DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Obecné souvislosti

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (nařízení o jednotné společné organizaci trhů)[1] stanoví právní a finanční rámec pro distribuci vybraných zemědělských produktů dětem ve školách prostřednictvím projektů „Mléko do škol“ a „Ovoce do škol“.

Tyto dva projekty se vyvíjely nezávisle na sobě a v různých časových obdobích. Projekt „Mléko do škol“ vznikl v době vytvoření společné organizace trhu s mlékem v roce 1968 a fakticky začal být prováděn od roku 1977. „Ovoce do škol“ je mnohem mladší projekt, který vzešel z politického závazku v souvislosti s reformou společné organizace trhu s ovocem a zeleninou z roku 2007. Stávající projekty fungují na základě odlišných právních a finančních rámců a jsou mezi nimi některé důležité rozdíly v koncepci i fungování.

Oba projekty pro školy byly zřízeny k podpoře spotřeby ovoce a zeleniny a mléčných výrobků, což jsou důležitá odvětví evropského zemědělství, z nichž každé představuje přibližně 15 % objemu zemědělské produkce Evropské unie (EU). Vedle svého ekonomického významu jsou prospěšné i z hlediska veřejného zdraví a jsou vhodné pro distribuci školním dětem.

Důvody pro zřízení těchto dvou projektů pro školy jsou nadále relevantní vzhledem k současnému stavu, kdy klesá spotřeba ovoce a zeleniny i mléčných výrobků. Navzdory různým iniciativám podporujícím zdraví a zemědělské produkty na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, které se zaměřují na zvýšení spotřeby, se tendenci k jejímu poklesu nepodařilo zvrátit, zejména pokud jde o čerstvé ovoce a zeleninu a konzumní mléko. Tuto situaci zhoršuje mimo jiné i moderní tendence ke konzumaci vysoce zpracovaných potravin, které často obsahují velké množství přidaného cukru, soli a tuku, přičemž k dalšímu prohloubení této negativní tendence ještě přispějí mladší věkové skupiny.

Navzdory pozitivnímu přijetí na školách a uznání významu těchto projektů se na základě závěrů z různých zpráv a z externích hodnocení poukazuje na některé nedostatky v jejich koncepci a neefektivnost jejich fungování.

SZP 2020 již obsahuje důležité prvky, od kterých se očekává, že některé ze zjištěných problémů vyřeší, zejména prostřednictvím významných změn financování projektu „Ovoce do škol“ a posílením jeho vzdělávacího rozměru. Nový požadavek formulovaný v rámci projektu „Mléko do škol“, aby zúčastněné členské státy vypracovaly strategii, přispěje k lepšímu zacílení realizace tohoto projektu, jak tomu již je v případě projektu „Ovoce do škol“. Návrh SZP 2020 předložený Komisí byl ovšem přijat ještě před dokončením externích hodnocení současných projektů a předcházel také zprávě Evropského účetního dvora (dále jen EÚD).

Cíle návrhu

Cílem návrhu je nejenom řešit vnitřní problémy, které jsou vlastní fungování těchto projektů, za účelem zvýšení jejich efektivnosti a účinnosti, ale rovněž dosáhnout jednotnější politické reakce, díky níž budou schopny naplňovat dlouhodobé cíle a účinně reagovat na vnější výzvy. To je v souladu s doporučením EÚD, že „je třeba posílit koordinaci a synergické efekty mezi oběma programy, aby byl zajištěn celkově jednotný přístup k výživové stránce obou programů a jejich optimální řízení“. Komise tímto návrhem také reaguje na povinnost podávat zprávy vyplývající z čl. 225 písm. c) nařízení, která se týká možnosti rozšířit působnost režimů dodávek do škol tak, aby zahrnovaly olivový olej a stolní olivy.

Zaprvé návrh usiluje o změnu zaměření současné koncepce na dlouhodobé cíle, přičemž chce posílit vzdělávací rozměr obou projektů a přispět k obnovení vztahu mladých Evropanů k potravinám a jejich zdrojům, a tím zlepšit jejich vnímání zemědělství, zemědělských produktů, SZP i EU jako takové. V současnosti existuje nesoulad mezi koncepcí projektů a jejich cíli: k těmto cílům se v obou projektech přistupuje odlišně. Do projektu „Ovoce do škol“ byl vzdělávací rozměr začleněn od počátku, zatímco projekt „Mléko do škol“ členské státy k používání zvláštních vzdělávacích opatření nezavazuje, a vazba mezi distribuovanými produkty a projektem je tak slabá. Systém hodnocení a sledování projektu „Mléko do škol“ je navíc nedostatečný a zlepšit je třeba rovněž systém projektu „Ovoce do škol“, neboť jejich správné fungování je důležité pro měření střednědobé i dlouhodobé účinnosti projektů.

Zadruhé si klade za cíl sloučit a sjednotit v současnosti oddělené právní a finanční rámce a zviditelnit intervenci EU, aby byl zajištěn celkově soudržný přístup SZP k distribuci zemědělských produktů ve školách a maximalizována efektivnost řízení. Vzhledem k tomu, že stávající projekty vznikaly na sobě nezávisle a v odlišné době, nejsou dostatečně soudržné a koordinované, přestože sledují podobné cíle a jsou zaměřeny na podobné cílové skupiny. Roztříštěnost stávajícího systému se projevuje přemírou odlišných přístupů a signálů vůči veřejnosti, což by mohlo mít negativní dopad na účelnost tohoto režimu jako celku. Příčinami zmíněného problému jsou nesourodost právních a finančních rámců, rozdíly mezi dotčenými produkty z hlediska postavení na trhu a rozhodnutí na úrovni členských států, jak tyto dva projekty provádět.

V neposlední řadě je potřeba zvýšit efektivnost prostředků vynaložených na podporu spotřeby zemědělských produktů ve školách, přičemž by se mělo dosáhnout lepšího zacílení finančního potenciálu projektů tak, aby se maximalizoval jejich dopad a zvýšila nákladová efektivnost distribuce. Některé ze stávajících nedostatků jsou oběma projektům společné (například vysoká administrativní a organizační zátěž), zatímco jiné jsou specifické buď pro projekt „Ovoce do škol“ (zejména nedočerpání zhruba 30 % rozpočtu a výrazné rozdíly v cenách jednotlivých distribuovaných produktů), nebo „Mléko do škol“ (možný efekt mrtvé váhy, nízký poměr nákladů a přínosů).

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Přezkum projektů pro školy byl zahájen v říjnu 2012.

Během procesu posouzení dopadů proběhly veřejné konzultace a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se zapojily do přezkumu. Proces veřejných konzultací vycházel z dokumentu o veřejné konzultaci, který byl rozčleněn do devíti otevřených otázek. Konzultace trvaly 12 týdnů a uskutečnily se formou dotazníku online. Kromě toho byly v průběhu tohoto procesu uspořádány samostatné schůzky a slyšení, včetně setkání zúčastněných stran dne 15. března 2013.

V rámci posouzení dopadů byly rozpracovány tři scénáře: 1) možnost „současný stav“, která zachovává oddělené rámce pro distribuci produktů do škol, ale zohledňuje zlepšení provedená v projektech pro školy v rámci SZP 2020; 2) scénář „změny projektů“, který zkoumá otázku, zda lze cílů přezkumu dosáhnout v rámci stávajících oddělených struktur obou programů díky provedení opatření/změn zaměřených na odstranění rozdílů mezi vzdělávacími rozměry současných projektů, prohloubení synergií mezi oběma projekty a další zjednodušení a zlepšení projektů nad rámec SZP 2020; a 3) scénář „nový rámec“, který spočívá ve výrazné změně politiky v podobě společného právního a finančního rámce pro distribuci omezeného počtu produktů doplněné zaměřením na dlouhodobé cíle prostřednictvím posíleného vzdělávacího rozměru režimu.

Posouzení dopadů na základě hodnocení současných rámců politiky a analýzy budoucích výzev a potřeb vyhodnocuje a porovnává dopady těchto tří alternativních scénářů politiky v kontextu jejich potenciálu dosáhnout příslušných cílů a z hlediska účinnosti, efektivnosti a soudržnosti s obecnými cíli politiky:

– Scénář zachování současného stavu s posílením projektu „Ovoce do škol“ by dále prohluboval stávající rozdíly ve vzdělávacím rozměru mezi projekty „Ovoce do škol“ a „Mléko do škol“ a nebyl by velkým přínosem z hlediska efektivnosti řízení. Jeho přínos je také omezený, pokud jde o zajištění jednotné a viditelné intervence EU. Přestože je rozpočtově neutrální, nese s sebou určitou rozpočtovou nejistotu, neboť nestanoví žádná omezení pro financování projektu „Mléko do škol“. Zachovává vysokou úroveň administrativní zátěže ve srovnání s přínosy (nepříznivý poměr nákladů a přínosů), značné rozdíly v účinnosti vzhledem k vysokým rozdílům v ceně produktů u projektu „Ovoce do škol“ i riziko případného efektu mrtvé váhy u projektu „Mléko do škol“. Lze pochybovat, zda tento scénář dokáže vhodně reagovat na některé nové výzvy týkající se struktury spotřeby čerstvých zemědělských produktů a poptávky po nich. Zdá se, že k horizontálním cílům zlepšování právní úpravy a zjednodušování přispívá jen omezeně, lepší potenciál však má v oblasti cílů ochrany veřejného zdraví, kde může díky vnitrostátním strategiím a zacílení přispět k odstranění nerovností.

– Hlavní dopady vyplývající ze scénáře změny projektů by naproti tomu měly podle předpokladů vyplynout z posílení vzdělávacího rozměru projektu „Mléko do škol“ a ze synergií při provádění obou projektů, přičemž stávající oddělená struktura by byla zachována. Tím by se docílilo většího přínosu k dlouhodobým cílům udržitelného zvyšování poptávky po těchto zemědělských produktech a utváření zdravějších stravovacích návyků. Pozitivní jsou zde větší synergické efekty; jejich rozsah je ovšem vzhledem k rozdílným finančním mechanismům u obou projektů omezen. Důsledkem nižší administrativní zátěže jsou větší přínosy, menší složitost díky synergiím a společné postupy.

– Možnost nového rámce přesouvá zaměření stávajících projektů pro školy směrem ke struktuře s opatřeními, jež lépe naplní dlouhodobé cíle projektů, a překonává rozdíly v koncepci, které v současné době mezi oběma projekty existují. Tato možnost nadto členským státům poskytuje větší flexibilitu, díky níž mohou tyto projekty řídit a svá opatření zaměřit na základě prioritních potřeb, a to s potřebnou rozpočtovou flexibilitou, která umožňuje vyhovět různým finančním nárokům a reagovat na měnící se situaci. Kromě toho je tato možnost koncipována tak, aby intervence na školách přinesla co největší dopad v rámci pevně stanoveného rozpočtu. Odstraňuje nejistoty spojené s rozpočtem EU tím, že stanoví pevný roční limit pro intervenci na školách, který odráží současný (SZP 2020) absorpční potenciál. Díky zlepšení mechanismů financování a podmínek účasti v programu by bylo možné využít stávajícího potenciálu efektivněji.

Posouzení dopadů na tomto základě dochází k závěru, že scénář „nového rámce“ je nejvyváženější v tom smyslu, že postupně mění zaměření režimu projektů pro školy směrem k dosahování dlouhodobých cílů, umožňuje jim lépe reagovat na obecné problémy klesající spotřeby ovoce a zeleniny a mléka a nárůstu obezity a vytváří zásadně důležitý vztah k zemědělství a různým zemědělským produktům.

V průběhu celého procesu bylo významným hlediskem zjednodušení a v tomto směru by mělo dojít ke zlepšení několika různými způsoby, převážně díky zjednodušení na základě aktů Komise, v nichž budou některé požadavky sloučeny nebo odstraněny.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Navrhuje se zavést společný právní a finanční rámec pro distribuci ovoce a zeleniny a mléka dětem ve školách doplněný intenzivnějšími vzdělávacími opatřeními tak, aby se upevnil vztah k zemědělství a různým zemědělským produktům a aby projekty zároveň reagovaly na obecnější otázky, jako je veřejné zdraví a ochrana životního prostředí. Nový rámec by byl rozpočtově neutrální a spadal by pod rozpočet předpokládaný pro projekty pro školy v rámci SZP 2020. Struktura nového režimu vychází především z těch stávajících prvků obou projektů, jež se považují za dobře fungující a efektivní.

Právním základem návrhu je článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy. Návrh je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality: rámec pro opatření a základní zásady se stanoví na úrovni EU, zatímco členské státy mají stále prostor k tomu, aby režim upravily podle vlastních priorit a v souladu s vlastními vnitrostátními/regionálními specifiky a aby stanovily své cíle a podmínky provádění.

Nový návrh má tyto hlavní prvky:

– Změna zaměření distribuce – navrhuje se zaměřit distribuci produktů ve školách pouze na dva „hlavní produkty“: čerstvé ovoce a zeleninu (včetně banánů) a konzumní mléko, přičemž o obsahu tuku v konzumním mléku rozhodnou vnitrostátní zdravotnické orgány. Toto zaměření by bylo prospěšné z několika důvodů. Především by se distribuce prováděla v rámci pevně stanoveného rozpočtu, snížila by se organizační zátěž pro školy a dostálo by se nutnosti zvrátit tendenci ke klesající spotřebě produktů z těchto dvou skupin. Kromě toho by takovéto řešení odpovídalo obecné praxi, neboť čerstvé ovoce a zelenina a konzumní mléko jsou v rámci současných programů nejčastěji distribuovanými produkty. Členské státy by však mohly do tematických vzdělávacích opatření zahrnout i širší škálu zemědělských produktů.

– Sjednocení finančních ustanovení a zlepšení podmínek financování s cílem zvýšit efektivitu vynaložených prostředků:

– Vzhledem k rozdílům mezi produkty a jejich dodavatelskými řetězci i k odlišné situaci v oblasti spotřeby v jednotlivých členských státech by členským státům byla přidělena oddělená finanční krytí pro ovoce a zeleninu (včetně banánů) a pro mléko, a to finanční krytí pro ovoce a zeleninu v souladu s rozpočtem SZP 2020 (150 milionů EUR) a finanční krytí pro mléko odpovídající předpokládanému čerpání prostředků (80 milionů EUR). Byla by možná určitá flexibilita, aby členské státy mohly převádět omezenou část svého přídělu mezi jednotlivými krytími podle vlastních potřeb (stanovení priorit intervence prostřednictvím strategií). V rámci těchto finančních krytí by byly stanoveny prahové hodnoty pro doprovodná opatření a jiná způsobilá opatření, jako je hodnocení, sledování a komunikace.

– Na základě dosavadních zkušeností by výše příspěvku EU na cenu produktů byla omezena maximální výší podpory EU na porci u ovoce a zeleniny i u mléka, a nikoli výší spolufinancování EU, jak tomu doposud bylo v projektu „Ovoce do škol“. U distribuce ovoce a zeleniny by se jednalo o nový prvek, který by pomohl zmírnit velké rozdíly v ceně za distribuované produkty a zjednodušil by řízení. Dotace EU na mléko by se zvýšila tak, aby se snížil efekt mrtvé váhy (tím, že se umožní distribuce zdarma nebo téměř zdarma) a zlepšil poměr nákladů a přínosů distribuce. Tyto prvky návrhu reagují na závazek přezkoumat mechanismy financování současných projektů, zejména podpory distribuce mléka, a rovněž spolufinancování nákladů na projekt „Ovoce do škol“[2], který Komise učinila v souvislosti s přijetím nařízení Rady (EU) č. 1370/2013[3]. Členským státům bude i nadále umožněno poskytovat vnitrostátní příplatky nebo přilákat soukromé investory s cílem rozšířit rozsah a/nebo intenzitu své intervence v rámci projektů pro školy.

– Posílení vzdělávacího rozměru: doprovodná vzdělávací opatření by se stala povinnými i v případě distribuce mléka, čímž by se odstranily rozdíly mezi stávajícími projekty. Tato opatření by měla výrazný vzdělávací rozměr se zaměřením na zemědělské otázky, výživu/zdraví (vyvážená strava) a ochranu životního prostředí. Kromě toho by představovala zásadní nástroj k vytvoření či obnovení vztahu dětí k potravinám, zemědělské produkci a zemědělcům. Vzdělávací opatření by se měla zaměřit na školní děti, měla by do nich být pokud možno zapojena i rodina a obec a měla by rovněž řešit širší otázku stávající nabídky zdravých potravin a nápojů na školách. Tato opatření jsou užitečná, jelikož z dostupných dokladů vyplývá, že mnohé děti vyrůstají, aniž vědí, odkud jejich jídlo pochází, kde a jak se vyrábí a jaké produkty připadají na určitá roční období. Členské státy by si proto mohly zvolit tematická vzdělávací opatření, jejichž součástí by vedle dvou hlavních produktů mohly příležitostně být i jiné zemědělské produkty, jako například jogurty, zpracované ovoce a zelenina, med, olivový olej a podobně. Seznam všech produktů dodávaných v rámci režimu a jejich výživové aspekty musí schválit vnitrostátní zdravotnické orgány. Doprovodná vzdělávací opatření by musela být přímo spojena se zemědělskými cíli režimu a musela by být v souladu s cílem podporovat zdravý jídelníček.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Dopad návrhu je ve srovnání se současným stavem rozpočtově neutrální. Pokud jde o ovoce a zeleninu, je v tomto návrhu zachován rozpočtový strop, který v současnosti stanoví nařízení č. 1308/2013 (150 milionů EUR na školní rok). Co se týče mléka, obsahuje návrh rozpočtové krytí ve výši 80 milionů EUR na školní rok. Tato částka odpovídá očekávanému čerpání rozpočtu a je v souladu s celkovými částkami na výdaje související s trhem a přímé podpory, s nimiž se počítá ve víceletém finančním rámci na období 2014‒2020.

Pokud jde o rozdělení výdajů, nejvyšší podpora bude poskytována na distribuci a doprovodná vzdělávací opatření. V omezenější míře budou způsobilé také ostatní náklady, spojené například s hodnocením, sledováním a komunikací. Stropy pro náklady na doprovodná vzdělávací opatření a jiné související náklady stanoví Komise na základě zkušeností se současnými projekty.

Podrobnosti o rozpočtových a finančních důsledcích jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu, který tvoří průvodní dokument k návrhu.

2014/0014 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[5],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       V části II hlavě I kapitole II oddílu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013[6] se stanoví režim dodávek ovoce a zeleniny, včetně banánů, a mléka do škol.

(2)       Ze zkušeností s uplatňováním stávajících projektů a ze závěrů externích hodnocení a následné analýzy různých možností politiky vyplývá závěr, že důvody, které vedly ke zřízení těchto dvou projektů pro školy, jsou stále relevantní. Vzhledem k současnému stavu, kdy klesá spotřeba ovoce a zeleniny, včetně banánů, i mléčných výrobků a kdy situaci zhoršuje mimo jiné i moderní tendence konzumovat vysoce zpracované potraviny, které navíc často obsahují velké množství přidaného cukru, soli a tuku, by podpora Unie určená k financování dodávek vybraných zemědělských produktů dětem ve vzdělávacích zařízeních měla pokračovat.

(3)       V analýze jednotlivých možností politiky se poukazuje na to, že jednotný přístup na základě společného právního a finančního rámce je z hlediska plnění konkrétních cílů, které společná zemědělská politika prostřednictvím projektů pro školy sleduje, vhodnější a účelnější. Členské státy by takto mohly maximalizovat dopad distribuce v rámci stálého rozpočtu a zvýšit efektivnost řízení. Vzhledem k potřebě zohlednit rozdíly mezi ovocem a zeleninou, včetně banánů, a mléčnými výrobky a jejich dodavatelskými řetězci by některé prvky, jako například příslušná rozpočtová krytí, měly zůstat oddělené. S ohledem na zkušenosti se stávajícími projekty by účast v programu měla být pro členské státy i nadále dobrovolná. Se zřetelem k odlišné situaci v oblasti spotřeby v jednotlivých členských státech by zúčastněným členským státům měla být dána možnost, aby si vybraly, zda chtějí distribuovat všechny produkty způsobilé pro dodávky dětem ve vzdělávacích zařízeních, nebo jenom jeden z těchto produktů.

(4)       Bylo zjištěno, že spotřeba zejména čerstvého ovoce a zeleniny, včetně banánů, a konzumního mléka má klesající tendenci. Je proto vhodné zaměřit distribuci v rámci projektů pro školy na tyto produkty. Tento postup by přitom pomohl snížit organizační zátěž na školách a zvýšit dopad distribuce i při omezeném rozpočtu a odpovídal by také stávající praxi, protože tyto produkty jsou distribuovány nejčastěji.

(5)       K zajištění účinnosti režimu při dosahování jeho krátkodobých i dlouhodobých cílů spočívajících ve zvyšování spotřeby vybraných zemědělských produktů a utváření zdravějších stravovacích návyků jsou nezbytná vzdělávací opatření, která distribuci podpoří. S ohledem na jejich význam by tato opatření měla podporovat jak dodávky ovoce a zeleniny, včetně banánů, tak distribuci mléka. Měla by být způsobilá pro podporu Unie. Jelikož doprovodná opatření představují zásadně důležitý nástroj k obnovení vztahu dětí k zemědělství a jeho různým produktům a ke splnění cílů režimu, členským státům by mělo být umožněno, aby do svých tematických opatření začlenily širší škálu zemědělských produktů. Za účelem prosazování zdravých stravovacích návyků by se však do tohoto procesu měly zapojit vnitrostátní zdravotnické orgány, které by měly seznam těchto produktů, jakož i obě skupiny produktů, které jsou způsobilé pro distribuci, schválit a rozhodnout o jejich výživových aspektech.

(6)       K zajištění řádného rozpočtového řízení by měl být stanoven pevný strop podpory Unie na distribuci ovoce a zeleniny, včetně banánů, a mléka, na doprovodná vzdělávací opatření a na související náklady. Tento strop by měl odrážet stávající situaci. S ohledem na získané zkušenosti a s cílem zjednodušit řízení by mělo dojít ke sblížení finančních modelů, které by měly, pokud jde o výši finančního příspěvku EU, vycházet z jednotného přístupu. Je proto vhodné omezit výši podpory EU na cenu produktů stanovením maximální podpory Unie na porci u ovoce a zeleniny, včetně banánů, i mléka a zrušit zásadu povinného spolufinancování u ovoce a zeleniny, včetně banánů. Vzhledem ke kolísání cen příslušných produktů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření, jimiž se stanoví úroveň podpory EU na cenu jedné porce produktů a stanoví definice porce.

(7)       K zajištění efektivního a cíleného využívání finančních prostředků EU by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření, jimiž se na základě obdržených žádostí o podporu stanoví předběžné příděly podpory EU všem členským státům a metody pro přerozdělení podpory mezi členskými státy. Předběžné příděly by měly být pro ovoce a zeleninu, včetně banánů, a mléko stanoveny zvlášť, a to v souladu s dobrovolným přístupem k distribuci. Klíč pro přidělování podpory na ovoce a zeleninu, včetně banánů, by měl zohledňovat současné příděly členských států, a to na základě objektivního kritéria, jímž je počet dětí ve věkové skupině od šesti do deseti let v poměru k populaci, a rovněž s přihlédnutím ke stavu rozvoje dotčených regionů. S cílem umožnit zúčastněným členským státům udržet rozsah stávajících programů a motivovat další, aby k distribuci mléka přistoupily, je vhodné využít k přidělování finančních prostředků na mléko kombinaci dvou klíčů, a to jednak využití finančních prostředků členskými státy v rámci projektu „Mléko do škol“ v minulosti a jednak totéž objektivní kritérium počtu dětí ve věkové skupině od šesti do deseti let v poměru k populaci jako u distribuce ovoce a zeleniny včetně banánů. Za účelem určení správného poměru těchto dvou klíčů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde přijetí dodatečných pravidel týkajících se rovnováhy mezi těmito dvěma kritérii. Vzhledem k neustálým změnám demografické situace a situace v oblasti rozvoje regionů v členských státech by navíc na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o posouzení toho, zda jsou částky přidělené členským státům na základě těchto kritérií doposud aktuální, jež by se provádělo každé tři roky.

(8)       S cílem umožnit členským státům s nižším počtem obyvatel provádět nákladově efektivní režim by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení minimální částky podpory Unie na ovoce a zeleninu, včetně banánů, a mléko, na niž mají členské státy nárok.

(9)       V zájmu řádné správy a řízení rozpočtu by členské státy, které mají zájem účastnit se distribuce ovoce a zeleniny, včetně banánů, a/nebo mléka, měly každý rok žádat o podporu Unie. Za účelem zjednodušení postupů a řízení by tak měly učinit formou samostatných žádostí o podporu. Jakmile členské státy žádosti podají, měla by Komise o definitivních přídělech podpory na dodávky ovoce a zeleniny, včetně banánů, a mléka rozhodnout v rámci celkových prostředků, jež jsou v rozpočtu vyčleněny, a s ohledem na omezené převody mezi přidělenými částkami, což v rámci distribuce motivuje ke stanovení priorit na základě výživových potřeb. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření, jimiž se stanoví podmínky a limity týkající se těchto převodů.

(10)     Vnitrostátní strategie by se měla považovat za podmínku účasti členských států v tomto režimu a za strategický víceletý dokument, který stanoví cíle, jichž mají členské státy dosáhnout, a jejich priority. Členské státy by měly mít možnost pravidelně své strategie aktualizovat, a to zejména na základě posouzení a přehodnocení priorit nebo cílů.

(11)     Pro zajištění dostatečného zviditelnění programu by členské státy měly ve své strategii vysvětlit, jak zaručí přidanou hodnotu svého režimu, zejména v případě, kdy se produkty financované v rámci režimu EU konzumují ve stejné době jako jiná jídla, jež se dětem ve vzdělávacím zařízení poskytují. Aby bylo dosaženo vzdělávacího záměru režimu Unie a aby byl účinný, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se distribuce produktů financovaných v rámci režimu EU v souvislosti s poskytováním jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních a s jejich přípravou.

(12)     K zajištění toho, aby cena produktů poskytovaných dětem v rámci režimu EU plně odrážela výši poskytované podpory a aby dotované produkty nebyly používány pro jiné než pro vymezené účely, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o zavedení sledování cen v rámci režimu.

(13)     Vzhledem k tomu, že zásada spolufinancování u distribuce ovoce a zeleniny se ruší, je třeba změnit příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 1306/2013[7].

(14)     Nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1306/2013 by měla být odpovídajícím způsobem změněna. S ohledem na periodicitu školního roku by nová pravidla měla být použitelná od 1. srpna 20XX,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty

Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:

1)         V části II hlavě I kapitole II se nadpis oddílu 1 nahrazuje tímto:

„PODPORA NA DODÁVKY ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ DO VZDĚLÁVACÍCH ZAŘÍZENÍ“.

2)           Záhlaví „Pododdíl 1“ a nadpis „Projekt „ovoce a zelenina do škol“ “ se zrušují.

3)           Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Podpora na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka, na doprovodná vzdělávací opatření a na související náklady

1.      Podpora Unie se poskytuje pro děti ve vzdělávacích zařízeních uvedených v článku 22:

a)       na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka;

b)      na podpůrná vzdělávací opatření; a

c)       na pokrytí některých souvisejících nákladů na logistiku a distribuci, zařízení, propagaci, sledování a hodnocení.

2.      Členské státy, které se chtějí režimu podpory stanoveného v odstavci 1 (dále jen „projekty pro školy“) účastnit, mohou distribuovat buď ovoce a zeleninu, včetně banánů, nebo mléko kódu KN 0401, nebo obojí.

3.      Podmínkou účasti v projektech pro školy je, aby členské státy před zahájením své účasti a následně každých šest let vypracovaly strategii pro provádění programu na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Členské státy mohou tuto strategii pozměnit, zejména na základě sledování a hodnocení. Ve strategii se přinejmenším určí potřeby, jimž je třeba vyhovět, hierarchie potřeb z hlediska priorit, cílová populace, očekávané výsledky a číselně vyjádřené cíle, jichž je třeba dosáhnout ve vztahu k počáteční situaci, a stanoví nejvhodnější nástroje a opatření k dosažení těchto cílů.

4.      Členské státy stanoví rovněž podpůrná vzdělávací opatření nutná k zajištění účinnosti projektu, jejichž součástí mohou být opatření a činnosti zaměřené na vybudování vztahu dětí k zemědělství a širší škále zemědělských produktů a vzdělávání v souvisejících otázkách, jako jsou zdravé stravovací návyky, boj proti plýtvání potravinami, místní potravinové řetězce nebo ekologické zemědělství.

5.      Členské státy při vypracování strategií sestaví seznam zemědělských produktů kromě ovoce a zeleniny, banánů a mléka, jež lze příležitostně začlenit do podpůrných vzdělávacích opatření.

6.      Při volbě produktů, které budou zařazeny do distribuce nebo do podpůrných vzdělávacích opatření, vycházejí členské státy z objektivních kritérií, jimiž mohou být například ohledy na zdraví a na životní prostředí, sezónnost, rozmanitost nebo dostupnost místní produkce, přičemž prioritou budou pokud možno produkty pocházející z Unie, a zejména místní nákup produktů, produkty ekologického zemědělství, krátké dodavatelské řetězce nebo přínos pro životní prostředí.

7.      V zájmu propagace zdravých stravovacích návyků členské státy zajistí, aby jejich příslušné zdravotnické orgány schválily seznam všech produktů dodávaných v rámci projektů pro školy a rozhodly o jejich výživových aspektech.“

4)           Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 23a

Ustanovení o financování

1.      Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 4, nepřesáhne podpora v rámci projektů pro školy přidělená na distribuci produktů, doprovodná vzdělávací opatření a s nimi spojené náklady uvedená v čl. 23 odst. 1:

a)       u ovoce a zeleniny a banánů: 150 milionů EUR na školní rok;

b)      u mléka: 80 milionů EUR na školní rok.

Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se určí výše podpory Unie, kterou lze poskytnout na cenu distribuované porce ovoce a zeleniny, včetně banánů, a mléka, a jimiž se stanoví definice porce. Komise se rovněž zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se stanoví minimální a maximální částka pro financování podpůrných vzdělávacích opatření z ročních definitivních přídělů podpory pro členské státy.

2.      Podpora uvedená v odstavci 1 se přidělí každému členskému státu s ohledem na tato kritéria:

a)       u ovoce a zeleniny, včetně banánů: objektivní kritéria vycházející z těchto aspektů:

i)       počtu dětí ve věku od šesti do deseti let v poměru k populaci;

ii)      míry rozvoje regionů v rámci určitého členského státu, aby se zajistila vyšší podpora méně rozvinutým regionům ve smyslu čl. 3 odst. 5 tohoto nařízení, nejvzdálenějším regionům uvedeným v článku 349 Smlouvy a menším ostrovům v Egejském moři ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013;

b)      u mléka: využívání finančních prostředků v minulosti v rámci předchozích projektů dodávek mléka a mléčných výrobků dětem a objektivní kritéria vycházející z počtu dětí od šesti do deseti let v poměru k populaci.

Komise nejméně každé tři roky posoudí, zda jsou předběžné příděly podpory na dodávky ovoce a zeleniny, včetně banánů, a mléka v souladu s objektivními kritérii uvedenými v tomto odstavci.

3.      Členské státy podají každý rok žádost o účast v projektech pro školy tak, že předloží žádost o podporu EU pro každý produkt, který chtějí distribuovat, uvedený v čl. 23 odst. 1 písm. a).

4.      Nepřekročí-li celkový strop ve výši 230 milionů EUR vyplývající z částek uvedených v odst. 1 písm. a) a b), mohou členské státy převést až 15 % svých předběžných přídělů podpory na ovoce a zeleninu, včetně banánů, nebo na mléko do druhého odvětví, a to za podmínek, které určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 227.

5.      Projekty pro školy nejsou dotčeny žádné vnitrostátní školní programy, které jsou v souladu s právem Unie.

6.      Členské státy mohou vedle podpory Unie poskytovat vnitrostátní podporu v souladu s článkem 217.

7.      Unie může také podle článku 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 financovat opatření týkající se informování, sledování a hodnocení související s projekty pro školy, včetně zvyšování informovanosti veřejnosti o tomto režimu, a související opatření pro vytváření sítí.

8.      Členské státy zúčastněné v projektech pro školy jsou povinny v místech distribuce potravin informovat o své účasti v režimu a o skutečnosti, že se jedná o režim dotovaný Unií. Členské státy zajistí přidanou hodnotu a zviditelnění projektů Unie pro školy v souvislosti s poskytováním jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních.“

5)           Články 24 a 25 se nahrazují tímto:

„Článek 24

Přenesené pravomoci

1. S cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora v rámci projektů pro školy byla zaměřena na děti v cílové skupině uvedené v článku 22, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro:

a)       dodatečná kritéria související se zacílením podpory členskými státy;

b)      schvalování a výběr žadatelů o podporu členskými státy;

c)       vypracování vnitrostátních nebo regionálních strategií a podpůrná vzdělávací opatření.

2.      S cílem zajistit účinné a cílené využití evropských finančních prostředků se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

a)       předběžné příděly podpory na ovoce a zeleninu, včetně banánů, a mléko pro členské státy a případnou revizi těchto přídělů v souvislosti s posouzením uvedeným v čl. 23a odst. 2 druhém pododstavci, minimální částky podpory Unie pro každý členský stát, metodu pro přerozdělení podpory mezi členské státy na základě obdržených žádostí a další pravidla týkající se toho, jak mají být při přidělování finančních prostředků zohledněna kritéria uvedená v čl. 23a odst. 2 prvním pododstavci;

b)      podmínky týkající se převodu mezi příděly na ovoce a zeleninu, včetně banánů, a na mléko;

c)       náklady a/nebo opatření, jež jsou způsobilé pro podporu Unie, a možnost stanovit pro konkrétní náklady minimální a maximální částky;

d)      povinnost členských států sledovat a hodnotit účinnost svých projektů pro školy.

3.      S cílem podpořit informovanost o projektech pro školy se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se členským státům zapojeným do projektu pro školy ukládá povinnost veřejně informovat o subvenční úloze podpory Unie.

4.      S cílem zajistit přidanou hodnotu a zviditelnění režimu Unie se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se distribuce produktů ve vztahu k poskytování jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních.

5.      S ohledem na potřebu zajistit, aby se podpora promítla do ceny, za kterou jsou produkty v rámci projektů pro školy nabízeny, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 přijmout pravidla pro zavedení sledování cen v rámci režimu.

Článek 25

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu, a to mimo jiné pokud jde o:

a)       definitivní přidělení podpory na ovoce a zeleninu, včetně banánů, a/nebo mléko zúčastněným členským státům v rámci omezení stanovených v čl. 23a odst. 1, a to s ohledem na převody uvedené v čl. 23a odst. 4;

b)      informace, jež mají být obsaženy ve strategiích členských států;

c)       žádosti o podporu a platby;

d)      metody veřejného informování a opatření k vytváření sítí v souvislosti s projekty pro školy;

e)       předkládání, formát a obsah zpráv o sledování a hodnocení vypracovávaných členskými státy, které se projektů pro školy účastní;

f)       řízení sledování cen.“

6)           Pododdíl 2 se zrušuje.

7)           Článek 217 se nahrazuje tímto:

„Článek 217

Vnitrostátní platby pro distribuci produktů dětem

Kromě podpory Unie stanovené v článku 23 mohou členské státy poskytovat vnitrostátní platby na dodávky produktů školním dětem ve vzdělávacích zařízeních nebo na související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 písm. c).

Členské státy mohou tyto platby financovat prostřednictvím dávky vybírané v dotčeném odvětví nebo jakéhokoli jiného příspěvku ze soukromého sektoru.

Kromě podpory Unie stanovené v článku 23 mohou členské státy poskytovat vnitrostátní platby na financování podpůrných vzdělávacích opatření uvedených v čl. 23 odst. 4.“

8)           Příloha V se zrušuje.

Článek 2

Změna nařízení (EU) č. 1306/2013

V čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)     finanční příspěvek Unie na opatření týkající se nákaz zvířat a ztráty důvěry spotřebitelů uvedená v článku 220 nařízení (EU) č. 1308/2013.“

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. srpna roku X.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.3.2. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              4.3.2. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              5.3.2. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení

Nařízení Rady (EU) č. 1370/2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[8]

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[9]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

X Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cílem návrhu je udržitelným způsobem zvýšit podíl ovoce a zeleniny a mléčných výrobků v jídelníčku dětí, a přispět tak k dosažení cílů společné zemědělské politiky (SZP), jimiž je stabilizace trhů a zajištění dlouhodobé poptávky. Cílem návrhu je také napomoci dosažení širších cílů v oblasti veřejného zdraví, konkrétně snížit nadváhu a obezitu a omezit nemoci související s nevhodným způsobem stravování utvářením udržitelných zdravých stravovacích návyků.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl: Zlepšit přístup k potravinám pro citlivé skupiny společnosti

Příslušné aktivity ABM/ABB: 05 02 „Intervence na zemědělských trzích“

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Očekává se, že návrh změní znalosti, postoje a preference mladých občanů, pokud jde o potraviny a jejich zdroje, a také to, jak vnímají zemědělství a jeho produkty.

Očekává se rovněž, že návrh zvýší efektivitu nákladů na distribuci produktů pomocí lepšího zacílení podpory EU.

Navíc by návrh zvýšil část rozpočtu vynakládanou na doprovodná opatření, čímž by se posílil jejich dopad na spotřebu cílové skupiny a překlenul rozdíl mezi vzdělávacím rozměrem projektů „Ovoce do škol“ a „Mléko do škol“.

V neposlední řadě by návrh také vedl k ustavení společného rámce v jednotlivých členských státech a k většímu zviditelnění intervence EU.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Ve vztahu k cílům byly stanoveny tři úrovně ukazatelů:

Ukazatele dopadu:

–        změna v přímé a nepřímé spotřebě čerstvého ovoce a zeleniny u dětí po pěti letech trvání intervence,

–        změna v přímé a nepřímé spotřebě konzumního mléka u dětí po pěti letech trvání intervence,

–        zlepšení celkové kvality stravy.

Hlavní ukazatele výsledků:

–        procentní podíl dostupného rozpočtu, který byl vynaložen na doprovodná opatření,

–        procentní podíl provedených podpůrných opatření týkajících se zemědělství a zemědělských produktů,

–        efektivnost prostředků vynaložených na podporu spotřeby zemědělských produktů ve školách.

Hlavní ukazatele výstupů:

–        počet doprovodných opatření provedených ve členských státech,

–        počet dětí zapojených do doprovodných opatření a podíl z počtu zúčastněných celkem,

–        počet doprovodných opatření týkajících se oblasti zemědělství provedených členskými státy,

–        náklady na porci,

–        počet zúčastněných členských států, škol a dětí,

–        objem produktů distribuovaných ve školách (počet porcí ovoce a zeleniny a mléka).

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Návrh vychází z těchto potřeb: potřeby udržitelně zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny a mléka u dětí a potřeby utvářet zdravé stravovací návyky.

V současnosti realizované školní projekty v rámci SZP mají určité koncepční slabiny a vykazují i nedostatky ve fungování, přičemž tyto slabiny a nedostatky omezují jejich potenciál pro dosažení cílů, jimiž je podpora spotřeby zemědělských produktů (cíl v oblasti trhu) a zdravé stravování školních dětí (cíl v oblasti zdraví).

Zjištěné problémy spočívají v rozdílu mezi koncepcí těchto projektů a jejich cíli (různé vzdělávací nástroje v rámci jednotlivých projektů), ve slabé koordinaci mezi oběma projekty a jejich nedostatečné soudržnosti, jakož i v nedostatcích, které omezují bezprostřední dopad vynaložených prostředků (vysoká administrativní a organizační zátěž spojená s oběma projekty, nedočerpání 30 % rozpočtu na projekt „Ovoce do škol“ a možný efekt mrtvé váhy a nízký poměr nákladů a přínosů u projektu „Mléko do škol“).

Příčiny těchto problémů souvisí hlavně s regulačními nedostatky, rozdíly ve finančním rámci, rozdíly v provádění v členských státech a některými externími faktory.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Opatření na úrovni EU poskytne finanční prostředky nezbytné k uskutečnění iniciativ po celé EU a další zdroje financování, které členským státům umožní rozšířit působnost svých opatření a zvýšit jejich účinnost. Pokud by se členské státy musely spoléhat výlučně na své vlastní finanční prostředky, většina z nich by nebyla s to ambiciózní iniciativy realizovat. Opatření na úrovni EU také přispěje k větší důvěryhodnosti projektů v členských státech, vylepšení obrazu EU a zvýšení informovanosti o ní. Přidaná hodnota rámce EU spočívá v usnadnění průběžného přenosu a výměny znalostí, transparentních postupů a zkušeností mezi členskými státy.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

V současnosti existují v rámci společné zemědělské politiky (SZP) EU dva programy distribuce produktů do škol financované EU, jež se cíleně zaměřují na děti ve školách: projekt „Mléko do škol“ a projekt „Ovoce do škol“. Oba projekty mají společný cíl trvale zvyšovat podíl těchto produktů v jídelníčku dětí v raném věku, tedy v době, kdy se utvářejí jejich stravovací návyky, a přispět tak k cílům SZP, zejména ke stabilizaci trhů a zajištění dlouhodobé poptávky. Tyto projekty jsou navíc v souladu s širšími cíli v oblasti veřejného zdraví, protože přispívají k utváření udržitelných zdravých stravovacích návyků.

Navzdory pozitivnímu přijetí na školách a uznání potenciálu těchto projektů se na základě závěrů z různých zpráv (především externích hodnocení projektů „Ovoce do škol“ a „Mléko do škol“ z podnětu Komise a zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 10/2011) a mnohaletých zkušeností s prováděním uvedených projektů dospělo k tomu, že je zapotřebí oba dále zlepšit tak, aby se zvýšila efektivnost a účinnost jejich řízení. Některé ze zjištěných problémů už řeší i nedávná dohoda o reformě SZP.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Návrh náležitě zohledňuje specifičnost jednotlivých odvětví a je slučitelný s propagací zemědělských produktů. Je také v souladu s cíli v oblasti veřejného zdraví (regulace hmotnosti, nerovnosti v oblasti zdraví) a zjednodušení a se zásadami a cíli formulovanými ve strategii Evropa 2020.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[10]

¨ Přímé řízení Komisí

– ¨ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

– ¨  prostřednictvím výkonných agentur;

X Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

– ¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

– ¨ EIB a Evropský investiční fond;

– ¨ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

– ¨ veřejnoprávní subjekty;

– ¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

– ¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

V novém režimu jsou sledování a hodnocení zařazeny do nákladů způsobilých pro podporu EU, a to kvůli svému významu pro řádné řízení a posouzení účinnosti/efektivnosti režimu ve vztahu k vymezeným cílům. Je také dána vazba na víceletou (šestiletou) vnitrostátní/regionální strategii.

Sledování se bude provádět na základě výročních zpráv členských států, jejichž obsahem budou informace o využitém rozpočtu, počtu zúčastněných škol/dětí a podílu k celkovému počtu škol/dětí v cílové skupině, četnosti distribuce, trvání, době a systému, průměrné váze a ceně porce, průměrné spotřebě na dítě a celkovém distribuovaném množství. Budou se sledovat také doprovodná opatření, a to pokud jde o použité metody a jejich náklady, četnost, zúčastněné školy/děti, zapojení zúčastněných stran a distribuované produkty.

Proces hodnocení bude zahrnovat hodnotící zprávy členských států po pěti letech provádění režimu, kterými se měří střednědobé dopady; rok po hodnocení členskými státy pak následuje externí hodnocení na úrovni celé EU, jehož cílem je posoudit provádění režimu na úrovni členských států a EU a celkovou účinnost, efektivnost, soudržnost a relevantnost na základě standardů a pokynů pro hodnocení vypracovaných Komisí. Lze také zvážit zadání externí studie o ukazatelích dlouhodobého dopadu.

Do navrženého procesu sledování a hodnocení nového režimu se jasně promítlo externí hodnocení projektů „Ovoce do škol“ a „Mléko do škol“, jakož i zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 10/2011.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Bylo zjištěno obecné riziko v souvislosti s účinností režimu, tj. zda se podpora EU dostane ke konečným příjemcům režimu a účinně přispěje k dosažení jeho cílů.

Na základě stávajících zkušeností z projektu „Ovoce do škol“ by se měla zvláštní pozornost věnovat výběru žadatelů o podporu a postupům, jež se používají při zadávání veřejných zakázek na zajištění distribuce, informování veřejnosti, sledování a hodnocení. Kontrolní opatření se budou týkat také plnění těchto zakázek. Veřejné zakázky mohou u projektů pro školy představovat potenciální problém.

Pokud jde o jiná rizika, jako je možný efekt mrtvé váhy a příliš vysoké ceny distribuovaných produktů či zisková rozpětí dodavatelů, lze přijmout odpovídající opatření (např. pokud jde o úroveň podpory EU na porci).

Pokud jde o doprovodná opatření, existuje riziko, že se budou překrývat se vzdělávacími opatřeními na školách a s propagací zemědělských produktů. Aby se tomu zabránilo, bude se na vymezení těchto opatření podílet odborná vědecká skupina a jejich vazba na cíle nového programu bude jasně definována. Kontrolní opatření týkající se doprovodných opatření se obecně zaměří na to, zda byly výdaje opravdu vynaloženy, přičemž poskytnou ujištění i v případech, kdy je realizace opatření zadána externímu subjektu.

2.2.2.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Systém kontroly tvoří platební agentury a delegované kontrolní subjekty na úrovni členských států.

Je třeba, aby členské státy vypracovaly výroční zprávy o kontrolách vycházející ze zpráv, které se už v současnosti využívají v projektech „Ovoce do škol“ a „Mléko do škol“, a aby v nich uvedly podrobnosti o provedených správních kontrolách, kontrolách řízení a kontrolách na místě.

V systémech vnitřního řízení a kontroly se využijí také zprávy o sledování a hodnotící zprávy členských států a hodnocení v rámci celé EU. V neposlední řadě bude v oblasti provádění, sledování a hodnocení členským státům a Komisi poradenstvím nápomocna odborná vědecká skupina EU.

2.2.3.     Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Na projekty pro školy se vztahuje stávající systém řízení a kontroly výdajů Evropského zemědělského záručního fondu.

Má se za to, že návrh u tohoto fondu nepovede ke zvýšení chybovosti.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Použije se nařízení (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky.

Systémy kontrol obecně stanoví podrobné správní kontroly 100 % žádostí o podporu, případné křížové ověřování v ostatních databázích, jakož i kontroly na místě před provedením plateb u minimálního počtu operací, a to v závislosti na riziku, které je s daným režimem spojeno. Pokud tyto kontroly odhalí vysoký počet nesrovnalostí, je třeba provést další kontroly.

Legislativní balíček k reformě SZP dále stanoví, že členské státy musí předcházet nesrovnalostem a podvodům, zjišťovat a napravovat je, ukládat účinné, odrazující a přiměřené sankce stanovené v právních předpisech Unie nebo členských států a zpětně získávat neoprávněné platby i s úroky. Obsahem tohoto balíčku je rovněž automatický mechanismus schvalování u případů nesrovnalostí, který stanoví, že nedojde-li ke zpětnému získání plateb do čtyř let ode dne žádosti o zpětné získání plateb, nebo do osmi let v případě, že je zahájeno soudní řízení, nese finanční následky toho, že platby nebyly získány zpět, dotyčný členský stát. Tento mechanismus silně motivuje členské státy k co nejrychlejšímu zpětnému získávání neoprávněných plateb.

Ačkoliv strategie členských států nepodléhají formálnímu schválení EU, lze v počáteční fázi nového režimu díky ustanovením týkajícím se obsahu těchto strategií (a případně díky šabloně) riziko podvodu rychle zjistit a předcházet mu.

V předcházení podvodům při provádění je členským státům rovněž nápomocna Komise a/nebo odborná vědecká skupina EU, na něž se členské státy mohou obracet s žádostí o radu.

Nadto se při podezření, že došlo k podvodnému zneužití režimu, budou provádět kontroly ex post a rozsáhlé následné sledování.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP ([11]) || zemí ESVO[12] || kandidátských zemí[13] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

2 || 05 02 08 12 – Ovoce do škol || NRP || NE || NE || NE || NE

2 || 05 02 12 08 – Mléko do škol || NRP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

|| Netýká se tohoto návrhu || || NE || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Okruh víceletého finančního rámce || 2 || Udržitelný růst: přírodní zdroje

|| GŘ: AGRI || || || || 2014[14] || || 2016[15] || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM ||

|| Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || || ||

|| 05 02 08 12 – Ovoce do škol || Závazky || (1) || || 122 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 ||

|| Platby || (2) || || 122 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 ||

|| 05 02 12 08 – Mléko do škol[16] || Závazky || (1a) || || 75 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 ||

|| Platby || (2a) || || 75 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 ||

|| CELKEM prostředky || Závazky || =1+1a || || 197 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 ||

|| Platby || =2+2a || || 197 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 ||

|| Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || 197 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| Platby || (5) || || 197 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || 0 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| CELKEM prostředky na OKRUH 2 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || || 197 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| Platby || =5+ 6 || || 197 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“ ||

v milionech EUR

|| || || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: AGRI || || ||

Ÿ Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

GŘ AGRI CELKEM || Prostředky || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

v milionech EUR

|| || || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Platby || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– X       Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– ¨      Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR

Uveďte cíle a výstupy || || || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

VÝSTUPY ||

Druh[17] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady

SPECIFICKÝ CÍL || Zlepšit přístup k potravinám pro citlivé skupiny společnosti ||

Výstup || Počet doprovodných opatření || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || Počet dětí v doprovodných opatřeních || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || Počet doprovodných opatření týkajících se oblasti zemědělství || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨      Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– X       Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR

|| 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || ||

Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨      Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– X       Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 4 || 4 || 4 || 4 || 4

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || ||

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || ||

XX 01 04 yy || – v ústředí || || || || ||

– při delegacích || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || ||

10 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || ||

CELKEM (*) || 4 || 4 || 4 || 4 || 4

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Správa právních předpisů, tvorba politik, ekonomická analýza a poradenství, koordinace různých útvarů a konzultace mezi nimi, vnitřní komunikace a informování veřejnosti, zastupování orgánů a jednání, zpracování statistických údajů.

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X       Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨      Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

– ¨      Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– X Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Finanční příspěvek Unie na tento režim se uvádí v čl. 1 bodě 3 předlohy nařízení. O výši (paušální) podpory Unie v souvislosti s náklady na jednu porci ovoce a zeleniny a mléka se rozhodne prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Výše příspěvku EU na cenu produktů bude omezena maximální výší podpory EU na porci produktů u ovoce a zeleniny i mléka. Členské státy budou mít možnost poskytovat vnitrostátní příplatky nebo přilákat soukromé investory s cílem rozšířit rozsah a/nebo intenzitu své intervence v rámci projektů pro školy. V této fázi nelze výši celkového příspěvku třetích stran vyčíslit vzhledem k tomu, že se může jednat o různé subjekty (veřejné a/nebo soukromé) a že v současnosti chybí příslušné informace.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– X       Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨      Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

[1]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

[2]               Zvláštní výbor pro zemědělství, 11. listopadu 2013.

[3]               Nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s.12).

[4]               Úř. věst. C , , s. .   

[5]               Úř. věst. C , , s. .

[6]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

[7]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

[8]               ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[9]               Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[10]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[11]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[12]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[13]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[14]             Částky v rozpočtu na rok 2014 se uvádějí pouze pro informaci.

[15]             Pro účely porovnání se předpokládá, že provádění započne v roce 2016. Navíc se u projektu „Ovoce do škol“ počínaje školním rokem 2014/2015 uplatní navýšení finančního krytí, jež bylo dohodnuto v rámci reformy SZP (nařízení Rady (EU) č. 1370/2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty), přičemž se předpokládá, že příslušná částka bude plně využita.

[16]             U projektu „Mléko do škol“ stanoví návrh finanční krytí ve výši 80 milionů EUR na jeden školní rok. Tato částka odpovídá očekávané míře čerpání rozpočtu a je v souladu s celkovými částkami na výdaje související s trhem a přímé podpory, s nimiž se počítá ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020.

[17]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).