ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v roce 2013

1.           Souvislosti výroční zprávy o činnostech v oblasti výzkumu a technologického rozvoje

Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje je vyhotovována podle článku 190 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Účelem této zprávy je poskytnout přehled hlavních opatření, která byla provedena ve vykazovaném roce.

2.           Širší politické souvislosti v roce 2013

V roce 2013 členské státy zahájily a provedly významné reformy s cílem zajistit návrat k udržitelnému hospodářskému růstu a prosperitě. Evropská komise přijala důležitá opatření, aby toto úsilí zvýšila a doplnila, včetně většího zapojení sociálních partnerů do rámce evropského semestru. Od počátku roku 2013 začalo proto postupné oživování evropského hospodářství, jež bylo patrnější ve druhém čtvrtletí roku 2013. Ačkoli se očekává, že oživení ekonomiky bude pokračovat, Evropská unie musí i nadále spolupracovat, aby posílila svou schopnost soutěžit v celosvětovém měřítku.

Navzdory přetrvávající složité ekonomické situaci v minulém roce dosáhla EU pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 tím, že podnítila pozitivní strukturální trendy, jako je zvyšování úrovně dosaženého vzdělávání, vytvoření udržitelnější skladby zdrojů energie, snižování uhlíkové náročnosti hospodářství a dosahování pokroku při plnění cíle týkajícího se investic do výzkumu a inovací ve výši 3 % HDP.

Pro posílení postavení Evropy jakožto globálního konkurenta a zajištění opětovného růstu jejího hospodářství mají investice do výzkumu a inovací zásadní význam. Výzkum a inovace proto i nadále tvoří podstatu programu EU pro inteligentní pracovní místa a růst a představují těžiště investic EU.

Program Horizont 2020, který byl zahájen koncem roku 2013, představuje finanční nástroj k provedení stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 „Unie inovací“. Nový rámcový program byl navržen s cílem zaměřit se na společenské výzvy a zabývat se jimi a podporovat hospodářskou prosperitu financováním vynikající vědy, technologií a inovací.

3.           Program Horizont 2020

Po řadě trojstranných jednání mezi orgány EU byl balíček Horizont 2020 přijat jasnou většinou jak dne 21. listopadu 2013 v Evropském parlamentu, tak i dne 3. prosince 2013 v Radě Evropské unie.

S rozpočtem EU (na období 2014–2020) ve výši 79,2 miliardy EUR v běžných cenách představuje nový rámcový program EU[1] přelom oproti minulosti – s významným zjednodušením, jež umožňuje větší účast, integraci výzkumu a inovací a přístup založený na výzvách. Program Horizont 2020 pomůže překlenout mezeru mezi výzkumem a trhem, přičemž současně dále posílí excelenci, a poskytne tudíž významné příležitosti k přeměně nových poznatků a technologických průlomů na vysoce inovativní služby a produkty.

Nový program má nejlepší předpoklady ke spojení veřejných a soukromých zdrojů financování na podporu inovativních společností v Evropě:

· Byly zajištěny větší soukromé investice, které se zabývají velkými společenskými výzvami a současně zvyšují průmyslovou konkurenceschopnost Evropy. Dne 10. července 2013 předložila Komise návrhy týkající se řady iniciativ v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru a partnerství v rámci veřejného sektoru, jež jsou součástí souboru opatření ve prospěch investic do inovací[2]. Tato partnerství budou jedním z klíčových prvků programu Horizont 2020, jelikož v důsledku spojení sil soukromého sektoru, EU a členských států umožní dlouhodobé inovační činnosti ve velkém měřítku, a to s rozpočtem ve výši více než 20 miliard EUR.

Byla zavedena opatření, která mají odstranit nedostatečnou dostupnost financování v Evropě, což je významná překážka při uvádění inovací na trh. Finanční nástroj pro sdílení rizik, který Evropská komise zřídila společně se skupinou Evropské investiční banky, zajistil, že ke každé miliardě EUR z rozpočtu EU mobilizovala EIB finanční prostředky ve výši 12 miliard EUR ve formě půjček a více než 30 miliard EUR na konečné investice do výzkumu a inovací. To od roku 2007 vedlo k dodatečným zdrojům ve výši až 40 miliard EUR, které byly určeny na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, jež by jinak nebyly financovány. V souladu s komplexním přístupem uplatňovaným v rámci programu Horizont 2020 se předpokládá, že opatření vytvoří důkladný systém podpory, který přinese prospěch zejména malým a středním podnikům a který v rámci celého programu usnadní jejich přístup k možnostem financování. Nový specializovaný nástroj určený malým a středním podnikům podporuje nejinovativnější nápady evropských malých a středních podniků, které mají velké ambice, pokud jde o další rozvoj, růst a internacionalizaci. V rámci cíle týkajícího se 20 % celkového financování určeného na společenské výzvy a specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ bylo 5 % přiděleno na trvalou veřejnou výzvu k předkládání návrhů v roce 2014/2015 a 7 % na celou dobu trvání programu.

Společně s přijetím politických rozhodnutí uskutečnila Komise potřebné přípravy na provádění nového programu.

a)           Pracovní programy v rámci programu Horizont na období 2014–2015

Dne 10. prosince 2013 přijala Evropská komise první pracovní program v rámci programu Horizont 2020. Komise stanovila priority financování ve dvouletém období, které výzkumným pracovníkům a podnikům poskytnou větší jistotu než dříve, pokud jde o směrování možností výzkumu a inovací v EU. Dne 11. prosince 2013 byly zveřejněny výzvy k předkládání návrhů. K hlavním bodům patří toto:

Malým a středním podnikům je věnována zvláštní pozornost, zejména prostřednictvím nového specializovaného nástroje. Jen v roce 2014 budou malé a střední podniky moci v rámci tohoto nového výhradního režimu požádat o granty na inovace ve výši 253 milionů EUR. Jak je stanoveno ve výzvách na období 2014/2015, na jednotlivé granty je vyčleněn celkový rozpočet ve výši téměř 20 milionů EUR, a to ze strany Evropské rady pro výzkum (téměř 14 milionů EUR) a v rámci akcí Marie Skłodowska-Curie (téměř 7 milionů EUR) na odbornou přípravu a mobilitu v oblasti výzkumu. S cílem pomoci odstranit inovační propast zahrnují opatření k rozšiřování účasti výzvy týkající se „vědeckých míst Evropského výzkumného prostoru“ (34 milionů EUR), opatření v rámci spolupráce (12 milionů EUR) v roce 2014 a v rámci vytváření partnerství (twinning) (74 milionů EUR) v roce 2015.

b)         Zjednodušení přístupu

Dne 4. prosince 2013 byla spuštěna nová verze portálu pro účastníky výzkumu a inovací, a to zavedením lepší kapacity v oblasti informačních technologií, modernějších technologií, přepracované a jednodušší navigace a rovněž rozvinutější úpravy a obsahu. Ve spolupráci byly vyhotoveny nové internetové pokyny pro účastníky programu Horizont 2020 – on-line příručka pro program Horizont 2020 – s cílem usnadnit porozumění procesům programu. Příručka je snadno dostupná z kterékoli části portálu pro účastníky[3] a vede uživatele přímo k příslušnému oddílu pokynů.

4.           Unie inovací

V zájmu posílení inovační schopnosti Evropy se těžištěm strategie Evropa 2020 stala Unie inovací. Unii inovací se podařilo podnítit větší činnosti v oblasti inovací, a to zvýšením investic do výzkumu a inovací, mobilizací zúčastněných stran a začleněním inovací do klíčových evropských, vnitrostátních a regionálních politik.

Jako komplexní strategie se Unie inovací zabývá celou řadou prvků, které mají dopad na inovační ekosystém v Evropě, a daří se jí tento ekosystém měnit. Vynikajícího pokroku bylo dosaženo při plnění jednotlivých priorit Unie inovací:

Posílení znalostní základny a zmírnění roztříštěnosti: Znalostní základna v Evropě byla posílena zejména zahájením programu Horizont 2020; zaměřením evropských fondů pro regionální rozvoj na strategie inteligentní specializace; podporou rozvoje dovedností a pokrokem při dosahování Evropského výzkumného prostoru (EVP) – viz níže v oddíle 5. Uvádění nových nápadů na trh: Je vyvíjeno velké úsilí s cílem poskytnout nástroje k zajištění podnikatelského prostředí v Evropě, jež je příznivější pro inovace, jako je jednotný patent a revidované směrnice o zadávání veřejných zakázek, které poskytují lepší příležitosti k inovacím. Jsou zavedeny nástroje, které mají usnadnit přístup k financování, zejména v rámci programu Horizont 2020, a v brzké době se začnou uplatňovat, včetně posíleného dluhového nástroje a kapitálového nástroje a pasu pro rizikový kapitál.

Zatímco v minulosti se veřejné intervence používaly obvykle na podporu provádění výzkumu a poskytnutí nových poznatků, v současnosti se stále více využívají ke stimulaci poptávky po inovacích s nástroji, jako je zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, regulace vstřícnější k inovacím, stanovování norem atd. Bylo například usnadněno zadávání zakázek na inovativní výrobky a služby, byla vypracována a ověřena metodika pro kontrolu regulace z hlediska jejího dopadu na inovace, bylo zahájeno provádění akčního plánu v oblasti ekologických inovací a byl modernizován a urychlen postup stanovování norem.

Maximalizace sociální a územní soudržnosti: Unie inovací se zabývá rovněž problémem územní a sociální soudržnosti. Jako předběžná podmínka pro investiční priority v rámci výzkumu, technologického rozvoje a inovací byly například zavedeny strategie inteligentní specializace s cílem podporovat lepší inovační výkonnost v evropských regionech a členských státech, aniž by byla ohrožena excelence. Větší důraz na sociální inovace a inovace ve veřejném sektoru zajišťuje širší využití a společenský dopad inovací a rovněž změnu myšlení, pokud jde o to, koho by se měly inovace týkat a kdo může být nositelem změn v EU. Podněcována je zejména větší činnost v oblasti inovací ve veřejném sektoru, v němž přijatá opatření překračují původní očekávání Unie inovací. Evropská inovační partnerství (EIP) zajišťují nový přístup k výzkumu a inovacím v EU. V klíčových oblastech aktivního a zdravého stárnutí, vody, zemědělství, surovin a inteligentních měst bylo založeno pět EIP. Všechna tato partnerství se v současnosti nacházejí ve fázi zavádění se stanovenými prioritami a zapojením celé řady partnerů na straně poptávky po inovacích i jejich nabídky a začínají přinášet první výsledky, například zmapování osvědčených postupů, praktické soubory nástrojů vhodných k napodobení, údaje o doložených dopadech a zavádění integrovaných služeb.

Skupina odborníků posoudila pokrok a vyhodnotila celkové výsledky EIP. Skupina dospěla k závěru, že EIP představují správný přístup, který napomůže budoucímu hospodářskému růstu a prosperitě v Evropě. Doporučení skupiny zahrnují zlepšení, jichž lze dosáhnout u stávajících EIP, a významné změny ve způsobu zakládání a fungování budoucích EIP.

Šíření našich politik navenek: V úvahu se stejně tak bere i globální rozměr inovací. Ke zvýšení přitažlivosti Evropy jako místa pro výzkum a inovace byla vyvinuta řada iniciativ a při stanovování priorit spolupráce se třetími zeměmi, včetně rozvoje celosvětových výzkumných infrastruktur, byla posílena partnerství mezi EU a jejími členskými státy. Realizace: Pokrok, jehož Evropa a členské státy dosáhly, pokud jde o výkonnost v oblasti výzkumu a inovací, se sleduje v rámci integrované hospodářské koordinace („evropský semestr“) prostřednictvím srovnávacího přehledu Unie inovací[4], zprávy o konkurenceschopnosti Unie inovací a nového ukazatele pro inovační výstupy. Nový ukazatel uplatňuje čtyři ukazatele týkající se výstupů a druhů činností podniků uvedené ve srovnávacím přehledu Unie inovací, které jsou seskupeny do tří složek (patenty, zaměstnanost v oborech vyžadujících vysokou úroveň znalostí a konkurenceschopnost výrobků a služeb náročných na znalosti), a nové opatření v oblasti zaměstnanosti v rychle rostoucích podnicích v inovačních odvětvích.

Monitorování bude pokračovat a prostřednictvím nástroje na podporu politiky v rámci programu Horizont 2020 bude dále zdokonaleno. EU usnadňuje rovněž výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení.

V minulých letech došlo k zásadnímu posunu správným směrem a ke snížení rozdílů v inovační výkonnosti v porovnání s našimi hlavními konkurenty. Nejnovější srovnávací přehled Unie inovací ukazuje, že od roku 2008 se EU podařilo snížit rozdíl v inovační výkonnosti oproti USA a Japonsku téměř o polovinu. Rozdíl oproti Jižní Koreji se však zvětšuje a Čína EU rychle dohání. V zájmu zlepšení evropského inovačního ekosystému proto musí EU, její členské státy a ostatní zúčastněné strany i nadále spolupracovat.

5.           Evropský výzkumný prostor (EVP)

V návaznosti na přijetí sdělení Komise s názvem Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst (dále jen „sdělení o EVP“) dne 17. července 2012 a zřízení kontrolního mechanismu EVP ke sledování pokroku při uskutečňování EVP Komise v průběhu roku 2013 kontrolní mechanismus EVP dále konsolidovala. Komise úzce spolupracovala s nově zřízeným Výborem pro Evropský výzkumný prostor (ERAC) a pracovní skupinou ad hoc pro monitorování za účelem zpřesnění ukazatelů EVP a souvisejících metod sběru údajů, zejména průzkumu EVP.

Práce na kontrolním mechanismu EVP vedla v září 2013 k přijetí první zprávy o pokroku EVP, která poskytuje stručnou představu o situaci v jednotlivých členských státech a některých přidružených zemích a stanoví základ pro úplné posouzení pokroku v následujícím roce[5]. Zpráva o pokroku EVP za rok 2013 byla v září 2013 projednána na zasedání Rady pro konkurenceschopnost, na němž byla zopakována potřeba urychlit strukturální reformy vnitrostátních systémů a posílit sledování pokroku EVP. Šíření zprávy o pokroku za rok 2013 umožnilo hodnocení pokroku, jehož bylo dosaženo v cílových oblastech, jako je otevřený a spravedlivý nábor výzkumných pracovníků nebo lepší šíření vědeckých poznatků.

Roční analýza růstu 2014[6], která byla přijata v roce 2013, mimoto zdůraznila, že členské státy musí v souladu se sdělením o EVP přijmout reformy, a umožnila úplné začlenění kontrolního mechanismu EVP a zprávy o pokroku do politického cyklu evropského semestru.

Uplatňování sdělení o EVP na úrovni stran podílejících se na výzkumu bylo podpořeno rozšířením a posílením platformy zúčastněných stran. V červenci 2013 se k platformě připojila šestá organizace[7]. Těchto šest zúčastněných organizací[8] a Komise podepsaly dne 13. prosince 2013 společné prohlášení. Všechny organizace znovu potvrdily svůj společný závazek dosáhnout cílů EVP. Na konci roku 2013 informovaly všechny zúčastněné strany o pokroku při plnění závazků týkajících se dosažení EVP a poskytly vstupní informace pro zprávu o pokroku EVP za rok 2013.

Nový impulz k provádění opatření v rámci EVP na úrovni vnitrostátních orgánů a stran podílejících se na výzkumu poskytla rovněž nová iniciativa Evropského parlamentu spojující poslance Evropského parlamentu a výzkumné organizace – ERA Manifesto.

6.           Mezinárodní spolupráce

Rok 2013 byl prvním celým rokem, během něhož se uplatňovalo sdělení s názvem „Zaměření mezinárodní spolupráce EU v oblasti výzkumu a inovací a její posílení: Strategický přístup“[9]. V souladu s Unii inovací má strategie posílit kvalitu a přitažlivost Evropy v oblasti výzkumu a inovací a zvýšit její hospodářskou a průmyslovou konkurenceschopnost; řešit globální problematiku společnosti a podpořit vnější politiky Unie. Za tímto účelem bylo během interinstitucionální diskuse zajištěno začlenění strategie do legislativního balíčku týkajícího se programu Horizont 2020. Balíček obsahuje strategii pro přidružení k programu Horizont 2020 se zaměřením se na země procesu rozšíření, země ESVO a sousední země. V roce 2013 byla zahájena jednání s řadou zemí a v prosinci byla parafována dohoda s Izraelem.

Strategické fórum pro mezinárodní vědecko-technickou spolupráci přezkoumalo a zjednodušilo svůj jednací řád v zájmu lepší koordinace činností členských států spojených s mezinárodní spoluprací. Panel Východního partnerství pro výzkum a inovace schválil společný postup při vypracovávání společné strategie pro spolupráci. Na schůzce, která se konala v listopadu 2013 v rámci politického dialogu mezi EU a Afrikou na vysoké úrovni týkajícího se vědy, techniky a inovací, se strany dohodly na zahájení spolupráce na dlouhodobém společně financovaném a společně vlastněném partnerství v oblasti výzkumu a inovací, které se bude zaměřovat především na zajišťování potravin a výživy a udržitelné zemědělství.

V Galway se v květnu uskutečnila schůzka na vysoké úrovni na téma „Atlantik: společný zdroj“, která vedla k podpisu Galwayského prohlášení ze strany EU, Kanady a USA a k založení transatlantické aliance pro výzkum oceánu.

V USA byly společně s členskými státy a přidruženými zeměmi uspořádány tři konference na téma „Destinace Evropa“, jejichž cílem bylo zvýšení povědomí o excelenci evropského výzkumu a o kariérních možnostech a možnostech financování, které jsou v Evropě dostupné pro výzkumné pracovníky z celého světa.

V souladu s cílem týkajícím se prosazování rovných podmínek pro spolupráci a odstranění rámcových podmínek, které brání spolupráci, se v listopadu 2013 uskutečnila v Pekingu první schůzka na vysoké úrovni v rámci dialogu s Čínou o spolupráci v oblasti inovací. Byl vyjádřen společný zájem na podpoře předvídatelných, transparentních a účinných rámcových podmínek souvisejících s inovacemi a byla zřízena odborná pracovní skupina pro spolupráci v oblasti inovací za účelem určení a prosazování úspěšných postupů v EU a Číně.

V listopadu byl úspěšně zahájen Rok vědy EU-Rusko. Tato akce na vysoké úrovni poskytla oběma stranám možnost zopakovat svůj závazek týkající se spolupráce EU a Ruska v oblasti vědy a techniky.

7.           Společné výzkumné středisko (JRC)

JRC je interní vědeckou službou Evropské komise a jediným útvarem Komise, který je pověřen přímým výzkumem. Úkolem JRC je poskytovat během celého politického cyklu politikám EU nezávislou vědeckou a technickou podporu založenou na důkazech. V úzké spolupráci s generálními ředitelstvími příslušnými pro danou politiku se JRC zabývá hlavními společenskými výzvami a současně podporuje inovace, a to rozvojem nových metod, nástrojů a standardů a sdílením know-how s členskými státy, vědeckou obcí a mezinárodními partnery.

V roce 2013 reagovalo JRC na rostoucí počet žádostí útvarů Komise zabývajících se příslušnou politikou, které se týkaly vědecké podpory politik v souvislosti s prioritami EU, zejména v rámci koncepce EU pro inteligentní růst – strategie Evropa 2020. JRC poskytlo přímou vědeckou podporu tematickým politickým oblastem, jako je finanční stabilita a hospodářská a měnová unie; jednotný trh, růst, zaměstnanost a inovace; nízkouhlíkové hospodářství, účinné využívání zdrojů a změna klimatu; energetika a doprava; zemědělství a zajišťování potravin; zdraví a ochrana spotřebitele; informační společnost a Digitální agenda; veřejné zdraví a bezpečnost, jaderná bezpečnost a jaderné zabezpečení.

S cílem účinně zvládnout rostoucí počet povinností přijalo JRC víceoborový a meziodvětvový přístup a vypracovalo první pracovní program JRC (2014–2015) v rámci programu Horizont 2020, který je založen na nově navrženém průběžném plánu a podrobnější struktuře projektů. Větší inovace ve spojení s novými mezinárodními partnerstvími pomohou řešit naléhavé globální problémy, jako je změna klimatu, zdraví, zajišťování potravin a chudoba. K zajištění vynikajících vědeckých výsledků v celosvětovém měřítku mají zásadní význam posílené vztahy a sítě JRC s EU a mezinárodními partnery.

Podpoření politik spolehlivými vědeckými důkazy a řádnou analýzou vyžaduje moderní infrastrukturu pro vědecké činnosti, kvalitní údaje a vhodné analytické nástroje. V institutu JRC v italské Ispře byla například otevřena nová ekologická a energeticky účinná budova.

8.           Provádění sedmého rámcového programu

V roce 2012 zveřejnila Komise vůbec největší soubor výzev k předkládání návrhů v rámci sedmého rámcového programu (7. RP). K usnadnění přechodu na program Horizont 2020 byla velká pozornost věnována opatřením začleňujícím celou škálu činností, které mohou dosáhnout vysokých dopadů. V roce 2013 bylo uzavřeno přibližně 45 výzev k předkládání návrhů s celkovým orientačním rozpočtem ve výši 4,9 miliardy EUR. Celkem bylo obdrženo přibližně 20 000 způsobilých návrhů, z nichž bylo téměř 3 000 přijato k financování, což vedlo k míře úspěšnosti na základě návrhů ve výši téměř 15 %.

Na všech způsobilých návrzích se podílelo celkem 67 630 žadatelů, celkové projektové náklady činily více než 34 miliard EUR a celkový požadovaný příspěvek EU dosáhl téměř 28 miliard EUR. Na přijatých návrzích se podílelo celkem 12 702 žadatelů, celkové projektové návrhy činily téměř 6 miliard EUR a celkový požadovaný příspěvek dosáhl více než 4 miliard EUR. Z hlediska počtu žadatelů činila celková míra úspěšnosti 18,78 % a z hlediska požadovaného příspěvku EU pak 15,96 %.

9.           Výhled na rok 2014

Komise je odhodlána i nadále plnit cíle strategie Evropa 2020. V současnosti pracuje na provádění sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů týkajícího se hodnocení výzkumu a inovací jako zdrojů budoucího růstu s názvem „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“[10].

Za účelem vypracování pracovního programu na období 2016–2017 v rámci programu Horizont 2020 budou k prioritám Komise patřit širší konzultace a diskuse s členskými státy. Komise vezme v úvahu rovněž nové informace o vědeckých, technických, hospodářských, tržních a sociálních trendech a prognózy, jakož i stávající a nové politické potřeby s cílem využít své konkurenční výhody a chopit se nových příležitostí.

V roce 2014 bude Komise pokračovat také v provádění opatření v rámci Unie inovací. Komise předloží zprávu o „stavu Unie inovací v období 2010–2014“, která bude obsahovat výsledky a hlavní zjištění. Vzhledem k současné krizi však Evropa musí pokračovat ve svém úsilí o to, aby se Unie inovací stala skutečností.

Na zasedání Rady pro konkurenceschopnost v září 2013 byla projednána zpráva o pokroku EVP za rok 2013, která připraví půdu pro přijetí závěrů Rady týkajících se EVP v roce 2014. Po zveřejnění zprávy o pokroku za rok 2014, která má být vydána v září, uspořádá Komise konferenci. Úplné posouzení pokroku při uskutečňování EVP bude provedeno prostřednictvím průzkumu EVP v roce 2014, jehož cílem bude určit opatření, která jsou nezbytná k dotvoření jednotného trhu pro výzkumné pracovníky, znalosti a technologie. Průzkum EVP v roce 2014 bude mít zásadní význam pro určení oblastí, v nichž bylo dosaženo pokroku, a oblastí, v nichž je zapotřebí dalšího úsilí.

Komise mimoto zahájila se všemi zúčastněnými stranami z celé EU konzultace ohledně poznatků, které je třeba vyvodit, a hlavních faktorů, jež by jí měly pomoci při navrhování dalších fází pokrizové růstové strategie EU na období 2015–2020. Konkrétní návrhy budou předloženy počátkem roku 2015.

[1]               http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/news/horizon-2020-brief-eu-framework-programme-research-innovation.

[2]               Přijatého Evropským parlamentem dne 15. dubna 2014 a Radou Evropské unie dne 6. května 2014.

[3] http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/home.html

[4] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/policy/innovation-scoreboard/index_en.htm

[5] K výroční zprávě o pokroku EVP za rok 2013 byl připojen dokument Fakta a čísla, který ukazuje rozdílné úrovně pokroku při dokončování EVP, což odráží priority jednotlivých členských států. Viz: http://ec.europa.eu/research/era/era-progress-2013.htm

[6] COM(2013) 800 final.

[7] Dne 17. července 2013 se k platformě zúčastněných stran jako šestá zúčastněná organizace připojila konference CESAER (Conference of European Schools for Advanced Engineering Education and Research) a předala Komisi jednostranné prohlášení.

[8] Jedná se o tyto organizace: Evropská asociace výzkumných a technologických organizací (European Association of Research and Technological Organisations (EARTO)), Evropská asociace univerzit (European University Association (EUA)), Liga evropských výzkumných univerzit (League of European Research Universities (LERU)), NordForsk, Science Europe a CESAER.

[9] COM(2012) 497.

[10] COM(2014) 339.