DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Cílem zootechnických právních předpisů Unie je podpora volného obchodu s plemennými zvířaty a jejich genetickým materiálem se zřetelem k udržitelnosti šlechtitelských programů a zachování genetických zdrojů.

Zootechnické právní předpisy Unie v současnosti sestávají ze čtyř (vertikálních) základních aktů vztahujících se k jednotlivým druhům, ve kterých jsou stanoveny základní zásady týkající se plemenných zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých. Tyto směrnice Rady vytváří právní základ pro to, aby Komise mohla přijímat podrobná opatření v oblasti:

– schvalování nebo uznávání plemenářských organizací, plemenářských spolků a soukromých podniků a jejich zařazování na seznam,

– registrace a klasifikace zvířat v plemenných knihách a, v případě hybridů plemenných prasat, evidování v registrech,

– testování užitkovosti a genetického hodnocení a

– obsahu a formy zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich sperma, vajíčka a embrya.

Technické požadavky na přijímání plemenných zvířat do plemenitby, které mají identickou povahu, jsou však v současnosti regulovány třemi směrnicemi Rady a jedním rozhodnutím Komise.

Kromě toho nebyla přijata žádná prováděcí opatření ke směrnici Rady 91/174/EHS, kterými by byly stanoveny zásady obchodu s čistokrevnými plemennými zvířaty jiných druhů zvířat.

Horizontální směrnice doplněná o prováděcí opatření stanoví pravidla pro dovoz plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů ze třetích zemí.

Specifické rozhodnutí Rady navíc stanoví pravidla pro jmenování referenčního centra pro chov skotu.

Tento návrh se skládá z dvanácti kapitol a pěti technických příloh.

Kapitoly I–VIII návrhu kombinují ustanovení směrnic Rady 2009/157/ES (skot), 88/661/EHS (čistokrevná plemenná prasata a hybridy plemenných prasat), 89/361/EHS (ovce a kozy), 90/427/EHS (koňovití, 91/174/EHS (ostatní zvířata) a 94/28/ES (dovoz), jak je uvedeno ve srovnávací tabulce.

Kapitola III obsahuje konkrétně ustanovení popisující vztah mezi chovateli a plemenářskými spolky a řešení sporů s přihlédnutím k postupům, jež v současnosti stanoví rozhodnutí Komise 92/354/EHS.

Kapitola IV zahrnuje konkrétně ustanovení o přijímání plemenných zvířat pro účely plemenitby a umělého oplodnění, jež v současnosti stanoví směrnice Rady 87/328/EHS (skot), 90/118/EHS (čistokrevná prasata) a 90/119/EHS (hybridy plemenných prasat), jak je uvedeno ve srovnávací tabulce, a rovněž rozhodnutí Komise 90/257/EHS (ovce a kozy).

Kapitola V o testování užitkovosti zahrnuje konkrétně ustanovení rozhodnutí Rady 96/463/ES, kterým se určuje referenční institut pro testovací metody pro čistokrevný plemenný skot.

Kapitoly IX a X tohoto návrhu tvoří právní základ pro provádění úředních kontrol v zootechnické oblasti a spolupráci mezi příslušnými orgány, s přihlédnutím k obecným zásadám pro takové kontroly. Tato ustanovení byla zahrnuta s ohledem na nový právní rámec pro zdraví zvířat a návrh nařízení o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech. V důsledku uvedených právních iniciativ se právní předpisy o kontrolách zvířat a jejich zárodečných produktů v obchodu uvnitř Unie (směrnice Rady 90/425/EHS), o dovozu ze třetích zemí (směrnice Rady 91/496/EHS) a o spolupráci mezi příslušnými orgány (směrnice Rady 89/608/EHS) již nepoužijí na zootechnické aspekty. Navrhovaný text do značné míry vychází z návrhu nového nařízení o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech, zejména z hlavy II o úředních kontrolách, hlavy IV o správní pomoci, hlavy VI o kontrolách Komise a hlavy VII o donucovacích opatřeních uvedeného návrhu.

Kapitola XI odráží vstup v platnost Lisabonské smlouvy, která vyžaduje sladit zmocňovací ustanovení obsažená v základních zootechnických právních aktech Unie s článkem 290 a článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Za tímto účelem je pro každé opatření, které má být přijato v souvislosti s pravomocemi stanovenými základním aktem, nezbytné určit potřebné přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU nebo prováděcí pravomoci v souladu s článkem 291 SFEU.

Kapitola XII obsahuje závěrečná ustanovení o zrušení a o datech vstupu v platnost a použitelnosti.

Příloha I (podrobná kritéria pro uznávání plemenářských spolků a schvalování šlechtitelských programů) zahrnuje ustanovení, která jsou v současnosti stanovena v přílohách rozhodnutí Komise 84/247/EHS (skot), 89/501/EHS (čistokrevná plemenná prasata), 89/504/EHS (hybridy plemenných prasat), 90/257/EHS (ovce a kozy) a 92/353/EHS (koňovití).

Příloha II (podrobná kritéria pro zápis plemenných zvířat do plemenných knih) zahrnuje ustanovení, která jsou v současnosti stanovena v rozhodnutích Komise 84/419/EHS (skot), 89/502/EHS (čistokrevná plemenná prasata), 89/505/EHS (hybridy plemenných prasat), 90/255/EHS (ovce a kozy) a 96/78/ES (koňovití).

Příloha III (podrobná kritéria pro testování užitkovosti a genetické hodnocení) zahrnuje ustanovení, která jsou v současnosti stanovena v rozhodnutích Komise 2006/427/ES (skot), 89/507/EHS (čistokrevná plemenná prasata a hybridy plemenných prasat) a 90/256/EHS (ovce a kozy).

Příloha IV (funkce a povinnosti referenčních center EU) je odrazem přílohy II rozhodnutí Rady 96/463/ES.

Příloha V (zootechnická osvědčení) zahrnuje požadavky na základní informace, které jsou v současnosti stanoveny v přílohách rozhodnutí Komise 2005/379/ES (skot), 89/503/EHS (čistokrevná plemenná prasata), 89/506/EHS (hybridy plemenných prasat), 90/258/EHS (ovce a kozy), 96/79/ES (koňovití), 96/509/ES (dovoz spermatu čistokrevných plemenných zvířat z řad skotu, prasat, ovcí a koz) a 96/510/ES (dovoz plemenných zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí).

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Ukázalo se, že základní zásady a hlavní pravidla zootechnických právních předpisů Unie jsou přiměřené a dostatečně přizpůsobené technickému vývoji v oblasti chovu zvířat, a proto byly v návrhu ponechány. Jelikož jsou však stávající zootechnické právní předpisy Unie uspořádány vertikálně podle druhů zvířat, byla téměř totožná ustanovení zjednodušena, byla přepracována do preciznějšího a soudržnějšího znění ve formě nařízení s cílem vyhnout se překážkám bránícím obchodu, které vznikají při provedení do právního řádu členských států.

Během posledních 20 let se Komise pravidelně setkávala s členskými státy na zasedáních Stálého zootechnického výboru, kde se projednávaly zootechnické otázky, a tímto způsobem byl tento právní předpis vypracován společně. Přeshraniční činnosti schválených plemenářských spolků jsou však stále kontroverzní záležitostí, protože některé členské státy poukázaly na rozdíly v provádění základních směrnic v jednotlivých státech. Tato situace se nezměnila až do posledního zasedání zootechnické pracovní skupiny v únoru 2012, kde byly předloženy a projednávány hlavní součásti, struktura a nové prvky návrhu.

Kromě toho řeší Komise řadu problémů, které nadnesli chovatelé, plemenářské spolky a příslušné orgány a které souvisejí s rozdílným výkladem stávajících ustanovení ze strany příslušných orgánů v členských státech. Komise si je tedy dobře vědoma potřeb odvětví šlechtitelství a dohlížejících příslušných orgánů.

Navrhovaná ustanovení o úředních kontrolách v zootechnické oblasti jsou (s nezbytnými úpravami) plně sladěna s ustanoveními, která navrhla Komise po intenzivní konzultaci se zúčastněnými stranami pro účely nařízení o úředních kontrolách a činnostech ve veterinární oblasti.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Navrhované nařízení vymezuje v jednotném právním rámci zásady pro uznávání plemenářských organizací, chovatelských sdružení a soukromých podniků a vytváření jejich seznamů, pro schvalování jejich šlechtitelských programů, zápis zvířat do plemenných knih a jejich klasifikaci podle jejich vlastností, evidování hybridů plemenných prasat v registrech, testování výkonnosti a genetické hodnocení a obsah zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich sperma, vajíčka a embrya.

Dále stanoví pravidla pro dovoz plemenných zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí ze třetích zemí a pro určování referenčních center pro šlechtění zvířat.

V tomto nařízení jsou stanovena ustanovení o provádění úředních kontrol a zootechnických kontrol a o řešení sporů, které vznikají, když zootechnické kontroly odhalí případy nedodržování zootechnických požadavků.

Pravidla obsažená v tomto návrhu však odrážejí pravidla stanovená v návrhu nového nařízení o úředních kontrolách, který předložila Komise a který se v současnosti projednává v Evropském parlamentu a Radě. S cílem zabránit nekonzistentnosti mezi těmito dvěma texty a zajistit harmonizovaný přístup v oblasti kontrol bude Komise pozorně sledovat vývoj diskusí o těchto dvou textech a včas předloží nezbytný návrh, aby zajistila, že ustanovení o úředních kontrolách v oblasti zootechniky budou zahrnuta do budoucího nařízení o úředních kontrolách.

Navrhované nařízení vytváří právní základ pro přijímání opatření v přenesené pravomoci a prováděcích opatření v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Žádné.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

Žádné.

2014/0032 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zootechnických a genealogických podmínkách pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty v Unii a jejich dovoz do Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[1],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

po obdržení stanoviska Výboru regionů[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Chov domácích zvířat – skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých a v menší míře chov zvířat jiných druhů – zaujímá důležité místo v zemědělství Unie a je pro něj zdrojem příjmů. Chovu zvířat uvedených druhů nejlépe prospěje využití čistokrevných plemenných zvířat nebo hybridů plemenných prasat se zaznamenanou vysokou genetickou hodnotou.

(2)       Členské státy proto v rámci své zemědělské politiky, a někdy i prostřednictvím veřejných investic, soustavně usilují o rozvoj chovu zvířat s konkrétními genetickými vlastnostmi, která splňují stanovené normy užitkovosti. Rozdíly v těchto normách mohou vytvářet technické překážky bránící obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a jejich dovozu do Unie.

(3)       Směrnice Rady 88/661/EHS ze dne 19. prosince 1988 o zootechnických normách pro plemenná prasata[4], směrnice Rady 89/361/EHS ze dne 30. května 1989 o čistokrevných plemenných ovcích a kozách[5], směrnice Rady 90/427/EHS ze dne 26. června 1990 o zootechnických a genealogických podmínkách pro obchod s koňovitými uvnitř Společenství[6], směrnice Rady 91/174/EHS ze dne 25. března 1991 o zootechnických a genetických podmínkách uvádění čistokrevných zvířat na trh a o změně směrnic 77/504/EHS a 90/425/EHS[7], směrnice Rady 94/28/ES ze dne 23. června 1994, kterou se stanoví zásady zootechnických a genealogických podmínek pro dovoz zvířat, spermatu, vajíček a embryí ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 77/504/EHS o čistokrevném plemenném skotu[8], a směrnice Rady 2009/157/ES ze dne 30. listopadu 2009 o čistokrevném plemenném skotu[9] stanoví právní rámec pro právní předpisy Unie o chovu čistokrevného skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých a hybridů plemenných prasat. Cílem těchto směrnic je rozvoj chovu dobytka v Unii, ale zároveň i regulace obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty v Unii a jejich dovozu do Unie tak, aby byla zachována konkurenceschopnost odvětví plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů v Unii.

(4)       Cílem přijetí směrnice Rady 87/328/EHS ze dne 18. června 1987 o přijetí čistokrevného plemenného skotu do plemenitby[10], směrnice Rady 90/118/EHS ze dne 5. března 1990 o přijetí čistokrevných plemenných prasat do plemenitby[11] a směrnice Rady 90/119/EHS ze dne 5. března 1990 o přijetí hybridů plemenných prasat do plemenitby[12] bylo zabránit tomu, aby vnitrostátní pravidla o přijetí plemenného skotu a plemenných prasat do plemenitby a o produkci a používání jejich spermatu, oocytů a embryí nezakazovaly, neomezovaly ani nebyly překážkou pro obchod uvnitř Unie, ať již se jedná o přirozenou plemenitbu, umělé oplodnění či odběr spermatu, oocytů nebo embryí.

(5)       Na základě směrnic uvedených ve 3. bodě odůvodnění přijala Komise po konzultaci s členskými státy v rámci Stálého zootechnického výboru zřízeného podle rozhodnutí Rady 77/505/EHS ze dne 25. července 1977, kterým se zřizuje Stálý zootechnický výbor[13], řadu rozhodnutí, jež stanoví kritéria pro schvalování nebo uznávání plemenářských organizací a chovatelských sdružení (dále jen „plemenářské spolky“), zápis plemenných zvířat do plemenných knih, přijetí čistokrevných zvířat z řad ovcí a koz do plemenitby a k umělému oplodnění, testování užitkovosti a genetické hodnocení plemenných zvířat z řad skotu, prasat, ovcí a koz a zavedení potvrzení o původu zvířete pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty, podle jednotlivých druhů zvířat.

(6)       Komise rovněž zavedla seznam plemenářských subjektů ze třetích zemí a vzor potvrzení o původu zvířete pro dovoz plemenných zvířat a jejich spermatu, oocytů a embryí do Unie.

(7)       Právní předpisy Unie v oblasti chovu zvířat rovněž přispěly k zachování živočišných genetických zdrojů, k ochraně genetické biologické rozmanitosti a k výrobě typických kvalitních regionálních produktů, které jsou založeny na specifických dědičných vlastnostech místních plemen domácích zvířat.

(8)       Směrnice 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES jsou si co do struktury a obsahu do značné míry podobné. Některé z těchto směrnic postupem času doznaly změn. V zájmu jednoduchosti a jednotnosti právních předpisů Unie je vhodné pravidla Unie, jež jsou v nich stanovena, zjednodušit.

(9)       V posledních dvaceti letech musela Komise reagovat na značný počet stížností chovatelů a plemenářských organizací, jež se týkaly provádění právních předpisů Unie o chovu zvířat ve vnitrostátním právu a jejich výkladu v jednotlivých členských státech. S cílem zajistit jednotné uplatňování pravidel Unie týkajících se plemenných zvířat a vyhnout se překážkám bránícím obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty, jež vyplývají z rozdílů v provádění těchto směrnic ve vnitrostátním právu, měly by právní předpisy Unie, jež stanoví zootechnické a genealogické podmínky pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a jejich dovoz do Unie, stanoveny formou nařízení.

(10)     Zkušenosti dále ukazují, že je třeba zpřesnit znění a sjednotit terminologii, která je v uvedených směrnicích použita, což usnadní uplatňování těchto pravidel. V zájmu jasnosti a jednotnosti právních předpisů Unie je také vhodné stanovit více definic.

(11)     Termín „plemeno“ by však měl zůstat blíže neurčeným právním konceptem, jenž plemenářským spolkům umožňuje popsat skupinu zvířat vyznačující se dostatečnou genetickou jednotností, která je podle jejich názoru odlišuje od jiných zvířat téhož druhu, a zapsat je spolu s uvedením jejich známých předků do plemenných knih, aby bylo možno reprodukovat jejich zděděné znaky prostřednictvím rozmnožování, výměny a selekce v rámci stanoveného šlechtitelského programu.

(12)     Toto nařízení by mělo stanovit pravidla pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a jejich dovoz do Unie s cílem podpořit životaschopné šlechtitelské programy zaměřené na zkvalitnění plemen a zachovat genetickou biologickou rozmanitost domácích zvířat.

(13)     Cílem pravidel týkajících se čistokrevných plemenných zvířat, jež stanoví toto nařízení, by proto mělo být zajistit přístup k obchodu založenému na schválených zásadách pro uznávání plemenářských spolků, které se zabývají chovem plemenných zvířat, a schvalování jejich příslušných šlechtitelských programů. Toto nařízení by také mělo stanovit kritéria pro zápis čistokrevných plemenných zvířat do různých tříd v hlavním oddíle plemenných knih a pravidla pro testování užitkovosti, pro genetické hodnocení a kritéria pro přijetí plemenných zvířat do plemenitby a rovněž obsah zootechnických osvědčení.

(14)     Podobně i cílem pravidel týkajících se hybridů plemenných prasat, jež stanoví toto nařízení, by mělo být zajistit přístup k obchodu založenému na schválených zásadách pro uznávání chovů, které se zabývají křížením různých hybridů plemenných prasat, a schvalování jejich příslušných šlechtitelských programů. Toto nařízení by také mělo stanovit kritéria pro zápis hybridů plemenných prasat do hlavního oddílu registrů plemen, pravidla pro testování užitkovosti a pro genetické hodnocení a kritéria pro přijetí hybridů plemenných prasat do plemenitby a rovněž obsah zootechnických osvědčení.

(15)     Jelikož cíle tohoto nařízení, tj. zajistit harmonizovaný přístup k obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a k jejich dovozu do Unie a potřebné úřední kontroly šlechtitelských programů prováděných plemenářskými spolky a chovy, nemůže být členskými státy uspokojivě dosaženo na vnitrostátní úrovni, a může jej tedy být vzhledem k jeho účinku, složitosti a přeshraniční a mezinárodní povaze lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Jelikož se oblast působnosti tohoto nařízení omezuje na to, co je nezbytné k dosažení těchto cílů, odpovídá také zásadě proporcionality uvedené v čl. 5 odst. 4 uvedené smlouvy.

(16)     Kvalita služeb poskytovaných plemenářskými spolky a chovy a způsob, jakým zvířata hodnotí a klasifikují, má dopad na hodnotu plemenných zvířat na trhu. Proto by měla být stanovena pravidla pro uznávání plemenářských spolků a chovů, která budou založena na harmonizovaných kritériích Unie, a pro dohled nad nimi ze strany příslušných orgánů členských států, aby se zajistilo, že jimi zavedená pravidla nebudou vytvářet rozdíly mezi šlechtitelskými programy a šlechtitelskými normami, a nebudou tak vytvářet technické překážky, jež brání obchodu uvnitř Unie.

(17)     V tomto nařízení by měly být stanoveny obdobné postupy pro vytváření seznamů uznaných plemenářských spolků a chovů včetně aktualizace, předávání a zveřejňování těchto seznamů, jako jsou postupy stanovené ve směrnicích 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES.

(18)     Právo plemenářského spolku nebo chovu, který splňuje stanovená kritéria, na uznání je základní zásadou zootechnických právních předpisů Unie. Ochrana hospodářské činnosti stávajícího uznaného plemenářského spolku by nadále již neměla opravňovat příslušný orgán k tomu, aby odmítl uznat další plemenářský spolek pro totéž plemeno. Totéž platí pro schvalování zeměpisného rozšíření šlechtitelského programu, který se provádí u téhož plemene nebo u plemenných zvířat, která lze získat z chovné populace stávajícího plemenářského spolku. Příslušný orgán by však měl mít právní základ pro zamítnutí uznání nebo schválení, pokud existuje opodstatněné riziko, že takové uznání nebo schválení by ohrozilo udržení vzácného plemene nebo ochranu genetické rozmanitosti.

(19)     Jelikož pro udržení vzácných plemen je nezbytné zřizovat a uznat plemenářské spolky s omezeným počtem plemenných zvířat v jejich plemenných knihách, neměl by počet plemenných zvířat zapsaných v plemenných knihách obecně být hlavní podmínkou pro uznání plemenářského spolku a schválení jeho šlechtitelského programu, tím spíše proto, že uznání se provádí na vnitrostátní úrovni, ale vhodná plemenná zvířata mohou být zapsána do plemenných knih v jiných členských státech nebo ve třetích zemích.

(20)     Plemenářské spolky a chovy uznané v jednom členském státě by měly mít možnost uskutečňovat svůj schválený šlechtitelský program v jednom nebo více členských státech, aby se zajistilo co nejlepší využití plemenných zvířat s vysokou genetickou hodnotou jako důležitý produkční faktor v Unii. Za tímto účelem by jednoduchý oznamovací postup měl zajistit, že příslušný orgán v tomto jiném členském státě bude o zamýšlené činnosti informován.

(21)     Aby se zabránilo budoucím konfliktům mezi plemenářskými spolky, které chtějí poskytovat služby chovatelům, a orgány odmítajícími uznat nové plemenářské spolky, jež konkurují stávajícím spolkům, bylo nezbytné oddělit formální uznání plemenářského spolku nebo plemenářské organizace od schvalování zamýšlených šlechtitelských programů.

(22)     Na základě různých stížností, jimiž se Komise musela v posledních letech zabývat, se jeví, že toto nařízení by mělo stanovit jasná pravidla upravující vztah mezi plemenářským spolkem, který zakládá filiální plemennou knihu některého konkrétního plemene čistokrevných plemenných koňovitých, a plemenářským spolkem, který tvrdí, že založil plemennou knihu původu uvedeného plemene.

(23)     Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha I s cílem přizpůsobit kritéria pro uznávání plemenářských spolků a chovů a pro schvalování šlechtitelských programů vývoji v odvětví šlechtitelství.

(24)     Je nezbytné vyjasnit vztah mezi chovateli a plemenářskými spolky a chovy, zejména aby bylo zajištěno jejich právo na členství v plemenářských organizacích a chovech a jejich právo zapojit se do šlechtitelského programu v zeměpisné oblasti, ve které je prováděn. Plemenářské spolky by měly mít pravidla, jež zabrání diskriminaci chovatelů na základě jejich původu, a musí poskytovat určité minimum služeb.

(25)     Zkušenosti získané zejména při používání směrnice 90/427/EHS a v menší míře také směrnic 89/361/EHS a 2009/157/ES ukazují, že jsou nezbytná přesnější pravidla pro účinné řešení sporů mezi chovateli na jedné straně a plemenářskými spolky na straně druhé, která budou vycházet z jasně stanoveného jednacího řádu a z vymezených práv a povinností členů. Toho se nejlépe dosáhne, jestliže budou spory řešeny v rámci právního systému členského státu, ve kterém vznikly. Komise by měla být zapojena pouze do řešení sporů, které vzniknou mezi subjekty v různých členských státech a nelze je účinně vyřešit v právním systému členských států, v nichž vznikly.

(26)     Plemenářské spolky, které zakládají a vedou plemenné knihy čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, a chovy, které zakládají a vedou registry plemen hybridů plemenných prasat, by měly do svých plemenných knih a registrů plemen zapisovat plemenná zvířata bez diskriminace z důvodu členského státu původu zvířat nebo jejich majitelů, a pokud to šlechtitelský program umožňuje, klasifikovat tato zvířata podle jejich vlastností.

(27)     Plemenářským spolkům by rovněž mělo být umožněno zakládat doplňkové oddíly plemenných knih, aby v rámci svého šlechtitelského programu mohly dále šlechtit zvířata, která nesplňují kritéria pro čistokrevná plemenná zvířata příslušného plemene.

(28)     Plemenářským spolkům, které vedou plemenné knihy určitých čistokrevných plemenných koňovitých, by však mělo být i nadále povoleno stanovit kritéria pro zápis čistokrevných koňovitých do těchto knih vzhledem k tomu, že v případě, že takoví koňovití pocházejí z umělého oplodnění, je třeba jejich zápis regulovat.

(29)     S výjimkou koňovitých se čistokrevná plemenná zvířata zapsaná do plemenných knih identifikují v souladu s veterinárními právními předpisy Unie o identifikaci. V případě čistokrevných plemenných koňovitých provádějí identifikaci koní a oslů také plemenářské spolky, které je zapisují nebo evidují pro zápis do svých plemenných knih a vydávají identifikační dokumenty (pasy). Poskytují tím službu nejen chovatelům, ale i příslušnému orgánu, který odpovídá za identifikaci a evidenci hospodářských zvířat. Tento systém však vedl k tomu, že pasy vydával velký počet subjektů, což, jak se ukázalo, ztěžovalo úřední kontroly dodržování právních předpisů Unie v oblasti hygieny potravin a veterinárních léčivých přípravků v případech, kdy příslušné veterinární orgány neměly okamžitě k dispozici základní informace, například pokud neexistovala centrální databáze, nebyly dodržovány společné vysoké standardy týkající se kvality identifikačních dokumentů a úřední dohled nebyl dostatečný. Je proto nezbytné vyžadovat, aby i čistokrevní plemenní koňovití byli zapisováni do příslušných plemenných knih podle jejich veterinární identifikace, a současně umožnit, aby příslušné veterinární orgány mohly za určitých podmínek přenést vydávání úředních identifikačních dokumentů pro čistokrevné plemenné koňovité na uznané plemenářské spolky.

(30)     Aby bylo zajištěno, že podmínky pro zápis čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih a pro evidování hybridů plemenných prasat v registru plemen bude možno přizpůsobit vývoji v odvětví šlechtitelství, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se odpovídajícím způsobem mění příloha II.

(31)     Přijetí plemenných zvířat pro účely plemenitby, do přirozené plemenitby nebo asistované reprodukce by mělo být regulováno na úrovni Unie, aby se předešlo vzniku překážek bránícím obchodu, zejména pokud taková plemenná zvířata byla podrobena testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení podle pravidel stanovených v tomto nařízení, zejména v příloze III.

(32)     Pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení plemenného skotu, prasat, ovcí a koz, které se testují na omezený počet znaků, byla stanovena na úrovni Unie, avšak jejich harmonizaci až dosud bránily měnící se požadavky na různá plemena, využití a selekce čistokrevných plemenných koňovitých. Pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení jsou namísto toho v současnosti pro jednotlivá plemena stanovena v plemenné knize původu daného plemene.

(33)     Komise by měla být zmocněna k tomu, aby stanovila požadavky týkající se testování užitkovosti a genetického hodnocení také pro čistokrevné plemenné koňovité a změnila stávající požadavky přílohy III tak, aby zohledňovaly technický a vědecký pokrok nebo vývoj v právním prostředí ovlivňující testování, jako je nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)[14], nebo tak, aby na žádost členských států do nich byly zahrnuty i podmínky pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevných plemenných koňovitých.

(34)     Testování užitkovosti a genetické hodnocení mohou provádět instituce, jež plemenářský spolek nebo chov určí. Tyto určené instituce musí spolupracovat s referenčními centry Evropské unie, které určí Komise. Komise by tudíž měla být zmocněna k tomu, aby prováděcími akty tato referenční centra Evropské unie určila, a měly by jí být uděleny potřebné pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci, v nichž budou popsány jejich povinnosti a funkce, v případě potřeby i provedením změn v příloze IV. Tato referenční centra jsou způsobilá pro podporu z Unie v souladu s rozhodnutím Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti[15]. V případě čistokrevného plemenného skotu provádí v současnosti testování užitkovosti a genetické hodnocení plemenářský spolek s pomocí střediska Interbull, referenčního institutu Evropské unie stanoveného rozhodnutím Rady 96/463/ES ze dne 23. července 1996, kterým se určuje referenční institut pověřený spoluprací na sjednocování testovacích metod a vyhodnocování výsledků čistokrevného plemenného skotu[16].

(35)     Jelikož ustanovení tohoto nařízení se týkají pouze chovu skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, je nezbytné zmocnit Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci o uznávání plemenářských spolků, schvalování šlechtitelských programů, zápisu plemenných zvířat do plemenných knih, testování užitkovosti a genetickém hodnocení a přijetí do plemenitby a rovněž prováděcích aktů týkajících se zootechnických osvědčení pro obchod s plemennými zvířaty jiných druhů a jejich zárodečnými produkty a jejich dovoz do Unie, pokud to bude nezbytné pro odstranění překážek bránících obchodu.

(36)     Dovoz plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů má pro evropské zemědělství zásadní význam. Dovoz plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů by proto měl být uskutečňován za podmínek velmi blízkých pravidlům, jimiž se řídí obchod mezi členskými státy. Plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty by měly mít nárok na zápis do hlavního oddílu plemenné knihy nebo registru plemen v Unii pouze tehdy, pokud úroveň úředních kontrol prováděných ve vyvážející třetí zemi poskytuje stejnou míru jistoty ohledně detailů původu a výsledků testování užitkovosti a genetického hodnocení jako v Unii. Kromě toho by plemenářské subjekty ve třetích zemích měly na základě vzájemnosti recipročně přijímat plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty od příslušného plemenářského spolku nebo chovu uznaného v Unii.

(37)     Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku[17] stanoví, že nomenklaturu zboží neboli „kombinovanou nomenklaturu“ či zkráceně „KN“, která současně splňuje požadavky společného celního sazebníku, statistiky vnějšího obchodu Společenství a jiných politik Unie v oblasti dovozu nebo vývozu zboží, má stanovovat Komise. Příloha I uvedeného nařízení obsahuje seznam kódů KN pro čistokrevný plemenný skot, prasata, ovce, kozy a koňovité a pro sperma skotu a stanoví, že jsou vyjmuty ze smluvních celních sazeb. V takovém případě by tato zvířata a jejich zárodečné produkty měly být doprovázeny vhodným zootechnickým osvědčením prokazujícím jejich klasifikaci jako čistokrevných plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů.

(38)     Po vstupu na území Unie plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty podstupují veterinární kontroly podle směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS[18], a podle směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství[19]. Kromě toho by uvedené komodity měly podléhat rovněž nezbytným zootechnickým kontrolám stanoveným tímto nařízením.

(39)     Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení 1151/2012, [….]/2013 a směrnic 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES, 2008/120/ES a 2009/128/ES (nařízení o úředních kontrolách)[20]. Předpokládá se, že uvedeným nařízením bude zrušeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat[21], směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu[22] a směrnice 91/496/EHS a 97/78/EC a do uvedeného nového nařízení budou s určitými úpravami začleněna určitá pravidla stanovená v uvedených aktech. Do oblasti působnosti uvedeného nařízení však nemají být začleněny zootechnické a genealogické podmínky pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a jejich dovoz do Unie. Pravidla o provádění úředních kontrol a jiných úředních činností týkajících se plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů je proto nezbytné stanovit v tomto nařízení.

(40)     Pro účinné uplatňování pravidel Unie o plemenných zvířatech a jejich zárodečných produktech stanovených v tomto nařízení je nezbytné, aby příslušné orgány členských států vzájemně spolupracovaly a v případě potřeby poskytovaly správní pomoc. Proto by měla být v tomto nařízení s nezbytnými úpravami stanovena obecná pravidla správní pomoci a spolupráce obdobná pravidlům, jež v současnosti stanoví hlava IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

(41)     Tam, kde úřední kontroly v členských státech nebo kontroly dovozu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie odhalí porušení zootechnických a genealogických požadavků stanovených pro takový dovoz v tomto nařízení, které by pravděpodobně mohlo vést k narušení obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty v Unii, měly by být tímto nařízením svěřeny Komisi pravomoci přijímat zvláštní opatření mající za cíl omezit dopad takového porušení.

(42)     Příslušné orgány členských států by rovněž měly mít potřebné pravomoci pro prosazování zootechnických a genealogických pravidel Unie týkajících se plemenných zvířat, jež jsou stanovena v tomto nařízení, včetně pozastavení schválení šlechtitelského programu nebo zrušení uznání plemenářského spolku nebo chovu v případě, že nedodržují zootechnická a genealogická pravidla stanovená v tomto nařízení.

(43)     Komise by případně měla provádět kontroly v členských státech, zejména s ohledem na výsledky úředních kontrol prováděných členskými státy, s cílem zajistit uplatňování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení ve všech členských státech.

(44)     Aby mohla Komise zřídit seznamy třetích zemí, ze kterých by měl být povolen dovoz plemenných zvířat a jejich spermatu, oocytů a embryí do Unie, stanovit podmínky pro takový dovoz, získávat informace o fungování dvoustranných dohod a o případech, kdy hrozí závažné porušení podmínek pro takový dovoz stanovených v tomto nařízení, měla by být případně zmocněna provádět jménem Unie kontroly ve třetích zemích.

(45)     Vzhledem k tomu, že směrnice 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES mají být zrušeny a nahrazeny tímto nařízením, je nezbytné zrušit také akty Komise přijaté podle uvedených směrnic a nahradit je akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty, jež budou přijaty podle tohoto nařízení. Komise by proto měla být zmocněna přijímat tyto akty v přenesené pravomoci a tyto prováděcí akty.

(46)     K zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení a k jeho doplnění nebo provádění změn v přílohách I–V by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o používané postupy a kritéria a požadované podmínky pro uznávání plemenářských spolků a chovů, schvalování šlechtitelských programů, zápis zvířat do plemenných knih a registrů plemen, přijetí plemenných zvířat do plemenitby, k přirozenému rozmnožování a asistované reprodukci, provádění testování užitkovosti a genetického hodnocení, stanovení zootechnických a genealogických požadavků pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a jejich dovoz ze třetích zemí a popis povinností a funkcí referenčního centra.

(47)     Komisi by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy svěřena pravomoc přijímat akty týkající se obchodu s čistokrevnými plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty druhů jiných, než je skot, prasata, ovce, kozy a koňovití, a akty týkající se jejich dovozu do Unie, aby se členským státům umožnilo reagovat na narušení obchodu, ale hlavně (což je mnohem důležitější) reagovat v případě, kdy hrozí vyhynutí vzácného plemene nebo kdy je ohrožena ochrana genetické rozmanitosti.

(48)     Obzvláště důležité je, aby Komise během přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měla Komise zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(49)     Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci k zajištění jednotných podmínek pro provádění ustanovení tohoto nařízení o tvorbě seznamů plemenářských spolků a chovů, určování referenčních center, jež mají zajistit jednotné uplatňování metod pro testování užitkovosti a genetického hodnocení plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů, stanovení vzorů zootechnických osvědčení, jež musí doprovázet plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, a určitých pravidel pro provádění úředních kontrol. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[23].

(50)     Pravidla stanovená ve směrnicích 87/328/EHS, 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/118/EHS, 90/119/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES a v rozhodnutí Rady 96/463/ES mají být nahrazena pravidly stanovenými v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech, které přijme Komise podle tohoto nařízení. Uvedené právní akty by proto měly být zrušeny.

(51)     Rozhodnutí Komise 84/247/EHS ze dne 27. dubna 1984 o kritériích pro uznávání chovatelských organizací a sdružení, které vedou nebo zakládají plemenné knihy pro čistokrevný plemenný skot[24], rozhodnutí Komise 84/419/EHS ze dne 19. července 1984 o kritériích pro zápis skotu do plemenných knih[25], rozhodnutí Komise 2006/427/ES ze dne 20. června 2006, kterým se stanoví metody pro kontrolu užitkovosti a stanovení genetické hodnoty čistokrevného plemenného skotu[26], rozhodnutí Komise 89/501/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví kritéria pro uznávání a dohled nad chovatelskými sdruženími a plemenářskými organizacemi, které zakládají nebo vedou plemenné knihy pro čistokrevná plemenná prasata[27], rozhodnutí Komise 89/502/EHS ze dne 18. července 1989 o kritériích pro zápis čistokrevných plemenných prasat do plemenných knih[28], rozhodnutí Komise 89/504/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví kritéria pro uznávání a dohled nad chovatelskými sdruženími, plemenářskými organizacemi a soukromými podniky, které zakládají nebo vedou registry pro hybridy plemenných prasat[29], rozhodnutí Komise 89/505/EHS ze dne 18. července 1989 o kritériích pro zápis hybridů plemenných prasat do registrů[30], rozhodnutí Komise 89/507/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví metody pro kontrolu užitkovosti a stanovení genetické hodnoty čistokrevných plemenných prasat a hybridů plemenných prasat[31], rozhodnutí Komise 90/254/EHS ze dne 10. května 1990, kterým se stanoví kritéria pro schvalování chovatelských organizací a sdružení, které vedou nebo zakládají plemenné knihy pro čistokrevné plemenné ovce a kozy[32], rozhodnutí Komise 90/255/EHS ze dne 10. května 1990 o kritériích pro zápis čistokrevných plemenných ovcí a koz do plemenných knih[33], rozhodnutí Komise 90/256/EHS ze dne 10. května 1990 o metodách pro kontrolu užitkovosti a stanovení genetické hodnoty čistokrevných plemenných ovcí a koz[34], rozhodnutí Komise 90/257/EHS ze dne 10. května 1990 o kritériích pro přijetí čistokrevných plemenných ovcí a koz do plemenitby a pro používání jejich spermatu, vajíček nebo embryí[35], rozhodnutí Komise 92/353/EHS ze dne 11. června 1992, kterým se stanoví kritéria pro schvalování nebo uznávání organizací a spolků, které vedou nebo zakládají plemenné knihy evidovaných koňovitých[36], rozhodnutí Komise 96/78/ES ze dne 10. ledna 1996 o kritériích pro zápis a evidování koňovitých do plemenných knih pro chovné účely[37] byla přijata podle základních aktů uvedených v 46. bodě odůvodnění s kritérii pro schvalování nebo uznávání plemenářských spolků a chovů, zápis plemenných zvířat do plemenných knih, přijetí do plemenitby a k umělému oplodnění, testování užitkovosti a genetické hodnocení, a to podle jednotlivých druhů zvířat. Toto nařízení stanoví pravidla, jež nahradí pravidla stanovená ve výše uvedených aktech Komise.

(52)     V tomto nařízení jsou stanovena obdobná pravidla, jako jsou pravidla stanovená v rozhodnutí Komise 92/354/EHS ze dne 11. června 1992, kterým se stanoví některá pravidla pro zajištění koordinace mezi organizacemi a spolky, které vedou nebo zakládají plemenné knihy evidovaných koňovitých[38].

(53)     Rozhodnutí Komise 89/503/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví osvědčení pro čistokrevná plemenná prasata, jejich sperma, vajíčka a embrya[39], rozhodnutí Komise 89/506/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví osvědčení pro hybridy plemenných prasat, jejich sperma, vajíčka a embrya[40], rozhodnutí Komise 90/258/EHS ze dne 10. května 1990 o zootechnických osvědčeních pro čistokrevné plemenné ovce a kozy, jejich sperma, vajíčka a embrya[41], rozhodnutí Komise 96/79/ES ze dne 12. ledna 1996, kterým se stanoví osvědčení o plemenné příslušnosti pro sperma, vajíčka a embrya evidovaných koňovitých[42], rozhodnutí Komise 2005/379/ES ze dne 17. května 2005 o potvrzení o původu zvířete a údajích o původu čistokrevného plemenného skotu, jeho spermatu, vajíček a embryí[43], nařízení Komise (ES) č. 504/2008 ze dne 6. června 2008, kterým se provádějí směrnice Rady 90/426/EHS a 90/427/EHS, pokud jde o metody identifikace koňovitých[44], rozhodnutí Komise 96/509/ES ze dne 18. července 1996, kterým se stanoví zootechnické a genealogické podmínky pro dovoz spermatu některých zvířat[45], byla přijata podle základních aktů uvedených v 45. bodě odůvodnění.

(54)     Aby byla zajištěna právní jasnost a zabránilo se duplikacím, mělo by zrušení aktů Rady nabýt účinku až poté, co budou aktem v přenesené pravomoci zrušena rozhodnutí Komise, jež stanoví kritéria pro schvalování nebo uznávání plemenářských spolků a chovů, zápis plemenných zvířat do plemenných knih, přijetí do plemenitby a k umělému oplodnění, testování užitkovosti a genetické hodnocení pro jednotlivé druhy, která obsahuje toto nařízení, a prováděcími akty stanoveny vzory zootechnických osvědčení pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a pro dovoz plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů ze třetích zemí do Unie. Proto je nezbytné zajistit, aby toto nařízení nabylo účinku po uplynutí nejméně osmnácti měsíců od jeho vstupu v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I Obecná ustanovení

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1.           Toto nařízení stanoví:

a)      zootechnická a genealogická pravidla pro obchod s plemennými zvířaty a jejich spermatem, oocyty a embryi a pro dovoz plemenných zvířat a jejich spermatu, oocytů a embryí do Unie;

b)      pravidla pro členství a řešení sporů v plemenářských spolcích a chovech;

c)      obecná pravidla pro provádění úředních kontrol plemenářských spolků a chovů a jimi prováděných šlechtitelských programů plemenných zvířat včetně používání spermatu, oocytů a embryí, s cílem ověřit, zda jsou dodržována pravidla uvedená v písmeni a), a pro jiné úřední činnosti, správní pomoc, spolupráci a prosazování ze strany členských států;

d)      obecná pravidla pro provádění kontrol ze strany Komise v členských státech a ve třetích zemích.

2.           Toto nařízení se nepoužije na obchod s plemennými zvířaty a jejich spermatem, oocyty a embryi uvnitř Unie a jejich dovoz do Unie, jsou-li určeny pro technické nebo vědecké pokusy prováděné pod kontrolou příslušného orgánu.

3.           Do přijetí jakýchkoli opatření v přenesené pravomoci nebo prováděcích opatření stanovených v tomto nařízení mohou členské státy i nadále uplatňovat svá vnitrostátní zootechnická a genealogická pravidla pro obchod s plemennými zvířaty a jejich spermatem, oocyty a embryi a dovoz plemenných zvířat a jejich spermatu, oocytů a embryí na území dotčeného členského státu, pokud tato pravidla pro dovoz nejsou příznivější než pravidla, jimiž se řídí obchod v Unii.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)           „zvířetem“ se rozumí domácí

i)       skot (Bos taurus a Bubalus bubalis), prasata (Sus scrofa), ovce (Ovis aries), kozy (Capra hircus);

ii)      koňovití (Equus caballus a Equus asinus);

iii)     jiné druhy, než jsou druhy uvedené v bodech i) a ii), pro které byly přijaty akty v přenesené pravomoci podle čl. 35 odst. 1 nebo čl. 45 odst. 1;

b)           „plemenným zvířetem“ se rozumí čistokrevné plemenné zvíře nebo hybrid plemenného prasete;

c)           „zárodečnými produkty“ se rozumí sperma, oocyty a embrya odebrané nebo pocházející od plemenných zvířat za účelem asistované reprodukce;

d)           „plemenářským spolkem“ se rozumí jakákoli plemenářská organizace nebo chovatelské sdružení, které je uznáno příslušným orgánem členského státu podle čl. 4 odst. 2 za účelem provádění šlechtitelského programu čistokrevných plemenných zvířat zapsaných v plemenné knize (plemenných knihách), které vede nebo zakládá;

e)           „chovem“ se rozumí jakákoliv plemenářská organizace, chovatelské sdružení nebo soukromý podnik, který je uznán příslušným orgánem členského státu podle čl. 4 odst. 2 za účelem provádění šlechtitelského programu hybridů plemenných prasat evidovaných v registru (registrech) plemen, které vede nebo zakládá;

f)            „plemenářským subjektem“ se rozumí jakákoli plemenářská organizace, chovatelské sdružení, soukromý podnik, chovatelská organizace nebo úřední subjekt ve třetí zemi, který byl uznán úředním subjektem třetí země pro dovoz plemenných zvířat, a sice čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých do Unie za účelem plemenitby;

g)           „příslušným orgánem“ se rozumí ústřední orgán členského státu nebo jakýkoli jiný orgán, jemuž byla tato odpovědnost svěřena, odpovědný za:

i)       uznávání plemenářských spolků a chovů a schvalování jimi prováděných šlechtitelských programů plemenných zvířat;

ii)      organizaci úředních kontrol plemenářských spolků a chovů podle pravidel stanovených v článku 46 a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 52 odst. 1;

iii)     poskytování pomoci jiným členským státům a třetím zemím v případě zjištěných porušování, jak je stanoveno v článcích 53, 54, 55 a 56;

iv)     organizaci jiných úředních činností podle pravidel stanovených v tomto nařízení;

h)           „uznáním“ se rozumí formální a úřední prohlášení příslušného orgánu, že po vyhodnocení plemenářský spolek nebo chov splňuje požadavky čl. 4 odst. 2;

i)            „čistokrevným plemenným zvířetem“ se rozumí domácí zvíře

i)       druhu uvedeného v písm. a) bodě i), jehož rodiče a prarodiče jsou zapsáni v hlavním oddíle plemenné knihy téhož plemene a které samotné je zapsáno nebo zaevidováno a způsobilé k zápisu do hlavního oddílu takové plemenné knihy v souladu s článkem 19;

ii)      druhu uvedeného v písm. a) bodě ii), jehož rodiče jsou zapsáni v hlavním oddílu plemenné knihy téhož plemene a které samotné je zapsáno nebo zaevidováno a způsobilé k zápisu do hlavního oddílu takové plemenné knihy v souladu s článkem 19;

iii)     jiného druhu, než jsou druhy uvedené v bodech i) a ii) tohoto písmene, pro které jsou v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 35 odst. 1 nebo čl. 45 odst. 1 stanovena zvláštní zootechnická a genealogická pravidla pro obchod s uvedenými plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a pro jejich dovoz do Unie;

j)            „hybridem plemenného prasete“ se rozumí prase evidované v registru plemene, které je výsledkem plánovaného křížení mezi:

i)       čistokrevnými prasaty různých plemen nebo linií;

ii)      plemennými prasaty, která samotná jsou výsledkem křížení (hybridem) mezi různými plemeny nebo liniemi;

iii)     plemennými prasaty patřícími do jedné nebo druhé kategorie uvedené v bodě i) nebo ii);

k)           „plemennou knihou“ se rozumí jakákoli plemenná kniha, soubor nebo nosič dat, který vede plemenářský spolek a ve kterém jsou zapsána nebo evidována k zápisu čistokrevná plemenná zvířata, jež mají být zařazena do šlechtitelského programu, s uvedením údajů o jejich předcích a případně o jejich vlastnostech;

l)            „schválením“ se rozumí povolení udělené příslušným orgánem plemenářskému spolku nebo chovu podle čl. 8 odst. 1 k provádění jeho šlechtitelského programu;

m)          „hlavním oddílem“ se rozumí oddíl plemenné knihy, ve kterém jsou zapsána nebo evidována k zápisu čistokrevná plemenná zvířata;

n)           „třídou“ se rozumí horizontální sekce hlavního oddílu, do které se zapisují plemenná zvířata podle svých vlastností;

o)           „vlastností“ se rozumí kvantifikovatelná dědičná vlastnost plemenného zvířete;

p)           „registrem plemene“ se rozumí jakýkoli soubor nebo nosič dat, který vede chov a ve kterém jsou evidovány hybridy plemenných prasat, jež mají být zařazeny do šlechtitelského programu, s údaji o jejich předcích;

q)           „úřední kontrolou“ se rozumí jakákoli forma kontroly, kterou provádí příslušný orgán nebo Komise s cílem ověřit, zda jsou dodržována zootechnická a genealogická pravidla stanovená v tomto nařízení;

r)            „jinými úředními činnostmi“ se rozumí jakákoli činnost jiná než úřední kontrola, kterou provádějí příslušné orgány v souladu s tímto nařízením s cílem zajistit uplatňování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení;

s)            „zootechnickým osvědčením“ se rozumí úřední plemenná osvědčení, úřední potvrzení nebo ověřená obchodní dokumentace obsahující informace o původu, identifikaci a případně o genetickém hodnocení plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů, které musí doprovázet plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty při přesunu z jednoho členského státu do druhého nebo při dovozu do Unie;

t)            „jedinečným identifikačním číslem“ se rozumí jedinečný 15místný alfanumerický kód shrnující informace o konkrétním koňovitém zvířeti a databázi a zemi, ve které byly tyto informace poprvé zaznamenány v souladu se systémem kódování univerzálního identifikačního čísla koňovitých[46] (UELN), a který tvoří:

i)       šestimístný identifikační kód kompatibilní se systémem UELN pro databázi vedenou orgánem vydávajícím pasy, který vydal identifikační dokument v souladu s veterinárními předpisy Unie, po němž následuje

ii)      devítimístné individuální identifikační číslo přidělené danému koňovitému zvířeti;

u)           „dovozem“ se rozumí činnost, při které se plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty dostávají na některé z území, jejichž seznam je uveden v příloze VI;

v)           „zootechnickou kontrolou“ se rozumí kontroly dokladů a totožnosti prováděné u plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů dovážených do Unie s cílem ověřit, zda jsou dodrženy zootechnické podmínky stanovené v článku 42 a zootechnická a genealogická pravidla stanovená v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 45 odst. 1;

w)          „kontrolou dokladů“ se rozumí přezkoumání úředních osvědčení, úředních potvrzení a jiných dokumentů včetně dokladů obchodní povahy, které musí doprovázet zásilky:

i)       plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů dovážených do Unie, jak je stanoveno v článku 39;

ii)      čistokrevných plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů při dovozu do Unie, jak je stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 45 odst. 1;

x)           „kontrolou totožnosti“ se rozumí vizuální inspekce s cílem ověřit, zda obsah a označení zásilky včetně znaků na zvířatech, pečetí a dopravních prostředků odpovídají informacím uvedeným v zootechnických osvědčeních, úředních potvrzeních a jiných dokumentech, které zásilku doprovázejí;

y)           „porušením pravidel“ se rozumí nesplnění zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení.

Článek 3 Obecná zootechnická a genealogická pravidla pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty v Unii a jejich dovoz do Unie

Obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a dovoz plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie nesmí být zakazován, omezován nebo mu nesmí být bráněno z jiných zootechnických nebo genealogických důvodů, než jsou důvody stanovené v tomto nařízení.

Zakazuje se diskriminace na základě země původu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů, majitelů či chovatelů plemenných zvířat, plemenářských spolků, chovů nebo plemenářských subjektů.

KAPITOLA II Uznávání plemenářských spolků a chovů v členských státech a schvalování šlechtitelských programů

Oddíl 1 Uznávání plemenářských spolků a chovů

Článek 4 Uznávání plemenářských spolků a chovů

1.           Plemenářské spolky a chovy mohou příslušný orgán požádat o uznání podle odstavce 2.

2.           Příslušný orgán uzná každý plemenářský spolek nebo chov, který o uznání požádá, pokud splňuje tyto požadavky:

a)      má sídlo na území členského státu, kde se nachází příslušný orgán;

b)      ve své žádosti prokáže, že splňuje požadavky stanovené v části 1 přílohy I;

c)      ve své žádosti vymezí:

i)       povahu svého šlechtitelského programu, jehož cílem musí být:

– zachování plemene, nebo

– zkvalitnění plemene nebo křížení;

ii)      oblast působnosti svého šlechtitelského programu a pravidla, jež stanovil v souladu s požadavky části 2 přílohy I, a v případě čistokrevných koňovitých v souladu s požadavky části 3 přílohy I;

iii)     zeměpisné území, kde hodlá svůj šlechtitelský program provádět.

3.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71, pokud jde o změny požadavků pro uznávání plemenářských spolků a chovů stanovené v části 1 přílohy I a v případě čistokrevných plemenných koňovitých požadavky stanovené v části 3 přílohy I s cílem zohlednit rozmanitost dotčených plemenářských spolků a chovů.

Článek 5 Odchylka od čl. 4 odst. 2 písm. b) o uznávání plemenářských spolků

1.           Odchylně od čl. 4 odst. 2 písm. b) může příslušný orgán zamítnout uznání plemenářského spolku, který splňuje požadavky stanovené v části 1 přílohy I, jestliže šlechtitelský program tohoto plemenářského spolku ohrožuje zachování nebo genetickou rozmanitost čistokrevných plemenných zvířat zapsaných nebo evidovaných a způsobilých k zápisu do plemenné knihy, kterou pro toto plemeno založil plemenářský spolek, jenž byl v tomto členském státě již uznán.

2.           Pro účely odstavce 1 vezme příslušný orgán náležitě v úvahu tato kritéria:

a)      počet plemenářských spolků již uznaných pro toto plemeno v členském státě, ve kterém se žádající plemenářský spolek nachází;

b)      velikost populace čistokrevných plemenných zvířat tohoto plemene v uvedeném členském státě;

c)      možné genetické vstupy z jiných plemenářských spolků uznaných pro totéž plemeno v jiných členských státech nebo ve třetích zemích.

Článek 6 Zamítnutí uznání plemenářských spolků a chovů

1.           Pokud příslušný orgán uvedený v článku 4 hodlá odmítnout uznání plemenářského spolku nebo chovu, poskytne mu odůvodněné vysvětlení zamýšleného zamítnutí a současně přizná plemenářskému spolku nebo chovu právo do 30 dnů od obdržení odůvodněného vysvětlení se proti zamýšlenému zamítnutí odvolat.

2.           Pokud na základě odvolání podle odstavce 1 příslušný orgán své rozhodnutí potvrdí, do 30 dnů od obdržení každého odvolání poskytne plemenářskému spolku nebo chovu odůvodněné vysvětlení svého rozhodnutí odmítnout uznání a současně informuje Komisi o svém rozhodnutí odmítnout uznání a o důvodech tohoto rozhodnutí.

Článek 7 Seznam uznaných plemenářských spolků a chovů

1.           Členské státy vypracují a vedou aktuální seznam plemenářských spolků a chovů, které jejich příslušné orgány uznaly podle čl. 4 odst. 2, a tento seznam zveřejní.

2.           Seznam uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto údaje:

a)      název, kontaktní údaje a internetovou stránku plemenářského spolku nebo chovu;

b)      plemeno nebo křížení, pro které byl schválen jejich šlechtitelský program;

c)      v případě čistokrevných plemenných koňovitých název a kontaktní údaje plemenářského spolku, který vede plemennou knihu původu tohoto plemene.

3.           V seznamu uvedeném v odstavci 1 uvedou členské státy pozastavení schválení šlechtitelského programu nařízené v souladu s čl. 61 odst. 2 písm. f).

4.           Členské státy ze seznamu uvedeného v odstavci 1 okamžitě odstraní každý plemenářský spolek nebo chov, jehož uznání bylo zrušeno podle čl. 61 odst. 2 písm. g).

5.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vypracovat vzory formulářů pro informace, které mají členské státy zveřejnit o seznamu uznaných plemenářských spolků a chovů uvedeném v odstavci 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

Oddíl 2 Schvalování šlechtitelských programů

Článek 8 Schvalování šlechtitelských programů prováděných plemenářskými spolky a chovy

1.           Příslušný orgán schválí šlechtitelský program plemenářského podniku nebo chovu uznaného podle čl. 4 odst. 2, pokud tento plemenářský spolek nebo chov požádá o schválení svého šlechtitelského programu a ve své žádosti prokáže dodržení požadavků stanovených v čl. 4 odst. 2 písm. c) a v části 2 přílohy I a v případě čistokrevných plemenných koňovitých požadavků stanovených v části 3 přílohy I.

2.           Příslušný orgán uvedený v článku 4 může plemenářským spolkům a chovům povolit, aby technickou správu své plemenné knihy nebo registru plemen a další konkrétní aspekty svého šlechtitelského programu externě zadali třetí straně, pokud:

a)      plemenářské spolky a chovy zůstanou odpovědné vůči příslušnému orgánu za to, že bude zajištěno dodržování požadavků stanovených v čl. 4 odst. 2 písm. c);

b)      nedojde ke střetu zájmů mezi touto třetí stranou a hospodářskými činnostmi chovatelů, kteří jsou zapojeni do šlechtitelského programu.

3.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71, pokud jde o změny požadavků pro schvalování šlechtitelských programů stanovených v části 2 přílohy I a v případě čistokrevných koňovitých požadavky stanovené v části 3 přílohy I s cílem zohlednit rozmanitost šlechtitelských programů prováděných plemenářskými spolky a chovy.

Článek 9 Oznamování a schvalování šlechtitelských programů prováděných v jiných členských státech, než jsou členské státy, ve kterých je plemenářský spolek nebo chov uznán

1.           Pokud oblast působnosti šlechtitelského programu nebo zeměpisné území, na kterém má být prováděn, naznačují, že plemenářský spolek nebo chov jej hodlá provádět s plemennými zvířaty, které se nacházejí v jiném členském státě, příslušný orgán uvedený v čl. 8 odst. 1:

a)      oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu tohoto jiného členského státu nejméně 90 kalendářních dnů před datem zamýšleného zahájení šlechtitelského programu;

b)      spolu s tímto oznámením poskytne příslušnému orgánu uvedenému v písmeni a) kopii žádosti o schválení šlechtitelského programu stanovené v čl. 8 odst. 1.

2.           Příslušný orgán uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku může do 90 dnů od obdržení oznámení podle uvedeného odstavce schválení týkající se provádění šlechtitelského programu plemenářským spolkem uznaným příslušným orgánem uvedeným v čl. 8 odst. 1 na svém území odmítnout, pokud:

a)      v uvedeném členském státě je již prováděn schválený šlechtitelský program čistokrevných plemenných zvířat téhož plemene;

b)      schválení dalšího šlechtitelského programu by populaci čistokrevných plemenných zvířat, jež jsou v tomto členském státě k dispozici, roztříštilo do té míry, že by ohrozilo zachování nebo genetickou rozmanitost tohoto plemene.

3.           Pokud příslušný orgán uvedený v odst. 1 písm. a) na oznámení stanovené v uvedeném odstavci neodpoví do 90 dní, znamená to schválení.

4.           Příslušný orgán členského státu, ve kterém je plemenářský spolek nebo chov uznán nebo ve kterém podal žádost o uznání podle článku 4, bez zbytečného odkladu informuje plemenářský spolek nebo chov o výsledku oznámení stanoveného v odst. 1 písm. a) tohoto článku.

5.           Pokud příslušný orgán uvedený v odst. 1 písm. a) hodlá v souladu s odstavcem 2 schválení odmítnout, o tomto svém záměru odmítnout schválení informuje Komisi s vysvětlením důvodů.

KAPITOLA III Práva a povinnosti chovatelů, plemenářských spolků a chovů

Článek 10 Práva chovatelů zapojených do šlechtitelských programů schválených podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9

1.           Umožňují-li pravidla plemenářského spolku nebo chovu členství, mohou chovatelé požádat:

a)      o členství v takových plemenářských spolcích nebo chovech;

b)      o zapojení do šlechtitelského programu v oblasti působnosti a zeměpisné oblasti činnosti schválené podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9.

2.           Jestliže pravidla plemenářského spolku nebo chovu členství neumožňují, mohou chovatelé zapojení do šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9 požádat:

a)      o to, aby jejich čistokrevná plemenná zvířata byla zapsána do hlavního oddílu plemenné knihy založené pro toto plemeno plemenářským spolkem v souladu s čl. 17 odst. 1;

b)      o to, aby jejich zvířata byla zaznamenána v doplňkovém oddíle plemenné knihy založené pro toto plemeno plemenářským spolkem v souladu s čl. 17 odst. 3;

c)      o to, aby jejich hybridy plemenných prasat byly zaevidovány v registru plemen pro křížení založeném daným chovem v souladu s článkem 24;

d)      o zapojení do testování užitkovosti a genetického hodnocení podle článku 27;

e)      o vydání zootechnického osvědčení podle čl. 33 odst. 1 a 2.

3.           Chovatelé mají právo zvolit si plemennou knihu nebo registr plemen, ve kterém chtějí mít svá zvířata zapsaná nebo zaevidovaná podle článků 19 a 24.

Článek 11 Práva chovatelů, kteří nesouhlasí s rozhodnutím plemenářského spolku

1.           Chovatelé mohou využít opatření stanovených v článku 13, pokud mají za to, že plemenářský spolek neopodstatněně zamítl:

a)      žádost v souladu s čl. 10 odst. 1;

b)      žádost o zápis čistokrevného plemenného zvířete do hlavního oddílu plemenné knihy podle článku 19;

c)      žádost o zápis zvířete do doplňkového oddílu plemenné knihy podle čl. 20 odst. 3;

d)      přijetí čistokrevného plemenného zvířete:

i)       do plemenitby podle článku 21; nebo

ii)      k umělému oplodnění podle čl. 23 odst. 1;

e)      přijetí čistokrevného plemenného zvířete nebo jeho spermatu za účelem úředního testování užitkovosti a genetického hodnocení podle čl. 23 odst. 2;

f)       přijetí výsledků testování užitkovosti a genetického hodnocení provedeného podle článku 27.

2.           Chovatelé mohou využít opatření stanovených v článku 13, pokud mají za to, že plemenářský spolek neprovedl testování užitkovosti nebo genetické hodnocení v souladu s článkem 27.

Článek 12 Práva chovatelů, kteří nesouhlasí s rozhodnutím chovu

1.           Chovatelé mohou využít opatření stanovených v článku 13, pokud mají za to, že chov neopodstatněně zamítl:

a)      žádost o zaevidování hybridu plemenného prasete v registru plemen podle článku 24;

b)      přijetí hybridu plemenného prasete k umělému oplodnění podle čl. 26 odst. 1;

c)      přijetí hybridu plemenného prasete nebo jeho spermatu za účelem testování užitkovosti podle čl. 26 odst. 2;

d)      přijetí výsledků testování užitkovosti provedeného podle článku 27.

2.           Chovatelé mohou požádat o přijetí opatření stanovených v článku 13, pokud mají za to, že chov neprovedl testování užitkovosti nebo genetické hodnocení v souladu s článkem 27.

Článek 13 Opatření dostupná pro chovatele, kteří nesouhlasí s rozhodnutím plemenářského spolku nebo chovu

1.           V případech uvedených v článcích 11 a 12 mohou chovatelé:

a)      vyžádat si stanovisko nezávislého odborníka;

b)      odvolat se proti zamítnutím podle čl. 11 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 nebo proti výsledkům testování užitkovosti nebo genetického hodnocení podle čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 do 30 dnů od obdržení zamítnutí nebo výsledků od plemenářského spolku nebo chovu.

2.           V odvolání podle odst. 1 písm. b) chovatel popíše skutečnosti a důvody na základě stanoviska nezávislého odborníka podle odst. 1 písm. a), je-li takové k dispozici, u kterých má za to, že:

a)      zamítnutí ze strany plemenářského spolku nebo chovu není v souladu s články 19, 21, 23, 27, 28, 30 nebo 32; nebo

b)      výsledky testování užitkovosti a genetického hodnocení nebyly získány v souladu s článkem 27.

Článek 14 Řešení sporů

1.           Pokud plemenářský spolek nebo chov zamítne odvolání chovatele podle čl. 13 odst. 1 písm. b), oznámí to chovateli a příslušnému orgánu, který plemenářský spolek nebo chov uznal podle čl. 4 odst. 2, do 30 dnů od přijetí rozhodnutí o zamítnutí odvolání.

2.           Příslušný orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 nebo v článku 9 může rozhodnutí plemenářského spolku nebo chovu zrušit, pokud má za to, že toto rozhodnutí není v souladu s články 19, 21, 23, 27, 28, 30 nebo 32.

3.           Členské státy zajistí, že bude k dispozici postup pro odvolání a že rozhodnutí o odvoláních budou přijímána v přiměřených lhůtách.

Za tímto účelem příslušný orgán může rozhodnout o zřízení zvláštního tribunálu s pravomocí zrušit rozhodnutí plemenářského spolku nebo chovu, pokud tribunál dospěje k názoru, že zamítnutí odvolání chovatele ze strany plemenářského spolku nebo chovu bylo neoprávněné.

Článek 15 Práva plemenářských spolků a chovů

1.           Plemenářské spolky a chovy mají v rámci svých šlechtitelských programů schválených podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9 tato práva:

a)      provádět své šlechtitelské programy v oblasti působnosti a zeměpisné oblasti činnosti stanovené podle čl. 4 odst. 2 písm. c);

b)      být nezávislými při stanovování a provádění svých šlechtitelských programů, jež podléhají dohledu ze strany příslušného orgánu ohledně toho, zda jsou dodržována ustanovení čl. 4 odst. 2.

2.           Plemenářské spolky nebo chovy, jež umožňují členství, mají právo

a)      žádost o členství zamítnout, jestliže plemenná zvířata nespadají do rozsahu šlechtitelského programu nebo do zeměpisné oblasti uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodech ii) a iii);

b)      vyloučit chovatele z členství, pokud tito chovatelé neplní své povinnosti stanovené v jednacím řádu podle bodu 3 písm. e) části 1 přílohy I.

Článek 16 Povinnosti plemenářských spolků a chovů

1.           Plemenářské spolky a chovy, jež umožňují členství, stanoví práva a povinnosti členů ve svém jednacím řádu podle bodu 3 písm. e) části 1 přílohy I.

2.           V rozsahu svého šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9 zapíší plemenářské spolky do svých plemenných knih čistokrevná plemenná zvířata a chovy ve svých registrech plemen zaevidují hybridy plemenných prasat, které jsou chovány v hospodářstvích nacházejících se v zeměpisné oblasti činnosti stanovené podle čl. 4 odst. 2 písm. c).

3.           Plemenářské spolky a chovy jsou primárně odpovědny za to, že sporům, jež mohou v průběhu provádění šlechtitelských programů schválených podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9 vzniknout mezi chovateli a mezi chovateli a plemenářským spolkem nebo chovem, bude předcházeno nebo v případě potřeby budou řešeny členským státem, ve kterém spor vznikl, v souladu s pravidly stanovenými podle čl. 14 odst. 3 a s pravidly stanovenými v bodě 3 části 1 přílohy I.

KAPITOLA IV Zápis plemenných zvířat do plemenných knih a registrů plemen a přijetí do plemenitby, k umělému oplodnění a k testování

Oddíl 1 Zápis čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih vedených plemenářskými spolky a přijetí do plemenitby, k umělému oplodnění a k testování

Článek 17 Struktura plemenných knih

1.           Plemenné knihy mají hlavní oddíl, ve kterém mohou být zapisována nebo evidována za účelem zápisu čistokrevná plemenná zvířata, jež splňují požadavky stanovené v kapitolách I a II části 1 přílohy II.

2.           Plemenářské spolky mohou hlavní oddíl rozdělit do tříd, přičemž plemenářský spolek stanoví různá kritéria nebo postupy pro zápis čistokrevných plemenných zvířat do různých tříd podle jejich vlastností.

Tato kritéria a postupy mohou vyžadovat, aby čistokrevná plemenná zvířata před zápisem do konkrétní třídy hlavního oddílu podstoupila testování užitkovosti nebo genetické hodnocení podle článku 27 nebo stanovená v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 28. odst. 1 či podstoupila jakákoli další posouzení popsaná ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9.

Plemenářské spolky mohou třídy dále rozčlenit podle pohlaví a věku zvířat.

3.           Vedle hlavního oddílu stanoveného v odstavci 1 tohoto článku mohou plemenářské spolky založit jeden nebo více doplňkových oddílů plemenné knihy pro zvířata téhož druhu, která nejsou způsobilá k zápisu do hlavního oddílu, pokud tato zvířata splňují požadavky čl. 20 odst. 1 a pokud pravidla plemenářského spolku umožňují zápis potomků těchto zvířat do hlavního oddílu v souladu s pravidly stanovenými v:

a)      bodě 3 kapitoly III části 1 přílohy II, pokud jde o samice skotu, prasat, ovcí a koz; nebo

b)      bodě 4 kapitoly III části 1 přílohy II, pokud jde o samce a samice koňovitých.

4.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71, pokud jde o změny pravidel stanovených v bodech 3 a 4 kapitoly III části 1 přílohy II, jež povolují, aby potomci zvířat zaznamenaných v doplňkovém oddíle byli zapsáni do hlavního oddílu.

Článek 18 Zvláštní oddíl plemenné knihy

1.           Příslušný orgán může schválit šlechtitelský program, který odchylně od čl. 17 odst. 2 vyžaduje, aby byl do zvláštního oddílu plemenné knihy zapsán určitý čistokrevný plemenný skot, prasata, ovce a kozy, které:

a)      jsou zapsány v hlavním oddíle plemenné knihy téhož plemene vedené plemenářským spolkem v jiném členském státě nebo ve třetí zemi;

b)      mají specifické plemenné znaky, které je odlišují od populace téhož druhu v členském státě, ve kterém byl šlechtitelský program schválen.

2.           Členské státy, které odchylku podle odstavce 1 hodlají využít, o tom musí předem informovat Komisi a ostatní členské státy a poskytnout jim odůvodněné vysvětlení.

Článek 19 Zápis čistokrevných plemenných zvířat do hlavního oddílu

1.           Plemenářské spolky na žádost chovatelů zapíší nebo zaevidují za účelem zápisu do hlavního oddílu každé čistokrevné plemenné zvíře z plemene spadajícího do jejich šlechtitelského programu, které splňuje požadavky stanovené v části 1 přílohy II.

2.           Plemenářské spolky nesmějí zamítnout zápis čistokrevného plemenného zvířete do hlavního oddílu svých plemenných knih z důvodu, že je již zapsáno v hlavním oddíle plemenné knihy téhož plemene nebo v případě šlechtitelského programu křížení odlišného plemene, kterou založil plemenářský spolek uznaný podle čl. 4 odst. 2 v jiném členském státě nebo plemenářský subjekt ve třetí zemi podle čl. 36 odst. 1.

3.           Je-li hlavní oddíl rozdělen do tříd, zapíše plemenářský spolek čistokrevná plemenná zvířata, jež splňují kritéria pro zápis do hlavního oddílu, do třídy, která odpovídá vlastnostem těchto čistokrevných plemenných zvířat, bez diskriminace založené na tom, že pocházejí z jiného členského státu nebo ze třetí země.

4.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71, pokud jde o změny požadavků týkajících se zápisu čistokrevných plemenných zvířat do hlavního oddílu plemenných knih, které jsou stanoveny v kapitole I a II části 1 přílohy II.

Článek 20 Zápis zvířat do doplňkových oddílů

1.           Plemenářské spolky na žádost chovatelů zaznamenají v příslušném doplňkovém oddíle podle čl. 17 odst. 3 zvířata druhů spadajících do jejich šlechtitelského programu, která nejsou způsobilá k zápisu do hlavního oddílu, pokud tato zvířata splňují podmínky stanovené v bodech 1 a 2 kapitoly III části 1 přílohy II.

2.           Komise je v souladu s článkem 71 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se změn podmínek pro zaznamenání zvířat do doplňkových oddílů plemenných knih, které jsou stanoveny v kapitole III části 1 přílohy II.

Článek 21 Přijetí čistokrevných plemenných zvířat do plemenitby

1.           Plemenářské spolky z jiných zootechnických nebo genealogických důvodů, než jsou důvody vyplývající z použití článku 19, nevyloučí využití čistokrevných plemenných zvířat zapsaných v hlavním oddíle jejich plemenné knihy pro plemenitbu pomocí těchto technik rozmnožování:

a)      přirozená plemenitba;

b)      odběr a využití oocytů a embryí pro účely plemenitby;

c)      odběr spermatu od plemenných zvířat, která se případně podrobila testování užitkovosti a genetickému hodnocení podle článku 27 nebo stanovenému v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 28 odst. 1;

d)      umělé oplodnění s použitím spermatu uvedeného v písmeni c);

e)      produkce in vitro a využití embryí pro účely plemenitby pocházejících z oocytů uvedených v písmeni b) a vzniklých použitím spermatu uvedeného v písmeni c).

2.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71 týkající se kritérií pro:

a)      přijetí čistokrevných plemenných zvířat plemenářskými spolky do plemenitby;

b)      odběr a využívání zárodečných produktů čistokrevných plemenných zvířat pro účely plemenitby.

Článek 22 Metody pro ověřování totožnosti

1.           Plemenářské spolky vyžadují, aby čistokrevný plemenný skot a samci čistokrevných plemenných ovcí a koz dojných plemen byli identifikováni pomocí analýzy jejich krevní skupiny nebo jinou vhodnou metodou zajišťující přinejmenším stejnou míru jistoty, jestliže jsou používána pro:

a)      odběr spermatu pro umělé oplodnění;

b)      odběr oocytů a embryí.

2.           Na žádost členského státu nebo evropské asociace plemenářských spolků pro čistokrevná zvířata příslušných druhů může Komise prostřednictvím prováděcích aktů schválit metody pro ověřování totožnosti čistokrevného plemenného skotu a samců čistokrevných plemenných ovcí a koz dojných plemen, které zajišťují přinejmenším stejnou míru jistoty jako analýza krevní skupiny těchto čistokrevných plemenných zvířat, s ohledem na technický pokrok a na doporučení evropských referenčních center uvedených v článku 31.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

Článek 23 Přijetí spermatu pro účely umělého oplodnění a oplodnění oocytů in vitro a přijetí plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů pro účely testování

1.           Plemenářské spolky nezakážou využívání spermatu pro umělé oplodnění samic čistokrevných plemenných zvířat nebo oplodnění in vitro u oocytů odebraných od samic čistokrevných plemenných zvířat, pokud sperma bylo odebráno od dárcovských čistokrevných plemenných zvířat:

a)      skotu, prasat, ovcí a koz, které byly přijaty k odběru spermatu pro umělé oplodnění nebo oplodnění oocytů in vitro v členském státě na základě testování užitkovosti a genetického hodnocení prováděného podle článku 27 a podle přílohy III;

b)      koňovitých, kteří byli přijati k odběru spermatu pro umělé oplodnění nebo oplodnění oocytů in vitro na základě šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9.

2.           Čistokrevná plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, které jsou zapsány v hlavním oddíle plemenné knihy, kterou založil plemenářský spolek uznaný v jednom členském státě, musí být přijata plemenářským spolkem, který provádí šlechtitelský program téhož plemene v jiném členském státě, k testování užitkovosti a případně genetickému hodnocení za stejných podmínek a se stejnými množstevními omezeními, jaká jsou uplatňována v případě čistokrevných plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů zapsaných v plemenné knize, kterou pro totéž plemeno založil plemenářský spolek uznaný v členském státě, ve kterém má být testování užitkovosti a genetické hodnocení podle článku 27 prováděno.

3.           Pro účely odstavce 1 a 2 jsou zárodečné produkty čistokrevných plemenných zvířat uvedených v uvedených odstavcích odebírány, zpracovávány a skladovány středisky pro odběr nebo skladování spermatu nebo týmy pro odběr a produkci embryí úředně schválenými pro obchod s těmito komoditami uvnitř Unie podle veterinárních předpisů Unie.

4.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71 týkající se podmínek pro přijetí:

a)      čistokrevných plemenných koňovitých určitých plemen k umělému oplodnění a oplodnění oocytů in vitro;

b)      čistokrevných plemenných koňovitých určitých plemen a jejich zárodečných produktů k testování užitkovosti a genetickému hodnocení.

Oddíl 2 Evidování hybridů plemenných prasat v registrech plemen vedených chovy a přijetí do plemenitby, k umělému oplodnění a k testování

Článek 24 Evidování hybridů plemenných prasat v registrech plemen

1.           Chovy, případně na žádost svých členů, zaevidují ve svém registru plemen každý hybrid plemenného prasete téhož křížení, který splňuje požadavky stanovené v části 2 přílohy II.

2.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71, pokud jde o změny požadavků týkajících se evidování hybridů plemenných prasat v registrech plemen, které jsou stanoveny v části 2 přílohy II.

Článek 25 Přijetí hybridů plemenných prasat do plemenitby

1.           Chovy z jiných zootechnických nebo genealogických důvodů, než jsou důvody vyplývající z použití článku 27, nevyloučí využívání hybridů plemenných prasat evidovaných v jejich registrech plemen pro plemenitbu pomocí těchto technik rozmnožování:

a)      přirozená plemenitba;

b)      odběr a využití oocytů a embryí pro účely plemenitby;

c)      odběr a využití spermatu od plemenných zvířat, která se podrobila testování užitkovosti a genetickému hodnocení podle článku 27 nebo podle ustanovení aktu v přenesené pravomoci přijatého podle čl. 28 odst. 1;

d)      umělé oplodnění spermatem uvedeným v písmeni c);

e)      produkce in vitro a využití embryí pocházejících z oocytů uvedených v písmeni b) a spermatu uvedeného v písmeni c) pro účely plemenitby.

2.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71 týkající se kritérií pro:

a)      přijetí hybridů plemenných prasat chovem do plemenitby;

b)      odběr a využití spermatu, oocytů nebo embryí hybridů plemenných prasat pro účely plemenitby.

Článek 26 Přijetí hybridů plemenných prasat k umělému oplodnění a testování

1.           Chovy nezakážou využití spermatu k umělému oplodnění nebo in vitro oplodnění oocytů, které byly odebrány od samic hybridů plemenných prasat, pokud sperma bylo odebráno od dárcovských hybridů plemenných prasat, jejichž linie byla podrobena testování užitkovosti a genetickému hodnocení podle článku 27 a podle přílohy III.

2.           Kance hybridů plemenných prasat a jejich sperma evidované v registru plemen založeném chovem uznaným v jednom členském státě přijme chov provádějící šlechtitelský program u stejného křížení v jiném členském státě k testování užitkovosti a případně genetickému hodnocení za stejných podmínek a množstevních omezení, jako jsou podmínky a množstevní omezení uplatňované u kanců hybridů plemenných prasat a jejich spermatu evidovaných v registru plemen založeném pro totéž křížení chovem uznaným v členském státě, kde má být toto testování užitkovosti a genetické hodnocení v souladu s článkem 27 prováděno.

3.           Pro účely odstavce 1 a 2 je sperma uvedené v uvedených odstavcích odebíráno, zpracováváno a skladováno střediskem pro odběr nebo skladování spermatu úředně uznaným pro obchod s těmito komoditami uvnitř Unie podle veterinárních předpisů Unie.

4.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71, pokud jde o podmínky pro přijetí hybridů plemenných prasat k umělému oplodnění a k testování.

KAPITOLA V Testování užitkovosti, genetické hodnocení a zootechnická osvědčení

Článek 27 Metody pro testování užitkovosti a genetické hodnocení

1.           Pokud šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9 vyžaduje testování užitkovosti a genetické hodnocení pro klasifikaci čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí a koz v plemenných knihách a pro přijetí samců plemenných zvířat těchto druhů a jejich spermatu do plemenitby, plemenářské spolky zajistí, že toto testování užitkovosti a genetické hodnocení bude prováděno podle těchto pravidel stanovených v příloze III:

a)      pro čistokrevný plemenný skot v části 1;

b)      pro čistokrevná plemenná prasata v kapitole I části 2 a v bodě 1 kapitoly II části 2;

c)      pro čistokrevné plemenné ovce a kozy v části 3.

2.           Pokud šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9 vyžaduje testování užitkovosti a genetické hodnocení pro klasifikaci čistokrevných plemenných koňovitých v plemenných knihách a pro přijetí samců plemenných koňovitých a jejich spermatu do plemenitby, plemenářské spolky zajistí, že toto testování užitkovosti a genetické hodnocení bude prováděno podle těchto pravidel, jež jsou stanovena v příloze I:

a)      v bodě 1 písm. e) části 2;

b)      v bodě 1 písm. a) podbodě i), v bodě 1 písm. b) podbodě i) a v bodě 2 písm. b) části 3.

3.           Pokud šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 1 a podle článku 9 vyžaduje genetické hodnocení pro klasifikaci hybridů plemenných prasat v registrech plemen a pro přijetí kanců hybridů plemenných prasat a jejich spermatu do plemenitby, chov zajistí, že toto genetické hodnocení bude prováděno podle pravidel stanovených v bodě 2 kapitoly II části 2 přílohy III.

Článek 28 Přenesené pravomoci a prováděcí pravomoci u požadavků týkajících se testování užitkovosti a genetického hodnocení

1.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71 týkající se pravidel pro testování užitkovosti a genetické hodnocení a v případě potřeby změnit přílohu III s ohledem na:

a)      vědecký pokrok;

b)      technický vývoj;

c)      fungování vnitřního trhu; nebo

d)      potřeby ochrany cenných genetických zdrojů.

2.           Na základě stanoviska nezávislého odborníka podle čl. 13 odst. 1 písm. a) může Komise prováděcím aktem stanovit jednotná pravidla pro testování užitkovosti a genetická hodnocení a pro výklad jejich výsledků.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

Článek 29 Určené instituce pro testování užitkovosti a genetické hodnocení

1.           Pokud je to nezbytné pro provádění jejich šlechtitelských programů schválených podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9, určí plemenářské spolky a chovy instituci, která bude provádět testování užitkovosti a genetické hodnocení plemenných zvířat podle článku 27.

2.           Instituce stanovené v odstavci 1 mohou buď:

a)      fungovat jako specializované jednotky v rámci odpovědnosti plemenného spolku nebo chovu; nebo

b)      být schváleny příslušným orgánem, který schválil šlechtitelský program.

3.           Plemenářské spolky a chovy vedou aktuální seznam institucí, které určily podle odstavce 1, a tyto informace zveřejní.

Článek 30 Povinnosti institucí určených podle čl. 29 odst. 1

1.           Instituce určené plemenářskými spolky nebo chovy podle čl. 29 odst. 1 poskytnou příslušnému orgánu na vyžádání tyto informace:

a)      záznamy všech údajů o prováděných testech užitkovosti;

b)      totožnost plemenářského spolku nebo chovu, který je určil, a příslušného orgánu uvedeného v čl. 29 odst. 2 písm. b);

c)      údaje o metodách pro zaznamenání znaků;

d)      údaje o modelu popisu užitkovosti používaném pro analýzu výsledků testování užitkovosti;

e)      údaje o statistické metodě používané pro analýzu výsledků testování užitkovosti pro každý hodnocený znak;

f)       údaje o genetických parametrech používaných pro každý hodnocený znak.

2.           Instituce určené plemenářskými spolky nebo chovy podle čl. 29 odst. 1 zveřejní a aktualizují výsledky genetického hodnocení plemenných zvířat, jejichž sperma je používáno k umělému oplodnění.

Článek 31 Určení referenčních center Evropské unie

1.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí referenční centrum Evropské unie odpovědné za spolupráci s plemenářskými spolky při sjednocování metod pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevného plemenného skotu.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

2.           Komise může prováděcími akty určit referenční centra Evropské unie odpovědná za harmonizaci metod pro testování užitkovosti a genetické hodnocení i jiných čistokrevných plemenných zvířat než skotu.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

Článek 32 Požadavky na referenční centra Evropské unie, jejich funkce a povinnosti

1.           Referenční centra Evropské unie určená podle článku 31:

a)      musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 přílohy IV;

b)      plní povinnosti a funkce stanovené v bodě 2 přílohy IV;

c)      spolupracují s plemenářskými spolky a institucemi určenými plemenářskými spolky podle čl. 29 odst. 1 s cílem usnadnit jednotné uplatňování metod pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevných plemenných zvířat podle článku 27.

2.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 71, pokud jde o změny:

a)      požadavků na referenční centra Evropské unie stanovených v bodě 1 přílohy IV;

b)      povinností a funkcí referenčních center Evropské unie stanovených v bodě 2 přílohy IV.

Akty v přenesené pravomoci přijaté podle odstavce 2 náležitě zohlední ty druhy čistokrevných plemenných zvířat, u kterých mají být sjednoceny metody pro testování užitkovosti a genetické hodnocení, a vědecký a technický pokrok v oblasti genetického hodnocení.

3.           Komise může provádět audity referenčních center Evropské unie určených podle čl. 31 odst. 1 nebo 2 s cílem ověřit, že:

a)      splňují požadavky stanovené v bodě 1 přílohy IV;

b)      plní své povinnosti a funkce stanovené v bodě 2 přílohy IV.

Jestliže tyto audity zjistí, že určité referenční centrum Evropské unie neplní své funkce a povinnosti podle bodu 2 přílohy IV, může Komise snížit finanční příspěvek Unie poskytovaný podle článku 31 rozhodnutí Rady 2009/470/ES nebo zrušit určení centra v souladu s postupem podle čl. 72 odst. 2.

Článek 33 Vydávání, obsah a forma zootechnických osvědčení pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty uvnitř Unie

1.           Pro účely zápisu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do plemenných knih nebo jejich evidování v registrech plemen vydávají plemenářské spolky a chovy zootechnická osvědčení, která:

a)      obsahují údaje stanovené v příloze V;

b)      odpovídají příslušným vzorům zootechnických osvědčení, jež jsou stanovena v prováděcích aktech přijatých podle odstavce 4.

2.           Plemenářské spolky a chovy, jež provádějí testování užitkovosti a genetické hodnocení v souladu se svým šlechtitelským programem schváleným podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9, v zootechnickém osvědčení vydaném pro plemenné zvíře nebo jeho zárodečné produkty uvedou:

a)      všechny dostupné výsledky testů užitkovosti;

b)      aktuální výsledky genetického hodnocení;

c)      veškeré genetické zvláštnosti a genetické vady konkrétního zvířete a jeho rodičů a prarodičů v souladu s požadavky schváleného šlechtitelského programu.

3.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71 týkající se údajů požadovaných podle odst. 1 písm. a) a v případě potřeby i změn obsahu zootechnických osvědčení stanoveného v příloze V.

4.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů vypracuje vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich sperma, oocyty a embrya.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

Článek 34 Odchylky od vydávání, obsahu a formy zootechnických osvědčení pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty uvnitř Unie

1.           Odchylně od čl. 33 odst. 1 může příslušný orgán povolit, aby:

a)      zootechnická osvědčení vydávala střediska pro odběr spermatu a týmy pro odběr nebo produkci embryí oprávněné podle veterinárních předpisů Unie obchodovat s těmito zárodečnými produkty;

b)      údaje, jež má obsahovat zootechnické osvědčení, byly uvedeny v jiných dokumentech doprovázejících čistokrevný plemenný skot, prasata, ovce nebo kozy a hybridy plemenných prasat, pokud plemenářský spolek nebo chov, který vede plemennou knihu nebo registr plemen, osvědčí obsah uvedených jiných dokumentů podle bodu 2 části 1 přílohy V;

c)      údaje, jež má obsahovat zootechnické osvědčení, byly uvedeny v identifikačním dokladu vydaném plemenářským spolkem podle veterinárních předpisů Unie pro identifikaci koňovitých.

2.           Odchylně od čl. 33 odst. 2 písm. b), jestliže jsou výsledky genetického hodnocení dostupné na internetu, mohou plemenářské spolky nebo chovy v zootechnickém osvědčení odkázat na internetové stránky, kde se lze s těmito výsledky seznámit.

KAPITOLA VI Zootechnická a genealogická pravidla pro obchod s čistokrevnými plemennými zvířaty jiných druhů

Článek 35 Přenesené pravomoci a prováděcí pravomoci, které se týkají zootechnických a genealogických pravidel pro obchod s čistokrevnými plemennými zvířaty uvedenými v čl. 2 písm. i) bodě iii) a jejich zárodečnými produkty

1.           Je-li to nebytné pro fungování vnitřního trhu nebo pro ochranu cenných genetických zdrojů, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71 týkající se zootechnických a genealogických pravidel pro obchod s čistokrevnými plemennými zvířaty uvedenými v čl. 2 písm. i) bodě iii) a jejich zárodečnými produkty, pokud jde o:

a)      uznávání plemenářských spolků;

b)      schvalování šlechtitelských programů;

c)      podmínky pro zápis těchto čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih;

d)      přijetí těchto čistokrevných plemenných zvířat plemenářskými spolky do plemenitby, k umělému oplodnění a k odběru a využití jejich zárodečných produktů;

e)      metody pro testování užitkovosti a genetické hodnocení těchto čistokrevných plemenných zvířat;

f)       údaje, které mají být uvedeny v zootechnických osvědčeních, jež musí tato čistokrevná plemenná zvířata doprovázet.

2.           Pokud Komise přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1, vypracuje prostřednictvím prováděcích aktů vzory zootechnických osvědčení uvedených v odst. 1 písm. f) tohoto článku pro čistokrevná plemenná zvířata uvedená v čl. 2 písm. i) bodě iii) a jejich sperma, oocyty a embrya.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

KAPITOLA VII Dovoz ze třetích zemí

Článek 36 Plemenářské subjekty

1.           Na žádost chovatele zapíší nebo zaevidují plemenářské spolky nebo chovy ve svých plemenných knihách nebo registrech plemen každé plemenné zvíře dovezené do Unie a potomstvo, které vzniklo ze zárodečných produktů dovezených do Unie, pokud jsou plemenná zvířata nebo dárcovská zvířata zárodečných produktů zapsána v plemenné knize nebo zaevidována v registru plemen plemenářského subjektu ve třetí zemi, který:

a)      splňuje kritéria pro zařazení na seznam plemenářských subjektů stanovená v článku 37;

b)      je uveden na seznamu plemenářských subjektů oznámeném Komisi třetí zemí, ze které plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty pocházejí.

2.           Komise vede, aktualizuje a zveřejňuje seznamy plemenářských subjektů ze třetích zemí uvedené v odst. 1 písm. b).

Článek 37 Kritéria pro zařazení na seznam plemenářských subjektů

1.           V seznamu podle čl. 36 odst. 2 uvede Komise pouze ty plemenářské subjekty, o kterých obdržela od úředního útvaru třetí země dokumentaci prokazující, že plemenářské subjekty, jež si tato třetí země přeje zařadit na seznam, splňují tyto požadavky:

a)      provádějí šlechtitelské programy, které jsou rovnocenné šlechtitelským programům týchž plemen nebo křížení prováděným plemenářskými spolky nebo chovy, pokud jde o:

i)       pravidla pro zápis plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do plemenných knih nebo pro jejich evidování v registrech plemen;

ii)      pravidla pro přijetí plemenných zvířat pro účely plemenitby;

iii)     pravidla pro využití zárodečných produktů plemenných zvířat pro testování a v plemenitbě;

iv)     metody používané pro testování užitkovosti a genetické hodnocení;

b)      podléhají dohledu a kontrole ze strany úředního útvaru ve třetí zemi, jenž má potřebné pravomoci k prosazování pravidel rovnocenných pravidlům, která stanoví toto nařízení a která se týkají:

i)       uznávání plemenářských spolků a chovů;

ii)      schvalování jejich šlechtitelských programů;

iii)     zápisu čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih a evidování hybridů plemenných prasat v registrech plemen;

iv)     jejich metod pro testování užitkovosti a genetické hodnocení.

2.           V seznamu podle čl. 36 odst. 2 uvede Komise pouze plemenářské subjekty třetích zemí, o kterých obdržela od úředního útvaru třetí země uvedeného v odstavci 1 dokumentaci prokazující, že plemenářské subjekty, jejichž zařazení na seznam si tato třetí země přeje, mají jednací řád zajišťující, že:

a)      čistokrevná plemenná zvířata zapsaná plemenářskými spolky v plemenných knihách jsou zapsána nebo způsobilá k zápisu do plemenných knih téhož plemene, které založily plemenářské subjekty v této třetí zemi, bez diskriminace;

b)      hybridy plemenných prasat evidované chovem v registru plemen jsou evidovány nebo způsobilé k zaevidování v registrech téhož křížení, který založily plemenářské subjekty v této třetí zemi, bez diskriminace.

Článek 38 Dohody o rovnocennosti

1.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů uznat, že opatření uplatňovaná ve třetí zemi jsou rovnocenná opatřením, jaká vyžadují zootechnické právní předpisy Unie, pokud jde o:

a)      uznání plemenářských spolků a chovů a dohled nad nimi podle článku 4 nebo v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 35 odst. 1;

b)      schvalování šlechtitelských programů plemenářských spolků a chovů podle čl. 8 odst. 1 nebo v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 35 odst. 1;

c)      zápis plemenných zvířat do plemenných knih a registrů plemen podle článků 19 a 24 nebo v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 35 odst. 1;

d)      přijetí plemenných zvířat do plemenitby podle článků 21 a 25 nebo v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 35 odst. 1;

e)      využití zárodečných produktů pro plemenitbu podle čl. 23 odst. 1 nebo v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 35 odst. 1;

f)       využití spermatu pro testování podle čl. 23 odst. 2 nebo v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 35 odst. 1;

g)      testování užitkovosti a genetické hodnocení podle článku 27 nebo v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 35 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

2.           Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají na základě:

a)      důkladného zkoumání informací a údajů poskytnutých dotčenou třetí zemí podle čl. 37 odst. 1;

b)      případně uspokojivého výsledku kontroly provedené podle článku 67.

3.           Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 mohou stanovit způsoby vstupu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů z dotčené třetí země do Unie a mohou obsahovat:

a)      povahu a obsah zootechnických osvědčení nebo dokladů, jež musí doprovázet plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty, v souladu s požadavky stanovenými v příloze V;

b)      specifické požadavky týkající se vstupu plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů do Unie a úředních kontrol, které mají být na vstupu do Unie prováděny;

c)      v případě nutnosti postupy pro vypracování a změny seznamů plemenářských subjektů z dotčené třetí země, ze které je povolen vstup plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie.

4.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů neprodleně zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 1, pokud přestane být splňována jakákoli z podmínek pro uznání rovnocennosti záruk stanovených v době jejich přijetí.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

Článek 39 Zootechnické podmínky pro dovoz plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie

1.           Chovatelé mohou do Unie dovážet plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty zapsané v plemenné knize nebo evidované v registru plemen plemenářského subjektu uvedeného v seznamu podle čl. 36 odst. 2 nebo podle článku 7, pokud byla uznána rovnocennost v souladu s čl. 38 odst. 1, které mají zootechnické osvědčení podle článku 40 a splňují tyto další podmínky:

a)      plemenná zvířata jsou doprovázena důkazy o tom, že mají být zapsána do plemenné knihy plemenářského spolku nebo zaevidována v registru plemen chovu;

b)      sperma:

i)       bylo odebráno od plemenných zvířat, která podstoupila testování užitkovosti a genetické hodnocení podle přílohy III, pokud čl. 27 odst. 1 takové testování a hodnocení vyžaduje; nebo

ii)      dováží se v množství nezbytném pro testování užitkovosti a genetické hodnocení stanovené v čl. 23 odst. 2;

c)      oocyty a embrya byly odebrány nebo pocházejí od plemenných zvířat, která podstoupila testování užitkovosti a genetické hodnocení podle přílohy III, pokud takové testování a hodnocení vyžaduje čl. 27 odst. 1.

2.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71 týkající se zootechnických a genealogických pravidel pro dovoz plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie, s cílem zohlednit konkrétní zootechnickou situaci ve třetí zemi, odkud plemenné zvíře pochází.

Článek 40 Vydávání, obsah a forma zootechnických osvědčení pro dovoz plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie

1.           Pro účely zápisu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do plemenných knih nebo zaevidování v registrech plemen musí zootechnická osvědčení uvedená v čl. 39 odst. 1:

a)      být vydána plemenářským subjektem uvedeným v seznamu podle čl. 36 odst. 2;

b)      obsahovat údaje stanovené v příloze V;

c)      být vypracována v souladu se vzorem zootechnického osvědčení, který stanoví prováděcí akt přijatý podle odstavce 2.

2.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů vypracuje vzory zootechnických osvědčení pro dovoz plemenných zvířat a jejich spermatu, oocytů a embryí do Unie.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

Článek 41 Odchylky od vydávání, obsahu a formy zootechnických osvědčení pro dovoz plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie

1.           Odchylně od čl. 40 odst. 1 písm. a) mohou být zárodečné produkty doprovázeny zootechnickým osvědčením, které jménem plemenářského subjektu uvedeného v čl. 40 odst. 1 písm. a) vydaly střediska pro odběr spermatu nebo týmy pro odběr nebo produkci embryí schválené podle veterinárních předpisů Unie pro dovoz těchto zárodečných produktů do Unie.

2.           Odchylně od čl. 40 odst. 1 písm. b) mohou údaje, které mají být uvedeny v zootechnickém osvědčení:

a)      být uvedeny v jiných dokumentech doprovázejících plemenné zvíře nebo jeho zárodečné produkty, pokud plemenářský subjekt, který vede plemennou knihu nebo registr plemen, osvědčí obsah těchto dokumentů v souladu s bodem 2 části 1 přílohy V;

b)      odkazovat na internetové stránky, kde se lze s těmito výsledky seznámit, pokud jsou výsledky genetického hodnocení dostupné na internetu.

Článek 42 Zootechnické kontroly plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů dovážených do Unie

1.           Členské státy provádějí zootechnické kontroly zásilek plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů dovezených ze třetích zemí do Unie na stanovišti hraniční kontroly, při nichž se provádí kontrola dokladů, kontrola totožnosti a fyzická kontrola podle článku 42 nařízení (EU) č. […] [COM/2013/0265 final – 2013/0140 (COD)].

2.           Pro účely odstavce 1 předloží dovozci plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů úředníkovi, který provádí kontrolu dokladů, kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu podle odstavce 1, zootechnické osvědčení, jež musí být v souladu s čl. 39 odst. 1 součástí zásilky.

Článek 43 Podmínky pro zápis čistokrevných plemenných zvířat dovezených do Unie do plemenných knih

1.           Plemenářské spolky zapíší do hlavního oddílu své plemenářské knihy čistokrevná plemenná zvířata:

a)      dovezené do Unie v souladu s čl. 39 odst. 1 písm. a);

b)      narozené v některém členském státě v důsledku asistované reprodukce s použitím:

i)       spermatu dovezeného v souladu s čl. 39 odst. 1 písm. b);

ii)      oocytů nebo embryí dovezených v souladu s čl. 39 odst. 1 písm. c).

2.           Plemenářské spolky mohou do hlavního oddílu své plemenné knihy zapsat čistokrevná plemenná zvířata dovezená do Unie, jež splňují normy stanovené pro toto plemeno ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9, a pokud:

a)      plemenářský subjekt splňuje kritéria pro zařazení na seznam plemenářských subjektů stanovená v článku 37;

b)      schválený šlechtitelský program umožňuje zápis takových čistokrevných plemenných zvířat do hlavního oddílu plemenné knihy;

c)      čistokrevná plemenná zvířata mají zootechnické osvědčení:

i)       vydané plemenářským subjektem uvedeným v písmeni a);

ii)      jež obsahuje údaje stanovené v příloze V.

Článek 44 Podmínky pro evidování hybridů plemenných prasat dovezených do Unie v registrech plemen

1.           Chovy zapíší do svých registrů plemen hybridy plemenných prasat:

a)      dovezené do Unie v souladu s čl. 39 odst. 1 písm. a);

b)      narozené v některém členském státě v důsledku asistované reprodukce s použitím:

i)       spermatu dovezeného v souladu s čl. 39 odst. 1 písm. b);

ii)      oocytů nebo embryí dovezených v souladu s čl. 39 odst. 1 písm. c).

2.           Chovy mohou ve svých registrech plemen evidovat hybridy plemenných prasat dovezené do Unie, jež splňují normy stanovené pro dané křížení ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9, a pokud:

a)      plemenářský subjekt zřízený ve třetí zemi splňuje požadavky článku 37;

b)      schválený šlechtitelský program umožňuje zaevidování takových hybridů plemenných prasat v registru plemen.

KAPITOLA VIII Zootechnické a genealogické podmínky pro dovoz čistokrevných plemenných zvířat jiných druhů do Unie

Článek 45 Přenesené pravomoci a prováděcí pravomoci, které se týkají zootechnických a genealogických pravidel pro dovoz čistokrevných plemenných zvířat uvedených v čl. 2 písm. i) bodě iii) a jejich zárodečných produktů do Unie

1.           Pokud je to nebytné pro fungování vnitřního trhu nebo pro ochranu cenných genetických zdrojů, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71 týkající se zvláštních pravidel pro dovoz čistokrevných plemenných zvířat uvedených v čl. 2 písm. i) bodě iii) a jejich zárodečných produktů do Unie, pokud jde o:

a)      zařazení plemenářských subjektů na seznam;

b)      podmínky pro zápis těchto čistokrevných zvířat do plemenných knih založených plemenářskými spolky;

c)      přijetí těchto čistokrevných plemenných zvířat plemenářskými spolky do plemenitby, k umělému oplodnění a k odběru a využití jejich zárodečných produktů;

d)      metody pro testování užitkovosti a genetické hodnocení těchto čistokrevných zvířat;

e)      hlavní údaje, jež mají být uvedeny v zootechnickém osvědčení, které musí tato čistokrevná plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty doprovázet.

2.           Pokud Komise přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1, vypracuje prostřednictvím prováděcích aktů vzory zootechnických osvědčení uvedených v odst. 1 písm. f) pro čistokrevná plemenná zvířata uvedená v čl. 2 písm. i) bodě iii) a pro jejich sperma, oocyty a embrya.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

KAPITOLA IX Úřední kontroly a jiné úřední činnosti, správní pomoc, spolupráce a prosazování ze strany členských států

Článek 46 Obecná pravidla pro úřední kontroly

1.           Příslušný orgán provádí úřední kontroly plemenářských spolků a chovů pravidelně, na základě posouzení rizika a v přiměřených intervalech, přičemž přihlíží k:

a)      zjištěným případům porušení požadavků souvisejících s:

i)       plemenným zvířatům a jejich zárodečným produktům;

ii)      činnostmi prováděnými pod kontrolou plemenářských spolků a chovů;

iii)     místem činností chovatelů, plemenářských spolků a chovů;

b)      výsledkům úředních kontrol plemenářských spolků a chovů provedených v minulosti a k tomu, jak dodržují zootechnická a genealogická pravidla stanovená v tomto nařízení;

c)      spolehlivosti a výsledkům vlastních kontrol prováděných plemenářskými spolky a chovy nebo prováděných na jejich žádost třetími stranami, s cílem ujistit se o dodržování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení;

d)      jakýmkoli informacím, jež mohou ukazovat na porušení požadavků.

2.           Příslušný orgán provádí kontroly pravidelně a v přiměřených intervalech, s cílem zjistit možná záměrná porušení zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení, přičemž kromě kritérií uvedených v odstavci 1 zohlední také informace o takových možných záměrných porušeních, které jsou sdíleny prostřednictvím mechanismů správní pomoci stanovených v článku 53, nebo jakékoli jiné informace ukazující na možnost takových porušení.

3.           Úřední kontroly prováděné předtím, než se s určitými plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty začne obchodovat, za účelem vydání úředních osvědčení nebo úředních potvrzení, jež vyžadují zootechnická a genealogická pravidla stanovená v tomto nařízení jako podmínku pro obchod s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty, se provádějí v souladu s/se:

a)      zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení;

b)      akty v přenesené pravomoci přijatými Komisí v souladu s články 35 a 45.

4.           Úřední kontroly se provádějí po předchozím oznámení chovateli, plemenářskému spolku nebo chovu, pokud neexistují závažné důvody pro provedení neohlášených kontrol.

5.           Úřední kontroly se provádějí pokud možno tak, aby představovaly pro chovatele, plemenářský spolek nebo chov co nejmenší zátěž.

6.           Příslušný orgán provádí úřední kontroly stejně pečlivě bez ohledu na to, zda plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty jsou:

a)      dostupné na trhu Unie, ať již pocházejí z členského státu, kde jsou úřední kontroly prováděny, nebo z jiného členského státu; nebo

b)      vstupují do Unie ze třetích zemí.

Článek 47 Transparentnost úředních kontrol

1.           Příslušný orgán provádí úřední kontroly s vysokou úrovní transparentnosti a informace o organizaci a provádění úředních kontrol zveřejňuje.

Zajistí, že informace o úředních kontrolách, jež provádí, budou zveřejňovány pravidelně a včas, a zveřejňuje alespoň tyto informace:

a)      druh, počet a výsledek úředních kontrol, které provedl;

b)      druh a počet případů porušení požadavků, které zjistil;

c)      případy, kdy přijal opatření v souladu s článkem 61;

d)      případy, kdy uložil sankce stanovené v článku 62.

2.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví a v případě potřeby aktualizuje formu, ve které musí být informace uvedené v odstavci 1 zveřejňovány.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

3.           Příslušný orgán může zveřejnit nebo jinak veřejně zpřístupnit informace o ratingovém hodnocení jednotlivých plemenářských spolků a chovů na základě posouzení jejich souladu s kritérii pro ratingové hodnocení a výsledků úředních kontrol, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)      kritéria pro ratingové hodnocení jsou objektivní, transparentní a veřejně dostupná;

b)      jsou zavedena vhodná opatření k zajištění jednotnosti a transparentnosti procesu ratingového hodnocení.

Článek 48 Dokumentované postupy kontroly a ověřování

1.           Příslušný orgán provádí úřední kontroly v souladu s dokumentovanými postupy, jež obsahují podrobné pokyny pro personál, který kontroly provádí.

2.           Příslušný orgán má zavedeny vnitřní postupy k ověřování jednotnosti a účinnosti úředních kontrol a jiných úředních činností, jež provádí.

3.           Příslušný orgán:

a)      přijme nápravná opatření ve všech případech, kdy vnitřní postupy podle odstavce 2 zjistí nedostatky v jednotném a účinném provádění úředních kontrol a jiných úředních činností;

b)      dokumentované postupy stanovené v odstavci 1 případně aktualizuje.

Článek 49 Zprávy o úředních kontrolách

1.           O všech prováděných úředních kontrolách vypracovává příslušný orgán zprávy, které obsahují:

a)      popis cíle úředních kontrol;

b)      použité metody kontroly;

c)      výsledky úředních kontrol;

d)      případně opatření, jež příslušný orgán v důsledku úřední kontroly nařídil chovatelům, plemenářským spolkům a chovům přijmout.

2.           Kopii zprávy stanovené v odstavci 1 poskytne příslušný orgán chovateli, plemenářskému spolku nebo chovu, u kterého byla úřední kontrola provedena.

Článek 50 Metody a techniky provádění úředních kontrol

1.           Příslušný orgán provádí úřední kontroly s použitím kontrolních metod a technik, jež případně zahrnují ověřování, kontroly a audity.

2.           Příslušný orgán provádí úřední kontroly chovatelů, plemenářských spolků a chovů, které případně zahrnují:

a)      přezkoumání kontrolních systémů, jež jsou v plemenářských spolcích a chovech zavedeny, a výsledků získaných prostřednictvím těchto kontrolních systémů;

b)      kontrolu:

i)       prostor, kanceláří a zařízení chovatelů, plemenářských spolků a chovů;

ii)      plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů u chovatelů;

iii)     označení, způsobu prezentace a reklamy chovatelů, plemenářských spolků a chovů;

c)      přezkoumání dokumentů a jiných záznamů, které mohou mít význam pro posouzení dodržování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení;

d)      rozhovory s členy a personálem plemenářských spolků a chovů;

e)      jakékoli další činnosti nezbytné pro zjištění případů porušení pravidel.

Článek 51 Povinnosti chovatelů, plemenářských spolků a chovů

1.           Pokud je to nezbytné pro provedení úředních kontrol nebo jiných úředních činností, umožní chovatelé, plemenářské spolky a chovy úředníkům příslušného orgánu v potřebné míře přístup k:

a)      prostorám, kancelářím a zařízení;

b)      počítačovým systémům pro správu informací;

c)      plemenným zvířatům a jejich zárodečným produktům;

d)      dokumentům a jakýmkoli jiným relevantním informacím.

2.           Při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech jsou chovatelé, plemenářské spolky a chovy nápomocni úředníkům příslušného orgánu při plnění jejich úkolů.

3.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů zavést pravidla, která stanoví:

a)      opatření pro zajištění přístupu úředníků příslušného orgánu k počítačovým systémům pro správu informací uvedeným v odst. 1 písm. b);

b)      jednotná pravidla pro způsob, jakým mají být chovatelé, plemenářské spolky a chovy nápomocni úředníkům příslušného orgánu podle odstavce 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

Článek 52 Přenesení pravomocí, pokud jde o zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, jež má příslušný orgán přijímat v souvislosti s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty

1.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 71, pokud jde o pravidla:

a)      pro provádění úředních kontrol plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů s cílem ověřit, zda jsou dodržována zootechnická a genealogická pravidla stanovená v tomto nařízení;

b)      pro opatření, jež má přijmout příslušný orgán s ohledem na výsledky získané na základě provádění úředních kontrol.

2.           Akty v přenesené pravomoci podle odstavce 1 stanoví:

a)      vedle povinností a úkolů stanovených v článcích 46 až 50 i konkrétní povinnosti a úkoly příslušného orgánu;

b)      případy, kdy příslušný orgán v souvislosti s konkrétními případy porušení pravidel přijme jedno nebo více opatření, která jsou stanovena v prováděcích aktech přijatých podle čl. 66 odst. 1, nebo další opatření kromě těch, která jsou stanovena v uvedeném článku.

Článek 53 Obecná pravidla pro správní pomoc a spolupráci

1.           Příslušné orgány v členských státech si vzájemně poskytují správní pomoc s cílem zajistit řádné uplatňování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení v případech jejich porušování, jež vznikly, pokračují a mají účinky ve více než jednom členském státě.

2.           Správní pomoc podle odstavce 1 případně zahrnuje účast příslušného orgánu členského státu při úředních kontrolách na místě, jež provádí příslušný orgán jiného členského státu.

3.           Ustanovení tohoto článku se použijí, aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla:

a)      pro uvolňování dokumentů, které jsou předmětem soudního řízení nebo s ním souvisejí;

b)      zaměřená na ochranu obchodních zájmů fyzických nebo právnických osob.

4.           Veškerá komunikace mezi příslušnými orgány podle článků 54, 55 a 56 musí být v písemné formě.

Článek 54 Pomoc na vyžádání

1.           Pokud má příslušný orgán (dále jen „žádající příslušný orgán“) za to, že pro provedení úředních kontrol nebo pro účinná následná opatření k těmto kontrolám potřebuje informace od příslušného orgánu v jiném členském státě (dále jen „dožádaný příslušný orgán“), obrátí se na tento příslušný orgán s odůvodněnou žádostí.

Dožádaný příslušný orgán bez zbytečných odkladů:

a)      potvrdí příjem odůvodněné žádosti a sdělí, kolik času bude zapotřebí k poskytnutí požadovaných informací;

b)      provede nezbytné úřední kontroly nebo šetření s cílem

i)       poskytnout žádajícímu příslušnému orgánu veškeré potřebné informace a originály dokumentů nebo jejich ověřené kopie;

ii)      ověřit, případně na místě, zda jsou v jeho jurisdikci dodržována zootechnická a genealogická pravidla stanovená v tomto nařízení.

2.           Žádající a dožádaný příslušný orgán se mohou dohodnout, že při úředních kontrolách podle odst. 1 druhého pododstavce písm. b) bodu i) budou přítomni úředníci žádajícího orgánu.

V takových případech úředníci žádajícího příslušného orgánu:

a)      musí být schopni kdykoli předložit písemné zmocnění s uvedením jejich totožnosti a úředního postavení;

b)      musí mít pouze pro účel prováděných úředních kontrol přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako přítomní úředníci dožádaného příslušného orgánu;

c)      nesmí z vlastní iniciativy vykonávat pravomoci provádění úředních kontrol svěřené úředníkům dožádaného příslušného orgánu.

Článek 55 Pomoc bez vyžádání

1.           Pokud se příslušný orgán dozví o případu porušení pravidel a pokud takové porušení pravidel může mít důsledky pro jiný členský stát, oznámí z vlastní iniciativy a bez zbytečného odkladu takovou informaci příslušnému orgánu uvedeného jiného členského státu.

2.           Příslušný orgán vyrozuměný v souladu s odstavcem 1:

a)      neprodleně potvrdí příjem takového oznámení;

b)      do deseti dnů od obdržení oznámení sdělí:

i)       jaké šetření hodlá provést ve věci porušení pravidel uvedeného v odstavci 1; nebo

ii)      důvody, proč má za to, že žádné šetření není nutné.

3.           Pokud se příslušný orgán vyrozuměný podle odstavce 1 rozhodne provést šetření podle odstavce 2, neprodleně informuje oznamující příslušný orgán o výsledcích jakéhokoli takového šetření a případně o opatřeních, která na jeho základě byla přijata.

Článek 56 Pomoc v případě porušení pravidel

1.           Pokud při úředních kontrolách plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů pocházejících z jiného členského státu příslušný orgán zjistí, že tato plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty nesplňují zootechnická a genealogická pravidla stanovená v tomto nařízení do té míry, že by to mohlo vést k závažnému porušení těchto pravidel, neprodleně to oznámí příslušnému orgánu členského státu odeslání a jakéhokoli jiného dotčeného členského státu s cílem umožnit jim provést příslušná šetření.

2.           Příslušný orgán vyrozuměný v souladu s odstavcem 1 bez zbytečného odkladu:

a)      potvrdí příjem oznámení a sdělí, jaká šetření hodlá provést ve věci porušení pravidel uvedeného v odstavci 1;

b)      záležitost vyšetří, přijme veškerá potřebná opatření a informuje oznamující příslušný orgán o povaze provedeného šetření a úředních kontrol, o přijatých rozhodnutích a o důvodech těchto rozhodnutí.

3.           Jestliže má oznamující příslušný orgán uvedený v odstavci 1 důvod se domnívat, že šetření provedená nebo opatření přijatá příslušnými orgány vyrozuměnými podle odstavce 2 zjištěný případ porušení pravidel v dostatečné míře neřeší, požádá vyrozuměné příslušné orgány o provedení dalších úředních kontrol nebo opatření.

V takových případech:

a)      příslušné orgány z obou členských států hledají způsoby a prostředky k dosažení jednotného přístupu, který by umožnil náležitě se případem porušení pravidel uvedeným v odstavci 1 tohoto článku zabývat, včetně společných úředních kontrol na místě prováděných v souladu s čl. 53 odst. 2 a čl. 54 odst. 2;

b)      pokud nejsou schopny se dohodnout na vhodných opatřeních, bez zbytečného odkladu o tom informují Komisi.

4.           Pokud úřední kontroly plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů pocházejících z jiného členského státu shledají opakované případy porušení pravidel uvedených v odstavci 1, příslušný orgán členského státu určení o tom neprodleně informuje Komisi a příslušné orgány ostatních členských států.

Článek 57 Informace o porušení pravidel obdržené ze třetích zemí

1.           Pokud příslušný orgán obdrží informace ze třetí země ukazující na případ porušení zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení, neprodleně je oznámí:

a)      Komisi, pokud to má nebo může mít význam pro celou Unii;

b)      příslušným orgánům v jiných dotčených členských státech.

2.           Informace získané při úředních kontrolách a šetřeních prováděných v souladu s tímto nařízením mohou být sděleny třetí zemi uvedené v odstavci 1, pokud:

a)      příslušné orgány, které tyto informace poskytly, s takovým sdělením souhlasí;

b)      se třetí země zavázala poskytnout pomoc potřebnou pro shromáždění důkazů o praktikách, které porušují nebo zřejmě porušují pravidla Unie;

c)      jsou dodržena příslušná pravidla Unie a vnitrostátní pravidla pro sdělování osobních údajů do třetích zemí.

Článek 58 Koordinovaná pomoc a následná opatření Komise

1.           Komise neprodleně koordinuje opatření přijatá příslušným orgánem v souladu s touto kapitolou, pokud:

a)      informace, jež má Komise k dispozici, ukazují, že činnosti, které jsou nebo zřejmě jsou porušením pravidel:

i)       mají nebo mohou mít důsledky pro více než jeden členský stát; nebo

ii)      k nim může docházet ve více než jednom členském státě;

b)      příslušné orgány v dotčených členských státech nejsou schopny se dohodnout na vhodném postupu, jak takové porušení pravidel řešit.

2.           V případech uvedených v odstavci 1 může Komise:

a)      ve spolupráci s dotčeným členským státem vyslat kontrolní tým k provedení úřední kontroly na místě;

b)      požádat příslušný orgán členského státu odeslání a případně příslušné orgány jiných dotčených členských států, aby náležitě zvýšily intenzitu svých úředních kontrol a oznámily Komisi, jaká opatření přijaly;

c)      informace o takových případech předložit výboru uvedenému v čl. 72 odst. 1 spolu s návrhem opatření k řešení případů porušení pravidel uvedených v odst. 1 písm. a).

Článek 59 Obecná zásada pro financování úředních kontrol

1.           Členské státy zajistí, že budou k dispozici přiměřené finanční zdroje na personál a další finanční zdroje, které příslušný orgán potřebuje k provádění úředních kontrol a jiných úředních činností.

2.           K pokrytí nákladů na jimi prováděné úřední kontroly mohou členské státy vybírat poplatky.

Článek 60 Obecné povinnosti příslušných orgánů, pokud jde o opatření k prosazování

1.           Při činnostech podle této kapitoly upřednostňují příslušné orgány opatření, jež mají odstranit porušování pravidel nebo co nejvíce snížit dopady takového porušování na obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty.

2.           V případech, kdy existuje podezření na porušení pravidel, provedou příslušné orgány šetření, aby toto podezření buď potvrdily, nebo ho vyvrátily.

3.           Pokud to jeho účely vyžadují, provádějí se v rámci šetření uvedeného v odstavci 2 po vhodnou dobu zesílené úřední kontroly plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů a chovatelů, plemenářských spolků a chovů.

Článek 61 Šetření a opatření v případě zjištěného porušení pravidel

1.           Pokud je zjištěno porušení pravidel, příslušné orgány:

a)      provedou jakákoli další šetření potřebná pro určení původu a rozsahu porušení pravidel a stanoví odpovědnost chovatelů, plemenářských spolků a chovů;

b)      přijmou vhodná opatření, jež zajistí, že chovatelé, plemenářské spolky a chovy porušení pravidel napraví a zabrání jeho dalšímu opakování.

Při rozhodování o tom, jaká opatření mají být přijata, příslušné orgány zohlední povahu porušení pravidel a to, jak chovatel, plemenářský spolek nebo chov dodržoval pravidla v minulosti.

2.           Při provádění činností podle odstavce 1 příslušné orgány případně:

a)      odloží zápis čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih nebo zaevidování hybridů plemenných prasat v registrech plemen;

b)      nařídí změnu statusu zvířat nebo jejich zárodečných produktů určených pro plemenitbu v souladu s tímto nařízením, nebo aby byly chovatelům poskytnuty opravené informace;

c)      omezí nebo zakážou obchod se zvířaty a zárodečnými produkty jako plemennými zvířaty nebo zárodečnými produkty vymezenými v článku 2 nebo jejich dovoz do Unie nebo jejich vývoz do třetích zemí nebo je zakážou či nařídí jejich návrat do členského státu odeslání;

d)      nařídí, aby chovatel, plemenářský spolek nebo chov častěji prováděl své vlastní kontroly;

e)      nařídí, aby určité činnosti dotčeného chovatele, plemenářského spolku nebo chovu podléhaly zesíleným nebo systematickým úředním kontrolám;

f)       nařídí zastavit na určité vhodné období veškeré činnosti nebo část činností dotčeného chovatele, plemenářského spolku nebo chovu a případně zastavit internetové stránky, jež provozují nebo využívají, a pozastaví schválení šlechtitelského programu prováděného plemenářským spolkem nebo chovem, pokud tento plemenářský spolek nebo chov opakovaně, soustavně nebo zpravidla neplní požadavky šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9;

g)      nařídí zrušit uznání plemenářského spolku nebo chovu udělené v souladu s čl. 4 odst. 2, jestliže správní praxe tohoto plemenářského spolku nebo chovu ukazuje, že opakovaně, soustavně nebo zpravidla nesplňuje požadavky čl. 4 odst. 2 písm. c);

h)      přijme jakékoli jiné opatření, které příslušný orgán považuje za vhodné k zajištění dodržování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení.

3.           Příslušné orgány dotčenému chovateli, plemenářskému spolku nebo chovu nebo jeho zástupci předají:

a)      písemné oznámení o svém rozhodnutí ohledně postupu nebo opatření, jež mají být přijaty podle odstavce 1 a 2, spolu s odůvodněním tohoto rozhodnutí; a

b)      informaci o právu odvolat se proti takovému rozhodnutí a o platném postupu a časových lhůtách.

4.           Veškeré výdaje, které podle tohoto článku vzniknou, nese odpovědný chovatel, plemenářský spolek nebo chov.

Článek 62 Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do data uvedeného v čl. 74 druhém odstavci a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.

KAPITOLA X Kontroly prováděné Komisí

Oddíl 1 Kontroly Komise v členských státech

Článek 63 Kontroly Komise v členských státech

1.           Odborníci Komise provádějí kontroly v každém členském státě s cílem:

a)      ověřit celkové uplatňování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení;

b)      ověřit fungování vnitrostátních kontrolních systémů uvedených v článku 46 a příslušných orgánů, které je provozují;

c)      provádět šetření a získávat informace:

i)       o úředních kontrolách a postupech prosazování;

ii)      o závažných nebo opakujících se problémech při uplatňování nebo prosazování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení;

iii)     v souvislosti se vznikajícími problémy nebo novým vývojem v členských státech.

2.           Kontroly Komise stanovené v odstavci 1 jsou organizovány ve spolupráci s příslušnými orgány členských států a mohou zahrnovat ověřování na místě ve spolupráci s personálem příslušného orgánu provádějícím úřední kontroly.

3.           Odborníkům Komise mohou být nápomocni odborníci z členských států.

Odborníci z členského státu, kteří odborníky Komise doprovázejí, mají stejná práva přístupu jako odborníci Komise.

Článek 64 Zprávy o kontrolách Komise v členských státech

1.           Komise:

a)      vypracuje návrh zprávy o zjištěních kontrol provedených Komisí v souladu s čl. 63 odst. 1 a kopii zašle členskému státu, ve kterém byly tyto kontroly provedeny, k připomínkám;

b)      vypracuje závěrečnou zprávu o zjištěních uvedených kontrol Komise s přihlédnutím k připomínkám členského státu podle písmene a);

c)      zveřejní závěrečnou zprávu a připomínky členského státu podle písmen a) a b).

2.           Komise případně může ve své závěrečné zprávě podle odst. 1 písm. b) doporučit členským státům přijetí nápravných nebo preventivních opatření k řešení konkrétních nebo systémových nedostatků, které Komise při svých kontrolách provedených podle čl. 63 odst. 1 zjistila.

Článek 65 Povinnosti členských států v souvislosti s kontrolami Komise

1.           Členské státy musí být Komisi nápomocny při provádění kontrol stanovených v čl. 63 odst. 1 tím, že:

a)      poskytnou potřebnou pomoc, dokumentaci a jinou technickou podporu, o kterou odborníci Komise požádají, aby mohli provádět kontroly Komise účinně a efektivně;

b)      zajistí odborníkům Komise přístup do všech prostor nebo částí prostor a k informacím včetně počítačových systémů, které jsou nezbytné pro provedení kontrol Komise.

2.           Členské státy přijmou vhodná následná opatření s ohledem na doporučení uvedená v závěrečné zprávě podle čl. 64 odst. 1 písm. b) s cílem zajistit dodržování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení.

Článek 66 Závažné selhání kontrolního systému členského státu

1.           Má-li Komise důkazy o závažném selhání kontrolních systémů členského státu a pokud takové selhání může vést k rozsáhlému porušení zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení, přijme prostřednictvím prováděcích aktů jedno nebo více následujících opatření, jež budou uplatňována, dokud toto selhání nebude napraveno:

a)      zákaz obchodu s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty, jichž se selhání úředního kontrolního systému týká;

b)      uložení zvláštních podmínek, kromě podmínek stanovených v kapitole II, pro uznání plemenářských spolků a chovů, schvalování šlechtitelských programů nebo obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty;

c)      jiná vhodná dočasná opatření.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

2.           Opatření stanovená v odstavci 1 se přijmou až poté, co dotčený členský stát na žádost Komise a v časové lhůtě stanovené Komisí nezjedná nápravu situace.

Oddíl 2 Kontroly Komise ve třetích zemích

Článek 67 Kontroly Komise ve třetích zemích

1.           Odborníci Komise mohou provádět kontroly Komise ve třetích zemích s cílem:

a)      ověřit, zda zootechnická a genealogická pravidla pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty stanovená v právních předpisech třetí země poskytují rovnocenné záruky jako pravidla stanovená pro Unii tímto nařízením;

b)      ověřit, zda kontrolní systém zavedený v dotčené třetí zemi může zajistit, aby zásilky plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů vyvážených do Unie splňovaly příslušné požadavky stanovené v kapitole VII tohoto nařízení;

c)      získávat informace, jež umožní objasnit příčiny opakovaných případů, kdy plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty dovezené do Unie nesplňují zootechnické a genealogické požadavky na dovoz do Unie, u nichž byl neopodstatněně osvědčen jejich soulad.

2.           Kontroly Komise stanovené v odstavci 1 se zvláště zaměří na:

a)      zootechnická a genealogická ustanovení dané třetí země o plemenných zvířatech a jejich zárodečných produktech;

b)      organizaci příslušného orgánu třetí země, jeho pravomoci a nezávislost, dohled, jemuž podléhá, a autoritu, kterou má k účinnému prosazování právních předpisů uvedených v písmeni a);

c)      školení personálu pro provádění úředních kontrol;

d)      zdroje, které má příslušný orgán ve třetí zemi k dispozici;

e)      existenci a fungování dokumentovaných kontrolních postupů a kontrolních systémů založených na prioritách;

f)       rozsah a průběh prováděných úředních kontrol plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů přicházejících z jiných třetích zemí;

g)      záruky, které daná třetí země může poskytnout, pokud jde o dodržování požadavků stanovených v zootechnických a genealogických pravidlech stanovených v tomto nařízení nebo o rovnocennost s těmito požadavky.

Článek 68 Četnost a organizace kontrol Komise ve třetích zemích

1.           Četnost kontrol Komise ve třetích zemích se určuje na základě:

a)      zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení;

b)      množství a povahy plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů vstupujících do Unie z dané třetí země;

c)      výsledků již provedených kontrol Komise;

d)      výsledků úředních kontrol plemenných zvířat a zárodečných produktů vstupujících do Unie z dané třetí země a jakýchkoli jiných úředních kontrol, jež provedly příslušné orgány členských států.

2.           V zájmu zvýšení účinnosti a efektivity kontrol Unie stanovených v odstavci 1 může Komise před jejich provedením požádat třetí zemi o poskytnutí:

a)      informací uvedených v čl. 37 odst. 1 písm. b);

b)      případně písemných záznamů o úředních kontrolách provedených v této třetí zemi.

3.           Komise může jmenovat odborníky z členských států, aby byli nápomocni jejím vlastním odborníkům při provádění kontrol stanovených v odstavci 1.

Článek 69 Zprávy Komise o kontrolách provedených jejími odborníky ve třetích zemích

1.           Pokud byly provedeny kontroly Komise podle čl. 67 odst. 1, Komise:

a)      vypracuje návrh zprávy o zjištěních kontrol provedených Komisí a kopii zašle třetí zemi, ve které byly provedeny, k připomínkám;

b)      vypracuje závěrečnou zprávu o zjištěních kontrol Komise provedených jejími odborníky v dané třetí zemi, s přihlédnutím k připomínkám třetí země, ve které byly provedeny;

c)      zveřejní závěrečnou zprávu a připomínky třetí země, ve které byly kontroly provedeny.

2.           Komise případně může ve své závěrečné zprávě podle odstavce 1 doporučit třetí zemi přijetí nápravných nebo preventivních opatření k řešení konkrétních nebo systémových nedostatků, které její odborníci při kontrolách Komise provedených podle čl. 67 odst. 1 zjistili.

Článek 70 Zavedení zvláštních opatření týkajících se dovozu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie

1.           Pokud existují důkazy, že může docházet k rozsáhlému závažnému porušování zootechnických a genealogických pravidel stanovených v tomto nařízení, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů zvláštní opatření, jež jsou nezbytná pro ukončení takového porušování.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

2.           Zvláštní opatření podle odstavce 1 identifikují plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty na základě jejich kódů kombinované nomenklatury a mohou zahrnovat:

a)      zákaz dovozu ze zootechnických důvodů plemenných zvířat a zárodečných produktů pocházejících ze třetích zemí dotčených porušením pravidel podle odstavce 1 nebo odesílaných z těchto třetích zemí do Unie;

b)      požadavek, aby plemenná zvířata a zárodečné produkty uvedené v odstavci 1, pocházející nebo odesílané z třetích zemí dotčených porušením pravidel podle odstavce 1

i)       podléhala zvláštním kontrolám, které budou prováděny před odesláním nebo na vstupu do Unie;

ii)      byla doprovázena úředním osvědčením nebo jakýmkoli jiným důkazem potvrzujícím, že tato plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty splňují požadavky stanovené v kapitole VII tohoto nařízení nebo v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s čl. 45 odst. 1;

c)      požadavek, aby důkazy uvedené v písm. b) bodě ii) byly poskytnuty ve zvláštním formátu;

d)      jiná opatření nezbytná k nápravě porušení pravidel podle odstavce 1.

3.           Při přijetí zvláštních opatření stanovených v odstavci 2 se zohlední:

a)      informace získané v souladu s čl. 67 odst. 2;

b)      jakékoli jiné informace poskytnuté zeměmi, kterých se týkají případy porušení pravidel uvedené v odstavci 1;

c)      v případě potřeby výsledky kontrol Komise podle čl. 67 odst. 1.

4.           Komise sleduje situaci a v souladu s postupy stanovenými v čl. 72 odst. 2 podle vývoje situace přijatá opatření změní nebo zruší.

KAPITOLA XI Přenesení pravomocí a provádění

Článek 71 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

2.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 17 odst. 4, čl. 19 odst. 4, čl. 20 odst. 2, čl. 21 odst. 2, čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 2, čl. 28 odst. 1, čl. 32 odst. 2, čl. 33 odst. 3, čl. 35 odst. 1, čl. 39 odst. 2, čl. 45 odst. 1 a čl. 52 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 17 odst. 4, čl. 19 odst. 4, čl. 20 odst. 2, čl. 21 odst. 2, čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 2, čl. 28 odst. 1, čl. 32 odst. 2, čl. 33 odst. 3, čl. 35 odst. 1, čl. 39 odst. 2, čl. 45 odst. 1 a čl. 52 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 17 odst. 4, čl. 19 odst. 4, čl. 20 odst. 2, čl. 21 odst. 2, čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 2, čl. 28 odst. 1, čl. 32 odst. 2, čl. 33 odst. 3, čl. 35 odst. 1, čl. 39 odst. 2, čl. 45 odst. 1 a čl. 52 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 72 Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen Stálý zootechnický výbor zřízený rozhodnutím Rady 77/505/EHS. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být získáno stanovisko výboru písemným řízením, toto řízení se ukončí bez výsledku, jestliže tak ve lhůtě pro doručení stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

KAPITOLA XII Závěrečná ustanovení

Článek 73 Zrušení

1.           Směrnice Rady 87/328/EHS, 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/118/EHS, 90/119/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES a rozhodnutí Rady 96/463/ES se zrušují.

2.           Odkazy na zrušené směrnice a na zrušené rozhodnutí 96/463/ES se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.

Článek 74 Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [01/mm/rrrr] [date to be inserted: please insert the first day of the eighteen month following the date referred to in the first paragraph.]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                                                        Za Radu

předseda                                                                                              předseda

PŘÍLOHA I

Plemenářské spolky a chovy, které zakládají nebo vedou plemenné knihy nebo registry plemen, uvedené v kapitole II

Část 1 Obecné požadavky týkající se uznávání plemenářských spolků a chovů podle čl. 4 odst. 2

Aby mohl být plemenářský spolek, který zakládá nebo vede plemennou knihu, nebo chov, který zakládá nebo vede registr plemen, uznán v souladu s čl. 4 odst. 2, musí:

1.           mít v souladu s právními předpisy platnými v členském státě, kde předkládá žádost o uznání, právní subjektivitu;

2.           být právně a finančně nezávislý na příslušném orgánu;

3.           předložit příslušnému orgánu dokumentaci prokazující, že:

a)      má dostatečný počet kvalifikovaného personálu a přiměřené prostory a zařízení pro účinné uskutečňování svého šlechtitelského programu, který má být schválen podle čl. 8 odst. 1 a případně podle článku 9;

b)      je schopen provádět nebo provádí nezbytné kontroly v souvislosti s vedením rodokmenů plemenných zvířat zařazených do jeho šlechtitelského programu, který má být schválen podle čl. 8 odst. 1 a případně podle článku 9;

c)      má nebo může mít dostatečně velkou populaci plemenných zvířat a dostatečný počet chovatelů v zeměpisné oblasti své činnosti, kde je prováděn šlechtitelský program ke zkvalitnění plemene nebo křížení nebo k zachování plemene, který má být schválen podle čl. 8 odst. 1 a případně podle článku 9;

d)      je schopen získávat a využívat údaje o užitkovosti plemenných zvířat nezbytné k provádění svého šlechtitelského programu, který má být schválen podle čl. 8 odst. 1 a případně podle článku 9;

e)      v případě, kdy je plemenářským spolkem nebo chovem vyžadováno členství chovatelů, přijal plemenářský spolek nebo chov jednací řád, který stanoví:

i)       rovné zacházení s chovateli, kteří jsou členy nebo požádali o členství a kteří chovají svá plemenná zvířata v hospodářstvích nacházejících se v zeměpisné oblasti, kde je prováděn schválený šlechtitelský program;

ii)      poskytování určitých služeb na vyžádání členům–chovatelům, kteří převádějí svá plemenná zvířata do hospodářství nacházejících se mimo zeměpisnou oblast, kde je prováděn schválený šlechtitelský program;

f)       přijal jednací řád za účelem řešení sporů s chovateli, které vznikají při testování užitkovosti a genetickém hodnocení plemenných zvířat, při zápisu do tříd podle vlastností a přijetí plemenných zvířat do plemenitby a při odběru a využívání zárodečných produktů.

Část 2 Obecné požadavky týkající se schvalování šlechtitelských programů prováděných plemenářskými spolky a chovy podle čl. 8 odst. 1 a podle článku 9

1.           Aby mohly získat schválení svého šlechtitelského programu, musí plemenářské spolky nebo chovy předložit příslušnému orgánu stanovenému v čl. 8 odst. 1 a v článku 9 tyto informace:

a)      název a podrobný popis plemenných znaků plemene nebo v případě hybridů plemenných prasat křížení, pro které je vedena plemenná kniha nebo registr plemene, aby se zabránilo záměně s obdobnými plemennými zvířaty zapsanými nebo zaevidovanými v jiných stávajících plemenných knihách nebo registrech plemen;

b)      systém identifikace jednotlivých plemenných zvířat, který zajišťuje, že jsou zapsána do plemenné knihy nebo zaevidována v registru plemen až poté, kdy byla přinejmenším identifikována v souladu s veterinárními předpisy Unie o identifikaci a evidenci zvířat dotčených druhů;

c)      systém záznamu rodokmenů čistokrevných plemenných zvířat zapsaných nebo zaevidovaných a způsobilých k zápisu do plemenných knih nebo hybridů plemenných prasat evidovaných v registrech plemen;

d)      cíle šlechtitelského programu a podrobná hodnotící kritéria pro selekci plemenných zvířat, která v případě založení plemenné knihy nového plemene musí zahrnovat podrobné informace o okolnostech opravňujících k založení tohoto nového plemene;

e)      systémy pro získávání, zaznamenávání, sdělování a využívání výsledků testování užitkovosti a, pokud je to vyžadováno v souladu s článkem 27, pro provádění genetického hodnocení, aby bylo možno stanovit genetickou hodnotu plemenných zvířat za účelem zkvalitnění, selekce nebo zachování plemene nebo zkvalitnění křížení;

f)       podrobnosti o pravidlech pro rozdělení hlavního oddílu plemenné knihy do tříd, pokud existují různá kritéria nebo postupy klasifikace čistokrevných plemenných zvířat zapsaných v plemenné knize podle jejich vlastností;

g)      v případě potřeby systémy umožňující zapsat do plemenných knih údaje o původu, které jsou již zapsány v jiné plemenné knize.

2.           Plemenářské spolky a chovy transparentním způsobem a včas informují příslušný orgán, své členy a chovatele uvedené v čl. 10 odst. 2 o veškerých změnách informací uvedených v bodě 1.

Část 3 Specifické požadavky na plemenářské spolky, které zakládají nebo vedou plemenné knihy čistokrevných plemenných koňovitých

1.           V případě čistokrevných plemenných koňovitých platí kromě požadavků stanovených v bodě 1 části 2 tyto specifické požadavky:

a)      Plemenářský spolek může příslušnému orgánu oznámit, že plemenná kniha, kterou založil, je plemennou knihou původu plemene zařazeného do jeho šlechtitelského programu, pokud tento plemenářský spolek:

i)       již v minulosti zavedl pravidla stanovená v bodě 1 části 2 a zveřejnil je;

ii)      prokáže, že v době podání žádosti podle čl. 4 odst. 1 není znám žádný jiný plemenářský spolek uznaný v tomtéž nebo jiném členském státě nebo ve třetí zemi, který založil plemennou knihu pro totéž plemeno a který zavedl a zveřejnil pravidla stanovená v bodě 1 části 2;

iii)     úzce spolupracuje s plemenářskými spolky uvedenými v písmeni b), zejména za účelem splnění obecných požadavků stanovených v bodě 2 části 2;

iv)     v případě potřeby zavedl v rámci svého podnikání nediskriminační pravidla, pokud jde o plemenné knihy založené pro totéž plemeno plemenářskými subjekty, které nejsou zařazeny na seznam podle čl. 37 odst. 2.

b)      Plemenářský spolek může příslušnému orgánu oznámit, že plemenná kniha, kterou založil, je filiální plemennou knihou plemene zařazeného do jeho šlechtitelského programu, pokud:

i)       do svého šlechtitelského programu začlenil pravidla stanovená plemenářským spolkem uvedeným v písmeni a), který vede plemennou knihu původu téhož plemene;

ii)      zveřejnil informace o uplatňování pravidel uvedených v podbodě i) a o jejich zdroji;

iii)     má zavedeny mechanismy a zavazuje se včas přizpůsobovat pravidla svého šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9 změnám uvedených pravidel provedeným plemenářským spolkem uvedeným v písmeni a), který vede plemennou knihu původu tohoto plemene.

2.           V případě čistokrevných plemenných koňovitých se použijí tyto odchylky:

a)      odchylně od bodu 3 písm. e) podbodu i) části 1, v případě, že pro jedno plemeno na území Unie popsaném v příloze VI existuje několik plemenářských spolků, které vedou plemenné knihy tohoto plemene a že jejich šlechtitelské programy schválené podle čl. 8 odst. 1 zahrnují celé toto území, pravidla uvedená v bodě 3 písm. e) podbodě i) této části, jež tyto plemenné spolky zavedly:

i)       mohou stanovit, že čistokrevní plemenní koňovití tohoto plemene se musí narodit na určité části území Unie, aby mohli být zapsáni do plemenné knihy tohoto plemene pro účely prohlášení o narození;

ii)      musí zajistit, že omezení stanovená v podbodě i) se nepoužijí na zapsání do plemenné knihy daného plemene pro účely plemenitby.

b)      Odchylně od bodu 1 písm. a) této části, jsou-li pravidla uvedená v bodě 1 písm. d) části 2 zavedena výlučně mezinárodní organizací působící v celosvětovém měřítku a neexistuje žádný plemenářský spolek v členském státě nebo plemenářský subjekt ve třetí zemi, který by vedl plemennou knihu původu daného plemene, uzná příslušný orgán členského státu plemenářské spolky, které vedou filiální plemennou knihu tohoto plemene, pokud pravidla uvedená v bodě 1 písm. d) části 2 zavedená uvedenou mezinárodní organizací jsou:

i)       uvedeným plemenářským spolkem zpřístupněna příslušnému orgánu uvedenému v čl. 4 odst. 1 pro účely ověření;

ii)      začleněna do šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 1, který tento plemenářský spolek provádí.

c)      Odchylně od bodu 1 písm. b) této části může plemenářský spolek, který vede filiální plemennou knihu, zavést další třídy podle vlastností, pokud čistokrevní plemenní koňovití, kteří jsou zapsáni v třídách hlavního oddílu plemenné knihy původu téhož plemene, mohou být zapsáni do odpovídajících tříd hlavního oddílu filiální plemenné knihy.

PŘÍLOHA II

Zápis do plemenných knih a evidování v registrech plemen uvedených v kapitole IV

Část 1 Zápis čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih

Kapitola I Hlavní oddíl

1.           Na žádost chovatele plemenářský spolek, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 1, zapíše nebo zaeviduje k zápisu do hlavního oddílu své plemenné knihy každé čistokrevné plemenné zvíře, které splňuje tyto podmínky:

a)      splňuje kritéria rodičovství stanovená:

i)       v čl. 2 písm. i) bodě i) v případě čistokrevného plemenného skotu (Bos taurus a Bubalus bubalis), prasat (Sus scrofa), ovcí (Ovis aries) a koz (Capra hircus);

ii)      v čl. 2 písm. i) bodě ii) v případě čistokrevných plemenných koňovitých (Equus caballus a Equus asinus);

ii)      v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 35 odst. 1 a čl. 45 odst. 1 v případě čistokrevných plemenných zvířat jiných druhů uvedených v čl. 2 písm. i) bodě iii);

b)      má původ stanovený podle pravidel plemenné knihy vytyčených v souladu se šlechtitelským programem schváleným podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9;

c)      bylo po narození identifikováno v souladu s veterinárními předpisy Unie pro dotčený druh a s pravidly stanovenými ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9, což v případě čistokrevných plemenných koňovitých vyžaduje označení hříběte pod matkou a přinejmenším doložené potvrzením o pokrytí;

d)      pokud se to vyžaduje, je doprovázeno zootechnickým osvědčením vydaným v souladu s čl. 33 odst. 1.

2.           Odchylně od bodu 1 písm. a) podbodu ii) může plemenářský spolek, který provádí program křížení čistokrevných plemenných koňovitých, zapsat do hlavního oddílu své plemenné knihy čistokrevného plemenného koňovitého, který je zapsán v hlavním oddíle plemenné knihy odlišného plemene, pokud toto jiné plemeno a kritéria pro zápis těchto čistokrevných plemenných zvířat jsou uvedeny ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9.

3.           Plemenářský spolek, který zapisuje do své plemenné knihy čistokrevného plemenného koňovitého, který již byl zapsán v plemenné knize založené plemenářským spolkem v jiném členském státě, zapíše toto čistokrevné plemenné zvíře pod jeho jedinečným identifikačním číslem a, s výjimkou případů, kdy se oba dotčené plemenářské spolky dohodly na odchylce, pod týmž jménem s uvedením kódu země ohřebení v souladu s mezinárodními dohodami týkajícími se dotčeného plemene.

Kapitola II Odchylky pro nově založené plemenné knihy čistokrevných plemenných zvířat

1.           Je-li plemenářský spolek uznán podle čl. 4 odst. 2 za účelem založení plemenné knihy plemene, pro které v daném členském státě žádná plemenná kniha neexistuje, může příslušný orgán odchylně od bodu 1 písm. a) kapitoly I povolit zapsání čistokrevných plemenných zvířat nebo potomků čistokrevných plemenných zvířat jiných plemen přímo do hlavního oddílu této nově založené plemenné knihy, pokud:

a)      ve šlechtitelském programu, který má být schválen podle čl. 8 odst. 1 a podle článku 9, je stanoveno období zakládání nové plemenné knihy odpovídající generačnímu intervalu dotčeného druhu;

b)      se odkazuje na jakoukoli stávající plemennou knihu, ve které byla tato čistokrevná plemenná zvířata nebo jejich rodiče poprvé zapsáni po narození, spolu s původním evidenčním číslem v uvedené plemenné knize;

c)      jsou plemenná zvířata zapsána v hlavním oddíle a případně v příslušných třídách v souladu s pravidly stanovenými ve šlechtitelském programu, který má být schválen podle čl. 8 odst. 1 a podle článku 9.

2.           Před skončením období zakládání uvedeného v bodě 1 písm. a) provede příslušný orgán úřední kontroly stanovené v článku 50.

Kapitola III Doplňkové oddíly

1.           Plemenářský spolek, který vede plemennou knihu, může rozhodnout, že zvíře z řad skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, které nesplňuje podmínky stanovené v bodě 1 kapitoly I, může být zapsáno do doplňkového oddílu uvedené plemenné knihy založené v souladu s čl. 20 odst. 1, pokud zvíře splňuje tyto podmínky:

a)      je identifikováno v souladu s veterinárními předpisy Unie pro dotčený druh a s pravidly, která pro tuto plemennou knihu stanovil plemenářský spolek;

b)      je plemenářským spolkem považováno za odpovídající vlastnostem daného plemene podle bodu 1 písm. a) části 2 přílohy I;

c)      dosahuje minimální užitkovosti stanovené pravidly, jež pro tuto plemennou knihu stanovil plemenářský spolek v oblasti užitkovosti, ve znacích, pro něž jsou testována plemenná zvířata tohoto druhu zapsaná v hlavním oddíle v souladu s přílohou III.

2.           Plemenářský spolek může uplatnit různé požadavky týkající se souladu s plemennými znaky plemene podle bodu 1 písm. b) nebo užitkovosti podle bodu 1 písm. c) v závislosti na tom, zda zvíře:

a)      patří k plemeni, ačkoli je neznámého původu; nebo

b)      vzešlo z programu křížení schváleného plemenářským spolkem.

3.           Plemenářské spolky neodmítnou zapsat v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole I do hlavního oddílu plemenné knihy, kterou založily, každou samici skotu, prasat, ovcí nebo koz, která je považována za čistokrevnou podle těchto podmínek:

a)      matka a matka matky jsou zapsány v doplňkovém oddíle plemenné knihy téhož plemene podle bodu 1;

b)      otec a oba dědové jsou zapsáni v hlavním oddíle plemenné knihy téhož plemene.

4.           Plemenářské spolky, které založily plemenné knihy čistokrevných plemenných koňovitých, stanoví ve svých šlechtitelských programech schválených podle čl. 8 odst. 1 a podle článku 9 podmínky pro zápis plemenných zvířat samčího i samičího pohlaví, zaznamenaných v doplňkovém oddíle, do hlavního oddílu.

V případě čistokrevných plemenných koňovitých samičího pohlaví tyto podmínky nesmí být přísnější než podmínky stanovené v bodě 3 písm. a) a b) této kapitoly.

Část 2 Evidování hybridů plemenných prasat v registrech plemen

1.           Na žádost chovatele zaeviduje chov uznaný podle čl. 4 odst. 2 ve svém registru plemen každý hybrid plemenného prasete téhož křížení, který:

a)      byl po narození identifikován podle veterinárních předpisů Unie pro dotčený druh a podle pravidel stanovených pro tento registr plemen;

b)      má předky stanovené podle pravidel registru plemen, ve kterém má být zvíře zaevidováno.

c)      pokud se to vyžaduje, je doprovázen zootechnickým osvědčením vydaným v souladu s čl. 33 odst. 1.

2.           Chovy neodmítnou zaevidovat do svého registru plemen hybridy plemenných prasat evidované podle bodu 1 v registru plemen, který založil pro totéž křížení chov uznaný podle čl. 4 odst. 2 v tomtéž nebo jiném členském státě.

PŘÍLOHA III

Testování užitkovosti a genetické hodnocení uvedené v kapitole V

Část 1 Skot

Kapitola I Testování užitkovosti

Plemenářské spolky provádějí testování užitkovosti s cílem stanovit genetickou hodnotu čistokrevného plemenného skotu s použitím kombinace metod stanovených v této kapitole.

Testování užitkovosti se řídí pravidly a normami, které stanoví příslušné referenční centrum Evropské unie stanovené v čl. 31 odst. 1 ve spolupráci s Mezinárodní komisí pro kontrolu užitkovosti (ICAR).

Oddíl 1 Znaky masné užitkovosti

1.           V případě testování individuální užitkovosti plemenného zvířete nebo jeho potomstva (dále jen „testovaná zvířata“) na testovací stanici se uvedou tyto informace:

a)      metoda testování a počet testovaných zvířat;

b)      protokol testu obsahující mimo jiné tyto údaje:

i)       podmínky přijetí testovaných zvířat na testovací stanici;

ii)      výsledky předchozích testů provedených u testovaných zvířat, případně užitkovost testovaných zvířat v zemědělském podniku;

iii)     totožnost majitele testovaných zvířat;

iv)     maximální věk testovaných zvířat dodaných na testovací stanici a věkové rozmezí vrstevníků na testovací stanici;

v)      délka přípravného období a období testování na testovací stanici;

vi)     druh diety a systém krmení použitý během testu;

c)      znaky, které mají být při testu zaznamenány, zahrnují přírůstek živé hmotnosti a osvalení (zmasilosti) a případně i ostatní znaky, jako je konverze krmiva a znaky jatečně upraveného těla.

2.           Polní test

Metodu testování a metodu umožňující prohlásit výsledky testování za platné stanoví určená instituce stanovená v čl. 29 odst. 1.

Znaky, které mají být zaznamenány při testu, zahrnují zejména živou hmotnost a věk a případně i ostatní znaky, jako zmasilost.

3.           Testování prostřednictvím zjišťování v zemědělském podniku, na prodejních místech a na jatkách

Plemenářský spolek případně zaznamená živou a jateční hmotnost, prodejní cenu, třídu zmasilosti jatečně upraveného těla podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla stanovené v článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, jakost masa a ostatní znaky masa.

Oddíl 2 Znaky mléka

Plemenářské spolky zaznamenají údaje o produkci mléka v souladu se zásadami a normami, jež stanoví příslušné referenční centrum Evropské unie stanovené v čl. 31 odst. 1 ve spolupráci s ICAR.

Oddíl 3 Neprodukční znaky

1.           Pokud plemenářské spolky v rámci genetického hodnocení hodnotí plodnost, schopnost otelení a dlouhověkost, hodnotí se tyto znaky na základě non-return rate (test nepřeběhlých) nebo dalších údajů o oplodnění, výsledků otelení a délky produkčního života a věku při vyřazení.

2.           Zahrnuje-li genetické hodnocení údaje o temperamentu, hodnocení zevnějšku a odolnosti proti nákazám, mohou být tyto údaje vzaty v úvahu pouze v případě, že byly získány na základě systému hodnocení schváleného určenou institucí stanovenou v čl. 29 odst. 1.

Kapitola II Genetické hodnocení

1.           Genetické hodnocení plemenných zvířat je prováděno určenou institucí stanovenou v čl. 29 odst. 1 a v závislosti na cílech chovu, které jsou stanoveny v šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 1 a podle článku 9, se týká těchto produkčních znaků:

a)      produkce mléka u plemenných zvířat mléčného plemene;

b)      produkce masa u plemenných zvířat masného plemene;

c)      produkce mléka a masa u zvířat kombinovaného plemene.

2.           Genetické hodnocení se týká i neprodukčních znaků uvedených v oddíle 3 kapitoly I, pokud jde o plemena, u kterých se toto hodnocení provádí plemenářskými spolky v souladu s jejich šlechtitelským programem schváleným podle čl. 8 odst. 1 a podle článku 9.

Plemenná hodnota plemenného zvířete se vypočítá na základě výsledků testování užitkovosti jednotlivého zvířete nebo užitkovosti jeho příbuzných a důvěra v tuto plemennou hodnotu může být podpořena využitím genomových informací nebo na základě jiné metody schválené referenčním centrem Evropské unie uvedeným v čl. 31 odst. 1.

3.           Statistické metody používané pro genetické hodnocení musí být v souladu s pravidly a normami, které stanovilo příslušné referenční centrum Evropské unie stanovené v čl. 31 odst. 1 ve spolupráci s ICAR, a musí zaručit takové genetické hodnocení, které nebude ovlivněné ani zásadními vlivy prostředí, ani strukturou údajů.

Spolehlivost genetického hodnocení se měří koeficientem určení v souladu s pravidly a normami, které stanovilo příslušné referenční centrum Evropské unie stanovené v čl. 31 odst. 1 ve spolupráci s ICAR. Při zveřejnění výsledků hodnocení se uvede spolehlivost a datum hodnocení.

4.           Je nutné zveřejnit dědičné zvláštnosti a vady plemenného zvířete, tak jak byly definovány plemenářským spolkem.

5.           Býci určení k umělému oplodnění, s výjimkou býků patřících k plemenům, kterým hrozí vyhynutí, musí být podrobeni genetickému hodnocení předepsaných znaků, jak je stanoveno v bodě 6 nebo 7. Jejich plemenná hodnota musí být plemenářským spolkem zveřejněna.

Také jiné dostupné plemenné hodnoty býků určených k umělému oplodnění musí být plemenářským spolkem zveřejněny.

6.           Genetické hodnocení znaků mléka býků určených k umělému oplodnění se musí týkat:

a)      dojivosti a obsahu tuků a bílkovin;

b)      ostatních dostupných a relevantních produkčních a neprodukčních znaků.

Spolehlivost genetického hodnocení býků mléčného plemene určených k umělému oplodnění musí být nejméně 0,5, pokud jde o znaky dojivosti, obsahu tuků a bílkovin, v souladu s pravidly a normami, které stanovilo příslušné referenční centrum Evropské unie stanovené v čl. 31 odst. 1 ve spolupráci s ICAR pro hodnocení hlavních produkčních znaků, přičemž musí být zohledněny veškeré dostupné údaje o potomstvu a sourozencích.

Genomově hodnocení mladí býci bez záznamů o užitkovosti potomstva se považují za vhodné k umělému oplodnění, je-li jejich genomové hodnocení schváleno podle pravidel a norem, které stanovilo příslušné referenční centrum Evropské unie stanovené v čl. 31 odst. 1 ve spolupráci s ICAR.

7.           Genetické hodnocení býků určených k umělému oplodnění, pokud jde o znaky masné užitkovosti, se provádí na základě výsledků jedné z těchto metod testování:

a)      testování individuální užitkovosti na stanici;

b)      testování užitkovosti potomstva nebo sourozenců na stanici nebo ve specializované jednotce;

c)      testování užitkovosti potomstva nebo sourozenců v zemědělském podniku, přičemž potomci jsou rozděleni do testovaných skupin tak, aby bylo možno provést věrohodné srovnání býků;

d)      testování užitkovosti potomstva nebo sourozenců prostřednictvím získávání údajů v zemědělském podniku, v prodejních místech nebo na jatkách, aby bylo možné provést věrohodné srovnání býků;

e)      genomové hodnocení nebo jakákoli jiná metoda, včetně kombinace těchto metod, schválená v souladu s pravidly a normami, které stanovilo příslušné referenční centrum Evropské unie stanovené v čl. 31 odst. 1 ve spolupráci s ICAR.

Je-li zaznamenána hmotnost jatečně upraveného těla a případně i znaky jakosti masa, přírůstku a schopnosti otelení, jsou tyto údaje a všechny ostatní důležité znaky součástí genetického hodnocení býka.

Spolehlivost genetického hodnocení býků masného plemene určených k umělému oplodnění musí být nejméně 0,5, pokud jde o znaky přírůstku živé váhy a osvalení (zmasilosti), v souladu s pravidly a normami, které stanovilo příslušné referenční centrum Evropské unie stanovené v čl. 31 odst. 1 ve spolupráci s ICAR pro hodnocení hlavních produkčních znaků.

Pokud se vypočítávají genomové plemenné hodnoty, musí být tyto hodnoty pro příslušné znaky schváleny v souladu s pravidly a normami, které stanovilo příslušné referenční centrum Evropské unie stanovené v čl. 31 odst. 1 ve spolupráci s ICAR.

Tyto hodnoty musí být znovu schváleny v pravidelných intervalech a vždy, když dojde k větším změnám v genomovém hodnocení nebo v konvenčním hodnocení nebo v referenční populaci.

Část 2 Prasata

Kapitola I Testování užitkovosti

1.           Testování užitkovosti na testovací stanici

V případě testování užitkovosti plemenného zvířete nebo jeho potomstva (dále jen „testovaná zvířata“) na testovací stanici se uvedou tyto informace:

a)      název plemenářského spolku, chovu nebo příslušného orgánu odpovědného za testovací stanici;

b)      metoda testování a počet testovaných zvířat;

c)      protokol testu obsahující mimo jiné tyto údaje:

i)       podmínky přijetí testovaných zvířat na testovací stanici;

ii)      maximální věk testovaných zvířat dodaných na testovací stanici a věkové rozmezí vrstevníků na testovací stanici;

iii)     délka období testování na testovací stanici;

iv)     druh diety a systém krmení použitý během testu;

v)      totožnost majitele testovaných zvířat v případě testování individuální užitkovosti;

d)      zaznamenané znaky, které musí zahrnovat živou hmotnost, konverzi krmiva a odhad složení jatečně upraveného těla, a případně jiné důležité údaje;

e)      metoda použitá pro odhad genetické hodnoty, která se stanoví pro každý znak jako plemenná hodnota nebo jako odchylka od současného stavu, musí být vědecky přijatelná podle zavedených zootechnických zásad.

2.           Testování užitkovosti v zemědělském podniku

Je-li testování užitkovosti prováděno v zemědělském podniku, plemenářský spolek nebo chov zajistí, aby po ukončení testu bylo možno vypočítat plemennou hodnotu na základě zavedených zootechnických zásad s přihlédnutím ke klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla stanovené v článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

Kapitola II Genetické hodnocení

1.           Testování potomstva nebo sourozenců

a)      genetická hodnota plemenného zvířete se vypočítá na základě posouzení vlastností dostatečného počtu potomstva nebo sourozenců ve vztahu k produkčním vlastnostem:

i)       metoda testování musí být přesně popsána nebo musí být citovány zdroje;

ii)      s potomstvem nebo sourozenci musí být zacházeno rovnocenně;

iii)     jsou uznány tři typy testů potomstva nebo sourozenců:

– centrální testování potomstva nebo sourozenců na testovací stanici,

– plánované testování potomstva nebo sourozenců v zemědělském podniku, pokud potomstvo nebo sourozenci jsou rozděleni mezi stáda tak, aby bylo možno provést věrohodné srovnání plemenných zvířat,

– získání údajů o identifikovaných jatečně upravených tělech potomstva nebo sourozenců;

b)      potomstvo nebo sourozenci se vybírají objektivním způsobem. Při posuzování plemenné hodnoty plemenných zvířat se využijí všechny relevantní údaje. Jiné vlivy než genetická hodnota musí být při stanovení plemenné hodnoty vhodným způsobem vyloučeny;

c)      uvedou se zaznamenané znaky, např. přírůstek živé hmotnosti, konverze krmiva, jakost jatečně upraveného těla, reprodukční vlastnosti, plodnost, početnost vrhu, životaschopnost potomstva nebo sourozenců nebo jakékoli jiné důležité údaje;

d)      metoda použitá pro odhad genetické hodnoty musí být vědecky přijatelná podle zavedených zootechnických zásad.

2.           Testování vrstevníků hybridů plemenných prasat

Jsou-li v zootechnickém osvědčení, které doprovází hybridy plemenných prasat nebo jejich zárodečné produkty, uvedeny údaje o užitkovosti nebo genetické hodnoty, podmínky pro potomstvo nebo sourozence, které jsou stanoveny v písmenech a), b), c) a d) bodu 1, se po provedení nezbytných změn použijí i na vrstevníky hybridních linií hybridů plemenných prasat.

Část 3 Ovce a kozy

Kapitola I Testování užitkovosti

1.           Testování užitkovosti na stanici

a)      Metoda použitá pro odhad genetické hodnoty musí být vědecky přijatelná podle zavedených zootechnických zásad. Genetická hodnota testovaných plemenných zvířat se stanoví pro každý znak jako plemenná hodnota nebo jako odchylka od současného stavu.

b)      Musí být jasně uvedeny tyto body:

i)       podmínky pro přijetí na stanici;

ii)      maximální věk nebo maximální hmotnost mladých plemenných zvířat na začátku testu a počet zvířat;

iii)     délka období testování na stanici nebo konečná hmotnost;

iv)     druh diety a systém krmení použitý během testu.

2.           Testování užitkovosti v zemědělském podniku

Je-li testování užitkovosti prováděno v zemědělském podniku, plemenářský spolek zajistí, aby po ukončení testu bylo možno vypočítat plemennou hodnotu na základě zavedených zootechnických zásad s přihlédnutím ke klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla stanovené v článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

3.           Testování mléka a posouzení genetické hodnoty samic, pokud jde o mléčné znaky, se provádí takto:

a)      uvedou se znaky zaznamenané v souladu se zásadami stanovenými Mezinárodním výborem pro kontrolu užitkovosti (ICAR), např. produkce mléka, složení mléka nebo jakékoli jiné relevantní údaje;

b)      záznamy o mléku používané pro stanovení genetické hodnoty samic:

i)       se musí vztahovat k době, která odpovídá normě stanovené Mezinárodní komisí pro kontrolu užitkovosti (ICAR) pro zaznamenávání produktivity mléčného skotu;

ii)      musí být upraveny, aby zohledňovaly důležité vlivy prostředí.

Kapitola II Genetické hodnocení

Genetická hodnota plemenného zvířete se vypočítá na základě posouzení vlastností dostatečného počtu potomků a případně sourozenců takto:

a)           ve vztahu ke znakům produkce masa:

i)       metoda testování musí být přesně popsána nebo musí být citovány zdroje;

ii)      s potomstvem nebo sourozenci musí být zacházeno rovnocenně;

iii)     jsou uznány tři typy testů potomstva nebo sourozenců:

– centrální testování potomstva nebo sourozenců na testovací stanici,

– plánované testování potomstva nebo sourozenců v zemědělském podniku, pokud potomstvo nebo sourozenci jsou rozděleni mezi stáda tak, aby bylo možno provést věrohodné srovnání plemenných zvířat,

– získání údajů o identifikovaných jatečně upravených tělech potomstva nebo sourozenců;

b)           ve vztahu ke znakům mléka:

i)       musí být definována pravidla testu;

ii)      se samicemi musí být zacházeno rovnocenně;

iii)     produkce mléka a složení mléka se zahrne do výpočtu genetické hodnoty;

c)           potomstvo nebo sourozenci se vybírají objektivním způsobem. Při posuzování plemenné hodnoty plemenných zvířat se využijí všechny relevantní údaje. Jiné vlivy než genetická hodnota musí být při stanovení plemenné hodnoty vhodným způsobem vyloučeny;

d)           uvedou se zaznamenané znaky, např. dosažená živá hmotnost, konverze krmiva, jakost jatečně upraveného těla s ohledem na klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla stanovenou v nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, produkce mléka, složení mléka, kvalita produkce vlny, reprodukční vlastnosti, plodnost, početnost vrhu, životaschopnost potomstva nebo sourozenců nebo jakékoliv jiné relevantní údaje;

e)           metoda použitá pro stanovení genetické hodnoty musí být vědecky přijatelná podle zavedených zootechnických zásad.

PŘÍLOHA IV

Referenční centra evropské unie

1.           Referenční centra Evropské unie určená podle čl. 31 odst. 1 musí mít:

a)      náležitě kvalifikovaný personál s dostatečným výcvikem v oblasti testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat;

b)      odpovídající správní infrastrukturu;

c)      personál vedený k tomu, aby respektoval důvěrnou povahu určitých témat, výsledků nebo sdělení;

d)      personál s dostatečnou znalostí výzkumných činností na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni;

e)      vybavení a přístroje potřebné k plnění povinností a funkcí uvedených v bodě 2.

2.           Referenční centra Evropské unie určená podle čl. 31 odst. 1 mají tyto povinnosti a funkce:

a)      informovat členské státy o metodách pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevných plemenných zvířat na základě:

i)       pravidelného získávání a přezkoumávání výsledků testování užitkovosti a genetického hodnocení prováděného plemenářskými spolky a údajů, na nichž jsou založena;

ii)      srovnávání různých metod testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat;

b)      na žádost Komise nebo členského státu poskytovat pomoc:

i)       s cílem harmonizace různých metod testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat, zejména doporučovat výpočetní metody, jež mají být použity;

ii)      při vytváření platformy pro srovnávání výsledků metod testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat v členských státech, zejména prostřednictvím:

– vypracování protokolů o kontrole pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevných plemenných zvířat prováděné v členských státech, s cílem zlepšit srovnatelnost výsledků a zvýšit efektivitu šlechtitelských programů,

– provádění mezinárodního hodnocení hospodářských zvířat na základě kombinovaných výsledků testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat prováděného v členských státech,

– šíření jednotlivých výsledků mezinárodních hodnocení,

– zveřejňování přepočítávacích vzorců a veškeré související genetické práce;

iii)     při poskytování údajů o genetickém hodnocení čistokrevných plemenných zvířat a výcviku na podporu určených institucí stanovených v čl. 29 odst. 1, které se podílejí na mezinárodních srovnáních výsledků genetických hodnocení;

iv)     při napomáhání řešení vznikajících problémů v členských státech souvisejících s genetickým hodnocením čistokrevných plemenných zvířat;

v)      při poskytování odborného poradenství Stálému zootechnickému výboru na žádost Komise.

PŘÍLOHA V

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V ZOOTECHNICKÝCH OSVĚDČENÍCH PODLE KAPITOL VI A VII

Část 1 Obecné požadavky

1.           Jsou-li výsledky genetického hodnocení plemenného zvířete veřejně dostupné na internetu, stačí v zootechnickém osvědčení podle částí 2 a 3 uvést odkaz na internetové stránky, kde lze tyto výsledky nalézt.

2.           Jsou-li informace, jež mají být uvedeny v zootechnickém osvědčení podle kapitol I a II části 2 nebo kapitol I a II části 3 této přílohy, obsaženy v jiných dokumentech, které doprovázejí plemenné zvíře nebo jeho zárodečné produkty, plemenářský spolek nebo chov:

a)      osvědčí obsah uvedeného dokumentu s prohlášením, že tento dokument obsahuje informace, jež požaduje prováděcí akt přijatý podle čl. 33 odst. 4;

b)      připojí k tomuto prohlášení vyčerpávající seznam příslušných příloh.

3.           V nadpise zootechnického osvědčení musí být:

a)      u živých plemenných zvířat, jejich spermatu, oocytů nebo embryí uveden odkaz na taxonomický druh;

b)      uvedeno, zda je zásilka určena pro obchod uvnitř Unie nebo pro dovoz do Unie.

Část 2 Zootechnická osvědčení pro čistokrevná plemenná zvířata, jejich sperma, oocyty a embrya

Kapitola I Zootechnická osvědčení pro čistokrevná plemenná zvířata

1.           Zootechnická osvědčení pro čistokrevná plemenná zvířata obsahují tyto údaje:

a)      název vydávajícího plemenářského spolku nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářského subjektu;

b)      název plemenné knihy;

c)      plemeno;

d)      pohlaví;

e)      číslo zápisu v plemenné knize („č. plemenné knihy“);

f)       systém identifikace čistokrevného plemenného zvířete;

g)      identifikační číslo přidělené čistokrevnému plemennému zvířeti podle veterinárních předpisů Unie týkajících se identifikace zvířat druhu, na který se zootechnické osvědčení vztahuje, nebo, v případě dovozu do Unie, podle vnitrostátních právních předpisů;

h)      datum narození čistokrevného plemenného zvířete;

i)       jméno (název), adresa a e-mail chovatele;

j)       jméno (název) a adresa majitele;

k)      původ zvířete:

Otec || Otec matky || Matka matky

Č. plemenné knihy || Č. plemenné knihy || Č. plemenné knihy

Matka || Otec matky || Matka matky

Č. plemenné knihy || Č. plemenné knihy || Č. plemenné knihy

l)       všechny dostupné výsledky kontroly užitkovosti a aktualizované výsledky genetického hodnocení zvířete včetně dědičných zvláštností a vad čistokrevného plemenného zvířete a jeho rodičů a prarodičů v souladu s požadavky šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 1 nebo podle článku 9 pro příslušnou kategorii a příslušné čistokrevné plemenné zvíře;

m)     u březích samic datum oplodnění nebo plemenitby a identifikace samce-dárce;

n)      jméno a postavení podepsané strany, datum a místo vydání osvědčení a podpis osoby pověřené vydávajícím plemenářským spolkem nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářským subjektem.

2.           Odchylně od bodu 1 této kapitoly může být zootechnickým osvědčením pro obchod s čistokrevnými plemennými koňovitými identifikační doklad vydaný v souladu s veterinárními předpisy Unie, pokud:

a)      kromě údajů požadovaných veterinárními předpisy Unie a předpisy Unie v oblasti veřejného zdraví obsahuje alespoň údaje v souladu s bodem 1 písm. a) až k) a n);

b)      byl vydán plemenářským spolkem, kterému příslušný orgán svěřil úkol vydat identifikační doklad;

c)      údaje o totožnosti čistokrevného plemenného koňovitého a o vydání identifikačních dokladů mají příslušné veterinární orgány k dispozici v centrální databázi zavedené podle veterinárních předpisů Unie.

Kapitola II Zootechnická osvědčení pro sperma čistokrevných plemenných zvířat

Zootechnická osvědčení pro sperma obsahují tyto údaje:

a)           všechny údaje uvedené v kapitole I této přílohy týkající se čistokrevného plemenného zvířete / dárce spermatu, jakož i jeho krevní skupinu nebo výsledky testů, které poskytují rovnocenné vědecké záruky, pokud jde o ověření jeho identity a rodičů v souladu s veškerými prováděcími akty přijatými podle čl. 22 odst. 2;

b)           informace umožňující identifikaci spermatu, datum odběru a název a adresu střediska pro odběr nebo střediska pro skladování spermatu a příjemce;

c)           u spermatu určeného k úřednímu testování čistokrevných plemenných zvířat název a adresu plemenářského spolku nebo instituce určené v souladu s čl. 29 odst. 1, která je odpovědná za provádění testování užitkovosti podle článku 27;

d)           jméno a postavení podepsané strany, datum a místo vydání zootechnického osvědčení a podpis osoby pověřené vydávajícím plemenářským spolkem nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářským subjektem.

Kapitola III Zootechnická osvědčení pro oocyty čistokrevných plemenných zvířat

Zootechnická osvědčení pro oocyty čistokrevných plemenných zvířat obsahují tyto údaje:

a)           všechny údaje uvedené v kapitole I týkající se samice / dárkyně oocytů, jakož i její krevní skupinu nebo výsledky testů, které poskytují rovnocenné vědecké záruky, pokud jde o ověření její identity a rodičů;

b)           informace umožňující identifikaci oocytů, datum jejich odběru a název a adresu týmu pro odběr a produkci embryí a název a adresu příjemce;

c)           pokud je v jedné pejetě více než jeden oocyt, musí se upřesnit počet oocytů, které musí být všechny odebrány od stejného čistokrevného plemenného zvířete;

d)           jméno a postavení podepsané strany, datum a místo vydání zootechnického osvědčení a podpis osoby pověřené vydávajícím plemenářským spolkem nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářským subjektem.

Kapitola IV Zootechnická osvědčení pro embrya čistokrevných plemenných zvířat

Zootechnická osvědčení pro embrya obsahují tyto údaje:

a)           všechny údaje uvedené v kapitole I týkající se samice/dárkyně a samce/dárce, jakož i jejich krevní skupiny nebo výsledky testů, které poskytují rovnocenné vědecké záruky, pokud jde o ověření jejich identity a rodičů;

b)           informace umožňující identifikaci embryí, datum jejich odběru nebo produkce a název a adresu týmu pro odběr nebo produkci embryí a příjemce;

c)           pokud je v jedné pejetě více než jedno embryo, je třeba upřesnit počet embryí, která musí všechna pocházet od stejných rodičů;

d)           jméno a postavení podepsané strany, datum a místo vydání zootechnického osvědčení a podpis osoby pověřené vydávajícím plemenářským spolkem nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářským subjektem.

Část 3 Zootechnické certifikáty pro hybridy plemenných prasat a jejich sperma, oocyty a embrya

Kapitola I Zootechnická osvědčení pro hybridy plemenných prasat

Zootechnická osvědčení pro hybridy plemenných prasat obsahují tyto údaje:

a)           název vydávajícího chovu nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářského subjektu;

b)           název registru plemen;

c)           genetický typ nebo linie;

d)           pohlaví;

e)           číslo zápisu v registru plemen;

f)            systém identifikace zvířete;

g)           identifikační číslo přidělené hybridu plemenného prasete podle veterinárních předpisů Unie týkajících se identifikace prasat nebo, v případě dovozu do Unie, podle vnitrostátních právních předpisů;

h)           datum narození zvířete;

i)            jméno (název) a adresa chovatele;

j)            jméno (název) a adresa majitele;

k)           jméno a postavení podepsané strany, datum a místo vydání zootechnického osvědčení a podpis osoby pověřené vydávajícím chovem nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářským subjektem.

Kapitola II Zootechnická osvědčení pro sperma hybridů plemenných prasat

Zootechnická osvědčení pro sperma hybridů plemenných prasat obsahují tyto údaje:

a)           všechny informace uvedené v kapitole I týkající se hybridu plemenného prasete / dárce spermatu;

b)           informace umožňující identifikaci spermatu, datum odběru a název a adresu střediska pro odběr spermatu a příjemce;

c)           jméno a postavení podepsané strany, datum a místo vydání zootechnického osvědčení a podpis osoby pověřené vydávajícím chovem nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářským subjektem.

Kapitola III Zootechnická osvědčení pro oocyty hybridů plemenných prasat

Zootechnická osvědčení pro oocyty hybridů plemenných prasat obsahují tyto údaje:

a)           všechny informace uvedené v kapitole I týkající se hybridu plemenného prasete / dárkyně oocytu;

b)           informace umožňující identifikaci oocytů, datum jejich odběru a název a adresu týmu pro odběr nebo produkci embryí a příjemce;

c)           jméno a postavení podepsané strany, datum a místo vydání zootechnického osvědčení a podpis osoby pověřené vydávajícím chovem nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářským subjektem.

Kapitola IV Zootechnická osvědčení pro embrya hybridů plemenných prasat

Zootechnická osvědčení pro embrya odebraná nebo pocházející od hybridů plemenných prasat obsahují tyto údaje:

a)           všechny informace uvedené v kapitole I týkající se prasnice/dárkyně a kance/dárce;

b)           datum odběru embryí nebo oocytů, název a adresu týmu pro odběr nebo produkci embryí a příjemce; identifikaci spermatu použitého pro umělé oplodnění nebo oplodnění oocytů;

c)           pokud je v jedné pejetě více než jedno embryo, je třeba upřesnit počet embryí, která musí všechna pocházet od stejných rodičů;

d)           jméno a postavení podepsané strany, datum a místo vydání zootechnického osvědčení a podpis osoby pověřené vydávajícím chovem nebo, v případě dovozu do Unie, plemenářským subjektem.

PŘÍLOHA VI

ÚZEMÍ UVEDENÁ V ČL. 2 PÍSM. u)

1.           Území Belgického království

2.           Území Bulharské republiky

3.           Území České republiky

4.           Území Dánského království s výjimkou Faerských ostrovů a Grónska

5.           Území Spolkové republiky Německo

6.           Území Estonské republiky

7.           Území Irska

8.           Území Řecké republiky

9.           Území Španělského království s výjimkou Ceuty a Melilly

10.         Území Francouzské republiky

11.         Území Chorvatské republiky

12.         Území Italské republiky

13.         Území Kyperské republiky

14.         Území Lotyšské republiky

15.         Území Litevské republiky

16.         Území Lucemburského velkovévodství

17.         Území Maďarska

18.         Území Republiky Malta

19.         Území Nizozemského království v Evropě

20.         Území Rakouské republiky

21.         Území Polské republiky

22.         Území Portugalské republiky

23.         Území Rumunska

24.         Území Slovinské republiky

25.         Území Slovenské republiky

26.         Území Finské republiky

27.         Území Švédského království

28.         Území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

PŘÍLOHA VII

Srovnávací tabulka

Právní akt || Ustanovení || Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Směrnice Rady 2009/157/ES (dříve 77/504/EHS) (skot) || Článek 1 || Článek 2

Čl. 2 písm. a), b) a e) || Čl. 3 první pododstavec

Čl. 2 písm. c) || Čl. 8 odst. 1

Čl. 2 písm. d) || Čl. 4 odst. 2

Článek 3 || Čl. 19 odst. 1

Čl. 4 odst. 1 || Čl. 7 odst. 1

Čl. 4 odst. 2 || Čl. 7 odst. 5

Článek 5 || Čl. 33 odst. 1 a bod 1 písm. d) kapitoly I části 1 přílohy II

Článek 6 || Čl. 28 odst. 1, čl. 4 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 17 odst. 4, čl. 19 odst. 4, čl. 20 odst. 2 a čl. 24 odst. 2

Čl. 7 odst. 1 || Čl. 72 odst. 1

Čl. 7 odst. 2 || Čl. 72 odst. 2

Článek 8 || nepoužije se

Článek 9 || nepoužije se

Článek 10 || nepoužije se

Článek 11 || nepoužije se

Směrnice Rady 87/328/EHS (přijetí do plemenitby) || Článek 1 || Článek 21

Čl. 2 odst. 1 || Čl. 23 odst. 1 a 2

Čl. 2 odst. 2 || Články 12, 13 a čl. 28 odst. 2

Čl. 2 odst. 3 || –

Článek 3 || Článek 22

Článek 4 || Čl. 23 odst. 3

Článek 5 || Čl. 31 odst. 1

Článek 6 || nepoužije se

Článek 7 || nepoužije se

Rozhodnutí Rady 96/463/ES (Interbull) || Čl. 1 odst. 2 || Čl. 32 odst. 1

Článek 2 || –

Příloha II || Příloha IV

Směrnice Rady 88/661/EHS (prasata) || Článek 1 || Článek 2

Čl. 2 odst. 1 || Čl. 3 první pododstavec, čl. 4 odst. 2 a čl. 8 odst. 1

Čl. 2 odst. 2 || Čl. 1 odst. 3

Článek 3 || Čl. 21 odst. 2

Čl. 4 odst. 1 || Čl. 19 odst. 1

Čl. 4 odst. 2 || Čl. 18 odst. 1

Čl. 4a první pododstavec || Čl. 7 odst. 1

Čl. 4a druhý pododstavec || Čl. 7 odst. 5

Článek 5 || Čl. 33 odst. 1 a bod 1 písm. d) kapitoly I části 1 přílohy II

Čl. 6 odst. 1 || Čl. 28 odst. 1, čl. 8 odst. 3, čl. 17 odst. 4, čl. 19 odst. 4, čl. 4 odst. 3 a čl. 33 odst. 3

Čl. 6 odst. 2 || nepoužije se

Čl. 7 odst. 1 || Článek 3, čl. 8 odst. 1 a čl. 4 odst. 2

Čl. 7 odst. 2 || Čl. 1 odst. 3

Článek 7a || Čl. 7 odst. 1

Článek 8 || Čl. 25 odst. 2

Článek 9 || Čl. 33 odst. 1 a bod 1 písm. c) části 2 přílohy II

Čl. 10 odst. 1 || Čl. 28 odst. 1, čl. 8 odst. 3, čl. 17 odst. 4, čl. 19 odst. 4, čl. 4 odst. 3 a čl. 33 odst. 3

Čl. 10 odst. 2 || nepoužije se

Čl. 11 odst. 1 || Čl. 72 odst. 1

Čl. 11 odst. 2 || Čl. 72 odst. 2

Čl. 11 odst. 3 || Čl. 72 odst. 2

Článek 12 || Čl. 1 odst. 3

Článek 13 || nepoužije se

Článek 14 || nepoužije se

Směrnice Rady 90/118/EHS (přijetí do plemenitby – čistokrevná) || Článek 1 || Čl. 21 odst. 1

Čl. 2 odst. 1 || Čl. 23 odst. 1 a 2

Čl. 2 odst. 2 || Články 12, 13 a čl. 28 odst. 2

Čl. 2 odst. 3 || Článek 14 a čl. 28 odst. 2

Článek 3 || Čl. 23 odst. 3

Článek 4 || Čl. 72 odst. 1

Článek 5 || nepoužije se

Článek 6 || nepoužije se

Směrnice Rady 90/119/EHS (přijetí do plemenitby – hybridy) || Článek 1 || Čl. 25 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 2

Článek 2 || Čl. 23 odst. 3

Článek 3 || nepoužije se

Článek 4 || nepoužije se

Směrnice Rady 89/361/EHS (ovce a kozy) || Čl. 1 odst. 1 || Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2 || Čl. 1 odst. 3

Článek 2 || Článek 2

Čl. 3 odst. 1 || Čl. 3 první pododstavec a čl. 4 odst. 2

Čl. 3 odst. 2 || Čl. 1 odst. 3

Článek 4 || Čl. 4 odst. 3, čl. 19 odst. 4, čl. 28 odst. 1 a čl. 21 odst. 2

Článek 5 || Čl. 7 odst. 1

Článek 6 || Čl. 33 odst. 1 a bod 1 písm. d) kapitoly I části 1 přílohy II

Článek 7 || Čl. 1 odst. 3

Článek 8 || Čl. 72 odst. 1

Článek 9 || nepoužije se

Článek 10 || nepoužije se

Směrnice Rady 90/427/EHS (koňovití) || Článek 1 || Čl. 1 odst. 1

Článek 2 || Článek 2

Čl. 3 první pododstavec || Čl. 3 první pododstavec

Čl. 3 druhý pododstavec || Čl. 1 odst. 3

Čl. 4 odst. 1 písm. a) || Část 1 a bod 1 písm. a) části 3 přílohy I

Čl. 4 odst. 1 písm. b) || Bod 1 písm. c) kapitoly I části 1 přílohy II

Čl. 4 odst. 2 || Čl. 4 odst. 3, čl. 19 odst. 4, článek 33, čl. 34 odst. 1 písm. c), článek 14 a bod 1 písm. c) kapitoly I části 1 přílohy II

Článek 5 || Čl. 7 odst. 1

Článek 6 || Bod 3 kapitoly I části 1 přílohy II

Článek 7 || Čl. 28 odst. 1 a čl. 21 odst. 2

Čl. 8 odst. 1 || Bod 1 písm. c) kapitoly I části 1 přílohy II

Čl. 8 odst. 2 || Čl. 33 odst. 1

Článek 9 || Čl. 1 odst. 3

Článek 10 || Čl. 72 odst. 1

Článek 11 || nepoužije se

Článek 12 || nepoužije se

Příloha || nepoužije se

Směrnice Rady 91/174/EHS (všechna) || Článek 1 || Článek 2

Článek 2 || Článek 3, čl. 35 odst. 1 a čl. 45 odst. 1

Článek 3 || nepoužije se

Článek 4 || nepoužije se

Článek 5 || nepoužije se

Článek 6 || nepoužije se

Článek 7 || nepoužije se

Článek 8 || nepoužije se

Směrnice Rady 94/28/ES (dovoz) || Článek 1 || Článek 1

Článek 2 || Článek 2

Článek 3 || Článek 37

Článek 4 || Čl. 39 odst. 1 písm. a) a čl. 40 odst. 1

Článek 5 || Čl. 39 odst. 1 písm. b) a čl. 40 odst. 1

Článek 6 || Čl. 39 odst. 1 písm. c) a čl. 40 odst. 1

Článek 7 || Čl. 39 odst. 1 písm. c) a čl. 40 odst. 1

Článek 8 || Čl. 39 odst. 2

Čl. 9 odst. 1 a 2 || Článek 42

Čl. 9 odst. 3 || –

Článek 10 || Články 67 a 70

Článek 11 || nepoužije se

Článek 12 || Čl. 72 odst. 1

Článek 13 || nepoužije se

Článek 14 || nepoužije se

Článek 15 || nepoužije se

[1]               Úř. věst. C […], [dd/mm/rrrr], s. […].

[2]               Úř. věst. C […], [dd/mm/rrrr], s. […].

[3]               Úř. věst. C […], [dd/mm/rrrr], s. […].

[4]               Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36.

[5]               Úř. věst. L 153, 6.6.1989, s. 30.

[6]               Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 55.

[7]               Úř. věst. L 85, 5.4.1991, s. 37.

[8]               Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66.

[9]               Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 167, 26.6.1987, s. 54.

[11]             Úř. věst. L 71, 17.3.1990, s. 34.

[12]             Úř. věst. L 71, 17.3.1990, s. 36.

[13]             Úř. věst. L 206, 12.8.1977, s. 11.

[14]             Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

[15]             Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30.

[16]             Úř. věst. L 192, 2.8.1996, s. 19.

[17]             Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

[18]             Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56.

[19]             Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9.

[20]             COM/2013/0265 final – 2013/0140 (COD).

[21]             Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

[22]             Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

[23]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[24]             Úř. věst. L 125, 12.5.1984, s. 58.

[25]             Úř. věst. L 237, 5.9.1984, s. 11.

[26]             Úř. věst. L 169, 22.6.2006, s. 56.

[27]             Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 19.

[28]             Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 21.

[29]             Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 31.

[30]             Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 33.

[31]             Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 43.

[32]             Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 30.

[33]             Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 32.

[34]             Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 35.

[35]             Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 38.

[36]             Úř. věst. L 192, 11.7.1992, s. 63.

[37]             Úř. věst. L 19, 25.1.1996, s. 39.

[38]             Úř. věst. L 192, 11.7.1992, s. 66.

[39]             Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 22.

[40]             Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 34.

[41]             Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 39.

[42]             Úř. věst. L 19, 25.1.1996, s. 41.

[43]             Úř. věst. L 125, 18.5.2005, s. 15.

[44]             Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 3.

[45]             Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 47.

[46]             http://www.ueln.net/