Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a o zrušení nařízení (ES) č. 2494/95 /* COM/2014/0724 final - 2014/0346 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Evropská komise
a Evropská centrální banka požadují, aby ukazatele inflace v EU byly
harmonizovány za účelem zajištění řádného fungování Evropské
unie a zejména za účelem provádění účinné měnové politiky. Harmonizované
indexy spotřebitelských cen jsou stěžejní pro posuzování
a měření: ·
konvergence, pokud jde o cenovou stabilitu
v rámci EU, a ·
výsledků měnové politiky eurozóny, pokud
jde o dosažení cíle cenové stability. Harmonizované ukazatele
inflace se používají rovněž pro posuzování národní konkurenceschopnosti v
rámci postupu Komise při makroekonomické nerovnováze. Za tímto
účelem musí být indexy spotřebitelských cen srovnatelné ve všech
zemích a ve všech oblastech produktů. Musí být dostatečně
podrobné a musí být možné je vytvářet v přiměřené
lhůtě. Údaje o inflaci vypočtené z indexů
spotřebitelských cen musí tvořit objektivní a nezkreslený základ pro
rozhodování. Srovnatelné
a spolehlivé indexy spotřebitelských cen kromě toho
představují společně s dalšími zdroji cenný vstup pro
deflování ekonomických hodnot, jako jsou platy, nájemné, úrokové sazby či
údaje z národních účtů. Tyto časové řady odhadovaných
objemů ukazují vývoj daného hospodářského jevu bez dopadu inflace a
jsou zásadním vstupem pro politická a hospodářská rozhodnutí. V říjnu
1995 bylo vypracováno a přijato nařízení Rady o harmonizovaných
indexech spotřebitelských cen (HISC) a v následujících 17 letech
následovalo 20 prováděcích nařízení. Standardizovaná
pravidla zajišťující maximální možnou srovnatelnost jsou pro hlavní
uživatele HISC, zejména Komisi a Evropskou centrální banku, i nadále
důležitá, avšak některé parametry se od přijetí
původního rámce změnily: ·
Rozvoj Evropského statistického systému (ESS) vedl
k tomu, že je mnohem více uznávána potřeba harmonizovaného přístupu k
mnoha metodickým aspektům týkajícím se indexů spotřebitelských
cen. ·
Technické aspekty shromažďování údajů a
sestavování indexů se dramaticky změnily v důsledku
rychlého tempa technologického pokroku v posledních letech. Výkonné systémy
informačních technologií umožňují používání metod, o nichž by se
ještě před dvaceti lety ani neuvažovalo: příchod
čteček údajů znamenal revoluci v postupech shromažďování
údajů a stále se vyvíjí využívání různých internetových zdrojů
údajů o cenách. ·
Lisabonská smlouva stanovila nový postup
projednávání ve výborech a zavedla akty v přenesené pravomoci
a prováděcí akty. To musí být zohledněno v právním rámci. Všechny tyto
různé změny přinášejí potřebu přepracovat právní
předpisy týkající se HISC s cílem modernizovat a racionalizovat
právní základ a přizpůsobit ho dnešním potřebám, jak
skutečným, tak potenciálním. Revize nařízení o HISC dává
zainteresovaným stranám příležitost zamyslet se nad stávajícími pravidly a doporučeními,
racionalizovat je a zaměřit se na konkrétní aspekty podle
jejich aktuálnosti a nejlepšího zájmu různých typů
uživatelů. V řadě
politik, v nichž má EU aktivní úlohu, jsou zapotřebí informace
o jevech a trendech ovlivňujících indexy spotřebitelských
cen, aby bylo možné formulovat operační cíle a hodnotit dosažený
pokrok. Právní předpisy EU rovněž vyžadují, aby Eurostat poskytoval
co nejkvalitnější deflátory, pro něž jsou HISC cenným vstupem. Indexy
musí být včasné, přesné, úplné, soudržné a srovnatelné
na úrovni EU a mezi různými skupinami produktů. Tyto
požadavky mohou být splněny pouze prostřednictvím modernizace
evropských právních předpisů týkajících se HISC. Navrhované
nařízení o HISC respektuje zásady Kodexu evropské statistiky týkající se
závazku kvality, náležité metodiky, efektivnosti nákladů, relevance,
přesnosti, spolehlivosti, soudržnosti a srovnatelnosti. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI
STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Předlohu
nařízení o HISC projednávaly skupiny odborníků tvořené jak
zástupci tvůrců statistik, zejména národních statistických
úřadů, tak zástupci uživatelů statistik, včetně
Evropské komise, Evropské centrální banky a národních centrálních bank.
Uskutečnily se také konzultace s Výborem pro Evropský statistický systém. Posouzení
dopadů nebylo považováno za nutné. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Cílem tohoto návrhu
je vytvořit společný právní rámec pro tvorbu harmonizovaných
indexů členskými státy, což zahrnuje shromažďování, sestavování,
zpracovávání a předkládání harmonizovaných indexů
spotřebitelských cen. Tyto indexy jsou nutné pro systematickou tvorbu údajů
o inflaci v Evropské unii. Tento návrh
zjednodušuje a objasňuje požadavky na sestavování těchto indexů.
Návrh zejména: ·
poskytuje nový obecný rámec vztahující se
na náležitě vymezené kategorie skupin produktů, ·
jednoznačně a náležitě vymezuje
oblast působnosti, ·
zachovává specifická opatření
ve specifických oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání,
sociální zabezpečení a pojištění, ·
řeší potenciální rozdíly ve výkladu
a problémy poskytovatelů údajů při uplatňování
pravidel, ·
zajišťuje, aby se k podobným skupinám
produktů přistupovalo stejně v celé EU, ·
ruší ustanovení, která se stala nadbytečnými,
a ·
objasňuje ustanovení, která v minulosti vedla
k mylnému výkladu. Tam, kde jsou
zapotřebí další specifikace či jednotné podmínky provádění,
stanoví nařízení možnost přijímat akty v přenesené
pravomoci nebo prováděcí akty v souladu s články 290
a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Za účelem
zajištění plné srovnatelnosti indexů spotřebitelských cen jsou
jednotné podmínky zapotřebí zejména pro: ·
členění HISC podle kategorií evropské
klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP), ·
metodiku používanou při vytváření
harmonizovaných indexů, ·
vymezení a používání statistických jednotek, ·
váhy používané při výpočtu
harmonizovaných indexů a metadata o těchto vahách, ·
roční harmonogram pro předávání
harmonizovaných indexů a dílčích indexů, ·
standardy pro výměnu údajů
a metadat, ·
podmínky pro revizi údajů, ·
základní informace a metody, jež se mají
použít, na základě hodnocení pilotních studií, a ·
technické požadavky na zajištění kvality,
pokud jde o obsah výročních zpráv o kvalitě, lhůtu pro
zasílání těchto zpráv Eurostatu a strukturu přehledu. V souladu s
článkem 291 SFEU proto navrhované nařízení svěřuje
prováděcí pravomoci Komisi. V souladu
s článkem 290 SFEU navrhované nařízení svěřuje
Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou
působností, kterými se doplňují nebo mění jiné než podstatné
části nařízení. To Komisi umožní: ·
zajistit mezinárodní srovnatelnost klasifikace
individuální spotřeby podle účelu (COICOP) používané pro
členění HISC, ·
stanovit prahovou hodnotu, pod níž není
povinné poskytovat dílčí indexy harmonizovaných indexů, a ·
stanovit seznam dílčích indexů,
které členské státy nejsou povinny vytvářet. Komise by měla
zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly
nadměrnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské
státy. Cílem návrhu
revidovaného nařízení o HISC je vytvořit jediné právní opatření
zahrnující všechny jednotné podmínky. V současné době existuje
20 různých prováděcích nařízení. V rámci nového nařízení
budou tato prováděcí nařízení sloučena do jediného, což
zainteresovaným stranám a členským státům přinese větší
přehlednost a usnadní a zefektivní správu. Zjednodušení požadavků
a jejich provádění tímto způsobem je jedním z hlavních
cílů navrhované strategie pro nový právní rámec pro HISC. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Žádné pro
rozpočet EU. 2014/0346 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o harmonizovaných indexech spotřebitelských
cen a o zrušení nařízení (ES) č. 2494/95 (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ
PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na
Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338
odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh
Evropské komise, po postoupení
návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na
stanovisko Evropské centrální banky[1], v souladu s
řádným legislativním postupem, vzhledem
k těmto důvodům: (1) Harmonizované
indexy spotřebitelských cen (HISC) se vytvářejí za účelem harmonizovaného
měření inflace ve všech členských státech. Komise
a Evropská centrální banka používají HISC při svém hodnocení cenové
stability v členských státech podle článku 140 Smlouvy
o fungování Evropské unie (dále též jen „Smlouva“). (2) Evropský
systém centrálních bank (ESCB) používá HISC jako index pro měření,
jak je plněn cíl ESCB udržovat cenovou stabilitu podle čl. 127
odst. 1 Smlouvy, což je zvláště důležité pro vymezení
a provádění měnové politiky Unie podle čl. 127
odst. 2 Smlouvy. (3) Nařízení
Rady (ES) č. 2494/95[2]
zavedlo společný rámec pro sestavování harmonizovaných indexů
spotřebitelských cen. Tento právní rámec je nutné přizpůsobit
současným potřebám a technickému pokroku. (4) Toto
nařízení zohledňuje program Komise pro zlepšování právní úpravy,
a zejména sdělení Komise o inteligentní regulaci v Evropské unii[3]. V oblasti
statistiky Komise jako prioritu stanovila zjednodušení a zlepšení
regulačního prostředí[4]. (5) HISC
by měly být rozčleněny podle kategorií evropské klasifikace
individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP). Tato klasifikace by
měla zajistit, aby všechny evropské statistiky týkající se soukromé
spotřeby byly konzistentní a srovnatelné. ECOICOP by měla být
rovněž konzistentní s klasifikací individuální
spotřeby Organizace spojených národů (COICOP OSN), což je
mezinárodní standardní klasifikace individuální spotřeby podle účelu,
a proto by měla být upravena s ohledem na změny COICOP
OSN. (6) Pravidelné
HISC jsou založeny na zjištěných cenách, které zahrnují rovněž
daně z produktů. Změny sazeb daní z produktů tudíž
mají vliv na inflaci. Pro účely analýzy inflace a posouzení konvergence v
členských státech je třeba shromažďovat též informace o dopadu
daňových změn na inflaci. Za tímto účelem by HISC měly být
počítány také na základě cen při stálých daňových sazbách. (7) Významným
krokem ke zvýšení průkaznosti a zlepšení srovnatelnosti HISC je stanovení
indexů cen bytových nemovitostí, zejména pro nemovitosti obývané vlastníky
(indexy NOV). Nezbytným základem pro sestavování indexů NOV jsou indexy
cen bytových nemovitostí. Indexy cen bytových nemovitostí jsou kromě toho
důležitými ukazateli samy o sobě. (8) Referenční
období pro cenové indexy by mělo být v pravidelných intervalech
aktualizováno. Měla by být stanovena pravidla pro společná referenční
období harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů
dosazovaných v různých okamžicích, aby byla zajištěna
srovnatelnost a průkaznost výsledných indexů. (9) Za
účelem posílení procesu postupné harmonizace indexů
spotřebitelských cen by měly být zahájeny pilotní studie s cílem
posoudit, zda je možné využívat další základní informace či
uplatňovat nové metodické přístupy. (10) Členským
státům by měly být ve formě metodické příručky
poskytnuty pokyny týkající se jednotlivých fází vytváření vysoce kvalitních
harmonizovaných indexů, které by jim pomohly vytvářet srovnatelné
indexy spotřebitelských cen. Tuto metodickou příručku, která by
měla být pravidelně aktualizována, by měla vypracovat Komise
(Eurostat) v úzké spolupráci s členskými státy v rámci Evropského
statistického systému. V ročním přehledu HISC podle čl. 9
odst. 2 písm. b) tohoto nařízení by členské státy měly
Komisi (Eurostat) informovat o případných rozdílech mezi použitými
statistickými metodami a statistickými metodami doporučenými v metodické
příručce. (11) Komise
(Eurostat) by měla ověřit zdroje a metody používané
členskými státy pro výpočet harmonizovaných indexů
a měla by sledovat, jak členské státy zavádějí
společný právní rámec. Za tímto účelem by Komise (Eurostat) měla
pravidelně komunikovat se statistickými orgány členských států. (12) Podkladové
informace jsou klíčové pro posouzení, zda jsou podrobné harmonizované
indexy předkládané členskými státy dostatečně srovnatelné.
Transparentní metody a postupy sestavování používané v členských státech
kromě toho pomáhají všem zainteresovaným stranám porozumět
harmonizovaným indexům a dále zlepšovat jejich kvalitu. Měl by
být proto vytvořen soubor pravidel pro vykazování harmonizovaných metadat. (13) Za
účelem zajištění kvality harmonizovaných indexů by výměna
důvěrných údajů a metadat mezi Komisí (Eurostatem),
národními centrálními bankami a Evropskou centrální bankou měla
probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 223/2009[5]. (14) Jelikož
cíle tohoto nařízení, a sice vytvoření společných statistických
standardů pro harmonizované indexy, nemůže být uspokojivě
dosaženo členskými státy, nýbrž lze jej lépe dosáhnout na úrovni
Unie, smí Unie přijímat opatření v souladu se zásadou
subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V
souladu se zásadou proporcionality stanovenou v témže článku
nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro
dosažení tohoto cíle. (15) S cílem
zajistit mezinárodní srovnatelnost klasifikace individuální spotřeby podle
účelu používané pro členění HISC a zajistit její úpravy s
ohledem na změny COICOP OSN, stanovit prahovou hodnotu, pod níž není
povinné poskytovat dílčí indexy harmonizovaných indexů, a stanovit
seznam dílčích indexů, které členské státy nemusí vytvářet,
by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy
o fungování Evropské unie měla být, co se týče harmonizovaných
indexů, svěřena Komisi. Je obzvláště důležité,
aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající
konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a
vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla zajistit
současné, včasné a náležité předávání příslušných
dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (16) Pro
zajištění plné srovnatelnosti indexů spotřebitelských cen jsou
zapotřebí jednotné podmínky pro členění HISC podle kategorií
ECOICOP, pro metodiky používané při vytváření harmonizovaných
indexů, pro informace poskytované statistickými jednotkami, pro
poskytování vah a metadat o vahách, pro stanovení ročního harmonogramu pro
předávání harmonizovaných indexů a dílčích indexů, pro
standardy pro výměnu údajů a metadat, pro jednotné podmínky revizí,
pro zlepšení základních informací nebo zlepšení metod na základě hodnocení
pilotních studií a pro požadavky na zajištění technické kvality, pokud jde
o obsah výročních zpráv o kvalitě, lhůtu pro zaslání zprávy
Komisi (Eurostatu) a strukturu přehledu. Za účelem zajištění
takovýchto jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by
prováděcí pravomoci měly být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci
by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[6]. (17) Při
přijímání prováděcích opatření a aktů
v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením by
Komise měla v nejvyšší možné míře zohledňovat efektivnost
nákladů. (18) Na
základě článku 7 nařízení (ES) č. 223/2009 byl
Výbor pro Evropský statistický systém požádán o odborné vedení. (19) Nařízení
(ES) č. 2494/95 by mělo být zrušeno. PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1
Předmět Toto nařízení
stanoví společný rámec pro vývoj, tvorbu a šíření
harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HISC) a cen bydlení
(ICBN) na unijní, národní a nižší než národní úrovni. Článek 2
Definice Pro účely
tohoto nařízení se rozumí: a) „vývojem statistik“ stanovení a
zlepšování statistických metod, standardů a postupů používaných
při tvorbě a šíření statistik s cílem vytvořit nová
statistická měřítka a ukazatele; b) „tvorbou statistik“ všechny kroky
zahrnuté v sestavování statistik, včetně shromažďování,
ukládání, zpracovávání a analýzy statistických údajů; c) „šířením statistik“
zpřístupňování statistik, statistických analýz a jiných než
důvěrných informací uživatelům; d) „produkty“ výrobky a služby
podle definice v příloze A bodu 3.01 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013[7] (dále jen „ESA 2010“); e) „spotřebními cenami“ kupní ceny
placené domácnostmi za nákup produktů prostřednictvím peněžních
transakcí; f) „kupní cenou“ cena, kterou kupující
skutečně zaplatil za produkty, včetně veškerých daní
z produktů, snížená o dotace na produkty, po odečtení
množstevních nebo sezónních slev z obvyklých cen či sazeb, bez úroku
či poplatků za služby připočtených v rámci úvěrových
ujednání a jakýchkoli přirážek v důsledku nezaplacení ve lhůtě
stanovené v okamžiku nákupu; g) „harmonizovanými indexy
spotřebitelských cen (HISC)“ srovnatelné indexy spotřebitelských cen
vytvářené jednotlivými členskými státy; h) „harmonizovanými indexy
spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách (HISC-SD)“
indexy, které měří změny spotřebitelských cen za
určité období bez dopadu změn daňových sazeb na produkty za toto
období; i) „regulovanými cenami“ ceny, které
jsou buď přímo stanovovány, nebo do značné míry ovlivňovány
vládními institucemi; j) „indexem cen nemovitostí obývaných
vlastníky (indexem NOV)“ index, který měří změny
transakčních cen bytových nemovitostí, jež jsou nové v sektoru domácností,
a dalších produktů nabývaných domácnostmi v souvislosti s obýváním vlastní
nemovitosti; k) „indexem cen bytových nemovitostí
(ICBN)“ index, který měří změny transakčních cen bytových
nemovitostí zakoupených domácnostmi; l) „dílčím indexem HISC“ cenový
index pro kteroukoli z kategorií evropské klasifikace individuální
spotřeby podle účelu (dále jen „ECOICOP“) stanovených
v příloze; m) „harmonizovanými indexy“ HISC,
HISC-SD, indexy NOV a ICBN; n) „Laspeyresovým indexem“ cenový index
vzorce kde P je relativní
index cenových hladin ve dvou obdobích, Q jsou spotřebovaná množství, t0 je základní období a tn období, za nějž je
index počítán; o) „indexem Laspeyresova typu“ index,
který měří průměrné změny cen na základě
nezměněných výdajů v porovnání se základním obdobím, tj.
při zachování struktury spotřeby domácností beze změny v porovnání
se základním obdobím; p) „referenčním obdobím pro index“
období, pro které je index stanoven na 100 indexových bodů; q) „základními informacemi“, pokud jde
o HISC a HISC-SD, údaje o –
veškerých kupních cenách produktů, které musí
být zohledněny při výpočtu dílčích indexů HISC v
souladu s tímto nařízením, –
veškerých charakteristikách, které určují cenu
produktu, a jakýchkoli dalších charakteristikách relevantních pro daný
účel spotřeby, –
informace o vybíraných daních a
spotřebních daních, –
informace o tom, zda je určitá cena
plně nebo částečně regulovaná, a –
všechny váhy, které odrážejí úroveň
a strukturu spotřeby dotčených produktů; r) „základními informacemi“, pokud jde
o indexy NOV a ICBN, údaje o –
veškerých transakčních cenách bytových
nemovitostí zakoupených domácnostmi, které musí být zohledněny při
výpočtu indexů ICBN v souladu s tímto nařízením, –
veškerých charakteristikách, které určují
cenu bytové nemovitosti nebo jiných důležitých charakteristikách; s) „domácností“ domácnost podle
definice v příloze A bodě 2.119 písm. a)
a b) ESA 2010, bez ohledu na státní příslušnost či pobytový
status; t) „ekonomickým územím členského
státu“ území podle definice v příloze A bodě 2.05 ESA 2010,
s tím rozdílem, že zahrnuje extrateritoriální enklávy ležící
na území dané země, a naopak nezahrnuje teritoriální enklávy
ležící ve zbytku světa; u) „peněžními výdaji
na konečnou spotřebu domácností“ ta část výdajů
na konečnou spotřebu vynaložených –
domácnostmi –
v peněžních transakcích –
na ekonomickém území členského státu –
na produkty, které jsou použity pro přímé
uspokojení individuálních potřeb nebo přání podle definice
v příloze A bodě 3.101 ESA 2010 –
v jednom nebo obou obdobích, která jsou mezi sebou
srovnávána; v) „podstatnou změnou metody
vytváření“ změna, která dle odhadu ovlivňuje roční míru
změny daného harmonizovaného indexu nebo jeho části v každém období o
více než –
0,1 procentního bodu u celkového HISC nebo u NOV
či ICBN, –
0,3, 0,4, 0,5 nebo 0,6 procentního bodu u každého
oddílu, respektive u každé skupiny, třídy nebo podtřídy
(pětimístná) ECOICOP. Článek 3
Sestavování harmonizovaných indexů 1. Členské
státy poskytují Komisi (Eurostatu) všechny harmonizované indexy vymezené
v čl. 2 písm. m). 2. Harmonizované
indexy se sestavují pomocí vzorce Laspeyresova typu. 3. HISC
a HISC-SD vycházejí ze změn cen a z vah produktů zahrnutých do
peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností. 4. HISC
nezahrnuje transakce mezi domácnostmi, s výjimkou nájmů placených nájemci
soukromým pronajímatelům bytů; v tom případě majitelé
představují tržní výrobce služeb nakupovaných domácnostmi (nájemci). 5. Dílčí
indexy HISC se sestavují pro kategorie ECOICOP. Jednotné podmínky pro
členění HISC podle kategorií ECOICOP se přijmou
prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se
přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Článek 4
Srovnatelnost harmonizovaných indexů 1. Aby
bylo možné považovat indexy HISC nebo NOV za srovnatelné, musí veškeré rozdíly
mezi zeměmi na libovolné úrovni podrobnosti odrážet pouze rozdíly ve
změnách cen či struktuře výdajů. 2. Všechny
dílčí indexy harmonizovaných indexů, které se odchylují od
konceptů nebo metod tohoto nařízení, se považují za srovnatelné,
je-li výsledkem index, který se dle odhadu systematicky liší: a) v případě HISC o 0,1
procenta nebo méně v průměru za rok oproti předchozímu roku
od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto nařízení; b) v případě NOV či ICBN
o jedno procento nebo méně v průměru za rok oproti
předchozímu roku od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto
nařízení. Není-li takový
výpočet možný, musí být podrobně uvedeny důsledky použití
metodiky, která se odchyluje od konceptů či metod tohoto
nařízení. 3. Komisi
je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené
pravomoci v souladu s článkem 10 za účelem změny
přílohy, aby se zajistila srovnatelnost harmonizovaných indexů
na mezinárodní úrovni. 4. Za účelem zajištění jednotných podmínek se
vhodná metodika pro tvorbu srovnatelných harmonizovaných indexů stanoví
prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se
přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Článek 5
Požadavky na údaje 1. Členské
státy shromažďují základní informace reprezentující jejich zemi v
harmonizovaných indexech a jejich dílčích indexech. 2. Tyto
informace se získávají od statistických jednotek, jak jsou vymezeny v
nařízení Rady (EHS) č. 696/93[8]. 3. Statistické
jednotky, které poskytují informace o produktech zahrnutých do peněžních
výdajů na konečnou spotřebu domácností, spolupracují podle
potřeby při shromažďování či poskytování základních
informací. Statistické jednotky poskytují přesné a úplné informace, též v
elektronické formě, je-li to požadováno. Na žádost vnitrostátních orgánů
odpovědných za sestavování úředních statistik poskytnou statistické
jednotky informace v elektronické formě, například údaje ze
čteček čárových kódů, a s potřebnou mírou podrobnosti
pro tvorbu harmonizovaných indexů a pro posouzení souladu s požadavky na
srovnatelnost a kvalitu harmonizovaných indexů. Jednotné podmínky pro
poskytování těchto informací se stanoví prostřednictvím
prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají
v souladu s přezkumným postupem podle čl. 11
odst. 2. 4. Harmonizované
indexy a jejich dílčí indexy se převádějí na společné
referenční období pro index 2015. Toto převádění nabývá
účinku s indexem za leden 2016. 5. Harmonizované indexy a jejich dílčí indexy se
převedou na nové společné referenční období pro index v
případě podstatné změny metodiky pro harmonizované indexy nebo
každých deset let počínaje rokem 2015. Převedení na nové
referenční období pro index nabývá účinku počínaje indexem za
leden následujícího kalendářního roku. Komisi je svěřena
pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem
10 za účelem stanovení podrobných pravidel pro převádění
harmonizovaných indexů v souvislosti s podstatnými změnami metodiky. 6. Aby
členským státům nebyla ukládána zbytečná zátěž a vzhledem k
tomu, že dílčí indexy harmonizovaných indexů jsou významné pouze
při překročení určité prahové hodnoty, je Komisi
svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci
v souladu s článkem 10 za účelem stanovení prahové
hodnoty, pod níž není poskytování těchto dílčích indexů
povinné. 7. Komisi
je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené
pravomoci v souladu s článkem 10 za účelem stanovení
seznamu dílčích indexů ECOICOP, které členské státy nemusí
vytvářet, buď protože se netýkají soukromé spotřeby, nebo
kvůli nedostatečné míře harmonizace metodiky. Článek 6
Periodicita 1. Členské
státy poskytují Komisi (Eurostatu) HISC, HISC-SD a jejich příslušné
dílčí indexy v měsíčních intervalech, včetně
těch dílčích indexů, které se vytvářejí v delších
intervalech. 2. Členské
státy poskytují Komisi (Eurostatu) indexy NOV a ICBN v čtvrtletních
intervalech. Mohou být na dobrovolné bázi poskytovány i v měsíčních
intervalech. 3. Členské
státy nejsou povinny vytvářet dílčí indexy v měsíčních nebo
čtvrtletních intervalech, pokud jsou i při méně častém
shromažďování údajů splněny požadavky srovnatelnosti podle
článku 4. Členské státy informují Komisi (Eurostat) o kategoriích
ECOICOP a NOV, které mají v úmyslu shromažďovat v méně častých
intervalech než měsíčně respektive čtvrtletně. 4. Členské
státy každoročně revidují a aktualizují váhy dílčích indexů
pro harmonizované indexy. Jednotné podmínky pro poskytování vah a metadat o
vahách se stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto
prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl.
11 odst. 2. Článek 7
Lhůty, standardy pro výměnu a revize 1. Členské
státy poskytují harmonizované indexy a veškeré dílčí indexy Komisi
(Eurostatu) nejpozději 20 kalendářních dnů po skončení
referenčního měsíce u měsíčních řad a 85
kalendářních dnů po skončení referenčního čtvrtletí u
čtvrtletních řad. 2. Členské
státy poskytují Komisi (Eurostatu) údaje a metadata vyžadovaná tímto
nařízením v souladu se standardy pro výměnu údajů
a metadat. 3. Dílčí
indexy harmonizovaných indexů, které již byly zveřejněny, mohou
být revidovány. 4. Stanovení
ročního harmonogramu pro zasílání harmonizovaných indexů a
dílčích indexů podle odstavce 1, standardy pro výměnu
údajů a metadat podle odstavce 2 a jednotné podmínky pro revizi
podle odstavce 3 se podrobně upřesní prostřednictvím
prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají
přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Článek 8
Pilotní studie 1. Zjistí-li
se, že je nutné pro účely sestavování harmonizovaných indexů zlepšit
základní informace, nebo je-li v metodách zmíněných v čl. 4 odst. 2
zjištěna potřeba zlepšit srovnatelnost indexů, může Komise
(Eurostat) zahájit pilotní studie, které provádějí na dobrovolné bázi
členské státy. 2. Cílem
zmíněných pilotních studií je posoudit, zda je možné získávat lepší
základní informace či uplatňovat nové metodické přístupy. 3. Výsledky
pilotních studií vyhodnotí Komise (Eurostat) v úzké spolupráci
s členskými státy a hlavními uživateli harmonizovaných
indexů s přihlédnutím tomu, jaký je užitek dostupnosti lepších
informací o cenách v porovnání s dodatečnými náklady na shromažďování
a sestavování. 4. Na základě
hodnocení pilotních studií se zlepšení základních informací nebo zlepšení metod
zavede prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí
akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11
odst. 2. Článek 9
Zajištění kvality 1. Členské
státy zajistí, aby poskytované harmonizované indexy byly kvalitní. Pro
účely tohoto nařízení se použijí standardní kritéria kvality stanovená
v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009. 2. Členské
státy Komisi (Eurostatu) poskytnou: a) standardní výroční zprávu
o kvalitě, v níž budou zahrnuta kritéria kvality uvedená
v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009; b) roční přehled s
uvedením podrobností ohledně zdrojů údajů, použitých
definic a metod, včetně podrobností o jakýchkoli
případných rozdílech mezi použitými statistickými metodami a metodami
doporučenými v metodické příručce; a c) na žádost Komise (Eurostatu) další
související informace s mírou podrobnosti umožňující posoudit splnění
požadavků na srovnatelnost, jakož i kvalitu harmonizovaných indexů. 3. Pokud
určitý členský stát hodlá zavést podstatnou změnu v metodách
tvorby harmonizovaných indexů nebo jejich části, uvědomí o tom
Komisi (Eurostat) nejpozději tři měsíce před tím, než
taková změna vstoupí v platnost. Členské státy předloží
Komisi (Eurostatu) vyčíslení dopadu této změny. 4. Technické
požadavky na zajištění kvality, pokud jde o obsah standardní
výroční zprávy o kvalitě, lhůta pro zaslání zprávy Komisi
(Eurostatu) a struktura přehledu se stanoví prostřednictvím
prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají
přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Článek 10
Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc
přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi
za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc
přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4
odst. 3 a čl. 5 odst. 5 až 7 je svěřena na dobu neurčitou. 3. Evropský
parlament nebo Rada mohou pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 3, a čl. 5
odst. 5 až 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje
přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá
účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním
věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je
v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných
aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí
aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí
současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt
v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 4 a čl. 5
odst. 5 až 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament
nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne,
kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před
uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z
podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva
měsíce. Článek 11
Výbor 1. Komisi
je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením
(ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU)
č. 182/2011. 2. Odkazuje-li
se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č.
182/2011. Článek 12
Zrušení 1. Aniž
je dotčen odstavec 2, členské státy nadále poskytují harmonizované
indexy v souladu s nařízením (ES) č. 2494/95 až do
předávání údajů vztahujících se k roku 2015. 2. Nařízení
(ES) č. 2494/95 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2016. Odkazy na
zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení. Článek 13
Vstup v platnost Toto nařízení
vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku
Evropské unie. Nabývá
účinku poprvé pro údaje za leden 2016. Toto
nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech
členských státech. V Bruselu dne Za
Evropský parlament Za Radu předseda předseda [1] Úř.
věst. C […]. [2] Nařízení
Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech
spotřebitelských cen (Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1). [3] Sdělení
Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a
sociálnímu výboru a Výboru regionů „Inteligentní regulace
v Evropské unii“, KOM(2010) 543. [4] Sdělení
Komise Evropskému parlamentu a Radě o metodě tvorby statistiky EU:
vize pro příští desetiletí, KOM(2009) 404 v konečném znění. [5] Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne
11. března 2009 o evropské statistice (Úř. věst. L 87,
31.3.2009, s. 164). [6] Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února
2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým
členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí
(Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). [7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a
regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174,
26.6.2013, s. 1). [8] Nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne
15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely
statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve
Společenství (Úř. věst. L 76, 30.3.1993,
s. 1). PŘÍLOHA Evropská klasifikace individuální
spotřeby podle účelu (ECOICOP) 01 POTRAVINY
A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE 01.1 Potraviny 01.1.1 Pekárenské výrobky,
obiloviny 01.1.1.1 Rýže 01.1.1.2 Mouka a jiné obiloviny 01.1.1.3 Chléb 01.1.1.4 Ostatní pekárenské výrobky 01.1.1.5 Pizza 01.1.1.6 Těstoviny a kuskus 01.1.1.7 Snídaňové cereálie 01.1.1.8 Jiné výrobky z obilovin 01.1.2 Maso 01.1.2.1 Hovězí a telecí maso 01.1.2.2 Vepřové maso 01.1.2.3 Jehněčí
a kozí maso 01.1.2.4 Drůbež 01.1.2.5 Jiné maso 01.1.2.6 Jedlé droby 01.1.2.7 Sušené, solené nebo uzené
maso 01.1.2.8 Ostatní masné polotovary 01.1.3 Ryby a mořské plody 01.1.3.1 Ryby, čerstvé nebo
chlazené 01.1.3.2 Ryby, zmrazené 01.1.3.3 Mořské plody, čerstvé
nebo chlazené 01.1.3.4 Mořské plody, zmrazené 01.1.3.5 Sušené, solené nebo uzené
ryby a mořské plody 01.1.3.6 Ostatní konzervované nebo
zpracované přípravky z ryb a mořských plodů 01.1.4 Mléko, sýry a vejce 01.1.4.1 Mléko plnotučné,
čerstvé 01.1.4.2 Mléko nízkotučné, čerstvé 01.1.4.3 Sušené mléko 01.1.4.4 Jogurty 01.1.4.5 Sýry a tvarohy 01.1.4.6 Ostatní mléčné výrobky 01.1.4.7 Vejce 01.1.5 Oleje a tuky 01.1.5.1 Máslo 01.1.5.2 Margarín a ostatní
rostlinné tuky 01.1.5.3 Olivový olej 01.1.5.4 Ostatní jedlé oleje 01.1.5.5 Ostatní jedlé
živočišné tuky 01.1.6 Ovoce 01.1.6.1 Ovoce, čerstvé nebo
chlazené 01.1.6.2 Ovoce, zmrazené 01.1.6.3 Sušené ovoce a ořechy 01.1.6.4 Konzervované ovoce a
výrobky z ovoce 01.1.7 Zelenina 01.1.7.1 Zelenina kromě brambor
a ostatních hlíz, čerstvá nebo chlazená 01.1.7.2 Zelenina kromě brambor
a ostatních hlíz, zmrazená 01.1.7.3 Sušená zelenina, ostatní
konzervovaná nebo zpracovaná zelenina 01.1.7.4 Brambory 01.1.7.5 Bramborové lupínky 01.1.7.6 Ostatní hlízy a výrobky z
hlíz 01.1.8 Cukr, marmeláda, med,
čokoláda a cukrovinky 01.1.8.1 Cukr 01.1.8.2 Džemy, marmelády a med 01.1.8.3 Čokoláda 01.1.8.4 Cukrovinky 01.1.8.5 Zmrzlinářské výrobky a
zmrzlina 01.1.8.6 Umělá sladidla 01.1.9 Potravinářské výrobky
j. n. 01.1.9.1 Omáčky, ochucovadla 01.1.9.2 Sůl, koření a
byliny užívané v kuchyni 01.1.9.3 Dětské výživy 01.1.9.4 Hotová jídla 01.1.9.9 Ostatní potravinářské
výrobky j. n. 01.2 Nealkoholické nápoje 01.2.1 Káva, čaj
a kakao 01.2.1.1 Káva 01.2.1.2 Čaj 01.2.1.3 Kakao a čokoláda v
prášku 01.2.2 Minerální vody,
nealkoholické nápoje, ovocné a zeleninové šťávy 01.2.2.1 Minerální nebo pramenité
vody 01.2.2.2 Nealkoholické nápoje 01.2.2.3 Ovocné a zeleninové
šťávy 02 ALKOHOLICKÉ NÁPOJE,
TABÁK A NARKOTIKA 02.1 Alkoholické nápoje 02.1.1 Lihoviny 02.1.1.1 Destiláty a likéry 02.1.1.2 Nápoje s nízkým obsahem
alkoholu 02.1.2 Vína 02.1.2.1 Víno z vinných
hroznů 02.1.2.2 Víno z jiného ovoce 02.1.2.3 Fortifikované (obohacené)
víno 02.1.2.4 Vinné nápoje 02.1.3 Piva 02.1.3.1 Ležáky 02.1.3.2 Ostatní alkoholická piva 02.1.3.3 Nízkoalkoholická a
nealkoholická piva 02.1.3.4 Nápoje z piva 02.2 Tabák 02.2.0 Tabák 02.2.0.1 Cigarety 02.2.0.2 Doutníky 02.2.0.3 Jiné tabákové výrobky 02.3 Narkotika 02.3.0 Narkotika 02.3.0.0 Narkotika 03 ODÍVÁNÍ A OBUV 03.1 Odívání 03.1.1 Oděvní materiály 03.1.1.0 Oděvní materiály 03.1.2 Oděvy 03.1.2.1 Pánské oděvy 03.1.2.2 Dámské oděvy 03.1.2.3 Dětské oděvy 03.1.3 Ostatní oděvní
doplňky a textilní galanterie 03.1.3.1 Ostatní oděvní
doplňky 03.1.3.2 Textilní galanterie 03.1.4 Čištění, opravy
a půjčování oděvů 03.1.4.1 Čištění
oděvů 03.1.4.2 Opravy
a půjčování oděvů 03.2 Obuv 03.2.1 Boty a ostatní obuv 03.2.1.1 Pánská obuv 03.2.1.2 Dámská obuv 03.2.1.3 Dětská obuv 03.2.2 Opravy
a půjčování obuvi 03.2.2.0 Opravy
a půjčování obuvi 04 BYDLENÍ, VODA,
ENERGIE, PALIVA 04.1 Nájemné z bytu 04.1.1 Nájemné placené nájemníky
za první (hlavní) bydliště 04.1.1.0 Nájemné placené nájemníky
za první (hlavní) bydliště 04.1.2 Ostatní nájemné 04.1.2.1 Nájemné placené nájemníky
za přechodné bydliště 04.1.2.2 Nájemné za garáž a ostatní
nájemné placené nájemníky 04.2 Imputované nájemné za
bydlení 04.2.1 Imputované nájemné
vlastníků - nájemníků 04.2.1.0 Imputované nájemné
vlastníků - nájemníků 04.2.2 Ostatní imputované nájemné 04.2.2.0 Ostatní imputované nájemné 04.3 Běžná údržba a
drobné opravy bytu 04.3.1 Výrobky pro běžnou
údržbu a drobné opravy bytu 04.3.1.0 Výrobky pro běžnou
údržbu a drobné opravy bytu 04.3.2 Služby pro běžnou
údržbu a drobné opravy bytu 04.3.2.1 Instalatérské služby 04.3.2.2 Elektrikářské služby 04.3.2.3 Údržba vytápění 04.3.2.4 Malířské služby 04.3.2.5 Tesařské služby 04.3.2.9 Ostatní služby pro
běžnou údržbu a drobné opravy bytu 04.4 Dodávka vody
a ostatní služby související s bydlením 04.4.1 Dodávka vody (vodné) 04.4.1.0 Dodávka vody (vodné) 04.4.2 Sběr pevných odpadů 04.4.2.0 Sběr pevných
odpadů 04.4.3 Odvádění odpadních
vod kanalizací (stočné) 04.4.3.0 Odvádění odpadních vod
kanalizací (stočné) 04.4.4 Ostatní služby související
s bydlením j. n. 04.4.4.1 Poplatky za údržbu
domů s více uživateli 04.4.4.2 Bezpečnostní služby 04.4.4.9 Ostatní služby související
s bydlením 04.5 Elektrická a tepelná
energie, plyn a ostatní paliva 04.5.1 Elektrická energie 04.5.1.0 Elektrická energie 04.5.2 Plynná paliva 04.5.2.1 Zemní plyn a svítiplyn 04.5.2.2 Plyn v bombách (propan,
butan atd.) 04.5.3 Kapalná paliva 04.5.3.0 Kapalná paliva 04.5.4 Tuhá paliva 04.5.4.1 Uhlí 04.5.4.9 Ostatní tuhá paliva 04.5.5 Tepelná energie 04.5.5.0 Tepelná energie 05 BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI;
OPRAVY 05.1 Nábytek, bytové
zařízení a výzdoba, koberce a ostatní podlahové krytiny 05.1.1 Nábytek a bytové
zařízení 05.1.1.1 Nábytek do domácnosti 05.1.1.2 Zahradní nábytek 05.1.1.3 Osvětlovací
zařízení 05.1.1.9 Ostatní nábytek
a bytové zařízení 05.1.2 Koberce a ostatní
podlahové krytiny 05.1.2.1 Koberce a koberečky 05.1.2.2 Ostatní podlahové krytiny 05.1.2.3 Pokládání koberců a
podlahových krytin 05.1.3 Opravy nábytku,
zařízení a podlahových krytin 05.1.3.0 Opravy
nábytku, zařízení a podlahových krytin 05.2 Bytový textil 05.2.0 Bytový textil 05.2.0.1 Dekorační textilie,
záclony a závěsy 05.2.0.2 Ložní prádlo 05.2.0.3 Stolní a koupelnový textil 05.2.0.4 Opravy bytových textilií 05.2.0.9 Ostatní bytový textil 05.3 Přístroje a
spotřebiče pro domácnost včetně oprav 05.3.1 Hlavní (velké) přístroje
pro domácnost elektrické a neelektrické 05.3.1.1 Ledničky,
mrazničky a jejich kombinace 05.3.1.2 Pračky, sušičky a myčky nádobí 05.3.1.3 Sporáky 05.3.1.4 Vyhřívací a
klimatizační zařízení 05.3.1.5 Čisticí zařízení 05.3.1.9 Ostatní hlavní (velké)
přístroje pro domácnost 05.3.2 Malé domácí elektrické
spotřebiče 05.3.2.1 Přístroje pro
zpracování potravin 05.3.2.2 Přístroje pro
přípravu kávy nebo čaje a podobná zařízení 05.3.2.3 Žehličky 05.3.2.4 Toastovače a grily 05.3.2.9 Ostatní malé domácí
elektrické spotřebiče 05.3.3 Opravy domácích
přístrojů a spotřebičů 05.3.3.0 Opravy domácích
přístrojů a spotřebičů 05.4 Skleněné, keramické,
stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost 05.4.0 Skleněné, keramické,
stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost 05.4.0.1 Skleněné,
křišťálové, keramické a porcelánové nádobí 05.4.0.2 Příbory, kovové a
stříbrné nádobí 05.4.0.3 Kuchyňské potřeby
a zařízení neelektrické 05.4.0.4 Opravy skleněných,
keramických, stolních a kuchyňských potřeb pro domácnost 05.5 Nářadí, nástroje a různé
potřeby pro dům a zahradu 05.5.1 Nástroje a nářadí
dlouhodobé spotřeby pro dům a zahradu 05.5.1.1 Nástroje a nářadí
dlouhodobé spotřeby pro dům a zahradu s vlastním pohonem 05.5.1.2 Opravy, leasing a pronájem
nástrojů a nářadí dlouhodobé spotřeby 05.5.2 Nástroje a nářadí
krátkodobé spotřeby pro dům a zahradu včetně oprav 05.5.2.1 Nástroje a nářadí
krátkodobé spotřeby bez vlastního pohonu 05.5.2.2 Různé doplňky
nástrojů a nářadí krátkodobé spotřeby 05.5.2.3 Opravy nástrojů a
nářadí krátkodobé spotřeby a různých doplňků bez
vlastního pohonu 05.6 Zboží a služby pro
běžnou údržbu domácnosti 05.6.1 Spotřební zboží pro
domácnost 05.6.1.1 Výrobky pro
čištění a údržbu 05.6.1.2 Ostatní drobné
spotřební zboží pro domácnost 05.6.2 Služby domácího personálu
a služby pro domácnost 05.6.2.1 Placené služby domácího
personálu 05.6.2.2 Úklidové služby 05.6.2.3 Pronájem nábytku a zařízení
05.6.2.9 Ostatní služby domácího
personálu a služby pro domácnost 06 ZDRAVÍ 06.1 Léčiva a
zdravotnické prostředky 06.1.1 Léčiva 06.1.1.0 Léčiva 06.1.2 Ostatní zdravotnické
výrobky 06.1.2.1 Těhotenské testy a
mechanické antikoncepční prostředky 06.1.2.9 Ostatní zdravotnické
výrobky j. n. 06.1.3 Terapeutické
přístroje a vybavení 06.1.3.1 Dioptrické brýle a
kontaktní čočky 06.1.3.2 Naslouchadla 06.1.3.3 Oprava terapeutických přístrojů
a vybavení 06.1.3.9 Ostatní terapeutické
přístroje a vybavení 06.2 Ambulantní zdravotní
péče 06.2.1 Ambulantní lékařská
péče 06.2.1.1 Péče všeobecných
lékařů 06.2.1.2 Péče odborných
lékařů 06.2.2 Ambulantní stomatologická
péče 06.2.2.0 Ambulantní stomatologická
péče 06.2.3 Ambulantní zdravotní
péče ostatní 06.2.3.1 Služby zdravotnických analytických
laboratoří a rentgenových středisek 06.2.3.2 Termální lázně, fyzioterapie, ambulantní služby
a pronájem terapeutického zařízení 06.2.3.9 Ambulantní zdravotní
péče j. n. 06.3 Ústavní zdravotní
péče 06.3.0 Ústavní zdravotní
péče 06.3.0.0 Ústavní zdravotní péče 07 DOPRAVA 07.1 Nákup automobilů,
motocyklů a jízdních kol 07.1.1 Automobily 07.1.1.1 Nové automobily 07.1.1.2 Ojeté automobily 07.1.2 Motocykly 07.1.2.0 Motocykly 07.1.3 Jízdní kola 07.1.3.0 Jízdní kola 07.1.4 Povozy tažené zvířaty 07.1.4.0 Povozy tažené zvířaty 07.2 Provoz osobních
dopravních prostředků 07.2.1 Náhradní díly
a příslušenství pro osobní dopravní prostředky 07.2.1.1 Pneumatiky 07.2.1.2 Náhradní díly pro osobní
dopravní prostředky 07.2.1.3 Příslušenství pro
osobní dopravní prostředky 07.2.2 Pohonné hmoty a oleje
pro osobní dopravní prostředky 07.2.2.1 Nafta 07.2.2.2 Benzin 07.2.2.3 Ostatní paliva pro osobní
dopravní prostředky 07.2.2.4 Oleje 07.2.3 Údržba a opravy
osobních dopravních prostředků 07.2.3.0 Údržba a opravy
osobních dopravních prostředků 07.2.4 Ostatní služby týkající se
osobních dopravních prostředků 07.2.4.1 Pronájem garáží,
parkovacích míst a osobních dopravních prostředků 07.2.4.2 Mýtné a parkovací hodiny 07.2.4.3 Jízdy v autoškole,
řidičské zkoušky, licence, kontroly technické způsobilosti
motorových vozidel 07.3 Dopravní služby 07.3.1 Kolejová osobní doprava 07.3.1.1 Železniční osobní
doprava 07.3.1.2 Osobní doprava metrem a
tramvají 07.3.2 Silniční osobní
doprava 07.3.2.1 Autobusová osobní doprava 07.3.2.2 Taxislužba a pronájem
osobních automobilů s řidičem 07.3.3 Letecká osobní doprava 07.3.3.1 Vnitrostátní letecká osobní
doprava 07.3.3.2 Mezinárodní letecká osobní
doprava 07.3.4 Námořní
a říční osobní doprava 07.3.4.1 Námořní osobní doprava 07.3.4.2 Říční osobní
doprava 07.3.5 Kombinovaná osobní doprava 07.3.5.0 Kombinovaná osobní doprava 07.3.6 Ostatní placené služby
v dopravě 07.3.6.1 Lanové dráhy 07.3.6.2 Stěhovací a skladovací
služby 07.3.6.9 Ostatní placené služby v
dopravě j. n. 08 POŠTY A
TELEKOMUNIKACE 08.1 Poštovní služby 08.1.0 Poštovní služby 08.1.0.1 Listovní služby 08.1.0.9 Ostatní poštovní služby 08.2 Telefonní a faxová
zařízení 08.2.0 Telefonní a faxová
zařízení 08.2.0.1 Pevné telefonní
zařízení 08.2.0.2 Mobilní telefonní
zařízení 08.2.0.3 Ostatní telefonní a faxová
zařízení 08.2.0.4 Opravy telefonních a
faxových zařízení 08.3 Telefonní a faxové služby 08.3.0 Telefonní a faxové služby 08.3.0.1 Telefonní služby pevného
připojení 08.3.0.2 Mobilní telefonní služby 08.3.0.3 Služby internetového
připojení 08.3.0.4 Balíčky
telekomunikačních služeb 08.3.0.5 Ostatní služby přenosu
dat 09 REKREACE
A KULTURA 09.1 Zařízení a vybavení
audiovizuální, fotografická a pro zpracování dat 09.1.1 Zařízení pro
příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu 09.1.1.1 Zařízení pro
příjem, záznam a reprodukci zvuku 09.1.1.2 Zařízení pro
příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu 09.1.1.3 Přenosná zařízení
pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu 09.1.1.9 Ostatní zařízení pro příjem, záznam a
reprodukci zvuku a obrazu 09.1.2 Fotografická
a kinematografická zařízení a optické přístroje 09.1.2.1 Fotoaparáty 09.1.2.2 Příslušenství pro
fotografická a kinematografická zařízení 09.1.2.3 Optické přístroje 09.1.3 Zařízení pro
zpracování dat 09.1.3.1 Osobní počítače 09.1.3.2 Příslušenství pro
zařízení pro zpracování dat 09.1.3.3 Programové vybavení
(software) 09.1.3.4 Kalkulačky
a ostatní zařízení pro zpracování dat 09.1.4 Nosná média pro záznam
obrazu a zvuku 09.1.4.1 Nosná média pro záznam
obrazu a zvuku nahraná 09.1.4.2 Nosná média pro záznam
obrazu a zvuku nenahraná 09.1.4.9 Ostatní nosná média pro
záznam obrazu a zvuku 09.1.5 Opravy zařízení
audio-video a zařízení pro zpracování fotografií a dat 09.1.5.0 Opravy zařízení
audio-video a zařízení pro zpracování fotografií a dat 09.2 Ostatní výrobky
dlouhodobé spotřeby určené pro rekreaci a kulturu 09.2.1 Výrobky dlouhodobé
spotřeby pro rekreaci ve volné přírodě 09.2.1.1 Kempinkové obytné
přívěsy, karavany (přívěsné obytné vozy) a jiné
přívěsy 09.2.1.2 Letadla včetně
(ultra)lehkých a bezmotorových, rogala, horkovzdušné balóny 09.2.1.3 Lodě, závěsné
motory a vybavení pro lodě 09.2.1.4 Koně, poníci a doplňky
pro ně 09.2.1.5 Nákladnější
potřeby pro rekreaci a sport 09.2.2 Hudební nástroje
a výrobky dlouhodobé spotřeby pro rekreaci uvnitř 09.2.2.1 Hudební nástroje 09.2.2.2 Výrobky dlouhodobé
spotřeby pro rekreaci uvnitř 09.2.3 Údržba a opravy
ostatních výrobků dlouhodobé spotřeby pro rekreaci a kulturu 09.2.3.0 Údržba a opravy
ostatních výrobků dlouhodobé spotřeby pro rekreaci a kulturu 09.3 Ostatní
předměty pro rekreaci a volný čas včetně zahradnictví
a domácích zvířat 09.3.1 Hry, hračky a potřeby
pro zájmovou činnost 09.3.1.1 Hry a potřeby pro
zájmovou činnost 09.3.1.2 Hračky a zábavní
předměty 09.3.2 Zařízení pro sport,
kempink a rekreaci ve volné přírodě 09.3.2.1 Zařízení pro sport 09.3.2.2 Zařízení pro kempink
a rekreaci ve volné přírodě 09.3.2.3 Opravy zařízení pro
sport, kempink a rekreaci ve volné přírodě 09.3.3 Zahrady, rostliny
a květiny 09.3.3.1 Výrobky pro zahradu 09.3.3.2 Rostliny
a květiny 09.3.4 Domácí zvířata a potřeby
pro jejich chov 09.3.4.1 Nákup domácích zvířat 09.3.4.2 Potřeby pro domácí
zvířata 09.3.5 Veterinární a ostatní
služby pro domácí zvířata 09.3.5.0 Veterinární a ostatní
služby pro domácí zvířata 09.4 Rekreační a kulturní
služby 09.4.1 Rekreační a sportovní
služby 09.4.1.1 Rekreační a sportovní
služby - pasivní účast 09.4.1.2 Rekreační a sportovní
služby - aktivní účast 09.4.2 Kulturní služby 09.4.2.1 Kina, divadla, koncerty 09.4.2.2 Muzea, knihovny, zoologické
zahrady 09.4.2.3 Poplatky za rozhlasové a
televizní vysílání 09.4.2.4 Pronájem vybavení a
příslušenství pro kulturu 09.4.2.5 Fotografické služby 09.4.2.9 Ostatní kulturní služby 09.4.3 Herny, loterie 09.4.3.0 Herny, loterie 09.5 Noviny, knihy a
papírenské zboží 09.5.1 Knihy 09.5.1.1 Beletrie 09.5.1.2 Učebnice 09.5.1.3 Ostatní knihy kromě
beletrie a učebnic 09.5.1.4 Knihvazačské služby a
stahování elektronických knih 09.5.2 Noviny
a časopisy 09.5.2.1 Noviny 09.5.2.2 Magazíny a periodické
časopisy 09.5.3 Ostatní tiskoviny 09.5.3.0 Ostatní tiskoviny 09.5.4 Papírenské zboží a
potřeby k psaní a kreslení 09.5.4.1 Papírenské výrobky 09.5.4.9 Ostatní papírenské zboží a
potřeby k psaní a kreslení 09.6 Dovolená
s komplexními službami 09.6.0 Dovolená
s komplexními službami 09.6.0.1 Dovolená s komplexními
službami v tuzemsku 09.6.0.2 Dovolená s komplexními
službami v zahraničí 10 VZDĚLÁVÁNÍ 10.1 Preprimární a primární
vzdělávání 10.1.0 Preprimární a primární
vzdělávání 10.1.0.1 Preprimární vzdělávání
(úroveň 0 ISCED-97) 10.1.0.2 Primární vzdělávání
(úroveň 1 ISCED-97) 10.2 Sekundární
vzdělávání 10.2.0 Sekundární vzdělávání 10.2.0.0 Sekundární vzdělávání 10.3 Postsekundární
vzdělávání nižší než terciární 10.3.0 Postsekundární
vzdělávání nižší než terciární 10.3.0.0 Postsekundární
vzdělávání nižší než terciární (úroveň 4 ISCED-97); 10.4 Terciární vzdělávání 10.4.0 Terciární vzdělávání 10.4.0.0 Terciární vzdělávání 10.5 Vzdělávání
nedefinované podle úrovně 10.5.0 Vzdělávání
nedefinované podle úrovně 10.5.0.0 Vzdělávání
nedefinované podle úrovně 11 STRAVOVÁNÍ
A UBYTOVÁNÍ 11.1 Stravovací služby 11.1.1 Restaurace, kavárny a
podobná zařízení 11.1.1.1 Restaurace, kavárny a zábavní
podniky 11.1.1.2 Rychlé občerstvení a
podobné stravovací služby 11.1.2 Jídelny 11.1.2.0 Jídelny 11.2 Ubytovací služby 11.2.0 Ubytovací služby 11.2.0.1 Hotely, motely a podobné
ubytovací služby 11.2.0.2 Prázdninová střediska, kempy, hostely a podobné
ubytovací služby 11.2.0.3 Ubytovací služby v jiných
zařízeních 12 OSTATNÍ VÝROBKY
A SLUŽBY 12.1 Osobní péče 12.1.1 Kadeřnické salony
a zařízení osobní péče 12.1.1.1 Pánské a dětské
kadeřnické služby 12.1.1.2 Dámské kadeřnické
služby 12.1.1.3 Ostatní služby osobní
péče 12.1.2 Elektrické přístroje
pro osobní péči 12.1.2.1 Elektrické přístroje
pro osobní péči 12.1.2.2 Opravy elektrických
přístrojů pro osobní péči 12.1.3 Ostatní přístroje,
předměty a výrobky pro osobní péči 12.1.3.1 Ruční přístroje a
výrobky pro osobní péči 12.1.3.2 Výrobky pro osobní hygienu a wellnes, esoterické a
kosmetické výrobky a přípravky 12.2 Prostituce 12.2.0 Prostituce 12.2.0.0 Prostituce 12.3 Osobní potřeby a
doplňky j. n. 12.3.1 Klenoty, hodiny a hodinky 12.3.1.1 Klenoty 12.3.1.2 Hodiny a hodinky 12.3.1.3 Opravy klenotů, hodin
a hodinek 12.3.2 Ostatní osobní
předměty a doplňky 12.3.2.1 Cestovní potřeby 12.3.2.2 Výrobky pro děti 12.3.2.3 Opravy ostatních osobních
předmětů a doplňků 12.3.2.9 Ostatní osobní
předměty a doplňky j. n. 12.4 Sociální péče 12.4.0 Sociální péče 12.4.0.1 Dětské jesle 12.4.0.2 Domovy důchodců a
domovy pro osoby s postižením 12.4.0.3 Služby starým a invalidním
osobám v jejich domovech 12.4.0.4 Poradenství v oblasti
sociálních služeb 12.5 Pojištění 12.5.1 Životní pojištění 12.5.1.0 Životní pojištění 12.5.2 Pojištění související
s bydlením 12.5.2.0 Pojištění související
s bydlením 12.5.3 Pojištění související
se zdravím 12.5.3.1 Veřejné zdravotní
pojištění 12.5.3.2 Úrazové a ostatní osobní
pojištění 12.5.4 Pojištění související
s dopravou 12.5.4.1 Pojištění motorových
vozidel 12.5.4.2 Cestovní pojištění 12.5.5 Ostatní pojištění 12.5.5.0 Ostatní pojištění 12.6 Finanční služby j.
n. 12.6.1 Finanční
zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM) 12.6.1.0 Finanční
zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM) 12.6.2 Finanční služby jinde
neuvedené 12.6.2.1 Bankovní a podobné poplatky 12.6.2.2 Služby finančních
zprostředkovatelů a investičních poradců 12.7 Ostatní služby j. n. 12.7.0 Ostatní služby j. n. 12.7.0.1 Administrativní poplatky 12.7.0.2 Právní služby a
účetnictví 12.7.0.3 Pohřební služby 12.7.0.4 Ostatní poplatky a služby