2010/0208 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se

postoje Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit nebo zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území

1.           Souvislosti

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument 2010/0208 COD): || 14. července 2010

Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: || 9. prosince 2010

Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení: || 5. července 2011

Datum předání pozměněného návrhu: || [*]

Datum přijetí postoje Rady: || 23. července 2014

*       Komise nepřipravila pozměněný návrh, své názory na pozměňovací návrhy Parlamentu však vyjádřila v dokumentu „Sdělení Komise o akci přijaté v návaznosti na stanoviska a usnesení přijatá Parlamentem na dílčím zasedání v červenci 2011“ (dokument SP(2011)8072), který byl Evropskému parlamentu zaslán dne 8. září 2011.

2.           Cíl návrhu komise

Evropská unie (EU) přijala komplexní právní rámec pro povolování produktů sestávajících nebo vyrobených z geneticky modifikovaných organismů (dále jen „GMO“). Postup povolování se vztahuje na GMO určené pro použití jako potraviny a krmiva, na jejich průmyslové zpracování a pěstování a na produkty z nich vyrobené pro použití jako potraviny a krmiva.

Účelem systému Evropské unie pro povolování je zabránit nežádoucím účinkům GMO na lidské zdraví, zdraví zvířat a na životní prostředí a zároveň vytvořit vnitřní trh pro tyto produkty. Dva právní předpisy, a sice směrnice 2001/18/ES o uvolňování GMO do životního prostředí[1] a nařízení (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[2], stanoví povolení GMO před jejich uvedením na trh. V obou těchto předpisech jsou rovněž stanoveny vědecké standardy pro hodnocení možných rizik pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí a rovněž požadavky na označování. Nařízení (ES) č. 1830/2003[3] kromě toho stanoví pravidla týkající se sledovatelnosti a označování GMO a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z GMO.

V březnu 2009 Rada zamítla návrh Komise, který požadoval, aby Rakousko a Maďarsko zrušily svá vnitrostátní ochranná opatření, jelikož podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nebyla podložena nezbytnými vědeckými důkazy, které jsou na základě právních předpisů EU nezbytné. V návaznosti na to požádalo 13 členských států[4] Komisi o to, aby vypracovala návrhy, které by členským státům umožnily samostatně rozhodovat o pěstování GMO[5].

V září 2009 byla v politických pokynech pro novou Komisi, které vydal její předseda Barroso, citována zásada subsidiarity v oblasti GMO jako příklad toho, že ne vždy existuje vyváženost mezi právním rámcem EU a potřebou zohlednit rozmanitost 27 členských států EU. Podle uvedených pokynů by mělo být možné kombinovat vědecky podložený systém Evropské unie pro povolování GMO se svobodou členských států rozhodnout se, zda chtějí na svém území pěstovat GMO, či nikoli.

Návrh nařízení tyto politické pokyny zohledňuje tím, že v právním rámci EU pro GMO stanovuje právní základ, který umožňuje členským státům omezit nebo zakázat pěstování GMO, jež byly na úrovni EU povoleny, a to na celém jejich území nebo jeho části. Uvedená omezení nebo zákazy musí být založeny na jiných důvodech, než je hodnocení rizik pro životní prostředí a zdraví na základě systému EU pro povolování.

3.           Připomínky k postoji Rady

3. 1         Všeobecné připomínky

Komise předala svůj návrh Evropskému parlamentu a Radě dne 14. července. 2010. Evropský parlament přijal svůj postoj v prvním čtení dne 5. července 2011, podpořil hlavní cíle návrhu Komise a předložil 28 pozměňovacích návrhů.

Nebyl vydán žádný pozměněný návrh Komise. V dokumentu „Sdělení Komise o akci přijaté v návaznosti na stanoviska a usnesení přijatá Parlamentem na dílčím zasedání v červenci 2011“ (dokument SP(2011)8072), zaslaném Evropskému parlamentu dne 8. září 2011, Komise oznámila svou ochotu přijmout 21 z 28 pozměňovacích návrhů zcela, částečně, v zásadě nebo pod podmínkou přeformulování, jelikož měla za to, že tyto pozměňovací návrhy by mohly návrh Komise objasnit nebo vylepšit a jsou v souladu s jeho obecnými cíli.

Před přijetím postoje Evropského parlamentu v prvním čtení i po jeho přijetí se na zasedáních Rady vedla jednání s cílem shodnout se na společném postoji. Uvedená jednání byla završena politickou dohodou přijatou kvalifikovanou většinou dne 12. června 2014 na zasedání Rady pro životní prostředí. Tato dohoda byla přeformulována do společného postoje Rady na zasedání Rady dne 23. července 2014.

Komise má za to, že společný postoj Rady odráží původní cíle návrhu Komise. Ačkoliv v určitých prvcích se společný postoj od návrhu Komise liší, Komise uvítala, že zahrnuje všechny body, jež při schvalování svého návrhu považovala za podstatné.

3. 2         Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu přijaté Komisí a zahrnuté zcela, částečně nebo v zásadě do postoje Rady v prvním čtení

· Body odůvodnění

Komise přijímá pozměňovací návrh 2, jenž objasňuje určité aspekty harmonizovaného hodnocení rizik GMO pro životní prostředí podle směrnice 2001/18/ES. Společný postoj Rady tento pozměňovací návrh částečně zahrnuje do pozměněného 2. bodu odůvodnění obecným odkazem na přílohu II směrnice 2001/18/ES.

Komise přijímá pozměňovací návrh 11, v němž se uvádí, že je důležité, aby vnitrostátní omezení nebo zákazy pěstování GMO nebránily provádění biotechnologického výzkumu. Společný postoj Rady tento pozměňovací návrh zcela zahrnul do nového 15. bodu odůvodnění.

Pozměňovací návrh 44 zahrnuje požadavek, aby v návaznosti na závěry zasedání Rady pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2008 byly přijaty upravené pokyny k hodnocení rizik GMO pro životní prostředí. Upřesňuje, že tyto pokyny by neměly být založeny pouze na zásadě věcné ekvivalence nebo na koncepci srovnávacího posouzení bezpečnosti GMO. Tuto část pozměňovacího návrhu je Komise ochotna přijmout po přeformulování, z něhož bude jasné, že právním základem hodnocení rizik GMO pro životní prostředí zůstává příloha II směrnice 2001/18/ES, v níž se uvádí, že „porovnání těchto charakteristik geneticky modifikovaného organismu nebo organismů s charakteristikami nemodifikovaného organismu za odpovídajících podmínek uvolnění nebo využití může pomoci při identifikaci určitých nepříznivých účinků, které mohou být důsledkem genetické modifikace“.Při hodnocení rizik pro životní prostředí je vhodné vycházet z poznatků a zkušeností získaných v minulosti a na vhodné referenční rostlině ukázat, jaké rozdíly se v přijímajícím prostředí projevují u geneticky modifikované rostliny. Navíc přístup, kterého se drží pokyny pro hodnocení rizik z roku 2012 vypracované v rámci Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, je v souladu s přístupem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), tj. je vícestupňový, individuální, založený na srovnávací analýze a zaměřuje se na sedm stejných oblastí rizika. Ve společném postoji Rady je tato část pozměňovacího návrhu 44 částečně zahrnuta v novém článku 2 pozměněné směrnice, který požaduje, aby Komise předložila zprávu o pokroku dosaženém při zajišťování normativnosti posílených pokynů úřadu EFSA z roku 2010 pro hodnocení rizik geneticky modifikovaných rostlin pro životní prostředí.

· Zahrnutí orientačního seznamu oprávněných důvodů k zavedení výjimek

Hodnocení možných rizik záměrného uvolnění GMO pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí plně harmonizuje příloha II směrnice 2001/18/ES. Hodnocení rizika GMO pro pěstování zahrnuje všechny možné oblasti rizika pro životní prostředí na celém území EU včetně regionální nebo místní úrovně. Zahrnuje například hodnocení invazivnosti či přetrvávání geneticky modifikované rostliny, možnost zkřížení s tuzemskými kulturními či planě rostoucími rostlinami, zachování biologické rozmanitosti a přetrvávající vědecké nejistoty. GMO může být povoleno pouze tehdy, pokud hodnocení rizik, zejména po prozkoumání výše uvedených prvků, dospěje k závěru, že daný GMO je bezpečný pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí.

Návrh Komise stanoví, že opatření členských států, kterými se na základě tohoto návrhu omezuje nebo zakazuje pěstování GMO (tzv. „výjimky“), musí být založena na jiných důvodech, než jsou důvody související s posouzením nepříznivých účinků na zdraví a životní prostředí, které mohou nastat v důsledku záměrného uvolnění GMO nebo jejich uvedení na trh. Komise je proto ochotna přijmout pozměňovací návrhy 5, 8, 10, 41 a 47 po přeformulování, z něhož bude jasné, že důvody, na nichž členské státy založí výjimky, nejsou v rozporu s hodnocením rizik pro životní prostředí pro celou EU. Společný postoj Rady v pozměněném 10. a 11. bodě odůvodnění a v novém čl. 26b odst. 3 pozměněné směrnice vymezuje důvody související se životním prostředí odlišným způsobem, jenž zajišťuje, že na úrovni členského státu nedojde ke střetu s hodnocením rizik pro životní prostředí pro celou EU: cíle politiky v oblasti životního prostředí, které jsou odlišné od prvků hodnocených podle směrnice 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003. Komise se domnívá, že formulace navržená Radou je v souladu s cílem návrhu. Co se dalšího týče, Komise je ochotna přijmout důvody, které nemají souvislost s aspekty týkajícími se životního prostředí, navržené buď Evropským parlamentem, nebo Radou, neboť jsou v podstatě velmi podobné.

· Další změny navrhovaného nového článku 26b pozměněné směrnice

Komise souhlasí s Evropským parlamentem, že je důležité hospodářským subjektům (včetně pěstitelů) včas poskytnout nezbytné informace o omezení nebo zákazu pěstování GMO na území určitého členského státu a nechat jim dostatek času na přizpůsobení se opatřením, která se týkají GMO již povolených na úrovni EU, a na dokončení probíhajícího vegetačního období (pozměňovací návrhy 7, 17, 43). Společný postoj Rady začleňuje příslušná ustanovení těchto pozměňovacích návrhů do nového 21. bodu odůvodnění a nového čl. 26b odst. 4, čl. 26b odst. 5, čl. 26c odst. 3 a čl. 26c odst. 5 pozměněné směrnice (vyjma oznamovacích povinností vůči pěstitelům).

Komise přijímá upřesnění, že je důležité, aby opatření členských států byla v souladu se zásadou proporcionality (pozměňovací návrh 20). Rada tento pozměňovací návrh zcela zahrnula do nového 13. bodu odůvodnění a nového čl. 26b odst. 3 pozměněné směrnice.

· Změny dalších článků směrnice 2001/18/ES

Komise přijímá pozměňovací návrh 26 týkající se vstupu směrnice v platnost. Společný postoj Rady tento pozměňovací návrh zcela začleňuje do nového článku 3 pozměněné směrnice.

3. 3         Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu zamítnuté Komisí a zahrnuté zcela, částečně nebo v zásadě do postoje Rady v prvním čtení

· Změny dalších článků směrnice 2001/18/ES

Komise nepřijímá pozměňovací návrh 12, který mění článek 22 směrnice 2001/18/ES o volném oběhu, protože návrh umožňuje členským státům omezit výhradně pěstování GMO na jejich území, nikoliv obchodování s geneticky modifikovaným nebo tradičním osivem, potravinami a krmivy nebo jejich dovoz. Komise však uznává, že je užitečné jasně prohlásit, že návrh se nedotýká fungování vnitřního trhu. Proto přijímá změnu znění 13. a 18. bodu odůvodnění a nový čl. 26b odst. 9 a čl. 26c odst. 6 pozměněné směrnice, které navrhla Rada, pokud jde o volný oběh a dovoz povolených GMO ve všech členských státech a o jejich využití v členských státech, jež neomezují ani nezakazují pěstování GMO. Dále přijímá nový 20. bod odůvodnění, pokud jde o volný pohyb tradičního osiva, sadby, rozmnožovacího materiálu rostlin a produktů sklizně.

3. 4         Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu přijaté zcela, částečně nebo v zásadě Komisí, avšak nezahrnuté do postoje Rady v prvním čtení

· Body odůvodnění

Komise přijímá pozměňovací návrh 4 zdůrazňující potřebu shromažďovat výsledky výzkumu.

Komise přijímá ustanovení pozměňovacího návrhu 44 týkající se vytvoření rozsáhlé sítě vědeckých organizací a nezávislého výzkumu potenciálních rizik vyvolaných záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh.

· Změny navrhovaného nového článku 26b pozměněné směrnice

Komise je ochotna přijmout pozměňovací návrh 40 upřesňující, že před přijetím vnitrostátních opatření je třeba provést přezkoumání každého jednotlivého případu.

Komise je ochotna přijmout pozměňovací návrh 42 požadující, aby přijetí vnitrostátních opatření předcházela nezávislá analýza nákladů a přínosů, při níž se zohlední i další alternativy.

Komise je ochotna přijmout pozměňovací návrh 19 požadující, aby vnitrostátní opatření byla ještě před svým přijetím předmětem veřejné konzultace trvající nejméně 30 dní.

Komise má však za to, že relevanci výše uvedených tří pozměňovacích návrhů je třeba přezkoumat s ohledem na společný postoj Rady, jenž navrhuje změnit právní formu nařízení ve směrnici, čímž by volba forem a postupů byla ponechána na členských státech.

· Změny dalších článků směrnice 2001/18/ES

Komise v zásadě přijímá změnu článku 26a směrnice (pozměňovací návrhy 6, 14) ukládající členským státům povinnost přijmout opatření pro koexistenci k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO na svém území a v oblastech hraničících se sousedními členskými státy, přestože stávající právní předpisy v této oblasti nestanovují žádnou povinnost. Komise je rovněž ochotna přijmout pozměňovací návrh 9 kladoucí důraz na účinná opatření, která zamezí přeshraniční kontaminaci. Společný postoj Rady se také dotýká opatření pro koexistenci tím, že v novém 22. bodě odůvodnění zmiňuje doporučení Komise ze dne 13. července 2010, jež obsahuje nezávazné pokyny pro členské státy pro vypracovávání opatření pro koexistenci, a to i v pohraničních oblastech. Komise schvaluje toto znění, jenž odráží stávající právní předpisy a zohledňuje různost postojů členských států v této záležitosti. Komise by chtěla podotknout, že změna článku 25 směrnice, jež se týká toho, že je důležité, aby bylo osivo k dispozici k provádění nezávislého výzkumu, nesouvisí s cíli návrhu (pozměňovací návrh 13). Komise tento pozměňovací návrh v zásadě přijímá za předpokladu, že je v souladu s právním základem tohoto právního předpisu.

3. 5         Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu zamítnuté Komisí a nezahrnuté do postoje Rady v prvním čtení

· Právní základ

Komise má za to, že návrh by měl být založen na článku 114 Smlouvy o fungování EU (SFEU), neboť mění směrnici 2001/18/ES, jež je sama založena na tomto článku, a jeho cílem je zajistit hladší fungování vnitřního trhu a zároveň v souladu s čl. 114 odst. 2 SFEU zaručit ochranu životního prostředí. I kdyby byly přijaty pozměňovací návrhy 8 a 47 Evropského parlamentu, jež zavádějí možnost zákazu pěstování na základě důvodů souvisejících s životním prostředím, těžištěm návrhu a pozměněné směrnice by nadále zůstalo hladké fungování vnitřního trhu. Komise proto nepřijímá pozměňovací návrh 1.

· Body odůvodnění

Cílem návrhu Komise je umožnit vnitrostátní omezení nebo zákazy na základě jiných důvodů, než jsou rizika, na něž se zaměřuje hodnocení rizik pro životní prostředí pro celou EU. Při provádění směrnice 2001/18/ES (v souladu s jejím 8. bodem odůvodnění 8) je třeba zohlednit zásadu předběžné opatrnosti, ale pro tento návrh nařízení to není důležité. Komise proto nepřijímá pozměňovací návrh 46.

· Změny navrhovaného nového článku 26b pozměněné směrnice

Pozměňovací návrh 51 uvádí, že regiony v rámci členských států mohou přijmout omezení nebo zákazy vztahující se na jejich území. Jedná se o prvek, jenž se týká rozdělení pravomocí mezi ústředními vládami a regionálními/místními orgány v rámci členských států, což je záležitost spadající do jejich ústavního práva, do níž právo EU nemůže zasahovat. Komise proto tento pozměňovací návrh nepřijímá.

Pozměňovací návrh 22 omezující trvání opatření členských států na dobu pěti let – zatímco povolení určitému GMO se v rámci práva EU uděluje na 10 let – není v souladu s cíli návrhu, totiž poskytnout členským státům co nejširší škálu možností pro správná právní řešení omezení nebo zákazu pěstování GMO, ani s tím, že tato opatření jsou ve veřejném zájmu, který se během pěti let nemusí měnit. Komise proto tento pozměňovací návrh nepřijímá.

Pozměňovací návrh 23 vypouští u opatření přijatých členskými státy výraz „odůvodněná“. Komise nepřijímá jeho zrušení, protože omezení nebo zákazy musí být odůvodněné a podložené v souladu s podmínkami členského státu.

· Doplnění nového článku do směrnice 2001/18/ES

Pozměňovací návrh 24 doplňuje do směrnice 2001/18/ES nový článek o požadavcích týkajících se odpovědnosti, což přímo nesouvisí s cílem návrhu. Komise by chtěla připomenout, že na GMO se vztahuje směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí[6]. Tato směrnice náležitě zohledňuje zásadu „znečišťovatel platí“ uvedenou ve Smlouvě a je v souladu se zásadou udržitelného rozvoje. Podle platných právních předpisů EU jsou otázky odpovědnosti a odškodnění z důvodu situací, na něž se vztahuje článek 26a směrnice 2001/18/ES (tj. hospodářské ztráty zemědělců/hospodářských subjektů následkem nezáměrné přítomnosti povolených GMO v jiných produktech), ponechány v pravomoci členských států, což uznává i doporučení Komise ze dne 13. července 2010 o pokynech pro vytváření vnitrostátních opatření pro koexistenci k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO. Ačkoliv některé právní předpisy EU obsahují ustanovení o finanční odpovědnosti a finančním odškodnění v určitých oblastech spadajících do působnosti Smluv, s ohledem na zásadu subsidiarity a na velké rozdíly mezi občanským a trestním právem členských států tyto záležitosti obvykle právo EU neřeší. Komise podporuje, aby členské státy stanovily pravidla systému pro odškodnění hospodářských ztrát způsobených náhodnou přítomností povolených GMO. Současnou formulaci pozměňovacího návrhu je však třeba vyjasnit, neboť směšuje otázky odpovědnosti a odškodnění, a nelze ji tudíž v této podobě přijmout.

3. 6         Nová ustanovení navržená Radou

· Směrnice místo nařízení

Společný postoj Rady na základě zásady formálního souběhu mění právní formu navrhovaného nařízení ve směrnici. Komise si je vědoma, že návrh je atypickým aktem, jenž neukládá třetím stranám žádné přímé povinnosti (jak by bylo u nařízení obvyklé) a ani nestanovuje výsledek, jehož by měly členské státy dosáhnout (jak by bylo obvyklé u směrnice). Pouze opravňuje členské státy k určitému jednání, pokud tak jednat chtějí. Proto se Komise domnívá, že je možné přijmout uplatnění zásady formálního souběhu, tj. provést změnu směrnice 2001/18/ES prostřednictvím směrnice.

· Omezení zeměpisné působnosti žádosti (krok 1)

Společný postoj Rady stanovuje mechanismus, jenž ve dvou následných krocích umožní členským státům omezit nebo zakázat pěstování určitého GMO.

Za prvé, společný postoj Rady v novém čl. 26b odst. 1 a 2 pozměněné směrnice předpokládá, že pokud budou chtít členské státy omezit nebo zakázat na celém svém území nebo jeho části pěstování určitého GMO, musí prostřednictvím Komise požádat žadatele, aby vyloučil jejich území z působnosti žádosti o povolení pěstování tohoto GMO (tzv. „první krok“). Za druhé, společný postoj Rady v novém čl. 26b odst. 3 pozměněné směrnice předpokládá, že pokud žadatel v prvním kroku výslovně vyjádří nesouhlas, členské státy mohou v souladu s původním návrhem přijmout opatření omezující nebo zakazující pěstování daného GMO, jež bylo povoleno (tzv. „druhý krok“ nebo „výjimky“), na základě některého z vyjmenovaných důvodů jiných než hodnocení rizik pro životní prostředí.

Komise přijímá společný postoj Rady, který stanovuje mechanismus složený ze dvou následných kroků (při vymezování působnosti žádosti žadatelem a po povolení GMO) umožňující členským státům omezit nebo zakázat pěstování GMO, neboť tento mechanismus rozšiřuje škálu nástrojů pro omezení nebo zákaz GMO a zachovává právo členského státu rozhodnout o pěstování GMO na základě veřejného zájmu nezávisle na postoji žadatele či držitele povolení. Navíc lhůta pro předložení žádosti o omezení zeměpisné působnosti v prvním kroku (do 30 dnů ode dne zaslání vědeckého stanoviska úřadu EFSA) ponechává členským státům dostatek času na rozhodnutí o tom, zda chtějí tuto možnost využít, neboť mohou žádost předložit kdykoliv během doby, kdy úřad EFSA provádí hodnocení rizik, což je proces, jenž může trvat několik měsíců či let.

· Výjimky – postup před jejich přijetím

Společný postoj Rady v novém čl. 26b odst. 4 pozměněné směrnice předpokládá, že členské státy, které mají v úmyslu přijmout výjimky po schválení (druhý krok), nejprve předají návrh těchto opatření Komisi, jež do 75 může učinit jakékoli připomínky, které považuje za vhodné. Během této doby členský stát nepřijímá ani neprovádí uvedená opatření. Po uplynutí této 75denní lhůty může dotčený členský stát přijmout příslušné či příslušná opatření buď v původně navrhované podobě, nebo se změnami zohledňujícími připomínky Komise. Komise přijímá tento pozměňovací návrh ze společného postoje Rady, jenž je v souladu s přístupem navrhovaným Komisí.

· Dvouletá lhůta pro přijetí výjimek

Společný postoj Rady v pozměněném 14. bodě odůvodnění a novém čl. 26b odst. 4 pozměněné směrnice stanovuje, že členské státy přijmou výjimky nejpozději do dvou let poté, co byl vydán souhlas nebo povolení GMO. Komise přijímá toto ustanovení, jež si klade za cíl zajistit hospodářským subjektům (včetně zemědělců) vyšší míru informovanosti či předvídatelnosti, pokud jde o výjimky, jež mají členské státy v úmyslu přijmout.

· Přechodná opatření

Společný postoj Rady stanovuje v 21. bodě odůvodnění a novém článku 26c pozměněné směrnice lhůtu šesti měsíců na přechodné opatření, jež umožňuje členským státům použít ustanovení směrnice na GMO, které již byly povoleny před jejím vstupem v platnost (kukuřice MON 810) nebo v jejichž případě již je žádost o povolení v pokročilé fázi vyřizování. Komise přijímá toto ustanovení, neboť je zapotřebí kvůli propojení prvního a druhého kroku: 1. druhý krok není možné uplatnit bez prvního kroku a 2. první krok lze uplatnit pouze po omezenou dobu, kdy žádost čeká na vyřízení.

Společný postoj Rady také předpokládá, že přechodnými opatřeními není dotčeno pěstování jakéhokoli geneticky modifikovaného osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin, které byly legálně vysazeny před tím, než bylo pěstování daného GMO omezeno nebo zakázáno. Komise podporuje toto ustanovení, jež poskytuje právní jistotu zemědělcům, kteří pěstovali nebo sklízeli dotčené GMO před vstupem opatření omezujících nebo zakazujících pěstování v platnost.

· Možnost změny postoje členského státu k pěstování určitého GMO v době platnosti povolení

Společný postoj Rady v novém čl. 26b odst. 5 a 7 pozměněné směrnice stanovuje, že členský stát nejdříve dva roky po udělení povolení GMO může na základě nových objektivních okolností znovu použít první až druhý krok uvedeného mechanismu za účelem zavedení nebo rozšíření zákazu pěstování daného GMO na celém svém území nebo jeho části. Společný postoj Rady rovněž stanovuje, že poskytnutím této možnosti členským státům „není dotčeno pěstování jakéhokoli geneticky modifikovaného osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin, které byly legálně vysazeny před přijetím těchto opatření“.

Společný postoj Rady v novém čl. 26b odst. 6 a 26b odst. 7 pozměněné směrnice také stanovuje, že členské státy, které si přejí celé své území nebo jeho část opět začlenit do zeměpisné působnosti povolení GMO, tak mohou učinit prostřednictvím zjednodušeného postupu.

Komise tato nová ustanovení přijímá, neboť rozšiřují škálu možností členských států omezit nebo zakázat pěstování GMO a současně zachovávají práva zemědělců, kteří dané GMO legálně pěstovali před jejich zákazem.

· Povinnost podávat zprávy

Společný postoj Rady v novém článku 2 pozměněné směrnice předpokládá, že „Komise nejpozději do 4 let od [vstupu směrnice v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které se zaměří na to, jak členské státy tuto směrnici provádějí, včetně účinnosti ustanovení umožňujících členským státům omezit nebo zakázat pěstování GMO na celém jejich území nebo jeho části, a na bezproblémové fungování vnitřního trhu. Tato zpráva může být doplněna případnými legislativními návrhy, které Komise považuje za vhodné. Komise rovněž předloží zprávu o pokroku dosaženém při zajišťování normativnosti posílených pokynů úřadu [EFSA] z roku 2010 pro hodnocení rizik geneticky modifikovaných rostlin pro životní prostředí.“ Komise přijímá tento pozměňovací návrh ze společného postoje Rady.

4.           Závěr

Komise se domnívá, že společný postoj, který Rada přijala kvalifikovanou většinou dne 23. července 2014, odráží původní cíle návrhu Komise a zohledňuje mnohé připomínky Evropského parlamentu.

Z výše uvedených důvodů Komise přijímá společný postoj Rady.

[1]               Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

[3]               Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

[4]               AT, BG, IE, EL, CY, LV, LT, HU, LU, MT, NL, PL a SI.

[5]               Související diskuse proběhly na zasedáních Rady ve dnech 2. března, 23. března a 25. června 2009.

[6]               Viz bod 11 přílohy III směrnice 2004/35/ES.