29.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/78

—

s ohledem na článek 4 a 5 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

—

s ohledem na článek 6 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979, jehož cílem je bojovat proti všem formám obchodování se ženami a využívání prostituce žen,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,

—

s ohledem na prohlášení OSN z roku 1993 o odstranění násilí páchaného na ženách, jehož článek 2 stanoví, že násilí páchané na ženách zahrnuje: „fyzické, sexuální a psychologické násilí, k němuž dochází v rámci celé společnosti, včetně znásilnění, pohlavního zneužívání, sexuálního obtěžování a zastrašování na pracovišti, ve vzdělávacích institucích i na jiných místech, obchodování se ženami a nucené prostituce“,

—

s ohledem na Palermský protokol z roku 2000 o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, který doplňuje Úmluvu OSN o nadnárodním organizovaném zločinu a je k ní přiložen,

—

s ohledem na strategický cíl D. 3 akční platformy a Pekingského prohlášení z roku 1995,

—

s ohledem na úmluvu MOP č. 29 o nucené nebo povinné práci, jejíž článek 2 definuje nucenou práci,

—

s ohledem na Bruselskou deklaraci Mezinárodní organizace pro migraci o předcházení obchodování s lidmi a boji proti němu, v němž vyzývá k přijetí ucelené, multidisciplinární a účinně koordinované politiky, jež zapojí subjekty ve všech dotčených oblastech,

—

s ohledem na doporučení Rady Evropy v této oblasti, např. doporučení č. R 11 z roku 2000 týkající se obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, doporučení č. R 5 z roku 2002 týkající se ochrany žen před násilím a doporučení 1545 z roku 2002 týkající se kampaně proti obchodování se ženami,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi,

—

s ohledem na návrh doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy s názvem „Kriminalizace nákupu sexuálních služeb v zájmu boje proti obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování“, dokument č. 12920 ze dne 26. dubna 2012,

—

s ohledem na rozhodnutí ministerské rady OBSE č. 1, které bylo přijato ve Vídni v roce 2000 na podporu opatření OBSE, a na akční plán OBSE k boji proti obchodování s lidmi (rozhodnutí č. 557 přijaté v roce 2003),

—

s ohledem na články 2 a 13 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002,

—

s ohledem na usnesení Rady o iniciativách k boji proti obchodování s lidmi, a zejména se ženami (1),

—

s ohledem na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 1995 o čtvrté světové konferenci o ženách konané v Pekingu pod názvem „Opatření pro rovnost, rozvoj a mír“ (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 1997 o sdělení Komise o nedovoleném a škodlivém obsahu na internetu (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 1997 o potřebě zahájit v celé Evropské unii kampaň za nulovou toleranci násilí páchaného na ženách (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 1997 o zelené knize Komise o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti při poskytování audiovizuálních a informačních služeb (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. listopadu 1997 o sdělení Komise o boji proti sexuální turistice zaměřené na děti a příručce EU, jak přispět k lepší prevenci pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 1997 o sdělení Komise o obchodování se ženami za účelem pohlavního vykořisťování (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. května 1998 o návrhu doporučení Rady o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti při poskytování audiovizuálních a informačních služeb (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 1998 o dodržování lidských práv v Evropské unii (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 1999 o harmonizaci forem ochrany, jež doplňují postavení uprchlíka v Evropské unii (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 30. března 2000 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění opatření k boji proti sexuální turistice zaměřené na děti (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. dubna 2000 o podnětu Rakouské republiky k přijetí rozhodnutí Rady o boji proti dětské pornografii na internetu (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2000 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Za další opatření v boji proti obchodování se ženami“ (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2000 o sdělení Komise o obětech trestných činů v Evropské unii: úvahy o normách a opatřeních (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2001 o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o boji proti obchodování s lidmi (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2006 o strategiích prevence obchodování s ženami a dětmi a jejich sexuálního vykořisťování (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2006 o současném stavu boje proti násilí na ženách a případných budoucích krocích (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o nucené prostituci v rámci mezinárodních sportovních událostí (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách (21),

—

s ohledem na své usnesení zde dne 6. února 2013 o 57. zasedání Komise OSN pro postavení žen: odstraňování a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy (23),

—

s ohledem na kampaň Evropské ženské lobby pro zvýšení povědomí s názvem „Not for sale“ (Ženy nejsou na prodej),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0071/2014),

A.

vzhledem k tomu, že prostituce a nucená prostituce jsou genderovými jevy celosvětového rozměru, neboť se týkají přibližně 40 až 42 milionů osob na celém světě a převážná většina osob, které se prostituují, jsou ženy a nezletilé dívky a téměř všichni zákazníci jsou muži, a vzhledem k tomu, že tento jev je tedy současně příčinou i následkem nerovnosti žen a mužů a dále tuto nerovnost posiluje;

B.

vzhledem k tomu, že prostituce a nucená prostituce jsou formami otroctví neslučitelnými s lidskou důstojností a základními lidskými právy;

C.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi, zvláště se ženami a dětmi, pro sexuální či jiné motivy vykořisťování, patří k nejhrůznějším druhům porušování lidských práv, a vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi celosvětově roste v důsledku navyšování organizované trestné činnosti a její ziskovosti;

D.

vzhledem k tomu, že práce je jedním z hlavních zdrojů seberealizace člověka, jehož prostřednictvím jednotlivci přispívají k prosperitě společnosti;

E.

vzhledem k tomu, že prostituce a nucená prostituce jsou svou podstatou svázány s nerovností žen a mužů ve společnosti a ovlivňují postavení žen a mužů ve společnosti a způsob vnímání jejich vzájemných vztahů a rovněž sexuality;

F.

vzhledem k tomu, že pohlavní a reprodukční zdraví je podporováno zdravými přístupy k sexualitě založenými na vzájemném respektu;

G.

vzhledem k tomu, že směrnice 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí stanoví významná ustanovení na ochranu obětí;

H.

vzhledem k tomu, že politika v oblasti prostituce má vliv na dosažení rovnosti žen a mužů, ovlivňuje chápání genderové problematiky a vysílá zprávu a vštěpuje normy celé společnosti, včetně mladých lidí;

I.

vzhledem k tomu, že prostituce funguje jako forma podnikání a vytváří trh, na němž jsou vzájemně propojeny různé subjekty a kde kuplíři a zprostředkovatelé prostituce jednají tak, aby posílili své trhy a maximalizovali zisk, a vzhledem k tomu, že osoby platící za sexuální služby hrají klíčovou úlohu, neboť udržují poptávku na tomto trhu;

J.

vzhledem k tomu, že podle WHO je podmínkou sexuálního zdraví pozitivní a ohleduplný přístup k sexualitě a sexuálním vztahům a možnost uspokojujících a bezpečných sexuálních zážitků, které nejsou provázeny nucením, diskriminací či násilím;

K.

vzhledem k tomu, že prostituce redukuje všechny intimní akty na jejich peněžní hodnotu a lidskou bytost snižuje na úroveň zboží nebo objektu využívaného zákazníkem;

L.

vzhledem k tomu, že převážná většina osob, které se prostituují, pochází ze zranitelných skupin;

M.

vzhledem k tomu, že zprostředkování prostituce je úzce spojeno s organizovaným zločinem;

N.

vzhledem k tomu, že organizovaný zločin, obchodování s lidmi, extrémně násilná trestná činnost a korupce kvetou ve stínu prostituce a jakýkoli právní rámec je v první řadě ku prospěchu kuplířů, kteří se tak mohou přeměnit na „podnikatele“;

O.

vzhledem k tomu, že trh s prostitucí podporuje obchodování se ženami a dětmi (24);

P.

vzhledem k tomu, že obchodování působí jako nástroj k zajištění nabídky žen a nezletilých dívek pro trhy s prostitucí;

Q.

vzhledem k tomu, že údaje EU ukazují, že stávající politika boje proti obchodování s lidmi není účinná a že existuje problém s odhalováním a stíháním obchodníků, a proto je zapotřebí posílit vyšetřování případů obchodování s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb a trestní stíhání a odsuzování obchodníků s lidmi;

R.

vzhledem k tomu, že stále více mladých lidí – a mezi nimi znepokojivě mnoho dětí – je nuceno k prostituci;

S.

vzhledem k tomu, že nátlak, pod nímž je prostituce prováděna, může být přímý a fyzický, nebo nepřímý, například formou nátlaku na rodinu v zemi původu, a vzhledem k tomu, že tento nátlak může být psychologický a rafinovaný;

T.

vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za řešení problému obchodování s lidmi nesou členské státy, a vzhledem k tomu, že pouze šest členských států oznámilo v dubnu 2013 úplné provedení směrnice EU pro obchodování s lidmi, přičemž lhůta k jejímu provedení uplynula dne 6. dubna 2013;

U.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení nazvaném „Strategie pro rovnost žen a mužů (2010–2015)“ uvedla, že „nerovnost mezi ženami a muži je porušením základních práv“;

V.

vzhledem k tomu, že přístupy jednotlivých členských států k prostituci se značně liší, přičemž existují dva hlavní přístupy: jeden přístup považuje prostituci za porušení práv žen a za určitou formu sexuálního otroctví, což vede k nerovnosti žen a mužů a tuto nerovnost zachovává; druhý přístup vychází z toho, že prostituce sama o sobě podporuje rovnost žen a mužů, neboť prosazuje právo ženy rozhodovat o svém těle; v obou případech je věcí jednotlivých členských států, aby rozhodly, jak budou k otázce prostituce přistupovat;

W.

vzhledem k tomu, že je zřejmé, že prostituce je formou násilí páchaného na ženách;

X.

vzhledem k tomu, že otázku prostituce je potřeba řešit v dlouhodobém výhledu a z pohledu rovnosti žen a mužů;

1.

uznává, že prostituce, nucená prostituce a pohlavní vykořisťování jsou problematikou nanejvýš spjatou s otázkami rovnosti žen a mužů, útokem na lidskou důstojnost a porušením zásad v oblasti lidských práv, mimo jiné rovnosti žen a mužů, a proto jsou v rozporu se zásadami Listiny základních práv Evropské unie, včetně cíle a zásady rovnosti žen a mužů;

2.

zdůrazňuje, že právo všech žen na ochranu zdraví musí být respektováno, včetně práva ženy rozhodovat o svém tělu a sexualitě, bez nucení, diskriminace a násilí;

3.

zdůrazňuje, že mezi prostitucí a obchodováním s lidmi existující mnohé souvislosti a že prostituce – ve světě i v Evropě – podporuje obchodování se zranitelnými ženami a nezletilými dívkami, z nichž vysoké procento je ve věku 13 až 25 let; zdůrazňuje, že podle údajů Komise je u většiny obětí (62 %) důvodem obchodování pohlavní vykořisťování, přičemž ženy a nezletilé dívky tvoří 96 % zjištěných a předpokládaných obětí, a že za poslední roky došlo k nárůstu podílu obětí z nečlenských zemí EU;

4.

uznává však, že nedostatek spolehlivých, přesných a srovnatelných údajů mezi zeměmi, a to zejména kvůli nezákonné a často „neviditelné“ povaze prostituce a obchodování s lidmi, zneprůhledňuje trh s prostitucí a komplikuje politické rozhodování, které je tak závislé pouze na odhadech;

5.

zdůrazňuje, že prostituce je také otázkou zdravotní, neboť má škodlivé dopady na zdraví osob, které se prostituují, jelikož je u nich větší pravděpodobnost, že utrpí sexuální, fyzické či duševní trauma, trpí závislostí na drogách nebo alkoholu či ztrátou sebeúcty a jelikož vykazují vyšší úmrtnost než průměrná populace; dodává a zdůrazňuje, že mnohé osoby platící za sexuální služby požadují nechráněný styk, což zvyšuje riziko škodlivých dopadů na zdraví osob, které se prostituují, i na zákazníky;

6.

zdůrazňuje, že nucená prostituce, prostituce a vykořisťování v rámci sexuálního průmyslu mohou mít ničivý dlouhodobý psychický a fyzický dopad na dotčené osoby (a to i po té, co s prostitucí skončily), zejména na děti a dospívající, a jsou rovněž příčinou a důsledkem nerovnosti žen a mužů a přetrvávajících genderových stereotypů, např. názoru, že tělo žen a nezletilých dívek je na prodej k uspokojení sexuálních potřeb mužů;

7.

vybízí dále členské státy, aby v souladu s vnitrostátním právem zavedly pravidelné důvěrné poradenství a zdravotní prohlídky pro osoby, jež se prostituují, a to v jiných prostorách, než jsou ty, kde k prostituci dochází;

8.

uznává, že osoby, které se prostituují, jsou skupinou vysoce náchylnou k nakažení virem HIV a jinými pohlavně přenosnými onemocněními;

9.

vybízí členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se způsobů omezování rizik spojených s pouliční prostitucí;

10.

uznává, že prostituce a nucená prostituce mohou mít obecný dopad na násilí páchané na ženách, neboť z výzkumu v oblasti placeného sexu vyplývá, že muži, kteří za sex platí, mají na ženy depreciativní názor (25); doporučuje tudíž příslušným vnitrostátním orgánům, aby byl zákaz nakupování sexuálních služeb doprovázen kampaní pro zvýšení informovanosti mezi muži;

11.

zdůrazňuje, že osoby, které se prostituují, jsou zranitelné zejména ze sociálního, ekonomického, fyzického, psychického, emočního a rodinného hlediska a jsou vystaveny riziku násilí a újmy v této oblasti vyšší než u jiných činností; vnitrostátní policejní složky by se proto měly mimo jiné zaměřit na nízkou míru odsouzení v případech znásilnění osob, které se prostituují; zdůrazňuje, že osoby, které se prostituují, jsou rovněž předmětem veřejného odsouzení a sociální stigmatizace, a to i po ukončení prostituce;

12.

upozorňuje na skutečnost, že ženy, které se prostituují, mají právo na mateřství, výchovu svých dětí a péči o ně;

13.

zdůrazňuje, že normalizace prostituce má obecný dopad na násilí páchané na ženách; podotýká, že z dostupných údajů zejména vyplývá, že u mužů nakupujících sexuální služby je větší pravděpodobnost, že se vůči ženám dopustí sexuálního donucování či jiných aktů násilí páchaného na ženách, a že tito muži často zastávají nenávistné postoje vůči ženám;

14.

konstatuje, že 80–95 % osob, které se prostituují, bylo před zahájením prostituce vystaveno některé formě násilí (znásilnění, incestu, pedofilii), přičemž 62 % z nich uvedlo znásilnění a 68 % jich trpí posttraumatickými stresovými poruchami, což je stejné množství jako v případě obětí mučení (26);

15.

zdůrazňuje, že dětská prostituce nikdy nemůže být dobrovolná, protože děti nejsou způsobilé dát „souhlas“ k prostituci; naléhavě vyzývá členské státy, aby s co největší rozhodností bojovaly proti dětské prostituci (zahrnující osoby pod 18 let), neboť se jedná o nejzávažnější formu nucené prostituce; naléhavě požaduje přístup nulové tolerance založený na prevenci, ochraně obětí a trestním stíhání zákazníků;

16.

zdůrazňuje, že dětská prostituce a pohlavní vykořisťování dětí jsou na vzestupu, a to i prostřednictvím sociálních sítí a v důsledku častého používání různých forem klamavého jednání a zastrašování;

17.

upozorňuje na jev prostituce nezletilých osob, který není totožný s jevem sexuálního zneužívání a jehož kořeny tkví v obtížné hospodářské situaci a absenci rodičovské péče;

18.

zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout účinná opatření pro zaměření zvláštní pozornosti na to, aby byly z tzv. trhu s prostitucí vyloučeny nezletilé osoby, jež se prostituují, a aby osobám v tomto věku bylo zabráněno ve vstupu na tento trh, a dále pro zaměření se na činnosti, které jsou v rozporu s cíli Úmluvy OSN o právech dítěte a jejího příslušného opčního protokolu;

19.

zastává názor, že nákup sexuálních služeb od prostitutů či prostitutek mladších 21 let by měl představovat trestný čin, přičemž poskytování těchto služeb ze strany prostitutů či prostitutek by naopak trestné být nemělo;

20.

upozorňuje na jev zvaný „grooming“, který zahrnuje prostituci nezletilých dívek či dívek, které čerstvě dosáhly zletilosti, výměnou za luxusní zboží či malé částky peněz, jež zajistí pokrytí každodenních nákladů či výdajů souvisejících se vzděláním;

21.

upozorňuje členské státy, že vzdělávání hraje klíčovou úlohu při prevenci prostituce a s ní souvisejícího organizovaného zločinu, a doporučuje tudíž, aby byly na základních, středních a vysokých školách vedeny zvláštní vzdělávací a preventivní kampaně přiměřené věku, a doporučuje členským státům, aby výchova k rovnému postavení žen a mužů byla hlavním cílem vzdělávání mladých lidí;

22.

upozorňuje na skutečnost, že reklama na sexuální služby v tisku a sociálních médiích může představovat způsob podpory obchodování s lidmi a prostituce;

23.

upozorňuje na rostoucí úlohu internetu a sociálních sítí při získávání nových a mladých lidí pro prostituci prostřednictvím sítí obchodníků s lidmi; vyzývá, aby byly kampaně v oblasti prevence pořádány také na internetu, s ohledem na zranitelné skupiny, na něž se tyto sítě obchodování s lidmi zaměřují;

24.

upozorňuje na některé – převážně negativní – vlivy produkce masových médií a pornografie, zejména na internetu, na vytváření nepříznivého obrazu žen, což může vést k podněcování znevažování lidské důstojnosti ženy a k prezentaci ženy jako zboží; upozorňuje na skutečnost, že sexuální svoboda se nesmí změnit ve formu neúcty k ženám;

25.

zdůrazňuje, že normalizace prostituce má dopad na to, jak mladí lidé vnímají sexualitu a vztahy mezi ženami a muži;

26.

zdůrazňuje, že osoby, které se prostituují, by neměly být trestně stíhány, a vyzývá všechny členské státy, aby zrušily represivní právní předpisy zaměřené na osoby, které se prostituují;

27.

vyzývá členské státy, aby upustily od kriminalizace a trestání prostitutek/prostitutů a vypracovaly programy, které prostitutkám/prostitutům i sexuálním pracovnicím/pracovníkům pomohou toto povolání opustit, pokud si to budou přát;

28.

je přesvědčen, že omezování poptávky by mělo tvořit součást integrované strategie proti obchodování s lidmi v členských státech;

29.

domnívá se, že jedním ze způsobů, jak bojovat proti obchodování se ženami a nezletilými dívkami za účelem pohlavního vykořisťování a zlepšit rovnost žen, je model uplatňovaný ve Švédsku, na Islandu a v Norsku (tzv. severský model), o kterém v současné době uvažuje několik evropských zemí, kdy trestným činem není poskytování sexuálních služeb ze strany osob, které se prostituují, ale jejich nákup;

30.

zdůrazňuje, že prostituce je přeshraniční problém a že členské státy by tudíž měly převzít odpovědnost za boj proti nákupu sexuálních služeb mimo vlastní území;

31.

poukazuje na některé údaje, které potvrzují odrazující účinek severského modelu vůči obchodování s lidmi do Švédska, kde nedošlo k nárůstu prostituce ani obchodování s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb, a zdůrazňuje, že tento model podporuje stále více obyvatel, především mladí lidé, což dokládá, že legislativa dokázala změnit postoje;

32.

bere na vědomí závěry nedávné vládní zprávy ve Finsku, která vybízí k úplné kriminalizaci nákupu sexuálních služeb, neboť finský přístup kriminalizace zákazníků obětí obchodování s lidmi se ukázal v rámci boje proti obchodování s lidmi jako neúčinné opatření;

33.

je přesvědčen, že právní předpisy skýtají příležitost k vyjasnění toho, jaké normy jsou ve společnosti přijatelné, a k vytvoření společnosti, která bude tyto normy vyznávat;

34.

domnívá se, že vnímání prostituce jako „práce v oblasti sexuálních služeb“ a obecná dekriminalizace sexuálního průmyslu a uzákonění kuplířství nejsou řešením, jak ochránit zranitelné ženy a nezletilé dívky před násilím a vykořisťováním, ale mají opačný účinek a vystavují je vyššímu riziku násilí a vedou k růstu trhu s prostitucí, a tím i počtu zneužívaných žen a nezletilých dívek;

35.

odsuzuje jakékoli politické pokusy a projevy ve smyslu, že prostituce může být řešením pro migrující ženy v Evropě;

36.

vyzývá tudíž členské státy, aby policii a orgánům odpovědným za prostory, v nichž k prostituci dochází, přiznaly v souladu s vnitrostátním právem právo namátkově vstupovat do těchto prostor a provádět kontroly;

37.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby uvolnily nezbytné prostředky a nástroje k boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování a omezily prostituci, neboť jsou porušením základních práv žen – zejména nezletilých– a rovnosti žen a mužů;

38.

vyzývá členské státy, aby směrnici 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, co nejrychleji uplatnily ve vnitrostátním právu, zejména s ohledem na ochranu obětí;

39.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zhodnotila dosavadní dopad evropského právního rámce pro odstranění obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, aby v oblasti forem prostituce a způsobů obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování a nárůstu sexuální turistiky v EU provedla další výzkum se zvláštním ohledem na nezletilé osoby a aby podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

40.

zdůrazňuje, že by Komise měla pokračovat ve financování projektů a programů boje proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování;

41.

vyzývá členské státy, aby navrhly a zavedly politiky zaměřené proti obchodování s lidmi, pohlavnímu vykořisťování a prostituci a zajistily podporu zapojení všech příslušných stran, například nevládních organizací, policie a jiných donucovacích orgánů i sociálních a zdravotnických služeb, do procesu rozhodování a vzájemné spolupráce;

42.

uznává, že převážná většina osob vykonávajících prostituci by s touto činností chtěla skončit, že ale tyto osoby mají pocit, že toho nejsou schopny; zdůrazňuje, aby se těmto osobám dostalo odpovídající podpory, zejména po psychologické a sociální stránce, s cílem vymanit se ze sítí pohlavního vykořisťování a často ruku v ruce jdoucí závislosti; doporučuje proto, aby příslušné orgány zavedly programy pro ukončení prostituce, a to v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami;

43.

zdůrazňuje význam vhodné obecnější odborné přípravy zaměstnanců policejních složek a soudního systému v oblasti různých aspektů pohlavního vykořisťování, včetně hledisek rovnosti žen a mužů a přistěhovalectví, a naléhavě žádá členské státy, aby policejní orgány podněcovaly k tomu, aby s oběťmi spolupracovaly, aby tyto oběti motivovaly k podávání svědectví, aby podporovaly vytváření specializovaných služeb v rámci policie a zaměstnávaly příslušnice policie – ženy; zdůrazňuje potřebu soudní spolupráce mezi členskými státy v zájmu účinnějšího boje proti sítím obchodníků s lidmi v Evropě;

44.

upozorňuje vnitrostátní orgány, že hospodářský pokles má dopad na rostoucí počet žen a nezletilých dívek, včetně žen z řad migrantů, které jsou nuceny začít s prostitucí;

45.

zdůrazňuje, že ekonomické problémy a chudoba jsou hlavní příčinou prostituce u mladých žen a nezletilých dívek a že v boji proti pohlavnímu vykořisťování žen a nezletilých dívek, zejména z řad migrantů, mají zásadní význam strategie prevence zaměřené na jednotlivá pohlaví, vnitrostátní a celoevropské kampaně se zaměřením na sociálně vyloučené komunity, jakož i na osoby se zvýšenou mírou zranitelnosti (jako jsou např. osoby se zdravotním postižením či mladí lidé zapojení do systému ochrany dětí), opatření ke snížení chudoby a zvýšení informovanosti zaměřené na obě strany, tj. zákazníky i poskytovatele sexuálních služeb, a sdílení osvědčených postupů; doporučuje, aby Komise stanovila „Evropský týden boje proti obchodování s lidmi“;

46.

zdůrazňuje, že sociální vyloučení je klíčovým faktorem přispívajícím k vyšší zranitelnosti znevýhodněných žen a nezletilých dívek vůči obchodování s lidmi; rovněž zdůrazňuje, že hospodářská a sociální krize vedla ke zvýšení nezaměstnanosti, což často vede k tomu, že se ty nejzranitelnější z nich, včetně žen, které jsou na sociálním žebříčku postaveny výše, dobrovolně zapojují do prostituce či podnikání v sexuální oblasti, aby se vymanily z chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá členské státy, aby se zabývaly zdrojovými sociálními problémy, které nutí muže, ženy a děti k prostituci;

47.

naléhavě vyzývá členské státy, aby financovaly organizace působící na místě z prostředků na podpůrné strategie a strategie pro ukončení prostituce, aby obětem obchodování s lidmi či pohlavního vykořisťování, včetně osob z řad přistěhovalců a migrantů bez dokladů, poskytovaly inovativní sociální služby na základě posouzení jejich individuálních potřeb a rizik, aby tak obdržely přiměřenou pomoc, a prováděly politiky zajišťující holistický přístup různých policejních, imigračních, zdravotních a sociálních služeb, jejichž cílem je pomoci zranitelným ženám a nezletilým osobám s ukončením prostituce, a aby zajistily, že tyto programy budou mít právní základ a potřebné finanční prostředky, aby mohly tohoto cíle dosáhnout; zdůrazňuje význam psychologického poradenství a potřebu znovuzačlenění obětí pohlavního vykořisťování do společnosti; zdůrazňuje, že tento proces si vyžaduje čas a také vytvoření životního plánu pro osoby, jež ukončily prostituci, který bude důvěryhodnou a životaschopnost alternativou;

48.

zdůrazňuje, že je zapotřebí důkladnější analýzy a více statistických důkazů, aby bylo možné posoudit, který model je nejúčinnějším způsobem boje proti obchodování se ženami a nezletilými dívkami z důvodu pohlavního vykořisťování;

49.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zhodnotily pozitivní i negativní dopady kriminalizace nákupu sexuálních služeb na omezování prostituce a obchodování s lidmi;

50.

vyzývá EU a její členské státy, aby v zemích původu osob, které se prostituují v důsledku toho, že se staly obětí obchodování s lidmi, rozvíjely prostřednictvím sankcí, kampaní na zvýšení informovanosti a vzdělávání politiky prevence zaměřené na jednotlivá pohlaví, a to jak na zákazníky sexuálních služeb, tak na ženy a nezletilé osoby;

51.

žádá EU a členské státy, aby přijaly opatření odrazující od sexuální turistiky v rámci EU i mimo ni;

52.

žádá Evropskou službu pro vnější činnost, aby přijala opatření, která zabrání provozování prostituce v oblastech konfliktu na místech, kde jsou rozmístěny ozbrojené síly EU;

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.