DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Evropský investiční fond (dále jako „EIF“) byl založen v roce 1994 s cílem podpořit „trvalý a vyvážený růst uvnitř Společenství“. Článek 2 stanov EIF tomuto fondu ukládá povinnost podporovat politické cíle EU. Současné činnosti EIF na jedné straně zahrnují investice do fondů rizikového a rozvojového kapitálu a fondů nižšího středního trhu, jakož i mezaninových fondů za účelem zvýšení dostupnosti rizikového kapitálu pro rychle rostoucí a inovativní malé a střední podniky. Na druhé straně fond poskytuje záruky a úvěrové posílení prostřednictvím sekuritizace s cílem zlepšit úvěrovou kapacitu finančních zprostředkovatelů, a tedy i dostupnost a podmínky dluhového financování pro přijímající malé a střední podniky. EIF provádí opearce jednak s využitím vlastního kapitálu, jednak prostřednictvím řízení mandátů[1] jménem Evropské investiční banky (EIB), Komise nebo národních a regionálních vlád.

Cíl EIF podporovat politiky EU, který vyplývá z právních předpisů, se odráží v mimořádném nárůstu jak kapitálových investic, tak záruk během nedávné krize. Předpokládá se, že výsledkem této snahy budou závazky v celkové výši 1,5 miliardy EUR ve fondech soukromého vlastního kapitálu, kterými bude v roce 2013 aktivováno 6,4 miliardy EUR. Pokud jde o záruky, EIF předpokládá, že v roce 2013 převezme závazky ve výši 1,9 miliardy EUR, čímž umožní poskytnutí úvěrů malým a středním podnikům ve výši 7,5 miliardy EUR[2].

Po zvýšení základního kapitálu EIF v roce 2007 činí upsaný základní kapitál 3 miliardy EUR a je rozdělen na 3 000 akcií, z nichž každá má jmenovitou hodnotu 1 milion EUR. Splacený základní kapitál EIF v současnosti činí 600 milionů EUR (tj. 20 % upsaného základního kapitálu). Od října 2013 je EIF ve vlastnictví Evropské investiční banky (62,1 %), Evropské unie (30 %) a 24 veřejných a soukromých finančních institucí (7,9 %).

Evropská rada na svém zasedání v červnu 2012 požádala, aby činnosti EIF byly dále rozvíjeny, zejména pokud jde o jeho činnost v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu, v součinnosti se stávajícími strukturami v jednotlivých členských státech. V červnu 2013 Evropská rada vyzvala ke zvýšení schopnosti EIF poskytovat úvěrové posílení. Tato výzva byla vydána v souvislosti s novým investičním plánem pro Evropu, který klade zvláštní důraz na financování malých a středních podniků, tedy jednu z hlavních činností EIF. V říjnu se Evropská rada usnesla, že je třeba i nadále vynakládat maximální úsilí, aby bylo obnoveno běžné poskytování úvěrů ekonomice a usnadněno financování investic, a to zejména s ohledem na malé a střední podniky.

V reakci na závěry Evropské rady stanovil EIF řadu řešení v oblasti financování pro další podporu malých a středních podniků a pro zajištění maximálního účinku svých finančních prostředků. Pro jejich provedení jsou navrženy dva hlavní realizační nástroje:

· usnadnění poskytování dluhového financování malým a středním podnikům prostřednictvím operací úvěrového posílení, včetně iniciativy týkající se malých a středních podniků, a

· vytvoření dodatečné investiční kapacity pro soukromý vlastní kapitál, mezaninový kapitál a rizikový a růstový kapitál.

Vlastní zdroje EIF budou klíčovým prostředkem pro podporu těchto činností i pro sladění zájmů s dalšími mandáty, včetně mandátů EU, jako jsou programy Horizont 2020 a COSME, formou spoluinvestování.

Očekává se, že celková expozice EIF v oblasti záruk a rizikového a rozvojového kapitálu se v důsledku těchto iniciativ v příštích letech zdvojnásobí. Každá z oblastí činnosti EIF je spojena s jinými riziky, která se odrážejí v určité úrovni alokace ekonomického kapitálu, již je třeba vyčlenit. Z hlediska řízení rizik by celková alokace kapitálu neměla překročit výši kapitálu EIF. Vzhledem k výše popsaným růstovým plánům se očekává, že současná kapitálová rezerva se bude rychle zmenšovat. V důsledku toho je za účelem plnění povinných kapitálových požadavků a zachování ratingu AAA, který má pro činnost EIF v oblasti úvěrového posílení zásadní význam, nutné zvýšit dostupný kapitál EIF.

EIF původně předložil dvě alternativy pro posílení své kapacity:

· scénář 1: zvýšení splacené části z 20 % na 40 %,

· scénář 2: zvýšení upsaného základního kapitálu se splacenou částí 20 %.

Podle scénáře 1 by se všichni stávající akcionáři museli buď zúčastnit zvýšení, nebo prodat své akcie EIF, protože různé splacené poměry na akcii by nebyly možné, kdežto scénář 2 stávajícím akcionářům ponechává možnost volby, zda upsat, či neupsat nové akcie v poměru ke svému současnému podílu na základním kapitálu EIF.

V září 2013 vedení EIF neformálně projednalo možnosti zvýšení základního kapitálu EIF se všemi akcionáři EIF z řad finančních institucí, kteří se ke zvýšení základního kapitálu jako takovému vyjádřili pozitivně. Myšlenka, že by se akcionáři byli povinni zúčastnit, jinak by přišli o celý svůj akciový podíl, však byla považována za nepřijatelnou. Kromě toho panoval široký konsenzus ohledně významu zachování trojstranné vlastnické struktury EIF. Proto EIF ve svém konečném návrhu ponechal pouze scénář 2.

Dne 26. listopadu 2013 správní rada EIF schválila důvodnost zvýšení upsaného základního kapitálu EIF až o 1 500 milionů EUR, přičemž 20 % z této částky bude splaceno. To by znamenalo upsání 450 dodatečných akcií Evropskou unií. Technické podmínky a postup budou správní radě předloženy v patřičné době. V souladu se stanovami EIF musí zvýšení základního kapitálu schválit valná hromada EIF, ve které Komise pro účely tohoto rozhodnutí disponuje blokační menšinou.[3]

V prosinci 2013 správní rada EIB schválila zvýšení základního kapitálu EIF a povolila jeho předložení Radě guvernérů EIB.

Evropská rada na svém prosincovém zasedání také vybídla Komisi a EIB k dalšímu posílení kapacity EIF navýšením jeho kapitálu s tím, že konečné dohody má být dosaženo do května 2014.

Zvýšení základního kapitálu by mělo být doplněno novým mandátem EIB k posílení řízení rizik v hodnotě až 2,3 miliardy EUR pro období 2014–2016. Díky i) zvýšené kapacitě dané zvýšením základního kapitálu a ii) novému mandátu Evropské investiční banky EIF předpokládá, že na transakce úvěrového posílení bude vydávat 2 miliardy EUR až 3 miliardy EUR za rok (čímž každoročně umožní poskytnutí úvěrů malým a středním podnikům ve výši 11 miliard EUR až 20 miliard EUR) počínaje rokem 2014 a s dosažením maxima v roce 2015. Kromě toho budou převzaty dodatečné závazky v oblasti soukromého vlastního kapitálu ve výši 400 milionů EUR.

V souvislosti se zvýšením základního kapitálu se bude usilovat o posílení stávající struktury akciové účasti z veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím plného zapojení akcionářů z řad finančních institucí. Je to rovněž o příležitost, jak v souladu s externím hodnocením, které zadala Komise, a s duchem závěrů Evropské rady z června 2012 rozšířit akcionářskou základnu EIF získáním dalších obdobně smýšlejících vnitrostátních či regionálních institucí poskytujících podporu.

Vzhledem k nutnosti včas reagovat na závěry Evropské rady a k naléhavé potřebě podpořit politické cíle EU v oblasti růstu a tvorby pracovních míst v podmínkách, které se vytvořily po odeznění krize, je třeba, aby kapacita vytvořená zvýšením základního kapitálu EIF byla posílena již v roce 2014. Aby mohla EU podpořit zvýšení základního kapitálu na valné hromadě EIF na jaře 2014, je nutno uzavřít řádný legislativní postup. Jinak by muselo být toto zvýšení odloženo na rok 2015.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Jak vyžaduje rozhodnutí Rady 2007/247/ES[4], kterým byla schválena účast EU na předchozím zvýšení základního kapitálu EIF, Komise v roce 2012 provedla externí hodnocení činnosti EIF z vlastních zdrojů. V rámci tohoto hodnocení byly vzaty v úvahu názory různých zúčastněných stran, od zástupců členských států přes EIB a finanční instituce až po Komisi. Kromě toho hodnotitelé vedli konzultace s akcionáři z řad finančních institucí, se správci fondů soukromého vlastního kapitálu či rizikového a rozvojového kapitálu, kteří byli příjemci investic z vlastních zdrojů EIF, s původci sekuritizačních transakcí s účastí EIF, jakož i se zástupci příslušných odvětvových subjektů. Hodnocení potvrdilo přidanou hodnotu akciové účasti EU z těchto důvodů:

· Díky akciové účasti EU je Evropská komise zastoupena na valné hromadě EIF i ve správní radě EIF (dvěma ze sedmi členů), což umožňuje EU významně ovlivňovat stanovování strategických a provozních cílů EIF. To pomáhá prosazovat klíčové politické cíle EU a pevně je začleňovat do operací EIF.

· Akciová účast EU vytváří rámec pro prosazování politik EU v pracovním vztahu s EIB a dalšími akcionáři z veřejného i soukromého finančního sektoru. Součinnost s ostatními akcionáři, zejména s EIB, ve správní radě podporuje lepší vzájemné porozumění mezi organizacemi a pevnější pracovní vztahy mezi hlavními zúčastněnými stranami v oblasti financování malých a středních podniků.

· Stabilita ratingu: Partnerství EIB a EU v rámci společného vlastnictví akcií EIF je základem ratingu AAA/Aaa, kterým je EIF hodnocen. Vysoký rating má zásadní význam pro účinnost finančních nástrojů EIF.

Činnost EIF z vlastních zdrojů sice vytváří značnou přidanou hodnotu na finančních trzích, což odráží tržně orientovaný přístup EIF k dosažení politických účinků, ale hodnocení ukázalo také řadu oblastí, ve kterých by se politický dopad činnosti EIF z vlastních zdrojů mohl zlepšit. Na základě závěrů hodnocení vypracovala Komise následný akční plán, který byl v listopadu 2012 předložen Radě a Parlamentu a v současné době se provádí. Hlavní závěry hodnocení a příslušná přijatá opatření, o která požádala Komise:

· Je třeba jasněji stanovit politické cíle EU, kterých má EIF dosahovat. V této souvislosti je zapotřebí přezkoumat požadovanou rovnováhu mezi finančními a politickými přínosy i požadovanou výši vyplácených dividend. Na žádost Komise vypracoval EIF zprávu správní radě o rámci přidané hodnoty EIF a také přezkum posouzení dopadů ex post, jež byly dokončeny v dubnu 2013. V důsledku toho bude předložena zpráva o posouzení dopadů ex post, v níž budou shromážděny údaje o skutečných dopadech jednotlivých transakcí na malé a střední podniky. Komise si dále vyžádala opětovné posouzení dividendové politiky EIF. V roce 2013 přijala výroční valná hromada EIF rozhodnutí odchýlit se od standardního dividendového výplatního poměru 40 % (z čistého zisku) a rozdělovat ve formě dividend 20 % čistého zisku. Toto rozhodnutí bude znovu přezkoumáno na výroční valné hromadě v roce 2014.

· Vzhledem k prokazatelnému a vzájemně odlišnému významu jednotlivých skupin akcionářů z hlediska přínosu pro celkovou přidanou hodnotu EIF je třeba vyvíjet úsilí o plné zachování trojstranné struktury EIF. Akciový podíl finančních institucí by měl být přinejmenším zachován a v ideálním případě zvýšen. V reakci na tento závěr Komise požádala řídící pracovníky EIF, aby usilovali o zapojení většího počtu obdobně smýšlejících institucí jakožto nových akcionářů z řad finančních institucí. Vedení EIF bylo rovněž požádáno, aby správní radě pravidelně podávalo zprávy o činnostech, které EIF provádí s cílem získat nové akcionáře z řad finančních institucí.

· S ohledem na omezenou přidanou hodnotu systematického spoluinvestování pouze s mandátem k rizikovému kapitálu, který Evropskému investičnímu fondu udělila EIB, bude EIF požádán, aby pravidelně spoluinvestoval s dalšími mandáty, včetně mandátů EU, jako jsou programy Horizont 2020 a COSME, za účelem lepšího sladění zájmů mezi Komisí a EIF.

Vzhledem k tomu, že je k dispozici externí hodnocení z nedávné doby, a v souladu se zásadou proporcionality a dosavadní praxí navrhuje Komise nevypracovávat formální posouzení dopadů.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Rozhodnutí Rady 94/375/ES ze dne 6. června 1994 o členství Společenství v Evropském investičním fondu[5] ve svém článku 3 obsahuje výslovné ustanovení o zvyšování základního kapitálu. Toto ustanovení se však nepovažuje za přípustný právní základ pro nové rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu EIF vzhledem k vývoji judikatury Soudního dvora týkající se takzvaných „sekundárních právních základů“. Místo toho je třeba navrhnout právní základ v primárním právu.

Ve světle cílů a činností EIF uvedených v jeho stanovách a rozhodnutích, která přijaly jeho řídící orgány v souladu se stanovami, a ve světle hlavního cíle sledovaného zvýšením základního kapitálu, jímž je

– reagovat na výzvu Evropské rady zvýšit schopnost EIF poskytovat úvěrové posílení, zejména ve prospěch malých a středních podniků, a

– vytvořit dodatečnou kapacitu pro kapitálové investice na podporu malých a středních podniků a inovativního výzkumu a technologického rozvoje podniků v členských státech,

a podpořit tak činnosti zaměřené na podporu průmyslu Unie, se za vhodný právní základ navrhovaného zvýšení základního kapitálu považuje čl. 173 odst. 3 SFEU.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Vzhledem k navrhovanému zvýšení upsaného základního kapitálu až o 1,5 miliardy EUR bude Komise muset nakoupit až 450 nových akcií.

V níže uvedené tabulce je shrnut vývoj podílu EU na základním kapitálu EIF po navrhovaném zvýšení základního kapitálu. V tabulce je uveden základní kapitál EIF upsaný Evropskou unií, rozdělený na splacenou část a část splatnou na požádání, před současným zvýšením základního kapitálu a po něm.

Podíl EU na kapitálu EIF (v milionech EUR)

Splacený kapitál || Kapitál splatný na požádání || Celkový upsaný základní kapitál po zvýšení

Současný stav (před rokem 2014) || Navrhované zvýšení || Celkem || Současný stav (před rokem 2014) || Navrhované zvýšení || Celkem

180 || 90 || 270 || 720 || 360 || 1 080 || 1 350

Upisování nových akcií EIF Evropskou unií by probíhalo během čtyřletého období s počátkem v roce 2014. Zdroje nutné pro nákup 450 akcií se odhadují přibližně na 175 milionů EUR. Tento odhad vychází z projekcí vývoje ceny akcií EIF během upisovacího období, tj. 2014–2017, které vypracoval EIF. Upisovací cena akcií bude založena na dohodnutém vzorci, tedy na závazku ohledně ceny akcií pro odkup. Zahrnuje splacenou část vlastního kapitálu, jakož i různé rezervy (např. zákonnou rezervu či nerozdělený zisk) a zisk za účetní období, minus vyplacené dividendy. Změny výše rezerv se obtížně odhadují, protože jedna z rezerv odráží změny tržního ocenění investic soukromého vlastního kapitálu, které EIF provedl, a změny hodnoty související s finanční správou EIF. Skutečná cena akcií v každém upisovacím období bude založena na auditované účetní závěrce za předchozí rok.

Komise navrhuje, aby dividendy, které EIF vyplatí v období 2014–2017, byly použity na uhrazení části nákladů na nové akcie. Za předpokladu, že se dividendový výplatní poměr z roku 2013, tj. 20 %, nebude během příštích čtyř let měnit, výše dividend přijatých v tomto období se odhaduje přibližně na 11,5 milionu EUR. Je ovšem třeba zdůraznit, že v dokumentu, kterým se navrhuje zvýšení základního kapitálu EIF správní radě, EIF pro své výpočty jako pracovní předpoklad používá dividendový výplatní poměr 33 %. Pokud by se předpokládala tato výše dividend, nákup 450 akcií by vyžadoval přibližně 172 milionů EUR a odhadované dividendy získané v období 2014–2017 by dosáhly přibližně 19 milionů EUR. O dividendách každoročně rozhoduje valná hromada EIF.

V důsledku toho v této fázi nelze přesně vypočítat ani upisovací cenu akcií, ani výši dividend pro celé upisovací období. V každém případě se nepředpokládá, že by cena, kterou zaplatí EU za svou část zvýšení kapitálu, překročila součet orientačních rozpočtových prostředků ve výši 170 milionů EUR a dividend získaných v období 2014–2017. Komise navrhuje využít prostředků, které jsou již naplánovány pro finanční nástroje v rámci programů COSME a Horizont 2020 za účelem zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování.

Nařízení o programu COSME stejně jako EIF sleduje cíl zlepšit přístup k financování, zejména pro malé a střední podniky, a podpořit podnikání a podnikatelskou kulturu. V nařízení o programu Horizont 2020 jsou finanční nástroje uvedeny jako hlavní zdroj financování činností blízkých trhu podporovaných v rámci programu a EIF bude hrát důležitou roli při provádění těchto finančních nástrojů. Z toho důvodu se navrhuje použít část prostředků vyčleněných pro programy COSME a Horizont 2020 na navrhované zvýšení základního kapitálu EIF. Nezbytná úprava rozpočtu na rok 2014 bude navržena samostatně v návrhu opravného rozpočtu.

2014/0034 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o účasti Evropské unie na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Podle rozhodnutí Rady 94/375/ES ze dne 6. června 1994 o členství Společenství v Evropském investičním fondu[6] byl v roce 1994 založen Evropský investiční fond (dále též jako „fond“) s cílem podpořit „trvalý a vyvážený růst uvnitř Společenství“.

(2)       Po zvýšení upsaného základního kapitálu fondu v roce 2007 činí schválený základní kapitál fondu 3 miliardy EUR a je rozdělen na 3 000 akcí v hodnotě 1 milion EUR s mírou splacení 20 %. Unie, zastoupená Komisí, se podílela na předchozím zvýšení upsaného základního kapitálu fondu v souladu s rozhodnutím Rady 2007/247/ES ze dne 19. dubna 2007 o účasti Společenství na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu[7].

(3)       V důsledku toho má Unie, zastoupená Komisí, nyní upsáno celkem 900 akcií fondu ve jmenovité hodnotě 900 milionů EUR, z nichž je splaceno 180 milionů EUR.

(4)       Na zasedání ve dnech 28.–29. června 2012 Evropská rada přijala Pakt pro růst a zaměstnanost s cílem stimulovat inteligentní a udržitelný růst, který bude podporovat začlenění, účinně využívat zdroje a zajistí tvorbu pracovních míst. V této souvislosti Evropská rada ve svých závěrech mezi dalšími naléhavými opatřeními, která jsou zapotřebí na úrovni Unie pro stimulaci růstu a zaměstnanosti, posílení financování ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti Evropy z hlediska umísťování výroby a investic, zdůraznila, že je třeba dále rozvíjet činnosti fondu, zejména pokud jde o jeho činnost v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu, a to v součinnosti se stávajícími strukturami v jednotlivých členských státech, jako jsou vnitrostátní banky a instituce poskytující podporu.

(5)       S cílem dále podpořit investice a přístup k úvěrům Evropská rada na svém zasedání ve dnech 28.–29. června 2013 zahájila nový investiční plán pro Evropu na podporu malých a středních podniků a posílení financování ekonomiky. V této souvislosti Evropská rada ve svých závěrech požádala Komisi a EIB, aby přednostně zajistily zvýšení schopnosti fondu poskytovat úvěrové posílení.

(6)       Na svém zasedání v prosinci 2013 Evropská rada připomněla, že jednou z priorit zůstává obnovení běžného poskytování úvěrů ekonomice, zejména malým a středním podnikům, a vybídla Komisi a EIB k dalšímu posílení kapacity fondu navýšením jeho kapitálu s tím, že konečné dohody má být dosaženo do května 2014.

(7)       Současná velikost kapitálu fondu neumožňuje podstatně zvýšit jeho činnost v reakci na výzvu Evropské rady, protože operace fondu v oblasti záruk a rizikového a rozvojového kapitálu nesmějí překročit horní hranice stanovené článkem 26 stanov fondu nebo jeho valnou hromadou. Také schopnost fondu poskytovat úvěrové posílení je omezena velikostí jeho dostupného kapitálu.

(8)       Správní rada fondu proto dne 26. listopadu 2013 schválila důvodnost zvýšení upsaného základního kapitálu fondu až o 1 500 milionů EUR, které umožní potřebné navýšení kapitálu. Technické podmínky a podrobný postup pro zvýšení kapitálu budou správní radě předloženy v patřičné době s žádostí o povolení předložit návrh ke schválení valné hromadě fondu v roce 2014.

(9)       Nové akcie by měly být upsány akcionáři fondu podle jejich uvážení během čtyřletého období od roku 2014 do roku 2017. Cena nových akcií by měla být stanovována každoročně a měla by být založena na vzorci pro čistou hodnotu aktiv dohodnutém mezi akcionáři fondu.

(10)     Roční dividendy, které Unie obdrží v letech 2014 až 2017 za svou účast ve fondu, by měly být považovány za vnější účelově vázané příjmy a měly by se použít k pokrytí části nákladů na zvýšení základního kapitálu. To by mělo zvýšit množství rozpočtových prostředků dostupných pro zvýšení základního kapitálu, čímž by se podpořil cíl udržet poměrný akciový podíl Unie ve fondu na současné úrovni (30 %).

(11)     Je třeba, aby se Unie podílela na zvýšení základního kapitálu fondu v zájmu uskutečňování cílů Unie, jako jsou podpora vytváření prostředí příznivého pro rozvoj podnikání v Unii, zejména malých a středních podniků, a podpora dokonalejšího využívání průmyslového potenciálu v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje, jak jsou uvedeny v závěrech Evropské rady z června 2012, června 2013 a prosince 2013 a podrobněji rozpracovány v Paktu pro růst a zaměstnanost a novém investičním plánu pro Evropu.

(12)     Aby mohl zástupce Unie na valné hromadě EIF co nejdříve hlasovat o zvýšení základního kapitálu, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Ke své nynější akciové účasti v Evropském investičním fondu (dále jen „fond“) Unie dále upíše až 450 akcií fondu o jmenovité hodnotě 1 milion EUR. Upsání akcií a roční platby se provedou v souladu s podmínkami, které schválí valná hromada fondu.

Článek 2

Unie nakoupí nové akcie fondu během čtyřletého období, které začíná v roce 2014. V období 2014–2017 se dividendy, které Unie obdrží za svůj podíl ve fondu, považují v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie[8], za vnější účelově vázané příjmy na krytí části nákladů spojených s upsáním.

Kromě toho je pro celé období v souhrnném rozpočtu Evropské unie k dispozici celková částka až 170 milionů EUR na krytí zbývajících nákladů, přičemž se využijí prostředky již naplánované v okruhu 1a víceletého finančního rámce na roky 2014–2020, aby se nezměnily celkové přidělené výdaje. Rozpočtový závazek lze rozložit na roční splátky v průběhu čtyř let v souladu s čl. 85 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Schválení zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu a účast Unie na tomto zvýšení základního kapitálu

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[9]

Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[10]

ý Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cíl „aktivně spolupracovat s EIB a EIF při uskutečňování politik EU“.

Cíl „pokračovat v těsné spolupráci s EIB a EIF při utváření finančních nástrojů podporujících cíle strategie Evropa 2020 pro příští víceletý finanční rámec“.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

1. Cíl „prosazovat zájmy EU v řídících orgánech EIB/EIF a posílit spolupráci mezi EU a EIB/EIF s cílem sladit poskytování úvěrů ze strany EIB/EIF s politickými prioritami EU, a to zejména v rámci EU“.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Kapitola 01 04 Finanční operace a nástroje

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Zvýšení základního kapitálu umožní EIF patřičně reagovat na závěry Evropské rady pomocí dvou realizačních nástrojů:

· Zvýšení základního kapitálu usnadní poskytování dluhového financování malým a středním podnikům (prostřednictvím operací v oblasti úvěrového posílení a záruk).

· Zvýšením základního kapitálu vznikne dodatečná investiční kapacita pro soukromý vlastní kapitál, mezaninový kapitál a rizikový a růstový kapitál.

Kromě toho zvýšení základního kapitálu umožní EIF spoluinvestovat svůj kapitál s mandáty Komise, jako jsou programy COSME a Horizont 2020, a v souladu s finančním nařízením tak zajistí lepší sladění zájmů mezi Komisí a EIF. A konečně účast na současném zvýšení základního kapitálu zajistí, že podíl EU na základním kapitálu EIF zůstane alespoň konstantní a nedojde k jeho rozředění.

Operace úvěrového posílení a záruční operace

Očekává se, že EIF v příštím programovém období významně zvýší svou činnost v oblasti úvěrového posílení, na kterou ročně použijí 2 až 3 miliardy EUR (čímž dosáhne poskytnutí úvěrů malým a středním podnikům ve výši 11 až 20 miliard EUR za rok), přičemž zvláště aktivní bude v letech 2015 a 2016. Tato dodatečná aktivita na poli úvěrového posílení vyžaduje zvýšení vlastních zdrojů EIF o 400 milionů EUR, které bude doplněno mandátem EIB ve výši až 2,3 miliardy EUR na roky 2014–2016. Toto zvýšení činnosti by mělo vést k tomu, že počet malých a středních podniků, na něž se zaměří operace EIF v oblasti úvěrového posílení a záruk, vzroste o 50 %.

Operace vlastního soukromého kapitálu

Díky dodatečnému základnímu kapitálu se EIF silněji zaměří na kritické mezery na trzích předstartovního, rizikového a růstového kapitálu. Tyto klíčové iniciativy podpoří jak politiku výzkumu, vývoje a inovací, tak politiku zaměstnanosti, růstu a sociální soudržnosti. Celkově bude nutné, aby byly dodatečné závazky ve výši 400 milionů EUR podpořeny dodatečným kapitálem EIF ve výši 150–200 milionů EUR. Toto zvýšení činnosti by mělo vést k 50% nárůstu počtu malých a středních podniků, které budou mít prospěch z operací EIF v oblasti soukromého vlastního kapitálu.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Dosažení cílů se bude měřit podle počtu transakcí úvěrového posílení, dosaženého katalytického účinku, objemu úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům, počtu malých a středních podniků, kterým bude poskytnuta pomoc, a podle zeměpisné diverzifikace. Výsledky se budou měřit podle zvýšení počtu malých a středních podniků, na něž se zaměří operace EIF v oblasti úvěrového posílení a záruk.

Pokud jde o operace rizikového a rozvojového kapitálu, dopad bude měřen podle počtu transakcí, počtu podpořených společností, pákového efektu (tj. celkové spoluinvestované částky), jakož i katalytického účinku (tj. spoluinvestované částky, kterou lze přímo připsat EIF), objemu prostředků rozdělených konečným příjemcům, jakož i podle zeměpisné diverzifikace. Výsledky se budou měřit podle zvýšení počtu malých a středních podniků, které budou mít prospěch z operací EIF v oblasti soukromého kapitálu.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

EIF používá vlastní zdroje jako alokaci kapitálu pro své záruční operace a ke splácení kapitálu při svých investicích rizikového a rozvojového kapitálu. Současný objem kapitálu EIF omezuje schopnost EIF významně zvýšit činnost v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu a v oblasti poskytování úvěrového posílení, jak požádala Evropská rada na svých zasedáních v červnu 2012, červnu 2013 a prosinci 2013.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Dodatečná kapacita vytvořená zvýšením základního kapitálu EIF umožní skupině EIB podle odhadů aktivovat v příštích sedmi letech dodatečných 45 miliard EUR v nových úvěrech a pronájmech. Zvýšení základního kapitálu by rovněž zlepšilo potenciál EIF, pokud jde o spolupráci s jeho akcionáři (Komisí, EIB a finančními institucemi) a třetími stranami při provádění operací úvěrového posílení.

Dodatečná investiční kapacita EIF bude dále využita pro evropský trh rizikového a rozvojového kapitálu, zejména v oblasti financování začínajících podniků a předstartovního financování. Tím bude posílen příspěvek EIF k uskutečňování cíle strategie EU 2020, kterým je inteligentní a udržitelný růst zajišťující tvorbu pracovních míst, zvláště pak k provádění těchto stěžejních iniciativ, jež se týkají přístupu malých a středních podniků k financování:

· Unie inovací,

· Průmyslová politika pro éru globalizace,

· Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování.

A konečně by navrhované zvýšení základního kapitálu znamenalo také příležitost k posílení úlohy finančních institucí v EIF prostřednictvím navýšení jejich akciové účasti.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Rozhodnutí Rady 2007/247/ES obsahuje požadavek, aby bylo do 31. července 2012 předloženo hodnocení činnosti fondu z vlastních zdrojů. Toto hodnocení prokázalo přidanou hodnotu činnosti EIF z vlastních zdrojů při provádění evropských činností pro financování malých a středních podniků (rizikový kapitál a dluhové financování), mimo jiné z hlediska dosažených objemů investic, rozvoje inovativních finančních nástrojů a budování infrastruktury a prostředí pro investice na základě partnerství a sdílených znalostí. Jak je uvedeno v důvodové zprávě (oddíl 2. Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů), dospělo hodnocení k závěru, že nadále existují pádné a platné důvody pro akciovou účast EU v EIF.

Navzdory zjištěné přidané hodnotě hodnocení ukázalo řadu oblastí, ve kterých by se politický dopad činnosti EIF z vlastních zdrojů mohl dále zlepšit. Komise v reakci na závěry hodnocení vypracovala následný akční plán s cílem dále zlepšit přidanou hodnotu akciového podílu EU v EIF. Tento akční plán byl v listopadu 2012 předložen Radě a Parlamentu a v současnosti se provádí.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Komise soustavně podporuje těsnou spolupráci a společné iniciativy skupiny EIB. Tato účinná opatření jsou v rostoucí míře nezbytná pro stabilitu oživení v křehkém ekonomickém prostředí.

Kromě toho vlastní zdroje EIF také doplňují mandáty EU a EIB (například finanční nástroje v rámci programů COSME a Horizont 2020 a mandát EIB ke zdrojům rizikového kapitálu). Vlastních zdrojů EIF bude zapotřebí pro aktivaci finančních prostředků EU.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– x Finanční dopad od roku 2014 do roku 2017

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[11]

U rozpočtů na rok 2014 a na další roky

X Přímé řízení Komisí

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Radě a Evropskému parlamentu bude i nadále předkládána výroční zpráva EIF a výroční zpráva o činnosti sboru auditorů, jak je stanoveno v rozhodnutí Rady 2007/247/ES.

Správní rada posuzuje naprostou většinu jednotlivých operací EIF a sleduje portfolio rizikového a rozvojového kapitálu a portfolio záruk. Zajišťuje také, aby byl fond řízen v souladu se stanovami a konkrétními pokyny přijatými správní radou. Komise určila dva členy správní rady a dva náhradníky. Trojstranná dohoda mezi EIF, Účetním dvorem a Komisí kromě toho upravuje poskytování dokumentů a informací týkajících se podílu EU na základním kapitálu EIF Účetnímu dvoru.

A konečně, EIF je hodnocen třemi významnými ratingovými agenturami: Fitch, Moody‘s a Standard & Poor‘s.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Povaha rizika spojeného s akciovou účastí EU v EIF se v důsledku tohoto návrhu nemění. Beze změny zůstává v EIF také investiční struktura a struktura pro řízení rizik. Řízení rizik funguje v souladu s osvědčenými tržními postupy, použitelnými normami, právními předpisy a požadavky standardu Basel II.

2.2.2.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Útvar řízení a sledování rizik EIF se zabývá veškerými činnostmi EIF, pravidelně sleduje riziko u jednotlivých transakcí i na úrovni portfolia a posuzuje nové i již existující transakce.

Účetní závěrku EIF zkoumají externí auditoři na základě pověření od sboru auditorů EIF. Závěrku schvalují akcionáři na výroční valné hromadě.

Interní audit, jehož provedení je zadáno externě EIB, zkoumá a hodnotí strukturu a účelnost systémů vnitřní kontroly. Sbor auditorů se pravidelně schází s interním auditorem a sleduje plnění dohodnutých bodů opatření.

2.2.3.     Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Zvýšení základního kapitálu se týká akciové účasti v mezinárodní finanční instituci. Stanovy EIF požadují pravidelné kontroly EIF prováděné interními i externími auditory.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

EIF disponuje samostatnou divizí pro kontrolu dodržování předpisů a provozní rizika, která zajišťuje, aby ve všech činnostech EIF byly uplatňovány nejvyšší standardy integrity v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky v roce 2014

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP ([12]) || zemí ESVO[13] || kandidátských zemí[14] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1a || 01.04.01.01 – Evropský investiční fond – Poskytnutí splacených akcií upsaného kapitálu 01.04.01.02 – Evropský investiční fond – Disponibilní část upsaného kapitálu || RP || NE || NE || NE || NE

1a || 02.02.02 – Zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálovému nebo dluhovému financování || RP || ANO || NE || NE || NE

1a || 08.02.02.02 – Zlepšení přístupu k rizikovému financování pro investice do výzkumu a inovací || RP || ANO || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

Návrhem se nezvýší celková výše výdajů naplánovaných v okruhu 1a víceletého finančního rámce na roky 2014–2020, protože na zvýšení základního kapitálu EIF budou použity prostředky naplánované pro finanční nástroje v rámci programů COSME a Horizont 2020.

Zdroje financování pro zvýšení základního kapitálu EIF: || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017

Rozpočtová položka 020202 Zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálovému nebo dluhovému financování || Závazky || 21,250 || 21,250 || 21,250 || 21,250

|| Platby || 21,250 || 21,250 || 21,250 || 21,250

Rozpočtová položka 08020202 Zlepšení přístupu k rizikovému financování pro investice do výzkumu a inovací || Závazky || 21,250 || 21,250 || 21,250 || 21,250

|| Platby || 21,250 || 21,250 || 21,250 || 21,250

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 01 04 || Finanční operace a nástroje

GŘ: <…….> || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018–2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky: 01040101 || Závazky || (1) || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 0 || 0 || 0 || 170,000*

Platby || (2) || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 42,500++++++++ || 0 || 0 || 0 || 170,000*

Číslo rozpočtové položky: 01040102 || Závazky || (1a) || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. ||

Platby || (2a) || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. ||

|| || || || || || || || || ||

|| || || || || || || || || ||

|| || || || || || || || || ||

|| || || || || || || || || ||

|| || || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[15] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ <….> || Závazky || =1a +1b+1c +3 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 0 || 0 || 0 || 170,000

Platby || =2a+2b+2c+3 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 0 || 0 || 0 || 170,000

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || || || || 170,000

Platby || (5) || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || || || || 170,000

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH 1a víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || || || || 170,000

Platby || =5+ 6 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || 42,500 || || || || 170,000

|| || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2012 || Rok 2017 || Rok 2018–2020 || CELKEM

GŘ <…….> ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 1,834

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || 0,200* || || || 0,200*

GŘ <…….> CELKEM || Prostředky || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,462 || 0,262 || 0,462 || 2,034

* ke zhodnocení externími konzultanty

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,462 || 0,262 || 0,462 || 2,034

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2014[16] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018–2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 42,762 || 42,762 || 42,762 || 42,762 || 0,462 || 0,262 || 0,462 || 172,034

Platby || 42,762 || 42,762 || 42,762 || 42,762 || 0,462 || 0,262 || 0,462 || 172,034

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018–2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh[17] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[18]... Prosazovat zájmy EU v řídících orgánech EIB/EIF a posílit spolupráci mezi EU a EIB/EIF s cílem sladit poskytování úvěrů ze strany EIB/EIF s politickými prioritami EU, a to zejména v rámci EU || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || 42,500 || || 42,500 || || 42,500 || || 42,500 || || 0 || || 0 || || 0 || || 170,000

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || 42,500 || || 42,500 || || 42,500 || || 42,500 || || 0 || || 0 || || 0 || || 170,000

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2014[19] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018–2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 1,834

Ostatní správní výdaje || || || || || 0,200 || || || 0,200

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,462 || 0,262 || 0,462 || 2,034

Mimo OKRUH 5[20]víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,462 || 0,262 || 0,462 || 2,034

CELKEM || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,462 || 0,262 || 0,462 || 2,034

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018–2020

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[21] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || || || || || || ||

|| XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[22] || – v ústředí || || || || || || ||

|| – při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2

01.04 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Z návrhu vyplývají tyto hlavní úkoly: – příprava legislativního návrhu, – sledování legislativního postupu v Evropském parlamentu a Radě, – vztahy a komunikace s EIF, zejména při přípravě postoje Komise k návrhům předloženým správní radě EIF a při přípravě zpráv, – příprava postoje Komise k návrhům předloženým správní radě EIF, – příprava zpráv vyžadovaných právními předpisy.

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ¨  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– X  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Komise navrhuje využít prostředků, které jsou již naplánovány pro finanční nástroje v rámci programů COSME a Horizont 2020 za účelem zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování. Dotčenými rozpočtovými položkami jsou 02 02 02 Zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálovému nebo dluhovému financování a 08 02 02 02 Zlepšení přístupu k rizikovému financování pro investice do výzkumu a inovací. Dotčenou cílovou rozpočtovou položkou v hlavě 01 je 01 04 01 01 Evropský investiční fond – Poskytnutí splacených akcií upsaného kapitálu. Jak je uvedeno výše, odpovídající požadovaná částka činí 170 000 000 EUR za období víceletého finančního rámce na roky 2014–2020.

¨      Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[23].

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Odhadovaný dopad na příjmy

– ¨  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– X  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– X          dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[24]

Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018–2020

Článek 850 || || 2,477 || 2,078 || 3,112 || 3,800 || p.m. || p.m. || p.m.

Tento článek je určen k zaznamenávání dividend vyplácených Evropským investičním fondem s ohledem na tento příspěvek.

Podle článku 24 stanov EIF usiluje EIF o přiměřený výnos pro své akcionáře. EIF svým akcionářům rozděluje dividendy z ročního čistého zisku na základě rozhodnutí své valné hromady. Pokud jde o akciový podíl EU, příslušné dividendy se vracejí do rozpočtu EU (článek 850: Dividendy vyplácené Evropským investičním fondem).

V současnosti se příjmy EIF skládají hlavně z příjmu z finanční správy, poplatků za řízení a příjmu ze záručních operací prováděných z vlastních zdrojů. Vzhledem k tomu, že je obtížné uvést konečná čísla o budoucím čistém příjmu a následných dividendách, které mají vliv na upisovací cenu akcií, navrhuje Komise příjmy z dividend účelově vázat na výdajovou rozpočtovou položku 01 04 01 01. Tyto příjmy budou účelově vázány pouze po dobu zvyšování základního kapitálu. Výše uvedená čísla vycházejí z odhadu a jsou založena na předpokladu, že se současný dividendový výplatní poměr 20 % během příštích čtyř let nebude měnit. O dividendách ovšem každoročně rozhoduje valná hromada EIF.

[1]               Výrazem „mandát“ se v této důvodové zprávě rozumí jiné činnosti EIF než operace prováděné s použitím pouze vlastního kapitálu. Mandáty zahrnují programy EU, jejichž řízením byl pověřen EIF.

[2]               Údaje vycházejí z interních předpokladů EIF.

[3]               Podle stanov EIF může valná hromada EIF většinou 85 % odevzdaných hlasů rozhodnout o zvýšení schváleného základního kapitálu EIF. Komise tedy může rozhodnutí valné hromady zablokovat, protože drží 30 % akcií EIF.

[4]               Rozhodnutí Rady 2007/247/ES ze dne 19. dubna 2007 o účasti Společenství na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu (Úř. věst. L 107, 25.4.2007, s. 5).

[5]               Úř. věst. L 173, 7.7.1994, s. 12.

[6]               Úř. věst. L 173, 7.7.1994, s. 12.

[7]               Úř. věst. L 107, 25.4.2007, s. 5.

[8]               Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

[9]               ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[10]               Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[11]               Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[12]               RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[13]               ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[14]               Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[15]               Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[16]               Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[17]               Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[18]               Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[19]               Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[20]               Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[21]               SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[22]               Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[23]               Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody (na období 2007–2013).

[24]               Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.