ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění a výsledcích programu Pericles na ochranu eura proti padělání za období 2006–2013

1.         Obecně

Program Pericles je programem pro výměnu, pomoc a odborné vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání. Program byl zaveden rozhodnutím Rady 2001/923/ES ze dne 17. prosince 2001 na období čtyř let (od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2005)[1]. Toto rozhodnutí bylo pozměněno dvěma rozhodnutími Rady: 2006/75/ES ze dne 30. ledna 2006[2] a 2006/849/ES ze dne 20. listopadu 2006[3], dále jen „rozhodnutí Pericles“. Rozhodnutí 2006/849/ES prodloužilo dobu trvání programu do 31. prosince 2013.

Ustanovení čl. 13 odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 2001/923/ES, ve znění rozhodnutí Rady 2006/849/ES, ukládá Komisi povinnost předložit do 30. června 2014 Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o provádění a výsledcích programu. Tato zpráva splňuje tento požadavek, pokud jde o prováděcí období 2006–2013, a navazuje na hodnocení provedené v roce 2013 a popsané v oddíle 2 této zprávy.

2.           Předchozí hodnotící zprávy

V čl. 13 odst. 3 písm. a) rozhodnutí Rady 2001/923/ES, ve znění rozhodnutí Rady 2006/849/ES, je zakotvena povinnost Komise zaslat Evropskému parlamentu a Radě nezávisle na provozovateli projektu zprávu, v níž zhodnotí význam, účinnost a efektivnost programu, spolu se sdělením, zda by měl tento program pokračovat a zda by měl být upraven, a spolu s vhodným návrhem. Toto hodnocení provedl útvar interního auditu a hodnocení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v průběhu roku 2013. Komise toto podrobné hodnocení zaslala Evropskému parlamentu a Radě spolu se sdělením COM/2013/588. Toto hodnocení se týká období od roku 2002 do první výzvy k podávání návrhů z roku 2012.

Aby posoudila efektivitu programu, vypracovala Komise navíc hodnocení v polovině programového období, tj. za období 2006–2010[4]. Komise toto hodnocení v polovině programového období využila i ve svém posouzení dopadů, které bylo připojeno k návrhu programu „Pericles 2020“ v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 (viz oddíl 4).

Tato zpráva se zabývá faktickým prováděním programu a výsledky v jednotlivých letech, jichž bylo dosaženo v období 2006–2013.

3.           Provádění programu[5] a výsledky

Na základě referenční částky 1 milion EUR v roce 2006 a 6,9 milionu EUR v období 2007–2013 činil roční příděl prostředků z programu Pericles 1 milion EUR, s výjimkou roku 2010 (0,9 milionu EUR).

Provádění programu Pericles bylo důkazem velkého zájmu členských států na ochraně eura proti padělání. V rámci jednání o víceleté strategii na zasedáních skupiny odborníků pro boj proti padělání eura (ECEG) se umožnilo přidělit 95,7 % celkové rozpočtu. Úřad OLAF musel ve třech po sobě jdoucích letech (2009, 2010, 2011) znovu přidělit rozpočtové prostředky, které byly v témže roce zrušeny, aby reagoval na požadavky členských států.

Z programu Pericles se v období 2006–2013 financovalo 113 projektů, přičemž 72 z těchto projektů pocházelo od příslušných orgánů členských států a 41 projektů představovalo iniciativu Komise / úřadu OLAF. Podrobnosti jsou k dispozici v příloze I[6].

Z hodnocení programu Pericles za rok 2013 vyplývá[7]: „Aktivity financované z programu mají obecně velký význam pro plnění specifických cílů. Mezi nejdůležitější aktivity patří vzdělávání, šíření informací a vytváření sítí. Velmi významné jsou rovněž výměny zaměstnanců a výukové nástroje. Přibližně 95 % prostředků v rámci programu bylo přiděleno na nejvýznamnější aktivity.“

Většina akcí, které se uskutečnily v období 2006–2013, byly semináře[8], vzdělávací akce, pracovní setkání a výměny zaměstnanců. Podrobnosti jsou k dispozici v příloze II[9].

Vybrané cílové skupiny a účastníci

Z hodnocení programu Pericles za rok 2013 vyplývá[10]: „Velmi významné jsou rovněž cílové skupiny programu. Nejvýznamnější cílovou skupinu představuje policie, která je rovněž cílovou skupinou nejvíce zapojenou do aktivit v rámci programu, které buď organizuje, nebo se jich účastní. Velký význam mají rovněž soudní orgány a národní centrální banky. Obě tyto cílové skupiny se účastní většiny aktivit v rámci programu, ačkoli z hodnocení vyplývá, že by větší zapojení soudních orgánů mohlo být žádoucí. Soukromý sektor, konkrétně finanční a bankovní sektor, je rovněž významnou cílovou skupinou, a to zejména v členských státech, které nejsou členy eurozóny, a ve třetích zemích, kde vnitrostátní orgány nabízejí vzdělávací akce jen výjimečně.“

Graf I a graf II: původ účastníků a profesní zkušenosti účastníků

Akcí financovaných z programu Pericles se celkově účastnilo 4 320 odborníků.

Pokud jde o původ, účastníci pocházeli z 83 zemí. Většina stážistů (51 %) byli státní příslušníci členských států, a to převážně ze zemí eurozóny. Celkově 73 % účastníků pocházelo z Evropy a 16 % stážistů bylo z Latinské Ameriky (hlavně z Kolumbie, Peru a Argentiny). Afrika byla zastoupena především státními příslušníky severoafrických zemí a stážisté z Asie pocházeli především z Číny[11].

Pokud jde o profesní zkušenosti, členové policejních orgánů představovali 64 % všech účastníků. Je to díky tomu, že v boji proti padělání eura jsou policejní orgány v první linii a k policii patří vyšetřovatelé i techničtí pracovníci. Důraz by měl být kladen i na členění různých dalších kategorií účastníků (36 %), včetně vysoké účasti zástupců centrálních bank (11 %) a soudních orgánů (7 %).

Díky tomu se v rámci provádění programu Pericles využil multidisciplinární a nadnárodní přístup, jak vyžaduje článek 3 rozhodnutí Pericles.

Obecně platí, že v každém roce provádění byli do programu zapojeni noví žadatelé[12], což podporuje snahu úřadu OLAF o diverzifikaci využívání prostředků z programu Pericles. Finanční prostředky z programu Pericles častěji využívaly země, které jsou nejvíce dotčeny paděláním eura, tj. Itálie, Španělsko a Německo. Lze doplnit, že důvody vedoucí k tomu, že některé členské státy o finanční prostředky nepožádaly, byly organizačního, a nikoli strukturálního charakteru.

Graf III: počet akcí v jednotlivých členských státech (granty v období 2006–2013)

Akce v rámci programu Pericles mimo EU

Akce v rámci programu Pericles se uskutečnily v EU i mimo EU podle toho, jaké byly specifické potřeby na ochranu eura proti padělání. Tím, že se v rámci programu provádějí akce zahrnující velmi citlivé regiony světa, došlo od vzniku programu Pericles ke konsolidaci jeho regionálního přístupu. Program se zaměřil hlavně na Latinskou Ameriku (kolumbijská a peruánská organizovaná trestná činnost představuje pro euro skutečnou hrozbu) a na oblasti v sousedství EU, jako je např. jihovýchodní Evropa (včetně Turecka a západního Balkánu), středomořský region a severovýchodní Evropa.

Zlepšení struktury a právních předpisů

Kromě zvyšování informovanosti a vzdělávání vedly akce v rámci programu Pericles k řadě zlepšení v oblasti struktury a právních předpisů, a to v členských státech i v třetích zemích. Kolumbie, Peru a Argentina mimo jiné vynaložily značné úsilí na zavedení takových struktur pro boj proti padělání, které odpovídají národním ústřednám v Evropské unii. Program Pericles pomohl tehdy přistupujícím zemím a novým členům v jejich úsilí při uplatňování acquis EU v konkrétní oblasti ochrany eura[13].

Komise využila výsledky akcí organizovaných v rámci programu Pericles při přípravě návrhu směrnice o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání[14]. Semináře organizované v rámci programu Pericles kladly hlavní důraz na nutnost povolit tytéž způsoby vyšetřování v boji proti padělání měny jako v boji proti jiné závažné organizované trestné činnosti. Tento závěr se promítl i do ustanovení návrhu směrnice.

4.         Další postup

Komise ve svém sdělení COM/2013/588 jasně uvedla, že výsledky hodnocení[15] provedeného v roce 2013 byly celkově velmi pozitivní. Program Pericles plně podpořili organizátoři i účastníci akcí realizovaných v rámci tohoto programu, kteří se vyjádřili pro pokračování programu i po roce 2013[16].

Dne 11. března 2014 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 331/2014[17], kterým se zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles 2020“), které zahrnuje období VFR 2014–2020. V současné době se provádí v rámci ročního pracovního programu na rok 2014, který je připojen k rozhodnutí o financování na rok 2014 (C(2014) 3427)[18].

Komise poskytne v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. 331/2014 Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o výsledcích tohoto programu.

[1] Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 50.

[2] Úř. věst. L 36, 8.2.2006, s. 40.

[3] Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 28.

[4] Toto hodnocení v polovině programového období tvoří přílohu III posouzení dopadů (SEK(2011) 1615 v konečném znění), které je připojeno k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program „Pericles 2020“ (KOM(2011) 913 v konečném znění).

[5] Tabulky popisující provádění programu v jednotlivých letech období 2006–2013 jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/anti_fraud/euro-protection/training/index_en.htm.

[6] Příloha I – Souhrnné statistiky provádění programu Pericles v období 2006–2013.

[7] Pracovní dokument útvarů, SWD(2013) 304 final, s. 45.

[8] Semináře: konference–vzdělávací akce–pracovní setkání.

[9] Příloha II – Tabulka podle typu aktivit financovaných z programu Pericles v období 2006–2013.

[10] Pracovní dokument útvarů, SWD(2013) 304 final, s. 45.

[11] Kategorie „ostatní“ zahrnuje účastníky ze Severní Ameriky a zástupce evropských a mezinárodních institucí.

[12] Příslušné vnitrostátní orgány podle čl. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

[13] Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, ve znění nařízení Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu, rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 16. září 2010 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (ECB/2010/14), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1210/2010 ze dne 15. prosince 2010 o ověřování pravosti euromincí a o zacházení s euromincemi nevhodnými pro oběh a nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím, ve znění nařízení Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008.

[14] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV. Směrnice vstoupila v platnost dne 22. května 2014. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV.

[15] Pracovní dokument útvarů, SWD(2013) 304 final.

[16] Posouzení dopadů (SEK(2011) 1615 v konečném znění), které je připojeno k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje

program „Pericles 2020“ (KOM(2011) 913 v konečném znění).

[17] Úř. věst. L 103, 5.4.2014, s. 1.

[18] Očekává se, že „návrh nařízení Rady, kterým se rozšiřuje použitelnost nařízení (EU) č. 331/2014, kterým se zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles 2020“) na nezúčastněné členské státy“, bude přijat do konce roku 2014. Toto nařízení vychází z návrhu Komise (KOM(2011) 913 v konečném znění), k němuž bylo připojeno posouzení dopadů, pracovní dokument útvarů, SEK(2011) 1615 v konečném znění.

Souhrnné statistiky provádění

PROGRAMU PERICLES v období 2006–2013

Pericles – souhrn provádění v období 2006–2013 ||

Rozpočtový rok || Počet akcí || Zahajující ČS (země hostící iniciativy KOM) || Hlavní cílové skupiny || Počet účastníků || Závazky na poskytnutí prostředků || Rozpočtové prostředky || Míra závazku ke dni 31. 12. příslušného roku ||

2006 || 12 || BE, DE, ES, HU, IT, PL, (RO) || Policie, soudní orgány, banky || 593 || 944 151 || 1 000 000 || 94,4 % ||

ČS       9     KOM    3 ||

2007 || 12 || BE, DE, ES, FR, IT || Policie, soudní orgány, banky || 477 || 801 522 || 1 000 000 || 80,2 % ||

ČS       7     KOM    5 ||

2008 || 11 || DE, ES, IT, FR, NL, (HR+ ME+TR) || Policie, soudní orgány, banky || 589 || 913 087 || 1 000 000 || 91,3 % ||

ČS       8     KOM    3    ||

2009 || 17 || BE, DE, FR, IT, PT, (HR+ME) || Policie, banky, soudní orgány || 548 || 1 004 631[1] || 1 000 000 || 100,5 % ||

ČS       8     KOM    9 ||

2010 || 17 || BE, ES, DE, EE, IT, PL, PT, (MK+RS+TR) || Policie, banky, soudní orgány || 572 || 902 956[2] || 900 000 || 100,3 % ||

ČS       12     KOM    5     ||

2011 || 15 || DE, ES, HU, IT, PL, PT, RO, || Policie, banky, soudní orgány || 660 || 1 044 506[3] || 1 000 000 || 104,5 % ||

ČS       10     KOM    5 ||

2012 || 16 || DE, EE, ES, FR, IT, RO, (AL+HR+MK+UA) || Policie, banky, soudní orgány || 649 || 995 847 || 1 000 000 || 99,6 % ||

ČS       11     KOM    5 ||

2013 || 13 || ES, IT, HR, LV, RO, (BG+EL+ME) || Policie, banky, soudní a celní orgány || 232[4] || 954 207 || 1 000 000 || 95,4 % ||

ČS       7     KOM    6 ||

CELKEM || 113 || BE, DE, EE, ES, FR, HR, HU, IT, LV, NL, PL, PT, RO (AL+BG+EL+ ME+MK+RS+ TR+UA) || Policie, banky, soudní orgány || 4 320 || 7 560 907 || 7 900 000 || 95,7 % ||

ČS       72     KOM    41 ||

[1] Celková částka činí více než 100 % dostupných rozpočtových prostředků kvůli opětovnému přidělení finančních prostředků, které byly v témže roce zrušeny.

[2] Viz předcházející poznámka pod čarou.

[3] Viz předcházející poznámka pod čarou.

[4] Tento číselný údaj vychází pouze ze závěrečných zpráv, které byly k dispozici. Několik závěrečných hodnotících zpráv týkajících se akcí z roku 2013 zatím nebylo předloženo.

Program Pericles

Rozdělení podle typu aktivit financovaných

                                                               v období 2006–2013

                                                              Typ aktivity ||                                                      Počet

                                               Konference ||                                                               10

                                                           Semináře: konference–vzdělávací akce–pracovní setkání ||                                                               22

                                      Vzdělávací akce / pracovní setkání ||                                                                 41

                                                                 Výměny zaměstnanců ||                                                                30

                                             Studie / výukové nástroje ||                                                                    7

                                                                    Ostatní (návštěvy odborníků a přeshraniční operace) ||                                                                         3

                                                         CELKEM ||                                                               113