19.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 458/14

Hlavní zpravodajka:

paní Rodert

1.1

EHSV vítá zájem věnovaný investicím se sociálním dopadem, zdůrazňuje však, že by se na tyto investice mělo pohlížet v kontextu balíčku v oblasti sociálních investic a iniciativy pro sociální podnikání.

1.2

EHSV se domnívá, že podstatou investic se sociálním dopadem je kombinování různých meziodvětvových zdrojů za účelem vytvoření sociálního dopadu a že tyto investice jsou jednou složkou sociálního finančního ekosystému.

1.3

Investice se sociálním dopadem nemají nahradit odpovědnost veřejného sektoru za financování klíčových aktivit v sociálním sektoru, ale spíše doplňovat ostatní kanály financování. EHSV podporuje debatu, kterou Komise vede v souvislosti s tím, aby byly ve smyslu takzvaného zlatého pravidla financování (golden rule) v rámci finančních předpisů HMU vyňaty sociální investice z počítání čistých státních dluhů.

1.4

Vzhledem k tomu, že přístup k financování je všeobecným problémem všech malých a středních podniků, měly by se vytvořit na míru šité finanční ekosystémy, které by vyhovovaly široké škále podnikových modelů. EHSV však zdůrazňuje, že podle definice uvedené v iniciativě pro sociální podnikání nejsou investice se sociálním dopadem zaměřeny na sociální odpovědnost podniků, ale na investice do sociálních podniků.

1.5

EHSV vyzývá zúčastněné strany, aby při měření sociálního dopadu jako součásti návratnosti investic vycházely z práce, kterou již provedla Komise a EHSV, a zásad, které tyto instituce stanovily, a nevymýšlely nové metody.

1.6

EHSV se domnívá, že nejlepšími modely pro investice se sociálním dopadem jsou řešení v oblasti hybridního kapitálu, např. dlouhodobý smíšený kapitál, často s nějakým zaručeným prvkem. Komise by měla prošetřit vznikající rozsáhlý finanční ekosystém inovativních nástrojů a jeho potenciální kladný vliv na poskytování kapitálu podnikům sociální ekonomiky a na inovace sociální politiky.

1.7

Při tvorbě nových investičních nástrojů se musí vzít v úvahu specifické charakteristiky sociálních podniků, aby se zaručil přístup ke kvalitním službám a kontinuita služeb.

1.8

Vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech jsou sociální ekonomika a sociální podniky nedostatečně rozvinuty, je rozvoj trhu sociálních investic druhořadý – přednější je úplné provedení iniciativy pro sociální podnikání na úrovni členských států, jež spočívá ve stejně důležitých opatřeních, jako je např. budování kapacit, uznávání a viditelnost.

1.9

Podniky sociální ekonomiky jsou úzce napojeny na sektor občanské společnosti. Uznání a ochrana práce v tomto sektoru a specifické modely v rámci sociální ekonomiky jsou zásadní pro vytvoření velice potřebné důvěry a inovativního partnerství mezi sektory.

2.1

Evropa se zotavuje z bezprecedentní krize příliš pomalu a stojí před závažnými společenskými problémy, které vyžadují sociální inovace, strukturální změny a stabilní dlouhodobě fungující systémy sociálního zabezpečení. Je proto nutná mobilizace všech zúčastněných stran a zdrojů ve společnosti, aby bylo možné přinést nová udržitelná řešení na podporu a zlepšení sociální situace v Evropě.

2.2

V této souvislosti zdůrazňuje balíček Komise v oblasti sociálních investic (1) význam dobře navržených systémů sociálního zabezpečení, v nichž jsou sociální podniky a sociální podnikatelé (2) podporováni jakožto průkopníci změn a inovací, které doplňují opatření veřejného sektoru.

2.3

Iniciativa pro sociální podnikání, již předložila Komise (3), navíc upřednostňuje vytváření prostředí příznivého pro růst a rozvoj sociálních podniků a sociální ekonomiky v Evropě. EHSV během let zveřejnil své odborné poznatky související s touto tematikou (4). Oba tyto rámce politiky EU jasně definují potřebu podniků sociální ekonomiky mít lepší přístup k financování šitému na míru. Tento problém sdílejí tyto podniky s malými a středními podniky obecně.

2.4

Kromě toho roste zájem investorů o kombinaci sociálních nebo environmentálních přínosů s finanční návratností investic (5). V červnu 2013 byla na fóru G8 o investicích se sociálním dopadem zřízena pracovní skupina pro investice se sociálním dopadem (6), jejímž účelem je podněcovat rozvoj trhu investic se sociálním dopadem. Tato pracovní skupina v současnosti připravuje zprávu s doporučeními, která bude zveřejněna v září 2014.

2.5

Toto stanovisko se zabývá perspektivou podniků sociální ekonomiky a sociálním dopadem investic, neboť jsou příhodné k tomu, aby řešily společenské potřeby a doplnily opatření veřejného sektoru k posílení sociální politiky. Doplňuje práci pracovní skupiny pro investice se sociálním dopadem, ale jeho účelem je rovněž přispět k širší diskusi o přístupu podniků sociální ekonomiky k financování.

3.1

EHSV vítá zájem věnovaný investicím se sociálním dopadem, zdůrazňuje však, že by se na tyto investice mělo pohlížet v kontextu balíčku v oblasti sociálních investic a iniciativy pro sociální podnikání a že by se tyto investice měly zaměřit na podporu sociálních inovací k řešení sociálních potřeb spíše než na finanční zisky. EHSV doporučuje, aby společným východiskem byly společenské potřeby, poté určení nejlepších řešení a jako třetí krok určení nejlepšího způsobu financování daného zásahu.

3.2

EHSV se domnívá, že podstatou investic se sociálním dopadem je kombinování různých meziodvětvových zdrojů (veřejných, soukromých a ze sociální ekonomiky) za účelem vytvoření sociálního dopadu. Z tohoto pohledu jsou investice se sociálním dopadem jednou složkou sociálního finančního ekosystému.

3.3

Nicméně vzhledem k tomu, že tato oblast je ve svých začátcích, vyzývá EHSV zainteresované strany, aby ji nedefinovaly příliš rychle či příliš omezeně a aby spíše určily společné rysy a sledovaly, jak se tato oblast bude vyvíjet v členských státech. Je zásadně důležité, aby se soukromé sociální investice nesnažily nahradit odpovědnost veřejného sektoru za financování klíčových aktivit v sociálním sektoru, jež vychází ze sociálního práva a zákonných práv.

3.4

Zájem o investice se sociálním dopadem skutečně existuje, je však stále nový a teprve se rozvíjí. První výzvou je popis této koncepce a zamýšlené cíle investic. Sociální podniky jsou hlavním předmětem probíhajících jednání G8 a objevuje se i podskupina několika cílů investic. Tyto podniky mají různé kombinace sociálního a ziskového poslání, ať už jako hlavní (sociální podniky řízené sociálním účelem) nebo vedlejší (malé a střední podniky usilující o zisk se sociálním účelem) náplň své činnosti. Je důležité připomenout, že sociální podniky sice mají specifickou povahu, jsou však i tak normální součástí ekonomiky.

3.5

Vzhledem k tomu, že mnoho dnešních podniků má určité sociální či environmentální závazky, nelze je všechny označit za sociální podniky. Některé podniky garantují sociální odpovědnost podniků, již Komise definuje jako odpovědnost podniků za svůj dopad na společnost a životní prostředí (7). Tuto odpovědnost přijímají běžné podniky usilující o zisk a to na dobrovolném základě.

3.6

EHSV proto zdůrazňuje, že jakákoliv iniciativa v této oblasti musí souhlasit s popisem sociálního podniku uvedeným v iniciativě pro sociální podnikání, neboť tento popis zachycuje různé modely sociálního podnikání v členských státech. Podle iniciativy pro sociální podnikání je sociální podnik „aktérem sociální ekonomiky a jeho hlavním cílem je vytvoření sociálního dopadu, a nikoli tvorba zisku ve prospěch vlastníků nebo akcionářů“. Splňuje tři hlavní kritéria (8).

3.7

S ohledem na toto se EHSV domnívá, že je zásadně důležité poskytnout na míru šité finanční ekosystémy s širokou paletou nástrojů, modelů a produktů pro všechny modely a struktury, počínaje sociálně odpovědnými podniky a konče sociálními podniky pro sociální zásahy, a přitom zohlednit fakt, že nejsou vždy stejné. Přestože se iniciativy v oblasti investic se sociálním dopadem zaměřují převážně na podniky sociální ekonomiky, je nutné vzít v úvahu to, že malé a střední podniky mají podobné problémy s přístupem k financování, které se musí řešit v celé jejich šíři.

3.8

EHSV se domnívá, že financování sociálních inovací musí zahrnovat široké spektrum finančních zdrojů od příspěvků po investice, u nichž se očekává různá návratnost, a musí se při něm zohlednit existující obchodní modely sociálních podnikatelů. To je v rozporu s nejběžněji používanou definicí stanovenou GIIN (9), podle níž jsou investicemi s dopadem investice do společností, organizací a fondů, jejichž záměrem je vytvářet kromě finanční návratnosti i měřitelný prospěšný sociální a environmentální dopad. Z pohledu EHSV tato definice nezachycuje paletu sociálních investic, která již existuje a měla by se rozvíjet, ani cíl identifikovat nové zdroje financování pro společenský pokrok. Nahlíží na sociální investice především z pohledu soukromého investora a chybí v ní napojení na inovace sociální politiky.

3.9

Klíčovým prvkem investic se sociálním dopadem je měření sociálního dopadu vyplývajícího z daného opatření. EHSV odkazuje na své stanovisko k měření sociálního dopadu (10) a domnívá se, že měření sociálního dopadu by mělo podpořit sociální poslání, být úměrné a mělo by uznat, že dopad lze měřit řadou různých způsobů v závislosti na činnosti podniku. Podobné zásady byly stanoveny ve zprávě podskupiny GECES, která byla přijata v červnu 2014 (11). EHSV naléhá na členské státy a příslušné zúčastněné strany, aby vycházely z této práce a těchto postupů na evropské úrovni a nevytvářely nové metody. Kromě toho by veškerá další pravidla na podporu Evropského fondu sociálního podnikání (EuSEF) měla být přiměřená a odrážet potřeby a omezené zdroje sociálních podniků, do nichž se investuje.

4.1

K tomu, aby se uvolnil celý potenciál sociální ekonomiky, je zapotřebí provázaného finančního ekosystému vystavěného na stávajícím etickém a alternativním finančním systému. Je to lepší volba než použití běžných finančních nástrojů a logiky, jež vycházejí především z perspektivy investorů.

4.2

Jak již bylo uvedeno v jednom z předchozích stanovisek EHSV (12), existuje riziko, že pro mnohé podniky sociální ekonomiky bude obtížné získat přístup k sociálním investicím navrženým jako kapitálové nástroje, neboť jejich vlastnictví a kontrola nemusí být v souladu s modely, hodnotami a právními formami těchto podniků.

4.3

EHSV se proto domnívá, že investice se sociálním dopadem by měly stimulovat řešení v oblasti hybridního kapitálu. Model smíšeného kapitálu kombinuje příspěvky s dlouhodobými půjčkami atp., přičemž veřejná majetková účast či záruky zaručují dlouhodobé zaměření a udržitelnost.

4.4

EHSV vyzývá Komisi, aby jako první krok na tomto nově se rozvíjejícím poli podpořila osvědčené postupy u různých modelů investic se sociálním dopadem a financování, jež se v současnosti rozvíjejí. Tento přezkum by mohl posoudit příležitosti a výzvy konkrétních nástrojů a forem kapitálu a jejich poskytovatelů, jako jsou např. v současnosti diskutované dluhopisy se sociálním dopadem (13), zákony o komunitních reinvesticích nebo italské sociální dluhopisy (14).

4.5

Vzhledem k tomu, že se tyto inovativní finanční nástroje prozatím objevují zejména na místní, regionální a státní úrovni, je jejich přeshraniční význam omezený. EHSV se proto domnívá, že EU v tuto chvíli nemusí více stimulovat evropský trh s investicemi se sociálním dopadem.

4.6

V souvislosti s investicemi se sociálním dopadem je rovněž nutné uvážit další specifické rysy sociálních podniků. Mezi záležitosti, které by se měly zvážit, patří odprodej, dlouhodobé spíše než krátkodobé investice, vliv na kontinuitu poskytování služeb, dopad na sociální poslání sociálních podniků atp.

4.7

Blíže by se měly prozkoumat pobídky, např. daňové, jako jeden z prvků modelu výnosů a rovněž otázka, jak vyvážit pobídky investorům s jejich očekávanými výnosy na trhu. Neměly by být povoleny výnosy vyšší než je stávající míra výnosnosti na trhu při zainteresování veřejných fondů nebo pobídek. Komise by měla přezkoumat typy kapitálových pobídek a finanční či sociální návratnost v členských státech. Mohlo by být užitečné vyzvat penzijní fondy, aby zvážily tyto investice jako součást jejich diverzifikovaného portfolia.

4.8

Je rovněž důležité, aby Komise pravidelně monitorovala pokrok v investicích se sociálním dopadem, aby bylo zaručeno, že hlavní cílové skupiny sociálních podniků a sociální ekonomiky skutečně získají větší přístup k příslušnému kapitálu.

5.1

Vzhledem k významu, který má pro podniky přístup k vhodnému financování po celou délku jejich životního cyklu, musí k jakémukoliv vývoji docházet uvnitř rámce pro politiku sociálního financování a sociálních investic, který podporuje sektor sociálních podniků na úrovni členských států, aby se předešlo vytváření jednotlivých nástrojů namísto širšího rámce politiky.

5.2

Stejně důležité je vzít v úvahu všechny typy investorů, tj. veřejné, soukromé a občanskou společnost, a zvážit jejich individuální pohnutky a očekávání, aby se zaručila nejlepší partnerství a nejlepší výsledky. Nejdůležitější však je, aby mělo vytvoření infrastruktury investic s dopadem pozitivní vliv na systémy sociálního zabezpečení v Evropě. Politika by měly být pečlivě nastavena s ohledem na vnitrostátní souvislosti a cílem by mělo být, aby sociální podniky a veřejný sektor vzájemně posilovaly systémy sociálního zabezpečení a byl zároveň zaručen univerzální přístup ke kvalitním a cenově dostupným službám.

5.3

Vláda hraje v této souvislosti ústřední úlohu„nákupčího“ sociálního dopadu a především jako hlavní subjekt odpovědný za zaručení sociálních práv. Iniciativy pro trh se sociálními investicemi musejí vycházet z perspektivy vytvoření veřejně prospěšného pozitivního sociálního dopadu. Vláda by neměla ustoupit od své povinnosti provádět sociální politiku a zajišťovat sociální zabezpečení a sociální služby.

5.3.1

EHSV podporuje debatu, kterou Komise vede v souvislosti s tím, aby byly ve smyslu takzvaného zlatého pravidla financování (golden rule) v rámci finančních předpisů HMU vyňaty sociální investice z počítání čistých státních dluhů (15).

5.4

V této souvislosti by se mělo zvážit stanovisko EHSV k balíčku v oblasti sociálních investic a související činnost (16), kde se vyzývá k inovativnímu financování, neboť dobře plánované, účinné a výkonné sociální investice budou maximalizovat sociální důsledky a investice sociálního státu přinášejí společenský pokrok a snižují budoucí sociální náklady.

5.5

Investování do sociálních podniků je obzvláště komplikované, jelikož služby, které tyto podniky poskytují, se často týkají lidí v tísni. Úspěch těchto zásahů závisí na zdrojích, flexibilitě přizpůsobit se měnícím se podmínkám a na zajištění kontinuity služeb. Použití tradičních investic a tržní logiky na tomto poli vyžaduje pečlivou úvahu, aby se předešlo negativnímu dopadu na hlavní cílovou skupinu, tj. na konečné uživatele.

5.6

Investice se sociálním dopadem je rovněž nutné prozkoumat v širším kontextu financování, jako jsou např. veřejné zakázky či externalizace. Investice se sociálním dopadem za účelem inovací vyžadují odlišný vztah založený na rovnoprávném partnerství mezi zúčastněnými stranami, kde hrají ústřední úlohu veřejné orgány.

5.7

Vzhledem k tomu, že sektor sociálních podniků je v mnoha zemích stále ještě nedostatečně rozvinut, musí se každá iniciativa v oblasti investic se sociálním dopadem pečlivě uvážit. Trh se sociálními investicemi vyžaduje nabídku a poptávku a tedy dobře zavedený sektor sociálních podniků. Rozvoj trhu sociálních investic je druhořadý – přednější je vytvoření dlouhodobě fungujícího sektoru sociálních podniků.

5.8

V této souvislosti je rovněž důležité zmínit, že sociální podniky vznikají v kontextu občanské společnosti. Podpora nezávislé a dlouhodobě fungující občanské společnosti a taktéž dialog se sociální ekonomikou ve všech fázích jsou tedy zásadně důležité pro rozvoj sociálních podniků.

5.9

I když bude existovat nabídka vhodného financování (investice se sociálním dopadem či jiné formy), nebude tento trh řádně fungovat bez budování kapacit v oblasti měření sociálního dopadu a programů investiční připravenosti. Měl by se podporovat růst skupiny poskytovatelů těchto služeb budování kapacit, jimiž jsou často samy sociální podniky. Je rovněž potřeba vytvořit styčnou plochu mezi sociálními podniky a světem sociálních investic, kde budou hrát ústřední úlohu zvláštní zprostředkovatelé. EHSV však varuje před přidáním příliš mnoha zprostředkovatelských úrovní nebo rozsáhlých subjektů, protože opravdové partnerství v oblasti sociálních investic se zakládá na přímém a úzkém kontaktu mezi zúčastněnými stranami (často malými a místními), aby se vybudovala důvěra, a nevyužívá k tomu zprostředkovatele.

5.10

EHSV zdůrazňuje, že je důležité jasně rozlišovat mezi sociálním dopadem sociálního podniku jako takového a sociálním dopadem vygenerovaným prostřednictvím specifické aktivity nebo programu podniku. Sociální podniky by vždy měly respektovat zákon práce, práva pracovníků a příslušné kolektivní smlouvy.

5.11

Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků vyžaduje ucelený pohled na to, odkud pocházejí dobré nápady, kdo za nimi stojí a jak se rozvíjejí. Každá z těchto otázek je pro vlády a soukromé investory výzvou, aby při poskytování investičního kapitálu na realizaci plného potenciálu sektoru sociálních podniků a společnosti překonali konvenční způsoby. Kromě přístupu k financování jsou k vytvoření příznivého prostředí pro sektor sociálních podniků v Evropě zapotřebí další klíčové prvky. EHSV proto vyzývá členské státy, aby využily ustanovení uvedených v iniciativě pro sociální podnikání a sestavily národní plány podpory tohoto sektoru, a žádá Komisi, aby určila vedoucí oddělení, jež připraví druhou fázi této iniciativy pro nadcházející léta.