|| EVOPSKÁ KOMISE ||

V Bruselu dne 28.11.2014

COM(2014) 905 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Přezkum správy ekonomických záležitostí Zpráva o používání nařízení č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/20131

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy; nařízení (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně. Přestože směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států je součástí balíčku šesti právních aktů, není zahrnuta do tohoto přezkumu. Její přezkum se řídí samostatným časovým plánem s lhůtou do 14. prosince 2018.

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Přezkum správy ekonomických záležitostí Zpráva o používání nařízení č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013[1]

1. ÚVOD

Evropská unie se rozhodla vyřešit nedostatky ve svém systému správy ekonomických záležitostí, na něž upozornila ekonomická a finanční krize, přijetím široké řady opatření k posílení správy ekonomických záležitostí a k dosažení trvalé konvergence, ekonomického růstu a zaměstnanosti. Hlavní roli přitom sehrály dva legislativní balíčky známé jako balíček šesti a balíček dvou právních aktů v oblasti správy ekonomických záležitostí. Tato zpráva obsahuje přezkum sedmi nařízení z těchto balíčků[2], přičemž u jednoho z nich, nařízení č. 472/2013, byl první přezkum zveřejněn již v únoru 2014[3]. Cílem uvedených právních aktů je zajistit užší koordinaci hospodářských politik posílením dohledu nad rozpočty v rámci Paktu o stabilitě a růstu, zavedením nového postupu v oblasti makroekonomické nerovnováhy, vytvořením rámce pro postup v případě zemí, které mají problémy s finanční stabilitou, a kodifikací právních předpisů, které se týkají integrovaného ekonomického a rozpočtového dohledu, formou evropského semestru.

Hlavním tématem tohoto přezkumu je, do jaké míry byla nová pravidla zavedená balíčky šesti a dvou právních aktů účinná při dosahování cílů, které byly v těchto aktech vymezeny, a do jaké míry přispěla k pokroku při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států za souběžného zajištění vysoké úrovně transparentnosti, důvěryhodnosti a demokratické odpovědnosti.

Možnost přijmout závěry o účinnosti výše uvedených nařízení je omezena krátkou zkušeností s jejich používáním, protože balíček šesti právních aktů vstoupil v platnost na konci roku 2011 a balíček dvou právních aktů teprve v polovině roku 2013. Toto období je nejen krátké, ale navíc poznamenané vážnou ekonomickou krizí. Znamená to, že pravidla nejsou vyzkoušena za běžných ekonomických podmínek.

2. ÚČINNOST NAŘÍZENÍ

V následujícím oddíle se posuzuje, jak bylo každé nařízení účinné při dosahování svých cílů na základě témat jednotlivých prvků nové legislativy v oblasti správy ekonomických záležitostí.

2.1. Fiskální dohled

Cíle

Finanční a hospodářská krize a z nich plynoucí růst schodků a zadlužení v EU si vynutily provedení důkladné reformy Paktu o stabilitě a růstu[4], a to jeho preventivní i nápravné složky[5]. Balíčky šesti a dvou právních aktů měly v oblasti fiskálního dohledu dva hlavní cíle: 1) posílit a prohloubit rozpočtový dohled zajištěním jeho trvalejší a integrovanější povahy, mimo jiné pomocí výraznějších sankcí, a 2) zavést dodatečný dohled nad členskými státy eurozóny, aby byla zajištěna náprava nadměrných schodků a řádné začlenění doporučení EU do přípravy vnitrostátních rozpočtů.

Posílena byla zejména preventivní složka a byla zvýšena její závaznost. Balíček šesti právních předpisů zavedl pojem závažného odchýlení od střednědobého cíle nebo od postupu korekce. Jestliže stát eurozóny takové odchýlení dostatečným způsobem nenapraví, může být nakonec podroben finančním sankcím. Požadavky pro postup korekce byly stanoveny tak, aby zohledňovaly rizika pro udržitelnost a celkovou hospodářskou situaci. Bylo zavedeno výdajové kritérium, které pro členské státy představuje jasnější a operativnější vodítko. Intenzivnější zapojení preventivní složky a vynucování v jejím rámci odráží význam obezřetných fiskálních politik v hospodářsky příznivých obdobích.

Nápravná složka byla posílena aktivním prosazováním dluhového kritéria, které je stanoveno ve Smlouvě. Došlo ke zvýšení sankcí ukládaných státům eurozóny v případě, že nedodržují doporučení vydaná v rámci postupu při nadměrném schodku. Byla zavedena nová ustanovení o ročních cílových hodnotách nominálního a strukturálního schodku po dobu trvání postupu při nadměrném schodku. K celkovému zvýšení flexibility Paktu o stabilitě a růstu přispělo zavedení možnosti v odůvodněných případech změnit jak v preventivní, tak v nápravné složce tempo fiskální konsolidace.

V balíčku dvou právních aktů byl uznán rozsah a potenciální důsledky vzájemného ovlivňování hospodářských a rozpočtových situací mezi členskými státy eurozóny, tzv. přelévání, a proto byly pro členské státy eurozóny zavedeny dodatečné postupy dohledu a monitorování. Byl vytvořen systém postupného monitorování Radou a Komisí, aby byla zajištěna včasná a trvalá náprava nadměrných schodků a bylo možné včas odhalit riziko, že členský stát nedodržuje pravidla paktu. Součástí tohoto systému je analýza návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny, která se provádí na podzim každého roku, a možnost Komise vydat pro členské státy s nadměrnými schodky autonomní doporučení. Systém dále zahrnuje požadavek, aby tyto země předložily programy hospodářského partnerství popisující fiskální strukturální reformy, které provádějí k zajištění účinné a trvalé nápravy schodků svých rozpočtů.

Systém byl nakonec doplněn balíčkem dvou právních aktů tím, že se navázalo na směrnici o rozpočtových rámcích, která je součástí balíčku šesti právních aktů, a byly zavedeny další prvky posilující rozpočtové rámce členských států eurozóny, jednalo se konkrétně o větší důraz na střednědobé plánování, lépe synchronizované a transparentnější rozpočtové procesy, postupy pro lepší využití nestranných makroekonomických prognóz pro rozpočtové plánování a nezávislé monitorování souladu s fiskálními pravidly na vnitrostátní úrovni.

Posouzení

Celkově se ukázalo, že reformovaný rámec účinně přispěl k posílení dohledu nad rozpočty, účinně tedy vedl členské státy v jejich úsilí o konsolidaci veřejných financí za obtížných hospodářských podmínek. Přestože výše uvedená pravidla platí poměrně krátce a jejich konkrétní příspěvek lze obtížně odlišit od vlivu ostatních faktorů, které působí na přijímání různých politických opatření, první zkušenosti naznačují, že reformovaná fiskální pravidla EU skutečně sehrála svou roli. Celkově došlo při konsolidaci rozpočtů k pokroku, neboť průměrný rozpočtový schodek EU-28 se snížil z 4,5 % HDP v roce 2011 na očekávaná přibližně 3 % HDP v roce 2014.

Výsledky v rámci reformované preventivní složky lze zatím považovat za povzbudivé. Většina dotčených členských států dosáhla svého střednědobého cíle nebo k němu odpovídajícím způsobem směřuje (viz příloha 1.2). Dosud nebylo zaznamenáno žádné významné odchýlení. Lepší pochopení účinnosti preventivní složky, zejména výdajového kritéria, však bude možné získat teprve poté, co se zlepší hospodářské podmínky.

Výsledky udržitelné korekce nadměrných schodků v rámci nápravné složky byly od vstupu balíčku šesti právních aktů v platnost, tedy od prosince 2011, mimořádně dobré. V době, kdy balíček vstoupil v platnost, se postup při nadměrném schodku vztahoval na 23 z 27 členských států (viz příloha 1.3). Do konce srpna 2014 se tento počet snížil na 11 z 28. Zkušenosti s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu jsou velmi omezené, v neposlední řadě proto, že nová pravidla zavedla přechodné období, po jehož uplynutí začala tato hodnota teprve platit. Aktivnější prosazování kritéria dluhu nicméně zvýšilo povědomí o významu dluhu pro fiskální stabilitu a poskytlo dodatečné pobídky ke snižování dluhů na udržitelné úrovně. Stanovování průběžných cílových hodnot nominálního a strukturálního schodku v rámci postupu při nadměrném schodku umožnilo přesnější a transparentnější politické poradenství i monitorování. Zmírnilo negativní tendence k odkládání strukturální korekce a umožnilo zohlednit nejistotu ohledně makroekonomického scénáře, na němž bylo založeno doporučení. Možnost pozměnit stávající doporučení byla využita v řádně odůvodněných případech a ukázalo se, že v rychle se měnícím prostředí posledních deseti let byla velmi cenným prostředkem pro přizpůsobování postupu konsolidace.

Vzhledem k tomu, že státům neplnícím pravidla reformovaného Paktu o stabilitě a růstu nebyly uloženy žádné sankce, nelze plně posoudit, zda bylo cíle účinnějšího prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně skutečně dosaženo. Zdá se však, že dodatečné prvky rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, které byly zavedeny balíčkem dvou právních aktů, do značné míry splnily svůj cíl zvýšit alespoň tlak na odstranění nadměrných schodků. Možnost Komise vydávat autonomní doporučení významně doplňuje monitorování členských států s nadměrnými schodky, protože jim díky ní bude možné poskytovat včasnější pokyny. To lépe odhalí rizika a umožní členskému státu, aby je vzal v úvahu a přijal preventivní opatření. Programy hospodářského partnerství zvýší povědomí tvůrců politik o významu strukturálních reforem pro fiskální udržitelnost a o jejich vzájemné provázanosti. Programy je proto třeba zaměřit na identifikaci zvláště těch stávajících a potenciálně nezbytných opatření, jimiž se bude řešit udržitelnost nápravy schodku.

Na podzim roku 2013 bylo provedeno první transparentní, srovnatelné a nezávislé hodnocení návrhů rozpočtových plánů všech členských států eurozóny ještě před tím, než rozpočty přijaly vnitrostátní parlamenty[6]. Tento postup představuje významný posun v přístupu k fiskálnímu dohledu z hodnocení ex post k vedení ex ante. Přispívá tedy ke splnění cíle řádného začlenění doporučení EU do přípravy vnitrostátních rozpočtů.

Dále je třeba uvést, že vliv balíčku dvou právních aktů na posílení fiskálních rámců členských států eurozóny již přináší hmatatelná zlepšení. Zlepšily se rozsah a kvalita ročního sestavování rozpočtu i střednědobého fiskálního plánování. Tyto procesy nyní většinou vycházejí z nezávisle vypracovaných nebo potvrzených makroekonomických prognóz. Vnitrostátní rozpočtové procesy v eurozóně se harmonizují se společnými milníky stanovenými v balíčku dvou právních aktů. V celé eurozóně byla zřízena nebo posílena řada subjektů, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů pověřeny nezávislým sledováním dodržování vnitrostátních fiskálních pravidel. Vzhledem k tomu, že většina těchto subjektů byla zřízena teprve nedávno, jejich nezávislost, důvěryhodnost a účinnost bude muset být ještě v následujících letech prověřena praxí.

Výše uvedená pravidla umožnila nalézt rovnováhu mezi požadavky na udržitelnost a cyklickou stabilizaci, mimo jiné prostřednictvím modulace fiskálního úsilí podle hospodářských podmínek a rizik pro udržitelnost v rámci preventivní složky a prodloužení lhůt pro odstranění nadměrných schodků v rámci nápravné složky. Jak v preventivní, tak v nápravné složce existuje obecná úniková doložka pro řešení mimořádných situací, které představují hrozbu pro hospodářství v eurozóně nebo v EU jako celku.

2.2 Postup při makroekonomické nerovnováze

Cíle

V případě postupu při makroekonomické nerovnováze[7] byl dohled nad hospodářskými politikami členských států rozšířen nad rámec rozpočtových otázek, například na vnější nerovnováhu, konkurenceschopnost, ceny aktiv a vnitřní i vnější zadlužení. Cílem dvou nařízení, která zavedla postup při makroekonomické nerovnováze, bylo vytvořit účinný rámec pro 1) odhalování makroekonomické nerovnováhy, 2) prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy a 3) účinné vymáhání korekce nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně.

Pro dosažení tohoto cíle byly zavedeny tyto hlavní nástroje:

Zpráva mechanismu varování představuje počáteční nástroj kontroly, který má určit členské státy, u nichž je před přijetím stanoviska, zda v jejich případě existuje nerovnováha nebo nadměrná nerovnováha, nutné provést podrobný (hloubkový) přezkum. Zpráva rovněž přispívá ke stanovení toho, které problémy nerovnováhy jsou otázkou společného zájmu, a proto je u nich nezbytná diskuse a koordinace mezi členskými státy prostřednictvím srovnávacího přehledu ukazatelů a řady pomocných proměnných (včetně souboru sociálních ukazatelů). Hloubkové přezkumy identifikují politické výzvy a politické možnosti s cílem připravit politická doporučení, a přispět tak k dialogu s orgány EU a s příslušnými členskými státy. Při přípravě hloubkových přezkumů Komise ve své analýze vychází z bohatého souboru analytických materiálů. Na základě posouzení a závěrů z těchto hloubkových přezkumů mohou v závislosti na závažnosti situace a rizik následovat další kroky v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. V rámci preventivní složky postupu při makroekonomické nerovnováze mohou být v případě zjištění nerovnováhy přijata politická doporučení v rámci doporučení pro jednotlivé země, která Komise předkládá na konci evropského semestru. V případě členských států, které se potýkají s nadměrnou nerovnováhou, může být zahájen postup při nadměrné nerovnováze (v rámci nápravné složky postupu při makroekonomické nerovnováze). V rámci nápravné složky jsou dotčené členské státy vybídnuty, aby vypracovaly plány nápravných opatření, jejichž provádění se pravidelně sleduje. Pokud tyto plány nápravných opatření nepřinášejí vhodné řešení existujících problémů nebo pokud je jejich provádění nedostatečné, mohou být daným členským státům eurozóny uloženy finanční sankce.

V roce 2013 Komise posílila sociální rozměr evropské hospodářské a měnové unie tím, že vypracovala přehled hlavních ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů a zvýšila počet dodatečných ukazatelů, které doplňují ukazatele používané při vypracování zprávy mechanismu varování, jedná se například o míru účasti na trhu práce, míru dlouhodobé nezaměstnanosti, míru nezaměstnanosti mladých lidí a míru ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Ukazatele zaměstnanosti a sociální ukazatele se do postupu při makroekonomické nerovnováze postupně začleňují proto, aby bylo možné lépe pochopit vývoj na trhu práce i ve společnosti i rizikové faktory. Komise rovněž zajistí lepší zapojení evropských sociálních partnerů do procesu evropského semestru.

Posouzení

I když cílem zprávy mechanismu varování a jejího srovnávacího přehledu není pokoušet se o mechanické zjištění nerovnováhy, ukázalo se, že srovnávací přehled byl užitečným nástrojem pro první posouzení rizik a nápravu nerovnováhy. Prokázala se i jeho užitečnost z hlediska komunikace a odpovědnosti, když se odůvodňovalo, proč u určitého členského státu musí nebo nemusí být proveden podrobný přezkum makroekonomických rizik. Srovnávací přehled není statickým nástrojem a Komise ho v posledních třech letech ve spolupráci s Parlamentem a Radou několikrát pozměnila. Přestože je důležité, aby si zachoval poměrně stabilní strukturu, je třeba jeho proměnné i nadále pravidelně posuzovat, aby byl zohledněn vývoj hospodářství a souvisejících rizik i pokroky v oblasti statistiky.

Pokud jde o hloubkové přezkumy, potvrdilo se, že jsou klíčovou součástí postupu při makroekonomické nerovnováze. Při provádění těchto přezkumů se posuzovaly nejdůležitější případy nerovnováhy v každém hospodářství a způsob, jímž mohou ve střednědobém horizontu ovlivnit růst, zaměstnanost a finanční stabilitu. Během prvních tří ročních kol Komise zveřejnila 42 hloubkových přezkumů (2012: 12 členských států, 2013: 14 členských států, 2014: 17 členských států), které se celkem týkaly 18 členských států[8]. Uvedená čísla odráží skutečnost, že první kola postupu při makroekonomické nerovnováze se uskutečnila v kontextu krize a oživení, kdy byla u několika členských států zjištěna nerovnováha (v několika případech nadměrná), která vyžadovala podrobné a časté analýzy. Zvýšení počtu i) členských států, které byly podrobeny hloubkovému přezkumu, ii) případů nerovnováhy, které Komise zjistila, a iii) případů nadměrné nerovnováhy, neznamená, že se v EU zvýšila makroekonomická rizika. Dokazuje jen, že tento postup dosahuje zralosti, rozšiřuje se jeho záběr a snaží se odhalovat potenciálně škodlivý vývoj ještě před tím, než má takový vývoj dopad na hospodářství. Pokud jde o otázku, zda byl postup účinný při identifikaci příslušných politických problémů, přispěl k vypracování relevantních doporučení a k jejich monitorování a měl dopad na politické diskuse v jednotlivých členských státech i v EU jako celku, je třeba poznamenat, že postup při makroekonomické nerovnováze, společně s dalšími prvky správy ekonomických záležitostí, přispěl k tomu, aby členské státy dospěly k vzájemnému pochopení svých specifických a společných politických výzev a svých politických reakcí. Je však třeba zlepšit provádění příslušných doporučení a nalézt nástroje, které budou pro členské státy představovat silnější pobídku k přijímání a provádění potřebných politik.

Postup při nadměrné nerovnováze nebyl dosud použit. V letech 2013 a 2014 Komise zjistila nadměrnou nerovnováhu v pěti případech, ale nepředložila návrh na jejich formální uznání Radou, takže postup nebyl zahájen. V obou letech se Komise domnívala, že politiky, které navrhly příslušné vlády (Španělsko a Slovinsko v roce 2013, Itálie, Chorvatsko a Slovinsko v roce 2014) ve svých národních programech reforem a programech stability či konvergenčních programech byly vhodné k řešení problémů, které byly zjištěny při hloubkových přezkumech. Komise však v každém z těchto případů použila vnitřní flexibilitu rámce postupu při makroekonomické nerovnováze k zahájení zvláštního a podrobného monitorování provádění politik, které přispívalo k vzájemnému tlaku, umožňovalo posuzovat opatření v reálném čase a podporovat reformní opatření v členských státech[9].

2.3 Státy eurozóny, které měly problémy s finanční stabilitou[10]

Cíle

Hlavním cílem druhého nařízení v balíčku dvou právních aktů je posílit sledování a dohled v případě členských států ohrožených nebo již zasažených závažnými problémy v oblasti finanční stability. Nařízení má vytvořit transparentní, účinné, racionální a předvídatelné postupy dohledu nad členskými státy, které podléhají posílenému dohledu, makroekonomickému ozdravnému programu a dohledu po ukončení programu. U členských států eurozóny, které provádějí ozdravný program, se pozastavuje uplatňování postupů v rámci preventivních nástrojů, které by se jinak překrývaly, včetně evropského semestru, postupu při makroekonomické nerovnováze a prvního nařízení z balíčku dvou právních aktů. Tímto způsobem je mimo jiné zohledněna úloha postupu při makroekonomické nerovnováze jako preventivního postupu, nikoli nástroje pro řešení krizí[11].

Posouzení

Ke dni vstupu nařízení v platnost, tedy v květnu 2013, přijímaly finanční pomoc spojenou s makroekonomickým ozdravným programem následující členské státy eurozóny – Řecko, Irsko, Portugalsko a Kypr. Kypr a Řecko, kde programy dosud probíhají, se částečně vrátily na trhy dříve, než se očekávalo. Španělsko požádalo o finanční pomoc pouze pro rekapitalizaci finančních institucí a nebylo podrobeno makroekonomickému ozdravnému programu. Irsko a Portugalsko své makroekonomické ozdravné programy již úspěšně dokončily a vstoupily do fáze dohledu po ukončení programu. Na Španělsko se tato fáze dohledu vztahuje také, a to od ledna 2014, kdy dokončilo svůj program pro finanční sektor. Všechny tři státy znovu získaly přístup na trh se státními dluhopisy s udržitelnou úrovní úrokových sazeb. Státy, jichž se ozdravné programy týkaly nebo týkají, celkově dosáhly významných úspěchů při snižování rozpočtových schodků a celkový veřejný dluh se stabilizuje.

Ze zkušeností s těmito státy tedy vyplývá, že integrovaný soubor pravidel skutečně zvyšuje transparentnost, předvídatelnost, praktičnost a účinnost dohledu a monitorování v případě členských států, které mají vážné finanční potíže nebo jim takové potíže hrozí. Nicméně vzhledem k tomu, že toto nařízení vstoupilo v platnost až v době, kdy již všechny stávající a dokončené programy probíhaly, je posouzení jeho účinnosti nutně neúplné. Mnohá ustanovení nařízení totiž mají význam pro období vytváření a sjednávání programů. V případě stávajících programů toto období uplynulo ještě předtím, než nařízení vstoupilo v platnost. Účinnost nařízení v těchto raných fázích proto nelze vyhodnotit. Stejně tak není možné vyhodnotit účinnost nařízení, pokud jde o posílený dohled, neboť takový dohled se zatím na žádný členský stát eurozóny nevztahoval. Omezena je i možnost posoudit účinnost dohledu po ukončení programu, protože v případě Irska, Španělska i Portugalska se tento dohled zatím provádí necelý rok. Účinnost tak může být důkladně posouzena pouze s ohledem na stávající makroekonomické ozdravné programy. Na základě výše uvedeného hospodářského vývoje lze konstatovat, že stávající makroekonomické ozdravné programy dosáhly cílů nařízení spočívajících v rychlém opětovném nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení přístupu na finanční trhy. Pokud by v budoucnosti došlo k použití ostatních ustanovení, je v nařízení mimo jiné stanoveno, že se zlepší podávání informací Evropskému parlamentu a Radě, a dále je v něm obsažen soubor požadavků, jejichž cílem je lépe zohlednit sociální dopad programů a lépe chránit základní politiky, jako jsou zdravotnictví a vzdělávání.

3. HOSPODÁŘSKÁ KONVERGENCE, DOSAŽENÍ CÍLŮ STRATEGIE UNIE PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST A UŽŠÍ KOORDINACE HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK

Jaký dopad bude mít přepracovaný systém správy ekonomických záležitostí na trvalou konvergenci, je obtížné posoudit, protože doba od zavedení nových právních předpisů je příliš krátká na to, aby bylo možné vyvodit smysluplné závěry. V této souvislosti jsou dobrým příkladem zkušenosti s postupem při makroekonomické nerovnováze. Zatímco mnohé případy nerovnováhy, která má „tokový“ charakter, jako např. schodek běžného účtu, byly vyřešeny, totéž zatím neplatí pro případy nerovnováhy, která má „stavový“ charakter a jejímž příkladem jsou vnější závazky. Proto, ačkoli u mnoha zemí došlo ke snížení makroekonomických rizik, by smysluplné posouzení toho, zda doporučení plynoucí z postupu skutečně přispěla ke zlepšení růstu, zaměstnanosti a finanční stability, muselo vycházet z mnohem delšího období, než z jakého vycházejí dosavadní zkušenosti s postupem při makroekonomické nerovnováze. Skutečným testem bude to, zda bude nástroj schopen zabránit vzniku nerovnováhy a rizik během hospodářsky příznivých období.

Nicméně zajištěním užší koordinace politik by měl nový systém správy ekonomických záležitostí přispět k posílení konvergence růstu a k dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[12]. Právě předcházením vzniku velké makroekonomické nerovnováhy by měl nový systém správy zmírňovat faktory, které jsou v současnosti hlavní příčinou velké cyklické rozdílnosti mezi členskými státy. Nařízení obsažená v balíčcích šesti a dvou právních aktů významně posílila rámec správy ekonomických záležitostí EU v různých oblastech politiky. Evropský semestr kombinuje tyto jednotlivé nástroje do celkového rámce pro integrovaný mnohostranný hospodářský a rozpočtový dohled, jehož další fungování bude ještě zlepšeno zefektivněním a posílením evropského semestru 2015 uvedeným v roční analýze růstu vypracované Komisí pro rok 2015[13].

Vztahy mezi různými nástroji ekonomického dohledu jsou složité a omezují transparentnost tvorby politik, což představuje problém pro jejich provádění, pro komunikaci se zúčastněnými stranami a širokou veřejností, a tudíž i pro jejich přijímání, demokratickou legitimitu a odpovědnost. Pro zajištění legitimity opatření členských států má i nadále zásadní význam řádné zapojení vnitrostátních parlamentů. Na úrovni EU hraje klíčovou úlohu Evropský parlament, zejména prostřednictvím „ekonomických dialogů“, během nichž musejí institucionální subjekty pravidelně přijmout odpovědnost za hlavní témata týkající se správy ekonomických záležitostí.

4. ZÁVĚR

Systém správy ekonomických záležitostí prošel v důsledku finanční a hospodářské krize výraznými změnami. Jednotlivé právní předpisy v oblasti správy ekonomických záležitostí byly jádrem tohoto vývoje a výrazně posílily stávající strukturu správy. Schodky se celkově snížily, v případě mnoha států byl ukončen postup při nadměrném schodku a dochází ke korekci nerovnováhy. Hospodářský růst je však stále ještě křehký a hospodářské problémy veliké.

Vzhledem k tomu, že nový systém správy ekonomických záležitostí vstoupil v platnost před poměrně krátkou dobou, jsou zkušenosti s jeho používáním omezené a řada konkrétních nástrojů nebyla ani vyzkoušena. Systém se navíc dosud používal v době vážné finanční a hospodářské krize (a po ní), což omezuje možnost posoudit jeho účinnost za příznivějších hospodářských podmínek. Účinnost systému přitom do značné míry závisí na řádném fungování preventivní části, což je přesně to, co ještě musí být za lepších hospodářských podmínek prokázáno.

Provedený přezkum poukázal na některé silné stránky systému i prvky, které by bylo možné zlepšit, pokud jde o transparentnost a složitost procesu tvorby politik, a jejich dopad na růst, nerovnováhu a konvergenci. Komise je v následujících měsících hodlá projednat s Evropským parlamentem a Radou.

PŘÍLOHA 1: FISKÁLNÍ DOHLED

1.1 Změny preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu od reforem z roku 2011 (v kurzivě) v rámci stávajících požadavků

Cíl || Specifikace || Postup korekce || Způsob prosazování

Preventivní složka

Požadavek na téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav || Střednědobý rozpočtový cíl pro danou zemi, ve strukturálním vyjádření: – Zajistit dostatečnou rezervu, pokud jde o míru schodku ve výši 3 % – Dosáhnout rychlého pokroku směrem k udržitelnosti – Zachovat prostor pro volnější nakládání s rozpočtem Pro eurozónu a členské státy, které se účastní ERM II: maximálně –1 % HDP Výdajové kritérium: růst výdajů bez diskrečních opatření by měl být ≤ střednědobé tempo potenciálního růstu HDP || Doporučená hodnota 0,5 % HDP – Více v hospodářsky příznivém období – Méně v hospodářsky nepříznivém období >0,5 %, pokud dluh přesahuje 60 % nebo v případě výrazného ohrožení udržitelnosti Dočasné odchýlení od postupu korekce je povoleno v případě: – provádění významných strukturálních reforem, které prokazatelně ovlivňují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí – s důrazem na důchodovou reformu – neobvyklé události, kterou dotčený členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na jeho finanční situaci – prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v EU jako celku za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu || Postup nápravy významného odchýlení (0,5 % v jednom roce nebo kumulativně za dva roky od střednědobého rozpočtového cíle nebo cesty k jeho postupnému dosažení) Pro eurozónu: finanční sankce v případě opakovaného neplnění (úročený vklad ve výši 0,2 % HDP)

Nápravná složka

Napravit závažné chyby rozpočtové politiky || Stanoví limity pro: - schodek: 3 % HDP - zadlužení: 60 % HDP nebo vykazující dostatečný pokles Definice dostatečného poklesu = dodržování doporučené hodnoty pro snižování dluhu Doporučená hodnota pro snižování dluhu = po dobu 3 let snižování ročně v průměru o 5 % rozdílu do 60 % při zohlednění cyklu nebo dodržení v následujících dvou letech. (Přechodné období pro členské státy, na které se v době vstupu v platnost (prosinec 2011) vztahoval postup při nadměrném schodku, v délce tří let po odstranění nadměrného schodku.) || Doporučené minimální roční zlepšení o nejméně 0,5 % HDP ve strukturálním vyjádření Možné prodloužení lhůty: - pokud byla přijata účinná opatření a pokud nastaly nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance - v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu || Pro eurozónu: Včasný a postupný systém sankcí, který může být aktivován v každé fázi postupu při nadměrném schodku

1.2 Strukturální saldo a střednědobý rozpočtový cíl pro země, na něž se vztahuje preventivní složka

1.3 Počet členských států, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku

1.4 Strukturální úsilí z doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku (v p. b. HDP)

|| || 2009 || 2010 || 2011 || 2012 || 2013 || 2014 || 2015 || 2016

IE || 27. 4. 2009 || || 1,5 || 1,5 || 1,5 || 1,5 || || ||

2. 12. 2009 || || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || ||

7. 12. 2010 || || || 1,91 || 1,91 || 1,91 || 1,91 || 1,91 ||

FR || 27. 4. 2009 || || 1 || 1 || 1 || || || ||

2. 12. 2009 || || 1,12 || 1,12 || 1,12 || 1,12 || || ||

21. 6. 2013 || || || || || 1,3 || 0,8 || 0,8 ||

ES || 27. 4. 2009 || || 1,25 || 1,25 || 1,25 || || || ||

2. 12. 2009 || || 1,6 || 1,6 || 1,6 || 1,6 || || ||

10. 7. 2012 || || || || 2,7 || 2,5 || 1,9 || ||

21. 6. 2013 || || || || || 1,1 || 0,8 || 0,8 || 1,2

MT || 16. 2. 2010 || || || 0,75 || || || || ||

21. 6. 2013 || || || || || 0,7 || 0,7 || ||

BE || 2. 12. 2009 || || 0,75 || 0,75 || 0,75 || || || ||

21. 6. 2013 || || || || || 1 || || ||

DE || 2. 12. 2009 || || 0,5 || 0,5 || 0,5 || 0,5 || || ||

IT || 2. 12. 2009 || || 0,5 || 0,5 || 0,5 || || || ||

NL || 2. 12. 2009 || || || 0,75 || 0,75 || 0,75 || || ||

21. 6. 2013 || || || || || 0,6 || 0,7 || ||

AT || 2. 12. 2009 || || || 0,75 || 0,75 || 0,75 || || ||

PT || 2. 12. 2009 || || 1,25 || 1,25 || 1,25 || 1,25 || || ||

9. 10. 2012 || || || || 2,3 || 1,6 || 1,3 || ||

21. 6. 2013 || || || || || 0,6 || 1,4 || 0,5 ||

SI || 2. 12. 2009 || || 0,75 || 0,75 || 0,75 || 0,75 || || ||

21. 6. 2013 || || || || || 0,7 || 0,5 || 0,5 ||

SK || 2. 12. 2009 || || 1 || 1 || 1 || 1 || || ||

UK || 8. 7. 2008 || 0,5 || || || || || || ||

24. 3. 2009 || || 1 || 1 || 1 || 1 || || ||

2. 12. 2009 || || 1,75 || 1,75 || 1,75 || 1,75 || 1,75 || ||

LV || 7. 7. 2009 || || 2,75 || 2,75 || 2,75 || || || ||

PL || 7. 7. 2009 || || 1,25 || 1,25 || 1,25 || || || ||

21. 6. 2013 || || || || || 0,8 || 1,3 || ||

2. 12. 2013 || || || || || || 1 || 1,2 ||

LT || 7. 7. 2009 || 1,5 || 1,5 || 1,5 || || || || ||

16. 2. 2010 || || 2,25 || 2,25 || 2,25 || || || ||

RO || 7. 7. 2009 || || 1,5 || 1,5 || || || || ||

16. 2. 2010 || || 1,75 || 1,75 || 1,75 || || || ||

CZ || 2. 12. 2009 || || 1 || 1 || 1 || 1 || || ||

BG || 13. 7. 2010 || || || 0,75 || || || || ||

DK || 13. 7. 2010 || || || 0,5 || 0,5 || 0,5 || || ||

Průměrné roční úsilí. Šedá pole uvádějí roční cíle. Neobsahuje Řecko a Kypr: jejich fiskální úsilí bylo vyjádřeno změnami primárního salda (u Řecka) nebo nominální hodnotou opatření (u Kypru). Poznámky: 1 Doporučení vyjádřené kumulativně za celou dobu trvání postupu při nadměrném schodku 2 „Nad 1 % HDP“

1.5 Stanoviska Komise ze dne 15. listopadu 2013 k návrhům rozpočtových plánů

Země || Celkový soulad návrhu rozpočtového plánu s Paktem o stabilitě a růstu || Celkový soulad s fiskálními strukturálními reformami navrženými v doporučeních pro jednotlivé země v roce 2013

Celkový závěr na základě podzimní prognózy Komise v roce 2013 || Soulad s postupem při nadměrném schodku v letech 2013/2014 || Soulad s požadavky preventivní složky v roce 2014 || Celkový závěr ohledně pokroku směrem k fiskálním strukturálním reformám || Pokrok v jednotlivých reformách v reakci na strukturální část doporučení pro jednotlivé země ve fiskální oblasti od června 2013

BE || Obecně v souladu || Trvalá náprava nadměrného schodku v roce 2013 || Určité odchýlení od postupu korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle || Omezený pokrok || Omezená opatření: Explicitní ujednání o koordinaci mezi subjekty na federální a subfederální úrovni

DE || V souladu || není relevantní || Dosaženo lepšího výsledku, než byl střednědobý rozpočtový cíl || Žádný pokrok || Žádná opatření ohledně strukturální části doporučení ve fiskální oblasti

EE || V souladu || není relevantní || Střednědobý rozpočtový cíl dosažen || Určitý pokrok || Pokrok: pravidlo o vyrovnaném rozpočtu Omezená opatření: víceleté výdajové stropy a pravidla

ES || Riziko nesouladu || Fiskální úsilí v roce 2013 realizováno, v roce 2014 ohroženo || není relevantní || Určitý pokrok* || Pokrok: nezávislé fiskální instituce; zpožděné platby veřejného sektoru; systémy indexace; důchodový systém; reforma veřejné správy; výdaje na zdravotní péči. Omezená opatření: komplexní přezkum výdajů; přezkum daňového systému

FR || V souladu bez rezervy || Fiskální úsilí v letech 2013 i 2014 realizováno || není relevantní || Omezený pokrok* || Pokrok: důchodový systém Omezená opatření: přezkum výdajů; daňový systém; decentralizace

IT || Riziko nesouladu || není relevantní || Doporučená hodnota pro dluh v roce 2013 splněna, v roce 2014 ohrožena || Omezený pokrok || Omezená opatření: veřejné výdaje; daňová politika

LU || Riziko nesouladu || není relevantní || Významné odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle || Určitý pokrok || Pokrok: střednědobý rozpočtový rámec

MT || Riziko nesouladu || Hlavní cíl v roce 2013 splněn, fiskální úsilí ohroženo v letech 2013 i 2014 || není relevantní || Omezený pokrok* || Pokrok: fiskální rámec; efektivita veřejné správy (zůstávají rizika týkající se přijetí a zavedení); zdravotní péče (informace jsou neprůkazné) Omezená opatření: důchodový systém

NL || V souladu bez rezervy || Fiskálního úsilí dosaženo v letech 2013 i 2014 || není relevantní || Určitý pokrok* || Pokrok: fiskální rámec; trh s bydlením (provedení dřívějších reforem) Omezená opatření: důchodový systém; slevy a úlevy na dani

AT || Obecně v souladu || Trvalá náprava nadměrného schodku v roce 2013 || Určité odchýlení od postupu korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle || Určitý pokrok || Pokrok: důchodový systém; trh práce Omezená opatření: navázání důchodových dávek na změny střední délky života; harmonizace věku odchodu do důchodu

SI || V souladu bez rezervy || Fiskálního úsilí dosaženo v letech 2013 i 2014 || není relevantní || Omezený pokrok* || Pokrok: daňový systém; fiskální rámec; dlouhodobá péče Omezená opatření: důchodový systém

SK || Obecně v souladu || Trvalá náprava v roce 2014 ohrožena – dosaženo fiskálního úsilí || Určité odchýlení od postupu korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle || Omezený pokrok || Pokrok: daňový systém (výběr) Omezená opatření: důchodový systém; daňová politika; zdravotní péče; rozpočtová pravidla

FI || Riziko nesouladu || není relevantní || Významné odchýlení od postupu korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, překročení 60% hranice v roce 2014 || Určitý pokrok || Pokrok: efektivita veřejného sektoru; finance komunálního sektoru; důchodová reforma

PŘÍLOHA 2: POSTUP PŘI MAKROEKONOMICKÉ NEROVNOVÁZE 2.1 Přehled výsledků uplatňování postupu

|| Závěry zprávy mechanismu varování || Závěr po hloubkovém přezkumu || Poznámky

Nerovnováhy || z toho nadměrné nerovnováhy

podle názoru Komise || doporučení Komise, aby je Rada uznala || formálně uznané Radou

2012 || Hloubkové přezkumy mají být vypracovány pro 12 členských států: BE, BG, DK, ES, FR, IT, CY, HU, SI, SE, FI, UK. Hloubkové přezkumy nejsou potřebné pro 11 členských států (tj. nevykazují nerovnováhy): CZ, DE, EE, LV, LT, LU, MT, NL, PL, AT, SK. Země, s nimiž byl sjednán program pomoci (4): EL, IE, PT, RO. || Všechny členské státy (12), pro něž byl vypracován hloubkový přezkum. || Žádné. || Žádné. || Žádné. || Případy Kypru a Španělska byly velmi těsné (Komise označila nerovnováhy v těchto zemích za velmi závažné). Jelikož obě tyto země krátce nato požádaly o finanční pomoc (byť každá o jiný druh), lze mít zpětně za to, že zjištěná nerovnováha měla být označena za nadměrnou. Komise kvalifikovala nerovnováhy ve Francii, Itálii, Maďarsku a Slovinsku jako závažné.

2013 || Hloubkové přezkumy mají být vypracovány pro 14 členských států: BE, BG, DK, ES, FR, IT, HU, CY, MT (nově), NL (nově), SI, SE, FI, UK. Hloubkové přezkumy nejsou potřebné pro 9 členských států (tj. nevykazují nerovnováhy): CZ, DE, EE, LV, LT, LU, PL, AT, SK. Země, s nimiž byl sjednán program pomoci (5): EL, IE, PT, RO a krátce po zveřejnění zprávy mechanismu varování: CY. ES nebylo považováno za zemi se sjednaným programem pomoci, jelikož měly její ozdravný program i finanční pomoc sektorový charakter. || Všechny členské státy (13), pro něž byl vypracován hloubkový přezkum. || ES, SI. || Žádné. || Žádné. || Hloubkový přezkum pro Kypr nebyl formálně vypracován, neboť mezi zveřejněním zprávy mechanismu varování a hloubkových přezkumů byla uzavřena dohoda o finanční pomoci. K nerovnováhám ve Francii, Itálii a Maďarsku Komise uvedla, že vyžadují rozhodné řešení. Bez ohledu na to, že byly ve Slovinsku a ve Španělsku v roce 2013 zjištěny nadměrné nerovnováhy, nápravná složka ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze nebyla použita, a to vzhledem ke kvalitě kroků navržených v národních programech reforem a programech stability. Namísto toho Komise zahájila zvláštní, ale neformální monitorování těchto dvou členských států a ponechala otevřenu možnost aktivovat nápravnou složku v pozdější fázi.

2014 || Hloubkové přezkumy mají být vypracovány pro 17 členských států: BE, BG, DE (nově), DK, IE (nově, po úspěšném dokončení ozdravného programu a opětovném zapojení do standardních postupů), ES, FR, HR (nově, po přistoupení), IT, LU (nově), HU, MT, NL, SI, SE, FI, UK. Hloubkové přezkumy nejsou potřebné pro 7 členských států (tj. nevykazují nerovnováhy): CZ, EE, LV, LT, PL, AT, SK. Země, s nimiž byl sjednán program pomoci (4): EL, CY, PT, RO || Všechny členské státy, pro něž byl vypracován hloubkový přezkum, s výjimkou DK, MT a LU, u nichž nebyla zjištěna nerovnováha (14). || IT, HR, SI. || Žádné || Žádné || K nerovnováhám v Irsku, Španělsku, Francii, Itálii a Maďarsku Komise uvedla, že vyžadují rozhodné řešení. V řadě fází byla některá řešení použita vůbec poprvé: – „deeskalace“ v případě postupu u Španělska, tedy přechod od nadměrné nerovnováhy k nerovnováze; – ve třech případech nebyly na základě hloubkového přezkumu zjištěny žádné nerovnováhy: (DK, LU, MT); – hloubkový přezkum byl poprvé vypracován v zásadě z důvodu velmi vysokého přebytku běžného účtu (v případě Německa); – země, která ukončila program pomoci (Irsko), byla opět zapojena do postupu při makroekonomické nerovnováze. Stejně jako v roce 2013 nebyla nápravná složka aktivována, neboť Komise měla za to, že opatření uvedená v národních programech reforem, programech stability a konvergenčních programech jsou dostatečně ambiciózní. Namísto toho Komise oznámila zvláštní monitorování provádění politiky v případě Itálie, Chorvatska a Slovinska (nadměrné nerovnováhy), ale také u Irska a Španělska (na základě dohledu po ukončení programu) a Francie.

2.2 Povaha nerovnováh a nadměrných nerovnováh zjištěných v letech 2012–2014

|| Rok || Povaha nerovnováh

BE || 2012 || Nerovnováha: Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat další pozornost makroekonomickému vývoji v oblasti vnější konkurenceschopnosti zboží a zadluženosti, zvláště pokud jde o vysoký veřejný dluh.

|| 2013 || Nerovnováha: I nadále si vyžaduje pozornost makroekonomický vývoj v oblasti vnější konkurenceschopnosti zboží a zadluženosti, zejména pokud jde o dopady vysoké úrovně veřejného dluhu na reálnou ekonomiku.

|| 2014 || Nerovnováha: Pozornost si i nadále zasluhuje vývoj v souvislosti s vnější konkurenceschopností zboží, neboť její přetrvávající zhoršování by ohrozilo makroekonomickou stabilitu.

BG || 2012 || Nerovnováha: Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost úrovni vnějšího zadlužení, jakož i určitým prvkům makroekonomického vývoje týkajícím se snižování zadlužení podnikatelského sektoru a také postupu korekce prostřednictvím trhů práce.

|| 2013 || Nerovnováha: I nadále si vyžaduje pozornost dopad snižování zadlužení podnikatelského sektoru, jakož i průběžná korekce vnějších pozic, konkurenceschopnosti a trhů práce.

|| 2014 || Nerovnováha: Pomalu postupující přizpůsobování trhu práce si vyžaduje politický zásah, zatímco korekce vnější pozice a snižování zadlužení podniků zdárně pokračují.

DK || 2012 || Nerovnováha: Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost některým prvkům makroekonomického vývoje, především těm, které jsou základem vnější konkurenceschopnosti, a potenciálním rizikům spojeným se zadlužeností domácností.

|| 2013 || Nerovnováha: Pokračující korekce na trhu rezidenčních nemovitostí a vysoká úroveň zadlužení domácností a soukromého sektoru, stejně jako klíčové faktory vnější konkurenceschopnosti si zasluhují trvalou pozornost.

|| 2014 || Ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze se již nejedná o nerovnováhu: Nápravná opatření na trhu s bydlením a dopady vysoké zadluženosti soukromého sektoru na reálnou ekonomiku a stabilitu finančního sektoru se zdají být pod kontrolou. Stávající vývoj, jakož i klíčové faktory vnější konkurenceschopnosti však vyžadují trvalé sledování.

DE || 2014 || Nerovnováha: Přebytek běžného účtu je dlouhodobě velmi vysoký, což odráží vysokou konkurenceschopnost a vysoký objem úspor investovaných v zahraničí. Tento stav může svědčit i o skutečnosti, že domácí růst zůstává potlačen a ekonomické zdroje nemusí být účinně rozdělovány. I když v důsledku přebytků běžného účtu nevznikají obdobná rizika jako v případě velkých schodků, zasluhuje si velikost a trvalý charakter přebytku běžného účtu v Německu vysokou pozornost. Potřeba opatření, která by snížila riziko nepříznivých dopadů na fungování domácího hospodářství a eurozóny, je zvláště velká zejména vzhledem k velikosti německého hospodářství.

IE || 2014 || Nerovnováhy, které vyžadují zvláštní monitorování a rozhodné kroky: Vývoj ve finančním sektoru, zadlužení soukromého a veřejného sektoru a s ním spojený značný objem hrubých a čistých vnějších závazků i situace na trhu práce svědčí o přetrvávajících rizicích.

ES || 2012 || Velmi vážná nerovnováha: Aby se zabránilo případným nepříznivým dopadům na fungování ekonomiky a hospodářské a měnové unie, je třeba podrobně sledovat makroekonomický vývoj, především pokud jde o významnou úroveň dluhu soukromého sektoru, silně negativní vnější pozici a finanční sektor, které byly ovlivněny vývojem trhu s bydlením, a věnovat těmto otázkám naléhavou pozornost v rámci hospodářské politiky.

|| 2013 || Nadměrná nerovnováha: Velmi vysoké domácí a vnější zadlužení nadále představuje rizika pro růst a finanční stabilitu. Rozhodná politická opatření na úrovni EU a Španělska vedla k viditelné úpravě toků, snížení finančních nákladů a omezení bezprostředních rizik.

|| 2014 || Nerovnováhy, které vyžadují zvláštní monitorování a rozhodné kroky: V řadě hledisek zjevně pokročila korekce nerovnováh, které byly v uplynulém roce identifikovány jako nadměrné, a v důsledku návratu ke kladným hodnotám růstu se snížila rizika. Vzhledem k rozsahu a vzájemné vnitřní provázanosti nerovnováh, a konkrétně k vysoké výši domácího a vnějšího dluhu, však přesto rizika stále přetrvávají. Komise bude pokračovat ve zvláštním monitorování programových opatření, jež Španělsku v rámci evropského semestru doporučila Rada, a bude o něm podávat pravidelné zprávy Radě a Euroskupině. Toto monitorování se bude opírat o dohled po ukončení ozdravného programu.

FR || 2012 || Vážná nerovnováha: Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost některým prvkům makroekonomického vývoje v oblastech vývozní výkonnosti a konkurenceschopnosti.

|| 2013 || Nerovnováhy, které vyžadují zvláštní monitorování a rozhodné kroky: Zhoršení obchodní bilance a konkurenceschopnosti na základě nákladových i nenákladových faktorů v kontextu zhoršující se vnější pozice a vysokého veřejného zadlužení si zasluhuje trvalou pozornost. Potřeba opatření, která by snížila riziko nepříznivých dopadů na fungování francouzského hospodářství a hospodářské a měnové unie, je zvláště velká zejména vzhledem k velikosti francouzského hospodářství.

|| 2014 || Nerovnováhy, které vyžadují zvláštní monitorování a rozhodné kroky: Zhoršení obchodní bilance a konkurenceschopnosti, jakož i dopady vysokého zadlužení veřejného sektoru si zasluhují trvalou pozornost. Potřeba rozhodných opatření, která by snížila riziko nepříznivých dopadů na fungování francouzského hospodářství a eurozóny, je zvláště velká zejména vzhledem k velikosti francouzského hospodářství a možným dopadům na fungování eurozóny. Vzhledem k tomu, že již v hloubkovém přezkumu v roce 2013 byla zdůrazněna nutnost příslušných opatření, zahájí Komise zvláštní monitorování programových opatření, jež Francii v rámci evropského semestru doporučila Rada, a bude o něm podávat pravidelné zprávy Radě a Euroskupině.

HR || 2014 || Nadměrná nerovnováha: Opatření jsou nutná s ohledem na zranitelnost, jež je důsledkem vysokých vnějších závazků, snižující se výkonnosti vývozu, vysoké zadluženosti podniků a rychle se zvyšujícího dluhu veřejných rozpočtů, to vše ve spojení s nízkým růstem a nízkou korekční kapacitou.

IT || 2012 || Vážná nerovnováha: Pozornost je třeba věnovat makroekonomickému vývoji v oblasti exportní výkonnosti, jelikož Itálie ztrácí vnější konkurenceschopnost již od přijetí eura. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, mělo by být vzhledem k vysokému veřejnému dluhu hlavní prioritou posílení potenciálu růstu.

|| 2013 || Nerovnováhy, které vyžadují zvláštní monitorování a rozhodné kroky: Exportní výkonnost a související ztráta konkurenceschopnosti, jakož i vysoké veřejné zadlužení v prostředí nízkého růstu si zasluhují trvalou pozornost v rozsáhlém programu reforem, které by měly snížit riziko nepříznivých dopadů na fungování italského hospodářství a hospodářské a měnové unie, zejména s ohledem na velikost italského hospodářství.

|| 2014 || Nadměrná nerovnováha: Pozornost naléhavě vyžadují důsledky vysoké úrovně veřejného dluhu a nedostatečné vnější konkurenceschopnosti, jejichž skutečná příčina tkví v dlouhodobě stagnujícím růstu produktivity. Rozhodná opatření, která by snížila riziko nepříznivých dopadů na fungování italského hospodářství a eurozóny, jsou zapotřebí zejména vzhledem k velikosti italského hospodářství.

CY || 2012 || Velmi vážná nerovnováha: Makroekonomický vývoj, který se odráží v běžném účtu, veřejných financích a ve finančním sektoru, vyžaduje pozorné sledování a neodkladnou pozornost v rámci hospodářských politik, aby se odvrátily veškeré nepříznivé dopady na fungování hospodářství a hospodářské a měnové unie.

HU || 2012 || Vážná nerovnováha: Aby se snížilo vysoké riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat velkou pozornost některým prvkům makroekonomického vývoje, jako je vysoká záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí a veřejný dluh.

|| 2013 || Nerovnováhy, které vyžadují zvláštní monitorování a rozhodné kroky: Probíhající korekce vysoce záporné čisté investiční pozice vůči zahraničí, způsobená z velké míry snižováním zadluženosti soukromého sektoru v prostředí vysokého veřejného dluhu a křehkého podnikatelského prostředí, vyžaduje nadále velkou pozornost, aby se snížilo vysoké riziko nepříznivých účinků na fungování hospodářství.

|| 2014 || Nerovnováhy, které vyžadují zvláštní monitorování a rozhodné kroky: Probíhající korekce vysoce záporné čisté pozice vůči zahraničí, vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení v kontextu ohroženého finančního sektoru a klesající vývozní výkonnost nadále vyžadují bedlivou pozornost, aby se snížilo vysoké riziko nepříznivých účinků na fungování ekonomiky.

LU || 2014 || Ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze se nejedná o nerovnováhu: Problémy vyplývají[cí] z modelu růstu založeného na efektivním finančním sektoru, který se s krizí vyrovnal dobře. Pokles konkurenceschopnosti výroby, vývoj na trhu s bydlením a vysoká zadluženost soukromého sektoru však přesto vyžadují další monitorování.

MT || 2013 || Nerovnováhy: Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí zasluhuje pozornost, zatímco rozsáhlý finanční sektor, a zejména silná vazba mezi na domácí trh orientovanými bankami a trhem nemovitostí představují výzvy pro finanční stabilitu a vyžadují další sledování.

|| 2014 || Ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze se již nejedná o nerovnováhu: Zadluženost sice zůstává vysoká, rizika pro udržitelnost dluhu soukromého a veřejného sektoru a pro stabilitu finančního sektoru se zdají být pod kontrolou, ačkoli je nutné je nadále monitorovat.

NL || 2013 || Nerovnováhy: Pozornost si zasluhuje makroekonomický vývoj, pokud jde o dluh soukromého sektoru a tlaky na snižování zadlužení, rovněž ve spojení s přetrvávající neefektivností trhu s bydlením. Ačkoli vysoký přebytek běžného účtu nepřináší podobné riziko jako velké schodky, Komise bude rovněž i nadále sledovat vývoj běžného účtu této země.

|| 2014 || Nerovnováhy: Pozornost si zasluhuje makroekonomický vývoj, pokud jde o dluh soukromého sektoru a probíhající snižování zadluženosti, ve spojení s přetrvávající neefektivností trhu s bydlením. Ačkoli vysoký přebytek běžného účtu nepřináší obdobná rizika jako rozsáhlé schodky a částečně souvisí s nutností snižování zadluženosti, bude Komise vývoj běžného účtu v Nizozemsku sledovat v rámci evropského semestru.

SI || 2012 || Vážná nerovnováha: Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba podrobně sledovat makroekonomický vývoj týkající se snížení pákového efektu v podnikovém sektoru a stabilitu bank a nepříznivý, avšak méně naléhavý vývoj vnější konkurenceschopnosti.

|| 2013 || Nadměrná nerovnováha: Doposud byla úroveň soukromého a veřejného dluhu pod varovnými prahovými hodnotami srovnávacího přehledu a rovněž čistý zahraniční dluh je relativně pod kontrolou. V situaci zrychlujících se negativních hospodářských trendů je však riziko pro stabilitu finančního sektoru vyplývající ze zadluženosti společností a jejího snižování výrazné, a to i prostřednictvím vzájemné vazby s úrovní státního dluhu. Tato rizika zesilují omezená přizpůsobivost trhu práce a kapitálového trhu a hospodářská struktura, pro kterou je typické státní vlastnictví. Období nejistoty, pokud jde o další strategii, a právních překážek zpomalujících reformy bránily Slovinsku v odpovídajícím řešení těchto nerovnováh a posílení přizpůsobivosti, což zvýšilo jeho zranitelnost v době vysokého napětí souvisejícího s financováním veřejných rozpočtů.

|| 2014 || Nadměrná nerovnováha: Nerovnováha se během posledního roku zmírnila díky makroekonomickým korekcím a provedení důsledných opatření ze strany Slovinska. Rozsah nutných nápravných opatření však ukazuje na to, že stále přetrvávají podstatná rizika. Komise bude pokračovat ve zvláštním monitorování programových opatření, jež doporučila Slovinsku Rada v rámci evropského semestru, a bude o něm podávat pravidelné zprávy Radě a Euroskupině.

FI || 2012 || Nerovnováha: Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost některým prvkům makroekonomického vývoje týkajícím se konkurenceschopnosti.

|| 2013 || Nerovnováha: Značné zhoršení pozice běžného účtu a slabá exportní výkonnost v důsledku restrukturalizace průmyslu, jakož i nákladové a nenákladové faktory konkurenceschopnosti vyžadují trvalou pozornost.

|| 2014 || Nerovnováha: Nadále je třeba věnovat pozornost slabé exportní výkonnosti během posledních let v důsledku restrukturalizace průmyslu a nákladovým i nenákladovým faktorům konkurenceschopnosti.

SE || 2012 || Nerovnováha: Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost některým prvkům makroekonomického vývoje týkajícím se dluhu v soukromém sektoru a trhu s bydlením.

|| 2013 || Nerovnováha: Makroekonomický vývoj, pokud jde o dluh soukromého sektoru a snižování zadlužení, ve spojení s přetrvávající neefektivností trhu s bydlením, si zaslouží trvalou pozornost. Ačkoli vysoký přebytek běžného účtu nepředstavuje podobné riziko jako velké schodky v jiných zemích, bude Komise i nadále sledovat vývoj běžného účtu této země.

|| 2014 || Nerovnováha: Pozornost si nadále zasluhuje vývoj ohledně zadluženosti domácností spolu s neefektivním trhem s bydlením. Ačkoli vysoký přebytek běžného účtu nepřináší obdobná rizika jako rozsáhlé schodky a částečně souvisí s nutností snižování zadluženosti, bude Komise vývoj běžného účtu ve Švédsku sledovat v rámci evropského semestru.

UK || 2012 || Nerovnováha: Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost makroekonomickému vývoji v oblasti zadlužení domácností a trhu s bydlením, stejně jako nepříznivému, avšak méně naléhavému vývoji vnější konkurenceschopnosti.

|| 2013 || Nerovnováha: Pozornost i nadále vyžaduje makroekonomický vývoj v oblasti zadlužení domácností související s vysokou mírou hypotečních úvěrů a charakteristikou trhu s bydlením, jakož i nepříznivý vývoj vnější konkurenceschopnosti, zejména pokud jde o vývoz zboží a nízký růst produktivity.

|| 2014 || Nerovnováha: Pozornost i nadále vyžaduje vývoj v oblasti zadlužení domácností, který souvisí s vysokou úrovní hypotečního zadlužení a strukturálními charakteristikami trhu s bydlením, jakož i nepříznivý vývoj, pokud jde o podíly na exportních trzích.

2.3 Kritéria použitá při uplatňování postupu při makroekonomické nerovnováze

Při uplatňování tohoto postupu Komise zvažovala následující kritéria. Zaprvé: nerovnováha je úzce spjata s udržitelností. Jsou-li trend nebo situace neudržitelné, hrozí v konečném důsledku prudké korekce. Takovými trendy mohou být ztráty konkurenceschopnosti, které by mohly ohrozit vysokou míru ekonomické aktivity a zaměstnanosti, nebo vývoj úvěrů a cen aktiv v podobě bublin, které nejsou vlivem mylných očekávání okamžitě korigovány prostřednictvím trhů. Udržitelnost se však netýká pouze těchto strukturálních slabin, které se akumulují po dlouhou dobu; může se týkat také slabin ve finančním sektoru, které vznikají za určitých okolností (v důsledku vnějších otřesů nebo vnitřního vývoje nebo problémů ve vnitrostátní regulaci finančního sektoru), které mohou rychle ohrozit finanční stabilitu a rozšířit se do celé ekonomiky. K prudkým a poškozujícím korekcím by mohlo dojít, pokud daná země ztratí přístup na finanční trhy nebo pokud se zhoršuje její kapacita financování. Zadruhé: nerovnováhy mohou být projevem silně deformovaného umisťování zdrojů. K tomu může dojít například tehdy, když vnitrostátní či přeshraniční finanční toky vedou k nadměrné expanzi jednoho odvětví. To se může samo o sobě stát neudržitelným, jak se ukázalo třeba v případě velké expanze stavebnictví nebo přebujelého sektoru vládních institucí. Tento ukazatel doplňuje posuzování udržitelnosti tím, že zahrnuje v rámci nerovnováhy situace, jež mohou být sice finančně udržitelné jako takové, ovšem mají vysoké sociální a ekonomické náklady. Takovou situaci představují dlouhodobě vysoké přebytky běžného účtu. Pro danou zemi sice nepředstavují z hlediska vnější udržitelnosti problém[14], ovšem mohou svědčit o deformovaném umisťování zdrojů do odvětví obchodovatelných statků, chybějící poptávce a nedostatečných investicích, což doléhá na tvorbu kapitálu a brzdí střednědobý růstový potenciál. Zatřetí: nerovnováhy ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze způsobují negativní přelévání do partnerských zemí[15]. Toto přelévání sice samo o sobě obecně vzato nerovnováhu nepředstavuje, ovšem zhoršuje jiné nerovnováhy, například vysoké schodky nebo přebytky běžného účtu. V praxi se Komise snažila posoudit makroekonomické riziko (přičemž zvažovala jak pravděpodobnost nepříznivého vývoje, tak jeho dopad na růst, zaměstnanost a finanční stabilitu pro každou zemi a pro EU a eurozónu jako celek) z hlediska konkrétní situace a dynamiky a s ohledem na politiky, které jsou realizovány.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy; nařízení (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně. Přestože směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států je součástí balíčku šesti právních aktů, není zahrnuta do tohoto přezkumu. Její přezkum se řídí samostatným časovým plánem s lhůtou do 14. prosince 2018.

[2] U těchto různých nařízení je stanoveno, že by přezkum měl být proveden do 14. prosince 2014.

[3] COM(2014) 61 final ze dne 6. února 2014.

[4] Pakt o stabilitě a růstu byl ve své původní podobě zřízen v roce 1997, aby umožnil koordinaci fiskálních politik jednotlivých členských států, a tak zajistil, že neudržitelné fiskální politiky neohrozí společnou měnovou politiku zaměřenou na cenovou stabilitu. Pakt má dvě složky. Účelem preventivní složky je zajistit, aby veřejné finance členských států byly dostatečně silné na to, aby vytvářely makroekonomickou stabilitu a fiskální prostor k řešení případných hospodářských šoků. Základním požadavkem je, aby členský stát dosáhl střednědobého rozpočtového cíle a udržel ho, tento cíl je přitom stanoven jako referenční rozpočtová hodnota pro příslušnou zemi vyjádřená strukturálně (tedy v cyklicky očištěném vyjádření a bez vlivu jednorázových a dočasných opatření). Účelem nápravné složky, kterou je postup při nadměrném schodku, je napravit závažné chyby rozpočtové politiky. Základem této složky jsou prahové hodnoty schodku a dluhu ve výši 3 % a 60 % HDP.

[5] V příloze 1.1 jsou shrnuty změny, které do Paktu o stabilitě a růstu zavedly balíčky šesti a dvou právních aktů.

[6] Příloha 1.5 obsahuje přehled závěrů tohoto hodnocení.

[7] Nařízení č. 1174/2011 a nařízení č. 1176/2011.

[8] Viz podrobné informace v příloze 2.

[9] Komise zveřejnila dvě zprávy týkající se zvláštního monitorování provádění politik ve Španělsku a Slovinsku na podzim a v zimě 2013-14.

[10] Formální přezkum byl proveden již dříve v tomto roce. Viz COM(2014) 61 final.

[11] Po ukončení programu začne členský stát podléhat postupu při makroekonomické nerovnováze a na základě analýzy provedené v rámci hloubkového přezkumu se rozhodne, zda se na něj bude vztahovat preventivní nebo nápravná složka tohoto postupu. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že vzájemná interakce mezi postupem při makroekonomické nerovnováze a ozdravnými programy byla velice hladká. Roční cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze však může způsobit poměrně dlouhou prodlevu mezi zvýšeným dohledem u končícího programu a monitorováním v rámci postupu při nadměrné nerovnováze (v případě přetrvávání nadměrné nerovnováhy i po programu), což je částečně kompenzováno dohledem po ukončení programu.

[12] Pro podrobnější analýzu pokroku strategie Evropa 2020 viz dokument Evropské komise Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, COM(2014) 130.

[13] Podrobnější informace jsou uvedeny v roční analýze růstu 2015, COM(2014) 906.

[14] Viz COM(2013) 790.

[15] Viz Quarterly Report on the Euro Area (Čtvrtletní zpráva o eurozóně), 2013 (2) a (3).