21.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 19/50

1.

připomíná, že restrukturalizace a strukturální změny jsou obecně považovány za součást přirozeného ekonomického rozvoje;

2.

upozorňuje, že dopady restrukturalizací jsou silně pociťovány na regionální úrovni. Mohou mít vliv na strukturální rozvoj regionů a jejich střednědobou až dlouhodobou konkurenceschopnost. Je proto zapotřebí regionálních přístupů (decentralizované politiky šité na míru místním potřebám a implementované skrze zapojení klíčových partnerů) (1);

3.

připomíná, že restrukturalizace zvláště výrazně postihují nejméně rozvinuté regiony, které často mají méně konkurenceschopnou a inovativní průmyslovou strukturu a vykazují vyšší úrovně nezaměstnanosti. Je proto nutné věnovat zvláštní pozornost tomuto typu regionů;

4.

proto vítá, že rámec kvality uznává společnou odpovědnost všech zúčastněných stran, včetně regionálních orgánů. Upozorňuje, že uvedená problematika se dotýká i místních orgánů, především větších měst, v nichž se soustřeďuje nejvíce zaměstnavatelů a která hrají rozhodující úlohu, neboť určují hospodářský rozvoj menších městských center ve svých spádových oblastech;

5.

poukazuje na to, že společné řízení je základním předpokladem úspěchu navrhovaných přístupů. Posilování partnerství všech důležitých aktérů by mělo být podporováno i ze strany EU. Zásadní je také koordinační úloha státních, regionálních a místních orgánů vzhledem k často odlišným názorům zaměstnanců a zaměstnavatelů na restrukturalizační procesy;

6.

se domnívá, že k úspěšné realizaci strategie Evropa 2020 je za současné socio-ekonomické situace zcela nezbytné zaměřit se především na zvyšování zaměstnanosti (vytváření a zachování pracovních míst);

7.

klade velký důraz na předjímání změn a schopnost všech zúčastněných stran se změnám přizpůsobit. Toto úsilí má tři součásti:

8.

vítá stávající iniciativy Komise, jako je např. Evropské monitorovací centrum změn (EMCC) či Evropský monitoring restrukturalizací (EMR) (2), a navrhuje, aby byly dále posíleny například prostřednictvím individuálního poradenství přizpůsobeného místním a regionálním orgánům v konkrétních situacích;

9.

rovněž oceňuje zaměření výzkumných aktivit nadace Eurofound na dopad restrukturalizací na regionální úroveň, která tak v posledních letech efektivně reaguje na informační deficit v této oblasti;

10.

vítá skutečnost, že Komise ve svém sdělení uvádí katalog osvědčených postupů a navrhuje jejich používání na dobrovolném základě. Dále doporučuje Komisi věnovat se požadavkům Evropského parlamentu a Výboru regionů (3), aby revidovala právní rámec informování pracovníků a konzultací s nimi, pokud jde o předjímání a řízení restrukturalizace, kde sama Komise ve svém sdělení připomíná stávající nedostatky v této oblasti;

11.

navrhuje, aby při vyhodnocování uplatňování rámce kvality Komise spolupracovala se všemi zainteresovanými partnery a aby v tomto procesu rovněž zohlednila již existující postupy či dohody partnerů v jednotlivých členských státech;

12.

připomíná, že Komisí navrhovaný rámec kvality, v němž se doporučuje dobrovolné přijetí souboru doporučení a osvědčených postupů, se neopírá o žádný konkrétní právní základ ve Smlouvách a představuje právní nástroj svého druhu, jenž ani není explicitně ve Smlouvách upraven. Z toho důvodu postup Komise neumožňuje Evropskému parlamentu zaujmout odpovídající postoj. Nicméně vzhledem k tomu, že návrh Komise náleží do oblasti sdílených pravomocí Unie a členských států v oblasti sociální politiky, jak je definují články 151 a 153 SFEU, a vzhledem k tomu, že výměna zkušeností a příkladů nejlepší praxe na úrovni EU má jasnou přidanou hodnotu, jeví se návrh Komise jako odpovídající zásadám subsidiarity a proporcionality;

13.

vyzdvihuje úlohu místních a regionálních orgánů při předvídání potřeb v oblasti dovedností a úsilí o jejich sladění s potřebami trhu práce (4) prostřednictvím opatření zejména v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a podpory podnikání mladých lidí. Členské státy by si této jejich role měly být vědomy a měly by místním a regionálním orgánům poskytnout odpovídající prostředky k usnadnění přechodu mladých lidí ze vzdělávacího procesu do zaměstnání, neboť právě místní a regionální orgány jsou často poskytovateli služeb v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti (5);

14.

znovu opakuje, že otázky, jako je profesní mobilita nebo zajištění symetrie mezi nabídkou a poptávkou na místním trhu práce, mají pro úspěšnost restrukturalizace rozhodující význam. Mobilita pracovníků by měla být podporována prostřednictvím poskytování individuální pomoci při hledání práce, odborných stáží a odborné přípravy, aby své dovednosti mohli přizpůsobit požadavkům trhu práce (6). To se týká především specifických skupin čelících dlouhodobé nezaměstnanosti (mladí lidé, lidé s nízkou kvalifikací, starší lidé, imigranti a lidé se znevýhodněními);

15.

v případě pohraničních regionů zdůrazňuje, že je důležité podporovat skutečnou přeshraniční mobilitu pracovních sil odstraněním překážek v oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení (odstranění daňových překážek, umožnění přenosu příspěvků v nezaměstnanosti a převodu důchodových práv) (7). Místní a regionální orgány také mohou hrát důležitou úlohu v oblasti poradenství pro osoby dojíždějící za prací za využití služeb EURES nebo stávajících přeshraničních struktur (8);

16.

vybízí orgány samosprávy k tomu, aby více spolupracovaly při výměně informací o nabídkách zaměstnání na daném místním a regionálním trhu. Společná činnost na podporu individuální mobility a výměny informací o trzích práce by mohla zvýšit zaměstnanost v žádaných profesích, na něž se na daném místním či regionálním trhu práce nelze připravit;

17.

vítá sdělení Evropské komise Za obnovu evropského průmyslu (COM(2014)14), které bylo předloženo v lednu 2014, a vyzývá Komisi, aby předjímání změn a řízení restrukturalizace zařadila jako aktivní opatření do podpory širší evropské průmyslové politiky. Strukturální změny mají dopad na průmysl v regionech a ve městech. Proto se domnívá, že jakákoliv diskuse o strukturálních změnách se musí věnovat rovněž úloze průmyslových a regionálních politik při předjímání těchto změn;

18.

zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů při využívání strukturálních fondů EU, například ESF a EFRR, ale také Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v příslušných regionech, za účelem podpory tvorby kvalitních pracovních míst a sociálně spravedlivých přechodů na trhu práce. Aby bylo financování opatření spojených s předjímáním změn a restrukturalizacemi udržitelné, je vhodné jej zajistit z více zdrojů;

19.

zdůrazňuje, že pro umožnění změn upřednostňovaných regiony jsou důležité výzkumné a inovační strategie založené na inteligentní specializaci (RIS3). Postup RIS3 je ze své podstaty zaměřen v prvé řadě na dosažení změn v podnikatelském prostředí, čímž se napomáhá regionům získat přístup k nejlepším inovačním dovednostem a nejlepším partnerům. Evropská spolupráce zdůrazňovaná v postupech RIS3 přidává provádění strukturálních změn značnou hodnotu;

20.

se domnívá, že nejdůležitější funkcí místních a regionálních orgánů při restrukturalizaci je koordinace všech zúčastněných stran. Stálé koordinační struktury se v praxi ukázaly pro rychlou a účinnou reakci na regionální úrovni jako klíčové;

21.

souhlasí s výzvou EHSV, aby se na úrovni EU usilovalo o užší koordinaci a spolupráci mezi politikami a útvary Komise, agenturami a četnými pozorovateli, a bylo tak možné jednotným a soudržným způsobem podpořit rozhodnutí podniků procházejících restrukturalizací. Zejména malé a střední podniky a mikropodniky by proto, aby mohly restrukturalizace předjímat, měly využívat odpovídající a specifické mechanismy podpory a poradenství (9).