DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 4. června 2014 Komise v souladu čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) předložila návrh rozhodnutí Rady, v němž uvádí, že Litva splňuje nezbytné podmínky pro přijetí eura a že výjimka pro Litvu se zrušuje s účinností od 1. ledna 2015.

V případě kladného rozhodnutí bude muset Rada následně přijmout další opatření nezbytná pro zavedení eura v Litvě.

Nařízení Rady (ES) č. 974/98 o zavedení eura[1] upravuje počáteční zavedení eura v první vlně členských států eurozóny a v Řecku[2]. Toto nařízení bylo změněno:

– nařízením (ES) č. 2169/2005 za účelem přípravy budoucího rozšíření eurozóny;

– nařízením (ES) č. 1647/2006 za účelem rozšíření platnosti nařízení na Slovinsko (jež přijalo euro ke dni 1. ledna 2007);

– nařízením (ES) č. 835/2007 za účelem rozšíření platnosti nařízení na Kypr (jenž přijal euro ke dni 1. ledna 2008);

– nařízením (ES) č. 836/2007 za účelem rozšíření platnosti nařízení na Maltu (jež přijala euro ke dni 1. ledna 2008);

– nařízením (ES) č. 693/2008 za účelem rozšíření platnosti nařízení na Slovensko (jež přijalo euro v lednu 2009);

– nařízením (EU) č. 670/2010 za účelem rozšíření platnosti nařízení na Estonsko (jež přijalo euro v lednu 2011);

– nařízením (EU) č. 678/2013 za účelem rozšíření platnosti nařízení na Lotyšsko (jež přijalo euro v lednu 2014).

S cílem rozšířit platnost nařízení (ES) č. 974/98 na Litvu je třeba do uvedeného nařízení doplnit odkaz na tento členský stát. Tento návrh obsahuje nezbytné změny daného nařízení.

Litevský národní plán přechodu na euro stanoví, že by měl být použit scénář tzv. „velkého třesku“, tj. že by přijetí eura jako litevské měny a zavedení eurobankovek a euromincí v tomto členském státě mělo proběhnout současně.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Formální postup následující poté, co Komise předloží návrh rozhodnutí Rady, zahrnuje konzultaci s ECB. Diskuse s členskými státy o výzvách hospodářské politiky v členských státech se v rámci různých okruhů pravidelně odehrávají v Hospodářském a finančním výboru a v rámci ECOFIN/Euroskupiny. Patří sem i neformální diskuse o otázkách, které jsou obzvláště relevantní pro přípravu eventuálního vstupu do eurozóny (včetně kurzových politik). V rámci konferencí/seminářů a na setkáních ad hoc se odehrává dialog s akademickými pracovníky a dalšími zainteresovanými skupinami.

Hospodářský vývoj v eurozóně a v členských státech se hodnotí v rámci různých postupů koordinace hospodářských politik a dohledu nad nimi (zejména podle článku 121 Smlouvy), jakož i v kontextu pravidelného dohledu a analýz, které Komise provádí v souvislosti s vývojem v jednotlivých zemích i v oblasti eurozóny (včetně prognóz, pravidelných publikačních řad a podávání informací Hospodářskému a finančními výboru a ECOFIN/Euroskupině). V souladu se zásadou proporcionality a na základě předchozí zkušenosti Komise navrhuje, aby formální posouzení dopadů nebylo provedeno.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je čl. 140 odst. 3 Smlouvy, jenž umožňuje přijetí dalších opatření nezbytných pro zavedení eura v členském státě, pro nějž byla zrušena výjimka podle čl. 140 odst. 2 Smlouvy.

O návrhu Komise rozhodne Rada, po konzultaci s ECB, jednomyslně všemi hlasy členských států, jejichž měnou je euro, a dotčeného členského státu.

3.2.        Subsidiarita a proporcionalita

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

Tato iniciativa nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jejího cíle, a je tedy v souladu se zásadou proporcionality.

3.3.        Volba právního nástroje

Nařízení je jediným právním nástrojem vhodným ke změně nařízení Rady (ES) č. 974/98 o zavedení eura.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

5.           KOMENTÁŘ K JEDNOTLIVÝM ČLÁNKŮM

5.1.        Článek 1

V souladu s čl. 1 písm. a) a článkem 1a nařízení (ES) č. 974/98 uvádí tabulka v příloze uvedeného nařízení seznam zúčastněných členských států a stanoví datum přijetí eura, datum výměny oběživa a případné období postupného zrušení pro všechny tyto členské státy. Podle čl. 1 písm. i) nařízení (ES) č. 974/98 se období postupného zrušení může vztahovat pouze na ty členské státy, v nichž je datum přijetí eura totožné s datem výměny oběživa. V případě jedenácti členských států, jež euro přijaly ke dni 1. ledna 1999, a Řecka, jež euro přijalo ke dni 1. ledna 2001, uvedená data totožná nebyla. V případě Slovinska, Kypru, Malty, Slovenska, Estonska a Lotyšska bylo datum přijetí eura a datum přechodu na hotovostní euro totožné (1. ledna 2007 v případě Slovinska, 1. ledna 2008 v případě Kypru a Malty, 1. ledna 2009 v případě Slovenska, 1. ledna 2011 v případě Estonska a 1. ledna 2014 v případě Lotyšska), uvedené země se však rozhodly období postupného zrušení neuplatnit. Rovněž litevský národní plán přechodu na euro stanoví pro přijetí eura a pro výměnu oběživa stejné datum (1. ledna 2015), země se však rozhodla neuplatnit období postupného zrušení.

Tento článek doplňuje Litvu a následující příslušné údaje o tomto členském státě do tabulky v příloze nařízení (ES) č. 974/98 v pořadí podle protokolu.

Členský stát || Datum přijetí eura || Datum přechodu na hotovostní euro || Členský stát s obdobím „postupného zrušení“

„Litva || 1. ledna 2015 || 1. ledna 2015 || Ne“

5.2.        Článek 2

Tento článek stanoví datum vstupu daného nařízení v platnost na 1. ledna 2015 s cílem zajistit jeho použitelnost v souladu s časovým plánem dalších právních aktů Rady vztahujících se k přijetí eura Litvou, tj. datem zrušení výjimky a datem vstupu přepočítacího koeficientu litevského litu v platnost.

2014/0169 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Litvě

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 140 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[3],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Nařízení Rady (ES) č. 974/98[5] stanoví, že euro nahrazuje měny členských států, které splňují nezbytné podmínky pro přijetí eura v okamžiku, kdy Společenství vstoupí do třetí etapy hospodářské a měnové unie.

(2)       Podle článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 je Litva členským státem, na který se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“).

(3)       Rozhodnutí Rady 2014/…/EU ze dne … … 2014 o přijetí eura Litvou ke dni 1. ledna 2015[6] stanoví, že Litva splňuje nezbytné podmínky pro přijetí eura a že výjimka pro Litvu se zrušuje s účinností od 1. ledna 2015.

(4)       Zavedení eura v Litvě vyžaduje, aby se stávající ustanovení o zavedení eura v nařízení (ES) č. 974/98 vztahovala i na Litvu.

(5)       Litevský národní plán přechodu na euro stanoví, že eurobankovky a euromince se stanou zákonným platidlem v tomto členském státě v den zavedení eura jako jeho měny. Datem přijetí eura a datem přechodu na hotovostní euro by měl být tedy 1. leden 2015. Období postupného zrušení se nepoužije.

(6)       Nařízení (ES) č. 974/98 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 974/98 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.

[2]               Viz nařízení Rady (ES) č. 2596/2000 ze dne 27. listopadu 2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 974/98 o zavedení eura (Úř. věst. L 300, 29.11.2000, s. 2).

[3]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[4]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[5]               Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1).

[6]               Úř. věst. L […], […], s. […].