DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1         Politické souvislosti

Veřejný sektor hraje zásadní úlohu v hospodářství coby regulátor, poskytovatel služeb a zaměstnavatel. Podílí se více než 25 % na celkové zaměstnanosti a má významný podíl na hospodářské činnosti členských států EU. Efektivní a produktivní veřejný sektor může být díky své podpoře soukromého sektoru a jeho správě výraznou hybnou silou hospodářského růstu. V době, kdy vlády stojí před úkolem zajistit finanční konsolidaci a současně podpořit růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost, je zcela opodstatněné hledat úspory z důvodu vyšší efektivity, zajistit lepší správu veřejného sektoru a rychlejší dosahování výsledků a více do něj zapojit uživatele[1].

Léta práce na tématech, jako je interoperabilita, elektronická správa (eGovernment), veřejně přístupná data, cloud computing a sociální inovace, přiblížila na dosah soubor propracovaných koncepcí a nástrojů. Hlavní inovací je možnost díky veřejně přístupným datům, participativním nástrojům a interoperabilním platformám vytvářet a poskytovat veřejné statky a služby s nebývalou rychlostí, efektivitou a kvalitou. Potenciál propojených a spolupracujících otevřených veřejných správ, které interoperabilním a bezpečným způsobem spojují přínosy z různých odvětví, je nyní velký a uskutečnění tohoto cíle bude zásadním prvkem pro úspěšné budování jednotného digitálního trhu.

Jak Komise zmínila v roční analýze růstu na rok 2013[2], přeshraniční interoperabilitu on-line služeb a digitalizaci evropské veřejné správy považuje za důležitý příspěvek k růstu a vyšší efektivnosti. Interoperabilita mezi orgány veřejné správy je klíčový faktor umožňující hospodárnější a efektivnější poskytování digitálních služeb, přičemž sdílení a opětovné používání stávajících řešení interoperability by mohlo omezit násobení nákladů. Jde o důležité faktory produktivity, které by mohly zlepšit a modernizovat orgány veřejné správy na úrovni EU i na vnitrostátní, regionální a místní úrovni[3].

V reakci na současnou hospodářskou krizi Komise přijala další důležitou iniciativu, strategii Evropa 2020[4], která má proměnit EU v inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a dosahující vysoké úrovně zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Některé hlavní problémy, kterými se strategie zabývá, přímo souvisí s modernizací evropských orgánů veřejné správy. Jak je zdůrazněno v Digitální agendě pro Evropu[5], která je stěžejním programem strategie Evropa 2020, interoperabilita je nezbytná pro maximální využití sociálních a hospodářských možností informačních a komunikačních technologií (IKT), a proto může být Digitální agenda pro Evropu úspěšně provedena pouze tehdy, je-li interoperabilita zajištěna. Pilíř „interoperabilita a normy“ v rámci Digitální agendy pro Evropu je spojen s politickými prioritami v rámci jiných příslušných iniciativ, jako je Evropská strategie interoperability, Evropský rámec interoperability[6] a strategie e‑Komise na období let 2012–2015[7].

Evropská rada přijala ve dnech 24. a 25. října 2013 závěry, ve kterých zdůraznila, že modernizace veřejné správy by měla pokračovat urychleným zavedením služeb, které využívají interoperabilitu, jako je elektronická správa, elektronické zdravotnictví, elektronická fakturace a elektronické zadávání zakázek. Občané a podniky v celé Evropě tak budou moci využívat většího počtu digitálních služeb a ve větší kvalitě, což současně povede k úsporám nákladů a vyšší hospodárnosti, transparentnosti a kvalitě služeb ve veřejném sektoru.

Programy interoperability prošly od svého prvního zavedení v roce 1995 dlouhým vývojem. Komise během pozoruhodně dlouhého období prokázala své odhodlání podporovat řešení interoperability. Pokud mají Komise a členské státy transformovat a modernizovat služby v celé Evropě, je v současnosti nezbytné silné odhodlání všech zúčastněných stran. Interoperabilita jako klíčový faktor v této souvislosti vytyčila cestu k dosažení „účinné a účelné přeshraniční a meziresortní elektronické interakce mezi [...] orgány [veřejné správy], [...] díky které bude možné poskytovat elektronické veřejné služby na podporu provádění politik a činností [EU]“, k čemuž vyzvalo rozhodnutí o předchozím programu (rozhodnutí o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA)[8], čl. 1 odst. 2).

Současný návrh pokračování programu Komise v oblasti interoperability proto v reakci na skutečné potřeby značně přispěje k modernizaci evropských orgánů veřejné správy.

Návrh souvisí s dalšími iniciativami, které přispívají k modernizaci veřejné správy, jako jsou Digitální agenda pro Evropu, program Horizont 2020[9], Nástroj pro propojení Evropy[10] a sítě, jako je Evropská síť veřejné správy (EUPAN), jakož i investiční fondy a evropské strukturální fondy (tím, že zajišťují, aby financované projekty byly v souladu s unijními rámci a specifikacemi v oblasti interoperability). Nedávná zpráva o stimulaci inovací v evropském veřejném sektoru[11] zmiňuje interoperabilitu a činnosti v rámci předchozího programu jako faktory, které usnadňují digitální inovace a překonávají překážky bránící modernizaci veřejného sektoru.

Tento nový program by proto měl být ústředním referenčním bodem a nástrojem, který umožní modernizaci veřejného sektoru v Evropě na základě informačních a komunikačních technologií (IKT), čímž zásadním způsobem přispěje k dosažení jednotného digitálního trhu.

1.2         Důležitost interoperability

V současné Evropě mohou občané v rámci Unie svobodně pracovat a stěhovat se a podniky mohou volně obchodovat a fungovat na celém jejím území. Díky tomu musí často komunikovat se správními orgány členských států elektronicky. Aby členské státy tuto interakci usnadnily, postupně modernizují své správní orgány tím, že zlepšují podnikové procesy a infrastruktury IKT, čímž snižují administrativní zátěž a náklady a zároveň zvyšují účinnost a účelnost poskytovaných služeb.

Avšak vzhledem k tomu, že k těmto změnám dochází na vnitrostátní úrovni a chybí interoperabilita na úrovni evropské, vznikají často elektronické překážky („e-bariéry“), které brání občanům a podnikům v účinném využívání veřejných služeb a ztěžují hladké fungování vnitřního trhu.

Výzvy, jimž Evropa v současnosti čelí, zároveň stále více vyžadují společné politické reakce, a proto je třeba, aby členské státy spojily při jejich uskutečňování své síly. Za provádění široké škály legislativních aktů společně odpovídají členské státy a Komise a toto provádění vyžaduje interakci napříč různými státy a odvětvími za použití řešení interoperability z oblasti IKT, která dnes tvoří nedílnou součást většiny legislativních aktů a jsou klíčovým nástrojem takové interakce.

1.3         Souvislosti

Cílem programu pro výměnu dat mezi správními orgány (IDA) na období 1995–1999[12] bylo podpořit rozvoj a fungování transevropských telematických sítí, jejichž prostřednictvím by si správní orgány členských států mohly vyměňovat údaje mezi sebou a/nebo s orgány EU.

Navazující program IDA II (1999–2004)[13][14] měl za cíl zlepšit účinnost poskytování služeb elektronické správy evropským podnikům a občanům.

Program IDABC na období 2005–2009[15] byl zaměřen na interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy orgánům veřejné správy, podnikům a občanům.

Program ISA pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy na období 2010–2015[16] si kladl za cíl podpořit spolupráci evropských orgánů veřejné správy usnadněním účinné a účelné přeshraniční a meziresortní elektronické interakce mezi těmito orgány, díky které bude možné poskytovat elektronické veřejné služby na podporu provádění politik a činností Unie.

Činnosti v rámci výše zmíněných programů významně přispěly k zajištění interoperability při elektronické výměně informací mezi evropskými orgány veřejné správy. Evropský parlament ve svém usnesení o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu (3. dubna 2012) uznal přínos a komplexní úlohu programu ISA v určování, prosazování a podpoře zavádění řešení interoperability a rámců pro evropské orgány veřejné správy, v dosažení součinností a podpoře opětovné použitelnosti infrastruktur, digitálních služeb a softwarových řešení a v převedení požadavků orgánů veřejné správy na interoperabilitu na specifikace a normy pro digitální služby. Parlament také vyzval k navýšení finančních prostředků pro řešení interoperability mezi orgány veřejné správy EU na období 2014–2020.

S blížícím se koncem programu ISA ke dni 31. prosince 2015 je zapotřebí nový program EU pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany, který bude mít tyto cíle:

· zmapovat a analyzovat celkovou situaci v oblasti interoperability v Evropě a zabránit jejímu roztříštění,

· umožnit, prosazovat a podporovat holistický přístup ke shromažďování, posuzování, vývoji, vytváření, industrializaci, provozování, zdokonalování a udržování řešení interoperability, včetně řešení, která usnadňují opětovné používání údajů a jejich výměnu, což napomůže přeshraniční nebo meziresortní interakci evropských orgánů veřejné správy, jakož i interakci mezi těmito orgány a podniky a občany, a

· prosazovat a podporovat opětovnou použitelnost, integraci a sbližování stávajících řešení, včetně řešení z jiných oblastí politiky Unie.

Nový program přispěje ke splnění úkolů a k zaručení kontinuity, a zároveň bude fórem pro výměnu nápadů a zkušeností.

1.4         Související iniciativy EU a interoperabilita v jiných oblastech politiky

V širších souvislostech byly akce předchozího programu ISA průběžně koordinovány a uváděny do souladu s činnostmi probíhajícími v rámci programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií, který je součástí rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, a/nebo s interní strategií Komise v oblasti IKT a s opatřeními přijatými v kontextu evropského akčního plánu „eGovernment“ na období 2011–2015. Program ISA tyto a podobné iniciativy podporoval, pokud přispívaly k interoperabilitě mezi orgány veřejné správy v EU.

Program ISA byl také dobře sladěn s Nástrojem pro propojení Evropy, který Unie využívá k financování transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Nástroj pro propojení Evropy podporuje zavádění a provoz hlavních přeshraničních digitálních služeb. Navržený program je jeho doplňkem, neboť ve své oblasti působnosti zahrnuje podle potřeby uvádění služeb na provozuschopnou úroveň ještě před tím, než je uvedený nástroj převezme. Je také jedním z programů, které umožňují inovace ve veřejném sektoru v Evropě a přispívají k nim.

Interoperabilita rovněž významným způsobem přispěla k oblasti cloud computingu. Jak je uvedeno ve sdělení Komise nazvaném „Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě“[17], interoperabilita hraje významnou úlohu při podpoře vytváření veřejných služeb, které jsou založeny na normách, umožňují měnit rozsah poskytované služby a odpovídají potřebám mobilní populace a podniků, jež chtějí využívat evropského jednotného digitálního trhu. Navržený program též zohlední činnosti evropské iniciativy v oblasti cloud computingu, pokud jde o interoperabilitu.

Interoperabilita umožňuje tvorbu politiky EU a její úspěšné provádění na odvětvové úrovni. Na interoperabilitě závisí účinné a účelné provádění zejména těchto oblastí politiky:

· Vnitřní trh: směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu[18] vyžaduje, aby členské státy umožnily poskytovatelům služeb elektronicky a přes hranice splnit všechny postupy a formality potřebné k poskytování služby mimo vlastní zemi. V oblasti práva obchodních společností navíc směrnice 2012/17/EU[19] požaduje dosažení interoperability v oblasti ústředních, obchodních a podnikových rejstříků členských států pomocí centrální platformy. Propojení podnikových rejstříků zajistí přeshraniční výměnu informací mezi rejstříky a usnadní občanům a podnikům přístup k údajům o společnostech na úrovni EU, čímž v Evropě zlepší právní jistotu v podnikatelském prostředí.

· Životní prostředí: směrnice INSPIRE[20] požaduje přijetí společných prováděcích pravidel, která stanoví technické podmínky interoperability a vnitrostátní infrastruktury, jež je třeba přizpůsobit tak, aby bylo zajištěno, že prostorová data a služby budou interoperabilní a přístupné v rámci Unie bez ohledu na státní hranice.

· Vnitřní věci a spravedlnost: efektivita závisí na rozšířené interoperabilitě a součinnosti mezi evropskými databázemi, které zajišťuje například Vízový informační systém (VIS), Schengenský informační systém II (SIS II), Evropský systém pro porovnávání otisků prstů (Eurodac) a portál e-justice.

· Oblast cel a daní, spotřební daně: během více než 20 let zkušeností s provozem transevropských systémů IKT, jež zahrnují všechny členské státy, podporují podnikové služby, jsou financovány prostřednictvím programů Fiscalis 2013[21] a Clo 2013[22] a jsou prováděny a provozovány Komisí a vnitrostátními orgány veřejné správy, se interoperabilita ukázala být klíčovým faktorem úspěchu. Výsledky vytvořené v rámci programů Fiscalis 2013 a Clo 2013 jsou k dispozici ke sdílení a opětovnému použití v jiných oblastech politiky tak, jak jsou.

· Zdravotnictví: směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči stanoví pravidla pro usnadnění přístupu k bezpečné a kvalitní přeshraniční zdravotní péči. Směrnice obsahuje výslovná ustanovení týkající se dosažení širší interoperability vnitrostátních systémů IKT sloužících k elektronické výměně zdravotnických údajů. Pokud jde o léčivé přípravky, Evropská agentura pro léčivé přípravky, vnitrostátní orgány a Komise řídí evropskou telematickou síť. Tato síť poskytuje praktická řešení, která zjednodušují schvalování léčivých přípravků, a interoperabilní evropskou síť pro monitorování bezpečnosti léčivých přípravků.

· Zdraví zvířat a bezpečnost potravin: v průběhu posledních 10 let se používají a stále zlepšují účinná řešení na podporu sledovatelnosti a varování v rámci celého řetězce zvířat a živočišných produktů. Všechny subjekty, které jsou součástí řetězce (od podniků po správní orgány), jsou zapojeny do systému TRACES. Elektronická komunikace mezi jednotlivými subjekty (včetně třetích zemí) je založena na mezinárodních normách (UNCEFACT) a je zaváděn systém elektronických podpisů, který má umožnit elektronické zpracování téměř všech úředních dokumentů.

· Evropské fondy: veškerá výměna informací v souvislosti s Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem mezi příjemci a řídícími orgány, certifikačními orgány, auditními orgány a zprostředkujícími subjekty probíhá prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat[23], aby se usnadnila interoperabilita s vnitrostátními rámci a rámci EU a příjemci mohli předkládat všechny požadované informace pouze jednou.

· Informace veřejného sektoru: směrnice 2013/37/EU[24] stanoví, že subjekty veřejného sektoru, je-li to možné a vhodné, poskytují své dokumenty v otevřených a strojově čitelných formátech spolu s jejich metadaty, s nejlepší možnou úrovní přesnosti a zrnitosti a ve formátu, který zajistí interoperabilitu, opětovnou použitelnost a dostupnost.

· Elektronická identita: Komisí předložený návrh nařízení o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu[25] zdůrazňuje, že EU potřebuje rámec, který umožní zabývat se přeshraniční interoperabilitou a zlepšit koordinaci vnitrostátních systémů dohledu, pokud jde o elektronickou identifikaci a elektronickou autentizaci uznávané v celé Evropě.

· Normalizace IKT: nařízení (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci[26] zmiňuje interoperabilitu jako základní výsledek normalizace a uvádí, že za účelem zajištění interoperability na jednotném trhu a zlepšení možností výběru pro uživatele v EU v oblasti IKT je vhodné podpořit používání příslušných technických specifikací na úrovni Unie nebo vyžadovat soulad s těmito specifikacemi. V této souvislosti by měl současný program propagovat a případně podporovat částečnou nebo úplnou normalizaci stávajících řešení interoperability.

· Vypracovávání evropské statistiky: v nařízení (ES) č. 223/2009[27] o evropské statistice, které vytváří základ pro Evropský statistický systém (ESS), a v následném sdělení Komise (KOM(2009) 404)[28] o metodě tvorby statistiky: vizi pro příští desetiletí je interoperabilita zmíněna jako klíčový faktor umožňující zvýšení efektivity, snížení administrativní zátěže a zlepšení kvality statistik EU pro občany, podniky a tvůrce politik v EU.

· V oblasti zadávání veřejných zakázek požadují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU, 2014/24/EU a 2014/23/EU ze dne 28. března 2014, aby členské státy zavedly elektronické zadávání veřejných zakázek. Uvádějí, že nástroje a zařízení použité pro komunikaci elektronickými prostředky i jejich technické vlastnosti musí být interoperabilní s obecně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Směrnice 2014/55/EU[29] o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, kterou Parlament přijal dne 11. března 2014, se zabývá vytvořením evropské normy pro elektronickou fakturaci při zadávání veřejných zakázek, která má zajistit interoperabilitu mezi systémy elektronické fakturace v celé EU.

K využití plného potenciálu výše uvedených odvětvových iniciativ je však nutné, aby byla uvážena meziresortní interoperabilita, kterou je třeba začlenit do oblasti působnosti současného programu.

1.5         Odůvodnění návrhu

Aby členské státy umožnily účinnou a účelnou interakci s občany a podniky, měly by modernizovat své správní orgány a poskytovat na vnitrostátní a evropské úrovni interoperabilní digitální služby.

Mezi problémy, kterým orgány veřejné správy čelí, stále patří složitost vnitřní organizace, chybějící rámce, architektury informačních a komunikačních technologií a nástroje umožňující interoperabilitu, kulturní roztříštěnost a nedostatečná spolupráce mezi rozptýlenými institucionálními subjekty.

Průběžné hodnocení programu ISA z roku 2012[30] shledalo, že tento program vhodně reaguje na potřeby členských států, neboť potřeby, kterými se zabývaly minulé a současné programy Komise, například IDA, IDABC a ISA, se evropských orgánů veřejné správy stále týkají.

Současný program je tedy zapotřebí proto, aby:

– usnadnil spolupráci mezi členskými státy a Komisí,

– zmapoval a analyzoval celkovou situaci v oblasti interoperability v Evropě,

– umožnil, prosazoval a podporoval holistický přístup ke shromažďování, posuzování, vývoji, vytváření, industrializaci, provozování, zdokonalování a udržování řešení interoperability, včetně řešení, která usnadňují opětovné používání údajů a jejich výměnu, což napomůže přeshraniční nebo meziresortní interakci evropských orgánů veřejné správy, jakož i interakci mezi těmito orgány a podniky a občany, a

– současně prosazoval a podporoval opětovnou použitelnost, integraci a sbližování stávajících řešení, včetně řešení z jiných oblastí politiky EU.

Klíčovým faktorem úspěchu jakékoli interoperability, zejména v oblasti IKT, je zabývat se jí na vhodné právní úrovni, aby bylo dosaženo maximálního účinku. Je třeba zajistit, aby dopad navrhovaných právních předpisů na oblast IKT byl posouzen a změřen na počátku legislativního procesu EU a aby potřeby v oblasti IKT byly včas zjištěny, což umožní hladké provádění právních předpisů po jejich vstupu v platnost.

Současný program bude podporovat a prosazovat posuzování dopadů navrhovaných nebo přijatých právních předpisů Unie z hlediska IKT a plánování zavádění řešení, která provádění těchto právních předpisů podpoří.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1         Konzultace zúčastněných stran

V období od března 2013 do ledna 2014 byly v rámci pěti kol formálních konzultací s členskými státy shromažďovány názory zúčastněných stran na budoucnost programu ISA (současný návrh). Bylo konzultováno také dvanáct generálních ředitelství Komise[31] a jejich připomínky byly v návrhu zohledněny.

Komise členským státům představila současný stav příprav právního základu nového programu ISA na dvou oficiálních zasedáních výboru ISA a na třech zasedáních koordinační skupiny ISA. Tento iterativní postup umožnil shromáždit k navrhovanému právnímu předpisu zpětnou vazbu od členských států.

Komise poprvé informovala členské státy o svém záměru předložit nové právní rozhodnutí o programu navazujícím na program ISA v březnu 2013. Návrh právního předpisu představila na schůzi koordinační skupiny ISA v říjnu 2013 a požádala členské státy o zpětnou vazbu.

Ze zpětné vazby, kterou v listopadu 2013 poskytlo 16 členských států[32], vyplývá, že:

· nový právní předpis by se měl zaměřit na to, aby nedocházelo ke zdvojování úsilí, a na koordinaci s ostatními programy EU (uvedeno 10 členskými státy),

· je třeba pokračovat ve sledování výsledků, jehož součástí by měla být kvantifikace přínosů programu (uvedeno sedmi členskými státy),

· nový program ISA by měl přispět k celkové situaci v oblasti interoperability tím, že využije architektonický model / nástroj, jako je například Evropská kartografie interoperability (uvedeno šesti členskými státy), a

· program by se měl řídit přístupem vycházejícím z potřeb (uvedeno šesti členskými státy).

Další, méně významné připomínky, byly tyto:

· přezkum právního předpisu musí probíhat za účasti různých skupin zúčastněných stran (např. občanů, podniků, akademické sféry) a je třeba zajistit, aby se zabýval jejich situací,

· nový právní předpis by měl klást důraz na význam opětovného používání údajů, služeb a řešení,

· právní předpis by měl obsahovat konkrétní odkazy, které podpoří zjednodušování procesů v souvislosti s modernizací orgánů veřejné správy, a

· nový program by měl usnadňovat a stimulovat spolupráci mezi členskými státy a mezi orgány, aby bylo zajištěno, že řešení budou nejen zaváděna, ale také že budou udržitelná a nepovedou ke zdvojování úsilí.

Poslední zpětná vazba od členských států byla shromážděna na zasedání výboru ISA dne 16. ledna 2014, kdy byl předložen a odsouhlasen časový harmonogram pro přijetí nového programu. Bylo také dohodnuto, že ačkoli by se nový právní předpis měl dotýkat občanů a podniků, jeho ústředním bodem, pokud jde o zajištění interoperability mezi koncovými subjekty, by měly zůstat orgány veřejné správy.

2.2         Posouzení dopadů

Posouzení dopadů současného programu bylo založeno na metahodnocení vycházejícím z hodnocení předchozího programu (průběžné hodnocení programu ISA z roku 2012 a přezkum provádění Evropské strategie interoperability) a ze zpětné vazby od členských států.

Průběžné hodnocení programu ISA, které bylo převážně pozitivní, dospělo k závěru, že program ISA je v souladu s politickými prioritami Komise a potřebami členských států, byl proveden účinně a soudržně a jeho výsledky opětovně používaly útvary Komise a členské státy. Hodnocení však také zjistilo několik nedostatků a doporučilo přijmout opatření, pokud jde o:

· komunikaci a zvyšování povědomí,

· zapojení zúčastněných stran a kontinuitu projektového řízení a

· zamezení překrývání a zdvojování práce, zvýšení opětovné použitelnosti a zajištění udržitelnosti.

Posuzovatelé se také domnívali, že pro program ISA nadále platí čtyři z jedenácti doporučení uvedených v závěrečném hodnocení předchozího programu (IDABC).

Současný program zohledňuje doporučení z průběžné zprávy a řeší nedostatky pomocí konkrétních činností, přičemž se snaží upevňovat, prosazovat a rozšiřovat stávající činnosti programu ISA. Nový program především pomůže určit, vytvořit a provozovat řešení interoperability, která budou následně poskytnuta k neomezenému použití dalším orgánům a institucím Unie a vnitrostátním, regionálním a místním orgánům veřejné správy, čímž usnadní přeshraniční nebo meziresortní interakci mezi nimi. Program bude rovněž samostatně vyvíjet nová řešení interoperability nebo doplňovat a podporovat jiné iniciativy Unie, a to pilotním testováním řešení interoperability v roli „inkubátoru řešení“ nebo zajišťováním jejich udržitelnosti v roli „mostu pro řešení“.

Program tak pomůže všem zúčastněným subjektům snížit náklady a administrativní zátěž související s přeshraniční interakcí, zlepší vnitřní trh a svobodu pohybu v EU bez administrativních elektronických překážek a přispěje k rychlé realizaci systémů IKT na podporu právních předpisů EU.

V případě, že by tento program nebyl přijat, znamenalo by to upuštění od stávající podpory účinné a účelné interakce mezi evropskými orgány veřejné správy, což by vedlo k násobení nákladů a dodatečnému úsilí. Šíření nesourodých řešení by navíc mohlo nechtěně vést k novým nebo ještě horším elektronickým překážkám, a ztížit tak hladké fungování vnitřního trhu a svobody pohybu, což je opakem cíle spočívajícího v modernizaci evropských orgánů veřejné správy.

Podobně by vytváření a provozování nových řešení interoperability již nepřispívalo k zaručení účinné a účelné výměny údajů mezi evropskými orgány veřejné správy. Bez nového programu by bylo zahájeno mnohem méně iniciativ EU na podporu interoperability, která je nezbytným předpokladem pro to, aby evropské orgány veřejné správy mohly poskytovat přeshraniční nebo meziresortní digitální služby on-line.

Zahájením tohoto programu EU významně přispěje k zaručení bezproblémové interakce mezi evropskými orgány veřejné správy, z čehož budou mít přímý prospěch členské státy, podniky i občané.

Program bude zdrojem přidané ekonomické hodnoty, neboť podpoří řádné fungování vnitřního trhu pomocí řešení, která zajistí:

a)         rychlejší reakci při interakci orgánů veřejné správy s občany a podniky;

b)         určení a opětovné používání již existujících řešení pro podobné potřeby; a

c)         automatizaci přeshraničních a meziresortních transakcí, čímž se ušetří zdroje a čas.

Přidaná sociální hodnota se projeví tím, že činnosti programu budou v konečném důsledku přínosem pro občany a podniky jakožto uživatele přeshraničních a meziresortních elektronických veřejných služeb, které takováto společná a sdílená řešení využívají.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1         Shrnutí navrhovaného právního předpisu

Tento program je nástupcem programu ISA a bude upevňovat, prosazovat a rozšiřovat jeho činnosti.

Nový program zejména:

· pomůže určit, vytvořit a provozovat řešení interoperability, která budou následně poskytnuta k neomezenému použití dalším orgánům a institucím Unie a vnitrostátním, regionálním a místním orgánům veřejné správy, čímž usnadní přeshraniční nebo meziresortní interakci mezi nimi,

· bude samostatně vyvíjet nová řešení interoperability nebo doplňovat a podporovat jiné iniciativy Unie, a to pilotním testováním řešení interoperability v roli „inkubátoru řešení“ nebo zajišťováním jejich udržitelnosti v roli „mostu pro řešení“, a

· bude posuzovat dopady stávajících a navrhovaných právních předpisů EU z hlediska IKT.

3.2         Právní základ

V souladu s článkem 170 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by Evropská unie za účelem dosažení cílů uvedených v článcích 26 a 174 SFEU a s úmyslem umožnit občanům Unie, hospodářským subjektům, jakož i regionálním a místním územním samosprávným celkům plné využití výhod vyplývajících z vytváření prostoru bez vnitřních hranic měla přispívat ke zřizování a rozvoji transevropských sítí prostřednictvím akcí na podporu propojení a interoperability vnitrostátních sítí, jakož i přístupu k nim.

V souladu s článkem 172 SFEU (bývalý článek 156 Smlouvy o ES) „Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímají hlavní směry a další opatření uvedené v čl. 171 odst. 1. Hlavní směry a projekty společného zájmu, které se týkají území členského státu, musí být schváleny tímto členským státem.“

3.3         Zásada subsidiarity

Uplatní se zásada subsidiarity, jelikož návrh nespadá do výlučné pravomoci EU.

Cílů návrhu nemohou členské státy uspokojivě dosáhnout, pokud by jednaly nezávisle na sobě, neboť tak nelze dosáhnout v oblasti interoperability takových účinků, jaké jsou nezbytné pro poskytování přeshraničních nebo meziresortních elektronických veřejných služeb, ani vytvářet společná a sdílená řešení na podporu interakce mezi evropskými orgány veřejné správy.

Opatření na úrovni EU dosáhne cílů návrhu účinněji, jelikož na základě programu budou vytvářena a provozována řešení interoperability podporující bezproblémovou interakci mezi orgány veřejné správy v různých zemích a odvětvích, což umožní poskytování elektronických veřejných služeb na podporu provádění politik a činností EU.

Program má tedy jednoznačně neodmyslitelnou unijní dimenzi. Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.

3.4         Zásada proporcionality

Program podpoří poskytování společných a sdílených řešení, tedy společných rámců, obecně používaných nástrojů a společných služeb, které mají být ve vhodných případech využity evropskými orgány veřejné správy k výměně informací mezi zeměmi a odvětvími. Pokud neexistují jiná ustanovení, použití těchto řešení je na uvážení členských států.

Vytváření a zdokonalování společných rámců a obecně používaných nástrojů bude financováno z programu, používání těchto rámců a nástrojů bude financováno uživateli na dotčené správní úrovni. Program bude financovat vytváření, industrializaci (tedy dosažení vyspělého provozního stavu) a zdokonalování společných služeb, ale jejich vlastní provoz bude financovat pouze tehdy, pokud bude sloužit zájmům EU. V jiných případech bude využívání služeb včetně jejich decentralizovaného provozu financováno uživateli.

Řešení vytvořená v rámci programu sníží finanční a administrativní zátěž evropských orgánů veřejné správy při jejich vzájemné interakci. Návrh je proto v souladu se zásadou proporcionality.

3.5         Volba nástrojů

Stejně jako u předchozího programu ISA je navrhovaným právním nástrojem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, jelikož v tomto konkrétním případě je rozhodnutí nejvhodnějším prostředkem pro dodržení souladu se zásadou proporcionality.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční krytí pro provádění nového programu ISA2 na období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020 činí 130 928 000 EUR. Navržené krytí je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem na období let 2014–2020.

Další podrobnosti jsou obsaženy v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný právní akt se týká záležitosti EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor.

Kandidátské země

Navrhovaného aktu se mohou účastnit kandidátské země.

2014/0185 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (ISA2)

Interoperabilita jako prostředek modernizace veřejného sektoru

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[33],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[34],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       V řadě ministerských prohlášení (v Manchesteru dne 24. listopadu 2005, v Lisabonu dne 19. září 2007, v Malmö dne 18. listopadu 2009 a v Granadě dne 19. dubna 2010) vyzývali ministři Komisi, aby usnadnila spolupráci mezi členskými státy zavedením přeshraničních a meziresortních řešení interoperability, díky nimž budou veřejné služby moci být efektivnější a bezpečnější. Členské státy navíc uznaly, že je třeba poskytovat lepší veřejné služby s menšími zdroji a že potenciál elektronické správy lze zvýšit podporou kultury spolupráce a zlepšením podmínek pro interoperabilitu v evropských orgánech veřejné správy.

(2)       Komise ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 19. května 2010 o Digitální agendě pro Evropu[35], která je jednou ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020[36], zdůraznila, že interoperabilita je nezbytná pro maximální využití sociálních a hospodářských možností informačních a komunikačních technologií (IKT), a v důsledku toho může být digitální agenda úspěšně provedena pouze tehdy, je-li interoperabilita zajištěna.

(3)       Ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 16. prosince 2010 nazvaném „Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb“[37] Komise představila Evropskou strategii interoperability (EIS) a Evropský rámec interoperability (EIF).

(4)       Na úrovni Unie interoperabilita usnadňuje úspěšné provádění politik. Na interoperabilitě závisí účinné a účelné provádění především těchto politik:

(5)       V oblasti vnitřního trhu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES[38] vyžaduje, aby členské státy umožnily poskytovatelům služeb elektronicky a přes hranice splnit všechny postupy a formality potřebné k poskytování služby mimo vlastní zemi.

(6)       V oblasti práva obchodních společností směrnice 2012/17/EU[39] požaduje dosažení interoperability v oblasti ústředních, obchodních a podnikových rejstříků členských států pomocí centrální platformy. Propojení podnikových rejstříků zajistí přeshraniční výměnu informací mezi rejstříky a usnadní občanům a podnikům přístup k údajům o společnostech na úrovni EU, čímž v Evropě zlepší právní jistotu v podnikatelském prostředí.

(7)       V oblasti životního prostředí požaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES[40] přijetí společných prováděcích pravidel, která stanoví technické podmínky interoperability. Uvedená směrnice konkrétně požaduje přizpůsobení vnitrostátních infrastruktur tak, aby bylo zajištěno, že prostorová data a služby budou interoperabilní a přístupné v rámci Unie bez ohledu na hranice.

(8)       V oblasti vnitřních věcí a spravedlnosti je rozšířená interoperabilita mezi evropskými databázemi základem Vízového informačního systému (VIS)[41], Schengenského informačního systému II (SIS II)[42], Evropského systému pro porovnávání otisků prstů (Eurodac)[43] a portálu e-justice[44]. Kromě toho dne 24. září 2012 přijala Rada závěry, v nichž vyzvala k zavedení identifikátoru evropské legislativy (ELI) a zdůraznila, že je třeba prostřednictvím využití jedinečných identifikátorů a strukturovaných metadat umožnit interoperabilní vyhledávání a výměnu právních informací zveřejňovaných ve vnitrostátních úředních věstnících a věstnících právních předpisů.

(9)       Interoperabilita je hlavním faktorem úspěchu v oblasti cel a daní, včetně spotřebních daní, pokud jde o provozování transevropských systémů IKT, jež zahrnují všechny členské státy, podporují interoperabilní podnikové služby, jsou financovány prostřednictvím programů Fiscalis 2013 a Clo 2013 a jsou prováděny a provozovány Komisí a vnitrostátními orgány veřejné správy. Výsledky vytvořené v rámci programů Fiscalis 2013 a Clo 2013 jsou k dispozici ke sdílení a opětovnému použití v jiných oblastech politiky.

(10)     V oblasti zdraví směrnice 2011/24/EU[45] stanoví pravidla pro usnadnění přístupu k bezpečné a kvalitní přeshraniční zdravotní péči. Tato směrnice konkrétně zřídila síť pro elektronické zdravotnictví, která má řešit problémy v oblasti interoperability mezi systémy elektronického zdravotnictví. Síť může přijímat pokyny týkající se minimálního souboru údajů, které podléhají přeshraniční výměně v případě neplánované a akutní péče, a přeshraničních služeb v oblasti elektronických lékařských předpisů.

(11)     V oblasti evropských fondů požaduje článek 122 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013[46], aby všechny výměny informací mezi příjemci a řídícími orgány, certifikačními orgány, auditními orgány a zprostředkujícími subjekty probíhaly prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat. Tyto systémy mají usnadnit interoperabilitu s vnitrostátními a unijními rámci a umožnit příjemcům předkládat všechny požadované informace pouze jednou.

(12)     V oblasti informací veřejného sektoru zdůrazňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU[47], že orgány veřejného sektoru by měly, je-li to možné a vhodné, poskytovat dokumenty v otevřených a strojově čitelných formátech spolu s jejich metadaty, s nejlepší možnou úrovní přesnosti a zrnitosti a ve formátu, který zajistí interoperabilitu, opětovnou použitelnost a dostupnost.

(13)     V oblasti elektronické identity zdůrazňuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu[48], předložený Komisí dne 4. června 2012, že je třeba, aby Unie vytvořila rámec, který umožní zabývat se přeshraniční interoperabilitou a zlepšit koordinaci vnitrostátních systémů dohledu, pokud jde o elektronickou identifikaci a elektronickou autentizaci uznávané v celé Unii.

(14)     V oblasti normalizace IKT zmiňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012[49] interoperabilitu jako zásadní výsledek normalizace.

(15)     V oblasti výzkumu a inovací nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013, kterým se zavádí Horizont 2020[50], jasně uvádí, že interoperabilní řešení a normy v oblasti IKT jsou klíčovým faktorem, který umožňuje vytváření partnerství mezi odvětvími na úrovni Unie. Spolupráce na základě společných otevřených technologických platforem s přelévacím a pákovým účinkem umožní široké škále zúčastněných stran, aby těžily z nového vývoje a vytvářely další inovace.

(16)     V oblasti zadávání veřejných zakázek požadují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU[51], 2014/24/EU[52] a 2014/23/EU[53] ze dne 28. března 2014, aby členské státy zavedly elektronické zadávání veřejných zakázek. Uvádějí, že nástroje a zařízení použité pro komunikaci elektronickými prostředky i jejich technické vlastnosti musí být interoperabilní s obecně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Rovněž směrnice 2014/55/EU[54] o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, kterou Parlament přijal dne 11. března 2014, se zabývá vytvořením evropské normy pro elektronickou fakturaci při zadávání veřejných zakázek, která má zajistit interoperabilitu mezi systémy elektronické fakturace v celé EU.

(17)     Interoperabilita je též základním prvkem Nástroje pro propojení Evropy, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013[55], pokud jde o oblast širokopásmové infrastruktury a služeb. Nařízení 2014/283/EU[56] o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury výslovně uvádí, že operační prioritou Nástroje pro propojení Evropy, jež má umožnit dosažení jeho cílů, je interoperabilita, propojení, udržitelné zavádění, provoz a modernizace transevropských infrastruktur digitálních služeb, jakož i jejich koordinace na úrovni Unie.

(18)     Na politické úrovni Rada opakovaně požadovala ještě větší interoperabilitu v Evropě a pokračující úsilí modernizovat evropské orgány veřejné správy. Konkrétně ve dnech 24. a 25. října 2013 Evropská rada přijala závěry, ve kterých zdůraznila, že modernizace veřejné správy by měla pokračovat urychleným zavedením služeb, které využívají interoperabilitu, jako je elektronická správa, elektronické zdravotnictví, elektronická fakturace a elektronické zadávání zakázek.

(19)     Nahlížení na interoperabilitu jen z hlediska jednoho odvětví je spojeno s rizikem, že přijetí různých či neslučitelných řešení na vnitrostátních nebo odvětvových úrovních povede k vytvoření nových elektronických překážek, které budou bránit řádnému fungování vnitřního trhu a s ním spojené svobodě pohybu, a oslabí otevřenost a konkurenceschopnost trhů a poskytování služeb obecného zájmu občanům a podnikům. Ke zmírnění tohoto rizika by členské státy a Unie měly zintenzivnit společné úsilí, aby zabránily roztříštění trhu, zajistily přeshraniční nebo meziresortní interoperabilitu při provádění právních předpisů a současně snížily administrativní zátěž a náklady, prosazovaly společně dohodnutá řešení v oblasti IKT a zajistily náležité řízení.

(20)     O zajištění soudržné tvorby a provádění globálních a odvětvových strategií, právních rámců, pokynů, služeb a nástrojů v oblasti interoperability, aby byly naplněny požadavky politik Unie, usilovalo několik navazujících programů, k nimž patří:

– program IDA (1999–2004) zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1719/1999/ES[57] a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/1999/ES[58],

– program IDABC (2005–2009) zřízený rozhodnutím 2004/387/ES o elektronické správě[59] a

– program ISA (2010–2015) zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES[60].

(21)     Činnosti v rámci programů IDA, IDABC a ISA významně přispěly k zajištění interoperability při elektronické výměně informací mezi orgány veřejné správy v Unii. Evropský parlament ve svém usnesení o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu (3. dubna 2012)[61] uznal přínos a komplexní úlohu programu ISA v určování, prosazování a podpoře zavádění řešení interoperability a rámců pro evropské orgány veřejné správy, v dosažení součinností a podpoře opětovné použitelnosti řešení a v převedení jejich požadavků na interoperabilitu na specifikace a normy pro digitální služby.

(22)     Jelikož rozhodnutí č. 922/2009/ES přestane platit dne 31. prosince 2015, je zapotřebí nový program Unie pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (ISA2), aby zmapoval a analyzoval celkovou situaci v oblasti interoperability v Evropě a zabránil jejímu roztříštění. Program umožní a podpoří holistický přístup ke shromažďování, posuzování, vývoji, vytváření, industrializaci, provozování, zdokonalování a udržování řešení interoperability, včetně řešení, která usnadňují opětovné používání údajů a jejich výměnu, což napomůže přeshraniční nebo meziresortní interakci evropských orgánů veřejné správy, jakož i interakci mezi těmito orgány a podniky a občany. Program bude rovněž prosazovat opětovnou použitelnost, integraci a sbližování stávajících řešení, včetně řešení z jiných oblastí politiky Unie.

(23)     Řešení vytvořená nebo provozovaná v rámci programu ISA2 by měla v maximální možné míře tvořit součást uceleného prostředí služeb, které usnadňují interakci mezi evropskými orgány veřejné správy, podniky a občany a zaručují, usnadňují a umožňují přeshraniční nebo meziresortní interoperabilitu.

(24)     Občané a podniky by měli mít prospěch také ze společných, opětovně použitelných a interoperabilních služeb poskytovaných přímo klientům, které budou výsledkem lepší integrace procesů a výměny údajů v zázemí evropských orgánů veřejné správy.

(25)     Program ISA2 by měl být nástrojem modernizace veřejného sektoru v Unii.

(26)     Interoperabilita je přímo spojena s normami a obecnými specifikacemi a je závislá na jejich používání. Program ISA2 by měl prosazovat a případně podporovat částečnou nebo úplnou standardizaci stávajících řešení interoperability. Toho by mělo být dosaženo ve spolupráci s dalšími normalizačními činnostmi na úrovni Unie, s evropskými normalizačními organizacemi a jinými mezinárodními normalizačními organizacemi.

(27)     Modernizace orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit pro úspěšné provedení strategie Evropa 2020. Roční analýzy růstu, které Komise zveřejnila v letech 2011, 2012 a 2013, v této souvislosti ukazují, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro podnícení produktivity, konkurenceschopnosti a růstu. To se jasně odráží v doporučeních pro jednotlivé země, která vyzývají k přijetí konkrétních opatření zaměřených na reformu veřejné správy.

(28)     Součástí nařízení (EU) č. 1303/2013 je tematický cíl „posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě“. V této souvislosti by program ISA2 měl být spojen s programy a iniciativami, které přispívají k modernizaci veřejné správy, jako je Digitální agenda pro Evropu, a souvisejícími sítěmi, jako je Evropská síť veřejné správy (EUPAN), a usilovat o součinnost s nimi.

(29)     Interoperabilita evropských orgánů veřejné správy se týká všech úrovní správy: evropské, místní, regionální i vnitrostátní. Je proto důležité, aby řešení zohledňovala jejich potřeby a případně i potřeby občanů a podniků.

(30)     Snahy vnitrostátních správních orgánů lze podpořit pomocí zvláštních nástrojů v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Úzká spolupráce v rámci programu ISA2 by měla maximalizovat očekávaný přínos těchto nástrojů tím, že zajistí, aby financované projekty byly v souladu s celoevropskými rámci interoperability a specifikacemi v oblasti interoperability, jako je Evropský rámec interoperability.

(31)     Toto rozhodnutí stanoví finanční krytí na celou dobu trvání programu ISA2, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku během ročního rozpočtového procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013[62] mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.

(32)     Měla by být zvážena možnost, aby k usnadnění účasti kandidátských zemí na programu ISA2 a k přijetí a další realizaci řešení poskytovaných v rámci programu v uvedených zemích byly využity předvstupní fondy.

(33)     Program ISA2 by měl přispívat k provádění veškerých navazujících iniciativ v souvislosti se strategií Evropa 2020 a Digitální agendou pro Evropu. Aby nedošlo ke zdvojování úsilí, měl by program zohlednit další programy Unie týkající se řešení, služeb a infrastruktur v oblasti IKT, zejména Nástroj pro propojení Evropy zřízený nařízením (EU) č. 1316/2013 a program Horizont 2020 zavedený nařízením (EU) č. 1291/2013.

(34)     Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[63].

(35)     V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících se zavedenými průběžnými pracovními programy by Komise měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(36)     Cílem tohoto rozhodnutí je usnadnit účinnou a účelnou elektronickou přeshraniční nebo meziresortní interakci mezi evropskými orgány veřejné správy a mezi těmito orgány a občany a podniky, a umožnit tak poskytování elektronických veřejných služeb na podporu provádění politik a činností Unie. Vzhledem k tomu, že tohoto cíle nemohou členské státy uspokojivě dosáhnout samostatně, neboť by bylo obtížné a nákladné zřídit koordinační funkci na evropské úrovni ze strany členských států samotných a na jejich úrovni, a může jej proto být z důvodu rozsahu a účinků navrženého opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku 1 nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 Předmět a cíl

1.           Tímto rozhodnutím se na období let 2016–2020 zavádí program pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (dále jen „program ISA2“).

Program ISA2 usnadňuje účinnou a účelnou přeshraniční nebo meziresortní elektronickou interakci mezi evropskými orgány veřejné správy a mezi těmito orgány a občany a podniky, aby umožnil poskytování elektronických veřejných služeb na podporu provádění politik a činností Unie.

2.           Unie prostřednictvím programu ISA2 určuje, vytváří a provozuje řešení interoperability, kterými se provádějí politiky Unie. Tato řešení se následně poskytnou k neomezenému použití dalším orgánům a institucím Unie a vnitrostátním, regionálním a místním orgánům veřejné správy, čímž usnadní přeshraniční nebo meziresortní interakci mezi nimi.

3.           Program ISA2 bude samostatně vyvíjet nová řešení interoperability nebo doplňovat a podporovat jiné iniciativy Unie, a to pilotním testováním řešení interoperability v roli „inkubátoru řešení“ nebo zajišťováním jejich udržitelnosti v roli „mostu pro řešení“.

4.           Program ISA2 je nástupcem programu Unie pro řešení interoperability pro orgány veřejné správy zavedeného rozhodnutím č. 922/2009/ES (dále jen „program ISA“) a konsoliduje, prosazuje a rozšiřuje jeho činnosti.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)           „interoperabilitou“ schopnost interakce různých nesourodých organizací, která přispívá k dosažení vzájemně prospěšných a dohodnutých společných cílů a zahrnuje sdílení informací a znalostí mezi organizacemi pomocí podnikových procesů, které tyto organizace podporují, na základě výměny údajů mezi jejich systémy informačních a komunikačních technologií (IKT);

2)           „řešeními interoperability“ společné rámce, společné služby a obecně používané nástroje usnadňující spolupráci mezi různými nesourodými organizacemi, ať už samostatně financované a vyvíjené v rámci programu ISA2, nebo vyvíjené ve spolupráci s dalšími iniciativami Unie, vycházející ze zjištěných požadavků evropských orgánů veřejné správy;

3)           působením jako „inkubátor řešení“ vývoj nebo podpora řešení interoperability v jejich pilotní fázi před zprovozněním v rámci jiných programů či iniciativ Unie;

4)           působením jako „most pro řešení“ další vývoj a podpora plně funkčních řešení interoperability před tím, než jsou poskytnuta v rámci jiných programů či iniciativ Unie;

5)           „společnými rámci“ specifikace, normy, metodiky, obecné pokyny, společná sémantická aktiva a obdobné přístupy a dokumenty;

6)           „společnými službami“ organizační a technická kapacita poskytovat uživatelům společné výsledky, včetně provozních systémů, aplikací a digitálních infrastruktur obecné povahy, které vyhovují společným požadavkům uživatelů v různých oblastech politiky nebo zeměpisných oblastech, spolu s podpůrným provozním řízením;

7)           „obecně používanými nástroji“ systémy, referenční platformy, sdílené platformy, platformy pro spolupráci a obecně použitelné součásti, které vyhovují společným požadavkům uživatelů v různých oblastech politiky nebo zeměpisných oblastech;

8)           „akcemi“ projekty, řešení, která jsou již v provozní fázi, a doprovodná opatření;

9)           „projektem“ časově omezená řada přesně vymezených úkolů, které postupně řeší zjištěné potřeby uživatelů;

10)         „doprovodnými opatřeními“:

– strategická a informační opatření,

– opatření, která podporují řízení programu ISA2,

– opatření související se sdílením zkušeností a výměnou a prosazováním osvědčených postupů,

– opatření na podporu opětovného používání stávajících řešení interoperability,

– opatření zaměřená na vytváření komunit a zvyšování schopností a

– opatření zaměřená na vytvoření součinností s iniciativami s významem pro interoperabilitu v jiných oblastech politiky Unie;

11)         „Evropskou referenční architekturou interoperability (EIRA)“ architektura s obecnou strukturou, která se skládá ze souboru zásad a pokynů pro realizaci řešení interoperability v Evropské unii;

12)         „Evropskou kartografií interoperability (EIC)“ registr řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy poskytovaných orgány Unie a členskými státy ve společném formátu, jež jsou v souladu se zvláštními kritérii opětovné použitelnosti a interoperability, která lze reprezentovat s použitím Evropské referenční architektury interoperability.

Článek 3 Činnosti

Program ISA2 podporuje a prosazuje:

a)           posuzování, zdokonalování, vytváření, industrializaci, provozování a opětovné používání stávajících přeshraničních nebo meziresortních řešení interoperability;

b)           vývoj, vytváření, industrializaci, provozování a opětovné používání nových přeshraničních nebo meziresortních řešení interoperability;

c)           posuzování dopadů navrhovaných či přijatých právních předpisů Unie z hlediska IKT;

d)           zjišťování mezer v právních předpisech, které brání interoperabilitě mezi evropskými orgány veřejné správy;

e)           vytváření, udržování a zdokonalování Evropské referenční architektury interoperability;

f)            vytváření a udržování Evropské kartografie interoperability jako nástroje, který má usnadnit opětovné používání stávajících řešení interoperability a určit oblasti, ve kterých tato řešení stále chybí;

g)           posuzování, aktualizaci a prosazování stávajících společných specifikací a norem a vývoj, vytváření a prosazování nových společných specifikací a norem pomocí normalizačních platforem Unie a případně ve spolupráci s evropskými nebo mezinárodními normalizačními organizacemi; a

h)           vytvoření mechanismů, které budou měřit a kvantifikovat přínosy řešení interoperability.

Kromě toho může program ISA2 sloužit jako „inkubátor řešení“, který provádí pilotní testování nových řešení interoperability, a jako „most pro řešení“, který zajišťuje provoz stávajících řešení interoperability.

Článek 4 Obecné zásady

Akce zahájené nebo pokračující v rámci programu ISA2:

a)           se zakládají na prospěšnosti a vycházejí z určených potřeb;

b)           jsou v souladu s tímto souborem zásad:

– subsidiarita a proporcionalita,

– zaměření na uživatele,

– začlenění a přístupnost,

– bezpečnost a soukromí,

– mnohojazyčnost,

– správní zjednodušení,

– transparentnost,

– uchovávání informací,

– otevřenost,

– opětovná použitelnost,

– technologická neutralita a přizpůsobivost a

– účelnost a účinnost;

c)           lze rozšířit a použít v jiných oblastech podnikání nebo politiky; a

d)           jsou prokazatelně finančně, organizačně a technicky udržitelné.

Článek 5 Akce

1.           Ve spolupráci s členskými státy a v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v článku 6 provádí Komise akce uvedené v průběžném pracovním programu vypracovaném podle článku 7.

2.           Akce ve formě projektů sestávají případně z těchto fází:

– zahájení,

– plánování,

– provedení,

– uzavření a

– sledování a kontrola.

Fáze konkrétních projektů se vymezí a upřesní v době, kdy je akce zařazena do průběžného pracovního programu.

3.           Provádění programu ISA2 je podporováno doprovodnými opatřeními.

Článek 6 Prováděcí pravidla

1.           Při provádění programu ISA2 jsou patřičně zohledňovány Evropská strategie pro interoperabilitu a Evropský rámec interoperability a jejich budoucí aktualizace.

2.           Podporuje se účast co nejvyššího počtu členských států na projektu. Členské státy se mohou k projektu připojit v jakékoli jeho fázi a jsou k tomu vybízeny.

3.           V zájmu dosažení interoperability mezi vnitrostátními informačními systémy a informačními systémy Unie se řešení interoperability specifikují s odkazem na stávající a nové evropské normy nebo veřejně dostupné či otevřené specifikace pro výměnu informací a integraci služeb.

4.           Vytváření či zdokonalování řešení interoperability případně vychází ze sdílení zkušeností a z výměny a prosazování osvědčených postupů nebo při něm k tomuto sdílení, výměně a prosazování dochází. Podporuje se sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi všemi zúčastněnými stranami a příslušné veřejné konzultace.

5.           Aby se zabránilo zdvojování úsilí a aby se urychlilo vytváření řešení interoperability, jsou případně brány v úvahu výsledky, jichž bylo dosaženo v rámci jiných příslušných iniciativ Unie a členských států.

6.           Realizace řešení interoperability v rámci programu ISA2 se případně řídí Evropskou referenční architekturou interoperability.

7.           Řešení interoperability a jejich aktualizace jsou součástí Evropské kartografie interoperability a případně se zpřístupní evropským orgánům veřejné správy k opětovnému použití.

8.           V rámci průběžného pracovního programu vypracovaného podle článku 7 Komise pravidelně sleduje provádění a opětovné používání řešení interoperability v celé Unii.

9.           Aby se co nejvíce zvýšila provázanost akcí a aby se zaručilo, že se různé snahy navzájem doplňují a propojují, jsou akce případně koordinovány s ostatními příslušnými iniciativami Unie.

10.         V rámci všech akcí a řešení interoperability financovaných z programu ISA2 se podporuje případné opětovné používání dostupných řešení interoperability.

Článek 7 Průběžný pracovní program

1.           Při zahájení programu ISA2 Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví a alespoň jednou ročně mění průběžný pracovní program pro provádění akcí po celou dobu použitelnosti tohoto rozhodnutí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2.

Průběžný pracovní program určí akce podle článku 5, stanoví jejich priority, dokumentuje je, vybírá, navrhuje, provádí a hodnotí a rovněž propaguje jejich výsledky.

2.           Zařazení akcí do průběžného pracovního programu je podmíněno splněním souboru pravidel a kritérií pro přijetí, a to před jejich zařazením do průběžného pracovního programu. Tato pravidla a kritéria a veškeré jejich změny jsou nedílnou součástí průběžného pracovního programu.

3.           Projekt, který byl původně zahájen a vyvíjen v rámci programu ISA nebo jiné iniciativy Unie, může být zařazen do průběžného pracovního programu v jakékoli své fázi.

Článek 8 Rozpočtová ustanovení

1.           Prostředky se uvolní, jakmile jsou projekt nebo řešení ve své provozní fázi zařazeny do průběžného pracovního programu, nebo poté, co je úspěšně dokončena fáze projektu tak, jak byla vymezena v průběžném pracovním programu a jeho případných změnách.

2.           Změny průběžného pracovního programu týkající se rozpočtových přídělů přesahujících 400 000 EUR na akci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2.

3.           Akce v rámci programu ISA2 mohou vyžadovat zadání veřejné zakázky na externě poskytované služby, které se řídí pravidly EU pro zadávání veřejných zakázek stanovenými nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 9 Akce a řešení interoperability způsobilé k financování

1.           Programem ISA2 se financuje vývoj, vytváření a zdokonalování společných rámců a obecně používaných nástrojů. Používání těchto rámců a nástrojů financují uživatelé.

2.           Programem ISA2 se financuje vývoj, vytváření, industrializace a zdokonalování společných služeb. Programem může být financován rovněž centralizovaný provoz takových služeb na úrovni Unie, pokud takový provoz podle názoru Komise slouží zájmům Unie a je řádně odůvodněn v průběžném pracovním programu. Ve všech ostatních případech je využívání těchto služeb financováno jinými prostředky.

3.           Řešení interoperability převzatá programem ISA2 působícím jako „inkubátor řešení“ nebo „most pro řešení“ jsou financována programem do té doby, než je převezmou jiné programy nebo iniciativy.

4.           Doprovodná opatření jsou financována programem.

Článek 10 Výbor

1.           Komisi je nápomocen Výbor pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (výbor ISA2) zřízený podle nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.           V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech přijme Komise postupem podle článku 8 nařízení (EU) č. 182/2011 okamžitě použitelné prováděcí akty. Tyto akty platí po dobu nepřesahující 6 měsíců.

Článek 11 Sledování a hodnocení

1.           Komise a výbor ISA2 pravidelně sledují provádění a dopad programu ISA2, jakož i spokojenost uživatelů s tímto programem. Zkoumají také možnosti součinnosti s doplňujícími programy Unie.

2.           Komise každoročně předkládá výboru ISA2 zprávu o provádění programu.

3.           Program je předmětem průběžného a závěrečného hodnocení, jejichž výsledky budou do 31. prosince 2018 u průběžného hodnocení a do 31. prosince 2021 u hodnocení závěrečného sděleny Evropskému parlamentu a Radě. V této souvislosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat Komisi, aby předložila výsledky hodnocení a zodpověděla dotazy jeho členů.

4.           Hodnocení se týkají záležitostí, jako je relevance, účinnost, účelnost, prospěšnost, udržitelnost a soudržnost akcí programu. Závěrečné hodnocení navíc posuzuje, do jaké míry program splnil svůj cíl.

5.           Výkonnost programu je posuzována ve vztahu k cíli stanovenému v článku 1 a akcím průběžného pracovního programu. Dosažení cíle se měří především prostřednictvím počtu klíčových faktorů umožňujících interoperabilitu a prostřednictvím počtu podpůrných nástrojů pro orgány veřejné správy, které byly poskytnuty evropským orgánům veřejné správy a jsou jimi používány. Ukazatele pro měření výsledků a dopadu programu jsou stanoveny v průběžném pracovním programu.

6.           Hodnocení rovněž posoudí přínos akcí pro Unii z hlediska rozvoje společných politik, vymezí oblasti pro možná zlepšení a ověří součinnost s ostatními iniciativami Unie v oblasti přeshraniční nebo meziresortní interoperability a modernizace evropských orgánů veřejné správy.

7.           Dokončené nebo pozastavené akce jsou nadále předmětem celkového hodnocení programu. Sleduje se jejich postavení v rámci celkové situace řešení interoperability v Evropě a hodnotí se účast uživatelů na těchto akcích, jejich využití a opětovná použitelnost.

8.           Hodnocení programu ISA2 obsahuje případně informace o:

a)      kvantifikovatelných přínosech, které řešení interoperability poskytují díky propojení IKT s potřebami uživatelů;

b)      kvantifikovatelném pozitivním dopadu řešení interoperability založených na IKT.

Článek 12 Mezinárodní spolupráce

1.           V rámci příslušných dohod s Unií se programu ISA2 mohou účastnit země Evropského hospodářského prostoru a kandidátské země.

2.           Podporována je rovněž spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi či orgány, zejména v rámci evropsko-středomořského partnerství a Východního partnerství a ve vztahu k sousedním zemím, především zemím západní části Balkánského poloostrova a černomořské oblasti. Související náklady se nehradí z programu ISA2.

3.           Program případně podporuje opětovné použití svých řešení třetími zeměmi.

Článek 13 Iniciativy neprováděné Unií

Aniž jsou dotčeny ostatní politiky Unie, mohou být řešení interoperability vytvořená či provozovaná v rámci programu ISA2 používána k nekomerčním účelům také v rámci jiných iniciativ než iniciativ Unie, pokud přitom nevzniknou dodatečné náklady, které by bylo třeba uhradit ze souhrnného rozpočtu Unie, a nebude narušen hlavní cíl Unie v souvislosti s daným řešením interoperability.

Článek 14 Finanční ustanovení

1.           Finanční krytí pro provádění akce Unie podle tohoto rozhodnutí na období jeho použitelnosti činí 130 928 000 EUR.

2.           Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

3.           Z finančního přídělu na program lze rovněž hradit výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením vyžadovanými pravidelně k řízení programu a plnění jeho cílů.

Článek 15 Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2016 do dne 31. prosince 2020.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda / předsedkyně                                  předseda / předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (ISA2)

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[64]

Informační a komunikační technologie – operační program spadající pod hlavu 26: Administrativa Komise

Činnost: 26 03 Služby veřejným správám, podnikům a občanům

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

ü Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[65]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Obecným cílem je usnadnit účinnou a účelnou elektronickou přeshraniční nebo meziresortní interakci mezi evropskými orgány veřejné správy a mezi těmito orgány a občany a podniky s cílem umožnit poskytování elektronických veřejných služeb na podporu provádění politik a činností Unie a výměnu informací veřejného sektoru.

Specifické cíle jsou:

-         zdokonalit, provozovat a znovu používat stávající přeshraniční nebo meziresortní řešení interoperability,

-         vyvíjet, provozovat a znovu používat nová přeshraniční nebo meziresortní řešení interoperability,

-         posuzovat dopady navrhovaných nebo přijatých právních předpisů Unie z hlediska IKT a určit oblasti, v kterých by nové právní předpisy mohly podpořit interoperabilitu,

-         vytvořit Evropskou referenční architekturu interoperability (EIRA), která bude použita jako nástroj pro budování a posuzování řešení interoperability,

-         vytvořit nástroj k usnadnění opětovného použití stávajících řešení interoperability a k určení oblastí, v kterých taková řešení stále chybějí,

-         posuzovat a prosazovat stávající společné specifikace a normy a vytvořit nové společné specifikace a normy a

-         zavést mechanismus, který bude měřit a kvantifikovat přínosy řešení interoperability.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 26

Interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům

-         Investice do moderní veřejné správy – řešení interoperability

Příslušné aktivity ABM/ABB

Aktivita ABB 26.03: Služby orgánům veřejné správy, podnikům a občanům

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Vývoj lepších řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, jakož i mezi nimi a podniky/občany významně zlepší výměnu informací mezi členskými státy a vytvoří příležitosti pro značné snížení nákladů.

Prostřednictvím programu ISA2 bude GŘ DIGIT spolu s ostatními útvary Komise a v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na klíčových faktorech umožňujících interoperabilitu, na podpoře účinného provádění politik a právních předpisů EU a na snadnějším poskytování a podpoře elektronických veřejných služeb, které využívají evropské orgány veřejné správy.

Aktivně podporuje modernizaci evropských orgánů veřejné správy ku prospěchu iniciativ Unie, členských států, občanů a podniků.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Komise určila obecný cíl a soubor specifických cílů (viz bod 1.4.1).

Očekává se, že jejich dosažení se promítne do ukazatelů výsledků, jejichž prostřednictvím je možné formálně měřit „intervenční logiku“ programu. Tyto ukazatele a očekávané výsledky byly vytvořeny při předběžném hodnocení a jsou stanoveny v příslušném doprovodném dokumentu.

Specifické cíle, výsledky a ukazatele spadají do následujících pěti hlavních kategorií, které představují hlavní směry činností programu:

–        klíčové faktory umožňující interoperabilitu,

–        podpora účinného provádění právních předpisů EU,

–        podpůrné nástroje pro orgány veřejné správy,

–        doprovodná opatření a

–        sledování.

Dopad programu na rozpočet ukazuje tabulka 3.2.2. Hodnocení programu se zaměří na otázky, jako je relevance, účinnost, úspornost, prospěšnost, udržitelnost a soudržnost akcí, a posoudí výsledky akcí ve vztahu k cíli programu a průběžnému pracovnímu programu.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Program ISA2 bude muset splnit potřebu vytvořit klíčové faktory umožňující interoperabilitu, podpořit účinné provádění právních předpisů Unie, poskytnout podpůrné nástroje evropským orgánům veřejné správy a rozvíjet stávající nebo vytvářet nové společné rámce, společné služby a opětovně použitelné obecně používané nástroje.

Tyto potřeby byly určeny prostřednictvím výměn názorů se subjekty zapojenými do jiných oblastí politik Unie a se zástupci členských států a pomocí předběžných hodnocení a formálních konzultací popsaných v důvodové zprávě. Hlavními příjemci činností prováděných v rámci programu budou evropské orgány veřejné správy. Podniky a občané budou z programu těžit nepřímo prostřednictvím služeb poskytovaných orgány veřejné správy.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Za všechny oblasti činností, na které se vztahuje program ISA2, odpovídají společně členské státy a Evropská unie. Z toho důvodu dojde k zásahu na základě tohoto programu pouze tehdy, lze-li prokázat přidanou hodnotu na evropské úrovni, jak je uvedeno v důvodové zprávě.

Řídící výbor programu zaručí, že je program provázaný s činnostmi na úrovni členských států a že tyto činnosti doplňuje. Na úrovni Unie koordinace mezi útvary zajistí, aby činnosti byly sladěny s činnostmi v jiných oblastech politiky (např. evropský semestr, zprávy o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země) a s Nástrojem pro propojení Evropy a druhým pilířem Digitální agendy pro Evropu týkajícím se interoperability a standardů, aby tak došlo k maximalizaci soudržnosti a součinnosti. Díky těsné spolupráci a koordinaci s členskými státy a jinými oblastmi politiky bude program moci neustále posuzovat skutečné potřeby, přiměřenost činností a dodržování zásady subsidiarity.

Jak je zdůrazněno v důvodové zprávě, program ISA2 dodá zásahu Unie především finanční a ekonomickou hodnotu a přispěje k posílení a provádění politik a právních předpisů Unie, přičemž díky koordinaci různých členských států a odvětví dosáhne značné součinnosti.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o průběžném hodnocení předchozího programu ISA zdůrazňuje převážně kladné závěry hodnocení. V novém programu ISA2 byla zohledněna veškerá doporučení.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Jak je uvedeno v důvodové zprávě, soudržnost a doplňkovost s Nástrojem pro propojení Evropy je zajištěna a očekává se od ní, že povede k součinnosti.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

ü Časově omezený návrh/podnět

– ü  Návrh/podnět s platností od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[66]

ü Přímé řízení Komisí

– ü prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

– ¨  prostřednictvím výkonných agentur;

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

– ¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

– ¨ EIB a Evropský investiční fond;

– ¨ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

– ¨ veřejnoprávní subjekty;

– ¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

– ¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Program ISA2 bude zahájen dne 1. ledna 2016.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky

V souladu se zásadou řádného finančního řízení a se správními postupy Komise je naplánováno pravidelné sledování provádění programu. V rámci sledování budou řídícímu výboru předkládány roční zprávy o pokroku při provádění podporovaných činností.

Program bude předmětem průběžného a závěrečného hodnocení a výsledky těchto hodnocení budou nejpozději do 31. prosince 2018 u průběžného hodnocení a do 31. prosince 2021 u hodnocení závěrečného sděleny Evropskému parlamentu a Radě. V této souvislosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat Komisi, aby předložila výsledky hodnocení a zodpověděla dotazy jeho členů.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Bylo provedeno předběžné hodnocení, které doprovází návrh rozhodnutí. Konkrétní doporučení vyplývající z tohoto hodnocení a z průběžného hodnocení programu ISA byla řádně zohledněna. Návrh se podrobně zabývá určitými riziky, která byla v doporučeních uvedena.

Program ISA2 vyvine a bude podporovat Evropskou kartografii interoperability (EIC) jako nástroj k mapování a analýze situace v oblasti interoperability v Evropě a k určení řešení, jež jsou k dispozici, a těch, která stále chybějí. Na tomto základě bude nadále podporovat stávající řešení, vytvářet řešení nová a usnadňovat využívání řešení interoperability vyplývajících z jiných iniciativ Unie, která by se mohla uplatnit při poskytování digitálních služeb v Unii. Tím se zabrání zdvojování úsilí, posílí se spolupráce mezi členskými státy a útvary Komise a aktivně podpoří opětovné používání stávajících řešení.

2.2.2.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Na prostředky v rámci programu se budou vztahovat stávající metody kontroly, které Komise používá.

2.2.3.     Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Je stanoven vysoký počet finančních a správních kontrolních mechanismů. Program bude prováděn prostřednictvím zadávání veřejných zakázek v souladu s pravidly a postupy vymezenými ve finančním nařízení.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

2.3.1.     Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření

V celém procesu se používají pravidla a postupy pro zadávání veřejných zakázek,  ke kterým patří:

–        zřízení pracovního programu na základě stanoviska řídícího výboru, s postupnými cíli pro uvolnění prostředků, čímž je zaručena možnost kontroly výsledků a nákladů,

–        odpovídající příprava zadávací dokumentace, která zaručí, že je možné kontrolovat dosažení požadovaných výsledků a vzniklé náklady,

–        kvalitativní a finanční analýza nabídek,

–        zapojení dalších útvarů Komise do celého procesu,

–        ověření výsledků a přezkum faktur před platbou, a to na několika úrovních, a

–        interní audit.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů VFR a rozpočtových položek

Okruh VFR || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo […][název ………………………………………...……….] || RP/NRP ([67]) || zemí ESVO[68] || kandidátských zemí[69] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1A || 26.01.04.01 Výdaje na podporu řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy || NRP || ANO || ANO || NE || NE

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů VFR a rozpočtových položek

Okruh VFR || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo […][název ………………………………………...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1A || 26.03.01.01 Řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany[70] (ISA2) || RP || ANO || ANO || NE || NE

1A || 26.03.01.51 Dokončení akcí financovaných v rámci řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) || RP || ANO || ANO || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh VFR || číslo || 1A – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: DIGIT || || || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || Závazky || (1) || 24,448 || 25,115 || 25,783 || 26,452 || 27,130 || || || 128,928

Platby || (2) || 6,500 || 23,800 || 24,500 || 26,000 || 48,128 || || || 128,928

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[71] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || 0,400 || 0,400 || 0,400 || 0,400 || 0,400 || || || 2,000

CELKEM prostředky pro GŘ DIGIT || Závazky || =1+1a +3 || 24,848 || 25,515 || 26,183 || 26,852 || 27,530 || || || 130,928

Platby || =2+2a +3 || 6,900 || 24,200 || 24,900 || 26,400 || 48,528 || || || 130,928

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 24,848 || 25,515 || 26,183 || 26,852 || 27,530 || || || 130,928

Platby || (5) || 6,900 || 24,200 || 24,900 || 26,400 || 48,528 || || || 130,928

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH 1A VFR || Závazky || =4+ 6 || 24,848 || 25,515 || 26,183 || 26,852 || 27,530 || || || 130,928

Platby || =5+ 6 || 6,900 || 24,200 || 24,900 || 26,400 || 48,528 || || || 130,928

Okruh VFR || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || || CELKEM

GŘ: DIGIT ||

Ÿ Lidské zdroje || 2,416 || 2,416 || 2,416 || 2,416 || 2,416 || || || 12,080

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,120 || 0,120 || 0,120 || 0,120 || 0,120 || || || 0,600

GŘ DIGIT CELKEM || Prostředky || 2,536 || 2,536 || 2,536 || 2,536 || 2,536 || || || 12,680

CELKEM prostředky na OKRUH 5 VFR || (Závazky celkem = platby celkem) || 2,536 || 2,536 || 2,536 || 2,536 || 2,536 || 2,536 || || 12,680

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 VFR || Závazky || 27,384 || 28,051 || 28,719 || 29,388 || 30,066 || || || 143,608

Platby || 9,436 || 26,736 || 27,436 || 28,936 || 51,064 || || || 143,608

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– ü  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || || CELKEM

VÝSTUPY

Druh[72] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL podle bodu 1.4.1 a 1.4.4 || || || || || || || || || || || || || || || ||

Klíčové faktory umožňující interoperabilitu || || || || 6,000 || || 6,000 || || 6,000 || || 7,000 || || 7,000 || || || || || || 32,000

Podpora účinného provádění právních předpisů EU || || || || 10,000 || || 12,000 || || 12,000 || || 14,000 || || 14,000 || || || || || || 62,000

Podpůrné nástroje pro evropské orgány veřejné správy || || || || 3,000 || || 3,500 || || 4,000 || || 4,500 || || 4,500 || || || || || || 19,500

Doprovodná opatření || || || || 2,550 || || 2,550 || || 2,550 || || 2,550 || || 2,550 || || || || || || 12,750

Sledování || || || || 0,535 || || 0,535 || || 0,535 || || 0,535 || || 0,535 || || || || || || 2,675

NÁKLADY CELKEM || || 22,094 || || 24,594 || || 25,094 || || 28,594 || || 28,594 || || || || || || 128,925

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– ü  Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || || CELKEM

OKRUH 5 VFR || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 2,416 || 2,416 || 2,416 || 2,416 || 2,416 || || || 12,080

Ostatní správní výdaje || 0,120 || 0,120 || 0,120 || 0,120 || 0,120 || || || 0,600

Mezisoučet za OKRUH 5 VFR || 2,536 || 2,536 || 2,536 || 2,536 || 2,536 || || || 12,680

Mimo OKRUH 5[73] VFR || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 VFR || || || || || || || ||

CELKEM || 2,536 || 2,536 || 2,536 || 2,536 || 2,536 || || || 12,680

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– ü  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || || Celkem

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) – AD || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || || || 10

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) – AST || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || || || 4

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) – AST/SC || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || || || 2

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[74] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) – VNO || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || || || 3

|| XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) – SZ || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || || || 1

|| XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[75] || – v ústředí || || || || || || || ||

|| – při delegacích || || || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO – v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || || ||

|| CELKEM || 20 || 20 || 20 || 20 || 20 || || || 20

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Pracovní místa na úrovni AD jsou vyčleněna na skutečné řízení programu: přípravu pracovního programu, správu rozpočtu, řízení veřejných nabídkových řízení spojených s prováděním programu, řízení smluv spojených s prováděním programu, navazující projekty, styky s útvary Komise a odborníky členských států, organizaci setkání odborníků, seminářů a konferencí. Zahrnut je také vedoucí oddělení. Pracovní místa na úrovni AST a AST/SC poskytují podporu v těchto oblastech: – úkoly sekretariátu, organizace misí (2 osoby), – správa rozpočtu, výzvy k předkládání nabídek, smlouvy a platby faktur (2 osoby), – šíření informací a komunikace (2 osoby), – logistika: organizace setkání a seminářů, zvaní odborníků, náhrada výdajů odborníků, správa dokumentů (1 osoba).

Externí zaměstnanci || Přidělení národní odborníci podporují skutečné řízení programu a doplňují pracovní místa na úrovni AD především v oblastech, které se týkají koordinace s členskými státy, navazujících projektů a organizace setkání odborníků, seminářů a konferencí. Smluvní zaměstnanci budou podporovat a) činnosti programu v oblasti šíření a využití a b) skutečné řízení stanovených akcí zejména v oblastech, do nichž jsou zapojeny další útvary Komise.

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ü  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

Návrh je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[76].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ü  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[77]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/policy/public-sector-innovation/index_en.htm.

[2]               Evropská komise, Roční analýza růstu na rok 2013, COM(2012) 750 final, 28.11.2012.

[3]               Přezkum provádění Evropské strategie interoperability za rok 2012, zpráva o politických, socioekonomických a právních faktorech.

[4]               Sdělení Komise „EVROPA 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[5]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální agenda pro Evropu, KOM(2010) 245 v konečném znění, 28.8.2010.

[6]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb, KOM(2010) 744 v konečném znění, 16.12.2010.

[7]               e‑Komise 2012–15: Poskytování digitálních služeb zaměřených na uživatele. Sdělení místopředsedy Šefčoviče Komisi, SEC(2012) 492 final, 1.8.2012.

[8]               Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20).

[9]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

[10]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

[11]             Powering European Public Sector Innovation: Towards A New Architecture (Stimulace inovací v evropském veřejném sektoru: směrem k nové architektuře), zpráva odborné skupiny pro inovace ve veřejném sektoru. EUR 13825 EN, 2013.

[12]             Rozhodnutí Rady 95/468/ES ze dne 6. listopadu 1995 o příspěvku Společenství na telematickou výměnu dat mezi správními orgány ve Společenství (IDA). Úř. věst. L 269, 11.11.1995, s. 23.

[13]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/1999/ES ze dne 12. července 1999 o hlavních směrech a o projektech společného zájmu v oblasti transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA). Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 1.

[14]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/1999/ES ze dne 12. července 1999, kterým se přijímá soubor akcí a opatření pro zajištění interoperability transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA) a přístupu k nim. Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 9.

[15]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC). Úř. věst. L 181, 18.5.2004, s. 25.

[16]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA). Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

[17]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě“. COM(2012) 529.

[18]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu. Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

[19]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU ze dne 13. června 2012, kterou se mění směrnice Rady 89/666/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků.

[20]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.

[21]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1482/2007/ES ze dne 11. prosince 2007, kterým se zavádí program Společenství ke zlepšení fungování systémů zdanění na vnitřním trhu (Fiscalis 2013) a zrušuje rozhodnutí č. 2235/2002/ES. Úř. věst. L 330, 15.12.2007, s. 1.

[22]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 624/2007/ES ze dne 23. května 2007, kterým se zavádí akční program pro oblast cel ve Společenství (Clo 2013). Úř. věst. L 154, 14.6.2007, s. 25.

[23]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

[24]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.

[25]             Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu, COM(2012) 238 final, 4.6.2012.

[26]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES. Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

[27]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství. Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

[28]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí. KOM(2009) 404 v konečném znění, 10.8.2009.

[29]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek. Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 1.

[30]             Průběžné hodnocení programu ISA, Kurt Salmon, 31.10.2012.

[31]             SG, COMP, MARE, JRC, PO, DGT, EMPL, REGIO, HOME, JUST, ENTR, CNECT.

[32]             Belgie, Bulharsko, Francie, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Řecko.

[33]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[34]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[35]               KOM(2010) 245.

[36]               KOM(2010) 2020.

[37]               KOM(2010) 744.

[38]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

[39]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU ze dne 13. června 2012, kterou se mění směrnice Rady 89/666/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků.

[40]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.

[41]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS). Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

[42]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.

[43]             Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy. Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.

[44]             https://e-justice.europa.eu

[45]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

[46]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

[47]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.

[48]             COM(2012) 238. Úř. věst. C [..], [..], s. [..].

[49]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES. Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

[50]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES. Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

[51]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES. Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.

[52]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

[53]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí. Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.

[54]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek. Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 1.

[55]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010. Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

[56]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES. Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14.

[57]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/1999/ES ze dne 12. července 1999 o hlavních směrech a o projektech společného zájmu v oblasti transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA). Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 1.

[58]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/1999/ES ze dne 12. července 1999, kterým se přijímá soubor akcí a opatření pro zajištění interoperability transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA) a přístupu k nim. Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 9.

[59]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC). Úř. věst. L 144, 30.4.2004, s. 62 a Úř. věst. L 181, 18.5.2004, s. 25 (oprava).

[60]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA). Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

[61]             Dokument A7-0083/2012.

[62]             Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení. Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

[63]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Úř. věst. L 55, 28.12.2011, s. 13.

[64]               ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[65]               Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[66]               Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[67]               RP = rozlišené prostředky, NRP = nerozlišené prostředky.

[68]               ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[69]               Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[70]               Tento nový rozpočtový bod nahradí současnou rozpočtovou položku 26 03 01 01: Řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA). Dokončení akcí ISA bude zahrnuto do bodu 26 03 01 02: Dokončení….

[71]               Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[72]               Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[73]               Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[74]               SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[75]               Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[76]               Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody (na období 2007–2013).

[77]               Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.