20.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 415/5

Zpravodaj

pan Markku Markkula (FI/ELS), radní města Espoo

Odkaz

1.

Podmínky pro zakládání nových společností v oblasti vyspělých technologií nelze předem plánovat a navrhovat, nebo to lze jen částečně. V tomto systému existují proměnlivé faktory, z nichž mnohé nelze kontrolovat. Lze však určit faktory, které usnadňují podnikání. Patří k nim lepší přístup k úvěrům, účinná regulace a zdanění, podpora kultury podnikání a větší ochota podniků riskovat. Evropská komise na tyto aspekty opakovaně upozorňovala, zejména v Akčním plánu podnikání 2020 (3). Základním předpokladem podpory rozvoje podnikání v oblasti vyspělých technologií je kromě toho infrastruktura zajišťující přístup k širokopásmovému připojení.

2.

Nelze tudíž předem určit, kde daný systém vznikne. O tom, kde bude mít vznikající společnost sídlo, nerozhodují političtí činitelé, nýbrž samy společnosti na základě toho, zda jim v dané lokalitě budou poskytnuty příznivé podmínky pro rozvoj.

3.

K podpoře těchto podmínek bude nutné zmobilizovat veřejnou správu, politické činitele, podnikatele, akademické kruhy, studenty a všechny ostatní zainteresované subjekty a předat jim potřebné základní znalosti a kulturu. Na tomto poli, kde mají jednotlivci podávat špičkový výkon a vyvíjet inovace, hraje rozhodující roli vzdělávání.

4.

Proto je v zájmu minimalizování rizika neúspěchu a neúčinnosti potřeba provádět koordinaci na celostátní úrovni a soustředit a zaměřit zdroje na určité systémy vytyčené na základě řádně definovaných kritérií. Správnou úrovní pro úvahy o formách sdružování zdrojů je úroveň regionální.

5.

V Evropě jsou národní i regionální iniciativy velmi nejednotné. Je třeba upozornit na potřebu společného referenčního rámce.

6.

zhodnotit to, čeho již bylo konkrétně dosaženo, vzhledem k tomu, že různé evropské regiony již mají potřebné nástroje nebo politiku na podporu zakládání nových společností v oblasti vyspělých technologií. Tak bude možné vytvořit určitý panel nástrojů, jenž by umožnil snadnou a bezprostřední orientaci;

7.

uspořádat údaje do skupin tak, aby bylo možné určit ty nejdůležitější. Bude tak možné analytickým způsobem interpretovat opatření, která regiony již přijaly, a zjišťovat trendy;

8.

vytvořit vhodnou databázi, jejímž prostřednictvím budou decentralizované správní úrovně moci sdílet uplatňované osvědčené postupy. V důsledku toho bude také možné provádět srovnávání, která jsou velmi účelná především pro ty regiony, jež z hlediska řízení pokulhávají;

9.

zavést mechanismus hodnocení účinnosti opatření, aby bylo možné provádět pravidelné a průběžné kontroly dosažených výsledků;

10.

mít jasno v tom, které zainteresované strany jsou na regionální úrovni nejvýznamnější a jaké jsou jejich povinnosti v oblasti podpory nově zakládaných společností. K tomuto účelu se budou využívat i nástroje, které jsou již k dispozici a uplatňují se u jiných evropských projektů: Dynamic Mapping of Web Entrepreneurs and Startups‘ ecosystem, Cluster Observatory;

11.

Vzhledem k tomu, že koncepce zakládání nových společností předpokládá flexibilitu, je třeba co nejvíce omezit byrokratickou zátěž. Byrokratické překážky jsou stále ještě jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit. VR proto navrhuje:

11.1.

zjednodušit a sjednotit regionální předpisy, aby ještě více nekomplikovaly předpisy vnitrostátní;

11.2.

dát na internetu k dispozici co nejvíce užitečných informací ve strukturované podobě při dodržení pravidel pro ochranu údajů;

11.3.

určit minimální standard poskytovaných informací tak, aby je příjemci mohli vyhodnocovat a porovnávat;

11.4.

dát na internetu k dispozici všechny postupy, jež je nutné provést, a zároveň omezit jejich redundanci a umožnit provádění správních postupů přímo online;

11.5.

dát na internetu k dispozici informace jak v jazyce místního společenství, tak v angličtině.

12.

Opatření uvedená v odstavcích 11.1 až 11.5 budou prováděna s využitím stávajících nástrojů, jako jsou internetové stránky http://ec.europa.eu/internal_market/eu-go/

13.

je třeba vzdělávat zaměstnance místních a regionálních orgánů. Jednotlivci, jejichž úkolem je plánovat ekonomickou budoucnost, musí být co nejlépe připraveni pro „život na hranici inovací“;

14.

u místních a regionálních orgánů – a u lidí obecně – je třeba rozvíjet schopnost plánovat, tzn. schopnost připravovat návrhy programů umožňujících dosáhnout výsledku. Nezbytné je i podnikatelské vzdělávání;

15.

je třeba zavést mechanismy hodnocení kvality poskytovaných služeb, aby byly orgány státní správy motivovány k podávání co nejlepších výkonů;

16.

je třeba zajistit, aby i regiony – stejně jako vlády – začaly uvažovat v digitálních souvislostech. To by umožnilo mj. zvýšit účinnost a efektivitu služeb poskytovaných občanům;

17.

je třeba vynakládat ještě větší úsilí o to, aby každý region – stejně jako každý členský stát – jmenoval hlavního zmocněnce pro digitální technologie . Tento stálý pracovník zaměstnaný na plný úvazek by pomáhal zajistit, aby digitální inovace měly co největší dopad a byly co nejúčinnější;

18.

uveřejňovat regionální údaje při dodržování pravidel pro ochranu údajů. Pro nově zakládané společnosti jsou životně důležité. Zveřejňování regionálních údajů by zvýšilo transparentnost a důvěru. Inovativní podniky by navíc měly větší možnost využívat příležitosti;

19.

všechny regiony by si měly vytyčit alespoň několik kvantitativních cílů v oblasti inteligentního růstu a tvorby podmínek pro zakládání nových společností v oblasti vyspělých technologií, nebo by měly zaujmout kvalitativní přístup spočívající v „pozitivních změnách“, které by umožnily dosáhnout cílů;

20.

monitorováním a hodnocením politik by měl být pověřen příslušný technický výbor složený s nezávislých odborníků. V návaznosti na monitorovací činnost bude každý region pravidelně (alespoň jednou ročně) zveřejňovat zprávu o pokroku v plnění vytyčených cílů. Tato zpráva by měla především přezkoumat provádění strategie inteligentní specializace (RIS3) v daném regionu a zvlášť se zaměřit na pokrok dosažený při rozvoji inovačního ekosystému a na to, jak bylo dosaženo růstu a jakým způsobem byly vytvářeny nové vysoce výkonné podniky. Dalším účelem tohoto posouzení je podpořit v Evropě koordinaci mezi aktivitami v této oblasti. Zpráva by však místním a regionálním subjektům neměla způsobit dodatečnou administrativní zátěž;

21.

na regionální a místní úrovni je třeba včas připravit vhodné statistické podklady a určit regionální ukazatele pokroku pro účely monitorování dosažených výsledků. Cílem je pochopit, které politiky se ukázaly být nejúčinnějšími a které méně účinnými, aby bylo možné nastavit směr budoucích politik;

22.

mít referenční kontaktní subjekt, který by se nepřetržitě zabýval podporou kultury podnikání. Tu je třeba propagovat prostřednictvím důkazů o existujících úspěšných příkladech. Je třeba mladé lidi z celé Evropy informovat o možnostech, které se jim v současné době i díky novým technologiím nabízejí;

23.

podporovat aktivní přístup mladých lidí odstraňováním kulturních a psychologických bariér, které omezují přístup k podnikání. Proto je potřeba zavést komplexní strategii pro podnikatelské vzdělávání, na což již výbor poukázal ve svém stanovisku přehodnocení vzdělávání (6);

24.

budit nadšení pro podnikání. Úspěšné podnikatele, jejichž činnost má skutečný dopad na život lidí, je třeba chválit a dávat je za příklad. K podnikání i k inovacím musíme být povzbuzováni;

25.

učinit podnikatelské inkubátory nedílnou součástí vzdělávacích programů a propojit vzdělávání s podnikatelskou sférou. To studentům umožní, aby si vyzkoušeli, co znamená začít řídit společnost, aniž by museli opustit školu, která by v případě neúspěchu byla jejich záchrannou sítí;

26.

podporovat vzdělávací programy s mezinárodním zaměřením spojující vývoj v oblasti nejnovějších technologií, podnikání a designu s rozvojem podnikavosti, prováděné ve spolupráci s podnikatelskou sférou a určené pro nové a rychle rostoucí podniky. Tyto programy přinášejí příslušnému území výhody a prokázaly, že přinesou optimální výsledky;

27.

aby různé vzdělávací programy a programy odborné přípravy skutečně odpovídaly potřebám trhu, mělo by se uplatňovat například kritérium spoluinvestování nebo částečného hrazení nákladů. Mají-li totiž společnosti prokázat, že jsou skutečně přesvědčeny o úspěchu iniciativy, mohly by, a u některých programů i měly, na ni vynaložit své prostředky. V ideálním případě by tyto programy spojily ty, kteří pracují v podnicích v různých regionech a odvětvích, zpřístupnily by jim nejnovější znalosti a technologie a vytvořily by partnerské projekty mezi podniky a vzdělávacími a výzkumnými institucemi;

28.

kromě toho je třeba zjednodušit postup schvalování těchto programů;

29.

je třeba upozornit na nutnost vytvářet synergie mezi různými evropskými projekty podporujícími podnikání, především mezi programy Horizont 2020, COSME a ESI fondy;

30.

rada EU vyzdvihla neodmyslitelnou úlohu inteligentní specializace v politickém rámci strategie Evropa 2020. V příručce EU k výzkumným a inovačním strategiím pro inteligentní specializaci (Research and innovation strategies for smart specialisation – RIS3) se tyto strategie definují jako integrované, místně orientované strategie hospodářské transformace;

31.

platforma inteligentní specializace (s3platform) musí více podporovat činnosti na místní a regionální úrovni se zvláštním důrazem na méně rozvinuté regiony. To znamená především podporovat v jednotlivých regionech takové procesy, které napomáhají identifikaci činností s vysokou přidanou hodnotou v každém regionu. Znamená to také poskytovat co nejlepší příležitosti k posílení konkurenceschopnosti a politického portfolia daného regionu, jichž by mělo být využito pro vypracování jeho strategií inteligentní specializace;

32.

výbor zdůrazňuje význam financování inovačních a výrobních ekosystémů s výraznými místními, regionálními či meziregionálními charakteristikami na úrovni EU a regionů;

33.

koordinovat opatření různých subjektů činných v daném systému. Hlavním úkolem orgánů státní správy je stimulovat výměny a budování sítí mezi subjekty činnými v daném systému;

34.

více využívat nabídek od malých a středních podniků zabývajících se vyspělými technologiemi. Všude v EU získávají smlouvy na veřejné zakázky velké nadnárodní podniky. Je třeba včas zajistit soulad s ustanoveními nových směrnic o zadávání veřejných zakázek (8), které značně zlepšují přístup malých a středních podniků na trh;

35.

podporovat etablování předních společností zabývajících se vyspělými technologiemi, aby se rozšířily řady jedinců se špičkovými schopnostmi v oblasti vyspělých technologií a tato tendence se přenesla i do jiných oblastí. To vše by se mělo plánovat v mezích jednoho rámce a v měřítku, které nezůstane pouze místní.