ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení

I.     POKROK PŘI PROVÁDĚNÍ PROGRAMU A ZÍSKANÉ POZNATKY

Energetická infrastruktura a inovace, hnací síly Evropského energetického programu pro hospodářské oživení (EEPR), jsou stále stejně důležité jako v roce 2009, kdy byl program EEPR zřízen. Mají klíčovou úlohu při zlepšování bezpečnosti dodávek energie, při plnění stávajících a budoucích cílů v oblasti energetiky a změny klimatu i při dokončení vnitřního trhu.

Nedávné politické události na Ukrajině a v Rusku opět ukázaly, jak je důležité zajistit bezpečnost dodávek zemního plynu. Oproti předchozí plynové krizi v roce 2009 již program EEPR prostřednictvím projektů, jako jsou například zpětné toky plynu, přispěl ke zvýšení odolnosti EU. Díky podpoře inovací v odvětví větrné energie na moři a v oblasti zachycování a ukládání uhlíku (CCS) program EEPR výrazně přispěl i k tomu, že se v EU zlepšilo využívání domácích zdrojů energie, např. větru či uhlí.

Informace o stavu provádění projektů EEPR jsou k dispozici na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/energy/eepr/doc/cswd_project_2014.pdf

V nedávném sdělení o evropské strategii energetické bezpečnosti, přijatém dne 28. května 2014[1], Komise potvrdila, jak důležité je pro posílení naší energetické bezpečnosti budovat kritickou infrastrukturu.

Infrastruktura a inovace budou klíčové pro dosažení cílů EU v oblasti změny klimatu a energetiky – ať už jde o stávající cíle 20/20/20 v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů, nebo cíle, které Komise nedávno navrhla na rok 2030. Projekty EEPR zaměřené na větrnou energii na moři již pro elektrizační soustavu vyrábějí elektřinu, a přispívají tak k cílům EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a emisí skleníkových plynů. Projekty financované v rámci Evropského fondu pro energetickou účinnost (EEEF) přispívají k energetické účinnosti. Význam projektů CCS v rámci programu EEPR spočívá v tom, že včas ukazují technologie, jichž je zapotřebí pro nákladově efektivní zmírňování emisí skleníkových plynů a pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Infrastruktura a inovace mají též klíčovou roli pro dokončení vnitřního trhu s energií a tvorbu propojení, díky nimž již nenastane situace, že by byl některý členský stát izolován od evropských plynárenských a elektroenergetických sítí.

V březnu 2014 vyzvala Evropská rada ke zvýšení úsilí zejména ve vztahu k provedení všech opatření, jejichž cílem je ve všech členských státech dosáhnout propojení alespoň 10 % jejich instalované kapacity výroby elektrické energie[2]. K dosažení tohoto cíle již projekty EEPR významně přispěly.

Projekty EEPR již významně přispěly k cílům EU a probíhající projekty jsou pro nově navržené cíle stejně relevantní jako doposud. V této zprávě se pro každou částí programu EEPR uvádí, jakého pokroku bylo dosaženo při provádění projektů i fondu EEEF. Vychází ze zprávy, která byla přijata v roce 2013[3], týká se provádění projektů v období od října 2013 do 31. srpna 2014 a plateb realizovaných v období od 1. července 2013 do 31. srpna 2014.

II.       CELKOVÉ PROVÁDĚNÍ PROJEKTU

Z 61 projektů jich bylo na konci roku 2013 po technické stránce zcela dokončeno již 30, přičemž příjemcům byla vyplacena celková částka ve výši 1 499 826 548 EUR.

Míra čerpání je i nadále nízká, ovšem jak lze vidět v pracovním dokumentu útvarů Komise v příloze, většina projektů je dokončena a organizátoři projektů předloží žádost o konečnou platbu do konce tohoto roku. To jen svědčí o obtížích při plánování takto velkých a komplikovaných projektů. Situaci organizátorů projektů navíc komplikuje jak složitost předmětných technologií (zejména pokud jde o integraci větrné energie na moři do elektrizační sítě a o CCS), tak i obtíže, kterým v souvislosti se zajištěním vhodného regulačního rámce čelí veřejné orgány na vládní i regulatorní úrovni, chybějící podpora veřejnosti, jakož i problémy související s ekologickými otázkami a zadáváním veřejných zakázek. Příčinou mnoha zpoždění je navíc i postup pro udělování povolení.

V současnosti bylo získáno zpět 42 milionů EUR nevyužitých prostředků z německého projektu CCS. U ukončených projektů elektrizační a plynárenské infrastruktury došlo ke zrušení závazků ve výši 12 milionů EUR. Částečně to lze vysvětlit tím, že konečné náklady jsou nižší než původně předpokládané náklady.

1.         Plynárenská a elektrizační infrastruktura

V rámci podprogramu EEPR pro infrastrukturu je podporováno 44 projektů ve třech hlavních oblastech.

Projekty provádějí provozovatelé přenosových soustav v jednotlivých členských státech nebo organizátoři projektů. Vyčleněna byla částka ve výši 2,268 miliardy EUR, z níž bylo příjemcům do dubna 2014 vyplaceno přibližně 897 973 693 EUR, tj. 40 %. Podmínkou čerpání je jasný závazek organizátorů projektu realizovat projekt prostřednictvím konečného rozhodnutí o investici.

Projekty se provádějí ve třech oblastech:

– projekty v oblasti plynárenské infrastruktury a ukládání: infrastrukturu pro přepravu plynu a obchodování s plynem v celé EU je třeba dále integrovat výstavbou chybějících propojení mezi členskými státy. Diverzifikace energetických zdrojů a tras EU by měla dále pokračovat, a to i v případě zkapalněného zemního plynu (LNG),

– projekty v oblasti zpětného toku plynu: za rusko-ukrajinské krize dodávek plynu v roce 2009 zůstala většina členských států ze střední a východní Evropy bez plynu, a to nikoli kvůli nedostatku plynu v Evropě, ale protože stávající infrastruktura postrádala technické vybavení a kapacity pro obrácení toků plynu ze směru východ–západ na směr západ-východ. Financování z programu EEPR poskytlo na řešení tohoto nedostatku podporu, a ve střední a východní Evropě je tak nyní k dispozici infrastruktura, která zpětné toky umožňuje. Nejvýznamnějšími příklady dokončených projektů jsou čtyři projekty v Rakousku, které poskytují lepší přístup všem sousedním zemím k rakouským úložištím v Baumgartenu, dva projekty na Slovensku, jež mají zajistit obousměrný tok plynu mezi Slovenskem a Českou republikou a mezi Slovenskem a Rakouskem, jakož i lepší přístup k podzemním zásobníkům plynu na Slovensku; tři projekty v České republice, jimiž se zvýšila přepravní kapacita severovýchodním směrem, a jeden projekt v Maďarsku umožňující bezpečný tok zemního plynu směrem západ–východ, tedy z Maďarska do Rumunska,

– projekty v oblasti elektrizační infrastruktury: integrace rostoucího objemu elektřiny z různých obnovitelných zdrojů vyžaduje obrovské investice do nové infrastruktury. Některé členské státy navíc vzhledem ke špatnému propojení se soustavami sousedních států a vnitřním trhem s energií stále zůstávají „energetickými ostrovy“.

1.1       Dosažený pokrok

K dnešnímu dni bylo dokončeno 27 z 44 projektů v oblasti infrastruktury (oproti devatenácti na počátku roku 2013). Kromě toho u čtyř projektů skončila finanční pomoc. V odvětví elektroenergetiky bylo dokončeno sedm projektů. Zbývajících pět projektů řádně pokračuje, přičemž některé z nich by měly být dokončeny v průběhu tohoto roku nebo nejpozději do roku 2015. V odvětví plynárenství bylo dokončeno 20 projektů. Osm projektů pokračuje podle plánu a čtyři projekty jsou nyní ve fázi finalizace. Většina projektů (dvanáct ze čtrnácti) v oblasti zpětného toku plynu a propojení ve střední a východní Evropě byla dokončena. Prostředky z programu EEPR pomohly zabezpečit financování projektů, a umožnily tak, aby byly tyto projekty bez zdržení uvedeny do provozu. Došlo tak ke zlepšení bezpečnosti i spolehlivosti plynárenské sítě, posílení bezpečnosti dodávek a diverzifikace a odstranění kritických úzkých míst.

Uvést lze několik příkladů: z prostředků z programu EEPR byly zabezpečeny přeshraniční kapacity pro plyn mezi Francií a Belgií a urychlilo se i jejich navýšení. Na belgické straně byly postaveny dvě nové kompresní stanice (Berneau a Winksele), které jsou již v provozu. Na francouzské straně proběhlo zadávací řízení na potrubí pro úseky Pitgam-Nedon a Cuvilly-Dierrey-Voisines a v současnosti probíhají příslušné stavební práce.

Prostředky z programu EEPR pomohly k rozšíření a posílení dánské přenosové soustavy, což umožnilo navýšení dodávek zemního plynu pro Švédsko i dovoz plynu z Německa prostřednictvím propojovacího bodu Ellund. V budoucnu může tento projekt trasami z Norska přes Dánsko nabídnout norský plyn spotřebitelům ve střední Evropě a v oblasti Baltského moře.

Dokončení dvou elektroenergetických propojení mezi Portugalskem a Španělskem v roce 2011 v regionech Douro a Algarve přispělo k napojení obnovitelných zdrojů energie. Prostředky z programu EEPR významně přispěly k modernizaci a rozšíření portugalské sítě, a tím zvýšily její přeshraniční kapacity ve vztahu ke Španělsku.

Z prostředků programu EEPR bylo také podpořeno zřízení prvního elektroenergetického propojení mezi Irskem a Velkou Británií. Toto propojení přispělo k posílení kapacit propojení a umožnilo integraci větrné energie na moři, čímž pro Irsko zvýšilo bezpečnost dodávek a diverzifikaci zdrojů energie.

Tři projekty programu EEPR v regionu Baltského moře se zaměřují na fungování vnitřního trhu s energií a na zajištění rovných podmínek. Jakmile budou tyto projekty dokončeny, přispějí významně ke zvýšení bezpečnosti dodávek, umožní obchodování s elektřinou a sníží závislost regionu na dovozu. V této souvislosti se díky prostředkům z programu EEPR urychlila výstavba podmořského elektrického propojení mezi Estonskem a Finskem (Estlink 2), které bylo uvedeno do provozu v březnu 2014. Estlink 2 je důležitým spojovacím článkem pro integraci budoucího energetického trhu mezi pobaltskými členskými státy a trhem Nord Pool Spot. Estlink 2 navíc zvýší i spolehlivost pobaltského elektroenergetického systému a zároveň sníží jeho závislost na dodávkách elektřiny z Ruska.

V odvětví zemního plynu však navzdory určitému pokroku vyvstaly značné obtíže u čtyř projektů, jež budou dokončeny v roce 2014. Jedná se o projekty Nabucco, Galsi, Poseidon a projekt zpětného toku v Rumunsku. V případě prvních tří projektů nedopadla příznivě obchodní jednání ohledně dodávek plynu. Projekt zpětného toku v Rumunsku nebylo možné realizovat z technických důvodů. 

1.2       ZÍSKANÉ ZKUŠENOSTI  

U projektů elektrizační a plynárenské infrastruktury došlo k významnému pokroku. Velká většina projektů (40 ze 44) je buď dokončena nebo postupuje. U některých projektů bylo prodlouženo konečné datum provedení (viz pracovní dokument útvarů Komise).

Program EEPR reálně zlepšuje fungování vnitřního trhu tím, že zajišťuje propojení mezi západními a východními částmi EU a zvyšuje v příslušných zemích a regionech bezpečnost dodávek. Bylo dosaženo některých zásadních milníků: projekty zpětného toku plynu jsou v provozu a umožnily předejít krizi dodávek plynu během nedávného chladného období v únoru 2012. Podpořené projekty v oblasti elektrizační infrastruktury dávají silný impuls pro dokončení vnitřního trhu. Projekty elektrizační soustavy přispějí k integraci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Dokončování celoevropské soustavy energetické infrastruktury úspěšně pokračuje díky odstranění úzkých míst a postupující integraci „energetických ostrovů“, jako jsou např. tři pobaltské státy, Pyrenejský poloostrov, Irsko, Sicílie a Malta.

K dnešnímu dni se předpokládá, že většina z třinácti probíhajících projektů by měla být dokončena v průběhu let 2014 a 2015, přičemž jen několik projektů bude probíhat až do roku 2017.

Při uplatňování EEPR se ukázalo, že některé projekty se zpozdily především kvůli postupům pro udělování povolení, regulačním obtížím u přeshraničních projektů a chybějící komerční životaschopnosti. V této souvislosti je z programu EEPR podporován rozvoj evropské politiky v oblasti energetické infrastruktury, která představuje hlavní prioritu energetické politiky. V hlavních směrech pro transevropskou energetickou infrastrukturu[4] jsou stanovena opatření pro včasný rozvoj projektů společného zájmu v osmi určených prioritních koridorech. Projekty společného zájmu mají zejména právo využívat pro udělení povolení zrychlené postupy (v délce maximálně tři a půl roku), jakož  i regulační pobídky s cílem usnadnit provádění přeshraničních projektů, a mohou být způsobilé pro financování z Nástroje pro propojení Evropy[5].

2. Projekty větrné energie na moři

2.1 Dosažený pokrok

Podprogram EEPR pro větrnou energii na moři sestával z devíti projektů, na něž byla udělena podpora ve výši 565 milionů EUR rozdělená do dvou hlavních oblastí činnosti:

· rozsáhlé testování, výroba a využití inovativních turbín a základových konstrukcí na moři (šest projektů); a

· podpora rozvoje modulových řešení pro integraci velkého množství přenášené větrné energie do elektrizační soustavy (tři projekty).

Tři z těchto projektů byly dokončeny a jeden byl ukončen předčasně. Na projekty byla vyplacena částka 226 981,500 EUR.

2.2    Dosažený pokrok podle odvětví

2.2.1 Pokrok v souvislosti s inovativními turbínami a konstrukcemi na moři

Od vydání poslední zprávy byly úspěšně dokončeny další dva projekty, Bard I a Borkum West II. Spolu s již ukončeným projektem Thornton Bank vzešlo z těchto tří projektů navýšení kapacity větrné energie o dodatečných 925 MW, jejíž zprovoznění se mohlo uskutečnit díky financování z programu EEPR.

Podle plánu postupuje i další projekt, Nordsee Ost, přičemž tato větrná elektrárna by měla být uvedena do provozu do konce roku 2014.

Provádění zbývajících dvou projektů, Aberdeen Offshore Wind Farm – Wind Deployment Centre a Global Tech I, se stále potýká se značnými obtížemi. U větrné elektrárny v Aberdeenu nastaly problémy se získáním povolení v oblasti plánování, což projekt zpozdilo – konečné investiční rozhodnutí má podle nejlepších odhadů padnout ve druhém čtvrtletí roku 2015 (s dokončením v roce 2018). K projektu Global Tech byla příslušná povolení získána, ovšem aby se v něm dále výrazněji postoupilo, je k němu třeba najít spoluinvestora. Komise i nadále situaci bedlivě sleduje, a nebude-li v příštích dvanácti měsících dosaženo uspokojivého pokroku, dané projekty ukončí.

2.2.2 Pokrok v souvislosti s integrací větrné energie do elektrizační soustavy

Dokončen byl projekt HVDC Hub. K realizaci zbývajících dvou projektů, Kriegers Flak a Cobra Cable, chybí několik let.

K projektu Kriegers Flak obdrželi organizátoři projektu nabídky do nabídkových řízení, jež jsou povinná pro konstrukci projektu. Už jen nabídky na několik klíčových technologických součástí značně přesahovaly cenu, která byla uvedena v rozpočtu. Organizátoři projektu tak museli za účelem snížení nákladů přehodnotit koncepci projektů. Toto hodnocení stále probíhá a Komise od organizátorů projektů očekává návrh na změnu projektu i jeho trvání. Návrh prověří z hlediska jeho slučitelnosti s programem EEPR. Pokud bude slučitelný, uskuteční se před přijetím konečného investičního rozhodnutí opětovně nabídkové řízení na některé součásti.

V případě projektu Cobra Cable došlo od vydání poslední zprávy ke značnému pokroku. Byla pozměněna grantová dohoda a opatření bylo prodlouženo do prosince 2017. Po uzavření této změny dohody zažádají organizátoři projektů o nezbytná povolení a zveřejní výzvy k předkládání nabídek, tak aby konečné investiční rozhodnutí bylo přijato ve druhém čtvrtletí roku 2016. Propojovací vedení by mělo být uvedeno do provozu o dva roky později.

3. Zachycování a ukládání CO2 (CCS)

Daný podprogram EEPR sestával z šesti projektů, na něž byla poskytnuta jedna miliarda EUR na podporu projektů, které by měly prokázat úplný proces zachycování, přepravy a ukládání CO2.

Stav ke dni 30. dubna 2014:

Dokončen byl jeden projekt, díky němuž vzniklo jedno pilotní zařízení pro zachycování, přepravu a ukládání CO2, které bylo i uvedeno do provozu. Tři projekty byly ukončeny předčasně. Dva projekty dosud probíhají. Na tyto projekty bylo vyplaceno 374 871 355 EUR.

Pokrok v souvislosti s CCS

Část projektu Compostilla, na niž se vztahoval grant z programu EEPR, byla dokončena v říjnu 2013 a vedla k úspěšnému vybudování tří pilotních zařízení pro zachycování, přepravu a ukládání CO2. Výsledky zkoušek provedených v těchto pilotních zařízeních i další přípravné práce přispěly ke sdílení znalostí v rámci sítě projektů CCS[6], která rovněž uveřejnila o daném projektu zprávu. Organizátoři projektu se následně rozhodli nepřistoupit k výstavbě demonstračního zařízení, na které by se již nevztahoval grant z programu EEPR. Pilotní zařízení budou i nadále sloužit jako velmi užitečná zkušební zařízení, která budou i nadále v provozu díky podpoře španělské vlády a své služby budou rovněž nabízet na trhu[7].

Zbývající dva projekty, ROAD (v Nizozemsku) a Don Valley (ve Spojeném království) se i nadále potýkají se značnými obtížemi při získávání nezbytných finančních prostředků na výstavbu i provoz.

V projektu Don Valley bylo dosaženo významného pokroku v přípravě výstavby infrastruktury pro přepravu CO2 a jeho ukládání v hlubinném zásobníku slané vody; budoucnost projektu Don Valley nicméně zcela závisí na získání provozní podpory britského režimu „Contract for Difference“ (režim rozdílové smlouvy). V srpnu 2014 zveřejnila vláda Spojeného království politický dokument, který nastiňuje její další postup, který by byl vhodný pro projekty v oblasti CCS jako např. projekt Don Valley. Komise bude pokračovat v jednání se zástupci projektu i s vládou Spojeného království o harmonogramu projektu a jeho vyhlídkách na dosažení příznivého konečného investičního rozhodnutí.

V případě projektu ROAD se nedostává finančních prostředků, což je převážně způsobeno nízkou cenu CO2, a to znamená, že bude zapotřebí najít dodatečné finanční prostředky. Při hledání řešení vynaložila Evropská komise značné úsilí ve snaze přivést ke spolupráci dotčené členské státy, které uznávají potenciál daného projektu, dotčené průmyslové partnery a Norsko. Součástí tohoto úsilí byl i návrh, aby všechny strany projekt předfinancovaly, a způsob, jak by prostředky z programu Horizont 2020 mohly být využity k aktivaci finančních prostředků z dalších členských států k financování provozní fáze projektu. Chybějící financování projektu ROAD je třeba vyřešit před 31. prosincem 2014, kdy končí dohoda o grantu z programu EEPR.

III         EVROPSKÝ FOND PRO ENERGETICKOU ÚČINNOST (EEEF)

Fond EEEF byl zřízen v červenci 2011 s příspěvkem EU ve výši 146,3 milionu EUR, aby podporoval projekty v oblasti energetické účinnosti. Zahrnuje příspěvek do fondu ve výši 125 milionů EUR (jenž doposud dosáhl celkové výše 265 milionů EUR[8]) a doplňuje jej grantová facilita pro technickou pomoc s rozpočtem ve výši 20 milionů EUR a 1,3 milionu EUR na činnosti ke zvýšení informovanosti.

Od hodnotící zprávy v polovině období, která byla přijata v listopadu 2013 jako součást poslední výroční zprávy EEPR, bylo schváleno dalších sedm projektů. Celkem bylo z fondu přiděleno 219 milionů EUR na třináct projektů, většinou v odvětví energetické účinnosti.

Celý příspěvek EU do fondu (125 milionů EUR) tak byl úspěšně přidělen na projektové investice do 31. března 2014, jak vyžaduje příslušné nařízení[9].

1. Dosažený pokrok

Fond

Na konci roku 2013 podepsal fond svoji druhou kapitálovou investici do zařízení na biomasu pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie v Rennes, která kopírovala obdobnou kapitálovou investici, taktéž ve Francii, ovšem v Orléansu. Fond EEEF dokončil též své první partnerství s finanční institucí: šlo o nástroj ekologického financování ve spolupráci s rumunskou bankou „Banka Transilvania“ na poskytování drobných půjček orgánům veřejné moci v Rumunsku společně s technickou pomocí na podporu projektů v oblasti energetické účinnosti. Úplný seznam schválených a podepsaných projektů je uveden v příloze této zprávy.

Technická pomoc

Z finančního krytí na technickou pomoc (20 milionů EUR) bylo podpořeno strukturování 20 projektů. Přibližně 2,2 milionu EUR z tohoto krytí zůstane nepřiděleno. Lze to vysvětlit tím, že většina dosud financovaných projektů technickou pomoc nepotřebovala. První projekty určené v zahajovací fázi fondu byly totiž na vyšší úrovni pokročilosti/vyspělosti a dokázaly se vyrovnat s časovými omezeními i cílem hospodářského oživení z daného nařízení. Podpora na technickou pomoc byla naposledy poskytnuta v roce 2013 orgánům veřejné moci z dánské obce Ringkøbing-Skjern na vypracování projektu týkajícího se biomasy, francouzskému regionu Rhône-Alpes na vypracování programu modernizace školních budov, sdružení Ore Valley Housing Association na vytvoření systému dálkového vytápění a španělskému městu Elche na vypracování programu veřejného osvětlení a modernizace budov.

Činnosti ke zvýšení informovanosti

Centrum EPEC[10] ukončilo kampaň pro zvýšení informovanosti, která se zaměřila na tři aspekty: podporu smluv o energetických službách v členských státech, pobídky k optimálnímu využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a šíření informací o nedávných změnách politiky a prioritách víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Na základě různých informačních přehledů a strategií pro jednotlivé země byly v různých členských státech pořádány semináře uzpůsobené konkrétním potřebám a následné činnosti.

2. Hlavní závěry a výhled

Fond úspěšně splnil svůj cíl, když do konce investičního období uvedeného v příslušném nařízení přidělil celý příspěvek EU a poskytl inovativní řešení pro financování na projekty v oblasti energetické účinnosti. Velmi užitečnou se ukázala být i technická pomoc, která měla podporovat orgány veřejné moci při přípravě projektů, jež budou následně financovány fondem.

Fond EEEF bude i nadále usilovat o vyvážený přístup k investicím a rozšíří své zeměpisné pokrytí, aby vyhověl různým potřebám evropských místních a regionálních orgánů veřejné moci. Fondu se do dnešních dnů podařilo postupně vytvořit spolehlivý přehled ziskových investic (v roce 2013 byl zaznamenán čistý zisk) a nyní bude aktivně hledat další přední investory pro vyšší pákový efekt příspěvku EU.

IV Celkové závěry

Program EEPR přinesl dobré výsledky. Většina projektů byla dokončena, zejména části programu týkající se propojení. Zvyšují odolnost EU při krizích týkajících se bezpečnosti dodávek a podílejí se i na dosahování cílů EU v oblasti energetiky a změny klimatu.

Úspěšný byl i fond EEEF: byl zřízen komerční fond, který bude i nadále růst, poskytovat řešení v oblasti financování a vytvářet zisky, jimiž se uhradí správní výdaje i dividendy pro akcionáře a splatí náklady na zřízení.

Největší problémy jsou v oblasti CCS. Jak již bylo uvedeno v předchozích zprávách, je to dáno mnoha různými faktory, z nichž nejdůležitější je změna ekonomického opodstatnění dané technologie oproti počátku programu EEPR. Komise i nadále vyvíjí veškeré politické úsilí pro další posun zbývajících dvou projektů; jejich úspěch bude nicméně záviset na zaujetí soukromých investorů a vlád členských států.

Provádění programu bylo v některých oblastech sice pomalejší, než se očekávalo, obecně to však bylo z důvodů, které jdou nad rámec přímé kontroly Komise. Zpoždění byla způsobena záležitostmi souvisejícími s povolováním projektů (např. projekt Aberdeen), problémy s náklady na inovační technologie (např. projekt Kriegers Flak), novými regulačními prvky na vnitrostátní úrovni (např. projekt Cobra Cable) i ztíženým přístupem k financování.

Navzdory těmto zpožděním má rozsáhlá infrastruktura, inovativní technologie a inovativní financování EU při dosahování cíle EU v oblasti bezpečnosti dodávek energie, vnitřního trhu a změny klimatu stále vysokou hodnotu. Tuto skutečnost zdůraznily Rada i Evropský parlament, když v novém finančním rámci navýšily finanční prostředky EU pro energetickou infrastrukturu a inovace, v rámci Nástroje pro propojení Evropy, pro Horizont 2020 a strukturální fondy. Dokončením zbývajících projektů programu EEPR se uvedené programy doplní a budou získány i cenné zkušenosti, na nichž se bude stavět při jejich realizaci.

[1]               COM(2014) 330 final

[2]               V evropské strategii energetické bezpečnosti se navrhuje tento cíl navýšit na 15 % do roku 2030.

[3]               COM (2013) 791 final

[4]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.

[5]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, Úř. věst. L 348, 20.12.2013 s. 129.

[6]               http://ccsnetwork.eu/

[7]               http://www.ciuden.es/index.php/en/tecnologias/instalaciones

[8]           Dalšími investicemi do fondu přispěly Evropská investiční banka (75 milionů EUR), Cassa Depositi e Prestiti SpA (CDP) (60 milionů EUR) a Deutsche Bank (DB) (5 milionů EUR).

[9]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky, Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5.

[10]             Evropské odborné centrum pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) je společnou iniciativou EIB, Evropské komise, členských států Unie a kandidátských zemí. Centrum EPEC pomáhá svým členům z veřejného sektoru posilovat kapacitu pro uzavírání transakcí v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. http://www.eib.org/epec/.

PŘÍLOHA 1

Platby v rámci EEPR

Celkové platby na projekty v programu EEPR (EUR) Stav ke dni 31. srpna 2014

BL || Rok || Celkem

Propojení || 2010 || 360 855 255,05

|| 2011 || 224 168 978,21

2012 || 129 803 680,81

2013 || 126 931 210,31

2014 || 56 214 568,83

Celkem |||| 897 973 693,21

CCS || 2010 || 193 746 614,74

2011 || 192 003 911,76

2012 || –5 616 118,92

2013 || 26 844 338,79

2014 || –32 107 391,30

Celkem |||| 374 871 355,07

VĚTRNÁ ENERGIE NA MOŘI || 2010 || 146 307 027,84

|| 2011 || 41 300 324,67

2012 || 15 624 303,94

2013 || 11 990 156,27

2014 || 11 759 687,45

Celkem |||| 226 981 500,17

Evropský fond pro energetickou účinnost ||||

|| 2011 || 30 000 000,00

|| 2012 || 934 251,15

2013 || 24 892 026,95

2014 || 32 333 453,99

Celkem || || 88 159 732,09

Celkový součet || 2010 || 700 908 897,63

2011 || 487 473 214,64

|| 2012 || 140 746 116,98

2013 || 190 657 732,32

2014 || 68 200 318,97

Celkem || || 1 587 986 280,54

Od plateb byly odečteny inkasní příkazy.