DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           ÚVOD

Tento návrh Komise se týká stanovení postoje Unie na 66. zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí IMO (dále jen „IMO“), pokud jde o změny přílohy VI úmluvy MARPOL. Těmito změnami pravidla 13 odst. 5.1 přílohy VI úmluvy MARPOL se zavádí pětiletý odklad pro zavedení emisních norem úrovně III pro NOx. Změny jsou uvedeny v příloze 12 zprávy MEPC (MEPC 65/22). Podle bodu 4.64 této zprávy budou tyto změny přijaty na 66. zasedání MEPC.

2.           PŘIJETÍ ZMĚN IMO

2.1.        Přijetí změn přílohy VI úmluvy MARPOL týkající se odkladu emisních norem úrovně III pro NOx

Tyto navrhované změny byly schváleny na 65. zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí, jež se konalo ve dnech 13. až 17. května 2013, a mají být předloženy ke schválení na 66. zasedání uvedeného výboru, jež se koná ve dnech 31. března až 4. dubna 2014.

2.2.        Přijetí smluvními stranami a vstup v platnost

Po schválení a přijetí Výborem pro ochranu mořského prostředí budou výše uvedené změny předloženy odpovídajícím smluvním stranám, aby tyto vyjádřily svůj souhlas s tím, že budou uvedenými změnami vázány.

3.           PŘÍSLUŠNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY EU A PRAVOMOCI EU

Politika EU

Ochrana životního prostředí, která je předmětem změn úmluvy MARPOL, je sdílenou pravomocí v rámci Smlouvy o EU a je do značné míry upravena právními předpisy Unie. EU ve velké míře vykonávala svoji pravomoc v oblasti politik zaměřených na kvalitu ovzduší a vody, a to jak prostřednictvím právních předpisů, tak dohodnutých politických cílů. Politika životního prostředí obsahuje jasný závazek Unie zlepšit kvalitu ovzduší a vody, a to rovněž na mezinárodní úrovni.

Cílem a smyslem politického rámce EU v oblasti kvality ovzduší, jak je definován například v tematické strategii o znečišťování ovzduší[1], je dosáhnout výrazného pokroku směrem k dlouhodobým cílům EU, kterými je zachování, ochrana a zlepšování životního prostředí a ochrana lidského zdraví (čl. 191 odst 1. SFEU), tj. „dosáhnout takové kvality ovzduší, která by neměla za následek nepřijatelné dopady nebo rizika na lidské zdraví a životní prostředí“. Tento cíl, který byl poprvé stanoven v šestém akčním programu pro životní prostředí[2] před deseti lety, byl potvrzen v sedmém akčním programu pro životní prostředí, který nedávno schválila EU, kterým se řídí rozvoj politiky EU do roku 2020[3], a nejnověji byl stanoven v programu Čisté ovzduší pro Evropu přijatém Komisí[4].

Tyto politické cíle byly nepříznivě ovlivněny odkladem přísnějších norem pro NOx používaných v kontrolních oblastech pro emise NOx (NECA).

Právní předpisy EU

Stávající právní předpisy se vztahují na širokou škálu znečišťujících látek, včetně NOx, a na širokou škálu zdrojů, včetně všech druhů dopravy.

Směrnice o národních emisních stropech (2001/81/ES)[5] a směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší (2008/50/ES)[6] stanoví mezní hodnoty pro NOx v ovzduší. Směrnice o národních emisních stropech vyžaduje, aby byly kvantifikovány a hlášeny emise z námořní dopravy. Emise z vnitrostátních námořní dopravy a mezinárodní lodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách se započítávají do národních emisních stropů směrnice o národních emisních stropech. Avšak další emise z mezinárodní námořní dopravy se do stropů nezapočítávají, a to i přesto, že mají na kvalitu ovzduší v EU výrazný dopad. Tato výjimka vyplývá z úlohy IMO při regulování těchto emisí. Z tohoto důvodu je potřeba přijímat opatření ve vztahu k těmto emisích externě výslovně uznána článkem 1 směrnice o národních emisních stropech, který stanoví, že „Pro podporu dosažení cílů stanovených v článku 1, aniž je dotčen článek 300 Smlouvy, rozvíjejí Komise a členské státy dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci se třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi, jako jsou Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (EHK OSN), Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), včetně spolupráce formou výměny informací, v technickém a vědeckém výzkumu a vývoji a s cílem zdokonalování základny pro usnadnění snižování emisí“.

Navíc balíček týkající se kvality ovzduší[7], který Komise schválila dne 18. prosince 2013, potvrzuje dopad emisí z plavidel na kvalitu ovzduší na zemi a na efektivnost nákladů dalších opatření v tomto odvětví. Emise NOx z plavidel přímo přispívají k eutrofizaci vnitrozemských a mořských vod a suchozemských biotopů a ke vzniku (sekundárních) částic, které ovlivňují lidské zdraví. Nečinnost při řešení tohoto zdroje by tedy omezila možnost pobřežních států Baltského a Severního moře splnit cíle stanovené v rámcové směrnici o vodě (2000/60/ES)[8], směrnici o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES[9]), směrnici o ochraně přírodních stanovišť (92/43/EHS)[10] a směrnici o ochraně ptáků (79/409/EHS)[11] spočívající v omezení nepříznivých dopadů na vodní a suchozemské ekosystémy, včetně eutrofizace. Rovněž by nepříznivě ovlivnila jejich možnosti splnit mezní hodnoty pro PM10 a PM2,5 směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší stanovené na ochranu lidského zdraví.

Emisní normy úrovně III pro NOx, kterými se současné opatření zabývá, dosud nebyly výslovně uvedeny ve zvláštních právních předpisech Unie, ale jejich stávající úprava v rámci IMO, v souladu se změnou přílohy VI úmluvy MARPOL z roku 2008, je považována za nezbytnou a v souladu s celkovými dohodnutými politickými cíli EU. Prodloužení data uplatňování ohrozí zejména rozsah, v jakém členské státy využívají NECA za účelem řešení znečištění ovzduší a jeho dopadů.

Rozhodnutí Rady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 SFEU je vhodným právním základem pro stanovení postoje EU, který má být vyjádřen na zasedání, protože se týká aktů s právními účinky. Rozhodnutí ze 66. zasedání MEPC o datu vstupu emisních norem úrovně III pro NOx v platnost má závazný právní účinek, neboť stanoví datum, od kterého se normy úrovně III pro NOx budou uplatňovat v oblastech určených jako NECA na plavidla všech stran přílohy VI úmluvy Mezinárodní námořní organizace MARPOL.

              Shrnutí

Vzhledem k příslušným politikám EU a acquis uvedeném výše Komise se domnívá, že otázka, na niž se vztahují výše uvedené změny, které mají být přijaty na 66. zasedání MEPC, je významné pro EU a vyžaduje společný postoj, který mají v zájmu Unie vyjádřit všechny členské státy zastoupené v MEPC.

4.           ZÁVĚR

Komise proto předkládá návrh rozhodnutí Rady o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie ve vztahu ke změnám uvedeným v bodu 2.1 výše, které mají být přijaty na 65. zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí. 

2014/0042 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie v rámci Mezinárodní námořní organizace během 66. zasedání Výboru pro ochranu životního prostředí moří o přijetí změn přílohy VI úmluvy MARPOL týkající se odložení emisních norem úrovně III pro NOx

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 a čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       V původní změně přílohy VI úmluvy MARPOL z roku 2008 byl jako datum pro uplatňování emisních norem úrovně III pro NOx, které se použijí pro plavidla postavená po tomto datu a plavící se kontrolními oblastmi emisí oxidů síry a dusíku (NECA), stanoven rok 2016.

(2)       Výbor pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na svém 65. zasedání v květnu 2013 schválil [navrhované] změny pravidla 13. odst. 5.1 přílohy VI úmluvy MARPOL. Očekává se, že tyto změny budou přijaty na 66. zasedání MEPC konaném ve dnech 31. března až 4. dubna 2014.

(3)       Změnami pravidla 13 odst. 5.1 přílohy VI úmluvy MARPOL týkající se odkladu emisních norem úrovně III pro NOx bude zaveden pětiletý odklad jejich vstupu v platnost a stanou se závaznými pro smluvní strany přílohy VI úmluvy MARPOL 6 měsíců ode dne jejich přijetí v souladu s čl. 16 odst. 2 úmluvy MARPOL.

(4)       Ochrana životního prostředí, která je předmětem navrhovaných opatření, je do značné míry upravena právními předpisy Unie. EU ve velké míře vykonávala svoji pravomoc v oblasti politiky kvality ovzduší a vody, a to jak prostřednictvím právních předpisů, tak dohodnutých politických cílů. Stávající právní předpisy se vztahují na širokou škálu znečišťujících látek, včetně oxidu dusíku (NOx), a na širokou škálu zdrojů, včetně všech druhů dopravy. Směrnice 2006/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[12], směrnice 2008/56/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky[13], směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[14] a směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků[15] stanoví cíle k omezení nepříznivých dopadů na vodní a suchozemské ekosystémy, včetně eutrofizace, u níž je NOx hlavní faktorem. Směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu[16] stanoví mezní a cílové hodnoty pro částice a ozón, pro které je NOx prekurzorem.

(5)       Směrnice 2001/81/ES o národních emisních stropech[17] vyžaduje, aby emise z námořní dopravy byly kvantifikovány a hlášeny, přičemž uznává, že regulace emisí z mezinárodní námořní dopravy (kromě vnitřních vod) je záležitostí IMO.

(6)       Článek 11 ve spojení s článkem 1 směrnice 2001/81/ES vyžaduje, aby Komise a členské státy pokračovaly ve spolupráci na mezinárodní úrovni s cílem snížit emise některých atmosférických znečišťujících látek, včetně NOx.

(7)       Vzhledem k celkovým dohodnutým politickým cílům EU a acquis je odklad emisních norem úrovně III pro NOx, který bude přijat na 66. zasedání MEPC, významný pro EU a vyžaduje přijetí společného postoje, který mají v zájmu Unie vyjádřit všechny členské státy zastoupené MEPC.

(8)       Unie není členem IMO ani smluvní stranou příslušných úmluv nebo předpisů. Proto je nezbytné, aby Rada zmocnila členské státy, aby vyjádřily níže uvedený postoj a jednaly v zájmu Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.           Postojem Unie na 66. zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí IMO je postavit se proti přijetí změn pravidla 13 odst. 5.1 přílohy VI úmluvy MARPOL, jak jsou uvedeny v příloze 12 dokumentu IMO MEPC 65/22.

2.           Postoj Unie stanovený v odstavci 1 vyjádří členské státy, jež jsou členy IMO, jednající společně v zájmu Unie.

3.           Drobné úpravy tohoto postoje lze dohodnout, aniž by to vyžadovalo změnu uvedeného postoje.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               KOM(2005) 446 v konečném znění.

[2]               Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

[3]               Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí, „Spokojený život v mezích naší planety“, COM (2012)710 final.

[4]               COM(2013)918 final

[5]               Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22.

[6]               Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.

[7]               Všechny související dokumenty jsou k dispozici na těchto internetových stránkách: http://ec.europa.eu/environment/air/clean_air_policy.htm.

[8]               Úř. věst. L 327, 22.12.200, s. 1.

[9]               Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[10]             Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[11]             Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1

[12]             Úř. věst. L 327, 22.12.200, s. 1.

[13]             Úř. věst. L 164, 25.6.2009, s. 19.

[14]             Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s.7.

[15]             Úř. věst. L 103, 25.4.79, s. 1

[16]             Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.

[17]             Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22.