21.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 19/32

1.

vítá závěry Evropské rady z prosince 2013, v nichž byla Evropská komise požádána, aby ve spolupráci s členskými státy do června roku 2015 vypracovala strategii EU pro alpský region (EUSALP);

2.

zdůrazňuje, že se tím značně posiluje i úloha regionů při koncipování a provádění této strategie, v důsledku čehož musí Evropa, má-li se podpořit další rozvoj, uznat a využít svoji rozdílnost, místo aby se ji snažila potlačit. Makroregionální strategie jsou jedním z nástrojů, které mohou konkrétně přispět ke zhodnocení specifik rozvoje v různých regionech a zároveň respektovat jejich přirozené dispozice a typické rysy;

3.

vítá koncepci makroregionální strategie, která představuje Evropskou radou schválený a Evropským parlamentem podporovaný integrovaný rámec týkající se členských států a třetích zemí nacházejících se v téže zeměpisné oblasti, který slouží k řešení společných výzev a k posílení spolupráce za účelem dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti (1);

4.

prohlašuje, že bude i nadále podporovat rozvoj a provádění makroregionálních strategií, jak to již uvedl ve svém stanovisku o přidané hodnotě makroregionálních strategií (2), a zdůrazňuje, že přidaná hodnota stávajících makroregionálních strategií již byla politicky a strategicky uznána (3);

5.

konstatuje, že strategie EUSALP bude čtvrtou makroregionální strategií po strategiích EU pro region Baltského moře, pro Podunají a pro jadransko-jónský region, a vzhledem k velkým problémům, jež musí řešit jiné rozlehlé zeměpisné oblasti v Evropě, podporuje zavedení dalších makroregionálních strategií;

6.

je potěšen tím, že v rámci strategie EUSALP spolupracuje pět členských států EU (Německo, Francie, Itálie, Rakousko a Slovinsko) a dvě třetí země (Lichtenštejnsko a Švýcarsko), jež tak zásadním způsobem přispívají k celoevropské integraci. Tento integrační aspekt dodává této makroregionální strategii zvláštní přidanou hodnotu (4);

7.

zdůrazňuje, že to byly alpské regiony, kdo dal podnět k definování společného strategického postavení alpské oblasti na úrovni EU, a strategie EUSALP tedy vznikala skutečným postupem zdola nahoru – od zúčastněných regionů přes úroveň alpských států až po úroveň evropskou;

8.

vítá, že Evropská komise v rámci řídícího výboru strategie EUSALP – ve spolupráci se státy a regiony alpské oblasti – připravuje zvláštní akční plán pro provádění této strategie;

9.

je potěšen tím, že rozsáhlá veřejná konzultace k doposud vymezeným prioritám strategie EUSALP poskytla všem zainteresovaným stranám a občanům příležitost posoudit tyto priority, navrhnout a zpracovat jiná a doplňková témata a identifikovat zainteresované subjekty, aby bylo možné stanovit cíle a nejvhodnější nástroje pro dosažení vysoké úrovně rozvoje a prosperity, o niž usilují všechny orgány územní samosprávy v alpském regionu;

10.

zdůrazňuje, že přeshraniční spolupráce má v alpském regionu již dlouhou tradici a od 70. let 20. století z ní vzešly rozmanité nástroje spolupráce, jako je sdružení Arbeitsgemeinschaft Alpenländer (ARGE ALP), sdružení Alpen-Adria-Allianz, Alpská úmluva, program EU pro alpský region, dvoustranné a mnohostranné struktury spolupráce, například Eurorégion Alpes-Méditerranée či evropská seskupení pro územní spolupráci Senza Confini a Europaregion Tirol-Südtirol-Trentino, a různé organizace občanské společnosti;

11.

zdůrazňuje, že strategie EUSALP je do značné míry založena na přístupu zdola nahoru a měly by v ní být zohledněny významné výsledky, jichž bylo dosaženo pomocí stávajících nástrojů přeshraniční spolupráce v alpském regionu, a měla by se zvýšit účinnost a efektivita této rozsáhlé spolupráce v jednom společném rámci;

12.

připomíná, že důležitá přidaná hodnota makroregionálních strategií spočívá v řešení společných výzev prostřednictvím cílené činnosti zainteresovaných subjektů při co nejlepším využití vhodných finančních nástrojů, například partnerství veřejného a soukromého sektoru;

13.

poukazuje na to, že strategie EUSALP přinese společné odpovědi na výzvy, před nimiž alpský region stojí. K těmto výzvám patří zachování kvality života, vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zdárného hospodářského rozvoje v podmínkách globalizace, změny klimatu a demografických změn, zejména zásadních strukturálních změn v oblasti zemědělství a cestovního ruchu, deindustrializace, rozdílů v oblasti digitálních technologií a omezeného přístupu k službám obecného zájmu v určitých oblastech;

14.

zdůrazňuje, že středobodem této strategie je pohoří Alpy a že alpský region tvoří jak hornatá oblast v jeho jádru, jak je stanoveno v oblasti působnosti Alpské úmluvy, tak také okolní oblasti s řadou velkých metropolí. Tyto oblasti jsou navzájem provázány úzkou interakcí a funkčními vztahy, jež ovlivňují hospodářský, sociální a environmentální rozvoj;

15.

je si vědom toho, že horské oblasti a okolní oblasti s městy mají často odlišné zájmy a priority, a zdůrazňuje, že je nutné posílit rovnoprávný dialog mezi jádrem alpského regionu a okolím, aby byla zaručena rovnováha zájmů obyvatelstva v obou oblastech;

16.

doporučuje zaujmout flexibilní přístup k oblasti působnosti strategie EUSALP, a to tak, že bude rozsah strategické spolupráce určován případ od případu, podle specifických potřeb dané oblasti činnosti a s přihlédnutím k funkčním vztahům mezi jádrem alpského regionu a jeho okolím;

17.

souhlasí s tím, že by strategie EUSALP měla specifickou, alpskému regionu uzpůsobenou formou přispět k provádění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, aby se tím posílila hospodářská, sociální a územní soudržnost Evropy;

18.

vyslovuje se pro zvolení strategických priorit EUSALP tak, aby byly přednostně zohledněny zájmy horských oblastí ležících v srdci alpského regionu a přiměřeně zohledněny zájmy okolních oblastí a jejich měst, díky čemuž budou jejich vzájemné vztahy k oboustrannému prospěchu;

19.

je přesvědčen o tom, že pro úspěšnost strategie EUSALP mají rozhodující význam inovační přístupy, díky nimž lze sladit ty složky strategie, jež jsou zaměřeny na rozvoj, s nezbytnou ochranou životního prostředí, neboť jen tak může zůstat alpský region zachován a udržitelně využíván jakožto prostor k životu a hospodářské činnosti a přírodní oblast uprostřed Evropy;

20.

odkazuje na usnesení Evropského parlamentu o makroregionální strategii pro Alpy ze dne 23. května 2013 (2013/2549(RSP)) a upozorňuje rovněž na to, že je nutné, aby obsah této strategie byl v souladu s Alpskou úmluvou;

21.

podtrhuje význam partnerské spolupráce všech územních subjektů při koncipování a provádění strategie EUSALP a vítá činnost, kterou již odvedl řídící výbor strategie EUSALP, jenž za rovnoprávné účasti regionů, států a Evropské komise vymezil obsah tří pilířů: „Zajištění udržitelného růstu a podpora plné zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a inovací konsolidací a diverzifikací hospodářské činnosti s cílem posílit vzájemnou solidaritu mezi horskými a městskými oblastmi“, „Podpora územního rozvoje s důrazem na ekologickou mobilitu, posílenou akademickou spolupráci, rozvoj služeb, politiku v oblasti dopravní a komunikační infrastruktury“ a „Podpora udržitelného využívání energie a přírodních a kulturních zdrojů, ochrany životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti a zachování přírodních oblastí“;

22.

za účelem integrovaného dalšího rozvoje těchto aspektů žádá, aby byla v akčním plánu věnována zvláštní pozornost otázkám oživení zaměstnanosti, rozvoje alpských hodnotových řetězců, cestovního ruchu a sítě alpských podniků na makroregionální úrovni, posílení služeb obecného zájmu a vzájemné solidarity mezi osobami, které žijí v různých místech alpského regionu, lepšího propojení a překonání digitální propasti znevýhodněných regionů, posílení intermodality a interoperability v dopravě, například napojení místních a regionálních dopravních sítí na nadřazené evropské dopravní cesty, úsilí o přemístění nákladní dopravy ze silnic na železnici, zvýšení energetické účinnosti a udržitelné výroby energie z obnovitelných zdrojů, zejména využívání vodní energie, udržitelného a účinného nakládání s přírodními a kulturními zdroji a dalšího rozvoje řízení přírodních rizik v souvislosti se změnou klimatu, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně hydrogeologické struktury a životního prostředí;

23.

očekává, že v akčním plánu bude vytvořena synergie mezi různými existujícími programy a že bude tento plán zaměřen na omezený počet priorit, což umožní soustředění prostředků;

24.

se zájmem bere na vědomí zprávu Evropské komise o správě a řízení makroregionálních strategií (5), domnívá se však, že tato zpráva dostatečně nezohledňuje úlohu regionů při přijímání rozhodnutí;

25.

vyzdvihuje úlohu místních a regionálních orgánů, díky níž bude strategie EUSALP zakořeněná v místním kontextu, jak to očekávají občané. Poukazuje na to, že musí být vytvořeny předpoklady pro to, aby i místní a regionální orgány mohly provádět stěžejní projekty;

26.

poukazuje na to, že úspěšnost strategie EUSALP závisí na tom, zda budou politické subjekty na regionální a místní úrovni, k nimž patří i evropská seskupení pro územní spolupráci, nadále zapojeny do politického řízení tohoto víceúrovňového procesu a zda bude dodržována zásada subsidiarity, jež byla zakotvena v právu EU. V této souvislosti se zdá vhodné povzbudit také zapojení sociálních, hospodářských a kulturních subjektů na příslušných územích;

27.

požaduje, aby byly definovány způsoby provádění této strategie, které by v souladu se zásadou víceúrovňové správy, o níž pojednává listina Výboru regionů (6), zaručily, že bude regionální úroveň zapojena rovnocenným způsobem jako úroveň celostátní a s přihlédnutím k daným pravomocem;

28.

zdůrazňuje, že meziregionální skupina „Alpský makroregion“, již zřídil v červnu 2014, by měla podpořit Evropskou komisi a alpské státy prostřednictvím národních kontaktních míst při koncipování a monitorování strategie pro Alpy, pomoci při přípravě akčního plánu, zviditelnit tuto oblast na regionální, národní a evropské úrovni zdůrazněním její společné identity a rozvinout tak značný potenciál tohoto regionu;

29.

doporučuje zavést rotující předsednictví strategie EUSALP, jež bude zajišťováno státy nebo regiony jednotlivých členských států za účelem stanovení hlavních směrů strategie. Každá ze zúčastněných zemí bude předsednictví vykonávat vždy po dobu jednoho roku a v této funkci se země budou střídat podle dohodnutých zásad. Díky tomu budou mít dotyčné státy a regiony stejnou možnost tuto strategii utvářet a činnost spojená s řízením strategie EUSALP bude stejnoměrně rozdělena. S předsednictvím by mohlo být spojeno i zřízení a organizace strategického fóra;

30.

doporučuje, aby členské státy a regiony podílející se na strategii EUSALP zřídily po vzoru evropských koordinátorů sítě TEN-T funkci koordinátora strategie EUSALP, který by po dobu své mise nevykonával žádnou politickou funkci a neměl by výkonnou moc, a to s cílem podpořit Evropskou komisi a předsednictví a umožnit pevnější zakotvení této strategie u evropských institucí;

31.

vyslovuje se pro to, aby funkci koordinátora strategie EUSALP zastávala osobnost, která má zkušenosti v oblasti meziregionální a přeshraniční spolupráce v alpském regionu a pochází z daných regionů. Má to rozhodující význam především s ohledem na přístup zdola nahoru, který je v této strategii uplatňován;

32.

má za to, že vyvážená celková koncepce struktur politického řízení by měla zajistit, aby byly stejnou měrou zohledněny zájmy jednotlivých států a regionů, a to spolu s Evropskou komisí;

33.

domnívá se, že by Evropská komise měla hrát důležitou roli při strategickém řízení EUSALP, zejména tím, že bude zajišťovat soulad s politikami a postoji EU a zohledňování makroregionální koncepce v opatřeních EU, především v evropských programech a nástrojích financování;

34.

je toho názoru, že vzhledem k velkému rozptýlení odpovědnosti by řízení provádění strategických priorit mělo probíhat především na úrovni jednotlivých priorit v rámci pilířů a obzvláště u průřezových témat, jako je změna klimatu, musí být vytvořeny zvláštní formy organizace;

35.

je přesvědčen o tom, že evropské strategie a politiky nelze bez víceúrovňové správy účinně provádět, a vybízí k tomu, aby byla mezi nástroje provádění strategií zařazena také evropská seskupení pro územní spolupráci v příslušných oblastech jejich působnosti;

36.

odkazuje na usnesení Evropského parlamentu o makroregionální strategii pro Alpy ze dne 23. května 2013 (2013/2549(RSP)) a upozorňuje rovněž na to, že je nutné zohlednit při provádění strategie EUSALP stávající nadnárodní spolupráci a sítě;

37.

je si vědom toho, že hmatatelných výsledků pro občany je možné docílit pouze prostřednictvím konkrétních projektů pro provádění akčního plánu strategie EUSALP, a požaduje odstranění právních a administrativních překážek, které tomuto provádění brání;

38.

zdůrazňuje, že makroregionální strategie představují vhodný rámec pro zapojení partnerů z řad občanské společnosti do politického rozhodování, aby se dosáhlo synergie se stávajícími iniciativami a aby byly optimálně využívány zdroje. V této souvislosti a s cílem učinit výše uvedené zapojení konkrétnějším a zefektivnit přístup k dostupným finančním prostředkům a jejich využití považuje za vhodné schválit dohody a protokoly o spolupráci s těmito subjekty občanské společnosti, jako jsou například profesní sdružení, obchodní komory, vysoké školy a další hospodářské a sociální subjekty na daném území;

39.

vyslovuje se pro to, aby byla do makroregionální strategie pro alpský region zapojena Rada Evropy, zejména Kongres místních a regionálních orgánů, obzvláště proto, že dva ze států, na něž se tato makroregionální strategie vztahuje – Švýcarsko a Lichtenštejnsko –, nejsou členskými státy EU, ale jsou členy Rady Evropy;

40.

je potěšen tím, že nařízení o společných ustanoveních a evropská územní spolupráce umožňují podporu makroregionálních priorit prostřednictvím všech strukturálních fondů, a vyzývá Evropskou komisi k tomu, aby určila, jak mohou být tyto fondy v alpském regionu využívány v souladu s dohodami o partnerství a regionálními operačními programy;

41.

uznává, že „pravidlo tří ne“ (ne novým právním předpisům, ne novým institucím EU a ne dodatečným prostředkům) přispělo k účinnějšímu využívání finančních prostředků na evropskou územní spolupráci v regionech, pro něž již existuje makroregionální strategie. Rád by ovšem zdůraznil význam dlouhodobějšího financování. Dlouhodobé financování potřebují především organizace, které mají na starosti koordinaci provádění strategie. Dotčené členské státy a jejich orgány územní samosprávy musí v souladu s víceúrovňovou správou převzít větší zodpovědnost a poskytnout dostatečné prostředky na provádění makroregionální strategie pro alpský region;

42.

v souladu se svými stanovisky k existujícím makroregionálním strategiím (7) opakuje, že by zároveň mělo platit také „pravidlo tří ano“ (větší koordinace při využívání stávajících finančních zdrojů, větší institucionální koordinace a více nových nápadů a projektů), a vyslovuje se pro to, aby byly do koordinace účinně zapojeny místní a regionální orgány;

43.

vítá, že je v programu nadnárodní spolupráce Alpský prostor 2014–2020 stanovena priorita, jež umožní podpořit inovační modely správy;

44.

očekává od strategie EUSALP lepší koordinaci prostředků dostupných na evropské, národní, regionální a místní úrovni, a vyzývá proto zejména Evropskou komisi a její útvary odpovědné za operační programy týkající se evropských strukturálních a investičních fondů i za programy v přímé správě, aby v rámci svých pravomocí zajistily realizaci cílů a opatření strategie EUSALP v těchto nástrojích a politikách.