52014PC0710

Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY, kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí /* COM/2014/0710 final - 2014/0336 (NLE) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Nařízení (EU) č. 806/2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí (dále jen „nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí“), stanoví zřízení Jednotného fondu pro řešení krizí (dále jen „fond“), který vlastní a spravuje Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „výbor“), rovněž zřízený nařízením o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Fond je jako součást rozpočtu výboru financován z příspěvků bankovního sektoru členských států zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí.

Dostatečně financovaný Jednotný fond pro řešení krizí je nezbytným předpokladem pro to, aby jednotný mechanismus pro řešení krizí řádně fungoval a chránil finanční stabilitu, aniž by musely být využity peníze daňových poplatníků. Je rovněž v zájmu bankovního sektoru, aby fond měl dostatečné prostředky k případnému zásahu při řešení krize a aby se zajistilo účinné použití nástrojů k řešení krize.

Podle článků 58 a 59 nařízení (EU) č. 806/2014 má výbor samostatný rozpočet, který není součástí rozpočtu Unie a obsahuje dvě části: část I pro správu výboru a část II pro Jednotný fond pro řešení krizí. Tento návrh prováděcího aktu Rady odkazuje pouze na část II rozpočtu výboru.

Podle článku 60 nařízení (EU) č. 806/2014 tvoří příjmy části II rozpočtu, tj. fondu, zejména roční příspěvky subjektů v oblasti působnosti nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Tyto příspěvky pokrývají zejména částky používané výborem při řešení krize, aby se zajistilo účinné použití nástrojů k řešení krize.

Podle čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 má výbor každoročně vypočítat jednotlivé příspěvky do fondu od institucí, na něž se vztahuje jednotný mechanismus pro řešení krizí. Roční příspěvek každého subjektu je založen na základním příspěvku, který je úměrný podílu celkové hodnoty jeho závazků (bez započtení kapitálu) po odečtení pojištěných vkladů na úhrnných závazcích (bez započtení kapitálu) všech institucí povolených na území zúčastněných členských států po odečtení pojištěných vkladů a upravený v poměru k rizikovému profilu, který vychází z kritérií stanovených v čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU.

Podle čl. 70 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 uplatní výbor pro účely stanovení ročních příspěvků do fondu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. xxxx/2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí, jež je přijato podle čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU a upřesňuje pojem příspěvků upravených v poměru k rizikovému profilu institucí. Při určování ročního příspěvku subjektů má výbor podle čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 rovněž zohlednit zásadu proporcionality, aby nedošlo k narušení mezi strukturami bankovního sektoru členských států zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí a umožnilo se vyvážené rozložení příspěvků mezi různé typy bank.

Podle čl. 70 odst. 7 písm. a) a b) nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí je Rada zmocněna na návrh Komise přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se příspěvků do fondu, zejména ve vztahu k používání metodiky pro výpočet jednotlivých příspěvků a k praktickým pravidlům pro to, jak se institucím přidělují rizikové faktory uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí.

Tento návrh Komise na prováděcí akt Rady upřesňuje způsob, kterým musí být použita dodatečná složka ročního příspěvku upravená v poměru k rizikovému profilu, jakož i metodika pro uplatnění úpravy v poměru k rizikovému profilu na základní roční příspěvek, jak je stanoveno v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí, při výpočtu ročních příspěvků výborem tak, aby se metodika stanovená v uvedeném aktu v přenesené pravomoci přizpůsobila zvláštnostem jednotného systému příspěvků sdružených v jediném fondu na základě evropské cílové úrovně.

Podle čl. 67 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí jsou příspěvky do fondu, o nichž rozhodl výbor, získávány vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a jsou převáděny do fondu v souladu s dohodou mezi členskými státy zúčastněnými v jednotném mechanismu pro řešení krizí o převádění příspěvků do fondu a postupném sdílení těchto příspěvků.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Pro toto nařízení v přenesené pravomoci nebylo provedeno žádné další formální posouzení dopadů, neboť dopady byly posouzeny v posouzení dopadů provedeném pro přijetí směrnice 2014/59/EU.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Tento návrh prováděcího nařízení Rady se zabývá zejména těmito oblastmi:

Článek 1 stanoví, jak výbor použije metodiku pro výpočet jednotlivých příspěvků a praktická pravidla pro to, jak se institucím přidělují rizikové faktory upřesněné v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. xxxx/2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí.

Článek 2 vymezuje oblast působnosti prováděcího nařízení. Vztahuje se na všechny subjekty spadající do oblasti působnosti nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

Článek 3 stanoví použitelné definice.

Článek 4 stanoví pravidla pro určení ročních příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí.

Článek 5 stanoví oznamovací povinnosti, kterým musí vyhovět výbor.

Článek 6 stanoví požadavky na podávání zpráv.

Článek 7 obsahuje přechodná ustanovení.

2014/0336 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, a zejména na čl. 70 odst. 7 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Jednotný fond pro řešení krizí (dále jen „fond“) byl zřízen podle nařízení (EU) č. 806/2014 jako jednotný mechanismus financování pro všechny členské státy zúčastněné v jednotném mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013[1] a jednotném mechanismu pro řešení krizí, aby nahradil mechanismy financování k řešení krizí těchto členských států zřízené v souladu s čl. 100 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU2. Do fondu by měly být převedeny zdroje, které tyto mechanismy financování shromáždily před zřízením fondu.

(2)       Podle čl. 67 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 je správa fondu svěřena Jednotnému výboru pro řešení krizí (dále jen „výbor“) zřízenému podle uvedeného nařízení.

(3)       V souladu s článkem 70 nařízení (EU) č. 806/2014 by fond měl být používán k řešení krizí v případech, kdy to výbor považuje za nezbytné, aby se zajistilo účinné použití nástrojů k řešení krize. Fond by měl mít odpovídající finanční zdroje, které by umožnily účinné fungování rámce pro řešení krize tím, že by mohl v případě nutnosti zasáhnout, aby se zajistilo účinné použití nástrojů k řešení krize a ochránila finanční stabilita, aniž by musely být využity peníze daňových poplatníků.

(4)       Výbor má pravomoc vypočítat příspěvky předem od všech subjektů uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014. Těmito subjekty jsou úvěrové instituce usazené v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí a mateřské podniky, investiční podniky a finanční instituce usazené v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí, jsou-li zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného Evropskou centrální bankou (dále jen „ECB“) podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení Rady (EU) č. 1024/2013.

(5)       Výbor by měl vypočítat příspěvky do fondu na základě jednotného cíle stanoveného jako procentní podíl výše pojištěných vkladů všech subjektů povolených v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí. V souladu s čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 by výbor měl zajistit, aby do osmi let od 1. ledna 2016 dosáhly dostupné finanční prostředky fondu výše nejméně 1 % hodnoty pojištěných vkladů všech úvěrových institucí povolených v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí.

(6)       Podle čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 by roční příspěvek do mechanismu financování k řešení krizí měl být založen na pevné částce určené na základě závazků instituce a příspěvku upraveném v poměru k rizikovému profilu v závislosti na rizikovém profilu dané instituce.

(7)       V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 se výbor pro účely uvedeného nařízení a směrnice 2014/59/EU považuje za vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, pokud plní úkoly a vykonává pravomoci, které má podle uvedených aktů plnit nebo vykonávat vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize. Proto by výbor měl být i pro účely nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxxx/2014[2] považován za orgán příslušný k řešení krize. Ustanovení obsažená v uvedeném nařízení v přenesené pravomoci se vztahují na výbor, pokud plní úkoly a vykonává pravomoci stanovené tímto nařízením.

(8)       Podle čl. 70 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 použije výbor pro účely výpočtu ročního příspěvku metodiku stanovenou nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. xxxx/2014. Proto se zvláštní režim platný pro instituce, jež jsou podle nařízení v přenesené pravomoci považovány za malé, rovněž vztahuje na instituce povolené v zúčastněných členských státech, které splňují kritéria pro uznání jako malé instituce stanovená v uvedeném nařízení.

(9)       Vzhledem k tomu, že pravidla stanovená tímto nařízením určují podmínky pro uplatňování metodiky stanovené nařízením v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU, měly by rozdíly mezi výpočtem ročních příspěvků provedeným výborem pro subjekty povolené v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí a výpočtem ročních příspěvků v členských státech, jež nejsou v jednotném mechanismu pro řešení krizí zúčastněny, odrážet pouze zvláštnosti jednotného systému v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí. Tyto zvláštnosti vyplývají zejména ze skutečnosti, že v jednotném mechanismu pro řešení krizí existuje jednotná cílová úroveň pro všechny zúčastněné členské státy. Obecně by uplatňování stejné metodiky pro výpočet ročních příspěvků ve všech členských státech mělo zachovat stejné podmínky mezi zúčastněnými členskými státy a silný vnitřní trh.

(10)     Aby se zajistil spravedlivý a vyvážený systém ročních příspěvků do fondu, měl by výbor při rozhodování o způsobu, jakým by základní roční příspěvek měl být upraven podle rizikového profilu institucí, zohlednit vyvážené rozložení příspěvků napříč různými druhy bank.

(11)     V rámci Jednotného fondu pro řešení krizí s evropskou cílovou úrovní závisí roční příspěvek subjektu na příspěvcích všech subjektů podléhajících jednotnému mechanismu pro řešení krizí. Základním předpokladem pro účinné fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí a hladký proces vytváření fondu je, aby všechny subjekty platily své roční příspěvky do fondu v plné výši a včas. Aby se zajistila účinnost jednotného mechanismu pro řešení krizí, měl by výbor mít pravomoc uplatnit sankce vůči subjektům, které splatné roční příspěvky neplatí či je platí jen částečně.

(12)     Podle čl. 67 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 jsou příspěvky do fondu, o nichž rozhodl výbor, získávány vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a jsou převáděny do fondu v souladu s dohodou o převádění příspěvků do fondu a postupném sdílení těchto příspěvků.

(13)     Podle čl. 70 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 806/2014 má výbor vypočítat roční příspěvky institucí do fondu způsobem, který zohledňuje zásadu proporcionality, aniž by došlo k narušení mezi strukturami bankovního sektoru členských států. Během přechodného období, než bude fond plně vytvořen a jeho vnitrostátní podfondy plně sdíleny, může dojít k narušení mezi strukturami bankovního sektoru členských států zúčastněných v jednotném mechanismu dohledu a v jednotném mechanismu pro řešení krizí v případě, kdy dojde k významné odchylce mezi ročním příspěvkem instituce určeným výborem v daném roce podle článku 69 a čl. 70 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 806/2014 a podle nových pravidel stanovených tímto nařízením, ve srovnání s ročními příspěvky, které by dotčená instituce platila podle článku 103 směrnice 2014/59/EU a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014. Vzniku těchto narušení je nutné zabránit na základě přechodu z cílové úrovně stanovené vnitrostátně pro mechanismus financování k řešení krizí podle směrnice 2014/59/EU na jednotnou cílovou úroveň pro členské státy zúčastněné v jednotném mechanismu dohledu a jednotném mechanismu pro řešení krizí a na základě způsobu, jímž je určována cílová úroveň fondu na základě pojištěných vkladů.

(14)     Základní roční příspěvek institucí se rovněž liší podle výše pojištěných vkladů, jež tyto instituce drží. V důsledku toho by roční příspěvky do fondu od institucí, které drží méně pojištěných vkladů, byly podle jednotné cílové úrovně jednotného mechanismu pro řešení krizí ve srovnání s cílovou úrovní stanovenou vnitrostátně podle směrnice 2014/59/EU vyšší a roční příspěvky institucí, jež drží více pojištěných vkladů, by byly podle jednotné cílové úrovně jednotného mechanismu pro řešení krizí ve srovnání s cílovou úrovní stanovenou vnitrostátně podle směrnice 2014/59/EU nižší. Během přechodného období, než bude fond plně vytvořen a sdílen, je proto nezbytné úpravami zabránit narušení mezi strukturami bankovního sektoru členských států. Během počátečního období osmi let by mechanismus úpravy měl být založen na nelineárním postupném zavádění příspěvků vypočtených na základě jednotné cílové úrovně a postupném ukončování příspěvků vypočtených na základě cílové úrovně stanovené vnitrostátně.

(15)     Mechanismus úpravy by však neodstranil všechna narušení vzniklá mezi strukturami bankovních sektorů z důvodu jednotné cílové úrovně zavedené nařízením (EU) č. 806/2014, neboť roční příspěvky některých institucí by podle mechanismu úpravy stále překračovaly 100 % ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014. Aby se zmírnily účinky možného narušení, měl by výbor těmto institucím umožnit využití neodvolatelných platebních příslibů uvedených v čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014. Tím by se zohlednila skutečnost, že tyto instituce budou muset platit příspěvky, jež přesahují jejich příspěvky podle směrnice 2014/59/EU, a že proto příslušné vnitrostátní podfondy budou disponovat více zdroji než vnitrostátní fondy pro řešení krizí, jež by tyto členské státy zřídily podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank. Aby se však zajistila dostatečná dostupnost zdrojů v každém vnitrostátním podfondu, neměla by žádná instituce mít možnost využít platebních příslibů na více než 50 % svých příspěvků. Uvedený mechanismus úpravy by měl platit pouze během přechodného období a neměla by jím být dotčena plná svoboda výboru umožnit využití neodvolatelných platebních příslibů jakékoli instituci po uplynutí přechodného období. Kromě toho by mechanismus úpravy měl zvážit zásadu proporcionality u institucí, jež nejsou významné. Proto by se mechanismus úpravy neměl vztahovat na instituce podléhající systému jednorázové částky stanovenému nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014. Navíc by tento systém jednorázové částky měl být částečně rozšířen, aby se zmírnily možné účinky na některé instituce během přechodného období.

(16)     Vzhledem k tomu, že systém ročních příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí je v členských státech zaváděn poprvé, a s ohledem na skutečnost, že tento systém je založen na cílové úrovni, jíž má být dosaženo postupně, Komise přezkoumá způsob, jímž je toto nařízení prováděno, zároveň s přezkumem nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014, aby mohla být případně upravena pravidla stanovená tímto nařízením.

(17)     Podle čl. 99 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 se uvedené nařízení použije ode dne 1. ledna 2016. Od 1. ledna 2015 výbor předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi měsíční zprávu schválenou na svém plenárním zasedání o tom, zda byly splněny podmínky pro převod příspěvků získaných na vnitrostátní úrovni. Od 1. prosince 2015, pokud tyto zprávy ukáží, že podmínky pro převod příspěvků do fondu splněny nebyly, se použitelnost nařízení (EU) č. 806/2014 týkající se příspěvků do fondu odloží vždy o jeden měsíc. Toto nařízení by se proto také mělo použít ode dne použití nařízení (EU) č. 806/2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla upřesňující:

a)           podmínky provádění povinnosti Jednotného výboru pro řešení krizí (dále jen „výbor“) vypočítat jednotlivé příspěvky subjektů uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014 do Jednotného fondu pro řešení krizí (dále jen „fond“);

b)           použití metodiky pro výpočet jednotlivých příspěvků uvedených v písmeně a).

Článek 2 Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na subjekty uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014.

Článek 3 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice obsažené v článku 3 nařízení (EU) č. 806/2014. Použijí se rovněž tyto definice:

1)           „zúčastněnými členskými státy“ se rozumí členské státy ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013;

2)           „roční cílovou úrovní“ se rozumí celková částka ročních příspěvků určených každoročně výborem v souladu s postupem stanoveným v čl. 69 odst. 2 k dosažení cílové úrovně uvedené v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014;

3)           „ročním příspěvkem“ se rozumí částka uvedená v čl. 70 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 vypočítaná Jednotným výborem pro řešení krizí a získaná vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize během příspěvkového období od každého subjektu uvedeného v článku 2;

4)           „příspěvkovým obdobím“ se rozumí kalendářní rok;

5)           „vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize“ se rozumí orgány příslušné k řešení krize v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 bodě 3 nařízení (EU) č. 806/2014;

6)           „orgánem příslušným k řešení krize členských států nezúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí“ se rozumí orgán uvedený v čl. 2 odst. 1 bodě 18 směrnice 2014/59/EU nebo kterýkoli jiný relevantní orgán jmenovaný členskými státy pro účely čl. 100 odst. 2 a 6 směrnice 2014/59/EU;

7)           „institucemi“ se rozumí instituce vymezené v článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014;

8)           „dohodou“ se rozumí dohoda o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí uvedená v čl. 3 odst. 1 bodu 36 nařízení (EU) č. 806/2014;

9)           „pojištěnými vklady“ se rozumí vklady uvedené v čl. 6 odst. 1 směrnice 2014/59/EU s výjimkou dočasných vysokých zůstatků vymezených v čl. 6 odst. 2 uvedené směrnice;

10)         „malými institucemi“ se rozumí instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu 300 000 000 EUR nebo nižší a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1 000 000 000 EUR, jak je vymezeno v článku 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxxx/2014;

11)         „příslušným orgánem“ se rozumí příslušný orgán vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo případně Evropská centrální banka;

12)         „dodatečným multiplikátorem pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu“ se rozumí multiplikátor vymezený v článku 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxxx/2014;

13)         „počátečním obdobím“ se rozumí počáteční období osmi let od 1. ledna 2016, nebo případně ode dne, kdy se podle čl. 99 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 použije čl. 69 odst. 1 uvedeného nařízení.

Článek 4 Určení ročních příspěvků

1.           Výbor určí roční příspěvek splatný každou institucí za každé příspěvkové období na základě roční cílové úrovně fondu, která se stanoví s odkazem na cílovou úroveň fondu podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 a v souladu s metodikou stanovenou v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxxx/2014.

2.           Výbor spolupracuje s Evropskou centrální bankou a vnitrostátními příslušnými orgány zúčastněných členských států na určení platné výše pojištěných vkladů všech institucí povolených ve všech zúčastněných členských státech pro účely výpočtu cílové úrovně fondu. Výbor každoročně přezkoumává cílovou úroveň fondu.

Článek 5 Oznamování výborem

1.           Výbor oznamuje relevantním vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize svá rozhodnutí o určení ročních příspěvků institucí povolených na jejich příslušných územích.

2.           Po obdržení oznámení podle odstavce 1 oznámí každý vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize každému subjektu povolenému na jeho území rozhodnutí výboru o určení ročního příspěvku splatného každým subjektem.

Článek 6 Podávání zpráv

Výbor v případě nutnosti pozmění formáty údajů a sdělení, které mají instituce použít ke sdělování informací nezbytných pro účely výpočtu ročních příspěvků, aby zlepšil srovnatelnost sdělovaných informací a účinnost zpracování obdržených informací.

Článek 7 Přechodná ustanovení

1.           Odchylně od článku 4 tohoto nařízení se roční příspěvky institucí uvedených v článku 2 během počátečního období uvedeného v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 vypočtou v souladu s následující upravenou metodikou:

a)      v prvním roce počátečního období tyto instituce přispějí 60 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014 a 40 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 a článkem 4 tohoto nařízení;

b)      v druhém roce počátečního období tyto instituce přispějí 40 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014 a 60 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 a článkem 4 tohoto nařízení;

c)      ve třetím roce počátečního období tyto instituce přispějí 33,33 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014 a 66,67 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 a článkem 4 tohoto nařízení;

d)      ve čtvrtém roce počátečního období tyto instituce přispějí 27,67 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014 a 73,33 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 a článkem 4 tohoto nařízení;

e)      v pátém roce počátečního období tyto instituce přispějí 20 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014 a 80 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 a článkem 4 tohoto nařízení;

f)       v šestém roce počátečního období tyto instituce přispějí 13,33 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014 a 86,67 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 a článkem 4 tohoto nařízení;

g)      v sedmém roce počátečního období tyto instituce přispějí 6,67 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014 a 93,33 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 a článkem 4 tohoto nařízení;

h)      v osmém roce počátečního období tyto instituce přispějí 100 % svých ročních příspěvků vypočtených v souladu s články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 a článkem 4 tohoto nařízení.

2.           Odchylně od čl. 13 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014, pokud během počátečního období uvedeného v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 roční příspěvky instituce uvedené v odstavci 1 přesáhnou 100 % ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014, umožní výbor těmto institucím s výjimkou mimořádných okolností využít neodvolatelných platebních příslibů uvedených v čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014 k zaplacení části přesahující 100 % ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014. Možnost využití neodvolatelných platebních příslibů výbor rozdělí mezi všechny dotčené instituce rovnoměrně poměrným dílem k jejich příslušným celkovým ročním příspěvkům. Při výpočtu ročních příspěvků každé instituce výbor zajistí, aby v kterémkoli roce souhrn těchto neodvolatelných platebních příslibů nepřesáhl 30 % celkové částky ročních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 4 tohoto nařízení a aby žádná instituce neplatila více než 50 % svých celkových ročních příspěvků neodvolatelnými platebními přísliby.

3.           Pro účely odstavců 1 a 2 se roční příspěvky vypočtené v souladu s článkem 103 směrnice 2014/59/EU a článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014 určí na základě cílové úrovně vymezené za období odpovídající počátečnímu období uvedenému v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014.

4.           Článek 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014 se i nadále vztahuje na malé instituce.

5.           Během počátečního období uvedeného v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 zaplatí instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 300 000 000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu 3 000 000 000 EUR nebo nižší, jednorázovou částku ve výši 50 000 EUR za prvních 300 000 000 EUR celkových závazků bez kapitálu a pojištěných vkladů. Za celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů nad limitem 300 000 000 EUR tyto instituce přispějí částku v souladu s články 4 až 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014. Jakékoli snížení částky příspěvků z důvodu použití tohoto odstavce ponesou ostatní instituce přispívající do dotčeného vnitrostátního podfondu.

Článek 8 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije buď od 1. ledna 2016, nebo ode dne použitelnosti nařízení (EU) č. 806/2014.

Článek 9 Určení

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v zúčastněných členských státech ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

[2]               Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. xxx/2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do vnitrostátních mechanismů financování (Úř. věst. ...).