29.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/24

—

s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 145, 148, 152 a čl. 153 odst. 5 SFEU,

—

s ohledem na článek 28 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2013 nazvané „Roční analýza růstu 2014“ (COM(2013)0800) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je k ní připojen,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2013 (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvané „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (COM(2013)0690),

—

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000122/2013 – B7-0524/2013 předloženou Komisi a s ní související usnesení Parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 ke sdělení Komise nazvanému „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

—

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000120/2012 předloženou Komisi a s ní související usnesení Parlamentu ze dne 14. června 2012 na téma „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682) a usnesení Parlamentu ze dne 26. října 2011 k témuž tématu (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758) a usnesení Parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k témuž tématu (6),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Iniciativa ‚Příležitosti pro mladé‘“ (COM(2011)0933),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o Paktu o sociálních investicích – reakce na krizi (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

—

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000057/2013 – B7-0207/2013 předloženou Komisi a s ní související usnesení Parlamentu ze dne 12. června 2013 o sdělení Komise „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (9),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0091/2014),

A.

vzhledem k tomu, že ve druhém čtvrtletí roku 2013 v eurozóně z hlediska číselných údajů skončila recese, ale také vzhledem k tomu, že roční růst v eurozóně bude v tomto roce nadále nestálý a míra nezaměstnanosti je stále velmi vysoká; vzhledem k tomu, že udržitelný růst je třeba významně posílit, aby bylo možné považovat tuto situaci za dlouhodobé oživení a dát vznik nezbytnému impulsu, který Evropské unii ulehčí od jejích sociálně-ekonomických problémů;

B.

vzhledem k tomu, že nezaměstnanost v EU dosáhla znepokojivé výše 26,6 milionu a že dlouhodobá nezaměstnanost se ve většině členských států zvýšila a v EU jako celku dosáhla rekordní výše; vzhledem k tomu, že v zemích, které musely uskutečnit rozsáhlejší fiskální reformu, je pokles zaměstnanosti výraznější;

C.

vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí dosahuje nebývalých úrovní, v průměru činí 23 % v EU jako celku, a vzhledem k tomu, že v některých členských státech je míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku od 16 do 25 let vyšší než 50 %; vzhledem k tomu, že situace na trhu práce je obzvláště kritická pro mladé lidi bez ohledu na úroveň jejich vzdělání, kteří často zůstávají bez zaměstnání, jsou nuceni přijmout nejisté pracovní smlouvy a neplacené stáže nebo emigrovat; vzhledem k tomu, že v roce 2011 byla hospodářská ztráta vyplývající z neúčasti mladých lidí na trhu práce v členských státech odhadována na 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU; vzhledem k tomu, že příliš rigidní právní předpisy upravující trh práce v několika členských státech vedou k nedostatečné pružnosti pro účinné vstřebávání otřesů; vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se trhu práce mohou v některých případech nepřiměřeně chránit ty, kteří se ho již účastní, a nepříznivě ovlivňovat začleňování mladých lidí mezi pracovní sílu;

D.

vzhledem k tomu, že současný propad je tím nejhlubším a nejdéle trvajícím za posledních 100 let historie hospodářství, ale podařilo se vyhnout katastrofě s tím, že dopady krize se rozprostřely na více let, ba dokonce desetiletí; vzhledem k tomu, že mezi tyto dopady patří to, že stále narůstá dlouhodobá nezaměstnanost, jejímž důsledkem může být nezaměstnanost strukturální; vzhledem k tomu, že segmentace trhu práce se neustále zvětšuje, průměrné příjmy domácností v mnohých členských státech klesají a ukazatele poukazují na trend poněkud zvýšené míry chudoby a sociálního vyloučení a na hlubší formy těchto problémů, včetně chudoby pracujících, po několik budoucích let;

E.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) nedávno zdůraznil, že existují možnosti pro lepší a progresivnější zdanění, což by mohlo pomoci ke snížení nerovností v EU; vzhledem k tomu, že je třeba odklonit daňové zatížení od oblasti práce k jiným formám udržitelného zdanění, aby bylo možné podpořit růst a vytváření pracovních míst a zároveň zajistit dodatečný příjem a posílit legitimitu konsolidačního úsilí;

F.

vzhledem k tomu, že dopady krize mají za následek nebývalý a zvyšující se rozdíl ve výstupu a zaměstnanosti mezi centrálně položenými a periferními zeměmi; vzhledem k tomu, že rozdíl v mírách nezaměstnanosti mezi centrálně položenými a periferními zeměmi dosáhl v roce 2012 hodnoty 10 procentních bodů ve srovnání s pouhými 3,5 procentními body v roce 2000; vzhledem k tomu, že podle prognóz má tento rozdíl dosáhnout svého vrcholu v letošním roce;

G.

vzhledem k tomu, že je třeba pokračovat v růstu příznivé a diferencované fiskální konsolidaci, aby byla v dlouhodobém výhledu zaručena udržitelnost sociálního státu i veřejných financí;

H.

vzhledem k tomu, že zlepšení v hospodářské oblasti je tudíž třeba vnímat jako podnět k rozhodnému úsilí, a zaměřit se na růst a zaměstnanost, aby mohly dále pokračovat reformní programy, jejichž cílem je zlepšit konkurenceschopnost a zajistit trvalou obnovu; whereas economic improvements should thus be taken as an encouragement to pursue efforts with determination but lowering the rhythm to focus on growth and employment, in order to keep up the reform programmes with a view to improving competitiveness and securing a lasting recovery;

I.

vzhledem k tomu, že chyby, jichž se v posledních letech dopustila Komise ve svých hospodářských prognózách růstu a nezaměstnanosti, ukazují na nutnost zlepšeného modelu prognóz a strategie, a to s cílem ukončit krizi; vzhledem k tomu, že tempo fiskální konsolidace se zpomalilo; vzhledem k tomu, že v eurozóně nadále vzniká nedostatečné množství nových pracovních míst; vzhledem k tomu, že podle úřadu Eurostat nedosahuje inflace v eurozóně úrovní cílů ECB;

J.

vzhledem k tomu, že demografický vývoj vyvíjí tlak na vnitrostátní rozpočty a důchodové systémy; vzhledem k tomu, že průměrná délka života nadále roste:

K.

vzhledem k tomu, že je třeba vzít v potaz koeficient průměrné délky života s ohledem na zajištění udržitelnosti důchodových systémů;

L.

vzhledem k tomu, že jednotlivé členské státy kladou během krize různý důraz na rychlost a intenzitu v plnění strukturálních reforem, přičemž jejich plnění je mnohem náročnější pro periferní země než pro centrálně položené země; vzhledem k tomu, že všechny členské státy by měly mít stejnou motivaci a zavázat se k provedení nezbytných strukturálních reforem s cílem podpořit v této oblasti udržitelný a vyvážený růst a tvorbu pracovních míst;

M.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy musí zlepšit svou výkonnost a konkurenceschopnost a že skutečným problémem, jemuž eurozóna v současnosti čelí, jsou narůstající sociálně-ekonomické rozdíly mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že v zájmu všech členských států je zajistit, aby byly problémy v oblasti zaměstnanosti a sociální problémy řešeny včas a účinně s cílem zabránit zhoršování hospodářské situace;

N.

vzhledem k tomu, že do vzdělávání a odborné přípravy, výzkumu a inovací, tedy do oblastí, jež jsou klíčové pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst, v EU dosud plyne menší objem investic než v jiných světových zemích, které jsou jejími hlavními hospodářskými partnery a konkurenty; vzhledem k tomu, že produktivní investování do těchto oblastí je zásadní pro udržitelné překonání krize;

O.

vzhledem k tomu, že prioritou členských států by měla být podpora podnikatelů;

P.

vzhledem k tomu, že ucelená skladba politik kombinující makroekonomické politiky, strukturální politiky, řádně fungující instituce na trhu práce, neroztříštěné trhy práce, kolektivní vyjednávání a dobře finančně zajištěné systémy sociální ochrany je zásadním prvkem pro absorpci cyklických otřesů; vzhledem k tomu, že pro absorpci cyklických otřesů je důležitý i systém založený na rychlém opětovném začlenění na trh práce a doprovodná opatření založená na flexikuritě;

Q.

vzhledem k tomu, že míra chudoby se od roku 2007 zvyšuje, takže 24,2 % obyvatel EU je v současné době ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že téměř ve všech členských státech klesly výdaje na sociální ochranu, a vzhledem k tomu, že Výbor pro sociální ochranu varuje, že roste počet osob ohrožených příjmovou chudobou, dětskou chudobou, tím, že jejich zdravotní potřeby nebudou uspokojeny, vážnou materiální deprivací a sociálním vyloučením;

R.

vzhledem k tomu, že EU se nedaří dosáhnout téměř žádného z cílů strategie Evropa 2020 a že pokrok členských států při plnění cílů strategie Evropa 2020 zklamal očekávání; vzhledem k tomu, že závazky stanovené v národních programech reforem na rok 2013 nejsou dostačující k tomu, aby mohla být většina cílů na úrovni EU splněna;

S.

vzhledem k tomu, že je nezbytné posílit demokratickou kontrolu, odpovědnost a legitimitu v souvislosti se všemi aktéry zapojenými do procesu evropského semestru; vzhledem k tomu, že zásadní součástí tohoto procesu je náležité zapojení Parlamentu; vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty zastupují a zaručují práva, jež občané nabyli a svěřili parlamentům; vzhledem k tomu, že zavedení evropského semestru by mělo být plně v souladu s výsadními pravomocemi vnitrostátních parlamentů;

T.

vzhledem k tomu, že chybí opatření, jež by zajistila, aby Evropská rada respektovala postoje Parlamentu, než každoročně přijme priority navržené Komisí v roční analýze růstu;

U.

vzhledem k tomu, že ve dnech 20.–22. ledna 2014 vedl schůze na vysoké úrovni s poslanci vnitrostátních parlamentů (Evropský parlamentní týden), při nichž se diskutovalo o roční analýze růstu na rok 2014 včetně jejího hlediska zaměstnanosti a sociálního hlediska;

1.

vítá skutečnost, že návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je připojen k roční analýze růstu, v letošním roce poprvé obsahuje srovnávací přehled pro politiku zaměstnanosti a sociálních věcí, který přispěje k posílenému monitorování vývoje v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí jakožto součásti makroekonomického dohledu v rámci evropského semestru; domnívá se, že by to mělo mít dopad na politické pokyny týkající se evropského semestru s cílem posílit sociální rozměr hospodářské a měnové unie, což je nejen žádoucí, ale také nezbytné, aby bylo možné vypořádat se s krizí a předcházet závažným sociálně-ekonomickým rozdílům v eurozóně, čímž bude posílena i její udržitelnost; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Parlament sehrává v rámci evropského semestru pouze omezenou úlohu; vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise a Rada dosáhly jen malého pokroku v posilování demokratického dohledu nad řízením hospodářské politiky; zastává názor, že podle stávajících Smluv článek 136 SFEU umožňuje Radě na doporučení Komise a s hlasem pouze těch členských států, jejichž měnou je euro, přijmout závazné směry hospodářské politiky pro země eurozóny v rámci evropského semestru; upozorňuje na to, že mechanismus pobídek by posílil závaznost koordinace hospodářské politiky; vyzývá k vypracování interinstitucionální dohody, která by umožnila zapojení Parlamentu do přípravy a schvalování roční analýzy růstu a hlavních směrů hospodářské politiky a zaměstnanosti;

2.

zdůrazňuje, že sociální a hospodářské priority dohodnuté v rámci strategie EU 2020 jsou navzájem vysoce provázané; je přesvědčen, že hospodářské udržitelnosti a makroekonomické rovnováhy nelze dosáhnout – ve střednědobém ani v dlouhodobém výhledu – bez posilování a ochrany sociálního rozměru v HMU; domnívá se, že sociální a hospodářské aspekty Unie jsou dvěma stranami téže mince a obojí hraje klíčovou roli v rozvoji EU;

3.

nicméně konstatuje, že tyto ukazatele nejsou na rozdíl od srovnávacího přehledu pro postup při makroekonomické nerovnováze závazné; žádá Komisi a členské státy, aby tuto situaci zhodnotily s ohledem na narůstající nerovnováhy v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti v EU;

4.

považuje za politováníhodné, že ukazatele zaměstnanosti a sociální ukazatele, které navrhuje Komise, nejsou dostačující k tomu, aby uceleným způsobem popsaly zaměstnanost a sociální situaci v členských státech; vyzývá k začlenění doplňkových ukazatelů do srovnávacího přehledu, zejména míry dětské chudoby, přístupu ke zdravotní péči, bezdomovectví a indexu důstojné práce, s cílem umožnit řádné posouzení sociální situace v členských státech; domnívá se, že tyto ukazatele by měly být po konzultaci s Parlamentem pravidelně přezkoumávány; poukazuje na to, že chybí opatření, jež by zajistila, aby Evropská rada respektovala postoj Parlamentu, než každoročně přijme priority navržené Komisí v roční analýze růstu;

5.

zdůrazňuje, že pokaždé, kdy je to potřeba, je nutné před konáním eurosummitů uspořádat schůzi ministrů pro zaměstnanost a sociální věci Euroskupiny; je přesvědčen, že zásadní úlohu hrají rovněž společné schůze usilující o přijetí uceleného postoje mezi Radou EPSCO a Radu ECOFIN, aby bylo zajištěno, že obavy týkající se zaměstnanosti a sociální oblasti jsou v diskusích a při rozhodování orgánů eurozóny řešeny ucelenějším způsobem, a s cílem přispět k setkáním hlav států a předsedů vlád eurozóny;

6.

poukazuje na to, že i když mohou být strukturální reformy přínosné ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, potřeba stimulovat vnitřní poptávku EU vyžaduje, aby Komise a Rada posílily investice s cílem podpořit růst a kvalitní pracovní místa v krátkodobém horizontu a posílit potenciál ve střednědobém horizontu; poznamenává, že hlavní cíle jsou již stanoveny ve strategii Evropa 2020 a v Paktu pro růst a zaměstnanost dohodnutém v červnu 2012, avšak že je třeba zlepšit financování; vybízí proto členské státy, aby vytvořily investiční balíček, jehož účelem by bylo přinést významné zlepšení krátkodobé hospodářské situace a stavu trhu práce v členských státech, jak je uvedeno v usnesení Parlamentu ze dne 11. září 2013 s názvem „Řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí: možná východiska“ (10);

7.

zdůrazňuje, že konkurenceschopnost EU podpoří především investice do zvyšování produktivity, a to v oblastech vzdělávání, výzkumu a vývoje, neustálých inovací, další digitalizace a služeb v oblasti „cloud computing“; domnívá se, že tyto oblasti jsou hnací silou, která by z EU učinila upřednostňovanou destinaci pro celosvětové podniky, vývozce produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou a poskytovatele vysoce kvalitních pracovních míst;

8.

je znepokojen, že více než dvacet členských států v relativním vyjádření (jako procentní podíl HDP) snížilo výdaje na vzdělávání, čímž ohrozilo svůj potenciál k růstu a konkurenceschopnosti, které oslabuje i nesoulad mezi potřebami pracovní síly a jejími skutečnými kvalifikacemi; poukazuje na to, že snížení těchto investic zvýší strukturální nedostatky EU vzhledem k rostoucí potřebě vysoce kvalifikovaných pracovníků a skutečnosti, že vysoký podíl pracovní síly v mnoha členských státech má v současnosti nízkou kvalifikaci; varuje, že podle Eurostatu je téměř polovina dětí, jejichž rodiče mají nízkou úroveň vzdělání, v EU-27 v roce 2011 ohrožena chudobou, a to ve srovnání s 22 %, jejichž rodiče mají středoškolské vzdělání, a 7 % dětí, jejichž rodiče mají vysokoškolské vzdělání, přičemž největší rozdíly byly Eurostatem zjištěny v Rumunsku (78 % dětí z domácností s nízkou úrovní vzdělání oproti 2 % z domácností s vysokoškolským vzděláním), v České republice (76 % a 5 %), na Slovensku (77 % a 7 %), v Bulharsku (71 % a 2 %) a v Maďarsku (68 % a 3 %).

9.

vítá skutečnost, že Komise v roční analýze růstu na rok 2014 vyzývá členské státy, aby chránily nebo podporovaly dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu a inovací, energetiky a činnosti v oblasti boje proti změně klimatu; domnívá se však, že to nestačí k tomu, aby členské státy s již omezenými rozpočty mohly dosáhnout uvedeného cíle; vyzývá Komisi, aby vytvořila plán, kterým by těmto členským státům pomohla učinit nutné produktivní investice, například do vzdělávání a výzkumu a vývoje, tedy odvětví s velkým potenciálem vytvářet růst a pracovní místa;

10.

poukazuje na to, že v době závažných rozpočtových omezení a snížené kapacity soukromého sektoru v oblasti poskytování úvěrů představují evropské fondy hlavní pákový efekt, který mají členské státy k dispozici a jímž mohou stimulovat hospodářství a napomoci dosažení cílů růstu a zaměstnanosti vytyčených ve strategii Evropa 2020;

11.

domnívá se, že politika soudržnosti zásadním způsobem přispívá ke snižování vnitřních rozdílů v oblasti hospodářské soutěže a strukturální nerovnováhy; vyzývá Komisi, aby urychleně přerozdělila dosud nevyčerpané prostředky ze strukturálních fondů ve prospěch programů zaměřených na zaměstnanost mladých lidí a ve prospěch malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby nalezla zvláštní řešení pro členské státy s velmi vysokou mírou nezaměstnanosti, které budou povinny vracet finanční prostředky EU kvůli problémům spojeným se spolufinancováním;

12.

vyzývá Komisi, aby na fondy, které jsou zásadní pro zotavení se z krize, jako je Evropský sociální fond pro období 2014–2020, uplatnila zásadu předběžného přidělení prostředků, a zároveň bedlivě monitorovala nežádoucí účinky předběžného přidělení, jako je riziko automatického zrušení závazků a dopad na platební profily těch členských států, v nichž je míra nezaměstnanosti nejvyšší a které procházejí procesem hluboké fiskální konsolidace, zejména pokud jde o programy na posílení hospodářského růstu, zaměstnanosti a strategického investování;

13.

domnívá se, že přinejmenším 25 % vnitrostátních prostředků z fondu soudržnosti by mělo být použito na specifické programy v rámci Evropského sociálního fondu v členských státech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a chudoby;

14.

požaduje, aby trhy práce byly přizpůsobivější a dynamičtější a dokázaly se přizpůsobit narušením hospodářské situace, aniž by docházelo k propouštění a nadměrnému upravování mezd; připomíná, že kupní síla mnoha pracovníků z EU byla vážně narušena, snížily se příjmy domácností a stlačila vnitřní poptávka, čímž se ještě více podpořila nezaměstnanost a sociální vyloučení, zejména v členských státech, které jsou nejvíce zasaženy krizí; poukazuje na to, že snižování pracovních nákladů, které se přímo promítá do mezd/platů, nemůže být jedinou strategií pro opětovné zajištění konkurenceschopnosti; konstatuje, že ve sdělení o roční analýze růstu za rok 2014 se zdůrazňuje, že centrálně položené země s nezbytným manévrovacím prostorem by mohly zvýšit mzdy jako jeden ze způsobů zvýšení výdajů; vyzývá k tomu, aby doporučení byla dostatečně ambiciózní s cílem podpořit vyváženější růst a tvorbu pracovních míst v eurozóně;

15.

poznamenává, že Komise ve svém návrhu společné zprávy o zaměstnanosti na rok 2014 uvádí, že snížení nákladů na jednotku pracovní síly a zpomalení růstu mezd se projevily ve vývoji cen, a to částečně kvůli současnému zvyšování nepřímých daní a regulovaných cen;

16.

poznamenává, že důstojná pracovní místa a mzdy jsou důležitým nástrojem nejen pro sociální soudržnost a spravedlnost ve společnosti, ale také pro zachování silného hospodářství; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi navrhly opatření zaměřená na řešení nerovnosti a zajištění důstojné mzdy; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti chudobě pracujících tím, že budou uplatňovat takové politiky trhu práce, které zajistí důstojný život pro ty, kdo pracují;

17.

konstatuje, že ženy jsou v Evropě motorem růstu zaměstnanosti, a proto je třeba učinit více pro plné využití potenciálu ženské pracovní síly skrze dokonalejší uplatňování politik v oblasti rovnosti žen a mužů a účinnější využívání finančních prostředků EU za tímto účelem;

18.

zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat možnost snížení tlaku na mzdy prostřednictvím režimů minimální mzdy v souladu s vnitrostátní praxí;

19.

zdůrazňuje, že kvalita pracovních míst je zásadním prvkem hospodářství náročného na znalosti, aby bylo možné podporovat vysokou produktivitu práce a rychlé inovace za pomoci kvalifikované, adaptabilní a angažované pracovní síly, které jsou zajištěny přiměřené zdravotní a bezpečnostní normy, pocit bezpečí a rozumná pracovní doba;

20.

vyzývá členské státy, aby ve svých národních programech reforem na rok 2014 představily vnitrostátní obecné plány zaměstnanosti a plány zaměstnanosti mladých lidí; považuje za politováníhodné, že i přes opakované žádosti Parlamentu značný počet členských států tyto plány v roce 2013 nepředložil;

21.

vyjadřuje politování nad tím, že Rada nevzala v úvahu výzvu Parlamentu, aby se ve svých pokynech pro rok 2013 zaměřila na kvalitu pracovních míst; vyzývá Komisi, aby do doporučení pro jednotlivé země vycházejících z roční analýzy růstu na rok 2014 začlenila otázky kvality pracovních míst, odborné přípravy, systémů duálního vzdělávání, přístupu k celoživotnímu učení, základních práv pracovníků a podpory mobility na trhu práce a samostatné výdělečné činnosti prostřednictvím lepšího zabezpečení pracovníků;

22.

zdůrazňuje, že reformy trhu práce by se měly zaměřovat na zvýšení produktivity práce a její efektivnosti, a tedy na zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti EU a zajištění udržitelného růstu a tvorby pracovních míst při přísném dodržování litery a ducha evropského sociálního acquis a jeho zásad; je přesvědčen, že reformy trhu práce by měly být provedeny tak, aby podpořily vnitřní flexibilitu a kvalitu pracovních míst;

23.

je přesvědčen, že strukturální reformy trhu práce by měly zavést vnitřní flexibilitu, aby se i v časech hospodářských otřesů zachovala zaměstnanost, a měly by zajistit kvalitu pracovních míst, bezpečný přechod mezi zaměstnáními, systémy dávek v nezaměstnanosti založené na aktivačních požadavcích a vázané na politiky opětovného začlenění, které zachovají pobídky k práci a zároveň zajistí důstojný příjem, a na zavedení smluvních ujednání, která bojují proti segmentaci trhu práce, předjímají hospodářskou restrukturalizaci a zajišťují přístup k celoživotnímu učení; je přesvědčen, že konkurenceschopný trh práce může zajistit pouze vyváženost založená na flexikuritě;

24.

zdůrazňuje, že v současné situaci je nutné uplatňovat aktivní a komplexní politiky zaměstnanosti podporující začlenění; je hluboce znepokojen, že některé členské státy snížily i přes zvyšující se míry nezaměstnanosti rozpočtové prostředky vyčleněné na financování těchto politik zaměstnanosti; vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery rozšířily působnost a účinnost aktivních politik na trhu práce;

25.

vyzývá členské státy, aby – ve spolupráci se soukromým sektorem a sociálními partnery a podle vnitrostátní praxe – sestavily a představily plány pracovních míst se specifickými opatřeními pro tvorbu pracovních míst, zejména pro odvětví, jež Komise označila za odvětví s vysokým potenciálem, jako je odvětví zdravotní a sociální péče, nízkouhlíkového hospodářství účinně využívající zdroje a odvětví IKT; vyzývá členské státy, aby prostřednictvím těchto plánů pracovních míst podpořily vytváření pracovních příležitostí, zejména pro dlouhodobě nezaměstnané, nezaměstnané starší občany, ženy a další prioritní skupiny, které jsou krizí zvlášť výrazně zasaženy, jako jsou přistěhovalci a lidé se zdravotním postižením;

26.

podtrhuje význam programu Erasmus+ a Evropského programu pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež, sport a jazyky, který může výrazně přispět ke zlepšení situace na trhu práce, zejména situace mladých lidí;

27.

zdůrazňuje, že je důležité rozšířit spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti, s cílem vypracovat a zavést celoevropské systémy učení na základě srovnávání a realizovat iniciativy týkající se evropského trhu práce;

28.

je hluboce znepokojen, že míra nezaměstnanosti je stále velmi vysoká; konstatuje, že zvláště znepokojivá je situace nezaměstnaných mladých lidí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby přijaly naléhavá opatření s cílem zapojit mladé lidi do trhu práce; vyzývá členské státy, aby provedly dlouho dohodnutá nebo nová opatření za účelem boje proti nezaměstnanosti mladých lidí a snížení počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), při současném zohlednění kvalitativního rozměru důstojného zaměstnání, které plně respektuje základní pracovní normy;

29.

vítá, že Rada schválila „záruku pro mladé lidi“ a na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí coby součást příštího víceletého finančního rámce bylo vyčleněno 6 miliard EUR; vyzývá členské státy, aby naléhavě uplatňovaly systémy záruk pro mladé lidi a účinně využívaly dostupné prostředky a zaměřily se při tom na ty, kteří se nacházejí v nejobtížnějších situacích; je však znepokojen tím, že některé vlády nezpřístupnily nezbytné finanční prostředky, aby to umožnily; vyzývá členské státy, aby zavedly vhodný systém monitorování účinnosti provedených opatření a použitých finančních zdrojů;

30.

s uspokojením poznamenává, že výše uvedené finanční prostředky mohou být použity během prvních dvou let příštího finančního rámce; připomíná nicméně, že tato částka je zcela nedostatečná pro trvalý boj s nezaměstnaností mladých lidí a měla by představovat počáteční tranši pro boj s tímto problémem; zdůrazňuje, že podle výpočtů Mezinárodní organizace práce (MOP) je jen v eurozóně třeba 21 miliard EUR pro uskutečnění účinného programu pro boj s nezaměstnanosti mladých lidí, ve srovnání s hospodářskou ztrátou způsobenou neúčastí mladých lidí na trhu práce, která podle odhadů dosáhla v členských státech v roce 2011 výše 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU; vyzývá Komisi, aby tuto záruku pro mladé lidi prosazovala jakožto prioritu a v rámci slíbeného přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období navýšila dostupné rozpočtové prostředky;

31.

vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že členské státy, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, disponují rovněž fiskálními možnostmi, aby mohly systémy záruk pro mladé lidi využívat;

32.

vítá návrh Komise na vytvoření kvalitního rámce pro stáže s cílem povzbudit uplatnitelnost mladých lidí na trhu práce a jejich pracovní podmínky; nicméně konstatuje, že se nepodařilo požadovat dostatečné úrovně platů; vyzývá Komisi, členské státy a evropské sociální partnery k ambicióznímu provádění aliance pro učňovskou přípravu;

33.

domnívá se, že vzhledem k počtu pracovníků, zejména mladých lidí, kteří odcházejí ze své země původu do jiného členského státu, protože zde hledají pracovní příležitosti, je naléhavě nutné vytvořit vhodná opatření; konstatuje, že v současnosti probíhají změny právních předpisů EU s cílem zaručit přenositelnost důchodových práv a trvání zaměstnaneckých výhod po dobu alespoň tří měsíců, zatímco příjemce hledá práci v jiném členském státě; konstatuje, že bylo dosaženo dohody mezi Radou a Parlamentem ohledně přeshraniční přenositelnosti dodatečných důchodových práv;

34.

zdůrazňuje význam systému duálního vzdělávání, který fungují v některých členských státech; je přesvědčen, že duální vzdělávání lze při zohlednění vnitrostátních charakteristik zavést v mnoha dalších členských státech;

35.

vítá záměr Komise dále rozvíjet Evropský portál pracovní mobility (EURES), zintenzivnit a rozšířit jeho činnosti a především podporovat mobilitu mladých; vyzývá, aby byla za tímto účelem vypracována zvláštní strategie, a to ve spolupráci s členskými státy; poznamenává však také, že mobilita musí být nadále dobrovolná a nesmí omezovat snahy o tvorbu pracovních míst a míst odborné přípravy vyvíjené v jednotlivých členských státech, aby se neprohluboval problém „odlivu mozků“, který se již vyskytl v členských státech nejvíce postižených krizí;

36.

poznamenává, že nerovnost příjmů mezi členskými státy i uvnitř členských států narůstá, zejména pak v jižních a periferních státech EU; dále připomíná, že v mnohých zemích krize prohloubila dlouhodobý trend polarizace platů a segmentace trhu práce;

37.

konstatuje, že MMF nedávno zdůraznil, že existují možnosti pro lepší a progresivnější zdanění, což by mohlo pomoci ke snížení nerovností v EU; zdůrazňuje, že je třeba odklonit daňové zatížení od oblasti práce k jiným formám udržitelného zdanění, aby bylo možné podpořit růst a vytváření pracovních míst a zároveň zajistit dodatečný příjem a posílit legitimitu konsolidačního úsilí;

38.

vyzývá členské státy, aby přijaly opatření ve prospěch tvorby pracovních míst, např. reformy zdanění práce, která zajistí pracovní pobídky, podpoří dobrovolnou samostatnou výdělečnou činnost a povzbudí podnikání ve strategických odvětvích;

39.

poukazuje na význam snížení zdanění práce, zvláště prostřednictvím vhodně zacíleného dočasného snížení příspěvků na sociální zabezpečení nebo zavedením systémů subvencování pracovních míst pro nové zaměstnance, zejména pro mladé lidi, osoby s nízkými mzdami nebo s nízkou kvalifikací, pro dlouhodobě nezaměstnané a další zranitelné skupiny, přičemž by měla být zajištěna dlouhodobá udržitelnost veřejných důchodových systémů;

40.

zdůrazňuje, že zejména v současných podmínkách fiskální konsolidace je důležité přijmout účinné kroky k boji proti nezákonnému zaměstnávání, fiktivní samostatné výdělečné činnosti, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a to v zájmu ochrany pracovníků a příjmů a zachování důvěry veřejnosti ve spravedlnost a účinnost daňových systémů;

41.

je znepokojen tím, že došlo k nárůstu chudoby ve všech věkových kategoriích; konstatuje, že v posledních letech došlo ve dvou třetinách členských států k nárůstu chudoby a sociálního vyloučení u osob ve věku mezi 18 a 64 lety, a to především kvůli narůstající míře nezaměstnanosti či počtu domácností s nízkou intenzitou práce a rostoucí chudobě pracujících; poznamenává, že riziko chudoby a sociálního vyloučení bylo v roce 2012 mnohem vyšší (48,8 %) v případě státních příslušníků třetích zemí (ve věku od 18 do 64 let) než v případě státních příslušníků EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě podnikly kroky k dosažení cíle strategie EU 2020 týkajícího se chudoby a sociálního vyloučení; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby okamžitě přijaly opatření za účelem boje proti dětské chudobě, neboť v roce 2011 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 27 % dětí mladších 18 let; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení, zejména pro členské státy s největším podílem osob mladších 18 let, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením;

42.

vítá skutečnost, že v roční analýze růstu na rok 2014 je uznána potřeba řešit sociální důsledky krize a zajistit finanční udržitelnost sociální ochrany; vyzývá členské státy k posílení ochranných sítí, k zajištění účinnosti systémů sociální ochrany a k investování do preventivních opatření;

43.

vítá existenci Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, který pomůže zajistit lidem nejvíce postiženým chudobou jejich základní potřeby; vyzývá členské státy, aby příslušné finanční prostředky využívaly řádně a směřovaly je k těm nejchudším;

44.

bere na vědomí návrh doporučení pro jednotlivé země týkající se důchodových reforem a určený pro řadu členských států; vyjadřuje politování nad tím, že doporučení Komise byla vypracována, aniž byla v zelené a bílé knize o důchodech zohledněna doporučení Parlamentu; zdůrazňuje, že důchodové reformy vyžadují vnitrostátní politickou a sociální soudržnost, a aby byly úspěšné, musí být projednány se sociálními partnery;

45.

zdůrazňuje, že nezbytné důkladné reformy důchodových systémů v členských státech by měly být navrženy, rozpracovány a přijaty v takové podobě, aby byla zajištěna jejich udržitelnost a zároveň nebyla ohrožena adekvátnost důchodů, a to zcela v souladu s hospodářskými a sociálními prioritami strategie Evropa 2020;

46.

zdůrazňuje, že je třeba provést nezbytné reformy, které zajistí udržitelnost důchodových systémů; je přesvědčen, že v zájmu úspěšného zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu musí být reformy důchodových systémů doprovázeny politikami, které omezí přístup k režimům předčasného odchodu do důchodu a další možnosti předčasného odchodu z trhu práce, vytvoří pro starší pracovníky pracovní příležitosti, zaručí přístup k celoživotnímu učení, zavedou politiky daňových zvýhodnění s pobídkami pro delší setrvání v pracovním procesu a podpoří aktivní a zdravé stárnutí; zdůrazňuje, že v souvislosti se současným odchodem prvních ročníků generace baby-boomu do důchodu se rychleji zvyšuje tlak demografického vývoje na rozpočty a důchodové systémy členských států; konstatuje, že v rámci přípravy a provádění strukturálních reforem, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost, postupně odstranit systémy předčasného odchodu do důchodu a na úrovni členských států a spolu se sociálními partnery posoudit nutnost zajistit, aby zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu i věk skutečného odchodu do důchodu byly udržitelné a přiměřené zvyšující se průměrné délce života, dosahují členské státy nerovnoměrného pokroku a stanovují si nestejné cíle; zdůrazňuje, že členské státy, které v současnosti nezavádějí postupné reformy, se mohou v budoucnu nalézat v takové situaci, kdy budou muset reformy provádět šokově, což může mít závažné důsledky v sociální oblasti;

47.

je znepokojen rizikem nedostatečné výše důchodů v případě generace mladých Evropanů, kteří jsou v současnosti nezaměstnaní nebo jejichž pracovní podmínky jsou nejisté a pro které bude platit ještě vyšší věk odchodu do důchodu a delší doba pro výpočet důchodu;

48.

poznamenává, že politika sociální ochrany, zejména dávky v nezaměstnanosti, příspěvky ve výši minimálního příjmu a progresivní zdanění zpočátku přispívaly k omezení hloubky recese a stabilizovaly trhy práce a spotřebu; zdůrazňuje však, že schopnost těchto zásadních hospodářských a sociálních stabilizátorů byla znepokojivě omezena v členských státech, kde jsou tyto stabilizátory nepotřebnější; konstatuje, že na příjmy domácností a domácí poptávku se proto vztahuje menší ochrana;

49.

je přesvědčen, že zavedení systémů bonusů a malusů vytváří situaci přínosnou pro všechny zúčastněné strany;

50.

zdůrazňuje, že sociální politiky a sociální normy jsou kvůli požadavkům fiskální konsolidace v některých případech využívány jako vyrovnávací faktory; vyzývá Komisi, aby posoudila důsledky této praxe pro sociální stát a občany; vyzývá členské státy, aby zvýšily přiměřenost a účinnost systémů sociální ochrany a aby se ujistily, že budou dále fungovat jako záchranná síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

51.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise uznala význam pečovatelů, a to jak v poskytování péče, tak pro ekonomiku a společnost jako celek, neboť jejich zájmy bývají v politikách, jež na ně mají dopad, málokdy uceleně a plošně zohledňovány;

52.

je přesvědčen, že financování EU by mohlo přispět k budování kapacit pečovatelů ve vztahu k poskytování podpory (např. emocionální podpora, výměny a informace) a prosazování a že by mohlo rovněž podpořit výměnu informací, výzkum a vytváření sítí; dále je přesvědčen, že by mohlo být – při respektování vnitrostátních pravomocí a zásady solidarity – zváženo přijetí legislativních opatření, například směrnice o dovolené pro pečovatele;

53.

podtrhuje nadcházející potřebu kvalifikovaných pečovatelů, která vyvstane v důsledku demografických změn, a potřebu zajistit odbornou přípravu a vzdělávání budoucích pečovatelů, aby se zabránilo zhroucení celého systému péče a sociálního zabezpečení; považuje rovněž za důležité věnovat pečovatelům (zejména neformálním pečovatelům) maximální podporu a uznat jejich přínos;

54.

zdůrazňuje význam hospiců a paliativní péče v rámci dlouhodobé péče; poukazuje na to, že díky víceoborovému složení, flexibilitě a spolupráci s ostatními odbornými odvětvími mají pečovatelé a uživatelé mobilních paliativních týmů potenciál překonat zásadní nedostatky v systémech dlouhodobé péče;

55.

zdůrazňuje, že všechny reformy trhu práce by měly být založeny na posílené koordinaci sociálního dialogu;

56.

zdůrazňuje, že tzv. trojka potvrdila, že kvalitní účast sociálních partnerů a silný politický dialog, včetně dialogu na vnitrostátní úrovni, jsou zásadními prvky pro úspěch veškerých reforem a že především v otázce reforem HMU by úloha sociálních partnerů v novém procesu správy ekonomických záležitostí, zejména v rámci evropského semestru, měla být posílena; vítá návrh Komise týkající se intenzivnějšího zapojení sociálních partnerů do procesu evropského semestru mimo jiné v rámci výboru pro sociální dialog před každoročním přijetím roční analýzy růstu;

57.

vyzývá Evropskou radu a členské státy, aby zajistily, že se do provádění a sledování politických pokynů v rámci strategie Evropa 2020 a procesu správy ekonomických záležitostí úzce zapojí celostátní a regionální parlamenty, sociální partneři, veřejnoprávní orgány a občanská společnost, a zaručily tak jejich vlastní odpovědnost; vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby účinněji začlenily sledování a hodnocení zaměstnanosti, sociálních a vzdělávacích cílů strategie Evropa 2020 do evropského semestru 2014;

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.