluvy stanoví,
že každá smluvní strana přijme vhodná opatření, aby zajistila
účinné uplatňování uvedené úmluvy. V důsledku toho by
v Dohodě o EHP měl být Protokol 4 o pravidlech
původu nahrazen novým protokolem, který pokud možno co nejvíce odkazuje
na úmluvu. Současně se aktualizuje znění protokolu 4 a
uvede se mimo jiné do souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie. Tento návrh nahrazuje protokol 4 zcela novým
protokolem za účelem zlepšení srozumitelnosti pro hospodářské
subjekty a správní orgány. Změny oproti stávajícímu protokolu jsou
následující: 1. Článek 3 se
mění tak, aby se uplatňování diagonální kumulace původu
rozšířilo na všechny země, jež se účastní procesu
stabilizace a přidružení[3]
zavedeného Evropskou unií, což je jedním z hlavních cílů uvedené
úmluvy. Odkaz na země účastnící se procesu stabilizace
a přidružení zavedeného Evropskou unií se doplňuje
do čl. 3 odst. 1, aby se zamezilo povinnému používání
osvědčení EUR-MED. Ze stejného důvodu se odkaz na Faerské
ostrovy přesouvá z čl. 3 odst. 2 do čl. 3 odst.
1. 2. V odkazu na
článek 32 v obsahu se slova „Vzájemná pomoc“ nahrazují slovy „Správní
spolupráce“. 3. V nadpisu „Společná
prohlášení“ v obsahu, v čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 5, čl. 4
odst. 2 a čl. 31 odst. 1, jakož i ve společných
prohlášeních se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 4. V čl. 3 odst. 5,
čl. 31 odst. 3 a čl. 32 odst. 1 se slova „Komise Evropských
společenství“ nahrazují slovy „Evropská komise“ v odpovídajících
mluvnických tvarech. 5. V čl. 5
odst. 2 se slova „se ... nepoužijí“ nahrazují slovy „by se ... použít
neměly“. 6. V čl. 6 odst. 1 se za
písmeno m) vkládá nové písmeno, které zní:
„n) mísení cukru s jakýmkoli materiálem;“
Stávající písmena n) až p) se mění na písmena o) až q). 7. Název článku 32 se
nahrazuje tímto:
„Správní spolupráce“. Obsah příloh I až IVb se nahrazuje
odkazem na úmluvu. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ S členskými státy EU byla konzultována
předloha rozhodnutí Rady v rámci Výboru pro celní kodex (odboru pro
původ) dne 13. května 2013. Smluvní strany úmluvy byly konzultovány
na zasedání celoevropsko-středomořské pracovní skupiny
ve dnech 14. a 15. května 2013. Nebylo třeba využít externích odborných
konzultací. Kromě toho nebylo třeba posuzovat dopady, jelikož
navrhované úpravy jsou technického rázu a nevztahují se na podstatu v
současnosti platného protokolu o pravidlech původu. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Podle čl. 1 odst. 3
nařízení Rady (ES) č. 2894/94 o některých prováděcích
pravidlech k Dohodě o EHP zaujímá postoj Unie k takovým rozhodnutím
Rada na návrh Komise. Právním základem změny tohoto ustanovení
je článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o
fungování Evropské unie. Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie.
Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Navrhovaný nástroj: rozhodnutí Rady. Tento návrh nahrazuje dokument COM(2012) 133
final ze dne 22. března 2012, který se tímto odvolává. 2014/0353 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem
Evropské unie v rámci Smíšeného výboru EHP zřízeného Dohodou o Evropském
hospodářském prostoru, pokud jde o nahrazení protokolu 4 k Dohodě
o EHP o pravidlech původu novým protokolem, který je v souladu s
Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských
preferenčních pravidlech původu RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této
smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES)
č. 2894/94 ze dne 28. listopadu 1994 o některých
prováděcích pravidlech k Dohodě o Evropském hospodářském
prostoru[4],
a zejména na čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh Evropské komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Protokol 4 k Dohodě
o Evropském hospodářském prostoru[5]
(dále jen „dohoda“), se týká pravidel původu. (2) Regionální úmluva o
celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu[6] (dále jen „úmluva“)
obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s
příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami. (3) EU, Norsko
a Lichtenštejnsko podepsaly úmluvu dne 15. června 2011 a Island
ji podepsal dne 30. června 2011. (4) EU, Norsko, Island a
Lichtenštejnsko uložily své listiny o přijetí u depozitáře
úmluvy dne 26. března 2012, 9. listopadu 2011, 12. března 2012 a 28.
listopadu 2011. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3
vstoupila úmluva pro EU a Island v platnost dne 1. května 2012
a pro Norsko a Lichtenštejnsko dne 1. ledna 2012. (5) Článek 6 úmluvy
stanoví, že každá smluvní strana přijme vhodná opatření, aby
zajistila účinné uplatňování uvedené úmluvy. V důsledku
toho by v dohodě měl být Protokol 4 o pravidlech původu nahrazen
novým protokolem, který je v souladu s úmluvou a co nejvíce na ni odkazuje. (6) Evropská unie by proto
měla ve Smíšeném výboru EHP zaujmout postoj obsažený
v připojené předloze rozhodnutí, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Postoj, který má Evropská unie zaujmout
v rámci Smíšeného výboru EHP zřízeného Dohodou o Evropském
hospodářském prostoru, pokud jde o nahrazení protokolu 4 uvedené
dohody o pravidlech původu novým protokolem, který je v souladu s
Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních
pravidlech původu a co nejvíce na ni odkazuje, je obsažen
v přiloženém návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP. Zástupci Unie ve Smíšeném výboru EHP mohou
odsouhlasit drobné změny předlohy rozhodnutí Smíšeného výboru EHP bez
dalšího rozhodnutí Rady. Článek 2 Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP se
zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 3 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem
přijetí. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4. [2] Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3. [3] Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská
republika Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Kosovo podle rezoluce Rady
bezpečnosti OSN č. 1244/99. [4] Úř. věst. L 305, 30.11.1994, s. 6. [5] Úř. věst. L 1,
3.1.1994, s. 3. [6] Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4. PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP
č. .../2014,
kterým se nahrazuje protokol 4 k Dohodě o Evropském hospodářském
prostoru o pravidlech původu novým protokolem, který je v souladu s
Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu SMÍŠENÝ VÝBOR EHP, s ohledem na Dohodu o Evropském
hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na
článek 98 této dohody, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Článek 9 Dohody o EHP odkazuje na
protokol 4, který určuje pravidla původu a stanoví kumulaci
původu mezi Unií, Švýcarskem (včetně Lichtenštejnska), Islandem,
Norskem, Tureckem, Faerskými ostrovy a účastníky barcelonského procesu[1]. (2)
Regionální úmluva
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu[2]
(dále jen „úmluva“) obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného
v souladu s příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními
stranami. (3)
EU, Norsko a Lichtenštejnsko podepsaly úmluvu dne
15. června 2011 a Island ji podepsal dne 30. června 2011. (4)
EU uložila své listiny o přijetí
u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012, Norsko dne
9. listopadu 2011, Island dne 12. března 2012 a Lichtenštejnsko
dne 28. listopadu 2011. V důsledku toho podle čl. 10
odst. 3 uvedené úmluvy vstoupila tato úmluva pro EU a Island
v platnost dne 1. května 2012 a pro Norsko a
Lichtenštejnsko dne 1. ledna 2012. (5)
Úmluva zahrnuje účastníky procesu stabilizace
a přidružení v celoevropsko-středomořské oblasti kumulace
původu. (6)
Pokud k úmluvě nepřistoupí
souběžně všechny smluvní strany v rámci celoevropsko-středomořské
oblasti kumulace, nemělo by to představovat méně příznivou
situaci, než jaká byla na základě předchozího znění protokolu 4. (7)
Článek 6 úmluvy stanoví, že každá
smluvní strana přijme vhodná opatření, aby zajistila účinné
uplatňování uvedené úmluvy. Proto by v Dohodě měl být
protokol 4 o pravidlech původu nahrazen novým protokolem, který je v
souladu s úmluvou. (8)
Rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. XX/XX byla pro Chorvatsko zavedena
přechodná pravidla o uplatňování pravidel původu stanovených v
protokolu 4. Uvedená pravidla by měla zůstat v platnosti do
skončení přechodných pravidel, PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 1. Protokol 4
k Dohodě se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto
rozhodnutí. 2. Bez ohledu na odstavec 1
tohoto článku platí, že článek 41 protokolu 4 ve znění
rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. XX/XX[3]
se nadále uplatňuje do 1. ledna 2017. Článek 2 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem […] za předpokladu, že Smíšenému výboru EHP jsou
učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody[4]. Použije se ode dne 1. dubna 2014. Článek 3 Toto rozhodnutí bude zveřejněno
v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské
unie. V Bruselu dne […]. Za
Smíšený výbor EHP předseda tajemníci
Smíšeného výboru EHP PŘÍLOHA rozhodnutí
Smíšeného výboru EHP č. […] „PROTOKOL 4 O PRAVIDLECH PŮVODU OBSAH HLAVA I OBECNÁ
USTANOVENÍ Článek 1 Definice HLAVA II DEFINICE
POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ Článek 2 Obecné požadavky Článek 3 Diagonální kumulace
původu Článek 4 Zcela získané produkty Článek 5 Dostatečně opracované
nebo zpracované produkty Článek 6 Nedostatečné
opracování nebo zpracování Článek 7 Určující jednotka Článek 8 Příslušenství,
náhradní díly a nástroje Článek 9 Soupravy Článek 10 Neutrální prvky HLAVA III POŽADAVKY
TÝKAJÍCÍ SE ÚZEMÍ Článek 11 Zásada teritoriality Článek 12 Přímá doprava Článek 13 Výstavy HLAVA IV NAVRACENÍ
CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA Článek 14 Zákaz navracení cla nebo
osvobození od cla HLAVA V DOKLAD
O PŮVODU Článek 15 Obecné požadavky Článek 16 Postup pro vydání
průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED Článek 17 Průvodní
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED vydaná dodatečně Článek 18 Vystavení duplikátu
průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED Článek 19 Vydání průvodního osvědčení EUR.1
nebo EUR-MED na základě dokladu o původu zboží vydaného nebo
vyhotoveného dříve Článek 20 Účetní
rozlišování Článek 21 Podmínky pro vyhotovení prohlášení na
faktuře nebo prohlášení na faktuře EUR-MED Článek 22 Schválený vývozce Článek 23 Platnost dokladu o
původu Článek 24 Předkládání dokladu
o původu Článek 25 Dovoz po částech Článek 26 Osvobození od povinnosti
předložit doklad o původu Článek 27 Prohlášení dodavatele Článek 28 Podpůrné doklady Článek 29 Uchovávání dokladu o původu, prohlášení
dodavatele a podpůrných dokladů Článek 30 Rozpory a formální chyby Článek 31 Částky
vyjádřené v eurech HLAVA VI METODY
SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE Článek 32 Správní spolupráce Článek 33 Ověřování
dokladů o původu Článek 34 Ověřování
prohlášení dodavatele Článek 35 Řešení sporů Článek 36 Sankce Článek 37 Svobodná pásma HLAVA VII CEUTA
A MELILLA Článek 38 Uplatňování
protokolu Článek 39 Zvláštní podmínky HLAVA VIII ZÁVĚREČNÁ
USTANOVENÍ Článek 40 Přechodná
ustanovení pro zboží v režimu tranzitu nebo uskladnění SEZNAM
PŘÍLOH Příloha I: Úvodní poznámky
k seznamu v příloze II Příloha II: Seznam opracování nebo zpracování, která musí
být provedena na nepůvodních materiálech, aby vyrobený produkt mohl získat
status původu Příloha IIIa: Vzory průvodního osvědčení
EUR.1 a žádosti o průvodní osvědčení EUR.1 Příloha IIIb: Vzory průvodního osvědčení
EUR-MED a žádosti o průvodní osvědčení EUR-MED Příloha IVa: Znění
prohlášení na faktuře Příloha IVb: Znění
prohlášení na faktuře EUR-MED Příloha V: Vzor prohlášení
dodavatele Příloha VI: Vzor dlouhodobého
prohlášení dodavatele SPOLEČNÁ
PROHLÁŠENÍ Společné prohlášení o přijímání
dokladů o původu vystavených v rámci dohod uvedených
v článku 3 protokolu 4 k produktům pocházejícím z
Evropské unie, Islandu nebo Norska Společné prohlášení o Andorrském
knížectví Společné prohlášení o Republice San
Marino Společné prohlášení o odstoupení smluvní
strany od Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských
preferenčních pravidlech původu HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Definice Pro účely tohoto protokolu se rozumí: a) „výrobou“
každé opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo
specifických operací; b) „materiálem“
jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou
používány při výrobě produktu; c) „produktem“
vyráběný produkt, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné
výrobní operaci; d) „zbožím“ jak materiál, tak
produkty; e) „celní
hodnotou“ hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku
VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dohoda Světové
obchodní organizace o celní hodnotě); f) „cenou
ze závodu“ cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci v EHP, v jehož
podniku se provádí poslední opracování nebo zpracování, pokud tato cena
zahrnuje hodnotu veškerého použitého materiálu po odečtení případných
vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného
produktu; g) „hodnotou
materiálů“ celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v
okamžiku dovozu, nebo není-li známa a nelze-li ji určit, první
ověřitelná cena zaplacená za tyto materiály v EHP; h) „hodnotou
původních materiálů“ hodnota těchto materiálů stanovená
obdobně podle písmene g); i) „přidanou
hodnotou“ cena ze závodu snížená o celní hodnotu každého z obsažených
materiálů, které pocházejí z ostatních zemí uvedených
v článku 3, u kterých je možná kumulace, nebo není-li celní
hodnota známa a nelze-li ji určit, první ověřitelná cena
zaplacená za tyto materiály v EHP; j) „kapitolami“
a „čísly“ kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v
nomenklatuře, která tvoří harmonizovaný systém popisu a
číselného označování zboží, dále v tomto protokolu nazývaný
„harmonizovaný systém“ nebo „HS“; k) „zařazením“
zařazení produktu nebo materiálu do určitého čísla; l) „zásilkou“
produkty, které buď zasílá současně jeden vývozce jednomu
příjemci, nebo které jsou přepravovány na základě
jednotného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud
tento doklad neexistuje, na základě jediné faktury; m) „územím“ území
včetně teritoriálních vod. HLAVA II DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ Článek 2 Obecné požadavky 1. Pro účely provádění Dohody se za produkty pocházející
z EHP považují: a) produkty, které byly
v EHP zcela získány ve smyslu článku 4; b) produkty,
které byly získány v EHP a obsahují materiály, které tam nebyly zcela
získány, jestliže byly tyto materiály v EHP dostatečně
opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 5. Pro tyto účely
se území smluvních stran, na která se vztahuje Dohoda, považují za jediné
území. 2. Bez ohledu na odstavec 1 je území Lichtenštejnského knížectví
vyloučeno z území EHP pro účely určování původu
produktů uvedených v tabulkách I a II protokolu 3
a tyto produkty jsou považovány za pocházející z EHP pouze tehdy,
pokud byly buď zcela získány, nebo dostatečně opracovány nebo
zpracovány na území ostatních smluvních stran. Článek 3 Diagonální kumulace původu 1. Aniž je dotčen článek 2, považují se produkty za
pocházející z EHP, jestliže jsou tam získány a obsahují materiály pocházející
ze Švýcarska (včetně Lichtenštejnska)[5],
Islandu, Norska, Faerských ostrovů, Turecka, Evropské unie nebo z jedné ze
zemí, která je účastníkem procesu stabilizace a přidružení zavedeného
Evropskou unií[6],
za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v EHP
přesahuje úkony uvedené v článku 6. Není nutné, aby tyto
materiály byly dostatečně opracovány nebo zpracovány. 2. Aniž je dotčen článek 2, považují se produkty za
pocházející z EHP, jestliže jsou tam získány a obsahují materiály
pocházející z jedné ze zemí, která je na základě barcelonského
prohlášení, přijatého na evropsko-středomořské konferenci konané
ve dnech 27. a 28. listopadu 1995, účastníkem
evropsko-středomořského partnerství, kromě Turecka[7], za předpokladu,
že opracování nebo zpracování provedené v EHP přesahuje úkony uvedené
v článku 6. Není nutné, aby tyto materiály byly
dostatečně opracovány nebo zpracovány. 3. Jestliže opracování nebo zpracování provedené v EHP
nepřesahuje úkony uvedené v článku 6, považuje se získaný produkt za
pocházející z EHP, pouze je-li hodnota zde přidaná vyšší než hodnota
použitých materiálů pocházejících z jedné ze zemí uvedených v odstavcích
1 a 2. Pokud tomu tak není, považuje se získaný produkt za
pocházející ze země, ve které byla přidána nejvyšší hodnota
původních materiálů použitých ve výrobě v EHP. 4. Produkty pocházející z jedné ze zemí uvedených
v odstavcích 1 a 2, které nebyly opracovány ani zpracovány
v EHP, si při vývozu do jedné z těchto zemí ponechávají
svůj původ. 5. Kumulaci stanovenou v tomto
článku lze uplatnit pouze za předpokladu, že: a) mezi
zeměmi zapojenými do procesu získání statusu původu a zemí
určení se uplatňuje preferenční obchodní dohoda v souladu
s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT); b) materiály
a produkty získaly status původu použitím pravidel původu, která se
shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu; a c) oznámení
o splnění nezbytných podmínek pro uplatňování kumulace byla
zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie
(řada C) a v ostatních smluvních stranách v souladu
s jejich vlastními postupy. Kumulace stanovená
tímto článkem se uplatňuje ode dne uvedeného v oznámení
zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie
(řadě C). Evropská unie
sdělí ostatním smluvním stranám prostřednictvím Evropské komise
podrobné informace o dohodách, které jsou uplatňovány
s ostatními zeměmi uvedenými v odstavcích 1 a 2,
včetně dat jejich vstupu v platnost a jejich odpovídajících
pravidel původu. Článek 4 Zcela získané produkty 1. Za produkty zcela získané v EHP se
považují: a) nerostné
produkty tam vytěžené z půdy nebo mořského dna; b) rostlinné
produkty tam sklizené; c) živá
zvířata tam narozená či vylíhlá a chovaná; d) produkty
získané z živých zvířat tam chovaných; e) produkty
tamního lovu nebo rybolovu; f) produkty
mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře plavidly
smluvních stran mimo jejich teritoriální vody; g) produkty
vyrobené na výrobních plavidlech smluvních stran výlučně
z produktů uvedených v písmenu f); h) upotřebené
předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému
získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze k
protektorování, nebo k použití jako odpad; i) odpad a
šrot pocházející z výrobních operací tam provedených; j) produkty
vytěžené z mořského dna nebo z mořského podzemí
ležícího mimo jejich teritoriální vody, mají-li výhradní práva k využívání
tohoto mořského dna nebo mořského podzemí; k) zboží tam
vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech
a) až j). 2. Pojmy „plavidla smluvních stran“ a „výrobní plavidla
smluvních stran“ uvedené v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na
plavidla a výrobní plavidla: a) která
jsou registrována nebo přihlášena v členském státě Evropské
unie nebo ve státě ESVO; b) která
plují pod vlajkou členského státu Evropské unie nebo státu ESVO; c) která
alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci
členského státu Evropské unie nebo státu ESVO
nebo společnost, jejíž ústředí se nachází v jednom
z těchto států a jejíž ředitel nebo ředitelé,
předseda správní nebo dozorčí rady a většina
členů těchto orgánů jsou státními příslušníky
členského státu Evropské unie nebo státu ESVO, a v
případě veřejných obchodních společností či
společností s ručením omezeným navíc alespoň polovinu základního
kapitálu vlastní tyto státy nebo veřejné subjekty nebo státní
příslušníci daných států; d) jejichž
důstojnický sbor tvoří státní příslušníci
členského státu Evropské unie nebo státu ESVO a e) jejichž
posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci
členského státu Evropské unie nebo státu ESVO. Článek 5 Dostatečně opracované nebo
zpracované produkty (1)
Pro účely článku 2 se produkty, jež
nejsou zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo
zpracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu
v příloze II. Výše uvedené
podmínky popisují pro všechny produkty, na které se vztahuje Dohoda, opracování
nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech
použitých k jejich výrobě, a vztahují se pouze na tyto materiály.
Z toho vyplývá, že je-li produkt, který získal status původu
splněním podmínek uvedených v seznamu, použit při výrobě
jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky použitelné pro produkt,
v němž je obsažen, a nepřihlíží se ani
k nepůvodním materiálům, jež byly případně použity
při jeho výrobě. 2. Odchylně od odstavce 1 lze však použít nepůvodní
materiály, které by se podle podmínek uvedených v seznamu v příloze II
při výrobě daného produktu použít neměly, pokud: a) jejich
celková hodnota nepřesáhne 10 % ceny produktu ze závodu; b) použitím
tohoto odstavce není překročen žádný procentní podíl uvedený v
seznamu jako nejvyšší přípustná hodnota nepůvodních materiálů. Tento odstavec se
nevztahuje na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému. 3. Odstavce 1
a 2 se použijí s výhradou článku 6. Článek 6 Nedostatečné opracování nebo
zpracování 1. Aniž je dotčen odstavec 2, považují se za opracování nebo
zpracování nedostatečná k tomu, aby produktu udělila status
původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky
článku 5, tyto úkony: a) úkony,
jejichž účelem je uchování produktů v nezměněném stavu
během přepravy a skladování; b) rozdělování
nebo spojování nákladových kusů; c) mytí,
praní, čištění; zbavování prachu, oxidu, oleje, nátěru nebo
jiných povrchových vrstev; d) žehlení
nebo mandlování textilií; e) prosté
natírání a leštění; f) loupání,
částečné nebo úplné bělení, leštění a hlazení obilovin
a rýže; g) úkony
spočívající v barvení cukru nebo tvarování cukru; h) loupání,
vypeckovávání a louskání ovoce, ořechů a zeleniny; i) broušení,
prosté mletí nebo prosté řezání; j) prosévání,
prohazování, třídění, zařazování, srovnávání nebo sdružování
(včetně vytváření souprav předmětů); k) prosté
plnění do lahví, konzerv, baněk, pytlů, beden, krabic,
upevňování na podložky nebo desky a veškeré ostatní prosté balící úkony; l) připojování
nebo tisk značek, štítků, log a obdobných rozlišovacích znaků na
produkty nebo jejich obaly; m) prosté
mísení produktů, též různých druhů; n) mísení
cukru s jakýmkoli materiálem; o) prosté
sestavování součástí předmětu na úplný předmět
nebo rozebírání produktů na části; p) kombinace
dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až o); q) porážení
zvířat. 2. Při určování, zda se opracování nebo zpracování daného
produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechny úkony
provedené na tomto produktu v EHP posuzují dohromady. Článek 7 Určující jednotka (1)
Určující jednotkou pro použití tohoto
protokolu je konkrétní produkt, který je považován za základní jednotku
při jeho zařazení do nomenklatury harmonizovaného systému. Z toho vyplývá, že: a) je-li produkt
sestávající ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazen
podle harmonizovaného systému do jednoho čísla, je určující
jednotkou tento celek; b) sestává-li
zásilka z více stejných produktů zařazených do stejného
čísla harmonizovaného systému, použije se tento protokol na každý produkt
samostatně. 2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému
zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení
původu za jeden celek s produktem. Článek 8 Příslušenství, náhradní díly a
nástroje Příslušenství,
náhradní díly a nástroje dodávané spolu se zařízením, strojem,
přístrojem nebo vozidlem se považují za jeden celek se zařízením,
strojem, přístrojem nebo vozidlem, jestliže jsou součástí jejich
běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou
fakturovány zvlášť. Článek 9 Soupravy Soupravy (sady) ve
smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za
původní produkty, jestliže jsou původními všechny součásti, z
nichž se skládají. Soupravy produktů, které se skládají
z původních i nepůvodních součástí, se však považují
za původní produkt jako celek, jestliže hodnota nepůvodních
součástí netvoří více než 15 % ceny soupravy ze závodu. Článek 10 Neutrální prvky Při
určování, zda je produkt původní, není nutné zjišťovat
původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho
výrobě: a) energie a
palivo; b) zařízení
a vybavení; c) stroje a
nástroje; d) zboží, které
se nestává ani se nemá stát součástí konečného složení produktu. HLAVA III POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ÚZEMÍ Článek 11 Zásada teritoriality 1. S výjimkou článku 3 a odstavce 3 tohoto
článku musí být podmínky pro získání statusu původu stanovené
v hlavě II plněny v EHP nepřetržitě. 2. Je-li původní zboží vyvezené z EHP do jiné země vráceno,
musí být s výjimkou případů uvedených v článku 3 považováno za
nepůvodní, nelze-li celním orgánům věrohodně prokázat, že: a) vrácené
zboží je totožné s vyvezeným a b) bylo
podrobeno pouze úkonům nezbytným pro jeho uchování
v nezměněném stavu po doby pobytu v dané zemi nebo při
jeho vývozu. 3. Získání statusu původu v souladu s podmínkami
stanovenými v hlavě II není dotčeno opracováním nebo zpracováním
materiálů vyvezených z EHP a následně zpět dovezených, které je
provedeno mimo EHP, za předpokladu, že: a) uvedené
materiály jsou zcela získány v EHP nebo byly před vyvezením
opracovány nebo zpracovány nad rámec úkonů uvedených
v článku 6 a b) celním
orgánům může být věrohodně prokázáno, že: i) zpět
dovážené zboží bylo získáno opracováním nebo zpracováním vyvezených
materiálů a ii) celková přidaná hodnota nabytá mimo EHP při
uplatnění tohoto článku nepřesahuje 10 % ceny ze závodu
výsledného produktu, jehož status původu je požadován. 4. Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu
původu stanovené v hlavě II nevztahují na opracování nebo
zpracování provedené mimo EHP. Je-li však k určení původu výsledného
produktu použito pravidlo v seznamu v příloze II, které stanoví
nejvyšší hodnotu všech použitých nepůvodních materiálů, nesmí
součet celkové hodnoty nepůvodních materiálů použitých na území
dotyčné strany a celkové přidané hodnoty nabyté mimo EHP
při uplatnění tohoto článku přesáhnout stanovený procentní
podíl. 5. Pro účely odstavců 3 a 4 se „celkovou přidanou
hodnotou“ rozumějí všechny náklady vzniklé mimo EHP, včetně
hodnoty tam začleněných materiálů. 6. Odstavce 3 a 4 se nevztahují na produkty, které
nesplňují podmínky uvedené v seznamu v příloze II nebo
které mohou být považovány za dostatečně opracované nebo zpracované
pouze při uplatnění všeobecné tolerance stanovené
v čl. 5 odst. 2. 7. Odstavce 3 a 4 se nevztahují na produkty kapitol 50
až 63 harmonizovaného systému. 8. Jakékoli opracování nebo zpracování, na něž se vztahuje tento
článek a které bylo provedeno mimo EHP, se uskuteční
v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu. Článek 12 Přímá doprava (1)
Preferenční zacházení stanovené Dohodou se
týká pouze produktů, které splňují podmínky tohoto protokolu a které
jsou přepravovány přímo uvnitř EHP nebo přes území zemí
uvedených v článku 3, se kterými je možná kumulace. Produkty
tvořící jedinou zásilku však mohou být přepravovány přes jiná
území s případnou překládkou nebo dočasným uskladněním na
těchto územích, jestliže v zemi tranzitu nebo uskladnění
zůstanou pod dohledem celních orgánů a nejsou tam podrobeny jiným
úkonům než vykládce, překládce nebo úkonům, jejichž účelem
je jejich uchování v nezměněném stavu. Původní
produkty mohou být přepravovány potrubím přes jiné území než území
EHP. 2. Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se
prokazuje tak, že se celním orgánům země dovozu předloží: a) jednotný
přepravní doklad, na jehož základě se uskutečňuje
přeprava ze země vývozu přes zemi tranzitu; nebo b) potvrzení vydané
celními orgány země tranzitu, které obsahuje: i) přesný
popis produktů; ii) data
vykládky nebo překládky produktů a případně názvy
použitých plavidel nebo jiných dopravních prostředků a iii) osvědčení
podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu; nebo c) nemohou-li
být předloženy, jakékoli jiné průkazní doklady. Článek 13 Výstavy 1. Jsou-li původní produkty zaslány na výstavu do jiné
země, než jsou země uvedené v článku 3, se kterými je
možná kumulace, a po ukončení výstavy prodány za účelem dovozu
do EHP, uplatní se na ně při dovozu Dohoda, pokud je celním
orgánům věrohodně prokázáno, že: a) vývozce
zaslal tyto produkty z některé ze smluvních stran do země konání
výstavy a vystavoval je tam; b) vývozce
tyto produkty prodal příjemci v jiné smluvní straně nebo je na
něj jinak převedl; c) produkty
byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stejném
stavu, v jakém na ni byly odeslány; a d) produkty
nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu
než k předvedení na této výstavě. 2. V souladu s hlavou V se vydá nebo vyhotoví doklad
o původu zboží, který se obvyklým způsobem předloží celním
orgánům země dovozu. Uvede se v něm název a adresa výstavy.
V případě potřeby mohou být požadovány další doklady
o podmínkách, za kterých byly produkty vystavovány. 3. Odstavec 1 se vztahuje na všechny obchodní, průmyslové,
zemědělské nebo řemeslné výstavy, veletrhy nebo obdobné
veřejné přehlídky či expozice, v jejichž průběhu
produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou akcí pořádaných
soukromě v prodejnách nebo podnikových prostorách za účelem
prodeje zahraničních produktů. HLAVA IV NAVRACENÍ CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA Článek 14 Zákaz navracení cla nebo osvobození od
cla 1. Nepůvodní materiály použité při výrobě
produktů pocházejících z EHP nebo jedné ze zemí uvedených
v článku 3, pro které je vydáván nebo vyhotovován doklad
o původu v souladu s hlavou V, nepodléhají
v žádné smluvní straně navracení cla nebo osvobození od cla
jakéhokoli druhu. 2. Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli
opatření týkající se vracení, prominutí nebo nezaplacení,
částečného nebo úplného, cla nebo poplatků s rovnocenným
účinkem, uplatňovaných v některé ze smluvních stran na
materiály použité k výrobě, pokud se toto vracení, prominutí nebo
nezaplacení uplatňuje výslovně nebo fakticky tehdy, jestliže jsou
produkty získané z těchto materiálů vyváženy, a nikoli,
jsou-li určeny pro domácí použití. 3. Vývozce produktů uvedených v dokladu o původu
zboží musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů
předložit veškeré související doklady prokazující, že pro nepůvodní
materiály použité k jejich výrobě nebylo uplatněno navracení cla
a že veškerá cla a poplatky s rovnocenným účinkem, které se
vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny. 4. Odstavce 1 až 3 se rovněž vztahují na obaly ve
smyslu čl. 7 odst. 2, na příslušenství, náhradní díly a nástroje ve
smyslu článku 8 a na soupravy produktů ve smyslu
článku 9, pokud tyto předměty nejsou původní. 5. Odstavce 1 až 4 se vztahují pouze na materiály, na
něž se vztahuje Dohoda. Kromě toho nevylučují použití režimu
vývozních náhrad u zemědělských produktů, jsou-li
uplatňovány při vývozu v souladu s Dohodou. HLAVA V DOKLAD O PŮVODU Článek 15 Obecné požadavky 1. Ustanovení Dohody se vztahují na původní produkty při
dovozu do některé smluvní strany po předložení jednoho
z těchto dokladů o původu: a) průvodního
osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze IIIa; b) průvodního
osvědčení EUR-MED, jehož vzor je uveden v příloze IIIb; c) v
případech uvedených v čl. 21 odst. 1 prohlášení (dále jen
„prohlášení na faktuře“ nebo „prohlášení na faktuře EUR-MED“),
učiněného vývozcem na faktuře, dodacím listu nebo jakémkoli
jiném obchodním dokladu, který popisuje dotyčné produkty
dostatečně podrobně, aby je bylo možné ztotožnit. Znění
prohlášení na faktuře jsou uvedena v přílohách IVa a IVb. 2. Bez ohledu na odstavec 1 se Dohoda vztahuje na původní
produkty ve smyslu tohoto protokolu v případech stanovených
v článku 26, aniž by bylo nutné předložit některý
z dokladů o původu uvedených v odstavci 1. Článek 16 Postup pro vydání průvodního
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED 1. Průvodní osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED vydávají
celní orgány země vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem
nebo, na odpovědnost vývozce, jeho zmocněným zástupcem. 2. Pro tyto účely vyplní vývozce nebo jeho zmocněný
zástupce průvodní osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED
a formulář žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách
IIIa a IIIb. Tyto formuláře musí být vyplněny v jednom
z jazyků, ve kterých je sepsána Dohoda, a v souladu
s vnitrostátním právem země vývozu. Jsou-li formuláře
vyplňovány rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým
písmem. Popis produktů se uvede v kolonce vyhrazené pro tento účel
tak, aby zde nebyly ponechány prázdné řádky. Není-li vyplněna celá
kolonka, podtrhne se poslední řádek popisu vodorovnou čarou
a prázdný prostor se proškrtne. 3. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení
EUR.1 nebo EUR-MED musí být připraven kdykoli na žádost celních
orgánů země vývozu, ve které je průvodní osvědčení
EUR.1 nebo EUR-MED vydáno, předložit veškeré náležité doklady prokazující
status původu dotyčných produktů a splnění ostatních
podmínek stanovených v tomto protokolu. 4. Aniž je dotčen odstavec 5, vydávají celní orgány smluvní
strany průvodní osvědčení EUR.1 v těchto
případech: –
lze-li dotyčné produkty považovat za produkty
pocházející z EHP nebo z jedné ze zemí uvedených v čl. 3
odst. 1, se kterými je možná kumulace, bez uplatnění kumulace
s materiály pocházejícími z jedné ze zemí uvedených v čl. 3
odst. 2, a splňují-li ostatní podmínky stanovené v tomto
protokolu, –
lze-li dotyčné produkty považovat za produkty
pocházející z jedné ze zemí uvedených v čl. 3 odst. 2, se
kterými je možná kumulace, bez uplatnění kumulace s materiály
pocházejícími z jedné ze zemí uvedených v článku 3,
a splňují-li ostatní podmínky stanovené v tomto protokolu, za
předpokladu, že v zemi původu bylo vydáno osvědčení
EUR-MED nebo prohlášení na faktuře EUR-MED. 5. Celní orgány smluvní strany vydávají průvodní
osvědčení EUR-MED, pokud lze dotyčné produkty považovat za
produkty pocházející z EHP nebo jedné ze zemí uvedených
v článku 3, se kterými je možná kumulace, pokud splňují
podmínky tohoto protokolu a –
byla uplatněna kumulace s materiály
pocházejícími z jedné ze zemí uvedených v čl. 3 odst. 2, nebo –
produkty mohou být použity v souvislosti
s kumulací jako materiály pro výrobu produktů určených pro vývoz
do jedné ze zemí uvedených v čl. 3 odst. 2, nebo –
produkty mohou být zpětně vyvezeny ze
země určení do jedné ze zemí uvedených v čl. 3 odst. 2. 6. Průvodní osvědčení EUR-MED musí v kolonce 7
obsahovat jedno z těchto prohlášení v anglickém jazyce: –
pokud byl původ získán uplatněním
kumulace s materiály pocházejícími z jedné nebo více zemí uvedených
v článku 3: „CUMULATION APPLIED
WITH …“ (název země/zemí), –
pokud byl původ získán bez uplatnění
kumulace s materiály pocházejícími z jedné nebo více zemí uvedených
v článku 3: „NO CUMULATION
APPLIED“. 7. Celní orgány vydávající průvodní osvědčení EUR.1
nebo EUR-MED přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby
ověřily původ produktů a splnění ostatních
podmínek tohoto protokolu. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli
důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo
jinou kontrolu, kterou považují za účelnou. Dále zajistí, aby
formuláře uvedené v odstavci 2 byly řádně vyplněny.
Zejména zkontrolují, zda bylo místo vyhrazené pro popis produktů
vyplněno takovým způsobem, aby byla vyloučena možnost
dodatečného podvodného vpisování údajů. 8. Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 nebo
EUR-MED se uvádí v kolonce 11 osvědčení. 9. Celní orgány vydají průvodní osvědčení EUR.1 nebo
EUR-MED a poskytnou je vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo
zajištěn. Článek 17 Průvodní osvědčení
EUR.1 nebo EUR-MED vydaná dodatečně 1. Odchylně od čl. 16 odst. 9 může být
průvodní osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED ve výjimečných
případech vydáno po vývozu produktů, jichž se týká, jestliže: a) nebylo
vydáno při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo
zvláštních okolností; nebo b) bylo
celním orgánům věrohodně prokázáno, že průvodní
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED bylo vydáno, ale nebylo při
dovozu přijato z technických důvodů. 2. Odchylně od čl. 16 odst. 9 může být
průvodní osvědčení EUR-MED vydáno po vývozu produktů, jichž
se týká a pro které bylo při vývozu vydáno průvodní
osvědčení EUR.1, jestliže je celním orgánům
věrohodně prokázáno splnění podmínek uvedených
v čl. 16 odst. 5. 3. Pro účely odstavců 1 a 2 musí vývozce
v žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, kterých se
průvodní osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED týká, a svou žádost
odůvodnit. 4. Celní orgány mohou vydat průvodní
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED dodatečně pouze po
ověření, zda jsou informace uvedené v žádosti vývozce
v souladu s údaji v odpovídající evidenci. 5. Průvodní osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED vydávaná
dodatečně musí obsahovat tuto poznámku v anglickém jazyce: „ISSUED
RETROSPECTIVELY“ Průvodní
osvědčení EUR-MED vydaná dodatečně podle odstavce 2
musí obsahovat tuto poznámku v anglickém jazyce: „ISSUED
RETROSPECTIVELY (Original EUR.1 No ... (datum a místo vydání))“. 6. Poznámka uvedená v odstavci 5 se uvádí v kolonce 7
průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED. Článek 18 Vystavení duplikátu
průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED 1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení
průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED může vývozce
požádat celní orgány, které je vydaly, o vystavení duplikátu na
základě dokladů o vývozu, které mají tyto orgány v držení. 2. Takto
vystavený duplikát musí obsahovat toto slovo v anglickém jazyce: „DUPLICATE“. 3. Poznámka uvedená v odstavci 2 se uvádí v kolonce 7
průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED. 4. Duplikát, na kterém se uvede datum vystavení prvopisu
průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED, nabývá účinku
uvedeným dnem. Článek 19 Vydání průvodního
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED na základě dokladu
o původu zboží vydaného nebo vyhotoveného dříve Nacházejí-li se
původní produkty pod dohledem celního úřadu ve smluvní straně,
je možné nahradit původní doklad o původu jedním nebo více
průvodními osvědčeními EUR.1 nebo EUR-MED pro účely zaslání
všech nebo některých z těchto produktů na jiné místo
v EHP. Náhradní průvodní osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED
vydává celní úřad, pod jehož dohledem se produkty nacházejí. Článek 20 Účetní rozlišování 1. V případech, kdy oddělené skladování zásob původních
a nepůvodních materiálů, které jsou totožné a zaměnitelné,
působí značné náklady nebo obtíže, mohou celní orgány na písemnou
žádost dotčených subjektů povolit pro vedení těchto zásob metodu
tzv. „účetního rozlišování“ (dále jen „metoda“). 2. Metoda musí být schopna zajistit, aby v konkrétním
referenčním období bylo množství získaných produktů, které by mohly
být považovány za „původní“, stejné jako množství, které by bylo získáno,
kdyby zásoby byly fyzicky odděleny. 3. Celní orgány mohou pro udělení povolení uvedeného
v odstavci 1 stanovit jakékoli podmínky, které považují za vhodné. 4. Metoda se používá a vykazuje v souladu se všeobecnými
účetními zásadami platnými v zemi, kde byl produkt vyroben. 5. Subjekt, který tuto metodu používá, může podle konkrétního
případu vyhotovit doklady o původu zboží nebo o ně
žádat pro množství produktů, které mohou být považovány za původní.
Na žádost celních orgánů držitel předloží prohlášení
o způsobu, jakým byla uvedená množství spravována. 6. Celní orgány sledují využívání povolení a mohou je kdykoli
odejmout, pokud je držitel využívá nesprávně nebo neplní jakoukoli jinou
podmínku stanovenou v tomto protokolu. Článek 21 Podmínky pro vyhotovení prohlášení na
faktuře nebo prohlášení na faktuře EUR-MED 1. Prohlášení na faktuře nebo prohlášení na faktuře EUR-MED
uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. c) může vyhotovit: a) schválený
vývozce ve smyslu článku 22 nebo b) kterýkoli
vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více balení
obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje
6 000 EUR. 2. Aniž je dotčen odstavec 3, může být prohlášení na
faktuře vyhotoveno v těchto případech: – lze-li dotyčné produkty považovat za produkty pocházející
z EHP nebo z jedné ze zemí uvedených v čl. 3 odst. 1, se
kterými je možná kumulace, bez uplatnění kumulace s materiály
pocházejícími z jedné ze zemí uvedených v čl. 3 odst. 2,
a splňují-li ostatní podmínky stanovené v tomto protokolu, – lze-li dotyčné produkty považovat za produkty pocházející
z jedné ze zemí uvedených v čl. 3 odst. 2, se kterými je možná
kumulace, bez uplatnění kumulace s materiály pocházejícími
z jedné ze zemí uvedených v článku 3, a splňují-li
ostatní podmínky stanovené v tomto protokolu, za předpokladu, že
v zemi původu bylo vydáno osvědčení EUR-MED nebo prohlášení
na faktuře EUR-MED. 3. Prohlášení na faktuře EUR-MED může být vyhotoveno,
jestliže lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející z EHP
nebo jedné ze zemí uvedených v článku 3, se kterými je možná
kumulace, a jestliže splňují podmínky stanovené v tomto protokolu, v
těchto případech: – byla uplatněna kumulace s materiály pocházejícími
z jedné ze zemí uvedených v čl. 3 odst. 2, nebo – produkty mohou být použity v souvislosti s kumulací jako
materiály pro výrobu produktů určených na vývoz do jedné ze zemí
uvedených v čl. 3 odst. 2, nebo – produkty mohou být znovu vyvezeny ze země určení do jedné ze
zemí uvedených v čl. 3 odst. 2. 4. Prohlášení na faktuře EUR-MED musí obsahovat jedno
z těchto prohlášení v anglickém jazyce: – pokud byl původ získán uplatněním kumulace s materiály
pocházejícími z jedné nebo více zemí uvedených v článku 3: „CUMULATION APPLIED
WITH …“ (název země/zemí), – pokud byl původ získán bez použití kumulace s materiály
pocházejícími z jedné nebo více zemí uvedených v článku 3: „NO CUMULATION
APPLIED“. 5. Vývozce, který vyhotovuje prohlášení na faktuře nebo
prohlášení na faktuře EUR-MED, musí být připraven kdykoli na žádost
celních orgánů země vývozu předložit veškeré vhodné doklady
prokazující status původu dotyčných produktů a splnění
ostatních podmínek stanovených v tomto protokolu. 6. Prohlášení na faktuře nebo prohlášení na faktuře
EUR-MED, jejichž znění jsou uvedena v přílohách IVa a IVb,
vyhotovuje vývozce v některém z jazykových znění uvedených
v těchto přílohách a v souladu s vnitrostátním
právem země vývozu psacím strojem, razítkem nebo tiskem na faktuře,
dodacím listu nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu. Je-li prohlášení psáno
rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem. 7. Prohlášení na faktuře a prohlášení na faktuře
EUR-MED podepisuje vlastnoručně vývozce. Vývozce schválený ve smyslu
článku 22 však není povinen tato prohlášení podepisovat, jestliže se
celním orgánům země vývozu písemně zaváže, že přebírá
plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení na faktuře, které jej
identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal. 8. Prohlášení na faktuře nebo prohlášení na faktuře EUR-MED
může vývozce vyhotovit při vývozu produktů, jichž se týká, nebo
po jejich vývozu, je-li předloženo v zemi dovozu do dvou let po
dovozu produktů, jichž se týká. Článek 22 Schválený vývozce 1. Celní orgány země vývozu mohou povolit kterémukoli vývozci
(dále jen „schválený vývozce“), který často odesílá produkty podle Dohody,
aby vyhotovoval prohlášení na faktuře nebo prohlášení na faktuře
EUR-MED bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů. Vývozce, který o
takové povolení žádá, musí celním orgánům věrohodně poskytnout
veškeré záruky potřebné k ověření statusu původu
produktů a splnění všech ostatních podmínek tohoto protokolu. 2. Celní orgány mohou udělení statusu schváleného vývozce
podmínit splněním jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné. 3. Celní orgány přidělí schválenému vývozci
číslo celního povolení, které musí být uváděno v prohlášení
na faktuře nebo v prohlášení na faktuře EUR-MED. 4. Celní orgány dohlížejí na to, jak schválený vývozce povolení
využívá. 5. Celní orgány mohou povolení kdykoli odejmout. Učiní tak v
případě, že schválený vývozce již neposkytuje záruky uvedené v
odstavci 1, nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2 nebo udělené
povolení jinak nesprávně využívá. Článek 23 Platnost dokladu o původu 1. Doklad o původu platí čtyři měsíce ode
dne vydání v zemi vývozu a v této lhůtě musí být
předložen celním orgánům země dovozu. 2. Doklady o původu zboží, které jsou celním orgánům
země dovozu předloženy po uplynutí lhůty stanovené
v odstavci 1, mohou být přijaty pro účely uplatnění
preferenčního zacházení, pokud lhůta stanovená pro jejich
předložení nemohla být dodržena v důsledku mimořádných
okolností. 3. V ostatních případech opožděného předložení
dokladů o původu je mohou celní orgány země dovozu
přijmout, pokud jim byly dotyčné produkty předloženy před
uplynutím uvedené lhůty. Článek 24 Předkládání dokladu o původu Doklady o
původu se předkládají celním orgánům země dovozu postupy
platnými v dané zemi. Tyto orgány mohou požadovat překlad
dokladu o původu a mohou také požadovat, aby bylo k dovoznímu
prohlášení připojeno prohlášení dovozce v tom smyslu, že produkty
splňují podmínky pro použití Dohody. Článek 25 Dovoz po částech Jsou-li na žádost
dovozce za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dováženy po
částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2
písm. a) harmonizovaného systému, spadající do tříd XVI
a XVII nebo čísel 7308 a 9406 harmonizovaného systému,
předkládá se celním orgánům jediný doklad o původu
pro tyto produkty při dovozu první části. Článek 26 Osvobození od povinnosti
předložit doklad o původu 1. Produkty, které jsou zasílány v drobných zásilkách
soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních
zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty bez nutnosti
předložit doklad o původu, pokud nejsou dováženy
obchodně, pokud dovozce prohlásí, že splňují podmínky stanovené v
tomto protokolu, a pokud o pravdivosti tohoto prohlášení nejsou žádné
pochybnosti. V případě produktů zasílaných poštou může
být toto prohlášení uvedeno na celním prohlášení CN22/CN23 nebo na listu
papíru k němu přiloženém. 2. Příležitostný dovoz tvořený výhradně produkty pro
osobní potřebu příjemců nebo cestujících či jejich rodin se
nepovažuje za obchodní dovoz, je-li z povahy a množství těchto
produktů zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu. 3. Dále celková hodnota těchto produktů nesmí u drobných
zásilek překročit 500 EUR a u produktů nacházejících se v
osobních zavazadlech cestujících 1 200 EUR. Článek 27 Prohlášení dodavatele 1. V případech, kdy se v jedné ze smluvních stran vydá
průvodní osvědčení EUR.1 nebo vyhotoví prohlášení na
faktuře pro původní produkty, při jejichž výrobě bylo
použito zboží z jiné smluvní strany, které bylo v EHP opracováno nebo
zpracováno, aniž by získalo status preferenčního původu, se bere
v úvahu prohlášení dodavatele učiněné pro toto zboží
v souladu s tímto článkem. 2. Prohlášení dodavatele uvedené v odstavci 1 slouží jako
důkaz opracování nebo zpracování, kterému bylo zboží podrobeno v EHP,
pro účely stanovení, zda lze produkty, při jejichž výrobě bylo
zboží použito, považovat za pocházející z EHP a zda splňují
ostatní požadavky tohoto protokolu. 3. Dodavatel vyhotoví samostatné prohlášení dodavatele,
s výjimkou případů uvedených v odstavci 4, pro každou
zásilku zboží, a to způsobem stanoveným v příloze V,
na listu papíru, který se přikládá k faktuře, dodacímu
listu nebo jinému obchodnímu dokladu, v němž je dotyčné zboží
popsáno dostatečně podrobně tak, aby bylo možné jeho
ztotožnění. 4. Dodává-li dodavatel určitému odběrateli pravidelně
zboží, u kterého se předpokládá, že opracování nebo zpracování
provedené v EHP se po delší dobu nezmění, může poskytnout
jednorázové prohlášení dodavatele, které se vztahuje
i na následné zásilky tohoto zboží (dále jen „dlouhodobé prohlášení
dodavatele“). Dlouhodobé
prohlášení dodavatele platí zpravidla po dobu nejvýše jednoho roku ode dne
vyhotovení. Celní orgány země, kde je prohlášení vyhotoveno, stanoví
podmínky, za kterých může být používáno i po delší dobu. Dodavatel
vyhotoví dlouhodobé prohlášení dodavatele způsobem stanoveným
v příloze VI a dotyčné zboží popíše dostatečně
podrobně tak, aby bylo možné jeho ztotožnění. Prohlášení poskytne
odběrateli před dodáním první zásilky zboží, ke které se prohlášení
vztahuje, nebo společně s první zásilkou. Přestane-li
dlouhodobé prohlášení dodavatele týkající se dodávaného zboží platit, vyrozumí
o tom dodavatel neprodleně odběratele. 5. Prohlášení dodavatele uvedené v odstavcích 3 a 4 je
napsáno na stroji nebo vytištěno v jednom z jazyků, ve
kterých je sepsána Dohoda, v souladu s vnitrostátním právem
země, kde je vyhotoveno, a opatří se vlastnoručním podpisem
dodavatele. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být psáno inkoustem
a hůlkovým písmem. 6. Dodavatel vyhotovující prohlášení musí být připraven kdykoli
předložit na žádost celních orgánů země, kde je vyhotoveno,
veškeré související doklady prokazující, že údaje uvedené v tomto
prohlášení jsou správné. Článek 28 Podpůrné doklady Doklady uvedenými
v čl. 16 odst. 3, čl. 21 odst. 5 a čl. 27 odst. 6
prokazující, že produkty, jichž se týká průvodní
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED nebo prohlášení na faktuře
nebo prohlášení na faktuře EUR-MED, mohou být považovány za produkty
pocházející z EHP nebo jedné ze zemí uvedených v článku 3,
že splňují ostatní požadavky stanovené v tomto protokolu a že údaje
uvedené v prohlášení dodavatele jsou správné, mohou být mimo jiné: a) přímý
důkaz o činnostech prováděných vývozcem nebo dodavatelem
při získávání dotyčného zboží, který se nachází například
v jeho účtech nebo vnitřním účetnictví; b) doklady
prokazující status původu použitých materiálů, vydané nebo vyhotovené
ve smluvní straně, v níž jsou používány v souladu
s vnitrostátním právem; c) doklady
prokazující opracování nebo zpracování materiálů v EHP, vydané nebo
vyhotovené ve smluvní straně, v níž jsou používány v souladu
s vnitrostátním právem; d) průvodní
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED nebo prohlášení na faktuře nebo
prohlášení na faktuře EUR-MED prokazující status původu použitých
materiálů, vydaná nebo vyhotovená ve smluvních stranách v souladu
s tímto protokolem nebo v jedné ze zemí uvedených v článku
3, v souladu s pravidly původu, která jsou shodná
s pravidly stanovenými v tomto protokolu; e) prohlášení
dodavatele, která dokládají opracování nebo zpracování použitých materiálů
v EHP a která byla vyhotovena ve smluvních stranách v souladu
s tímto protokolem; f) vhodné
důkazy týkající se opracování nebo zpracování provedeného mimo EHP za
použití článku 11 prokazující, že požadavky uvedeného článku byly
splněny. Článek 29 Uchovávání dokladu o původu,
prohlášení dodavatele a podpůrných dokladů 1. Vývozce žádající o vydání průvodního
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED uchovává doklady uvedené
v čl. 16 odst. 3 po dobu nejméně tří let. 2. Vývozce vyhotovující prohlášení na faktuře nebo prohlášení na
faktuře EUR-MED uchovává jeho kopii a doklady uvedené
v čl. 21 odst. 5 po dobu nejméně tří let. 3. Dodavatel vyhotovující prohlášení dodavatele uchovává kopie
prohlášení a faktury, dodacího listu nebo jiného obchodního dokladu, ke
kterému je prohlášení připojeno, a doklady uvedené v čl. 27 odst. 6
po dobu nejméně tří let. Dodavatel
vyhotovující dlouhodobé prohlášení dodavatele uchovává kopie prohlášení
a všech faktur, dodacích listů nebo jiných obchodních dokladů
týkajících se zboží, na které se vztahuje prohlášení zaslané příslušnému
zákazníkovi, jakož i doklady uvedené v čl. 27 odst. 6 po dobu
nejméně tří let. Uvedená lhůta se počítá ode dne uplynutí
platnosti dlouhodobého prohlášení dodavatele. 4. Celní orgány země vývozu, které vydávají průvodní
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED, uchovávají formulář žádosti
uvedený v čl. 16 odst. 2 po dobu nejméně tří let. 5. Celní orgány země dovozu uchovávají průvodní
osvědčení EUR.1 a EUR-MED, prohlášení na faktuře
a prohlášení na faktuře EUR-MED, jež jim byla předložena, po
dobu nejméně tří let. Článek 30 Rozpory a formální chyby 1. Zjištění drobných rozporů mezi údaji uvedenými v dokladu
o původu a údaji v dokladech, které byly celnímu úřadu
předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu
produktů, nezakládá neplatnost dokladu o původu, je-li
řádně prokázáno, že se tento doklad skutečně vztahuje na
předložené produkty. 2. Zjevné formální chyby, například písařské chyby,
v dokladu o původu nevedou k jeho odmítnutí, nejsou-li takové povahy,
že vyvolávají pochybnosti o správnosti údajů v něm obsažených. Článek 31 Částky vyjádřené v eurech 1. Pro uplatňování čl. 21 odst. 1 písm. b) a čl.
26 odst. 3 v případech, kdy jsou produkty fakturovány v jiné
měně než v eurech, stanoví každá dotčená země
každoročně částky v národních měnách členských
států Evropské unie a zemí uvedených v článku 3
odpovídající částkám vyjádřeným v eurech. 2. Na zásilku se vztahuje čl. 21 odst. 1 písm. b) nebo čl.
26 odst. 3 na základě měny, ve které je vystavena faktura, podle
částky stanovené dotčenou zemí. 3. Částky, které se mají použít v jakékoli dané národní
měně, jsou přepočtem částek vyjádřených
v eurech na tuto měnu podle kursu platného k prvnímu pracovnímu dni
měsíce října každého roku. Tyto částky se sdělují Evropské
komisi do 15. října a platí od 1. ledna následujícího roku.
Evropská komise oznamuje tyto částky všem dotčeným zemím. 4. Země může částku vyplývající
z přepočtu částky vyjádřené v eurech na její
národní měnu zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů. Zaokrouhlená
částka se nesmí odlišovat od částky vyplývající z přepočtu
o více než 5 %. Země může ponechat ekvivalent částky
vyjádřené v eurech ve své národní měně nezměněn,
jestliže v okamžiku každoroční úpravy stanovené v odstavci 3
přepočet této částky před zaokrouhlením převyšuje
stávající ekvivalent v národní měně o méně než 15 %.
Ekvivalent v národní měně může zůstat
nezměněn, pokud by z přepočtu vyplýval pokles jeho
hodnoty. 5. Částky vyjádřené v eurech přezkoumává Smíšený
výbor EHP na žádost smluvních stran. Při přezkumu posuzuje Smíšený
výbor EHP potřebu zachování účinků příslušných limitů
v reálných hodnotách. K tomuto účelu může rozhodnout o
úpravě částek vyjádřených v eurech. HLAVA VI METODY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE Článek 32 Správní spolupráce 1. Celní orgány smluvních stran si prostřednictvím Evropské
komise navzájem předají vzory otisků razítek, která jejich celní
úřady používají pro vydávání průvodních osvědčení EUR.1
a EUR-MED, a adresy celních orgánů příslušných pro kontrolu
těchto osvědčení, prohlášení na faktuře a prohlášení
na faktuře EUR-MED nebo prohlášení dodavatele. 2. Za účelem náležitého uplatňování tohoto protokolu si
smluvní strany prostřednictvím příslušných celních orgánů
poskytují vzájemnou pomoc při ověřování pravosti průvodních
osvědčení EUR.1 a EUR-MED, prohlášení na faktuře
a prohlášení na faktuře EUR-MED nebo prohlášení dodavatele
a při kontrole správnosti údajů v nich obsažených. Článek 33 Kontrola dokladů o původu 1. Následná kontrola dokladů o původu zboží se
provádí namátkou anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány
země dovozu důvodné pochybnosti o jejich pravosti,
o statusu původu dotyčných produktů nebo
o splnění ostatních podmínek stanovených v tomto protokolu. 2. Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány země
dovozu průvodní osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED a fakturu,
pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo prohlášení na
faktuře EUR-MED nebo kopii těchto dokladů celním orgánům
země vývozu, a případně uvedou důvody své žádosti
o kontrolu. Spolu se žádostí o kontrolu zašlou rovněž veškeré získané
doklady a informace nasvědčující tomu, že údaje obsažené v dokladu o
původu nejsou správné. 3. Kontrolu provádějí celní orgány země vývozu. Pro tyto
účely mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli
kontrolu účtů vývozce nebo jinou kontrolu, kterou považují za
účelnou. 4. Jestliže se celní orgány země dovozu rozhodnou pozastavit
uplatňování preferenčního zacházení pro dotyčné produkty až
do výsledku kontroly, nabídnou dovozci propuštění produktů, avšak
stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná. 5. Celní orgány, které požádaly o kontrolu, jsou o jejích výsledcích
informovány co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda
jsou doklady pravé, zda lze dotyčné produkty považovat za produkty
pocházející z EHP nebo jedné ze zemí uvedených v článku 3
a zda tyto produkty splňují ostatní podmínky stanovené v tomto
protokolu. 6. Jestliže v případě důvodných pochybností neobdrží
žádající celní orgány žádnou odpověď do deseti měsíců
ode dne podání žádosti o kontrolu nebo jestliže odpověď neobsahuje
dostatečné údaje k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o
skutečném původu produktů, nepřiznají nárok na preference,
s výjimkou mimořádných okolností. Článek 34 Kontrola prohlášení dodavatele 1. Následná kontrola prohlášení dodavatele nebo dlouhodobých
prohlášení dodavatele se provádí namátkou anebo vždy v případech, kdy
mají celní orgány země, kde byla tato prohlášení vzata v úvahu
pro vystavení průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED
nebo pro vyhotovení prohlášení na faktuře nebo prohlášení na faktuře
EUR-MED, důvodné pochybnosti o pravosti dokladu nebo
o správnosti údajů v něm obsažených. 2. Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány země uvedené
v odstavci 1 prohlášení dodavatele, fakturu nebo faktury, dodací list
nebo listy nebo další obchodní doklady týkající se zboží, ke kterému se
prohlášení vztahuje, celním orgánům země, kde bylo prohlášení
vyhotoveno, a případně uvedou věcné nebo formální
důvody žádosti o kontrolu. Spolu se žádostí
o dodatečné ověření zašlou rovněž veškeré získané informace
nebo doklady nasvědčující, že údaje uvedené v prohlášení
dodavatele nejsou správné. 3. Kontrolu provádějí celní orgány země, kde bylo
vyhotoveno prohlášení dodavatele. Pro tyto účely mají právo požadovat
jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účtů
dodavatele nebo jinou kontrolu, kterou považují za účelnou. 4. Celní orgány, které požádaly o kontrolu, jsou o jejích výsledcích
informovány co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda
jsou informace uvedené v prohlášení dodavatele správné, a musí celním
orgánům umožnit určit, zda a do jaké míry může být
prohlášení dodavatele vzato v úvahu pro vystavení průvodního
osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED nebo pro vyhotovení prohlášení na
faktuře nebo prohlášení na faktuře EUR-MED. Článek 35 Řešení sporů Pokud v souvislosti
s kontrolními postupy uvedenými v článcích 33 a 34 vyvstanou
spory, které nelze mezi celními orgány žádajícími o kontrolu a celními
orgány příslušnými k jejímu provedení vyřešit, nebo pokud vznesou
otázku týkající se výkladu tohoto protokolu, předloží se tyto spory
nebo otázky Smíšenému výboru EHP. Ve všech
případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány
země dovozu řídí právními předpisy dané země. Článek 36 Sankce Každému, kdo
vyhotoví nebo nechá vyhotovit doklad obsahující nesprávné údaje s úmyslem
získat pro produkty preferenční zacházení, se uloží sankce. Článek 37 Svobodná pásma 1. Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná
k zajištění toho, aby obchodované produkty provázené dokladem
o původu, které během přepravy využijí svobodné pásmo
na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebyly podrobeny jiným
úkonům, než je obvyklé pro jejich uchování v nezměněném
stavu. 2. Odchylně od odstavce 1 vydají dotčené orgány na žádost
vývozce nové průvodní osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED, pokud jsou
produkty pocházející z EHP dovezeny do svobodného pásma
s dokladem o původu a jsou zde podrobeny určitému
ošetření nebo zpracování, je-li provedené ošetření nebo zpracování
v souladu s tímto protokolem. HLAVA VII CEUTA A MELILLA Článek 38 Uplatňování protokolu 1. Pojem „EHP“ použitý v tomto protokolu nezahrnuje Ceutu
a Melillu. Pojem „produkty pocházející z EHP“ nezahrnuje produkty
pocházející z Ceuty a Melilly. 2. Pro účely protokolu 49, pokud jde o produkty
pocházejících z Ceuty a Melilly, se tento protokol použije
obdobně s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článku
39. Článek 39 Zvláštní podmínky 1. Následující produkty se v případě, že byly dopraveny
přímo v souladu s článkem 12, považují za: 1) produkty
pocházející z Ceuty a Melilly: a) produkty zcela
získané v Ceutě a Melille; b) produkty
získané v Ceutě a Melille, při jejichž výrobě jsou
použity produkty jiné než uvedené v písmenu a), pod podmínkou, že tyto
produkty: i) byly
dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 5 nebo ii) pocházejí
z EHP, za předpokladu, že byly podrobeny opracování nebo zpracování,
které přesahuje úkony uvedené v článku 6; 2) produkty
pocházející z EHP: a) produkty zcela
získané v EHP; b) produkty
získané v EHP, při jejichž výrobě jsou použity produkty jiné než
uvedené v písm. a), pod podmínkou, že tyto produkty: i) byly
dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 5 nebo ii) pocházejí
z Ceuty a Melilly nebo z EHP, za předpokladu, že byly
podrobeny opracování nebo zpracování, které přesahuje úkony uvedené
v článku 6. 2. Ceuta
a Melilla se považují za jediné území. 3. Vývozce nebo jeho oprávněný zástupce uvede v kolonce 2
průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED nebo v prohlášeních na
faktuře nebo prohlášeních na faktuře EUR-MED údaje „EHP“ a „Ceuta a
Melilla“. Kromě toho se u produktů pocházejících z Ceuty a Melilly
uvádí tento údaj i v kolonce 4 průvodního osvědčení EUR.1
nebo EUR-MED nebo v prohlášeních na faktuře nebo v prohlášeních na
faktuře EUR-MED. 4. Použití tohoto protokolu v Ceutě a Melille zajistí
španělské celní orgány. HLAVA VIII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 40 Přechodná ustanovení Bez ohledu na
článek 3 tohoto protokolu se pravidla týkající se kumulace stanovená v
článku 3 protokolu 4 k této dohodě, jak byl nahrazen rozhodnutím Smíšeného
výboru EHP č. 136/2005[8],
nadále mezi smluvními stranami uplatňují, a to do doby, než se začne
Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských
preferenčních pravidlech původu uplatňovat na všechny země
uvedené v článku 3 protokolu 4 k této dohodě. ___________________ Příloha I Úvodní
poznámky k seznamu v příloze II Viz
příloha I dodatku I k Regionální úmluvě
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu Veškeré odkazy na „tento dodatek“ v poznámce 2
a oddílu 3.1 přílohy I dodatku I k Regionální úmluvě
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu se považují za odkazy na „tento protokol“. Příloha II: Seznam
opracování nebo zpracování, která musí být provedena na nepůvodních
materiálech, aby vyrobený produkt mohl získat status původu Viz
příloha II dodatku I k Regionální úmluvě
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu Příloha IIIa Vzory
průvodního osvědčení EUR.1 a žádosti o průvodní
osvědčení EUR.1 Viz
příloha IIIa dodatku I k Regionální úmluvě
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu Příloha IIIb Vzory
průvodního osvědčení EUR-MED a žádosti o průvodní
osvědčení EUR-MED Viz
příloha IIIb dodatku I k Regionální úmluvě
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu Příloha IVa Znění
prohlášení na faktuře Viz
příloha IVa dodatku I k Regionální úmluvě
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu Příloha IVb Znění
prohlášení na faktuře EUR-MED Viz
příloha IVb dodatku I k Regionální úmluvě o celoevropsko-středomořských
preferenčních pravidlech původu Příloha V Prohlášení
dodavatele Prohlášení dodavatele, jehož znění je
uvedeno níže, musí být vyplněno souladu s poznámkami pod čarou.
Poznámky pod čarou však není třeba uvádět. PROHLÁŠENÍ
DODAVATELE pro zboží, které bylo
opracováno nebo zpracováno v EHP, aniž získalo preferenční status
původu Já, níže podepsaný dodavatel zboží popsaného v přiloženém dokumentu, prohlašuji, že: 1. k výrobě tohoto zboží byly v EHP
použity tyto materiály, které nepocházejí z EHP: Popis dodaného zboží (1) || Popis použitých nepůvodních materiálů || Číslo použitých nepůvodních materiálů (2) || Hodnota použitých nepůvodních materiálů (2) (3) || || || || || || || || || Celková hodnota || 2. všechny ostatní
materiály použité v EHP k výrobě tohoto zboží pocházejí z EHP; 3. toto zboží bylo opracováno nebo zpracováno
mimo EHP v souladu s článkem 11 protokolu 4 k Dohodě a získalo
tam tuto celkovou přidanou hodnotu: Popis dodaného zboží || Celková přidaná hodnota získaná mimo EHP (4) || || || || || (Místo a datum) || || || (Adresa a podpis dodavatele; jméno osoby podepisující prohlášení musí být uvedeno též čitelně) (1) Týká-li se faktura, dodací list nebo jiný obchodní
doklad, k němuž je prohlášení přiloženo, různého zboží nebo
zboží, které obsahuje nepůvodní materiály v nestejném rozsahu, musí je
dodavatel jednoznačně rozlišit. Příklad: Doklad se týká různých modelů elektromotorů čísla
8501 k použití při výrobě praček čísla 8450. Druh
a hodnota nepůvodních materiálů použitých při výrobě
těchto motorů se mezi jednotlivými modely liší. V prvním
sloupci se tedy musí mezi modely rozlišovat a údaje v ostatních sloupcích se
musí pro každý model uvádět odděleně, aby výrobce praček
mohl podle použitého elektromotoru správně posoudit původ svých
výrobků. (2) Údaje v těchto sloupcích se uvádějí, jen
pokud jsou potřebné. Příklady: Pravidlo pro oděvy ex kapitoly 62 připouští použití
nepůvodních nití. Použije-li výrobce takových oděvů ve
Francii tkaninu dovezenou z Norska, která tam byla vyrobena z nepůvodní
příze, postačí, když dodavatel z Norska popíše nepůvodní
materiál ve svém prohlášení jako přízi, aniž by bylo nezbytné uvést
číslo HS a hodnotu této příze. Výrobce drátu ze železa čísla 7217, který ho vyrobil z
nepůvodních železných prutů, by měl ve druhém sloupci uvést
„železné pruty“. Má-li být tento drát použit k výrobě nějakého
stroje, při níž pravidlo původu použití nepůvodních
materiálů omezuje na určitou procentní sazbu hodnoty, musí být ve
třetím sloupci udána hodnota nepůvodních prutů. (3) „Hodnotou materiálů“ se rozumí celní hodnota v
okamžiku dovozu použitých nepůvodních materiálů, nebo není-li známa a
nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za tyto
materiály v EHP. Přesná hodnota každého použitého
nepůvodního materiálu se musí uvést ke každé jednotce zboží uvedeného v
prvním sloupci. (4) „Celkovou
přidanou hodnotou“ se rozumí všechny náklady vynaložené mimo EHP,
včetně hodnoty všech materiálů tam přidaných. Přesná
výše celkové hodnoty přidané mimo EHP se musí uvést ke každé jednotce
zboží uvedeného v prvním sloupci. Příloha VI Dlouhodobé
prohlášení dodavatele Dlouhodobé prohlášení dodavatele, jehož
znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod
čarou. Poznámky pod čarou však není třeba
uvádět. DLOUHODOBÉ
PROHLÁŠENÍ DODAVATELE pro zboží, které bylo opracováno nebo zpracováno v EHP,
aniž získalo preferenční status původu Já, níže podepsaný dodavatel zboží popsaného v
tomto dokladu, které je pravidelně dodáváno ……………………………………………………………………………….(1), prohlašuji,
že: 1. k výrobě tohoto zboží byly v EHP
použity tyto materiály, které nepocházejí z EHP: Popis dodaného zboží (2) || Popis použitých nepůvodních materiálů || Číslo použitých nepůvodních materiálů (3) || Hodnota použitých nepůvodních materiálů (3) (4) || || || || || || || || || Celková hodnota || 2. všechny ostatní
materiály použité v EHP k výrobě tohoto zboží pocházejí z EHP; 3. toto
zboží bylo opracováno nebo zpracováno mimo EHP v souladu s článkem 11
protokolu 4 k Dohodě a získalo tam tuto celkovou přidanou hodnotu: Popis dodaného zboží || Celková přidaná hodnota získaná mimo EHP (5) || || || || Toto prohlášení platí pro všechny následující
zásilky tohoto zboží odeslané z
………………………………………………………………………………………… do……………………………………………………………………………………………..(6) Tímto se zavazuji …………………………………………………………………………….(1)
ihned sdělit, jakmile toto prohlášení pozbude
platnosti. || || || (Místo a datum) || || || || (Adresa a podpis dodavatele; jméno osoby podepisující prohlášení musí být uvedeno též čitelně) (1) Jméno a adresa
odběratele. (2) Týká-li se
faktura, dodací list nebo jiný obchodní doklad, k němuž je prohlášení
přiloženo, různého zboží nebo zboží, které obsahuje nepůvodní
materiály v nestejném rozsahu, musí je dodavatel jednoznačně
rozlišit. Příklad: Příklad:
Doklad se týká různých modelů elektromotorů čísla 8501 k
použití při výrobě praček čísla 8450. Druh a hodnota
nepůvodních materiálů použitých při výrobě těchto
motorů se mezi jednotlivými modely liší. V prvním sloupci se tedy musí
mezi modely rozlišovat a údaje v ostatních sloupcích se musí pro každý
model uvádět odděleně, aby výrobce praček mohl podle
použitého elektromotoru správně posoudit původ svých výrobků. (3) Údaje
v těchto sloupcích se uvádějí, jen pokud jsou potřebné. Příklady: Pravidlo pro
oděvy ex kapitoly 62 připouští použití nepůvodních nití.
Použije-li výrobce takových oděvů ve Francii tkaninu dovezenou
z Norska, která tam byla vyrobena z nepůvodní příze,
postačí, když dodavatel z Evropské unie popíše nepůvodní materiál ve
svém prohlášení jako přízi, aniž by bylo nezbytné uvést číslo HS a hodnotu
této příze. Výrobce drátu ze
železa čísla 7217, který ho vyrobil z nepůvodních železných
prutů, by měl ve druhém sloupci uvést „železné pruty“. Má-li být
tento drát použit k výrobě nějakého stroje, při níž
pravidlo původu použití nepůvodních materiálů omezuje na
určitou procentní sazbu hodnoty, musí být ve třetím sloupci udána
hodnota nepůvodních prutů. (4) „Hodnotou materiálů“ se rozumí celní
hodnota v okamžiku dovozu použitých nepůvodních materiálů, nebo
není-li známa a nelze-li ji určit, první ověřitelná cena
zaplacená za tyto materiály v EHP. Přesná hodnota každého použitého
nepůvodního materiálu se musí uvést ke každé jednotce zboží uvedeného v
prvním sloupci. (5) „Celkovou
přidanou hodnotou“ se rozumí všechny náklady vynaložené mimo EHP,
včetně hodnoty všech materiálů tam přidaných. Přesná
výše celkové hodnoty přidané mimo EHP se musí uvést ke každé jednotce
zboží uvedeného v prvním sloupci. (6) Zaneste data. Doba platnosti dlouhodobého
prohlášení dodavatele by zpravidla neměla překročit dvanáct měsíců
s výjimkou podmínek stanovených celními úřady země, ve které je
dlouhodobé prohlášení vyhotoveno. SPOLEČNÉ
PROHLÁŠENÍ o přijímání
dokladů o původu vydaných v rámci dohod uvedených
v článku 3 protokolu 4 k produktům pocházejícím z Evropské
unie, Islandu nebo Norska 1. Doklady
o původu vydané v rámci dohod uvedených v článku 3
protokolu 4 k produktům pocházejícím ze Evropské unie, Islandu nebo
Norska se přijímají pro účely udělení preferenčního celního
zacházení podle Dohody o EHP. 2. Jsou-li
tyto produkty zapracovány do produktu získaného v EHP, považují se za
materiály pocházející z EHP. Není nutné, aby tyto materiály prošly
dostatečným opracováním či zpracováním. 3. Vztahuje-li
se na tyto produkty Dohoda o EHP, považují se navíc při zpětném
vývozu do jiné smluvní strany EHP za produkty pocházející z EHP. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ o Andorrském knížectví 1. Produkty pocházející z Andorrského knížectví zařazené
do kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému jsou Islandem, Lichtenštejnskem
a Norskem považovány za produkty pocházející z Evropské unie ve smyslu
Dohody. 2. Protokol 4 se použije obdobně pro stanovení statusu
původu uvedených produktů. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ o Republice San Marino 1. Produkty pocházející z Republiky San Marino jsou Islandem,
Lichtenštejnskem a Norskem považovány za produkty pocházející z Evropské
unie ve smyslu Dohody. 2. Protokol 4 se použije obdobně pro stanovení statusu
původu uvedených produktů. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ o odstoupení smluvní strany od Regionální úmluvy
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu 1. Pokud
smluvní strana EHP depozitáři Regionální úmluvy
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu písemně oznámí svůj úmysl od úmluvy odstoupit podle
článku 9 uvedené úmluvy, zahájí odstupující smluvní strana s ostatními
smluvními stranami EHP neprodleně jednání o pravidlech původu pro
účely provádění této Dohody. 2. Do dne
vstupu takovýchto nově sjednaných pravidel původu v platnost se mezi
odstupující smluvní stranou a ostatními smluvními stranami EHP použijí
obdobně pravidla původu obsažená v dodatku I a případně
příslušná ustanovení dodatku II k Regionální úmluvě
o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech
původu platná v okamžiku odstoupení. Nicméně od okamžiku odstoupení
je třeba pravidla původu obsažená v dodatku I a případně
příslušná ustanovení dodatku II k úmluvě vykládat tak, aby
umožňovala dvoustrannou kumulaci pouze mezi odstupující smluvní stranou a
ostatními smluvními stranami EHP.“ _______________________ [1] Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko,
Palestina, Sýrie a Tunisko [2] Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4. [3] Úř. věst. L
XX, X.X.XXXX, s. X. a dodatek EHP č. X, X.X.XXXX s. X) [4] [Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.] [Byly
oznámeny ústavní požadavky.] [5] Lichtenštejnské knížectví tvoří celní unii se
Švýcarskem a je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském
prostoru. [6] Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská
republika Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Kosovo podle rezoluce RB OSN
1244/99. [7] Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Sýrie,
Tunisko, Palestina (*Toto označení se nesmí vykládat jako uznání Státu Palestina a
nejsou jím dotčeny individuální postoje členských států k této
otázce). [8] Úř. věst. L 321, 8.12.2005, s. 1, a dodatek
EHP č. 63, 8.12.2005, s. 1.